1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 188. ze dne 10. července 1907.
2
article
Různé zprávy
Různé zprávy
Psychologie ovčího stáda.
Američanka Mary Austinová uveřejňuje v tý-
denníku „Science“ zajímavé výsledky dlouholetého
pozorování ovčího stáda, snažíc se vyvoditi charakte-
ristické znaky stádního pudu.
Stádo má vždycky přední a zadní hlídku, mezi
nimiž postupuje hlavní massa, zvaná po vojensku
gros. Každé zvíře zůstává u skupiny, do níž bylo
jednou postaveno a zachovává neůstupně své místo.
Dostane-li se takové stádo do slepé uličky, neopustí
žádné zvíře své místo kromě vedoucích beranů. Vůd-
cové se obrátí a prorážejí celým stádem, až přijdou
k zadní hlídce. Stádo ovšem tlačí se za nimi, ale
dřívější zadní hlídka dá se na postup opačným smě-
rem teprve, když vidí vůdce před sebou. Stádo jes
tu obrazem organismu, ke mozek řídí podřízené or-
Pořádek poruší se jen následkem nějaké nena-
dálé události, která způsobí paniku. Mary Austinová
pozorovala, co se stane, přepadne-li ovčí stádo dra-
vec, zvláště puma. Přijde-li útok ze zadu, dá se zadn
hlídka prostě na útěk a celé stádo za ní. Vůdce bývá
jediným, jenž má tolik rozmyslu, aby upozornil pa-
stýře na nebezpečí. Pokud pěstování dobytka vůbec
trvá, nepřiučily se ovce v tomto směru ničemu. Jest
však známo, že ochočení zvířat člověkem nepřispívá
právě k vývoji zvířecího mozku.
Američanka
Maro Austinová
3
article
Mary Austinová zmiňuje se také o zvláštním
zvyku stádních zvířat, jenž se snad zakládá na staré
tradici. Zaběhne-li se zvíře, utíká se vždy, pokud
je to možno, k úpatí stráně nebo skály. Lze to snad
vysvětliti tím, že pastýři ve starých dobách uzavíral
stáda v kamenných ohradách, které stavěli vždy
na úpatí skalnatých strání, aby ušetřili budování
jedné stěny, nebo také v jeskyních, které se opět na-
lézaly jen ve skalnatých stráních. Jiným zvykem,
jenž ochočením nebyl zničen, jest stavění stráží. Stá-
da vyhledávají k odpočinku vyvýšené stráně, jež do-
volují přehled po okolí. Nikdy neulehnou všechna
zvířata zároveň, nýbrž několik jich zůstane vždy
vztýčeno a když tato ulehnou, vstanou místo nich
jiná Jest jako umluveno, že vždy několik členů stáda
musí ostatní střežiti, přes to, že jest tu pastýř a pes.
Z toho je patrno, že zvířata nenaučila se posud spo-
léhati úplně na ochranu člověka.
Při tom pozbyly však ovce pudu, který dříve
zajisté měly, totiž větření vody. Jest znám případ.
kdy stádo urazilo 54 kilometry bez vody a přišlo blíz-
ko k potoku, který provázející je koně větřili, kdežto
ovce vykonaly konečně celou cestu zase nazpět, aby
vyhledaly obvyklé napajedlo. Ovšem ovce raději po-
jde, než by pila vodu, která se jí nelíbí, ale při po-
travě sotva dovede rozeznati zdravé od nezdravého
Maro Austinová
5
article
= Lincelnův rodný sruh. Paní Russel-Sageová
připojila se k malé armádě Američanů, kteří se roz-
hodli zachrániti Lincolnovu farmu a rodný srub, po-
slavši pokladníkovi výboru Mackayovi 25.000 dolarů
a přislíbivši poslati i další, čeho bude třeba. „Lincoln
Farm Association“ sbírala dosud příspěvky, jež obná-
šely 25 centů až 25 dolarů a z počátku šly sbírky
velmi zvolna. Farmu Hodgenville koupil Robert Col
Lincelnův
Američan
Lincolnův
Mackay
Hodgenville
Col
Russel
Lincoln Farm Association
cent
6
article
lier a věnoval ji spolku. Srub, ve kterém se Lincoln
narodil, byl pečlivě složen a uschován zatím v Louis-
ville, aby byl chráněn před nepohodou až do roz-
hodnutí o způsobu jeho zachování. Na farmě bude
nyní dle přijatých plánů J. Russela Pope zřízena Lin-
colnova pamětní budova, jejíž náklad vypočten na
100.000 dolarů. Uprostřed budovy pod skleněným
ochranným krytem bude rodný Lincolnův srub.
Vzhledem k slibu paní Russel-Sageové je nyní o po-
třebné prostředky postaráno. Ve výboru zasedají gu-
vernér Folk z Missouri jako předseda, Clarence
Mackay jako pokladník, Mark Twain, kardinál Gibb-
son a jiní — takže jest vlastně ku podivu, že již dáv-
no svým vlivem nepřiměli některého miliardáře, aby
poskytl onu maličkost.
= Zvláštnosti mody. V mezinárodních lázních
a všude, kde dlí krásné a bohaté dámy, zvláště
ve vznešených čtvrtích pařížských a novoyorských
lze v nejnovější době spatřiti na něžných a pečlivě
pěstěných ručkách dam zvláštní ozdobu. Jest to nej-
novější výtvor zlatnického umění a nejnovější vrtoch
mody, zlaté rukavičky, zhotovené z řetízků a bohatě
posázené drahokamy, ponejvíce mnohobarevnými.
Obyčejně se nosí jen jedna taková rukavička a sice
na levé ruce, ale i tato „jednostranná“ ozdoba vy-
prázdní hodně naplněnou tobolku, stojíť dle jakosti
zlata a počtu drahokamů 5000—10.000 korun. Kromě
toho přinesla moda také pánům podobnou, třeba mno-
hem lacinější novinku, totiž kravatu ze stříbrných
nití, vynález zlatníka z Visbadenu, jež stojí asi
Lincoln
J Russel
Lin
Lincolnův
Russel Sage
Folk
Twain
Gibb
Missouri
Clarence Mackay
7
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Vodní sporty-
** XXXVII. mezinárodní závody ve-
slařské letošní, které se konají v neděli o 4. hod.
odp. na klasické trati Braník—Podolí, jsou potěšitel-
ným dokladem snahy Ú. J. V. z Čech vlastními si-
lami se vypracovati z mrtvé vody, v níž na několik
let uvázl český veslařský sport. Byli jsme vždy pev-
nými zastanci hesla vlastními silami v českém veslař-
ství. V nás samých je spása, musíme míti vůli k ná-
pravě, musíme míti vytrvalost k několikaleté práci.
Nesložíme-li ruce v klín s nadějí, že pomoc musí
přijíti z venku, přečkáme šťastně ještě několik let
boykotu, jako jsme, bohudíky, jich přečkali ve zdraví
tolik. Právě v dnešní naší odloučenosti třeba praco-
vati s dvojnásobnou horlivostí, aby den, kdy padnou
závory zbudované na naše zničení brutálním a hlou-
pým chauvinismem Rakouského veslařského svazu,
nás zastal silné, schopné měřiti se se soupeři na se-
veru i na jihu. Neboť cizina, pokud si nás vážía
vyhledává styků s námi, činí to méně z lásky k nám
než z úcty k našemu umění. Musíme býti silni,
chceme li býti váženi a vyhledáváni. — Potěšitelným
zjevem nedělních závodů jest, že po dlouhé době
zase náš veslařský venkov vysílá zástupce ke startu
u Braníka. Nejsou to dosud krásné čtyřky, jež nám
druhdy posílal roudnický Č. A. C., ale v novém za-
čátku se spokojíme rádi i pouhými skiffy. Význam
startu zástupců Ohře a Athletiku spočívá v morální
podpoře, kterou kluby ty osvědčují své Jednotě,
z jejíž síly hodlají a budou zajisté čerpati sílu svou.
Nedělní závody a účastenství všech českých klubů
na nich ukazuje, že boykot nás sice isoloval od mi-
močeského světa, ale že také semknul všechny kluby
A C
Braník
Podolí
Čechy
Ohře
8
article
české v pevný kádr. Svornost, práce ruku v ruce
všech se všemi jest zjevem v českém národě tak
vzácným, že nás smiřuje i s vídeňským boykotem.
** Henleyská regata. Porazivši v roz-
jížďce Leander, byla osma Sport Nautique de Gand
ovšem favoritem i posledního utkání, v níž jí byla
soupeřem Christ Church College (Oxťord). Obě muž-
stva startovala 44 rázy. Belgičané se zmocnili
vedení a sešli pak na 38, jejich soupeři na 40.
Gentští zvítězili s převahou. V Anglii jejich druhé
vítězství v Grand Challenge Cup učinilo Pluboký
dojem; letos nemá Anglie omluvy, že proti Belgiča-
nům nevyslala nejlepšího mužstva. Leander Club
sám se přesvědčil ke své škodě o síle Belgičanů. Na
jeho omluvu se nyní uvádí, že členové mužstva
vesměs už před závodem s Belgičany měly v údech
únavu z jiných závodů.
** v Diamond Sculls (skiffy) zvítězil set-
ník Darell, poraziv o 11/4 délky Alex. Mc. Colloche.
V jedné z rozjížděk zvítězil nad lonským vítězem
Blackstaffem. Němec Gaza vyhráv pěkně dvě roz-
jížďky, měl nehodu, že v třetí už narazil na Darella,
před nímž se musil skloniti.
** Regata v proudu v Pešti. V závo-
dě osem zvítězila Pannonia nad Dunou po urput-
ném boji za 10: 28 (trať 4000 m.).
* Mistrovství ve skiffu bylo row-ove-
rem Leviczkého.
Leandros
Nautique
Belgičan
Darell
Němec
Gaza
Pannonius
Duna
Anglie
Pešť
Christ Church College
Grand Challenge Cup
Diamond Scull
Oxťord
9
article
Athletika a sportovní hry-
** Lawntennis. Anglická mistrovství.
V panské dvoubře zvítězil Brookes, poraziv
Gorea 6—4, 6—2, 6—2. — V čtyřhře Brookes—
Wilding porazili Wrighta—Behra 6—4, 6—4, 6—2.
— V damskédvouhře. Miss Suton porazila pí.
Lambert Chambers 6—1, 6—4. — V mistrov ské
smíšené čtyřhře Wright a sl. Sutonova zvítě-
zili nad Prebblem a miss Boothly 6—3, 6 — 1.
** Vídeňský pohár. 7. července porazil Flo-
ridsdorf. A. K. Sportk. Rudolfshügel 1:0. Floridsdorf-
ští se utkají v nedělš v rozhodovacím zápase s First
Viennou.
** Oxford—Cambridge. V cricketu vítězí
Cambridge, která zaznamenává tři vítězství za sebou.
** M. Bedel1 byl poražen v matchi, konaném
v neděli v Treptově od Demka, jenž vyhrál jízdy na
15 a 20 km, Američan zvítězil v 10 km.
** V Kolíně n. R. jelo 100 km v bězích ne
20, 30 a 50 km. Ve všech třech bězích byl pořad:
Günther, Mauss, Contenet a Nat Butler. Casy vítě-
zovy: 15 : 151/%, 23 : 162/s a 38 : 223/.
Brookes
Gore
Wilding
Wright
Behr
Suton
Lambert Chambers
Sutonův
Boothnout
Sportk
Demek
Američan
Günther
Mauss
Contenet
Butler
Oxford
Cambridge
Kolín
Casa
Prebbl
First Vienna
km
10
article
Z cyklistského ruchu.
11
article
** 804 m z a 533/s vt. jel v handikapu v Sal
Lake City Australan A. J. Clark. Čas tento jest svě-
tovým rek ordem.
** Kolem Francie. Závod tento začal 8. t.
m. první etapou Paříž—Lille—Roubaix 272 km, v níž
až do Amiensu připuštěni vodiči. Ze 110 hlášených se
dostavilo ke starlu 90. Bohužel byl hned první den
zkalen nehodou: u přejezdu dráhy u Mery (27 km
od startu) se udál hromadný pád, jímž celá řada
jezdců vyloučena ze závodu. Vodiči Seigneur a Lor-
geon utrpěli značná poranění. Cíle etapy dostihl
první Trousselier 8: 49: 15, kterého následovali Ca-
dolle, Léon Georget, Petit Breton, Passerieu, E. Geor-
get, Besugendre a Čomet.
A J Clark
Léon Georget
Petit Breton
Passerieu
E Geor get
Besugendre
Sala Lake Cita Australan
Francie
Paříž
Lille
Roubaix
Amiens
Lora
Ca
km
12
article
Sergěj Vasiljevič se zastavil, ale jen na chvíli; roz-
tržitě pohladil dcerušku po hlavě, vzal ji za bradu, dva-
kráte si vzdychl, přistoupil k oknu a zádumčivě zahleděl
se do dvora.
»Serge, zdá se, že's vypravil posla na poštu ?«
spěšně otázala se Alexandra Konstantinovna. Účel této
otázky záležel v tom, aby odvrátila muže od zasmušilého
obrazu dvora, deštěm prosáklého.
»Ano, poslal jsem na poštu,« odvětil Sergěj Vasil-
jevič, neustávaje hleděti ven: »posel měl by tu už dávno
být z města, bezpochyby ho ale zdrželo počasí a snad
také, dík našemu příjemnému podnebí, pošta se zpozdila;
tyto venkovské cesty totě hrůza!.. .«
»Oh, j'en sais quelque chose !« *) pojednou zvolala
Francouzka. Podotkla, že ve Francii takových cest vůbec
není; dle její řeči tam, kde nebylo silnice, nebo dráhy,
u všech cest vysázeny byly topoly, mohutné kleny a vi-
nice, jezdí se tam jako v ráji.
»Ach!...« povzdychl si Sergěj Vasiljevič.
Tento projev patrně byl vyvolán pohledem na smutné
vzezření krajiny a myšlenkou na půvab francouzských
cest, po nichž kdysi jezdil. Mávl rukou, netrpělivě odvrá-
til se od okna a uviděl panskou Dášu, jinak lady Furie,
která držela v rukou několik dopisů.
»A! dopisy !« ozval se Sergěj Vasiljevič, náhle
ozivnuv.
»Dopisy! dopisy! des lettres!« zvolaly současně
ostatní a vesele obklopily Bělicyna.
*) 0, to já znám
Vasiljevič
Serge
Alexandr Konstantinovna
Sergěj Vasil
Francouzek
Dáša
Furie
Francie
13
article
»Pamatuješ se, jak jsme přistihli mužíka, našeho
mariinského sedláka, když kácel velkou břízu . . . «.
»Ach ano, ano, vždyť se tolik ulekl . . .«
»Zdá se, že's byla při tom,« hněvivě pokračoval
Sergěj Vasiljevič: »pamatuješ se, jak se vrhl k mým no-
hám, kterak prosil, jak žebronil za odpuštění, jak se za-
přísahal a křižoval, že už nikdy, do nejdelší smrti to ne-
udělá ... Odpustil jsem mu ! Pamatuješ se, kterak mírně,
ba možno říci přívětivě jsem s ním zacházel . . . ani
jsem mu nevyhuboval; naopak všemožně hleděl jsem mu
vštípiti . .. Slitoval jsem se ještě nad ním, když mně
řekl, že skácel strom proto, že neměl peněz na louče, dal
jsem rubl... Zdá se, že je toho dost — co? A co
mysliš, co že udělal — co ?«
»To nevím.«
»Co tedy udělal?«
»Považ si, co udělal: dnes, ne více, jak před ho-
dinon byl opět přistižen — a při čem? kde? co myslíš?
opět porážel strom!« vyprávěl s rostoucím hněvem stat-
kář; »kácel strom, a co při tom nejhoršího, že ho kácel
právě vedle toho stromu, při němž jsme jej přistihli!«
Alexandra Konstantinovna sepjala ruce a pozvedla
své krásné oči k nebesům. Francouzka zalomila též
rukama.
»Quelle ingrrrratitude!« *) pronesla.
Ba i malá Mery, naslouchající otci se zvědavostí,
přirozenou jejímu věku, i ta, jak bylo vidět, utvořila si
špatný pojem o duševních vlastnostech mariinského
sedláka.
* Jaký to nevděk
„Přestěhovalci.“
Vasiljevič
Alexandr Konstantinovna
Francouzek