2
masthead
NÁRODNÍ LINY
národní Lin
3
masthead
18. července 1901.
5
article
a VII. Do přípravky přijímají se žačky I. třídy mě-
šťanské nebo vyšší dívčí školy nejméně 11leté ; žačky
obecné školy toliko po zkoušce přijímaci. Po roce
postoupí žačky z této přípravky při náležitém pro-
spěchu do III. třídy. Školného platí se 60 K za polo-
letí. Osvobození od něho jest zásadně vyloučeno
Zápis koná se 16. a 17. září 1901 v ředitelně od 9
do 12 hod. Opravné a doplňovací zkoušky jsou 16
září od 8. hod. ranní. Ústav jest umístěn v budově
obecné školy u sv. Štěpána.
Štěpán
6
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z ústředního výboru Národní jed-
noty severočeské. V úterý dne 16. t. m. ko-
nala se plenární schůze výboru N. J. S., k níž do-
stavili se nově zvolení členové, které uvítal starosta
pan Jindřich Nechanský příslušným oslovením.
Na to provedeny volby funkcionářů a zvoleni jedno-
myslně: starostou p. Jindřich Nechanský, jeho
náměstkem p. JUDr. Józa Matys, jednateli pp
JUDr. J. Štumpí a JUC. Huge Kaizl, pokladníkem
p. J. Vodrážka, účetními pp. Viktor Machulka
a Karel Anderle, správcem domu p. Kubišta,
zapisovatelem p. JUC. Dvořák a novinářem p.
Soukup. Zvolení pánové funkci přijali. Pan starosla
poděkovav za opělnou důvěru pp. členů výboru, dě-
koval odstoupivšímu p. účetnímu Ant. Kubištovi za
neunavnou jeho činnost, členové výboru pak po-
vstáním vzdali jemu dík. Usneseno svolati schůzi na
den 19. t. m., při níž ustaví se veškeré komise. Pan
pokladník Vodrážka přednáší řadu žádostí za podpory
a půjčky, jimž dílem vyhověno, dílem zamítnuty byly.
některé pak odkázány k šetření. Referent p. dr.
Štumpf přednáší různé důvěrně záležitosti, zvláště
o podniku v H. a D. Dále sděluje, že v neděli koná
se valná hromada v Hořeňovsi, k níž dostaví se sám
a tajemník Satrapa. Přípis p. K. z T. podroben še-
tření. Pan JUC. Kaizl přednáší záležitost p. dra. P.
opatření se schvaluje. Personálu udělena dovolená
dle pořadu, kterýž stanoví presidium. Různé návrhy
přednesli pp. Čížek, Kukaň a dr. Štumpí, načei
schůze o 1/29. hod. vač. skončena.
Jindřich
Nechanský
JUDr
Józa Matys
Huge Kaizl
J Vodrážka
Machulka
Anderle
Kubišta
Dvořák
Soukup
Vodrážka
doktor
Štumpf
Satrapa
JUC
Kaizl
Štumpí
JUC
Hořeňoves
národní jed
7
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z cyklistského ruchu.
** Naše kruhy cyklistské chyslají se také letos
k ceslovní výpravě, klerá zanésti má standartu česk
ústřední jednoty hodně daleko do světa, k pohrati-
mům slovanským, jimž dojista návštěva českých
sportsmen bude milou a vítanou. Míníme výle
Č. Ú. J. V. do savinských alp. který připra-
vuje se ke dnům 11. až 18. srpna. V kruzích ře-
čených již nyní lze znamenati potěšitelný zájem
Správní výbor jednoty po delší dobu již se přičiňuje.
aby výlet letošní, po stránce národnostní i cestova-
telské významný a vábný, zdařil se v každém ohledu.
Výletu, jak jest rozvržen, zúčastniti se mohou i
dámy i slabší jezdci; trať jest pohodlně a nenama
havě sjízdná pro každého jezdce a stanovený počet
km. (60), jež bude třeba ujeti denně, jest poměrně
nepatrný. Výlet jest rozvržen způsobem takovým,
aby se ho s výhodou a bez nejmenší újmy na stano-
veném pořadu i necyklisté mohli zúčastniti
bude o tyto postaráno stejně pečlivě, jako o účast-
níky cyklisty.
Výleta
8
article
Správní výbor Č. Ú. J. V. přičiňuje se, aby
úspěch výletu byl důstujný a zdařilý, i jest prote
mravní povinností veškerého členstva Č. Ú. J. v.
jmenovitě žup a klubů cyklistských a v řadě nepo-
slední též dozorcůžupních, aby v kruzíeh
svých k nejčetnější účasli při výletu mezi bratry Slo-
vince borlivě působili. Pokud se lýče nákladů cestov-
ních, jsou okolnosti nad pomyšlení příznivé a nebude
celkový náklad s výletem spojený přesahovati 160 K
za osobu. Také doba volená není cestování na jihu
nepříznivá a silnice jsou ve stavu velmi dobrém,a
po kole výborně sjízdné. Pro necyklisty, kteří se vý-
lelu zúčastní, budou na jednotlivých stanicích želez-
ničních v dostatečném počtu připraveny povozy.
Výlet přístupný jest i nečlenům Č. Ú. J. V.
Přihlášky účastníků k výletu dlužno zaslati nej-
déle včetně do konce tohoto měsíce kanceláli
Č. Ú. J. V. v Praze II., ve Vodičkově ul. č. 33, kdež
také mapky a rozyrhy výletu lze obdržeti, jež na
požádání každému obratem pošty se zašlou, a kdež
vše bližší do podrobna ústně, pokud se týče písemně,
sděleno bude.
Ú J
Č . Ú
Praha
Vodičkův ulice
9
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 17. července.
Z jihoafrického bojiště docházejí stále zprávy
o dalších a nových ukrutnostech, páchaných vo-
jenskou správou anglickou a anglickými vojíny
na bezbranných ženách a dělech Burů za svo
bodu bojujících, které zavlečeny byly do an-
glických vojenských táborů. Tak na př. chot
školního inspektora jihoafrické republiky Moer-
dijka, který se svým bratrem stojí v řadách
Burů, sděluje ve svém dopise, že vlečena byla
s dětmi 17 dní, nežli dopravena byla do tábora
a že v některé dny nedostala s dětmi v ůbe
nic jísti. Žila v takových poměrech, že prostí
vojíní slitovali se nad hladovicími jejími dětmi
a podstrkovali jim i jejich matee ze svého jídla.
Po celých 17 dní vězněna byla se svými dělmi
na voze, který ve dne v noci obkličovala stráž
tak neústupně, že paní Moerdijková naříká, že
musila ztratiti i veškeren stud. Když dopravena
byla konečně do tábora, onemocněla a po pět
dní ničeho nepožila. V táboře, píše zmi-
něná paní, vypadá to žalostně. Dostáváme jen
trochu mouky, černý cukr, trochu kávy, která
jest však tak špatná, že ji zahazují a něco málo
masa. Kdo nemá svých peněz, by mohl si po-
travy přikoupiti, mře bídou a hladel m.
Moerdijková
Praha
Bur
10
article
»Byli bysťe si mohli pomysliti, že
pyšná Anglie mohla by takto na-
kládati se ženami a dětmi?«, táže se
v zoufalství paní Moerdijková.
Na smutné poměry v táborech zajatců ne
nařikají jen osoby, odsouzené k nucenému v nich
pobytu. »Daily News« uveřejňují na př. dopis
ošetřovatelky nemocných v táhoře
zajatců, ve kterém označují se poměry v nieh
nejvýše truchlivými. Potraviny dávají
se zajatcům dle její zprávy v míře ne d-
statečné a počet úmrti jest ne-
smírně velký.
Neustále se množící stesky na vojenskou
správu angliekou přiměly generála Bothu, že
saslal v těchto dnech lordu Kitchenerovi nový
protest, ve kterém ohražuje se proti nelid
skému zacházení vojska Frenchova se ženamí
dětmi vězněnými v táborech.
Generál Botha prolestuje dále proti neu-
stálému používání kulí tak zv. adum dum«, prol
krytí bojujících šiků zajatými ženami a dětmi
Burů, proti ničení majelku neutrálních osob
proti vybizení Kafrů k loupežím a vraždám.
V protestu uvedena též stížnost nas zrušení da
ného slova generálem Frenchem po middel
burské konferenci.
Z Johannesburgu, 17. července. (C. B.)
Burové ve zdejším okoli byli poslední čas velmi
čílí a podnikaví. Včera vyskytli se zase
u Rodeportu. Shledavše však, že přední stráže
jsou hdělé, ztratili se opět.
Generál Allenby operuje severozápadně
od Krügersdorpu.
Z Pretorie, 16. července. (C.-B.) Při
byli sem členové vlády svobodných států, již
byli zajati v Reitzu.
Moerdijková
Both
Kitchener
French
Burová
Allenby
Krügersdorp
Pretorius
Anglie
Johannesburg
Reitz
Daily News
11
article
Válčení s Cínou.
V Praze, 17. července.
Válčení s Cínou.
V Praze, 17. července.
Rusko-skandinavská agentura zaslala pon-
dělním londýnským večerníkům zprávu, která
snad byla by zbožným přáním na různých mí-
stech, ale ve skutečnosti přes svoji hrůznou
zvěsť vzbudila všude jen úsměv nad věrohod-
ností pramene, z něhož byla čerpána. Petro-
hradský onen telegram sděloval, že ruská vláda
nařídila správám dráh, aby byly připraveny do-
pravovati, jakmile dostanou rozkaz, pokud možno
nejrychlejí vojsko na hranici, poněvadž na-
stává válka s Japonskem.
Zmíněný telegram reprodukován byl pak
všemi listy, avšak dlužno hned předem říci, že
nikde mnoho strachu a obav z nových váleč
ných hrůz, nastávajících na dálném východě,
nezpůsobil. Nikdo totiž, kdo poněkud jen sle-
duje otázku čínskou a poměr rusko-japonský,
mu nevěřil a věřiti nemohl. Vždyť jest známo,
že v poslední době vane ruským tiskem přátel-
ská nálada a příznivý tón vůči Japonsku a že
»Novoje Vromja« a »Novosti« prohlásily, že
Rusko s Japonskem musí jíti v otázce čínské
ruku v ruce.
Také londýnské »Times« teprve v neděli
upozorňovaly, že napjetí, které jevilo se mezi
Ruskem a Japonskem po dlouhou dobu, nyní
značně se zmírnilo a že jest bezpečná naděje
na smírné dohodnuti mezi nimi v příčině
Koreje.
Cína
Petro
Vromja
Praha
Japonsko
dálný východ
Rusko
Korea
Times
12
article
Nikdo dnes také nevěří ve válku Japonsk
s Ruskem. Jest pravda, nač se tak často po-
ukazuje, že nesmí se podceňovati síla nově se
vzpruživšího a technickými vymoženostmi zá-
padu vyzbrojeného japonského národa, ale Ja-
ponsko na druhé straně sotva by chtělo se utkat
s nesmírnou ruskou mocí. Oba státy, Rusko
Japonsko, naopak dobře již vycítily, co pro n
na Východě znamená společný postup a vzá-
jemná podpora a již podle toho — k nemale
ovšem závisti států ostatních — tak jednají.
Ve smyslu tom třeba si vykládati též včerejší
telegram londýnského časopisu »Daily Mail«z
Tokia, uvedený námi v ranním čísle a oznamu-
jící, že v diplomatických tamějších kruzích jsou
přesvědčení, že události ženou Japonsko do
náručí Ruska.
Ke zvěsti této dodáno, že jest velmi lehce
možným, že v nejbližších šesti měsicích dojde
k rusko-japonskému spolku. — Tak rychlé
tak dalekosáhlě účinky nynější přátelský poměr
rusko-japonský míti snad přece nebude, ale má
k nim mnohem blíže, než k válce.
Rusko
Japonsko
Tokio
Daily Maila
13
article
Z Berlína, 17. července. (C.-B.) K Reu-
terově pekinské zprávě, že vyhlídky v konee
vyjednávání jsou stále neutěšenější a že situnce
jest velice vážná, poznamenává »No r dd.
A1Ig. Zeitunge: Dle doslých sem zpráv
jest tvrzení toto tendenční; nynější stav vyjed-
návání poskytuje spíše vyhlídku na brzké uspo-
kojivé rozluštění obtížného úkolu.
Z Mandžurska.
Z Petrohradu, 17. července. (C.-B.
Generál Volkov telegrafoval 13. t. m. : Nedalek
Šun Šeösjanu svedena bitka s houřcem
Tungusů, v níž jeden praporečník byl raněn.
Zemské sněmy.
Slezský sněm.
Z Opavy, 17. července.
(Telefon. zpráva »Nár. Listů«).
V dnešní schůzi projednána předloha zá-
kona o úpravě národního školistv
ve Slezsku a právních poměro
učitelstva. Na úpravu tuto čeká učitel-
stvo slezské dlouhou dobu, neboť ve Slezsku
vydržují školy a platí učitele obce, poměrto
věru zastaralý. Slovanští poslane
učinili dodatečný návrh, aby do
škol národních přijímány byly
pouze děti jazyka vyučovac lh
úplně moené (lex Kvíčala.) Návrh ten byl
však zamíťnut
Předloha byla potom přijata se změnou,
jednající o diseiplinárním přesazování učitelstva.
Při § 19. druhého školského zákona (jedna-
jícím o přesazení učitele v zájmu školy) byl
návrh posl. dra. Stratila, by oznámily se
důvody přesazení, a dodafečný návrh posl. Bu-
kowského, aby se při přesazování vzal vše-
možný zřetel na návrhy školní obce, přijaty.
Volkov
Stratil
Berlín
Reo
Petrohrad
Opava
Slezsko
Nedalek Šun Šeösjan
14
article
Z Vídně, 17. července. (C.-B.)
V krajinském sněmě po vyřízení jednacíh
pořadu zemský hejtman podal přehled sněmovn
činnosti. Vzpomněl 40lelého jubilea sněmu a panov-
níka, jenž dál říši a zemím ústavu a ji pevnou
rukou chrání.
Po obvyklých děkovacích řečech byl. sněm
u zavřeln.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
K cisařovu pobytu v Salepurku.
Z Vídně, 17. července. Ze Salepurku
se oznamuje: Zemský sněm salcpurský vy-
žádal si za pobytu císařova v Salepurku
slyšení a měl býti přijat až na sedmém
místé. Posl. Hueber žádal, aby sněm
proti tomu, že postaven byl na tak zadní
místo, zaujal ihned stanovisko. Chtěl v te
věci podati interpellaci, která však nedostala
potřebného počtu podpisů. Zemský presi-
dent pak sám navrhl kabinetní kanceláři.
aby sněm byl přijat ve slyšení mimo pořadí
v jiný den. Kabinetní kancelář projevila
s tím souhlas.
Ze Salepurku, 17. července. (C.-B.
Dnes dopoledne navštívil císař střelnici, před
níž uvítan byl zemským presídentem, zem-
ským hejtmanem a vrátil se po její prohlídce
o půl 12. hodině do residence.
Odpoledne navštívil opět různé ústavy
a průmyslovou výstavku a po 6. hod. večer
vrátil se do Išlu.
Císař zaslal zemskému presidentu hrab.
Wallisee vlastnoruční list, ve kterém vy-
slovuje radost nad věrností, příchylností
oddaností obyvatelstva.
Z Išlu, 17. července. (C.-B.) Císai
vrátil se sem ze Salepurku v 8 hodin 25 mi-
nut večer.
Nepokoje ve Lvově.
w. Ze Lvova, 17. července. Včerejší
večer minul klidné. Nikdo nebyl zatčen
Posl
Salepurk
Vídeň
Išlu
Lvov
15
article
Bezpečnostní opatření provedena však v ne-
ztenčeném rozsahu a vojenské hlídky pro-
cházely městem pozdě do noci. Také dnes
rozestaveny jsou hlídky kolem náměstí, na
kterém nezaměstnaní dělníci se skupili. Práce
opatřuje se jim zdlouhavě. Včera večer
odvezeno jich bylo 50 dráhou do Bursztynu.
kde při odkopávkách obdrží denně 50 kr.
stravu; 50 odesláno jich do Rohatynu (60 kr.
beze stravy) a 100 do Rudky k regulaci řeky.
Dnes ráno odesláno bylo na telegrafickou
žádost hejtmanství 50 dělníků do Stryje na
práce pozemní. Pro zejtřek zjednáno 200
dělníků k stavbě dráhy v Basiowce a 50 na
práci ve zdejším nádraží. Velká část neza-
městnaných vzpírá se vzíti práci na venkově,
protože nemohou vzíti s sebou své rodinya
raději čekají na práci ve Lvově.
Bouřlivá schůze obecního zastupi
telstva ve Štyrském Hradei.
st. Ze Štyrského Hradce, 17. čer-
vence. V dnešní schůzi obecní rady
udály se opět velmi bouřlivé scény. Sociáln
demokraté chtěli zahájíti obstrukci a chtěli
rokování o půjčce městské překaziti. Zpravo-
daj, náměstek starosty dr. Hochenburge
byl za řeči své sociálními demokraty bouřlivě
přerušován. Sociální demokraté ztropili tako-
vou vřavu, že dr. Hochenburger ne-
mohl dále mluviti. Schůze byla pak pře-
rušena na čtvrt hodiny. Potom znova za
hájena. Sociální demokraté ve hluku pokra
čovali, tak že dr. Hochenburger musi
referát svůj diktovati stenograf ům.
doktor
Hochenburge
Hochenburger
Bursztyn
Rohatyn
Stryj
Lvov
Štyrský Hradei
Štyrský Hradec
16
article
Srbští královští manželé.
č. Z Bělehradu, 17. července. V pá-
tek odjede král s královnou k letnímu po-
bytu do Smedereva, kde zdrží se do 28.
srpna, načež vydají se po Dunaji na cestu
do Ruska.
Císař Vilém hostitelem Francouzů.
n. Z Berlína, 17. července. Norvež-
skému »Morgenbl.« oznamuje se z Odde
Německý císař Vilém pozval minuly
čtvrtek francouzskou společnost, ubytova-
nou v hotelu »Hardanger« k hostině na lod
»Hohenzollern« a dal ji druhého dne dopra-
viti do Eide. Císařovými hosty byli: hr.
Mortimprey, vicomte de Segur, br.
Bertrand de Salignae- Fénelon s choti
a dcerou, A. de Saint André a vévoda
Bassano s dcerou.
Roseberyův manifest.
w. Z Londýna, 17. července. Lord
Rosebery vydal ve formě veřejného listu
na »City Liberal Club« dlouhý manifes
o politické situaci, způsobené válkou
jihoafrickou a zmatky v lůně liberální strany
Na jeho počátku praví, že od roku 1896.
v němž vzdal se vůdcovství liberální strany
žil v ústraní v naději, že podporuje tím jeji
jednotu. Očekávání to se však nesplnilo
Z příčiny té nemusí se nyní nikterak ostý
chati, aby projevil své názory o denních
politických otázkách. Nepřeje si však vy-
stoupiti znova na politické jeviště stranya
nikdy dobrovolně toho neučiní.
Manifest pojednává nejprvé o chován
se liberální strany. Liberální strana, praví
může býti jedině tenkráte silnou, rozhodne-li
svorně o imperialistické otázce, která zračí
se nyní v jihoafrické válce.
Nynější jednání liberální strany, totiž
její neutralita a její veřejné prohlášení, jsou
nemožnými věcmi, které vésti musí k pádu.
Žádná strana nemůže za podob
ných poměrů existovati.
Vilém
Francouz
Hohenzollern
jít Segura
Salignae
Fénelon
Roseberyův
Rosebery
Bělehrad
Smederevo
Dunaj
Rusko
Berlín
Bassano
Londýn
Cita Liberal klub
17
article
Válka jest buď oprávněna nebo ne-
oprávněna, její způsob neodpovídá civilisaci
nebo jest oprávněný. Je-li válka nespravedliva
a neodpovídá li její způsob civilisaci, pak
jsou vláda i nároď zločinci a válka skončiti
by se měla za každou cenu. Je li však
oprávněna, pak jest povinností národa pod-
porovati jí ze všech sil, aby dospěla k ry
chlému, úspěšnému konci.
Lord Rosebery pochybuje, že by
různost mínění o této otázce ukončením
války pominula.
Skutečná příčina slabosti liberální strany
vězí v nesmířitelném rozporu mí-
nění o řadě nejdůležitějších
otázek, což není vinou vůdce; diferen
tyto zavinila evoluce britské říše v impe
rialistických snahách za posledních 20 let.
Nebylo snad lze tomu zabrániti, a není to
možno zažehnati nyní neb umlčeti meetin-
gem strany, protože rozpor nevzníkl jedině
válkou, nýbrž fundamentálním nevyléčitelným
antagonismem zásad v příčině imperiaa
jeho politiky.
Rosebery
18
article
Jedna škola, slepá vůči světovému vývoji.
jest ostrovní, u druhé jest zodpovědnost za
říši a zachování svobodné, divy činící říše
prvním článkem víry. Jedna neb druhá škola
musí zvítěziti, máli liberální strana státi se
opět zdravou a silnou. Do okamžíku tohoto
nepomůže nic, mluví-li se o velkých starých
zásadách jejích. Smutným a znepokojujícím
by bylo, viděti slabou vládu, stojící proti
opposíci ještě slabší v okamžiku, kdy cizina
jest Anglii nepřátelská a při mezinárodním
závodění, při kterém třeba jest bdělosti, moci
a schopnosti národa.
Jsem přesvědčen, končí manifest, že
veřejné mínění postřehne, že nynější krise
bude míti v dějinách našich neobmeze ny
vliv na naši budoucnost. Nevidím
však ve chvíli této z ní žádného příznivého
východu. Národ zvolil teprve nedávno svůj
parlament a tím i svou vladu velkou většinou.
Na 5 nebo 6 let jsou tedy naše osudy zpe-
četěny. Avšak i za těchto poměrů mohla by
opposice se silnými schopnostmí, třeba že
by byla počtem slaba, v kolísajících zastu-
pitelstvech zemí se uplatniti.
Anglie
19
article
Telegramy korresp. kanceláře
Ruský velkokníže v Rumunsku.
ZKonstance, 17. července. (C.-B.)Včera
večer byla slavná hostina na ruském obr
něnci »Rostislavu« na poctu rumunského
následníka prince Ferdinanda, jíž zúčastnili
se mimo jiné m.-p. Sturdza, ruský vyslane
Fonton, hlavní ruský konsul Ladyšenský.
prefekt místní a starosta, vyšší rumunští
ruští důstojníci a velitel staničné lodí an-
glické.
Velkokníže a následník připili rumun-
skému králi a carovi, onen také rumunskému
vojsku a námořnictvu. M.-p. Sturdza odpo
věděl zdravicí velkoknížeti a ruskému ná
mořnictvu. Velkokníže Alexandr Michajlovic
připil dále následnické rodině, následník ro-
dině velkoknížete.
Jiný přípitek velkoknížete svěděil ru
munské armádě, jejíž zdatnost v Rusku
dobře znají. M.-p. Sturdza děkoval za uznán
přípitkem statečné armádě ruské.
Následník, ruský vyslanec a ruští dů-
stojníci byli potom na plesu, jejž dávala
konstancká municipalita. Velkokníže dal se
omluviti.
ZKonstance
Rostislav
Ferdinand
Sturdza
Michajlův
Rumunsko
Rusko
20
article
Město a přístav byly osvětleny. Dnes
ráno následník odjel.
Branná otázka ve Fiusku.
Z Helsingforsu, 17. července. (Ritzau.
Branná otázka jest již rozřešena. Z do-
savadních finských formací zbude jen pra-
por gardy adragounský plu k, jichž
v míru i vojně může byti použito m i m
Finsko. Pro letošek povoláno do služby
v řadovém vojsku říšském 500 Fiňanů.
Nepokoje ve Španělích.
Z Madridu, 17. července. (C -B.)
Úřadně se oznamuje ze Saragosy, že dnes
dopoledne stříleno tam na věřící
již zúčastnili se jubilejních bohoslužeb v ko-
stele sv. Filipa. Jedna osoba byla za-
bita, několik jiných raněno, mez
nimi karlistický generál Cavero.
Demisse dánského ministerstva.
Z Kodaně, 17. července. (C.-B.) Před
seda ministerstva Sehested podal včera král
demissi kabinetu, jež byla přijata.
Ministři zůstanou zatím v úřadě až do
jmenování nového kabinetu.
Španěl
svatý . Filip
Cavero
Helsingfors
Finsko
Madrid
Kodaň
Fiňan
21
article
Telegrafieké zprávy hospodářské.
s z Pesti, 17. červěnce. čžvl. teleg
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 met
centů. Ceny beze změny. Platila: pšeni ce
tisská 79.8 kg K 8.15, 78 kg K 8.05, 77 k
K 7.95, 76.5 kg K 7.80, peštská 77 kg K 7.90
stolno-bělehradská 77.5 kg K 7.8214, bečkerecká
75.5 kg K 7.65, banátská 75.5 kg K 7.65
skladní 76 kg K 7.6714, 70 kg K 7.60 vadná;
nová tisská 82 kg K 8 121%, 78 5 kg K 8.07
pešlská 79 kg K 8.10, 77 kg K 7.971%, ž ite
nové K 690 až 715, ječmen nový K 6 2
až 6.35, kukuřice K 5.20 až 5.25, stuchlá
K 5.— až 5.10, repka nová K 12.40, čen-
gradská K 12.20.
Terminový obehod byl pevný na vy-
soké záznamy ciziny. — K večeru znamensla
pšenice na měsíc červenec K 8.—, pšenice na
říjen K 8.07, pšenice na duben K 8.37, žito na
říjen K 6.82, oves na říjen K 6.31, kukuřiee
na červenec K 5.26, kukuříce na srpen K 5.34.
kukuřice na květen K 5.08, řepka na srpen
K 12.85.
Plodlinový trh byl bez odbytu
změny.
PočasT: parno.
Z Petrohradu, 17. července. (C.-B.) Pr
říšském kontrolním úřadu zřízen na
rozkaz carův nový departement pro věci
úvěrní a účetní.
R. Z Paříže, 17. července. (Trh n
ovce.) Přihnáno bylo 12.553 oveí. Jelikož
příhon byl slabší, zavládlo na dnešním trhu
příznivější smýšlení a ceny mohly se o něco
zotaviti. Neprodaných ovei zbylo jen málo.
Znamenaly ovce francouzské 72—100, africké
62—85, jihoněmecké 92—98 franků za 50 kil
váhy masa netto. Do sanatoria nebylo od 11.
t. m. nic dodáno. V jatkách zůstalo dne 14.t
m. stáli 3205 ovcí.
Pest
Platil
K 7.95
Petrohrad
Paříž
meta cent
kg
22
article
Pád Lipské banky
Z Lipska, 17. července. (C.-B.) Královský
soud nařídil správu pozůstalosti po
zemřelěm (dne 24. března) dřívějším před-
sedovi dozorčí rady Lipské banky Evžen
Sachsenröderovi a jmenoval současně
správce pozůstalosti.
Z Kasseln, 17. července. (C.-B.) Úpad-
ková správa akciové společnosti pro sušení mláta
oznamuje v souhlasu s úpadkovou podstatou
Lipské banky, že usneseno, aby bylo v závodech
společnosti pro sušení mláta dále pracováno.
Z Kasselu, 17. července. (C,-B.) Usne
sení úpadkové správy akciové s po-
lečnosti pro sušení mláta, že má se
ve výrobě ve zdejsích závodech
společnosti pokračovati, stalo se ve
schůzi, kterou konala úpadková správa akciové
společnosti pro sušení mlála v noci z pondělí na
úterek v Lipsku s úpadkovou správou Lipské banky.
V této schůzi povoleny i potřebné prostředky
k další práci v těchto závodech. Jednání zdejs
úpadkové správy s pp. Ottou z Dortmundu.
Schulzem z Dellwigu a R. Schleglem neměly
dosud dle zprávy »C. Tgbl.« žádného výsledku-
Zdá se však, že konkurs na jich jmění jest neod
vratný, ježto vyskytly se i z jiných stran prol
nim nové požadavky.
Z Nového Yorku, 17. července. Smýšleni
pevné. Pšenice na červeneo 741/%, pšenice
na září 73.50, kukuřice na červenec 53.75
bavlna 81/, cukr muscovados 3 3/16.
Na peněžní burse závěreční ceny čile stou
paly.
Sachsenröder
Kasseln
Schulz
Dellwig
R Schlegl
Tgbl
Lipsko
Kassel
Otta
Dortmund
Nový York
Lipský banka
23
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Centralistní činy a autonomní
touhy.
Dne 27. prosince 1895 učiněn na českém
sněmu poslancem K. Adámkem návrh na
svolání ankety důvěrníků průmyslnických a živ-
nostenských a vynikajicích odborníků, která b
se radila o založení technologického musea pro
království české. )
Dne 8. února 1896 přijat sněmem král.
českého návrh živnostenské komise, aby zem
skému výboru bylo uloženo, aby bez odkladu
1) Sr. A. Adámek: Vývoj živnostenské po
tiky na sněmu královatví českého. Str. 93 sl., 1i
a 121.
zahájil jednání s vládou a obchodními a živne-
stenskými komorami v Čechách, zvláště pak
s obchodní komorou pražskou k tomu účelu,
aby co nejdříve bylo v Praze založeno »Zem-
ské technologické museume.
Zemský výbor zahájil jednání s komoramí
plzeňskou, budějovickou, libereckou, chebskou
a pražskou, zda a za jakých podmínek by bylv
ochotny přispívati k aktivování technologického
musea zemského. Chebská a liberecká vyjádřily
se odmítavě.
Dne 3. prosince 1898 otevřeno byl
slavnostně v Praze technologické mu-
seum pražské obchodní a živno-
stenské komory pražské. ) Sněm po-
volil museu tomuto příspěvek 10.000 zl. a tou
podmínkou, že museum konati bude pro zemský
výbor technické výkony, potřebné k provádění
zemské akce k povznesení živností v celém
království českém, že museum bude hověti po-
třebám obou národů a že zemskému výbor
bude vyhražen vliv na správu (místo v kuratoriu
a povinné podávání zpráv).
Koncem roku 1900 a počátkem 1901 jed-
nalo se o sestátnění musea tohoto. Mu-
seum stalo se za krátkou dobu svého působení
skutečným a dobrým ústředím
naší, české akce pro povznesení
živností.
A ještě několik dat.
Roku 1892 zahájila vídeňská
vláda svou akci živnostenskou.
K Adámek
A Adámek
Čechy
Praha
technologický muzeum pro království český
24
article
Jejím východiskem stalo se zvláštní od-
děleni ministerstva obchodu,
utvořen zvláštní říšský poradní sbo
(dnes o 41 členech, mezi nimi pět Čechů), s
práce vzdělávací Mskupena kol vídeňského c.k.
průmyslnicko-technelogického
musea. Vídeňské vlády mají jemné a bystré
pochopení pro sesilování centra lisace
a zvláště po stránce hospo-
dářské. Chápou správně, co to
znamená naučiti lid, aby ve svých
hospodářských tísních a ne-
dostatcích volal a čekal pomo
od Vídné. Tato reelní snaha a práce zmůze
pro pronikání Vídně jako státního ústředí víc
než spousty policejních opatření. A to se v
Vídni dobře ví. Proto vypraveno e. k.
technologické museum bohatě, proto pořádány
zvláštní mistrovské kursy s četnými a značnými
stipendiemi, proto povolováno pořádání po-
dobných kursů mimo Vídeň jen potom, kdyš
kurs vídeňský toho kterého odboru skončen,
proto neskýlána návštěvníkům mimovídeňských
stipendia, proto obmezeno subvencování kursů
jiných na minimum a proto ustanoveni zvláštní
státní instruktoři živnostenští.
Těch několik střízlivých dat, jež jsme
uvedli, osvětluje situaci zcela jasně. Úkazují
přesvědčivě, jak to naše státopráv
nictví má v positivní práci ještě
slabé kořeny.
Čecho
Vídeň
25
article
Nejdříve pro odpor dvou
německých obehodních komor
upustíme od zřízení zemského,
tedy našeho, technologiekéh
musea, které by mělo zajištěnou podporu o
ostatních tři obchodních komor, pak spokojí s
zemský výbor s dotací museu technologickému
pražské obchodní komory, ale zároveň mu uloží
úkoly, jaké mělo původně plniti museum
zemské a konečně žádají všecky strany svorně,
aby museum, které přes tyto skutečně pra-
zvláštní poměry znamenitě prospívá, které s
kvalifikuje na ústav prvého řádu a které sou-
střeďuje snahy o povznesení českého živnost-
nictva do Prahy, bylo sestátněno t. j. aby s
stalo museem druhého řádu, pod-
řízeným museu vídeňskému.
Ale nejen to: když upuštěno od založen
zemského musea technologického v Prazea
pražská obchodní komora splnila tento úkol
sama, bylo pochopitelno, že Němci budou
význam podniku toho paralyso-
vati. A také se tak stalo, zalo žením
ústavu pro podporu živností v Li-
berci, kterému se co nevidět bude stejně mě-
řiti jako technologickému museu pražskému, je-
mužto de facto připadá pěče o veškeré živno-
stenstvo z Čech a které má i pěknou agendu
moravskou. Založením zemského musea bylo b
se toto hospodářské třídění země účinně potj-
ralo. Opuštěním myšlenky zemského technologi-
ckého musea vtiskli jsme alespoň formál ně
(prozatím, definitivně tak učiníme sestátněním)
svému ústavu význam ústavu čistě
krajového.
Němec
Praha
Čechy
obchodní komora
26
article
A co jsme ukázali na akci o založen
technologického musen pražského, táhne se
celou akcí živnostenskou. Nedo-
vedli jsme a snad také nechtěli využit
této akce k vytvoření mocného, zem
ského živnostenského středřska
pracovního, které by našemu živno-
stenstvu také skutkem dokaze-
valo, že nejen o decentralisac
mluvíme, ale že také tuto decen-
tralisaci v životě za jedinou cestu
k práci v jeho prospěch považu-
jeme. Co nám platno volati, že Vídeň nám
nepomůže, když sami na tuto Vídeň ve-
škeru činnost přesunujeme. Al
vraťme se k datům.
Akce ve prospěch živnostnictva podnikána
jest nyní čtyřmi faktory: státem,
zemí, obchodními a živnostenskými
komorami a konečně z části i zemskos
jednotou společenstev ní.
Vládou věnováno na akci tuto;
roku 1892 . . . 20.000 K
„ 1893 . . . 40.000
„1894 . . . 80.000
»1895 . . . 89.000
» 1896 . . . 271.000
, 1897 . . . 271.000
, 1898 . . . 350..000
„ 1899 . . . 427.700»
1900 . . . 559.040
Sněm král. českého věnoval:
roku 1895 . . . 20.000 K
1896 . . . 30.000
1897 . . . 30.000
1898 . . . 30.000
„1899 . . . 30.000 ,
1900 . . . 30.000
) Dr. Jos. Gruber: Obehodní a živnostensk
komora v Praze atd. Str. 385 a sl.
Al
Jos
Gruber
Obehodní
Vídeň
Praha