Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNI LISTY

3

25. ledna 1909.

4

Císlo 25.

5 article

jeví se i v této službě; vyčisťování německého územi od Čechů provádí se tady tiše a dů- sledně. V poslední době nemůže býti naprosto přidělen na stavební okres do německého místa český úřadník, i kdyby měl německé jménoa německy znal dokonale. Úplně německy ob- sazeny jseu slavební okresy (7): Liberec (4 ně- mečtí technikové), Děčín (2), Teplice (4), Kar- lovy Vary (2), Cheb (3), Planý (2), Č. Lípa (2), z většiny anebo do polovice německy obsazeny stavební okresy (5), Trutnov (2 Němci a 1 Čech) Zatec (2 Němci a 1 Čech), Litoměřice (1+1) Budějovice (11) a Smíehov (1+1); ostatn stavební okresy (16) mají úřadnictvo české- Karlín (2), Poděbrady (3), Čáslav (2), Tábor (2), Jindř. Hradee (2), Německý Brod (2), Chrudim (2), Litomyšl (2), Hradee Králové (3), Jičín (2), Ml. Boleslav (2), Slaný (2), Plzeň (4), Klatovy (2), Písek (2) a Sirakonice (2). Pokud jsou v německých městech čeští úřadníci, jako v Žatci a Litoměřicích, jsou to chefové, staří úřadníci, kteři mají rodiny na- prosto německé a aklimatisovali se, nebo jako staří úřadníci nemohou býti jinam ještě překlá dání a zůstanou tam jaksi do vymření. Jich ná- hrada bude jistě německá. Že na př. v Trutnovi je ze 3 úřadníků stavebních 1 Čech, opodstat- něno je zájmem služby k trutnovskému okresu stavebnímu, patři okres. hejtmanství vrchlab- ské, trutnovské a jilemnické. Pro českou Jilem- nici a český soudní okres úpický v okresním hojtmanství trutnovském je naprostá potřeba če- sky dokonale v písmě i slově znajícího úřad- níka. Ale přednostou stavebního okresu byl prá- vě v prosinci 1908 jmenován c. k. inženýr

Čecho Němec Čo Jindřichův Liberec Děčín Teplice Cheb Planá Trutnov Litoměřice Karlín Poděbrady Čáslav Tábor německý Brod Chrudim Litomyšl Hradee Králové Jičín Boleslav Slaný Plzeň Klatovy Písek Žatec český Jilem Karalov Vara Č . Lípa 1 + 1 Smíehov Sirakonice Trutn

6 article

Wihan, dříve v Chebu působící, Jako chef měl by aspoň tolik česky znáti ve smíšeném okrese, aby česky rozuměl a česky obstojně mluvil. Ale bohužel on nezná ani slova českého. Jak bude jako správce říšských silnic na Jilemnicku do- rozumivat se s ceslmistry, cestáři a interesenty. jak porozumí českým aktům? Kde je zájem služby? Stavební okresy, obsazené česky, pro oblasti buď ryze české neb německou menšinou pomisené mají úřadnictvo, jež úkolu svému i v příčině německého obyvatelstva plně po ně- mecku dostojí a zejměna všichni chefové znaji dokonale německy. Zájmu služby je dokonale vyhověno. Nicméně, ačkoliv služba na něme- ekých, průmyslem bohatých stavebních okresích je mnohem příjemnější než na mnohých če- ských, nechce se namnoze mladým pánům Němcům ven, spravovat svě krajany, jak už byl pověděno. Chtějí raději zůstati v Praze, v kana- lisaci neb regulaci. (Dokončení.) Ze štváčské cesty poslance K. H Wolfa po Německu. Z Hamburku, 23. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Minulý týden dne 15. t. m. přijel posl. K H. Wolf na svém protičeském štváčském tourněe také do Hamburku, kde ve sehůzi německé sociálně pokrokové strany přednášel o pomě rech Němců v Rakousku. Schůzi při- tomno bylo asi 1500 lidí. Pozoruhodným jest, že hamburský německý tisk vynechal z řeči Wolfovy nejafavnatějš místa — snad z ohledů k rakouským Němcům kteři, pokud rakousky eítí, musí se eítiti řeči Wolfovou kompromitováni. Český tisk ovšem vyplní jen svoji povinnost, oliskne li z řeči Wolfovy to, za co se i německý říšský tisk stydí — — — Wolf pravil mezi jiným: Dnešní schůze jest článkem v akci ve prospěch rakouského němectví podniknuté.

Wihan Němec K H Wolf H Wolf Wolfův Wolf Cheb Jilemnicko Praha Německo Hamburk Rakousko

7 article

Všecky ty schůze dokázaly, že Němci z ri- še a Němci z Rakouska patřík sobě. Jest to věc všech Němců světa, za kterou teď Němci v Rakousku bojují. Došlo k tomu, že Ceší se strojí na základě svého domnělého starého státního práva zříditi slovanský stát na úkor Němectva k čemuž přistupuje ještě ta nebezpečná okol- nost, že Poláci, Slováci, Chorváti, Srbové a jak ze ta různá čeládka v Rakousku ještě jmenuje, křičí po stejném právu. Máme totiž v Rakou- sku § 19., ve kterém se mluví o stejném právu všech obyvatel. Ze všech Slovanů nejdrzejší jsou Čechové, ale musl se jim ne- chat, že jsou v Rakousku po Něm- cích nejvzdělanější a národne uvědomělí od poslední děvky až k universitnímu profesoru. Ve všech oborech, zvláště v průmyslu, dovedou úžasně proniknouti. Češi se náramně množí, jako králíci a ve velikém množství zaplavují čistě německé kraje. Němec se slušné šati, dobře žije, vychovává své děti, což u Čecha všechno nenajdete: chodl otrhaný a žije z čeho by Němec umřel, snižuje mzdy, čehož je ná- sledek, že německé dělnictvo ustupuje, hledajíe výdělek jinde. Tím způsobem ponenáhlu zasviní (ll) veškeré německé kraje. Na tom ale není dost. Vláda pomáhá po- češťovati německé územi, dosazujíc tam české úřadníky, ti pak společně s dělnou třidou do- máhaji se českých škol, v nichž se učí české dět Němce nenáviděli a potírali. Vláda ra- kouska českým živlem nasazuje vši do čistého německého prádla.

Němec Polák Slovák Chorvat Srba Čecho Čech Rakousko Raka Německo

8 article

Po tomto ušlechlilém výlevu obrátil Wolt ostří svého neslydalého jazyka na jiné pole, vy- nadav německým školám v Rakousku proto, že prý děti špatně národně vychovávají, že jim dosti důrazně nepřipominají, že Němei jsou prvním národem světa. Německé liberální strany — pravil Wolf dále — byly až dosud plné ohledu (ll) proti Cechům, čimž se stalo, že urvali už tolik území dříve německého. Byl už nejvyšší čas, že jsme zahájili konečně bezohledný boj proti tomulo husitskému národu, který se domýšli, že se může s námi měřit na kulfur ním poli. Jaké nesnesitelné poměry pro Němce za vládly v říši rakouské, o tom uvedu jen jeden příklad, který mluví za celé hodiny theore- tických výkladů: V Trutnově, ryze německém to městě, existuje také Sokol, sdružení to založené ku provokování Němců. Jsou to chlapi ve vysokých botách, v čer- vených katovských košilích, v ča- marách se šnůrami, na hlavě s kastrolem, zdobeným peřím z ukradených husí. Tito moderní Husité provokovali v Trutnově a když jednomu na- šinci překypěla nad tím krev a dal takovému Sokolu pohlavek, byl českými soudci souzen a dostal za to, čeho vy v Německu bystesi ani nevšimli, 4 neděle vězení. Za krátko na t v Jičíně byli dva Němci, za to že německy mluvili, na ulici těžce pobodáni, ale pachatelé uznáni nevinnými. Nyní je to v národním ohledu mezi Němei v Rakousku trochu lepší. Dorůstající generace poznala, že musí za svá práva bezohledně bojovat a že na Čechy se musí jit se silnou německou pěstí. Tu pěst jsme ukázali také v českém sněmu zapěním písně »Wacht am Rheine. Češi za to na nás žalovali, že jsme se dopustili velezrády.

Němei Wolf Němec Sokol Čech Rakousko Trutnov Německo Jičín Čechy Wacht be Rheine

9 article

Dále mluvil Wolf o pražských výtržnoslech u příležitosti buršáckých bumlů a dušoval se, že vládní orgány nechaly beztrestně řáditi »praž- skou luzu«, proti níž jsou prý pouliční trhani ve Vídni, Berlíně, Hamburku atd. pravými gentle- many. Za ministra Badena vnikla ta pakáž (eitujeme doslovně) do síní německé university, kde vše rozbíla a vypila lih, v němž uloženy byly vědecké preparáty. Nejvíce řádili Češi v jubilejním roce. v době, kdy Rakonsko se chystalo ve svátečním úboru do kostela, oslaviti 60leté jubileum pa- nování císaře, musil býti prohlášen nad Prahou výminečný stav, aby byl pokoj. Jen takovými prostředky se s Čechy něco pořídí. Wolf se pak zabýval dále nedostatečnou prý ochranou Němců v Rakousku, při čemž zmínil se o úmyslu Rakouska v roce 1870 oplatiti Německu rok 1866, kterýžto ú m y sl odvrácen byl jediné němec ko sjednoceno stí. Říše německá jest utvořena, ale bude do- končena teprve, až připojí k sobě dovět mili- onů Němců zakouských. V poslední době se vyskytly hlasy, ne- mělo-li by se žádati přeložení německé univer- sity z Prahy do jiného, německého města. To se nesmí nikdy státi! Toto me- sto přenechati Slovanům ne smímel Jdeto-li tímto krásným městem, všude vi- díte kulturu německou, kterou hlásá zejména též pomník německého císaře Karla IV. Praha jest staroslavné německé město a my se nároku na toto město nikdy nevzdámle. (Dlouho trvající, stále znovu propukajíeí potlesk) Na to pojednával Wolf o poměru Ně- mecka k anexi Bosny a Hercego- viny. Rakousko prý příliš zneužívá svého spojenství s Německem, vtahujíc je do svě tové války, kterou vyvolají Srbové, jakmile budou míti co obout. (Teď prý ještě chodí bosi.) Německý národ mohl by takovou válku draze zaplatit, neboť hrozí mu nebezpečí vpádu východníh slovanského státu (Ruska).

Wolf Baden Čech Němec zakouský Slovan Karel Iva Srba Vídeň Berlín Hamburk Praha Čechy Rakousko Německo Bosna Rusko

10 article

Válku máme před sebou, a bylo by snad lépe, kdyby přišla hned, dokud se Slovanstvo ještě lépe nesorga- nijsuje. Ale ať přijde cokoli, my Němci v Rakou- sku budeme držet své místo, a doufáme, žeje udržíme. V bouři života schopní a silní obstoji »Der kleine Dreck gehl zu Grunde, und scheint wieder die Sonne — tímto duchaplným výrokem Wolf skončil. Jenže druhá část řeči Wolfovy se poslu- chačům nelibila. Mnozi hlasitě projevovali svě minění, že to, co Wolf povídal o Bosně a Her- cegovině, bylo s německého stanoviska vzalo, nesmyslem. Nálada v sále ovládající byla ta, že Rakousko vykonalo anexí Bosny a Hercegoviny dobrý čin pro německou věc. Po Wolfovi mluvil hamburský starosta Raab. V delším proslovu zdůraznil nutnost, aby Němci z říše podporovali hnutí Němců r- kouských a ujistil, že všichni Němci v říši jsou proniknuti odhodláním neustat v boji dříve, dokud moc německá nebude spojena od Baltu až Adrii. Pak přijata následující resoluce: »My shromáždění němečtí muži všech stavů děkujeme naším rakouským bratřím za vytrvání v bojio německou věc, ujišťujeme je, že jejích boj je náš boj, který nebude dobojován, dokud se nesplní tužba a eíl národa něme- ckého: »býti pánem od Baltu k Adrilt«. Zapěním »Deutschland über Al lese schůze skončena. Poznámek nepřičiňujeme, není jich třeba Čtenář pozná i bez nich, jakého to má Rakou sko v Německu — »věrného spojence«.

Němec za Grund Wolf Wolfův Raab Adrie Boseň a Hera Rakousko Bosna a Hercegovina Balt Německo Deutschland über Al

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Konliskuce, Dnešní polední vydání „Národ- ních Listů“ propadlo konfiskaci, již z nařízení stát- ního zastupitelstva vykonali zřízenci policejní před 1 hod. odpolední. Závadnou shledána část zprávyo včerejších pouličních bouřích při buršáckém bumlu v Praze, nadepsaná „Útok bodáky“ až „Úžasná pa- nika“, dále část odslavce „Při bumlu“ a zakončení denní zprávy „Nad včerejším bunilem — Z Hořovic. (Projev.) Rada městská, uvažují ve schůzi své dne 20. t. m. o zákonu, přijatém k ná- vrhu postance Axmanna na zemském sněmu dolnor kouském, seznala, že jest namířen zřojmě na práva přislušníků národa českého, usazené v Dolních Ra- kousích, i žádá rozhodně veškeré kruhy povolané poselstvo české na radě líšské i ministru kraja na, aby se zasadili se vsím osilím, by usnesení sněmu dolnorakouského o zákonu Axmannově, potvrzeno Z Hradoe Králové. (P'rojev.) Okresní výbor Hradci Králové ve smyslu svého usnesení ze dne2 ledna 1909 plně souhlasí s projevem Národní rady české vůči německému pežadavku na zřízení kraj ského soudu v Trutnov“ a to dnes tím spíše, po něvadž by krajský soud v Trulnově nebyl ničímji- ným, nežli novým střediskem protizákonné revolty německých soudců. — Po včerejších boužlivých udalostech na Pří- kopě. Velitel četnictva, který dal včera na Příkopě povel k útoku bodáky, jest nadporučík Mally z Mar. Lázní. — Pro zprávy o bouřlivých následeích buršáckého bumlu byly dnes v poledne zabaveny „Národní Listy“, „Hlas Národa“, „Illustr. Kurýr „Právo Lidu“. „Bohemie“ a „Ilninn nebylo.

Axmannův Mally Praha Hořovice Dolní Ra Hradoe Králové Trutnov Mar okresní výbor Hradec Králové Bohemia

12 article

Dvá zřízenci v nebezpečí udušení svítiplynem Na rozhraní Prahy a Karlína, u sadu na Poříčí, měli dnes dopoledne prohlédnouti potrubí vodovodu dva zřízenci pražské vodárny a sice 24letý Antonín Dupal z čís. 1210—II. a 32letý Antonin Svoboda z Nusli č. 115. Dupal sestoupil otvorem do podzemí, odkudž se dlouho nevracel. Svoboda se stoupil tedy za ním. ale ani ten nevylézal na povrch ulice. V neblahé předtuše sestoupili jiní zřízenci do kanálu a nalezli oba v bezvědomí. Ve stoce nahromadilo se množsiví svítiplynu, jímž zřízenci byli otráveni. Po první po- moci byli oba v karlínském ambulančním voze od- vezeni do všeobecné nemocnice. — Důkladná dosinfekce bylu. V jednom z vy- prázdněných bytů ve druhém patře domu čp. 71 v Křižovnické ulici na Starém městě provedena byla desinfekce na vypuzení hmyzu a sice zapálením množství siry. Síra hořela a od ní vzňala se podla ha. která prohořela tak důkladně, že chytil i strop v prvém patře. Náhodou přišli dnes dopoledne do domu instalatéři a oheň zpozorovali. Na místo byli povo- láni hasiči ze staraměstské centrály a dalšímu nebez pečí ohně zabránili. Strop a podlaha ovšem mus býti nově nahraženy. — Vloupal se do knihkupeckého obchodu. Z J čína se sděluje: V noci 17. t. m. vloupal se do ob chodu zdejšího knihkupce Karla Mikouska neznámý pachalel, který prolomiv dlátem pokladnu, odcizil z ní 175 K 45 h. Mimo to vzal s sebou za 95 poštovních známek a 30 alb pro Iotografie v ceně 80 K. Škoda, způsobená vypáčením pokladny, činí 70 K. Podezření uvaleno na neznámého, mladého muže, který v době loupeže byl viděn u obchodu poškezeného Mikouska. Případ oznámen četnictvu. jež horlivě pátrá po vinníku.

Dupal Svoboda Mikouska Praha Karlín Nusnout křižovnický ulice pro Iotografie

13 article

— Pátrání po vrahu. Z Mor. Ostravy se sděluje Pověstný zločinec Kurek, o jehož řádění jsme svého času přinesli zprávu, ulekl z vězení ve Višnici z nenadání se objevil na slezsko-polských hranicích Mezi lidem způsobil hotový poplach a vzbouření my slí. Úřady podnikly na něj pravý hon, ale bezvýsled ný. Zmizel z jednobo místa, aby se objevil na míste jiném; stal se osobnoslí skoro legendární. V jednom dnu byl viděn v Krakově, Těšíně, Koňské a Bial A konečně zmizel úplně. Vyskytly se domněnky že se někde ztratil“. Zalím spáchána byla vražda manželů Štofových ve Lvově. Vrah dlouho byl hle- dán, až policie přišla na stopu Kurkovu. Ondřej Ku rek byl odsouzen krakovským soudem r. 1907 k tre stu smrti pro zavraždění strážníků Ditricha a Ilojdysn v Bialé. Cestou milosti změněn mu trest v doživotn žalář. Byl uvězněn ve Višnici. Hned po svém útěku zastlelil hoslinského Komoru a jeho ženu v Čane u Kent. Po vraždě uprchl do Pruska, pak se vrátil kde je nyní — opět se neví. Kurek je malý, přihrblý krok má těžký, široký. Tvář má vyzáblou, šilhave oči, ústa šíroká. Lvovská policie rozesilá na všechay strany jeho podobizny

Kurek Kurkův Ondřej Ditrich Kent Morava Ostrava Krakov Těšín Lvov Čan Prusko Bialý

14 article

Hlidač postřelen Iupičem. Z Bíliny. (Pův zpr.) Ve člvrtek 21. t. m. kolem 7. hod. večerní by nalezen na dole „Amalie III.“ v Břežánkách, nále- žejícím duchicovské uhelnodolné společnosli, 52leiy hlídač F. Hölzl z Duchcova v kancelářské hudově ležící v bezvědomi v tratolišti krve. Hölzl, jemuž při jeho obchůzce služební bylo nápadno, že jindy stále otevřené okennice v oknech kancelářské budovy byly uzavřeny, otevřel — nic zlého netuše — ne- zamčené dvéře kanceláře, v tom okamžiku však byly proli němu vypáleny dvě rány z revolveru, jimi byl zasažen pod levým okem a skácel se zbrocen krví k zemi. Útočník, jenž patrně chtěl v kancelář uloupiti peníze, které byly těhož dne jako nemocen- ské příspěvky vybrány, beze slopy zmizel. Těžce zra- něný hlídač byl dopraven do nemocnice.

Iupič Amalia III F Hölzl Hölzl Bílina Břežánky Duchcov

15 article

— Drobné místní zprávy. Barbora Matějová. 76letá stařena z čís. 366 v Karlíně, byla v Králov ské třídě povalena automobilem N 220 a utrpěla četné podlitiny. Po lékařském přispění ponechána v domácím léčení. — V Palackého třídě ve Vršovi cích byla doprava na elektrické dráze skoro hodinu přerušena, ježto se zlomila náprava u nákladního povozu Ad. Žďárského z Vršovic. — Ve skladiští ze lenářky Anny Karáskové v domě čp 505 —- I. v Ha- velské ulici povatal včera dopoledne oheň, nejsplše od zahřívacího kotlíku. Oheň byl ubašen ještě před příjezdem staroměstských hasičů. — Krajským sou- dem v Chebu pro zločin kráduže stlhaná 17letá služka Božena Krajčová byla v Žižkově vypátrána a zá tčena — Dále byl zatčen tulák Jan Blecha, který se sůčast- nil krádeže sochy ve vile »Biance« v Bubenči. V Karlíně č. 10 zemřela včera náhle 5 měsíců stará Milada Ševcová, dcera konduktéra. Mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pitvu. — Kočí Václav Štépa z Kostomlat jel v Královské třídě v Libní tak neopa- trně, že zavinil srážku s motorovým vozem č. 196 značně ho poškodil. — Po půlnoci na dnešek po- vstala velká rvačka v hostinci č. 835 na Smíchově Kotlář Karel Veverka byl sklenici vážně poranen na hlavě.

Matějová Anna Krajčová Blech Ševcová Štépa Veverka Karlín Králov Palacký třída Vršovice Cheb Žižkov Bubeneč Kostomlaty Libeň Smíchov Ada

16 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = První balenová dráha. Z Kolína n. R., 24. ledna. V Marburku bude zřízena v nejbližší době první balonová dráha na zkoušku do 6 km vzdále- ného Frauenbergu. Bude to vlastně kombinace balo- nu s železnicí a sestává ze 120 m dlouhého doulní- kového balonu, jenž spočívá na několika postranniel kolech a žene se motorem mezi silnými kabely. Ba- lan pojme asi 60 osob a dosáhne rychlosti 180 kn za hodinu, poněvadž se plynem bude paralysovali zatížení, ale jen tak, aby se balon nemohl vznésti Se stavbou započne se co nejdříve, aby koncem břez- na nebo počálkem dubna mohla býti zahájena do- prava. Jeden stavební metr dráhy hude státi pouze 50 marek, kdežlo 1 slavební metr železnice stojí 200 až 500 marek. = Srážka parníků. Z Nového Yorku, 24 ledna. (K k.) Dle novějšího zjištění nebyli na par níku „Republic“ ve srážce s Floridou“ zabiti čtyři nýbrž dva cestující a dva jiní byli raněni. Z mezi- palubních cestujících „Floridy“ zahynuli čtyři. Ze Siasconsetu (Massachusets), 25. ledna. (K. k.) V bezdrátovém telegramu se sděluje, že par- ník „Republic“ se včera večer o 1/29. hod. potopil. právě když byl vlečen nazpět do Nového Yorku. Ni- kdo nebyl na lodi, když se potopil. Mužstvo bylo úplně zdrávo dopraveno na vléčný parník „Gres- ham“.

Kolín Nový York Florida Siasconset Massachuset km

17 article

= Požár v teratské továrně na linoleum. Z Ter- stu, 25. ledna. (K. k.) Dnes ve 2 hod. v noci vypukl ve zdejší továrně na linoleum požár, jemuž padly z oběť třelina továrny a velká část slrojů a skladišt Má se za to, že škoda přesahuje milion korun. Při- čina požáru není známa = Tuhá zima na Rýně. Z Kolína n. R., 2 ledna. V rýnském údolí nastala opět tuhá zima, lakže lze očekávati přerušení plavby. V pohraniční obo Olme byl nalezen slařec, po léta samotářsky žijlci ve své chatrěi zmrzlý. Drzá krádež v klenotnickém krámn. Z Mni chova se sděluje: V sobotu krátce po 11. hodině, když majitel klenotnického závodu Rosenau Cie. odešel z krámu, vběhl do něho mladý muž, otevřel výklad, vzal z něho čtyři šňúry perel v ceně asi 20.000 marek, skočil na kolo, stojící před krámem ujel. Vše událo se tak rychle, že čtyří v zadní části krámu stojící osoby nemohly zloděje zadržeti. Ode dveří k výkladu činí vzdálenost jen asi dva melry a výklad, v němž je mnoho drahocenných předmětů, lze z krámn lehce otevříti.

Požár Rýn Kolín Rosenau Cie

18 article

= Sedm cestujících se udusilo. Z Brunšvika se sděluje: V noclehárně v Peine bylo nalezeno sedm cestujících řemeslnických pomocníků udušeno. Přišli večer před tím a poněvadž měli hmyz, byli dání do malé místnosti bez oken, opatřené pryčnou. Byla tam malá kamínka nespojená s komínem, v nichž prý cestující topili dřevěným uhlím a plyny z něho vycházejícími byli všichni otráveni. = 334.000 franků nalezeno. Z Paříže, 24. ledna. Ve veřejném záchodku bylo včera nalezeno 334 000 franků v papírech, zabalených ve vídeňských novinách. Policie zjistila, že jsou z velké kráduže, spáchané v Amsterodamě. = Zemětřesení v Italii. Z Messiny, 24. ledna. (K. k.) Mezi 5. a 6. hodinou odpolední byly pocítěny otřesy země, provázené podzemním duně- ním. — Z Milazza, 24. ledna. (K. k.) Večer po- cítěn byl silný otřes země, provázený podzemním rachotem, který způsobil velký zmatek. Skoda se ne- stala žádná. = Etna v činnosti. Z Řima, 25. ledna. O včerejšího večera jest Etna opět v činnosti. Je sly- šeti stále podzemní rachot. Obyvatelstvo jest velmi znepokojeno. = Dluhy princezny Koburské. Z Brusselu 24. ledna. Známá záležitost zabavení a navrhovan dražby klenutů zemřelé královny belgické, které zdě díla princezna Louisa Koburská, byla nyní urovnána dohodou s věřiteli princezny. Klenoty zůstanou důvěrníka obou stran v zástavě za dluhy princezniny až princezna bude moci z dalšího dědictví zaplatiti

Louisa Klenot Paříž Messina Řima Etno Brusel

19 article Ze soudní sině.

Ze soudní sině. Václava Ploeka a spol. patent na šizení poštovního eráru. (Před pražským soudem porotním.) (Pokračování.) ... V zabaveném poledním vydání »Národníeh Listů« uvedli jsme obšírně žalobu na známého podvodníka Vaciava Plocka a společníky Narcisa Racka a Vladimíra Kotka, kteří padělanými poukázkami poštovními připravili erár o 1 1.295 korun. Přelíčení, které řídí rada z. s. p. Šonka za velikého návatu obecenstva, zahájeno bylo výsle- chem Václava Plocka, bývalého poštovního úřadníka, jenž pro známý podvod — zřízením soukrome lelegrafické stanice — a poukazem peněz z této k tslegrafické výplatě, odsouzen byl na tři léta do vězení,. Vaclav Plocek k dotazu, předsedově, cílí-li se vinným, na všechny položeně mu olázky odpovída že cití se vinný m. „Když jste vyšel z trestnice pankrácské, kan jste šel? „Měl jsem nějaké úspory a tak obrátil jsem se na svého strýce, ale když jsem se s ním nepohodl najal jsem si samostatný byt v Sokolské třídě. „Tam jste žil nějakou dobu, dotrud jste mél pe- níze; pak jste byl v tisni, nechní jslc se vydržovat svou milenkou, načež připadl jste na myšlenku, pa- dělati poštovní poukázky.“ „Ano.

Ploek Vaciava Plocek Narciso Racka Kotek Šonka Plocek Vaclav Plocek

20 article

Na to jste se seznámil s Narcisem Rackem a pe zději s Kotkem. Všichni tři sešli jste se v hostine „na Zvonařce“ a co bylo dále “ „Tam jsem Kotkovi předložil pravou poštov poukázku a ptal jsem se ho, zdali by dovedl a moh jako zinkograí provésti mi přesně takové razilko to jak podací, tak přijímací. „Oč jste ho přesně zádal?“ „Aby mně vyhotovil ta razitka. Ale podrobni jsme ještě o tom nemluvili.“ „Za jakým účelem jste mu řekl, že to potřebu „Řekl jsem mu to otevřeně, že chci p dělat poštovní poukázky. „A co vám na to řekl „Že fo udělá Kolik takových razilek vám vyhotovil?“ „Valašské Meziříčí, Vídeň, Budějovice (2), z Zadru (2), ze Smíchova (3), z Rychnova (2) a z Ji- lemnice.

Narcis Kotek valašský Meziříčí Vídeň Budějovice Smíchov Rychnov

21 article

„Věděl v každém přípack oč jde? „To věděl. „Co dělal ještě kromě razitek v“ „Vyplnil asi tři poukázky na obnosy 1000 K 1000 K a 930 K, kde vyplnil údaje odesílatele „Jakou úlohu jste vy měl při každém tom pod- vodu?“ „Já jsem tískl razílko kontrolní i přijímací, pal jsem tomu dul čnslo a podpis úřadníka. „Tedy jste hrál roli úřadníka pošty přijímací Bylo to ve všech případech?“ „Ne ve všech! Někde to psal Racek a sice u těeh prvních, z Valašského Meziříčí, pak na Františka Křováka a na Radíla.“ „Co měl zastávati Racek?“ „Racek obstarával originály těch poukázek, z kterých pak se kopírovala razilka. „Jakým způsobem si je obstarával?“ „To mně neřekl. „Jakým způsobem jste dávali po- štovní poukázky do občhur“ To obstarával Racek, ale jakým způsobem, te mně nechtěl říci.“ „Jakým způsobem jste se dělili?“ „Racek si nechal polovičku, já taky a něco jsen dával Kotkovi — asi 20 0. „Co ještě dělal Racek při poštovních poukáz kách?. „Kromě razítka, čísla a podpisu úřadníka vše- chno „Tedy tvrdite, že ve všech 12 případech odevzda jste padělané poukázky Rackovi, jenž další podvod nou manipulaci s nimi obstarával „Ano — to všechno přiznávám „Jak jste připadli na Radilar? „Dali jsme inserát, že se nahízí společník de zá vodu s nějakým vkladem, „Čí to byla myšlenkar. „To byla moje mvšlenka. Když dašly nabídky vybrali jsme si pana Radila a smluvili se, že Racel se za společníka bude vydávat. Skulečně tam šel řekl, ze má 5000 korun vkladu a že hned od svého příbuzného z Valašského Meziříčí dostane peníze. adresované na něho, p. Radila.“ „Na Radila skutečně došlo od Jakéhosi Josel Kopeckého 1000 korun. Kdo vymyslil to jméno Ko pecký? Racek.

František Křovák Kotek Ted Racka Radil Kopeckij ko valašský Meziříčí

23 article

Jak jste se dověděli, že peníze došly?- „Vypátrali jsme listonoše, který nosí peníze a plali jsme se ho, jesili došly na Radila peníze. Listo- než ale řekl, že to je úřadní tajemství a tvářil se ně- jak podozřele, lakže jsme k Radilovi nešli hned, at po několika dnech tam šel Racek, klerý se vydával za společníka Janouška a chtěl od něho peníze zpět poněvadž prý si to rozmyslil. Ale Radil řekl, že vyd peníze jen zasilateli.“ „Tedy ty poníze jste nedostali? Jak to bylo vji ných případech? „Smluvili jsme se, že budeme peníze posílat ji- nak a sice na adresy lidí, kterým napřed oznámíme. že pro nás na jejich adresu přijdou peníze.“ „Kdo psal ta psaní? „Všechna psaní psal Racek. „To bylo v případu Slejskalově — který Racko vi, jenž vydával se za jakéhosi Madra, skutečně vydat poníze.? „Kolik peněz bylo? „Asi 920 K.

Radil Janoušek Racka

24 article

„O ty jste se rozdělili — Podobným způsobem, jako v tomto případě, po kračovali obžalovaní i ve všech dalších Plocek líčí celou manipulaci ve všech případec s největším klidem — a pouze to nejzajímavější jakým způsobem padělané poukázky vpašovali do úřadních zásilek, sděliti nechce, vymlouvaje se, že to obstarával výhradně Racek. „Kde zhotovoval Kotek ta raziika?“ „Najali jsme si byt v Žižkově — ale pak k tomu nedošlo a Kotek dělal si razílka v „Unil- „Věděl Racek i Kotek o celé manipulaci a byli do všeho zasvěceni?“ „Ano, byli do všeho zasvěceni, ale Kotek s Rackem se málo scházeli a já to všecko sprostředkoval. Druhý obžalovaný Narcis Racsk prohlašuj že částečně se cítí vinným. „Doznáváte, že jste falšoval 12 poukázek ? „Já jsem nic nefalšoval,“ psal jsem pouze adresy na požtovních pouká zkách. „Jak jste se soznámil s Plockem?“ „Prostřednictvím Zdeňka Pohla v úlulně, kde jsem byl dezorcem. Pak jsme se scházeliv ulici na Větrniku, kde jsme jednali o tom, jak by- chom si opatřili poštovní razilka. „Mluvilo se již tehdy o Kotkovi? „Ne — to pořád se mluvilo o Pohlovi. O Kot- kovi jsem se dověděl vůbec, až kůyž jsem byl s ním konfrontován u vyšetřujícího soudce. „Ani ho Plocek před vámi nikdy nejmenoval? „Ne — on říkal jen všeobecně, že musí za t razítka platit jednobo kumštýře. Tak se pořád mluvilo jen o kumštýři. „Tak co jste dělal při těch poukázkácht „Já jsem dával jen adresy „Plecek ale tvrdí, že vy jste sprostředko- val vpašování falšovaných poukázek mezi zásilky poštevní.“ „To je lež — já nemám žádného známého p štovníhe zřízence.“

Kotek Narcis Plocek Pohl Kot Žižkov Větrnika

25 article

„Kdo to teďy mohl sprostředkovat?“ „Já nevím, o tom se nikdy nemluvilo, než v prv ním případě mi řekl Plocek, že se mu slal něs jaký malér, poněvadž ten, co poukázku z Valašského Meziříčí měl vpašovati do pytle se zásilkami který jde z Nuslí, vpašoval ji do pytle, ktorý šel do Nusli. A ještě povídal: „Přijde-li na to pan X. nebo pan Y tak je to venku, poněvadž ti dva jsou přísni. „Vy jste po osudu této poukázky pátrali? Jakým způsolem?“ „Plocek mě poslal na vinohradský telefonní úřad a napsal mně čísla telefonu karlinského a nusel- ského poštovního úřadu a řekl, abych se u telefonu vydával za poštovního inspektora dra. Beckra a plal se správce karlinského a nuselskéhe, co je s tou poštovní poukázkou z Valašského Meziřiči. Udělal jsem to, ale na karlinském úřadě o ničem nevěděli, Do Nuslí jsem už nelelefonoval. „Je pravdou, že jste v Plzni se vydával za Joba? „Ano, le doznávám, ale rozhodně ještě jednou poplrám, že bych byl kdy na poukázkácli něco úřad- ního psal. „Slyšel jsle Plocku, co Racek o vás říkař?“ „Ano, ale co se týče toho dodávání falšovaných poukázek mezi úřadní zásilky, to obstarával Racek a ne já.

Plocek Nusnout Job valašský Meziříčí Nusle Plzeň

26 article

Zde dlužno podotknouti, že veřejný žalobce uvedl celou řadu osob, zaměstnaných u pošty, jakožto příbuzných Plockových. Není bez zajímavcstí, ze Plocek — prostřednictvím svého slrýce pošimistra, jenž domáhá se právě v těchta dnech soudní cestou náhrady 30.000 korun od poštovního eráru, za jakési zadržené paušály — jest příbuzným z aféry u pošty známého vicepresidenta, renegála — Swebody. Predslupuje Vladimir Kotek. „Vy jste byl zinkografem v „Unii“. Znal jste Plocka dřive?“ „Znal jsem ho asi 8—9 let, ale od té doby, ce byl odsouzen, jsem o něm neslyšel. Poprvé sešel nsem se s ním zase před „Unif“ asi v červnu, kdy zval mě na výlet do Braníka. Neměl jsem na vělet času a prote přijal jsem jeho pozvání, abych přisel do hostince „na Zvonařce“. Tam jsme se bavili a nn mě žádal, jestli bych mu nemohl zhotovit několik poštovních razitek, které prý potřebuje pro nějaký Na další olázky odpovídá obžalovaný vyhýbavě a tvrdí, že prý nevěděl, že to je ten Plecek, který byl odsouzen. Znal prý ještě jednoho postovního úřadníka a domníval se, že te je on. Po krátké přestávce polední pokračováne bylo ve výslechu svědků. Přeličení protáhne se de pozdních hodin nočních, nebude-li skončeno až zejtra. žert.

Plockův Plocek Kotek Braník NN

27 article

Případ z oboru úrazového pojišťění

28 article

(Pře civitní.)

29 article

Anastazie Kučerová, bývalá myčka vozů ve Vršovicích, zastoupená p. drem. Rychlíkem, podala u obchodního soudu v Praze žalobu na elektrické podniky na náhradu škody v obnosu 7103 K a vy- plácení měsíčního důchodu 49 K 33 h. Žalobní ná- rok odůvodňuje se mimo jiné: Kučerová jela dne 22. září 1906 večer z košířské remisy po trati elek- trické dráhy do Prahy. Nedaleko smíchovského ko- stela vyšlehl z reflektoru oheň, jímž žalobkyně, na přední plošině sedicí, byla zasažena do obličeje, omráčena a teprve po chvíli nabyla vědomí. Po tomto úraze (vzniklém prasknutím pojistky ve voze) byla Kučerová léčena 6 neděl, ale ani potom nebyla ku práci způsobilá, takže v červnu r. 1907 musila práce vůbec zanechati. Po ošlebnutí elektrickým proudem bývala začasté stížena závratí, bolesími hlavy a žaludku. Žalobou se domáhala zaplacení bo- lestného v obnosu 6000 K, za obsluhování v době léčení 500 K, dále náhradu ušlého výdělku a ko- nečně měslčně 49 K 33 h. Proti žalobě namítal zástupce podniků pan dr. Hofmeister nepříslušnost soudu a dovozoval, že Ku- čerová jako zřízenec podniků jela ve voze bezplatně a že jako myčka byla pojištěna proti úrazu u děl- nické úrazové pojišťovny. Úraz se jí slal na cestě z práce a jedná se tedy o úraz v podniku. Dle usta- novení 8 46. úraz. zák. nejsou tedy elektrické pod- niky za tento úraz zodpovědny. Soud žalobu zamítl. Soud neuznal námitku nepříslušnosti, poněvadž se úraz stal při dopravě na alektrické dráze, ale žaloba odmitnuta proto, že úraz dlužno považovati vším právem za úraz v podniku, jízdu do práce a z práce nutno považovati za část výkonu v podniku, neboť jízda do práce jest v těsné souvislosti s výkonem práce samé. A totéž platí o jízdě z práce. Podléhala tedy žalobkyně v příčině nároku na náhradu škody ustanovením zákona úra- zového.

Kučerová Rychlík doktor Hofmeister Vršovice Praha Ku

30 article

Vrchní zemský soud k odvolání žalebkyně roz- sudek okresního soudu zrušil a nařídil doplnění lízení. K dovolání zalovaných podniků rozhodl nej- vyšší soud ve smyslu stolice prvé a uvedl v ddůvo- dech mimo jiné Výtka, že věc soudem odvolacím po stránce právní nesprávně byla posouzena, jest odůvodněna. Neprávem má soud odvolací za to, že by úraz, jejž žalobkyně utrpěla, jen tehdy pokládati slušelo za úraz v podniku, kdyby jí byl stihl při práci, k ní byla zjednána, t. J. při mylí vozů. Dle § 1. zákona ze dne 28. prosince 1887 č. 1. z. ř. roku 1888, po- kud se týče dle zákona ze dne 20. července 1894 čís. 168. ř. z. jsou všichni dělníci, kteří jsou za- městnání v některém z uvedených tam podniků, proli úrazu pojištěni, zákon při tom nerozeznává, jakou práci ten klerý dělník koná a žádá pouze, aby někde ku práci v nějakém podniku byl zjednán. Zákon však ani nevyslovuje, že dělníkovi nárok na pojištění vzni- ká jen tehdy, stihneli jej úrez při nebo po zaměst- nání, kterému zvláště přísluší. Zákon označuje spíše v § 1. zcela všeobecně následky úrazů, které při provozování podniku se přiházejí, za rozhodující pro vznik nároku na pojištění a dává tím zřejně ne srozuměnou, že předpokladem nároku tohoto pouze jest, aby se při provozování podniku přihodil úran a aby z tobo vzešly následky škodlivé dělníku v pod- níku zaměstnanému (neb úřadníku v podniku čin- nému).

31 article

Dokladem toho jest příkladd, že by v nějaké to- várně výbuchem poraněn neb usmrcen byl dělník zaměslnaný v jiné části továrny a při jiném odvětví práce; zajisté by se příčilo duchu a znění zákona. kdyby v případě takovém nárok na odškodnění byl odpírán. Zákon také nepřihlíží k nebezpečnosti za- městnání, nýbrž k nebezpečnosti podniku jako tako- vého, jak vyplývá z § 14. cil. zákona, který slanovi třídy nebezpečnosti podle podniku. Dle toho nemůže sejiti na tom, že žalobkyni jako zvlášiní práce při- kázáno bylo mytí vozů a zda při konání této práce stížena byla úrazem. bylať spíše žalobkyně v pod- niku žalované jako takovém zaměstnána a tím prol všem škodlivým následkům pojištěna, které mohly pro ni nastali úrazem při provozování tohoto pod- niku, že však doprava osob elektrickou drahou sil- niční palří ku provozování podniku žalované, jest o sobě zjevno. Utrpěla-li žalobkyně úraz na elektri- cké dráze, tudíž v podniku, ve kterém byla zaměst- nána, plyne z toho nezbytně, že její úraz dlužno pokládati za úraz podnikový

32 article

Pri tom nebylo by ani třeba zkoumali, je-li jízda žalobkyně elektrickou drahou silniční z jejího bydliště ve Vršovicích na místo, kde byla zaměstnána (remisa v Košířích) a zpět cestou služební, ač také k télo olázce dlužno přisvědčiti z důvodů prvým soudem uvedených, a i proto, že žalobkyně měla mimo mzdu služební též volnou jízdu, tak že jízdy, které po sil- niční dráze konala, pokud sloužily k tomu, aby do práce se odebírala nebo z práce domů se vracela, jsou v přímém vztahu k jejímu poměru služebnímu a zaměstnání jí dle něho přináležejícímu. Právem tedy soud prvý pokládal za to, že úraz žalobkyně jest úrazem podnikovým a odvodil z toho dů- sledky zákonné. Tím však stává se odvolacím soudem nařízené doplněmí řízení zbytečným, poněvadž tu není předpokladu právního. Ze soudu živnostenského. Nedbalost jednou spáchaná není důvodem k okamžitému propuštění z práce. Řeznický pomocník J. J. byl zaměstnán u Fr. J. za týdenní mzdu 6 K k celému zaopatření; výpověd umluvenou neměli. Rezník má stále asi 40 krav, z nichž vždy jednu odporazí pro obchod. Jednoho dne jedna z nich onemocněla; poněvadž bylo možno, že bude třeba ji v noci poraziti, nařídil řezník po mocníkovi, aby v noci neodcházel. Ten slíbil, ale pal

Rezník Vršovice Košíře Francie