ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d6002a10-8d74-11dc-b8f0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 68, person 62, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v sobotu 3l. července 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 209.
4 article
Na ranní a večerní listy předpláci se- V Praze v administraci: na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškouá a měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchí na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt fota . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsle na čtvrt leta
Praha
5 article Ke schůzi v Chěrbourgu.
Ke schůzi v Chěrbourgu. Dnes přibude car ruský na své vyjíždce na západ do francouzského válečného pří stavu Chérbourgu, ležícího na průlivu la- mancheském naproti anglickému válečnému přístavu v Portsmouthu, aby oplatil návštěvu presidenta Falliéresa v Rusku. Ruské lod stvo, sestávající z carských vacht »Stand- artu«, na níž se nalézá celá carská rodina, »Polarné Zvězdy« s předsedou ministerstv Stolypinem, a dvou obrněných křižáků »Ru- rika« a »Admirála Makarova« připluje dnes odpůldne do Chérbourgu, kamž již včera večer přibyl Fallires v průvodu ministra zahraničních záležilostí Pichona, ministra války Bruna, ministra námořnictví Boné de Lapevréra, dále ruského velevyslance Nelidova a francouzského velevyslance v Ru- sku Georga Louise s ostatními hodnosty. Pobyt carské rodiny v Chérbourgu potrvá a do pondělí. Za své plavby vodami německými setkala se carská rodina s četnými knížaty německými, zvláště s bratrem císaře Víléma Jindřichem a jeho chotí, jež prý se připojila k rodině carské na další její cestě, na je- jímž programu jest i schůze s anglickým královskými manželi v Cowesu a na zpa- teční cestě setkání se i s císařem Vilémem Již celé toto uspořádání carské plavby na svědčuje tomu, že chce býti pokládána z projev mírumilovnosti a dobrých styků, jaké vláda carská na všech stranách v Evropě pěstovati a udržeti se snaží, a že tudíž do známého seskupení velmocí nijaký nový mo- ment nepříčiní.
Chérbourg Stolypin Makarův Pichon Brun Lapevrér Georg Louis Jindřich Vilém Portsmouth Rusko Chérbourg Cowes Evropa Polarný Zvězda Standart
6 article
Přes to nelze tvrditi, že politické udá losti posledních let zůstaly beze všeho účinku na původní vřelost spolku rusko francouz- ského. Byla to především válka ruská na dálném Východě, jejíž nezdar stal se pod nětem a východiskem nových úmluv a dohod, kteréž postavily zahraniční politiku evrop ských států před nové otazky a úkoly. Ne mecko učinilo tu počátek jak důraznějším vystupováním v záležitostech afrických (pa- mětna cesta císaře Viléma do Tangeru), tak ve věcech balkánských. Tehdy energický francouzský ministn Delcassé zjednal dohodu nejen s Anglií, ale úmluvami s Italií a Španělskem dovedl ně mecké záměry v Africe zkřížiti tak, že dle nedávného odhalení anglického listu »Dally News« se zabezpečil i anglickou pomocí pro případ hrozící války s Nemeckem Nebezpečí to bylo tehdy sice odvráceno, ale Delcassé byl nucen odstoupiti. Dle téhož časopisu to byl na francouzské straně Cle- menceau, na anglické pak Campbell-Banner man, kteří vlivem svým přispěli k zacho- vání míru. Delcassé padl v červnu r. 1905. Campbell-Bannerman pak převzal vládu v Anglii po půl letě a Clemenceau vstoupil do ministerstva francouzského záby z jara následujícího roku a stal se ještě téhož roku předsedou ministerstva. Povolání jeho tedy bylo v těsné souvislosti s událostmi zahra- ničními. Za jeho vlády polepšily se diploma- tické poměry Francie k Německu. Když pak později vypukly nesnáze na Balkáně, byla Francie již pevně vázána svou dohodou s Anglií, a ježto zatím nastalo sblízení mezi Aoglil a Ruskem, stála sice oproti trojspolku dohoda Francie, Auglie a Ruska, ale tato byla volnější a méně závazná, jak dokázal střídavý a nejednotný postup jejich v kon fliktu balkánském a výsledky řešení jeho. Na západě čekali a čekají až Rusko opě
Vilém Delcassé Campbell Banner Bannerman Clemenceau dálný východ Tanger Anglie Španělsko Afrika Francie Německo Balkán Rusko spolek Ruska francouz Dally News
7 article
sesílí a úplně okřeje, a dle toho pohlížejí i na prospěšnost přátelství se Slovany vůbec. Tento stav možno asi i nyní ještě považo- vati za směrodatný v politice mezinárodní nynější carská cesta asi sotva na něm něco změní, což ovšem nevylučuje, že události samy si nevynutí dalekosáhlá rozhodnutí. jež mohou nastati při hrozivé katastrofé v Španělsku a valečné náladě Turecka proti Řecku. Prozatím hledí se na poměr Rusk k západním velmocem mnohem střízlivěj než druhdy. Petrohradský »Svět« praví sice že návštěvu v Cherbourgu sluší považovati za nový článek v mnohaletém přátelstv rusko-francouzském, připouští však, že po- zbylo již mnoho na své někdejší vřelosti populárnosti. Ruská diplomacie prý nyní mnohem více se přičiňuje o blízké styky s Anglif. Vzájemná družnost trvá vlastně pouze proto, že i Francie i Rusko v osnovu politiky své přijaly dohodu s Anglií; přátel- ství nynější jest tudíž rázu spíše diploma- tického než národního, jakým bylo ve svých počátcích.
Slovan Španělsko Turecko Řecko Cherbourg Francie Rusko Anglie
8 article
Ovšem jsou to zvláště výstřední kruhy politické na západě, kteréž se nad své síly přičiňují, aby vzájemné dobré styky pohatily a caru ruskému znepříjemnily cesty jeho jak do Francie a Anglie, tak do Italiea stejně se dělo i nyní při plavbě jeho ně- meckými vodami v Německu. Ve Franciit byla nejen veliká přízeň, jež tam prokazo- vána byla revolučním živlům ruským, ale příkré vystupování Jaurěsovo a známá odhalení ve příčině politické policie ruské ve Francii, jež nemálo přispěly k ochlazení někdejšího vzájemného nadšení. S této strany oznamovalo se i vydání protiruských řeč nynějšího předsedy ministerstva francouzského Aristida Brianda, jež před lety měl jako vynikající předák socialistický. V Anglii pak s této strany byla pořá dána shromaždění proti návštěvě carové v Anglii, a v Německu při plavbě carove průplavem kielským uspořádal Liebkneckt tábor lidu v Kielu, jehož se účastnilo na 10 000 osob.
Briand Francie Anglie Německo Kiel
9 article
Za to vládě blízká »Köln. Ztg.« čte nyní Liebknechtovi a soudruhům velmi ostré levity, že zaujali příkré stanovisko proti zá- jezdu carovu. Domoívali prý se bezpochyby. že se musí říditi příkladem svých anglických druhů. Ale projevy tyto budou míti jento společné, že zůstanou naprosto beze všeho vlivu na politiku dotyčných států. Jest prý želeti toho, že politická strana se pouští do projevů, jež by za daných okolností mohly míti na povšechnou zahraniční politiku vládní nežádoucí účinek. Mimo to jest prý to bez- taktní, když někdo, ať car anebo prostý nosič, v důvěře v německé pohostinství na vštíví soukromě Německo a jest tam ostře tupen. Jsou prý lidé, kteří to pokládají za politickou moudrost, když vůdčí osobnosti cizích států, navštíví li Německo, urážejí Podobně se také dělo, když král anglický navštívil Berlín. Ale sociální strana odmítla tehdy odpovědnost za takové mladicky hloupé kousky, kdežto nyní se zdá, žeji přejímá. V obou případech jest učiněná chyba stejně veliká, protože se nesrovnává s vážností země, chovati se nezvedeně proti návštěvníkům, již přicházejí zřejmě v přá- telském úmyslu. Pravě v zahraničních vě- cech jest třeba zachovávati míru a nedati se strhnouti předsudky a nepřízní, jejichž osvědčování nemá absolutně nijakého úspě- chu, ale škodí jenom Německu v očích všech klidně myslících lidí. Jest tudíž s po- litováním, že němečtí socialisté se octli na tétéž nízké politické úrovni, na niž klesla část jejich anglických a italských přátel.
Köln Liebknecht Německo Berlín
10 article
Hlavy opravdu politické, ať mají o caru ru- ském jakékoliv mínění, nedaly by se strh- nouti k podobným projevům. Nemohouť se domnívati, že tím provedou změnu v pomě- rech ruských, ještě méně však že opraví názor rozhodujících ruských kruhů — na Německo. Projevy takové jsou tedy zcela bezúčelné a možno socialistům jen poraditi, pokud činí nároky na politický smysl, aby odmítli takové živly, kteréž chtějí osvědčiti lacinou mužnost tím, že urážejí cizí pa novníky. Že vládním kruhům německým demon- strace kielské přišly nyní nevhod, dá se vysvětliti i tím, že nový, ještě konservativ- nější kurs v Německu za většiny centraa konservativců v říšském sněmu bez tak se nápadně odráží od sesíleného směru demo- kratického ve Francii, jenž vynesl v čelo vlády Brianda. Vniterní neshoda mezi Francií a Německem tím patrně se sesílila, byť nová vláda francouzská prohlásila, že trvá ne změněně na posavadním směru politiky za hraničné, kteráž za ministerstva Clemen- ceauova polepšila styky německo francouzské Pokud pak se týče vzájemného poměru rusko-francouzského, věnoval mu Briand ve svém prohlášení jakožto předseda minister stva tato slova: »Ve službách vnější poli- tice míru zůstaneme neochvějně věrn allianci a přátelstvím, kteráž vláda re- publiky uzavřela. Tato politika, sněmovnou stále schvalovaná, nepřipouští nijakých po- chybností o upřímnosti našich mírumilovných úmyslův.« Připomenuli jsme již předem, že udá losti zvrhují někdy i nejlepší úmysly. A ta ková chvíle může i pro Francii nadejíti v okamžiku nynějších zmatků v sousedním Španělsku a v bouřích, kteréž v severn Africe hrozí otřasti poměry jen s těží az hrozivého nebezpečí válečného svizelně svého času upravenými. Po této stránce návštěva carská v Cher bourgu se může státi východiskem daleko sáhlých ujednání.
Briand Německo Francie Španělsko Afrika
11 article
Revoluce ve Španělsku a boje v Marokku. Těžké rány doléhají na říši Aifonsa XII Ve Španělsku neochabují krvavé revoluční boje a v Marokku prožívá španělská expedice zlé po- hromy a nesmirné útrapy. Kabylové jsou stále odvážnějšl, mají naději na konečný zdar, nebot dobře vědí, jak desorganisovaná je armáda špa- nělská, jak se v ní vzmáhá duch nekázné revolty. Španělsko ztrácí své vojáky nejen na bojišti, ale samo dává střileti muže, kteří se opřeli rozkazům důstojníků. Sotva že vláda špa- nělská zuhájila svou akci v Melille ve větších rozměrech, ihned ozval se v lidu španělském vášnivý odpor proti válce, ve které nikdo ne- viděl existenční zájem vlasti, ale spíše dobro- družství, vzbuzené ohledy kapitalistickými a ura- ženou ješitností. Španělsko, tak rozhárané zbědované, podemleté revolučními otřesy, chtělo Kabylům okázati silnou ruku. Napodobilo Franeii, ale se zcela jiným účinkem. Francie imponovala statečností a spořádaností svých tlup, jež byly naplněny citem vlastenecké povinnosti a vojenské kázně a v nichž i vojáci cizinecké legie se zna- menitě osvědčili. Našťastné Španělsko od le upadá, nahromaďuje bidu a nespokojenost v utý- raném lidu, jež nyní propukla elementární silou Španělsko spáchalo svou koloniální expedicí ve likou pošetilost. Ztrativši někdejší svou moe ochuzeno o země za oceánem, jež z něj tvořily hrdou říši, nad níž slunce nezapadalo, jehož loďstvo, papežem požehnané, ještě před málo lety bylo rozbito koráby amerických kupčíků jež ztratilo poslední své kolonie v Atlantickém oceánu, odvážilo se k nevýslovně oblížné a ne- bezpečné výpravě proti divokým, chrabrým Ka- bylům, odhodlaným hájiti se šílenou zuřivost skalnatou, nehostinnou vlast.
Kabyl Španělsko Maroko Francie chrabrý Ka
12 article
Španělsko přinese výpravě té nesmírné oběti jež i v případě úspěchu nebudou v nijakém poměru s docílenými prospěchy. Proto nic nen přirozenějšího, že veřejné minění je proti této nešťastné válce, že se proti ní ozývá tisk, že je inteligentní obecenstvo roztrpčeno a že lid ve svém rozvášnění šel na ulice stavět barikády. kamenovat veřejné budovy a kostely a svádě pouliční bitky s policií i vojskem. Španělsko tak křečovitě hájí svou državu marockou, poně vadž zde má klič k moři Středozemnímu. Špa- nělská Ceuta je postavena tak, že s výše svých skal může moderními, obrovskými oblehacími děly rozbit anglický Gibraltar. Udržení Presidi je otázkou nesmírné důležitosti mezinárodní Anglie nemohla vydati severní pobřežl marocké Francii, svému nynějšímu spojenci, jenž však může se státi opět soupeřem a proto raději po nechala klíče ke Středozemnímu moři neutrál nímu a slabšímu státu. V tom leží tajemstv akce španělské v Marokku. Španělsko je tam strážcem ve službách Anglie.
Španělsko Gibraltar Anglie Francie Maroko
13 article
Revoluční hnutí ve Španělsku. Ministr vnitra La Cierva, na konci mi nisterské rady prohlásivší zrušení ústa vy pro celé Španělsko, vydal toto commun- niqué o důvodech vládního opatření: »Události v provincii barcelonské jsou tak vážné, že vláda se rozhodla zrušiti ústavní záruky pr tuto provincii a sousední provincie Tara- gonu a Geronu.« Communiqué uvádí známé podrobnosti o pouličníen bojich a dran- cování. Dne 28. července byly z Madridu vyslány tlupy, aby obnovily pořádek v Barceloně. Po- vstalei vytrhali koleje, aby zamezili příjez vojenského vlaku. Z Valencie přijiždějící vojsko musilo ve Vindrellu vystoupit z vlaku a dostalo se hned do boje se slávkujícími. Pří m vlaky z Madridu do Barcelony jsc zastaveny. Z Katalonie se oznamuje přes Hen dago, že neustávají krvavé srážky mezi revo lucionáři a vojskem. Ale oddily vojenské, po- cházející z Katalonie, zdráhají se stále stříleti do lidu a všude, kde se objeví jsou vítány voláním: »Ať žije armáda !« Vojsko není spolehlivo, jak nasvědčují de monstrace vojáků proti válce ušpořádané pře královským palácem. Pobyt královské rodiny Madridu je spojen s velkým nebezpečím V Barceloně se množí úžasně vraždy a loupeže Hrůzné podrobnosti vypravoval o barcelon ských událostech socialistický agitá to přibyvší do Paříže. Dosud uveřejněné zprávy o vzpouře odpovídají prý jen přibližně skuteč Protestní hnutí dělníků bylo zahájeno hned po vypuknutí války. Z počátku mélo býti po- užito účinných prostředků, aby lid byl poučen o plánech vlády. Násilnictví policie překazilo provedení tohoto záměru. Policie vnikla do spolků socialistických, vše zkonfiskovala, pozatýkala z nosti.
Communiquý Španělsko Tara Gerona Madrid Barcelona Valencie Vindrell Paříž Le Cierv
14 article
V drobném prodejle ranní číslo o sobě . . za večerní . . . . . . . za 4h Ve úliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotové napřed Předplaceni a inserty přijímt administrace v Marianské ul., B Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a oxpedloe „Národních Listů“. Rukopisy se novracsji
15 article
jednu noc několik set osob. Deset socialistů s udusilo, když policisté je chtěli spoutati. Všecky schůze byly zakázány, veřejné místnosti musily zavírati o 9. hod. Roztrpčeným délníkům na- zbylo nic nežli přímá akce. Dělnictvo barcelonské je spolehlivé, pro věe odboje položí životy. V noci poslové roznesli od místa k místu vyhlášení všeobecné stávky. Povstalci osvědčili velkou energiia solidárnost. Úplně zamezili barcelonský život obchodní a dopravní a město isolovali. Policie uspořádala hotovou krvavou lázeň. Celá řada dělníků byla krutě pobita ve svých příbytcích. Otcové rodin byli odvlečení do žalářů. Policisté vnikli do místnosti, kde se ko- nala schůze a bezohledně se vrhli na účastníky s tasenou zbraní a 35 dělníků těžee zranili. Poněvadž policie nestačila, bylo povoláno vojsko. To byl pro povstalce triumf, neboť není řeči o nějaké poslušnosti vojáků. Když jistý setník velel vojákům, aby tasili šavle a vrhl se na shromáždění, rokující pod širým nebem, neposlech! nikdo. Jistý kaprál zvolal nu setníka: »Zastřolím tě, bídný pse!«a skutečně střelil, ale nezasáhl důstojníkaa přeběhl ku povstaleům.
16 article
Podobné vzpoury vojáků děsí vládu a stě- žují ji potlačiti mocné hnutí revoluční .. Dle sdělení »Daily Expressu« ze San Se- bestiana odehrávají se ve mnohých španělskýeh městech podobné krvavé události, jako v Barce- loně. Ukazuje se, že vláda nemůže spoléhat nikterak na věrnost armády. Včera došlo v Ma- dridě opět k výbuchu vášní lidu před králov ským palácem. Veliké zástupy táhly před mini- sterstvo války, bombardovaly je kamením a kři- čely: »Pryč s vládou!« Také osoba králova byla hanobena. V Sabadellu, velkém průmyslo- vém městě, byla měšťanská garda stávkujícími přemožena. Ženy bojují na barikádách vedle mužů. Z Madridu se oznamují vzrůstající vzpoury vojáků. Veliká část vojáků nechce poslouchati důstojníků. Vojsko často stříli do vzduchu místo do revolucionářů.
San Barka Ma Sabadell Madrid Daily Express
17 article
Jak se z Barcelony oznamuje, byli stávku- jicími dělníky mnozí ředitelé továren, ktaří se bránili proti zastavení práce, z avraž- děni. Ve všech menších místech na železniční trati Barcelona-Gerona stále se bojuje. Ravolu- cionářské hnutí se ustavičné šíří. Ženy nejvíce vystupují proti vojákům, rozhalují prsa a vyzý- vají vojáky, by na ně stříleli. Také drží proti vojákům své děti a útočí na ně jako litice. Okamžitá situace jest eice pro vládu a vojsko poněkud přiznivá, ale pouliční boje trvají přec dále a vyžadují stále nových obětl. Španělská vláda provozuje stále nejpřísnější censuru. Ani pařížské listy, nejbližší jevišti po- vstání, neuveřejňuji nie nežli úřadní zprávy. Vážná sdělení přináší »Agence Havas« z Ma- dridu: »Poměry ve Španělsku nemohou být rozháranější. Vláda uznala události v Barce- loné za velmi vážné. Obecenstvo je rozrušeno zprávami neobyčejně závažnými, al namnoze nevěrohodnými. Došla zvěst, že v Barceloně byla vyhlášena zatimní vláda. Vznik hnut hledati dlužno v rozporu veřejného mlnění s ny- nější vládou. Revolucionáři využitkovali nesmírně trapné zahraniční situace vlády a vyvolali náhlou vzpouru v Barceloně. Hnuti v Barceloně nezdá se míti nevlaste- necký neb separatistický ráz.
Havas Barcelona Gerona Ma Španělsko Barka
18 article Na bojišti u Melilly.
Na bojišti u Melilly. Zprávy z Melilly liči stav jako ne- obyčejně kritický. Generál žádá o po-
Melilla
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na zkrvaveném trůně. (Llstak z ruských dějin.) Píše Dolores. Když milec Kateřiny II. Orlov a kníže Bar jatynskij přinesli do vězení Petru III. zprávu o svobodě, byl vznešený vězeň přešťasten a vřele tiskl poslům ruku. I v nitru cítil hlubokou vděč nost k carevně, že ztracená naděje na návrat do milovaného Holštýnska mu znova nadešla Nemohl se už dočkati chvile, kdy bude zase dý chati volný vzduch, přecházel nervosně sem tam, a roztržitě naslouchal blahopřání poslů dvora ruského. Ven, jen ven toužil a přece ho zde stále zdržovali! Ba dokonce návrh učinili, by skvělou hostinou rozloučil se se svým vězením. A hned bohatá tabule oetla se v kobce, kde jindy jen vězeňská, nuzná strava byla Petru III. udělo- vána. Vesele a hltavě pojídal carský vězeň, pře- kypuje štěstím a cítě už v žilách novou svobodu. nový život. — Ať žije svohoda! — zvolal nadšeně přiťukl si se svými stolovníky. Vypil a vytřeštěným zrakem hleděl, jal oba zvěstovatelé zírají upjatě na něho. Strašnu palčivost sevřela mu hrdlo, zdálo se mu, že vniřtnosti mu hoří. Poznal strašnou pravdu: byo otráven! Otráven ve chvíli, kdy jásal štěstím kdy otevírala se mu mříž vězeňská do nového- růžového života . .. A jeho kati, pasouce se na jeho mukách připíjeli si vesele vínem nemíchaným .. Ale smrt přicházela jen zvolna a pohled na zmitající se mladé tělo konečně i cynickým otrlým dvořanům byl nemilý a proto, aby byl prosti toho divadla a nerušeni, zardousili umíra- jíeího cara ... A chvíli potom četl lid ruský už předem připravený manifest carevnin, jenž zněl: „Všemohoucímu zráčilo se povolati k Sobě našeho milovaného chotě ... Vyzý váme všechny
Dolores Kateřina II Petr III Orlov Bara
20 article
naše poddané, aby se s námi sloučili v žalua modlitbě za nezapomenutelného . .. A tentokráte byl nešťastný Petr III. opravdu pochován. Už dříve vystrojen mu dvorní kama- rillou fingovaný pohřeb. Dvůr prohlásil tehdy. že car zesnul a konán nádherný pohřeb, při němž byla rakev — prázdna. Ale když lid na- prosto nevěřil, odvolána celá mystifikace . .. I tento pohřeb druhý a skutečný byl skvrnou v dějinách Ruska. Věrní granátníci ca- rovi projevili totiž přesvědčení, že car nezemřel přirozenou smrtí, ale že byl zavražděn. Lid se bouřil a tu Kateřina dala granátníky vsaditi n loď a za Kronštadtem potopiti . .. A tato žena stavěla se něžnou a sentimen- tální, ona jezovitsky stěžovala si Voltairovi, jak její něžnou, ženskou hlavu tíží koruna carů .
Petr Kateřina Voltaire Rusko Kronštadt
21 article
Ještě jeden car byl ve vězení: byl to mladý Ivan VI., hřička, kterou si pohrával rozmar lid ský. Když tomu nebožákovi bylo — 2 měsíce. byl tetou Annou prohlášen za cara, ale hned zas Alžbětou sesazen a uvězněn. Pak už celý jeho život plynul bídně ve vězení. A když Kate- řina plnila vězení politickými provinilei, a an četných poprav se nelekala, tu lid se bouřil a obracel svůj zrak k vězení Schlüsselburskému, kde nešťastný mučenník, car, jejž ve vězení sotva psát a číst naučili, živořil stejně bídně, jako jeho ubozí rodiče. Carevna dobře postřehla nebezpečí, slyšela, jak lid se bouří a chce Ivana VI. z vězení na trůn carský dosaditi. Proto musil být i tento vězeň odstraněn. Zákeřnou vraždu provedl kapitán Vasil Mirovič jenž za vrácení statků, zkonfiskovaných jeho dědu, stal se královrahem. A carevna i tohoto svého sluhu zradila, sama ho za vraha označila a — dala popraviti! Nástupcem trůnu stal se Pavel, vlastní sy carevny, syn nemilovaný a jen z milosti trpěný. Milci carevnini všemožně snažili se o to, aby mladého a dobrého careviče udělali neškodným. A proto volili hroznou cestu, stali se mravními svůdci jeho. Nebylo neřesti, které by ho nebyli naučili! A mezi těmito vzornými učileli vynikal nejvíce Orlov, týž Orlov, jenž stal se vrahem
Ivan VI Anna Alžběta Kate Schlüsselburský Ivan Vasil Pavel Milec Orlov
22 article
Petra III.; bývalý tulák a pobuda, jenž bůhví jakými cestami dostal se ke dvoru carskému. Uakmile se octl v okoli carevnině, měl vyhn áno. Svou vášnivou povahou upoutal smyslnou pa novnici dokonale. A štědrá milenka na trůně carském obdarovala Orlova — jako už dříve prosté vojáky své milence — vysokými hod- nostmi a titulem knížete. A tak hoch sotva 13letý byl vrhán do ná- ruče žen... Cíl tohoto dábelského plánu byl jasný. Bylo nutno tak mladíka zničiti tělesně i duševně, aby naděje na potomstvo stala se nemožností. Ale hoch měl s 19letou vdovou kněžnou Czartoryjskou syna, jenž nazván Semen Veliký. A tu blížila se nová bouře a šla se strany odkud by se jí nejméně byli nadáli. Šla z lidu. toho po staletí bitého a utiskovaného lidu. Lid se probouzel a chápal, že je mu třeba vzdělání aby mohl se sebe setřásti jho popů, úřadníků a nahajek... Blížil se zlověstný Pugačev! ..
Petro Orlov Pugačev
23 article
Postrach petrohradského dvora, naděje ullačo- vaného lidu... Lid věřil v zázraky, věřil, že car Petr III. nezemřel, ale že se zjeví, aby vy- svobodil utiskované a potrestal kruté pány .. Zázrak selhal . . Dobrodruh Pugačev, jenž vydával se za mi lovaného cara-mučenníka, vzbouřil sice celou Rus, dotkl se nejeitlivější struny duše muž- kovy, ale neodolal carské armádě. Zachvěl Rusí otřásl Petrohradem, krvavě mstil se na úřadní- cích a na pánech, ale našel konec, v železné kleci mučen a na kole roztrhán. A lid utisko- ván více než před tím . .. Co stařena na trůně oddávala se smysln vášni, zosnoval intrikán Panin spiknutí, v němi Pavel měl býti dosazen na trůn a měl podepsat ústavu, kterou byl by lid trochu usmířen. Ale Kateřina, zvěděvši v čas všechno, zpřetrhaln nitě spiknutí. Pavlovu ženu Natalii dala otráviti Carevič sám těmito ranami stal se trudnomysl ným, trpěl halucinacemi šílenců a věčným stra chem před svým okolim. Carevna měla volné pole! Zdegenerovaný syn nebyl jí už nebezpečným! Ale ne na dlou ho... Když 62letá carevna své dva milence 20letého Valeriana Zubova a 24letého Platon Zubova, jmenovala nejvyššími hodnosty, tu vo- puzený carevič Pavel před celým dvorem nazval její povahu a její skutky — pravým jménem. Následek tohote pohanění byl nový útok na život Pavlův, ale i nové protispiknutí, namířené proti carevně Kateřině, kterému podlehla. Ze- mřela hanebnou smrti, zemřela na místě, o němě se nemluví, nabodnuvši se na připravené nože. A carevič Pavel vstoupil na zkrvavený trůr svých předků, na trůn, jejž za nedlouho zbroti krví cizí — i vlastní!
Petr III Pugačev Pavel Kateřina Pavlův Natalia Zubův Platon Zubův Petrohrad
24 article
Historik přirovnává cara Pavla ke lvu, jenž tři čtvrtiny života svého ztrávil v kleci a jemuž náhle otevrou dvířka. „Lev se schoulí, zarazí rozhlédne se po kleci a vyrazí ven, kde ho čeká svoboda tak vytoužená. Hned po svém nastoupení na trůn — píše jiný pramen historický — zahrál si mladý can na Hamleta. Dal pochovati nejen svou matku. než i dávno věčný spánek spícího otce Petra II a k rakvi tohoto dal za čestné strážce — vrahy carovy Orlova a Barjatynského! A tu tedy před tváří celého Petrohradu stáli kralovrazi u roz- padávající se mrtvoly Petra III., jež vystaven vedle naduřelé mrtvoly carevny Kateřiny II. Počátek vlády cara Pavla I. byl slibný. Re formy, směřující ku povznesení vzdělání a blaho- bytu, byly vítány celou Rusí s pocitem blahé naděje. Než tento krásný stav netrval dlouho. Car zase upadl do svého šílení, byl zachvá- cen stihomamem a trápen zlými vidinami. Ko- nečně jeho duševní úpadek dostoupil takového stupně, že pouhý lokaj Kutaisov ho úplně ovlá dal. Hodnosi generála udělil bývalému cidič bot, jemuž teď chtěj nechtěj musil se klanět dvůr — i diplomatický sbor. A vyhoupnouti tohoto favorita carova z sedla nepodařilo se oni diplomatům, ani carovým milenkám Nelidové a Lopuchiné. Šílenství carovo postupovalo. Otce své mi- lenky, neznámého až posud občana Lopuchina. povýšíl do knížecího stavu, carevnu zbil do krve
Pavel Kateřina II Pavel I Lopuchin Petrohrad ko carův Orlov Barjatynský
25 article
před celým dvorem za to, že výčitkami zahrnula jeho milenku, rákoskou šlehal i nejvyšší dů- stojníky a hodnosty .. Nebylo pochyby: s takovým carem nedalo se už vládnouti. Nové spiknutí zosnováno a v čelo jeho se postavili bratří Zubovi, generál Benigsena Pahlen, petrohradský vojenský gubernátor. Hlav- ní úspěch dosažen, když Pahlenovi se podařile získati pro spiknutí samotného careviče Alex- andra. Nebylo to tak snadné, ale konečně dal Alexander jako příští car nejen svolení, než i přímý rozkaz ke svržení s trůnu otce svého a k „odstranění ho“... Co se tímto odstraněním rozumělo — je samozřejmo. Po skvělé hostině v důstojnickém kasinu odebralo se přes sto spikleneů do carského pa- láce. Všechny dvéře se před Pahlenem otvíraly. Byla noc 24. března 1801.. Konečně vnikli spiklenci i do ložnice cara Pavla, jenž třesa se na celém těle... skrýval se za portierou okenní. Car vytažen ven a při- nucen k podpisu abdikační listiny. Na to spěchal Benigsen s ostatními k care- viči — jenž bděl a čekal! — a prohlásil ho z cara. „Le tsar est mort, vive le tsar!“ — praví historik — mohl Benigsen směle zvolati, vstu- puje se spiklenci do Alexandrovy komnaty, ne- boť v téže době v ložnici jeho otce odehrávalo se příšerné zakončení kralovražedné tragedie . .. Bratří Zubovi a Pahlen zasypavše cara spoustou nadávek, ztýravše ho i tělesně, uškrtili ho na důstojnickém řemenu, při čemž Mikuláš Zubov vztekle sekal cara do ruky, aby nemohl řemen uvolniti .. Za chvíli leželo mrtvé tělo carovo v kaluži krve a na trůn vstoupil nepřímý otcovrah car Alexander I., poslední kralovrah na carském, zkrvaveném trůně...
Zub Benigsen Pahlen Pahlen Alexander Pavel Alexandrov Zubov Alexander I Alex