ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d6f093f0-7af1-11dc-846b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 11 celkem · entity: place 17, person 19, org 2, work 1
1 masthead
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci
Praha
2 masthead
V Praze, v pátek dne 28. července.
Praha
3 masthead
K číslu 205. Čislo v Fraze za 24 a na venkově za 3h
Fraga
4 article NAk
NAk na měsíc. 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 8c,
Naka
5 article Válka.
Válka. Páně Vittova plná moc. Pařížský dopisovatel »Berliner Tageblattu telegrafuje: Ježto moje zpráva, že má Vitte ur- čitý příkaz, aby se do žádného vyjednáván ohledně válečné náhrady nespouštěl, of- ficiósně zbarvenou berlínskou depeší byla popřena, jsem nucen k oné zprávě dodati ještě, co ná- sleduje. Vitte má nejenom nařízeno, aby ihned prohlásil, že o žádné válečné náhradě nemůže být řeči, nýbrž aby také ihned odmítl všelikou kombinaci, která by se v zastřené podobě vá- lečné náhradě rovnala. On je zmoe- něn, aby se velmi ochotně zachoval k japonským požadavkům ohledně Mandžurska, Port Arturu a Ko- reje, avšak on nesmí povoliti ani str. hání vladivostockých opevnění, ani odstoupení železné dráhy vladivostocké, pokud tato trať ne- bude v držení japonského vojska. — Pan Vitte prohlásil, že ruská vláda k zaplacení válečné náhrady svoliti nemůže proto, že by ruský ná- rod v tom viděl veliké pokoření, avšak pravým důvodem asi bude mínění ruské vlády, že je Japonsko finaněně vyčerpáno a že američtí a angličtí finančníci vidouce pevné od hodlání Ruska, žádnou válečnou kontribuci ne- platit, Japonsku odepřou prostředky k dalšímu vedení války. Jednání o mír. Z Londýna, 28. července. »Associated Press« dostává zprávu z Washingtonu, která se označuje za inspirovanou a ve které se sděluje. že otázka, bude-li se pokračovat ve válce, anebo bude-li uzavřen mír, rozhodnuta bude na prvn schůzce splnomocněnců dne 5 srpna, kteréhož dne šl. Vitte s bar. Ko murou budou jednati o japonských podmín- kách. Japonsko nemá přání Rusko nějakým způ-
Artur Vitte Japonsko Rusko Londýn Washington Berliner Tageblatta Associated Press ko
6 article ONl
ONl sobem pokořiti, ale aby si zajistilo trvalý mír, bude žádati válečnou náhradu, rovnající se skutečným válečným výdajům, totiž asi 200 millionů liber. Japonsko bude dále žá- dati, aby Mandžursko po zjednání pořádku vráceno bylo Číně. Baron Komura jest ho- stem Rooseveltovým. Soudí se, že vlast- ním účelem schůzky splnomocněnců jest však otázka válečného přímě ří. Domněnka o válečné náhradě. Z Nového Yorku, 27. července. (Reut. Sdělení z Washingtonu, dle něhož Japonsko určuje požadavek svůj na kontribuci ruskou na 200 millionů liber šterlinků, není nijak oficiální, nýbrž označuje se výslovně za poukou do- mněnku. Události na Rusi. Něžná předehra k hrozné srážce na Rusi. Z Paříže, 27. července. (Pův. zpr. » Nár Listů«.) Zde vycházející demokraticko-konstituční protivládní ruský list »O svobožděnijee zabývá se pod hořejším nápisem deputací zem- stev u cara, označujíc audienci tu za velikou historickou událost. Car přijal zřejmé odpůrce carského samodržaví; on opakoval »nezvrat- nou« vůli svou, chrániti samodržaví, ale sou- časně již pouhým faktem přijetí zemců — po- nejprv v ruské historii — »s výše trůnu« při- znal ruské společnosti právo na opposic proti samodržaví. Těžko nyní ocenit a odměřit všechny re volučni následky fakta Redaktor »Osvobožděnije« Petr Struve pozastavuje se nad řečí knížete Trubeckého, ne- měl prý řeč svou stavět na myšlence o solidár- nosti mezi zemci-konstitucionalisty — ve skuteč- nosti nejsoucí — a carem úporně ze držícím samodržaví. I možno prý nyní říci: samodržaví bylo včera vlkem, od 6. (19.) června stalo se liškou. Kníže Meščerský naivně-cynický to vyslovil řka, toho.
Mandžursko Rooseveltův Osvobožděnij Struve Trubecký Meščerský Japonsko Čína Nový York Reut Washington Rus Paříž
7 article
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
8 article
že car a donné le change zemcům, t. j. oklamal je. Ale nepřipomene si kníže zpá- tečník, kam taková politika přivedla Ludvika Capeta? Tragikomické okolnosti následovaly po audi- enci, noviny musily z řeči carovy vynechat slova o »lidových představitelích« a vy- kládat řeč tu v duchu konstitučním a guberna- torům poslán oběžník, v němž se jim doporu- čuje učiniti patřičné opatření proti »rozšiřování výkladu« slov carových — tím rázem ukázala se neupřímnost a skutečná nemožnost solidár- nosti mezi carem, samodržavcem a samodržav- ščikem a zemci — konstitucionalisty. A tak audienci petěrhofská pro každého uvažujícího politika jest předehrou - ke srážce, k níž nevyhnutelně dojíti musí mezi samodržavím a zemí již na půdě lidového za- stupitelstva. Zemci však přec prokázali velkou službu osvobozujícímu hnutí, přiměvše cara počítat s kon- stituční myšlenkou. Struve odmítá výtky krajních ruských živlů sociálně-demokrati- ckých a revolučních, činěné zem- cům; praví: oni příliš optimisticky pohlížejí na ruskou revoluci, jako by ji bylo možno ihned mobilisovat. Ale ta jest ohromné rostoucí živelní hnutí, v němž »hrozné lidové zástupy« dosud nepřišly k uvědomění si poho- tovosti k mobilisaci na čísi příkaz. Sami soci- ální demokraté a s nimi všechno osvobozující mínění bolestně to zakusilo 1. máje. Žádná organisovaná síla ještě neovládá lidové masy ty. Konstitu čnědemokratické ve- řejné mínění nyní může rychle a trvale rozšířti svou činnost na lidové zástupy a pře- měniti ruskou revoluci ze živelního potoku v ne- rozborné organisované hnutí. Taktika zemců jest taktika Mirabeauova, ale za okolností daleko těž- ších, nežli byly francouzské r. 1789—1791. V Rusku třeba vypěstovati mohutné osvobozující veřejné mínění, u něhož by prerogati vy panovníkovy zmizely před státní
Ludvik Capet Zemek Struve Mirabeauův Rusko
9 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Idy1la. Napsala M. Baarova. Útulná vesnička naše má dokonce svou „Malou stranu“. Za mostem v rokli tísní se ně- kolik slaměných a doškových střach, asi dvacet čísel, učiněný Betlém. Kdyby, nedej bože, vy- pukl požár, nezachrání se odtud snad ani do- bytče. Jako slepená vlašťovčí hnízda tísní se chalupa k chalupě, a když některá z nich se sboří sešlostí věkem, ani rumy neodklidí a vedle ní vyroste, jak houby po dešti, chalupa jiná, slátovaná jac ptačí hnizdo a možno-li, ještě menší, než předešlá byla. Baráčkům těmto vévodí asi tři větší cha- lupy na svahu u samé silnice. U posledn z těchto se vždy velmi ráda zastavím, zvláštní život jeví se tu zraku: polozbořený plot, poho- zený do příkopr — kolem smetiště a kaluže, z chléva vykukuje koza a na prahu sedá žena ještě mladá, s děckem u prsu a plno drobotiny kolem ní. Bývalo mi nápadným, že ani jedno z těchto dětí není druhému podobno a mimo to, že jsou téměř všechny stejného stáří, jedno menší než druhé. Přívětivá, hovorná žena na prahu mi věc vysvětlila. Jer tři z nich jsou její vlastní, ostatní jsou „Prážata“. Říkají tady tak dětem, vzatým na opatrování z porodnice a na- lezince. Podívaná na různé ty tvářinky mimoděk nutí pozorovatele ku přemýšlení o původu ubo- hých těch tvorů. Teď jsou ještě šťastny bezsta- rostným štěstím mládí, ale třeba jen se zahleděti ve vážné, zádumčivé oči největší nich, asi sedmileté holčičky a člověk se zachvěje tušením, jak trpce asi ponese nezaviněný svůj osud postr kovaného polosirotka.
M Baarův Přívětivá Jer Ida Betlém
10 article Veselejší podívaná je na kluky. Co těm po
Veselejší podívaná je na kluky. Co těm po tom, kdo jsou nebo byli jejich rodiče a jaká ná- hoda tím vinna, že se octli jako samostatní tvo- rečkové na tomto světě? Vyvalený jeden, zavalitý klučina taháv bedně o čtyřech kolečkách, ne větší než ška- tule od cukru, kluka ještě menšího, zavalitěj- šího a ještě vyvalenějšího než je sám, vedle nich stojí asi čtyřletý, klečatý junák s prstíkem v puse a neví, má-li se dát do smíchu nebo do pláče, když jsem ho oslovila. Rozmyslil si obé a z rozpaků se rozběhl k „matce“. „Mámé!“ volal a tloukl vší silou malých pěstí ženu do prsou, by na sebe upozornil. Po- dala kojence, kterého dosud na klíně měla, ne- směle opodál stojící dívčině, té se zádumči- výma očima, a přivinula kluka k sobě. „To je váš synek?“ táži se. „I kde pak! Taky Práže! — Ale říkají m všechny „námo“, a já je mám jako svoje. Vid. kluku?“ „Mámé,“ ječel kluk místo odpovědi a znovu pral ženu do prsou, jakoby ze dřeva byla. „Matka jeho ho měla za svobodna,“ vy- světlovala žena, „teď slouží ve vsi nedaleko odsud a nechce se k němu znát; ani ho ještě ne- navštívila. Mně je to jedno, dítě jako dítě, at manželské nebo nemanželské!“ S těmi slovy potřepala něžně klouče a odstrčivši no, popošla ke chlévu. „Koukejte, co máme!“ pravila a sehnuvši se, vynesla z pod kozy kůzle, za ním druhéa třetí, i stará koza, přežvykujíe cosi, vystrčila bradu z chléva. „Včera se nám to narodilo, a dnes užto skáče. Inu, pravá kůziata!“ Děti seskupily se kolem malých, čiperných čtvernožců, i domácí psík přišel blíže a velká šedá slepice zdvihla hlavu, přerušivši ne zhvilku neunavné hrabání a sbírání potravy. Jedno z „Prážat“, větší již hošík, snažil se upoutat pozornost na sebe, napodobuje směšné
známý Matek
11 article
skoky kůzlat, oči jeho svítily a žádostiv po- chvaly, stále se ohlížel po nás. Ješitnost tuto do- stal již asi do vínku od svých rodičů, nebot ostatním dětem cosi podobného ani nenapadlo. Druhý hošík, ceně zaťaté zuby štípal kůzle ze vší síly do ocasu, kůzle se ani neozvalo, snad ještě neumělo. Třetí hošík, onen malý, klečatý, objevil se právě znova na prahu chalupy s jakýmsi černým vdolkem v ruce, a z čista jasna se rozbrečel. „Matka“ jen se po něm ohlédla a už věděla, co- se stalo: „Už jsi se zase kousl, viď? To musíš kousat do buchty a ne do ruky, ty nešiko!“ na- pemínala ho moudře a s důrazem. Kluk umlkl, zadíval se, jakoby uvažoval, na prsty, pak na buchtu a už zase vysvitlo sluníčko na umazané tváři. Ulomil dobrácky kousek bucnty a při- strčil ho nejbližšímu kůzleti k hubě. Neroz- umělo tomu ještě a odvrátilo hlavu. Kluk hodil ulomený kousek druhému kůzleti, a když ani toto ještě nepochopilo, zdvihl buchtu prve než slepice, jež se po ni byla rozběhla, ji dosáhla a snědl ji sám. Hezký obrázek: děti, kůzlata, slepice, vše žije na prostranství před chalupou, možno říci, tentýž život. A nad nimi vlídná, usmívající se žena, pravá matka celé té drobotiny. Veliký užitek z těch cizích dětí asi nemá, ale děti spokojí se také málem. Pohlížín ku prosté ženě té s jakousi úctou, zdá se mi, pra- vým, nevyčerpatelným zdrojem mateřské něhy; nejen vlastním, cizím dětem je matkou a pe- čuje o ně zrovna tak, jako o ta čtvernohá mlá- data kozí, jen proto, že jsou malá a potřebují ošetřování. A snad někdy, až chráněnci její do- rostou, vzpomenou vděčněji než vlastních rodičů své prosté, usměvavé „mámé“ před chalupou, na jejímž zabláceném prahu ztrávily jedilé šťastné, předsudky nezkalené chvíle svého ži- vota.
Matek