V Praze, ve středu dne 26. července.

K čislu 203. Čislo v Praze za 27 a na venkově za 3h

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou:

NAk na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

Ruská mobilisace. —j — Z Moskvy, 26. července. Mobilisace byla zde po 26 dnech ukončena klidně, početní stav jest plný. Ze Lvova, 26. července. Jak se polským listům z Varšavy oznamuje, dostaly ruská vyslanectva a konsuláty v cizozemsku rozkaz, aby svoláni byli záložníci 6. a 7. mobilisačního okresu, kteří bydl v cizině. Mobilisace má se vztahovati, jak se prohlašuje, také na Varšavu. Z bojiště. —j.— Z Petrohradu, 26. července. Po- slední dni minuly bez značnějších srážekv Mandžurii; na frontě armád jest klid. — Dle ruských zpráv soudí se, že Japonci nepostou- pili dále v Sachalině.

Události na Rusi. Processy proti námořním rebellům. Z Petrohradu, 25. července. Vyšetřování za příčinou nepokojů na válečných lo- dích »Potemkinu«, »Pobědonoscie a »Prutu« blíží se ke konci. Líčení bude konáno před vojenským soudem v Sebasto- polu. Také v Kronštatě vede se tou dobou proces proti námořníkům, kteří se byli vzbouřili. židé poslanci. —j.— Z Petrohradu, 26. července. Dl výpočtu »Polské Gazety« židé v království pol- ském mohou počítat na 5 zástupců v příšt státní dumě. Ministr Chilkov. —j.— Z Petrohradu, 26. července. Mi nistr dopravy kníže Chilkov přibyl sem z Hamburku, ještě v červenci pojede přehléd- nout sibiřskou dráhu a prováděné práce na Zabajkalské železnici. Přehlídka ruských přístavů a lodí. —j.— Z Petrohradu, 26 července. Ná- mořní ministr viceadmirál A. Birilev brzy vydá se na cestu přehlížet přístavy a lodi ruské v Baltickém a Černém moři. Největší obrněnee ruský. —j— Z Petrohradu, 26. července. V říjnu bude v baltickém závodě pro stavbu lodí spuštěn

UDNl největší obrněnec ruský »Imperator Pavel I.e s vodním obsahem 16.500 tun a minová do- pravní loď druhu zaniklého »Jeniseje«. Ke schůzce ruského císaře s císa- řem německým. Z Petrohradu, 26. července. Jak se v Petěr- hofu vypravuje, vrátil se car ve veselé náladěa uspokojen ze schůzky s císařem Vilém em. V jeho družině vypravovali na „Hohenzollernu“ že císař Vilém jest názoru, že ve válce musí býti pokračováno až do vítězství, že však ru- skému národu jest třeba poskytnouti s výše trůnu reformy. K tomu právě nynější okamžik jest vhodný, jelikož zemědělci na moskevském sjezdu sami si škodili. Následkem toho bude nožno oddáliti svolání zemského soboru. Z rozmluvy panovníků na „Hohenzollernu“ byli několikráte povoláni k oběma panovníkům šl.

Ciršký, býv. vyslanecký rada v Petrohradě a prof. Husfeld a Salzmann. Car měl včera delší rozmluvu s hr. Lamzdorfema ministrem vojenství Redigerem. Od cesty do Moskvy bylo definitivně upuštěno. Dne 29. bude car přítomen vojenské parádě v Krásném Sělu a vojenskému čepobití. Z Kolína n. R., 26. července. »Köl. Zei- tung« oznamuje z Petrohradu: Při schůzi cara s císařem Vilémem v Borku byla veškerá voda od Kronštatu až po Shaeren uzavřena vá- lečnými loďmi. Z Berlína, 26. července. »Local Anzeiger« oznamuje, že oba panovníci vrátili se velmi spokojeni s výsledkem setkání a že se těmito pocity také netajili. Domněnka Nového Vremene«, že císař Vilém v Borku dal podnět k francouzsko-rusko-německé koalici na zatlačení Japonska, označuje se za nesmyslnou. Z Paříže, 26. července. Následkem znepo- kojení veřejnosti k vůli schůzi cara s cí- sařem. Vilémem přináší »Temps« podle všeho vládou inspirovanou noticku: »Jsme pře- svědčeni, že popud ke schůzi cara Mikuláše s císařem Vilémem vyšel z Berlína a do- dáváme, že ruská vláda postarala se o to, a by francouzská vláda v této příčině byla informována.« Potom následuje krátké vylíčení nálady v Berlíně, podle níž není příčiny k obavě, jelikož schůzka nezměnila ani dobré styky Francie s Ruskem, ani s Německem. Ohlasy panovnické schůzky. Veškeren tisk zabývá se schůzkou cara a německého císaře a všeobecně přičítá se jí velký politi cký význam. Zatím, co Anglii a Francii vidí se v projevu tom vylou-

Předplaeeni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

čení Ruska z kombinace nového trojspolku proti Německu, v Německu pohlížejí na schůzku jako na záruku míru, jenž, tak soudí »Münch. N. Nachrichten«, jest odpůrcům Německa prý nepříjemný. V Německu si nepřejí zasahování jeho do vnitřních poměrů ruských, ať prý si car spraví domácí záležitosti. Císař německý má prý na svolání porad mírových daleko větší po- díl než si veřejnost myslí a přeje Rusku míru bez zadání jeho cti a klidné uspořádání domá- cích poměrů za účasti s lidem. Dle různých depeší agentur z Petrohradu líčí se věc tak, jakoby německý císař si byl přál schůzky, snad se tímto sdělením má nemilé překvapení ve Francii zmírniti. Většina francouzských listu vidí v schůzce nepřátelský sku- tek proti Francii. »Eclair« praví: Příčinou cesty císaře Viléma byla prý obava Německa z možného čtyřspolku mezi Francií, Ruskem, Anglií a Ja- ponskem, aby zde osamoceno nestálo. V Anglii se namnoze myslí, že bude Německo carem k Francii přiblíženo a následek bude francouzsko-německo-ruský s po lekl

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Uhorská krise. Z Vídně, 26. července. Ve včerejším or- gánu maďarské strany neodvislosti »Egyetertes«, uveřejněna byla rozmluva s »nejpřed- nější finanční autoritou«, která při- suzována byla následkem toho bývalému mini- sterskému předsedovi a ministru financí dru. Alexandru Wekerlovi a jež přešla také do některých včerejších večerních listů. »Pester Lloyd« prohlašuje k tomuto projevu, že je p o- dařenou fantasií některého finan- čního politika známého couleuru strany neodvislosti a praví: »Bylo by fatální, kdyby někdo mohl věřiti, že uherský stát — neboť o uherský stát tu jde a nikoliv o uherskou vládu — stál před bankrotem, anebo že by některý rozumný člověk v Uhrách mohl mysliti na výrobu státních papírových peněz a zničení valutové reformy; tak rychle nemohla by býti ohrožena práce několika de- setiletí. Vláda ostatně učiní všechno, aby zamezila přerušení obchodu, jakož aby mohla dostáti závazkům, které převzal uherský stát a za které nikdo jiný nežli uherský stát nen

FEUILLETON. Emancipace. Tři obrázky z nedaleké budoucnosti. — Z polštiny přeložil Josef Ka ně ra I. Na plesu. Rozlehlý sál plný hostů. V jedněch z po- stranních místností sedí dámy na měkkých po- hovkách a rozmlouvají o politice, o škole, o do- stizích; v druhých zase sedí mužové a šeptají si o domácích pracech, o zkušenostech, nabytých s novými kuchařskými vymoženostmi. Za to v sále je šumno a veselo. Řada tanečníků obchází kolem stěn v živém rozhovoru; jen tu a tam ně- která starší panna, na kterou se tanečníka ne- dostalo, pokradmu závistivě rozhlédne se sálem po šťastnější družce. Jeden z tanečníků zmizel za záelonou aza ním roztomilá dívčina. „Oh, pane, jak jsem šťastná, že smím se zadívati do vašich očí, tak modrých jako nebe...“ zašeptala a přitulila se k němu. Ji- noch zahryže se ve rty. „Oh, slečno, tolik chvály !. .. Krčí se do rohu a přihmuřuje oči. „Chvály?“ opakuje dívčina. „Nemáme ve zvyku vychvalovati, co není chvály hodno. To, co v této chvíli bouří mi v ňadrech, o čem jsem snila, po čemž jsem toužila ... — Vy mne ne posloucháte?“ Jinochovy tváře polil ruměnec. „Poslouchám!“ šepce a klopí oči. „A nyní povězte mi jen slovo, jen jedin slůvko: chcete býti mým?“ Chvíle ticha, chvíle trapného očekávání. Ji noch chvěje se na celém těle a šepce: „Promluvte s mojí matinkou, slečno!“

II. Na svatební cestě. Letní restaurace. Novomanželé sedí za sto- lem a obědvají. Před ním dosud talíř s kouskem pečeně, před ní sklenice piva. On: Ženuško, kup si fialky. Ona: Hej, hošíku! (Vybírá kytičku a štípne hošíka do tváře.) Roztomilé jsi dítě! Muž (podrážděně): Ale, Kamilo ... Ne- stydíš se před lidmi, když na tebe hledí? Ko- nečně myslím, že jsme si již dosti odpočinulia že jest čas, abychom šli domů. Ona (propuká ve smích): Utiš se, muži l. . Já rovněž něco značím! (Dopíjí sklenici a volá číšníka.) Pane číšníků, ješté jedno pivo! III. Po pěti létech Ona čte noviny a pokuřuje si papirosu. O sedí za stolem a pilné spravuje košili, chvílemi vzdychaje. Pot řine se mu s čela. Ona (neodvracejíc oči od četby): He, proč tak bolestně vzdycháš? Pálí tě snad jehla v ruce? On (vzdychne si): I ne, ne. Vidíš, ženuško, vždy jsi mne ujišťovala svojí láskou ... Ona (odkládá noviny): No, no, oč běží, dětino? O n (bázlivě): Víš, o to ... víš, sezona již valně pokročila... Ona (oddechne si): Aa, chápu již ... Že chceš nový klobouk? On (živě): Oh, ne, ne... spodní kalhoty bych... potřeboval... žen . .. Ona (zlostně): Co?! Již zase? Ale pro rány Kristovy, kde na to mám vzíti při dnešní drahotě peníze? Nemám, opravdu nemám ani vindry! On (teskně): Hleď, to jsou tvé přísahy, tvé sliby, tvá láska!. .. (Chytne se za hlavu.) Oh, jí nešťastný, ubohý muž!... Ona mne nemiluje, nikdy mne nemilovala! (Klesaje na pohovku, omdlévá.) Ona: No, no! K čemu hraješ přede mnou divadlo? Ostatně nemám kdy, obdivovati se tvému umění. Povinnost volá mne do klubu. (Jde ke dveřím.) Anna! Přineste studené vody pánovi, není mu právě volno! (Béře slunečník, klobouka rukavičky.) Na chodbě: U sta ronatých! Ani ve vlastním domě nemá člověk chvilku klidu !.)