Periodikum ALTO Viewer

1

Románová příloha

2

„Národních Listů“ k čislu 203. ze dne 26. července 1905.

3 title

Různé zprávy.

4 article

= Armáda plavců. Z Paříže se oznamuje: v měsíci srpnu uspořádány budou smělé plavecké zá- vody ve vlnách Canal la Manche. Neméně než de- set konkurentů chystá se podniknouti smělý a ne- bezpečný kousek, přeplavati průplav lamanšský, který dosud zdařil se pouze americkému kapitánu Web- bovi, jenž nalezl později smrt v peřejích niagar- ských. Žávodníci, zvaní »Armáda plavců«, jsou pří- slušníky různých národů a zemí. Nacházejí se mezi nimi mladá dáma z Australie, miss Anette Keller- mannova a pánové Montagne Holbein, jenž již dvakráte se o přeplavání kanálu lamanšského poku- sil, ale těsně před cílem musil býti lodí jej doprová- zející vytažen, pak C. Heaton, D. Wiedmann, F. V. Mosis, C. Reyndel, F. W. Holmesa Francouzové R. Burges a G. Lafargue. Oba Francouzové jsou vážnými konkurenty. Burges plul již loňského roku přes kanál z Doveru a poda- řilo se mu dostati se k pobřeží francouzskému na vzdá- lenost tří kilometrů. Ale tu opustily jej síly a musii býti vytažen. Lafargue znám je jako vytrvalý plavec, neobyčejně svalovité a mohutné postavy Loňského roku bez úrazu proplul kanálem tak zv. biskajským, který jest pověstný svými víry. V úterý mají býti zahájeny závody. Prvním plavcem bude Angličan Heaton, jenž vypluje z Doveru.

Keller Montagne Holbein C Heaton D Wiedmann F V Mosis Reyndel F W Francouz R Burges Lafargue Burges Angličan Heaton Paříž Austrálie Dover canal le Manche

5 article

= Stávky v starověku. Při vykopávkách na půdě staroslavného jonského města Miletu nalezen byl za- jímavý nápis, z něhož vysvítá, že již v starověku, za dob císařů římských Trajana a Hadriana byly stávky dělnictva na denním pořádku. První část ná- pisu jest otázka dělníků k Apollu v Didymu u Miletu. mají-li staviteli Menophilovi vypověděti práci, či po- staviti sloupy a klenutí chrámové? Druhá část ná- pisu obsahuje odpověď Apollona (v hexametrech), který radí dělnictvu, aby nestávkovalo a vzpomnělo ochran- kyně práce Atheny a Heraklea, jenž tolik obtížných prací vykonal. Rozumí se, že »Apollo« chtěl mít co nejdříve chrám svůj postaven a proto ústy kněží dal tuto odpověď. Vidíme, že poměry starověku a dneška pokud stávek se týče, byly stejnými, jen s tím roz- dílem, že dnes neobracejí se více stávkující k Apol- lonovi o radu, protože v každém případě by jim radil. aby nechali stávku stávkou a pracovali. Dnes Apol- lona zastupují organisace. = Nemocná utekla se synem ředitele sanatoria.

Trajan Hadrian Apollo Mileta Apollon Athena Héraklés Didyma

6 article

Nemalé vzrušení vzbudil v novoyorských kruzích útěk hezounké sl. Wilsonovy, ošetřované v sanatoriu dra. Langdona pro duševně choré, hysterické, ner- vosní atd. atd., se synem doktorovým, mladým panem Langdonem. Párek utekl se do státu Connecti- cut, kde v jednom z předních hotelů se usadil. Ale v patách za uprchlíky dostavil se do hotelu oteca nalehal na syna, aby zanechal hloupostí a vrátil se do otcovského domu a slečnu Wilsonovu vydal pří- buzným. Ale mladý rytíř se zapřísahal, že sličnou děvu, která není prý o nic potrhlejší než on sám, neopustí a uzavřel se s ní v jednom pokoji. Nastalo několikadenní oblehání a vyjednávání, jež skončilo kapitulací mladého rytíře, ktery slíbil, že se do tří dnů vrátí. Místo toho dopustil se však hrubého po- rušení slibu, neboť se svou donnou z hotelu beze stopy zmizel. Nevrátí-li se do třiceti dnů zpět, ne- smí dle nařízení obvyklých více sličná pacientka do ústavu býti přijata, ač patřila by tam nyní spíše než kdy jindy i se svým milencem, ovšem není-li pravdivou theorie jistého amerického professora, jenž tvrdí, že každá láska jest bláznovstvím.

Wilsonův Langdon

7 article

= Smutný konec řeckého zbrojení. Po dlouhých a zcela zbytečných zkouškách různých vojenských pušek a jmenovitě Mauserových a Manlicherových, rozhodla se k účelu tomu naznačená komise pro po- slední. Sněm za souhlasu celého národa povolil pro nakoupení jejich nutné peníze a nové daně, z nichž příjmy měly sloužiti výhradně k tomu. Tak sebralo ministerstvo více než čtyry milliony drachem, které by dostačily pro první objednávku. Než mezi tím nastaly tak smutné a špatné časy pro státní pokladnu, že ministerstvo nebylo s to platiti ani úřadníkům ani důstojníkům měsíční platy a tito počali reptati, jelikož v Řecku jim nedá nikdo na úvěr. Nezbylo ministerstvu tedy nic jiného, než vypůjčiti si peníze, určené pro vyzbrojení vojska, tak že z nich zbylo toliko asi 800.000 drachem. Jelikož pak schodek z předešlých tří let obnáší asi 14 millionů drachem (určitý jeho obnos nezná nikdo) a ministerstvo neví, jak by ho krylo, jest jen přirozeno, že půjčku tu nikdy nesplatí a že vojsko zůstane bez pušek.

Mauserův Manlicherův Řecko

8 article

Proto odjeli zástupcové zbrojovky z Athén, nahléd- nuvše, že by zde marně čekali na objednání zbraní Náhody té používají ale Němci, by prosadili přijetí Mauserových pušek a nepřekvapilo by. kdyby se jim to konečně podařilo, neboť je pod- porují nejmocnější německé osobnosti nesvědomitým způsobem jako v Turecku. Již se vypravuje, že se budou dělati nové zkoušky s puškami a obecenstvo se připravuje na nějaké orientálské překvapení. Tak smutným způsobem skončilo velké zbrojení, které mělo za účel zastrašiti všecky velmoci a dopomoci Řecku k Makedonii, Epiru a Albanii. Pro Řecko jest to vlastně štěstí, neboť kdyby mělo moderní pušky pustilo by se zase do nějaké války a dostalo by ve- liký výprask. Jest se ale obávati, že zůstanou vojáci vůbec bez pušek, neboť vláda je dává tajně povstal- cům a loupežníkům, kteří podnikají výpravy do Ma- kedonie za velení důstojníků a vraždí tak hrozným způsobem obyvatelstvo jiných národností, které se nepřiznává k panhellenské věci. Nejlíp to stojí s vy- zbrojením námořnictva, s kterého úplně sešlo. Všechny světové loděnice posílají ministerstvu plány a dělají velké výlohy, ale toto se nemůže pro žádný druh lodí rozhodnouti, jelikož nemá peněz a musí hledět uspokojiti jiné zájmy.

Němec Mauserův Atény Turecko Řecko Makedonie Epirus Albánie Ma

9 article

= Fidelní vězení měli do nedávna, jak z Nového Yorku se sděluje, v Jacksonu. Ředitel věznice byl přívržencem učení, že »polepšení zločinců může se státi jedině cestou vlídného a laskavého zacházení« a proto choval se nadmíru shovívavě ke vzácné spo- lečnosti, která byla shromážděna za mřížemi. Udělo- val zlodějům a vrahům několikadenní dovolené. »Pen- sisté státu« navštěvovali cirkusy, zábavné místnosti a vedli si zcela nenuceně. Ve vězení samém byl ja- kýsi druh republiky, jejíž president byl — vrahem. Vězňové pořádali divadelní představení a zahradní slavnosti, jež byly tak hlučnými, že sousedé si na »distinguovanou« společnost vedli stížnosti. Došlok vysvětlování, při němž jeden z trestníků prohlásil, že nikdy žádného z vězněných nenapadlo utéci, pro- tože na svobodě nemohlo se žádnému z nich tak vý- borně dařiti.

Jackson Pen Nový York

10 article Zemřelí v Praze.

Zemřelí v Praze. Dne 19. červance 1905: Vejrostkova Marie, dcera zřízence potravní daně, 13 roků, 187—III. No- votná Terezie, prodavačka ovoce, 75 roků, 299—V. Zelenka Jindřich, syn dělníka, 4 dni, 323—VIII. Von- dráčkova Marie, dcera dělnice, 3 měs., 336—VIII. Mičan Alois, slévač, 55 roků, 417—VIII. Kukla Vilém, dělník, 17 roků, 463—VIII. Čermákova Marie, dcera dílovedoucího, 7 neděl, 512—VIII. — U Alžběti- nek: Bohatova Marie, tovární dělnice, 23 roky. — U Milosrdných sester: Chvojka Josef, nádenník, 43 roky. — V městském chorobinci: Dvořák Antonín, řezník, 65 roků. — Ve všeobecné ne- mocnici: Hartmannová Anna, manželka onatrov- níka, 37 roků. Reizlová Amalie, nanželka obchodního cestujícího, 33 roky. Schudová Marie, manželka děl- níka, 39 roků. Valečka Eduard, býv. knihkupec, 64r. Vojáčková Anna, posluhovačka, 47 roků. Dne 20. července 1905: Haecklová Hermína, komptoiristka, 18 roků, 23—III. Skála Karel, syn kupce, 5 měs., 879—VII. Krejčík Ladislav, syn dělnice, 3 měs., 29—VIII. Vinecká Marie, dcera sluhy, 11/2 r., 235—VIII. — U Alžbětinek: Pleskotová Kateřina, služka, 68 roků. Urbanová Alžběta, vdova po sládku, 60 roků. — U Milosrdných bratří: Kleiner Václav, dělník, 64 roky. — U Milosrdných se- ster: Šleisová Františka, vdova po zedníku, 67 roků. — V kupecké nemocnici: Ornst Jaroslav, komptoirista, 18 roků. — Ve všeobecné nemoc- nici: Hrubý Jan, čeledín, 46 roků. Kowalovská Marie, posluhovačka, 59 roků. Kozel Jan, cvočkář, 56 roků. Křapáčková Marie, manželka poštovního zří- zence, 33 roky

V Zelenka Jindřich Marie Mičan Kukla Čermákův Valečka Vojáčková Anna Skála Karel Krejčík Ladislav Jan Praha Reizlová Amalia Schudová Marie U Alžbětinka Kowalovský Marie Křapáčková Marie Vejrostkův Marie U Alžběť Bohatův Marie Chvojka Josef Dvořák Antonín Hartmannová Anno Haecklová Hermína Pleskotová Kateřina Urbanová Alžběta Kleiner Václav Šleisová František Ornst Jaroslav

11 article Lldové divadlo ,Urania“ v VII. části Prahy.

Lldové divadlo ,Urania“ v VII. části Prahy. V zabradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 26. července. Začátek o 7. hod. Novinka: Naši žebráci. Lldová hra se zpěvy a tanci o 5 obrazech. Napsal A. Neidhart. Hudba od K. J. Fromma. Přeložila (. Fastrová. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. (blíže Palackého

A Neidhart Fromm Fastrová E Stará Palacký Praha Lldová divadlo

12 article Aréna na Smíchově

Aréna na Smíchově mostu) Ve středu 26. července. Začátek o 7. hod Cyklus her ve prospěch českých žurnalistů. Večer XI. — Novinka. Neviděli jste Bobeše? Vaudeville o 3 jednáních. Dle Anatota Felixe a H. de Quidueaua »Cacbé-Caché« pro české divadlo upravil V. Táborský. Hudbu složil R. Piskáček. Re- žisér Josef Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka v Praze, vedle Národního divadla a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 16058

Felix H Quidueau V Táborský R Piskáček Kubík Urbánek Smíchov Cacbý Re Praha český divadlo národní divadlo

13 article Pištěkovo lidové divadlo vnehradeeh

Pištěkovo lidové divadlo vnehradeeh na Král. Ve středu 26. července. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Pražské švadlenky. Fraška se zpěvy o 5 jednáních. Hudba i slova na- psal O. Faster. 1605 Zejtra pohostinská hra Bernardiho.

Král Fraško O Faster Bernardi Pištěkův lidový divadlo

14 article

»To jsou dvojčata strýčka Hugheye,« řekl. »Jak pak tohle víš?« vyptával se Virgiňan, jevě náhlý zájem. »Viděl jsem, když je jeho žena dávala pod židli, aby je hned našla, až půjde domů.« »Ach,« řekl Virgiňan zamyšleně. »Oh, aby je hned našla. Ano. Dvojčata, dvojčata strýčka Hugheye.« Kráčel k onomu místu, z něhož mohl přehlédnouti tanec. »Nu,« pokračoval, vrátiv se, »učitelka zrovna nějak béře na strýčka Hugheye. Dostal ji opět na čtverylku.« Virgiňan mluvil nyní bez hněvu; avšak slova jeho se nesla, lehce prodlouženě se protahujíce, což bývalo u něho často zlým znamením. Obrátil nyní zrak ku přítomným děckům, za- baleným do různobarevných šálů a pletených šatů. »Devět, deset, jedenáct krásně spících cizinečků,« počítal jemným hlasem. »Je některý z nich tvůj, Line?« »Ne, pokud vím,« zubil se Mr. MeLean. »Jedenáct, dvanáct. To zde je malý Krištůfek, v té modře pruhované přikrývce — anebo je to ten druhý žlutohlávek. Podél Medvědí říčky na nás počínají pěkně slétati andílkové, Line.« »Ale jaké hlouposti to mluvíš ?« »Když jsou si tak báječně podobni v nebeské za- hradě,« pokračoval něžný Jižan. »Ani bych nechtěl býti z těch lidí, kteří je odtrhávají ze společného stádce. A to je věru chytrý nápad,« dodal tiše. »Povídal's, že ty pod židlí jsou strýčka Hugheye, viď?« A sehnuv se, pozvedl nevědomá robátka a položil je pod stůl. »Ne, to není úplné,« mumlal. S podivuhodnou zručnosti a opatrností, aby jim neublízil, rozbalil šály, v nichž byla zabalena a tím 109 —

Hughey Virgiňan Mister Melean

15 article

vody, již dal přiněsti slečně Woodově a poprosiv ji o ta- nec, velmi milostivě jej obdržel. Odtančila pryč ze situace, kde pociťovala, že počíná býti na tom hůře. Virgiňan koukal chvíli ztrnule za svou dámou, jak lehoučce vířila a potom odešla ven. Nechala ho k vůli strýčku Hugheyovi. Žárlivost jest hlubokou a delikátní věcí a řídí svůj vzdor různým způso- bem. Virgiňan byl již připraven, pohlížeti na Lin MeLeana nepřátelským okem; avšak naleznuv jej nyní u sudu, po- cítil bratrství mezi ním a sebou a nepřátelství jeho přijalo jiný rozmarný směr. »Tukněme si,« řekl MeLeanovi. A přiťukli si cíno- vými kofliky. »Dostal jsi lekci?« řekl MeLean, zubě se. »Zdá se mi, že jsem tě viděl oknem, jak jsi se učil dělat kroky.« »Na tvé zdraví,« řekl Jižan. A opět si pěkně »Nazvala tě také kuriositou nebo něčím takovým ?« řekl Lin. »Nu, dalo by se to zařadit hnedle do sousedství.« »Tedy na zdraví!« zvolal rozveselený Lin nad svým koflíkem. »Proto, že náhodou přicházíš z Vermontu,« pokra- čoval MeLean, »není to ještě příčina k nějaké obzvláštní pýše. Kša! Já sám jsem byl vychován v Masachusettsia tam byli taky vychováni velcí mužové — Daniel Webster a Israel Putnam a houf takových politiků.« »Virginia je pořádně starý stát,« poznamenal Jižan. »Oba předstihnou o hodně Vermont. Řeklá mi, že jsem prvá kuriosita, na kterou narazila.« »Co pak jsi tehdy prováděl, Line ?s připili.

Woodův Hughey Virgiňan Melean Lin Ted Kša Webster Putnam Vermont Izrael Virginia Lin Melean