ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d6055a30-8d74-11dc-862e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 114, place 67, work 5, org 12
1 masthead
Srtana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
31. července 1909. Císlo 209
4 article
nilu 75.000 mužů! Vojáei jsou demoraliso- váni a vysileni. Domorodci jsou opojeni svými úspěchy, přepadejí přední stráže a hrozí, že proniknou až k branám města. Obyvatelé z okolí Melilly prchaji do města. Válečná výprava uka- zuje, jak nedostatečná je organisace vojenské správy. Ministr vnitra oznámil, jak se telegrafuje z Madridu, že Rifové následkem ohromných ztrát, utrpěných v posledním boji, opustili své posice na pravém křídle španělském. Velitel Alhucemas oznamuje, že harka o 6000 muže napadla španělské postavení. Od bítvy 27. července je ž ele z ní čn spojení přerušeno a tím znemožněno záso- bování předních stráží, jež budou musit opusti svá stanoviště. Situace v Melille je velmi povázlivá, bojuje se pod zdmi města. Kromě oznámených ztrát. mezi nimi byl též generál Pintos, sděluje se, že padlo asi 1000 vojáků a dva generálové že byli těžce zráněni. Soukromé zprávy, došlé ze Španělska do Londýna, ujištují, že v bojlch u Melilly utrpěli Španělé strašné ztráty.
Pintos Španěl Melilla Madrid Španělsko Londýn
5 article
Celá Melilla je přeplněna mrtvými a raněnými. Jest veliký nedostatek lékařů, ošetřovatelů raně ných a léčivých prostředků. Kabylové, ozbrojen nejmadernějšími zbraněmi, jež jim dodali špa- nělšti rovolucionáři, pronikli až k městu. O krvavém boji 27. července oznamují se z anglického pramene další podrobnosti. Mysli- vecká brigáda generála Pintosa chtěla z- drželi útok nepřítele. Kabylové zahájili vra- žednou dělostřelbu. Nepřitel měl pate ro- násobnou přesilu. Útok Španělů zůstal bez účinku. Zničující střelba nepřitele působila zmatek v řadách španělských. Byly zatlačeny k návrší a hrozilo jim nebezpečí, že budou ob- kličeny. V této kritické situaci přispěchaly na pomoc brigády generála Del Rogeta a generála Imaze. Ale též nepřitel dostal pomoc. Roz- poutalo se strašné krveprolití. Ge- nerál Pintos, oetnuvší se ve shluku boju- jících, byl stržen s koně a se setníkem, chtějícím ho brániti, byl v pravém slova smyslu provrtán nesčelnými kulka mi.
Kabyl Pintoso Nepřitel Španěl Imaz Roza O krvavý boj del Roget
6 article
Po třihodinném boji zatlačili Kaby lové španělské vojsko do města. Rychlá posila je nezbytná španělské armádě. Vltězství Kabylů naplňuje Maročany největším uspokojením. V Tangeru okázali domorodai svou radost. Jsou potěšeni pohromami stihajíel nenáviděné křesťany a jsou přesvědčeni,že Evropané budou vypuzeni. Vláda francouzská vzhledem ke stisněnému položení španělských tlup v Marokku učinil opatrení, aby alžírské hranice byly přísně stře ženy a aby se zabránilo přeblhání tuzemců, spějících Maročanům ku pomoci. Též se sultá- nem Mulejem Hafidem bylo zahájeno jednání, aby bylo nařízeno isolování kmenů rifských. Přes všechny tyto kroky nepokládá se vítězství Španělů za možně, poněvadž do Melilly nejsou posílány dostatečné posily. O ztrátách Kabylů se sděluje z Me- lilly, že byly tak ohromné, že musili své mrtvé po stech spalovati. Kabylové v posledních bo- jich ztratili 4000 mužů, nepočitaje v to ne- sčetné zraněné. Kabylové dostávají stále posily od spřátelených kmenů a má se za to, že z krátko budou mít armádu 50.000 mužů silnou.
Kabyl Maročan Evropan Španěl Tanger Maroko
7 article
»Standards píše, že španělský ministr ná- mořnictva poslal do Londýna svého důvěrníka. aby pro španělské vojsko zaopatřil anglické ruční granáty, které byly v Madridu s největším úspě- chem vyzkoušeny. Tyto granáty mohou být ruč- nicí stříleny na vzdálenost 270 metrů, nebo vojácí, z nichž každý dostane 6 pum. mohou je bázet rukou. Granáty při výbuchu mají strašný účinek. Z Lissabonu se telegrafuje, že vzhle- dem k situaci Španělů v Marokku dostalov Lissabonu ležící anglické válečné loďstvo rozkaz, aby místo do Viga vyplulo do Gibral taru. Popírá se, že Portugalsko soustřeďuje vojsko n španělských hranicích. Úřadně se oznamuje z Melilly do Madridu, že při boji 29. července bylo z nepřátelské harky usmreeno 100 mužů a velký počet pora- něno. Mnozí válčicí Kabylové vrátili se do svých vesnic. Mistní velitel v Alhucemasu vyrozuměl okolní kmeny, že dělostřelectvo opětně zahájilo palbu proti pobřeží, poněvadž nebyl omluven ostrý útok. Křižák »Numantia« zahájil palbu na výšin gurugusské, obsazené Maury.
Granát Španěl Lissabon Maur Londýn Madrid Maroko Vigo Portugalsko Melilla
8 article
Telegramy Z Londýna, 30. července. Dle zpráv ze San Sebastianu měl dnes král Alfons delší poradu s generálem Weylerem a jinými vynikajícími ge- nerály. Po této poradě bylo sděleno, že dojde asi k utvoření vojenského kabinetu. Z Londýna, 30. července. „Morn. Leader“ popisuje poslední krvavé boje v Barceloně. Vlá da dala všude proti revolucionářům stříleti z děl jež způsobila hroznou krvavou lázeň. Povstalei bránili se tvrdošíjně na barikádách, takže ulice byly posety mrtvolami vojáků. Z Londýna, 30. července. Zprávy o španěl- ských ztrátách u Melilly zanechávají všude hlu- boký dojem. Všeobecně se myslí, až se ve Španělsku prohlásí opravdová číslice ztrát, že vypuknou ještě horší nepokoje v celém Španěl- sku. Dnes zprávy znova dosvědčují, že španěl- ské vojsko skutečně mnoho trpí. Den ze dne jest znepokojováno Kabyly. Ve středu bývalo by bylo dobyto snad celé město, kdyby křižák „Nu- mancia“ a velký dělový člun v přístavě nebyly zahájily prudkou palbu na nepřitele, který na město útočil. Jenom překvapující, toto zakročení válečných lodí zachránilo město. Generál Ma- rina, který ještě před několika dny myslil, že bude moci ukončiti válečné tažení se 40.000 muži, žádá nyní, jak se oznamuje, mnohem více. Z Madridu, 30. července. Celá královsk rodina se sem vrátila. Infant don Carlos z Bour- bonů, švakr králův, bude postaven v čelo druhé brigády jízdy a odjede do Afriky.
Alfons Weyler Španěl Kabyl Carlos Londýn San Sebastian Barcelona Španělsko Ma Madrid Afrika
9 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 30. července. (Svaz ji ho slovanských poslaneckých klub ů.) Oba poslanecké jihoslovanské kluby, kleri káln »slovinský klub« a »jihoslovanský svaz«, v němž jsou spojeni Chorvatě, Srbové a liberální Slovinci, měly společnou parlamentní organisaci; »Národní svaz«, v níž předsedali střídavě před- sedové obou klubů. Když za příčinou obstrukce, jíž se »jihoslovanský svaz« neúčastnil, vznikla polemika mezi orgány obou klubů, dostaly se do novin zprávy, že »národní svaz« přestal existo- vati. Tvrdil to mimo jiné i »Slov. Narod«. Posl. dr. Rybář popírá však v »Edinosti«, žes stalo nějské formální usnesení, které by bylo možno pokládati za roztržení dosavadní spo- lečné organisace obou jihoslovanských klubů. Byl přítomen v posledních schůzích »jihoslovan- ského svazu« před uzavřením říšské rady, ale v žádné z nich se nejednalo o roztržení spolku se »slovinským klubem« a také žádné podobné usnesení neučiněno. Ostatně zdá se, že roz- mrzelost, která vznikla ve »Slovanské jednotě« pro slovinsko klerikální a česko-agrárnickou ob- strukci, přea prázdniny zmizí a také oba jiho- slovanské kluby podrží nadále svou společnou organisaci, která je slovanské věci na jihu říše jen na prospěch. V Praze, 30. července. (Snahy o sm i chorvatsko-maďarský.) Nový bánův ná- městek, Cuvaj, zajel si schválně do Oseka, aby se tam dal uvítati úřadnictvem a mohl pro- sloviti řeč, v níž vykládal program příští unio- nistické strany, kterou bar. Rauch už zakládá půldrubého roku, ale která dosud neexistuje.
Srba Posl doktor Rybář Cuvaj Rauch Praha Osek národní svaz
10 article
Unionistická strana má býti pokračováním bj- valé maďaronské »národní« strany chorvatské jejím účelem má býti dohoda s Maďary. Uherská vláda dle mínění Cuvajova ráda výhoví hospo- dářským potřebám Chorvatska a v otázce jazy. kové na státních železnicích, pokud probíhají územím chorvatským, jest prý také možna do hoda, když Chorvaté uznají, že úřadníci želez- niční jsou povinni vedle jazyka chorvatského znáti také maďarštinu. Úřadníky na chorvatských železnicích mají býti buď Chorvaté, kteří uměj nebo se nančí maďarsky, nebo uherští poddaní. kteří umějí nebo se naučí chorvatsky. Ovšem do- hodu s Maďary nemůže prý provésti nynějši chorvatsko-srbská koalice, nýbrž nová vládní strana unionistická, kterou pan Cuvaj bude nyn zakládati s bar. Rauchem. Uherské listy přijaly Cuvajův program ve
Maďar Cuvajův Chorvat Cuvaj Rauch Chorvatsko
11 article
lice přátelsky. Andrássův »Budap. Tagbl.« píše. že plán bánova náměstka zasluhuje největší po- zornosti všech politických kruhů; Maďařisi přejí žíti v přátelském poměru se sesterskými zeměmi a za vzájemné ústupnosti jest prý na- děje, že smiřovací politika, jejíž plán nakreslií Cuvaj, stane se v brzku skutkem. S názorem takovým souhlasí i chorvatský ministr Josipovič. Mluvě o Cuvajově řeči, pravil, že pro Chorvatsko je vlastně výhodou (l) že jazyková otázka při železnicích, jež se dřive řešila jen nařízeními, byla upravena pevným zá- konem. Řešení, navržené Cuvajem, vyhovuje prý všem oprávněným požadavkům chorvatským. Uhry a Chorvatsko musejí se ve vlastním zájmu co nejďřive zase smiřiti. Ale hlavní překážkou smíru je chorvatská koalice, ve kterou v Uhrách nikdo prý nemá důvěry. Jen nová, unionistická strana v Chorvatsku, do které by mohli vstou- piti i někteři členové nynější koalice, může pro- vésti želaný smír. Chorvatské koaliční listy odmitají však Cu- vajovy plány a limine. Pro Uhry stejně jako pro Chorvatsko je závazným vyrovnání z r. 1868. jehož články 57—59 prohlašují chorvatštinu z jediný úřadní jazyk ve všech úřadsch na území chorvatském, tedy i v úřadech železničních.
Maďařisi Cuvaj Josipovič Cuvajův Chorvatsko Uhry
12 article
Jestliže uherská vláda nedbá platných zákono a zavádí v Chorvatsku maďarskou úřadní řeč dopoušií se násilí, jež nikdy nemůže nabýti moei práva. Kdyby však Chorvaté násilí toto u zn a li sami by se dobravolně vzdali svých práv a jen hy ukázali Maďarům ceslu k novému zkraco- vání práv království chorvatského. Z Pešti, 29. července. (Činnost spol ku »Juliana« v Chorvatsku.) »Julian« spolek pro zakládání madarských škol v Chor vatsku, měl tyto dní výroční schůzi. Dle vydané spolkové zprávy účelem spolku je podporovat madarský živel na území, které spojuje Ubry s »uherským« mořem. Spolek sbírá spolkové zprávy o všech v Chorvataku usedlých Maďárech a snaží se podporovati je v jich potřebách bimot- ných i kulturných. V Slavonií (Tam je patrne nejbližší cesta k »uherskému« moři!) vydržuje 38 maďarských škol s 65 učiteli, kteří v uply- nulém skolním roce vyučováli 2498 záků a 2131 žákyň. Dle jazyka bylo z těchto školních dět 3972 Maďarů, 527 Němců, 75 Chorvatů neb Srbů a 55 jiné národnosti. Ponévadž ve školním roce 1907—8 madairské školy »Juliana « v Chor- vatsku navštévovalo 2241 déti, stoupla ná- vštěva těchto škol v minulém roce (za vlády Rauchovy !) o 106 procent! Ke zprávě této nutno dodati, že také ministerstvo železniční vydržuje v Chorvatsku více než 40 madan ských skol.
Chorvat Maďar Julianus Julián Ubry Němec Srba Rauchův Chorvatsko Pešť Slavonie Chor
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article
V Praze, 30. července.
Praha
15 article
Školství v Rusku. Ústřední statistická komise ruská vydala právě svou výroční zprávu za r. 1908, jež s podrobně zabývá také osvětou na Rusi. Rusko co do gramotnosti je skoro poslední v Evropě. Horší poměry jsou jen v Portugalsku a Rumun sku. V Rusku je poměrně pouze 21 prec. gra motných občanů. Tbto procento stoupá na zá- padě (v Polsku 30.5 proc.) a klesá na východě (ve střední Asii 5.3 proc.). Na Kavkaze a na Sibiři je 12 proc. gramotných. Dle pohlaví bez- gramotných žen je dvakrát tolik, jako mužd. Nízký stupeň gramotnosti zaviněn v Rusku ne- dostatkem škol. V svropském Rusku připadá jedná národní škola na 52 čtverečních kilom.a 1295 obyvatel. V Sibiři jsou poměry ovšem ještě nepoměrně horší. V evropském Rusku po- lovina všech národních škol nachází se ve správě eírkve (sv. synodu). Jedna státní ná- rodní škola stojí ročně průměrně 817 rublů. jedna církevní škola pouze 390 rublů. Dle toho jsou také výsledky církevních škol; jen nepatrné procento dětí, navštévujících tyto školy, obdrží vysvědčení, že s úspěchem vychodily školu.
Rumun Rusko Evropa Portugalsko Polsko Asie Kavkaz Sibiř
16 article
Řeč generála Kanlbarsa k bulharským junákům. Vrchní velitel oděsský, generál K a uk bars, jenž býval před lety ministrem vojenství v Bulharsku a má velikou zásluhu o řádný rozvoj bulharské armády, oslovil bulhařské »ju- náky« za jich pobytu v Oděse a pravil mimo jiné: Přejeme si, aby se všichní slovanští náro- dové rozvijeli ve své rodné zemi volně, jaksi sami přejí. Přejeme si též, a směr sokolských jednot mne opravňuje, abych v to věřil, aby všichni slovanští národové, až nadejde rozhodný okamžik v obraně slovanských zájmů, vystoupili svorně, jako jeden muž, na bojiště za svatá práva slovanstva. Sokolské jednoty pěstují eit slovanské vzájemnosti a slovanské jednoty. A jako se Sokolové na cvičišti bez reptání podrobují povelu, tak jsem přesvědčen, že i ná- rodové slovansti dostoji v osudnou chvíli svému úkolu a postaví se čelem proti společnému ne- příteli.
Kanlbarsa Sokol Bulharsko
17 article
Němečli osadníci stěhují se z Polska. Dle varšavských listů evangeličtí pasto z německých kolonil v království pojském měl nedávno poradu, jež se týkala vystěhování ně meckých kolonistů z království. Má, se za to. že německé kolonisty z Polska láká pruská ko lonisační komise pro Poznaňsko, a že běží zejména o kolonisty z cholmského kraje, kteř by mohli své pozemky výhodně prodati Rusům a sami se usaditi na pozemcích, jež budou po- znaňským Polákům úřadně vyvlastněny. Schůzka mezi německým císařem a rakouským následníkem. Německé manévry podzimní konati se budou v okoli lázni Mergenthejmu. V lázeňském domě bude přebývati císař Vilém společně s násled- níkem rakouským. K manevrům přijedou též virtemberský a saský král. Nová konservalivní strana v Německu. Dvazdvacet předních spolků konservativn ieb v Berlíně konalo schůzi a rozhodlo se, zalo žil novou stranu konservativní na podkladě lidovém- Také mírně konservativní posl. Zedtwitz kár v listech své přátele, že se poddali přílis středu. Střed však vydal brožurku, v níž dovozuje, že nucen byl povaliti kaneléře Bülowa, který byl svou vehikášskou politikou svělovou velikým nebezpečím pro finance říšské. Vždyť jen říšský dluh za jeho vlády zvýšíl se ze 2 1/1 miliardy marek na 44 millardy
Rus Polák Vilém Zedtwitz Bülow Polsko Poznaňsko Německo Berlín Mergenthejm
18 article Pohraniční spor švédsko-norský.
Pohraniční spor švédsko-norský. Dle smlouvy z roku 1751 reviduje zvláštn komise (2 Švědové a 2 Norové) vždy švédsko norskou hranici. Nyní mezi dotyčnou komi vznikl prudký spor, poněvadz Švědově tvrdí, že na rozhraní švédského kraje Jenite a norského kraje tromhejmského vede norská hranice ne- právem v délce 30 km přes značný kus svéd- ského územi. Norští členové komise odepřeli ale rozhodně uznati švédský nárok na toto území Štokholmský list »Dagens Nybeler« poukazuje nyní k tomu, že takové důležité spory, poku jich nelze rozřešiti vlastní diplomaetí, nutno od kázati podle smlouvy z roku 1905 hasgskému soudu smírčimu. Kristianský »Aflenposten« do kládá, že běží o území pro Norsko důležité. jelikož jest kraj onen úrodný i hustě o sidlený Rozmluva s novým perským šachem. Dopisovatel »Ruského Slova« navštívil no- vého perského šacha v jeho paláci v Teheraně. Mladý panovník učinil na zpravodaje velice dobrý dojem. V rozmluvě pravil šach: »Miluji svůj národ, ale myslím, že otec nebyl vším tak vinen, jak se tvrdl, spiše — rádeové jehole Pochlubil se také, že dekrst o rychlém avolání sněmu jest jeho dílem. Zpravodaj pak odevzdal šachu dar »Ruského Slova« — spisy Puškinovy, za něž mladý panovník poděkoval redakci te- ,Bře legraňieky. V Teheraně zatím přikročeno ku popravám přívržencův bývalého šacha, kteří odsouzeni byli vojenským soudem. Tak Saniel Avazah před budovou ministerstva vojenstvi oběšen, Amzafer Muelk zastřelan. Nová vláda perská vymlouvá se ale, že ku popravám musilo se přistoupiti, jelikož sí toho žádai všechen lid, ano že pro popravu tu řečněno bylo i s balkonů domů zeela veřejné. Rusové poslali do Persie opět nový, již třetí oddil vojenský, neboť prý Saševané pře- padli jistou vesniei, Rusy obydlenou.
Noro Dagens Nybeler Puškinův Saniel Avazah Rus Norsko Persie Jenite km
19 article
Ljachov prý v době nejbližší opustí Tehe- ran. Jinak se v celé zemi jeví opětné kvašení hnutí pro starého, svrženého šacha.
Ljachov
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — V berlinské německo-nacionální „Tšgl. Rundschau“ uveřejněn byl včera na úvodním místě videňský dopis; protičeský. Ale nejen protičeský, také do krajnosti štvavý, psaný nad- sázkami přímo nesmyslnými a stejně nestoudně jako nemravně obelhávající Berlížany, kteří ne- znajíce ani českých ani vídeňských poměrů, chtěli by se o nich poučiti z vídeňského článku v denníku, který prý pravidelně čte císař ně- mecký. Čechové chtějí prý Vídni a Dolním Ra- kousům vtisknouti pečeť dvoujazyčnosti a tak kmenové zemi monarchie uloupiti německýl char- akter. Proto se národně organisují a zápasi o če- ské školy. Tak žaluje Vídeňan do Berlína. Že v Předlitavsku jsou každému národu všude za- ručeny školy jeho jazyka již státním základním zákonem a že se tohoto zákona nedbá všude, kde jen je možno nadbati ho, ovšem vídeňský informátor berlínského listu zamlčel. Za to od- vážil se dále tvrditi, že za dalšího rozvoje ny- nějšího směru nastane prý doba, kdy Němci v Praze, poživající zde práva historického, bu- dou mezi Čechy přímo bez domova, kdežto Češi si ve Vídni získají právo občanské, ač prý tam dle nálezu říšského soudu dosud nemají ani práva obývacího. Tyto ukázky agitačního pod- vodu německého snad stačí. A že se tul podvodu nedopustil člověk neinteligentní, skutečnost ne- znající, je vidno z tohoto jeho výroku o vídeň- ských Češích: „ovšem také mnozí z českých
Čecho Vídeňan Němec Čech Vídeň Dolní Ra Berlín Předlitavsko Praha Čechy
21 article
přistěhovalců se ve Vídni ve druhém nebo v tře- tím pokolení poněměují, ale tomu zabrániti je právě účelem české agitace.“ Z tohoto výroku vídeňského informátora listu berlínského je pa- trno, že mravní a ideové pohnutky národní prá- ce videňských Čechů dobře a správně pochopuje a vystihuje. Ano, tak tomu jest; ale tímto způ- sobem vídeňští Čoši konaji svou největší po- vinnost a plní nejdůležitější svoje posláni, zdů- vodněné nejenom příkazem národního sebe- zachování, tedy ideje každému národu nyní nej- dražší, nýbrž plynouci zároveň také ze státních základních zákonů. Kdo tomu brání, dopouští se hnusného vandalství a nemá dobré a čisté svědomí. Toho dokladem, jedním z nesčetných, je citovaný vídeňský dopis berlinské „Tägliche Rundschau“ — Jubilejní slavnosti lipské university po- užili češti Němci k celé řadě velkoněmeckých a protičeských demonstrací na německé půdě.
Čecho Němec Vídeň Tägliche Rundschau
22 article
V Předlitavsku představují hlavní pilíř státu habsbursko-lotrinského, ale doma jsou — za jeho hranicemi. A Sasové stejné oplácejí stej- ným, neoficiálně i oficiálně. Tuto negaci hranic mezi dvěma suverenními říšemi na vrchol lip- ské jubilejní slávy postavil rektor lípské uni- versity, tajný rada Binding. Na sklonku slav- nosti, po blahopřání, jež lipské universitě k ju- bileu pětistoletého trvání pronesli saský král, knížata a zástupcové cizozemských universit, rektor Binding děkoval za účastenství a za blahopřání také pražským Němcům, jichž uni- versita, máti university lipské, nyní prý se pro- bojovávati musí tězkými zápasy. i volal na praž- ské kommilitony: „Stůjte pevně a s hrdým opovržením nechte vlny zášti a fanatismu mí- jeti dál! Německá láska vždy vás drží, a vítězi budete a musíte býti ve svém boji. Nikdy nesmí vyschnouti pramen, z něhož vzniklo tolik ně- meckého žití. Ve zlaté německé věrnosti, která vždy na novo budíž ukována, chdeme býti při vás a vás podporovati, dnes i vždycky.“ Bouřii- vou pochvalou byla odměněna tato slova rektora Bindinga, ve skutečnosti toto zpupné, fana- tické vměšování se do cizích záležitostí, tato mezinárodní nepravda a hrubá nepřístojnost, tato oficiální říšsko-německá urážka českého národa. Kdyby vůdčí státníci vídeňští byli si vědomi — třeba ne spravedlnosti k českému národu — ale vážnosti říše a svých povinností k její su- verenitě, našli by způsob, kterým by pangermán- ský vzdor lipského universitního rektora odká- zali tam, kam náleží: odmítli by jej jménem státu, jehož vládu nyní mají v rukou. — Z české techníky. Pan inž. chemie Rudol Tauímann byl v pátek 30. t. m. na české vysoké škole technické v Praze za doktora věd technických ve řejně prohlášen.
Sas Němec Binding Ing Rudol Tauímann Předlitavsko rada Binding univerzita lipský český vysoký škola technický v Praga doktor věda
23 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Městské divadlo na Král. Vinohradech. „O stříž“. Detektivní drama o 3 dějstvích. Napsal G. Esmann. Přeložil R. Šíma. Režisén E. Hlavatý. Premiéra 29. července. Jsou autoři, kteří při svých nepopíratel- ných uměleckých kvalitách občas překvapí ve- řejnost produktem, jímž zřejmě dělají koncese převládající módě: překvapení má svoji stránku příjemnou i nepříjemnou, ale rozhodující při něm bývá patrně — úspěch v massách. Toho bychom se byli vskutku nenadáli, že jemný dán- ský dramatik G. Esmann, jehož hlavní foree ve Vdovcích“, ve „Starém domově i v „Otci a synu“ záležela právě v psycho- logické drobnokresbě divadelních figurek v umě- ní silné náladovosti dramatických seén, dovede se natolik umělecky zapříti, aby šel v pohodlných stopách řemeslných vyráběčů detektivní a sen- sační literatury. Po stránce umělecké je to zkla- mání naprosté. Ale co je při tom nemilejší (pro autora i divadlo, které ho hraje), že ani o ně- jakém eklatantním úspěchu u divadelního obe- censtva v tomto případě sotva může býti řeči.
G Esmann R Šíma E Hlavatá městský divadlo na Královský
24 article
Jeť dánský dramatik přílišný literát, než aby v tomto ohledu dovedl předstihnouti všelijaké Arseny Lupiny a dramatické řemeslníky, kteře divadelním spracováním třebas „Psa Baskerwill- ského“ dosáhli světového rekordu, špatné slávy a dobrých peněz. Svému „Ostříži“ spřelámal G. Esmann už napřed perutě tím, že chtěl zabiti jednou ranou dvě mouchy. Vystavěl první 2 akty (s pro- měnou) docela ve slohu laciné a otřepané detek- tivní novely, v níž neschází ani jediný detail ze známého obehraného aparátu. Viděli jsme v hledišti „znalce“ detektivní literatury ve věku od 12—60 let, kteří se na tento upurát pousmí- vali s počátku jenom se shovívavou ironií, po- zději však už s pohrdáním, a na konec se zjev- ným opovržením pro naprosto „odbornickou nevzdělanost a naivnost autorovu. Hle, oč jde je tu skvělý mezinárodní podvodník William Borthig (p. Dobrovolný), přezvaný „bludný
Arsen Lupin G Esmann Borthig Dobrovolná Baskerwillský
25 article
ostríž“, který právě v Petrohradě spáchal smě- lou loupež briliantů v ceně půl milionu, jeho milenka Alma (slč. Veverkova), která mu po- máhá v útěku, ruský policejní agent s falešným plnovousem (p. Hlavatý), žvanivý novinář Jen- sen (p. Charvát), specialista v kriminálních sen- sacích a policejní náhončí v jedné osobě, a pak ještě personál kodaňské kavárny a varietního podniku, kde je dějiště slídění za stopou mezi- národního lupiče. Do toho všeho přidán jakýsi omezený obchodní cestující Brandt (p. Pražský), který si dá každého bulíka pověsit na nos, dá se opít šampaňským, dělá nápadné kravaly, na konee usne, jak toho autor potřebuje, aby sloužil pohodlným pláštíkem mezinárodnímu lu- piči a v příhodné chvíli uvalil na sebe podezřen a zmátl tak stopu smečce pronásledovatelů.
Alma Veverkův Hlavatá Charvát Brandt Petrohrad
26 article
V době, kdy každý čiperný lokálkář dovede si pro letní sezónu vymysliti historii mnohem složitější, efektnější a dramatičtější, zabuví ukrutně chudě všední zápletka několika ošumě- lých triků z působnosti „bludného ostříže“. Pro- to si autor pro třetí akt pořídil také kus literár- ního dekora. Tam jeho detektivní hrdina domní- vá se už býti v bezpeči v podkrovním bytě svoji oddané milenky. Spí na pohovce, zmítán děsný- mi obrazy zlého svědomí, a když se z nich pro- budí, vypráví Almě sentimentální historii svých začátků v „mezinárodním umění“: to je kapi- tola, která by se sie dobře vyjímala ve výstřiž- kovém románě odpoledníku, ale na solidní lite rární pozadí kriminálního dramatu je příliš všed ní a neoriginální, „Neznámý“ anglický gentle- man ujal se chudého obchodního příručího, při- šedšího do Londýna bez krejcaru v kapse a ne- vědomého, kam hlavu sklonit. Prodělal s ním vysokou školu „umění dlouhoprsťáckého“, nadchnul jej tak pro své řemeslo, v němž je- dině možno se cítit volným, svobodným ... Ubohá milenka je zdrcena, ohromena, ale láska její je tak oddaná a vroucí, že je ochotna následovati svého ostříže na kraj světa, bude-li se od nynějška poctivě živiti. Proč ne? Vždyo poslední loupež za půl milionu — to je už do- statečný mravní důvod, aby člověk od nynějška
Londýn
27 article
se stal zase dokonalým šosákem, a zanechal všech bláhových snův o volném, svobodném ži- votě dobrodruha. Bezděky se vám srdce sevře úzkosti, že taková krásná historie, tak slibně započatá, skončí docela ostudně, ba hůr než ostudně: mravně. Že třebas znamenitý William Borthig se docela—šosácky ožení s Almou,a na usmiřenou starých hříchů že z nastřádaných peněz dá nějaký pakatel třebas na nějakou klá- šterní fundaci, a že budete musit jíti z divadla k večeři s trapným pocitem, jak i ta pokroková dánská literatura z nejsmělejších, nejnadějněj- ších svých hrdin dovede nadělat ubohých, staro- modních šosáků! Ale bohudíky — tak daleko nešel nevkus Esmannův. Co detektivně slibně začalo, ať také detektivně skončí. Do mansardy dobrodružných milenců vnikne policie, bludný ostříž prchá oknem, policejní agent po něm střelí, ale — ouvej! — tak nešikovně, že zasáhne jenom ctnostnou Almu, a náš ostříž je zachráněn . . upláchne. Opona padá, a tak náš milý titulní hrdina je jediný, který při télo novince Vino- hradského divadla pochodil dobře. vě. Líp, než obecenstvo, režie i herci.
Borthig
28 article Z kulturni ciziny.
Z kulturni ciziny. Kongres o právu autorském v Kodani Obvyklý výroční kongres k ochraně práv majet- ku literárního a vůbec uměleckého, organisovaný svolávaný mezinárodní nssociací, konal se letos Kodani v Dánsku. Kongresu předsedal pařížský advokat George Mayard. Delegáti associace byl spolu s předsednictvem kongresu přijati v audienc dánským králem, který ve zcela výminečně krásn řeči uznal autoritu mezinárodního sjezdu, snažicího se, aby vyrovnal mezery a zákonné nedostatky různých státech, vyslovuje naději, že není již daleko doba, kdy pracovníci ducha a myšlenky budou v všem civilisovaném světě chráněni před vykořisto- váním, jehož obětmi vlastně až doposud namnoz Kongres letos může se vykázati značnou pra covitostí. Přiiato bylo po důkladných debatách muot jsou. siví iniciativních návrhů, směřujících zviáště k jea notné úpravě doby trvání posmrtného práv a utorského a k otázkám, vyvolaným různým okolnostmi, v posledních lotech vzniklými, o nich autorské zákonodárství žádného státu ovšem ne- mluví: je to vykořisťování hudebníků, výtvarníko literátův a v neposlední řadě i herců (ačkoliv ti jsou za to konečně nejlépe placeni!) různými kinemato- grafy, gramofony a módními podniky, kombinujícím požitky zrakové i sluchové. Ve zvláštní resoluci, jed- nomyslně přijaté a velmi čelnými i přesvědčujícími důvody podepřené, bylo zvlášť zdůrazněno, že vo- bec ve všech státech kulturních není ani jedi- ného, jehož autorský zákon by plně vyhovoval zá- kladním principům stavu tak důležitého, pokud tu o stavu může býti řeči, anebo aspoň objímal dost prozíravě a důrazně všecky zjevy kulturního života souvislé s pojmem takové kulturní váhy a význam- nosti, jako je majetek duševního díla, lid ská myšlenka, umění.
Mayard Kodaň Dánsko kongres
29 article
Administrátor ruských baletních a oper- ních představení v Paříži na scéně divadla Chatelet oznámil ve francouzských listech, ž vedle uspěchu uměleckého byl i effekt finanční znač- ný, jakého v samotné Pařiži málokdy bývá docileno. Čistý výnos oněch dvaceti představení činil 522.075 franků, tedy okrouhle 32.048 franků za jed- no představení. Takové cifry bylo v divadle Chateleí dostiženo před tím jen jedenkráte, loni, když dávána Gkrát za sobou Rich. Straussova opera „Sa- lome“ a výnos činil 192.291 fr. Do letošního podzimu spadá 50. výročí založen carského ruského hudebního spolk u. Osnují se jubilejní slavnosti na konservatoři petrohradské. Dvoustoleté výročí slavné bitvy polta v ske zanechalo silné stopy i na literárním trhu: objevilo se množství větších i menších prací o významu ví- tězství u Poltavy, o Petru Velikém a jeho epoše Úvahy čistě historické jsou rázu většinou kompilač- ního. Nejdůkladnější z praci tohoto druhu je pěkná a obšírná monografie o 700 str., vyšlá u Sytina v Moskvě z péra S. Kňazkova „Očeski iz istoriji Petra Velikago i jego vremeni“ (Obrázky z dějin Potra Velikěho a jeho doby). Kniha mná mnoho cen
Rich Straussův S Kňazkův Očeski Petro Velikago Velikě Paříž Poltava Moskva Chatelet Chateleum salom
30 article
ných illustrací, reprodukce starých rytin, i několik portrétův a autograf Petrův. Ve Vilně v Rusku začala vycházeti poznovu v hebrejském jazyce (v žargoně) básnická díla Heinricha HIeine. Známý mnichovský literát a dramatik Frank Wedekind odhodlal se, jak svěřil svým přáte- lům, aspoň na delší dobu nechat vůbec literaturya odebrat se na venek. Chce zatím hráti třeba sám di- vadlo jako herec. Z Mnichova vyhání jej náhlý úpa- dok populárnosti, výsledek soudů, které měl v po- slední době.
Petrův HIeine Wedekind Vilno Rusko Mnichov
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Jubilenm lipské university. Z LIpska, 30. července. (K. k.) Král Bedřich August věnoval svou sochu z mramoru universitě na důkaz své přízně. Rektor poděkoval princi Augustu Vilémovi za jeho přítomnost a králi za jeho dar. Na to vykonána byla imatrikulace následníka Jiří a prince Bedřicha Kristiana. Prof. dr. Wund měl slavnostní proslov, načež vykonány čestné promoce na všech čtyřech fakpltách. Česinými doktory mezi jinými jmenováni na právnické fakultě král Saský, velkovévodové Badenský a Hessenský jako býv. lipští studenti.
Bedřich August Augusta Jiří Bedřich Kristian profesor doktor Wund Lipsko
32 article
Th Roosevelt a hr. Zeppelin; na lékařské fakultě knihkupec Jiří Hirzl (Lipsko) a malfř Otto Greinee (Řím); na filosofické princ Jan Jiří, Gerhard Haupt- mann a nakladatel Bedřich Bädeker a na boho- slovecké malíř šl. Uhde (Mnichov). Po ukončení slavnosti účastníci dívali se s tribun před museema universitou na slavnostní průvod. Byl rozdělen na 14 skupin a jeho výprava byla skvělá. Zvlášť živě pozdravena byla skupina pražských studentů (buršů), skupina wirtemberských studentů s Lutherem a Me- lanchtonem za lipské disputace, skupina kurfirsta Mořice saského, skupina z doby Lessingovýcha Göthových studif, výjev v Auerbachově sklepě z »Fansta«, dále humoristický výjev z karcerua skupina všech přednostů studentských sdružení s universitním praporem. = Lvav je prost cholery. Ze Lvova, 30. čer- vence. (K. k.) Opětné zpravy novin o domnělých případech cholery ve Lvově prohlašují se z kompe- tentního místa za zcela bezdůvodné. = Smrt z rozčilení. Ze Rěky, 30. července. Hotelier Olschbauer z Kraljevice u Rěky vyplul si na svém člunu na moře. Tu spatřil z Rěky přijíždě- jící parník a chtěl se pustiti s ním o závod. Napnul všechny plachty a poněvadž měl příznivý vítr, brzy parník předjel. Náhle však jeho člun sa obránla jel ke břehu. Rozčilením byl Olschbauer raněn mrtvieí.
Roosevelt Zeppelin Hirzl Greinee Jan Jiří Haupt Bädeker Uhde Luther Mořic saský Göthův Auerbachův Olschbauer Kraljevic Rěky Lipsko Řím Mnichov Lvov Rěky