ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d62972f0-78fa-11dc-900f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 58, place 22, work 5, org 5
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 188. ze dne 10. července 1907.
2 article Různé zprávy
Různé zprávy Psychologie ovčího stáda. Američanka Mary Austinová uveřejňuje v tý- denníku „Science“ zajímavé výsledky dlouholetého pozorování ovčího stáda, snažíc se vyvoditi charakte- ristické znaky stádního pudu. Stádo má vždycky přední a zadní hlídku, mezi nimiž postupuje hlavní massa, zvaná po vojensku gros. Každé zvíře zůstává u skupiny, do níž bylo jednou postaveno a zachovává neůstupně své místo. Dostane-li se takové stádo do slepé uličky, neopustí žádné zvíře své místo kromě vedoucích beranů. Vůd- cové se obrátí a prorážejí celým stádem, až přijdou k zadní hlídce. Stádo ovšem tlačí se za nimi, ale dřívější zadní hlídka dá se na postup opačným smě- rem teprve, když vidí vůdce před sebou. Stádo jes tu obrazem organismu, ke mozek řídí podřízené or- Pořádek poruší se jen následkem nějaké nena- dálé události, která způsobí paniku. Mary Austinová pozorovala, co se stane, přepadne-li ovčí stádo dra- vec, zvláště puma. Přijde-li útok ze zadu, dá se zadn hlídka prostě na útěk a celé stádo za ní. Vůdce bývá jediným, jenž má tolik rozmyslu, aby upozornil pa- stýře na nebezpečí. Pokud pěstování dobytka vůbec trvá, nepřiučily se ovce v tomto směru ničemu. Jest však známo, že ochočení zvířat člověkem nepřispívá právě k vývoji zvířecího mozku.
Američanka Maro Austinová
3 article
Mary Austinová zmiňuje se také o zvláštním zvyku stádních zvířat, jenž se snad zakládá na staré tradici. Zaběhne-li se zvíře, utíká se vždy, pokud je to možno, k úpatí stráně nebo skály. Lze to snad vysvětliti tím, že pastýři ve starých dobách uzavíral stáda v kamenných ohradách, které stavěli vždy na úpatí skalnatých strání, aby ušetřili budování jedné stěny, nebo také v jeskyních, které se opět na- lézaly jen ve skalnatých stráních. Jiným zvykem, jenž ochočením nebyl zničen, jest stavění stráží. Stá- da vyhledávají k odpočinku vyvýšené stráně, jež do- volují přehled po okolí. Nikdy neulehnou všechna zvířata zároveň, nýbrž několik jich zůstane vždy vztýčeno a když tato ulehnou, vstanou místo nich jiná Jest jako umluveno, že vždy několik členů stáda musí ostatní střežiti, přes to, že jest tu pastýř a pes. Z toho je patrno, že zvířata nenaučila se posud spo- léhati úplně na ochranu člověka. Při tom pozbyly však ovce pudu, který dříve zajisté měly, totiž větření vody. Jest znám případ. kdy stádo urazilo 54 kilometry bez vody a přišlo blíz- ko k potoku, který provázející je koně větřili, kdežto ovce vykonaly konečně celou cestu zase nazpět, aby vyhledaly obvyklé napajedlo. Ovšem ovce raději po- jde, než by pila vodu, která se jí nelíbí, ale při po- travě sotva dovede rozeznati zdravé od nezdravého
Maro Austinová
5 article
= Lincelnův rodný sruh. Paní Russel-Sageová připojila se k malé armádě Američanů, kteří se roz- hodli zachrániti Lincolnovu farmu a rodný srub, po- slavši pokladníkovi výboru Mackayovi 25.000 dolarů a přislíbivši poslati i další, čeho bude třeba. „Lincoln Farm Association“ sbírala dosud příspěvky, jež obná- šely 25 centů až 25 dolarů a z počátku šly sbírky velmi zvolna. Farmu Hodgenville koupil Robert Col
Lincelnův Američan Lincolnův Mackay Hodgenville Col Russel Lincoln Farm Association cent
6 article
lier a věnoval ji spolku. Srub, ve kterém se Lincoln narodil, byl pečlivě složen a uschován zatím v Louis- ville, aby byl chráněn před nepohodou až do roz- hodnutí o způsobu jeho zachování. Na farmě bude nyní dle přijatých plánů J. Russela Pope zřízena Lin- colnova pamětní budova, jejíž náklad vypočten na 100.000 dolarů. Uprostřed budovy pod skleněným ochranným krytem bude rodný Lincolnův srub. Vzhledem k slibu paní Russel-Sageové je nyní o po- třebné prostředky postaráno. Ve výboru zasedají gu- vernér Folk z Missouri jako předseda, Clarence Mackay jako pokladník, Mark Twain, kardinál Gibb- son a jiní — takže jest vlastně ku podivu, že již dáv- no svým vlivem nepřiměli některého miliardáře, aby poskytl onu maličkost. = Zvláštnosti mody. V mezinárodních lázních a všude, kde dlí krásné a bohaté dámy, zvláště ve vznešených čtvrtích pařížských a novoyorských lze v nejnovější době spatřiti na něžných a pečlivě pěstěných ručkách dam zvláštní ozdobu. Jest to nej- novější výtvor zlatnického umění a nejnovější vrtoch mody, zlaté rukavičky, zhotovené z řetízků a bohatě posázené drahokamy, ponejvíce mnohobarevnými. Obyčejně se nosí jen jedna taková rukavička a sice na levé ruce, ale i tato „jednostranná“ ozdoba vy- prázdní hodně naplněnou tobolku, stojíť dle jakosti zlata a počtu drahokamů 5000—10.000 korun. Kromě toho přinesla moda také pánům podobnou, třeba mno- hem lacinější novinku, totiž kravatu ze stříbrných nití, vynález zlatníka z Visbadenu, jež stojí asi
Lincoln J Russel Lin Lincolnův Russel Sage Folk Twain Gibb Missouri Clarence Mackay
7 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Vodní sporty- ** XXXVII. mezinárodní závody ve- slařské letošní, které se konají v neděli o 4. hod. odp. na klasické trati Braník—Podolí, jsou potěšitel- ným dokladem snahy Ú. J. V. z Čech vlastními si- lami se vypracovati z mrtvé vody, v níž na několik let uvázl český veslařský sport. Byli jsme vždy pev- nými zastanci hesla vlastními silami v českém veslař- ství. V nás samých je spása, musíme míti vůli k ná- pravě, musíme míti vytrvalost k několikaleté práci. Nesložíme-li ruce v klín s nadějí, že pomoc musí přijíti z venku, přečkáme šťastně ještě několik let boykotu, jako jsme, bohudíky, jich přečkali ve zdraví tolik. Právě v dnešní naší odloučenosti třeba praco- vati s dvojnásobnou horlivostí, aby den, kdy padnou závory zbudované na naše zničení brutálním a hlou- pým chauvinismem Rakouského veslařského svazu, nás zastal silné, schopné měřiti se se soupeři na se- veru i na jihu. Neboť cizina, pokud si nás vážía vyhledává styků s námi, činí to méně z lásky k nám než z úcty k našemu umění. Musíme býti silni, chceme li býti váženi a vyhledáváni. — Potěšitelným zjevem nedělních závodů jest, že po dlouhé době zase náš veslařský venkov vysílá zástupce ke startu u Braníka. Nejsou to dosud krásné čtyřky, jež nám druhdy posílal roudnický Č. A. C., ale v novém za- čátku se spokojíme rádi i pouhými skiffy. Význam startu zástupců Ohře a Athletiku spočívá v morální podpoře, kterou kluby ty osvědčují své Jednotě, z jejíž síly hodlají a budou zajisté čerpati sílu svou. Nedělní závody a účastenství všech českých klubů na nich ukazuje, že boykot nás sice isoloval od mi- močeského světa, ale že také semknul všechny kluby
A C Braník Podolí Čechy Ohře
8 article
české v pevný kádr. Svornost, práce ruku v ruce všech se všemi jest zjevem v českém národě tak vzácným, že nás smiřuje i s vídeňským boykotem. ** Henleyská regata. Porazivši v roz- jížďce Leander, byla osma Sport Nautique de Gand ovšem favoritem i posledního utkání, v níž jí byla soupeřem Christ Church College (Oxťord). Obě muž- stva startovala 44 rázy. Belgičané se zmocnili vedení a sešli pak na 38, jejich soupeři na 40. Gentští zvítězili s převahou. V Anglii jejich druhé vítězství v Grand Challenge Cup učinilo Pluboký dojem; letos nemá Anglie omluvy, že proti Belgiča- nům nevyslala nejlepšího mužstva. Leander Club sám se přesvědčil ke své škodě o síle Belgičanů. Na jeho omluvu se nyní uvádí, že členové mužstva vesměs už před závodem s Belgičany měly v údech únavu z jiných závodů. ** v Diamond Sculls (skiffy) zvítězil set- ník Darell, poraziv o 11/4 délky Alex. Mc. Colloche. V jedné z rozjížděk zvítězil nad lonským vítězem Blackstaffem. Němec Gaza vyhráv pěkně dvě roz- jížďky, měl nehodu, že v třetí už narazil na Darella, před nímž se musil skloniti. ** Regata v proudu v Pešti. V závo- dě osem zvítězila Pannonia nad Dunou po urput- ném boji za 10: 28 (trať 4000 m.). * Mistrovství ve skiffu bylo row-ove- rem Leviczkého.
Leandros Nautique Belgičan Darell Němec Gaza Pannonius Duna Anglie Pešť Christ Church College Grand Challenge Cup Diamond Scull Oxťord
9 article
Athletika a sportovní hry- ** Lawntennis. Anglická mistrovství. V panské dvoubře zvítězil Brookes, poraziv Gorea 6—4, 6—2, 6—2. — V čtyřhře Brookes— Wilding porazili Wrighta—Behra 6—4, 6—4, 6—2. — V damskédvouhře. Miss Suton porazila pí. Lambert Chambers 6—1, 6—4. — V mistrov ské smíšené čtyřhře Wright a sl. Sutonova zvítě- zili nad Prebblem a miss Boothly 6—3, 6 — 1. ** Vídeňský pohár. 7. července porazil Flo- ridsdorf. A. K. Sportk. Rudolfshügel 1:0. Floridsdorf- ští se utkají v nedělš v rozhodovacím zápase s First Viennou. ** Oxford—Cambridge. V cricketu vítězí Cambridge, která zaznamenává tři vítězství za sebou. ** M. Bedel1 byl poražen v matchi, konaném v neděli v Treptově od Demka, jenž vyhrál jízdy na 15 a 20 km, Američan zvítězil v 10 km. ** V Kolíně n. R. jelo 100 km v bězích ne 20, 30 a 50 km. Ve všech třech bězích byl pořad: Günther, Mauss, Contenet a Nat Butler. Casy vítě- zovy: 15 : 151/%, 23 : 162/s a 38 : 223/.
Brookes Gore Wilding Wright Behr Suton Lambert Chambers Sutonův Boothnout Sportk Demek Američan Günther Mauss Contenet Butler Oxford Cambridge Kolín Casa Prebbl First Vienna km
10 article
Z cyklistského ruchu.
11 article
** 804 m z a 533/s vt. jel v handikapu v Sal Lake City Australan A. J. Clark. Čas tento jest svě- tovým rek ordem. ** Kolem Francie. Závod tento začal 8. t. m. první etapou Paříž—Lille—Roubaix 272 km, v níž až do Amiensu připuštěni vodiči. Ze 110 hlášených se dostavilo ke starlu 90. Bohužel byl hned první den zkalen nehodou: u přejezdu dráhy u Mery (27 km od startu) se udál hromadný pád, jímž celá řada jezdců vyloučena ze závodu. Vodiči Seigneur a Lor- geon utrpěli značná poranění. Cíle etapy dostihl první Trousselier 8: 49: 15, kterého následovali Ca- dolle, Léon Georget, Petit Breton, Passerieu, E. Geor- get, Besugendre a Čomet.
A J Clark Léon Georget Petit Breton Passerieu E Geor get Besugendre Sala Lake Cita Australan Francie Paříž Lille Roubaix Amiens Lora Ca km
12 article
Sergěj Vasiljevič se zastavil, ale jen na chvíli; roz- tržitě pohladil dcerušku po hlavě, vzal ji za bradu, dva- kráte si vzdychl, přistoupil k oknu a zádumčivě zahleděl se do dvora. »Serge, zdá se, že's vypravil posla na poštu ?« spěšně otázala se Alexandra Konstantinovna. Účel této otázky záležel v tom, aby odvrátila muže od zasmušilého obrazu dvora, deštěm prosáklého. »Ano, poslal jsem na poštu,« odvětil Sergěj Vasil- jevič, neustávaje hleděti ven: »posel měl by tu už dávno být z města, bezpochyby ho ale zdrželo počasí a snad také, dík našemu příjemnému podnebí, pošta se zpozdila; tyto venkovské cesty totě hrůza!.. .« »Oh, j'en sais quelque chose !« *) pojednou zvolala Francouzka. Podotkla, že ve Francii takových cest vůbec není; dle její řeči tam, kde nebylo silnice, nebo dráhy, u všech cest vysázeny byly topoly, mohutné kleny a vi- nice, jezdí se tam jako v ráji. »Ach!...« povzdychl si Sergěj Vasiljevič. Tento projev patrně byl vyvolán pohledem na smutné vzezření krajiny a myšlenkou na půvab francouzských cest, po nichž kdysi jezdil. Mávl rukou, netrpělivě odvrá- til se od okna a uviděl panskou Dášu, jinak lady Furie, která držela v rukou několik dopisů. »A! dopisy !« ozval se Sergěj Vasiljevič, náhle ozivnuv. »Dopisy! dopisy! des lettres!« zvolaly současně ostatní a vesele obklopily Bělicyna. *) 0, to já znám
Vasiljevič Serge Alexandr Konstantinovna Sergěj Vasil Francouzek Dáša Furie Francie
13 article
»Pamatuješ se, jak jsme přistihli mužíka, našeho mariinského sedláka, když kácel velkou břízu . . . «. »Ach ano, ano, vždyť se tolik ulekl . . .« »Zdá se, že's byla při tom,« hněvivě pokračoval Sergěj Vasiljevič: »pamatuješ se, jak se vrhl k mým no- hám, kterak prosil, jak žebronil za odpuštění, jak se za- přísahal a křižoval, že už nikdy, do nejdelší smrti to ne- udělá ... Odpustil jsem mu ! Pamatuješ se, kterak mírně, ba možno říci přívětivě jsem s ním zacházel . . . ani jsem mu nevyhuboval; naopak všemožně hleděl jsem mu vštípiti . .. Slitoval jsem se ještě nad ním, když mně řekl, že skácel strom proto, že neměl peněz na louče, dal jsem rubl... Zdá se, že je toho dost — co? A co mysliš, co že udělal — co ?« »To nevím.« »Co tedy udělal?« »Považ si, co udělal: dnes, ne více, jak před ho- dinon byl opět přistižen — a při čem? kde? co myslíš? opět porážel strom!« vyprávěl s rostoucím hněvem stat- kář; »kácel strom, a co při tom nejhoršího, že ho kácel právě vedle toho stromu, při němž jsme jej přistihli!« Alexandra Konstantinovna sepjala ruce a pozvedla své krásné oči k nebesům. Francouzka zalomila též rukama. »Quelle ingrrrratitude!« *) pronesla. Ba i malá Mery, naslouchající otci se zvědavostí, přirozenou jejímu věku, i ta, jak bylo vidět, utvořila si špatný pojem o duševních vlastnostech mariinského sedláka. * Jaký to nevděk „Přestěhovalci.“
Vasiljevič Alexandr Konstantinovna Francouzek