Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

17. února 1903. Císlo 47.

4 article

Ke konci podotýkáme, že schůzi obcovalo přes dvě stě voličů, průběh její byl velice důstojný, vý- vody poslance V. Sehnala poslouchány s napnutou pozorností a se všech stran vysloveno přání, aby podobné sehůze pořádány byly svobodomyslnýmí spolky a za účastenství poslanců co nejčetněji.

V Sehnal

5 article Ku poctě padesátých narozenin Jaroslava Vrchlického.

Ku poctě padesátých narozenin Jaroslava Vrchlického. Se všech stran prší vavřínové lístky na piedestal básníkův. Ze slovanských zemi, z klínů našich hor, sterým reflexem dolehá slavnostní echo v šťastné ohnisko oslav, v stověžatou Prahu, kde na stůl básníkův, v klid jeho pra covny snesla se chumelenice nadšených, ohni vých projevů úcty a piety z venkovských chat i z mramoru paláců. Skvělý doklad, že neklesli jsme, bohudík, přes všechen kriticismus moderní doby v bařiny netečnosti a stagnace, které by bylo lhostejno hoditi velikou epochu života, za- svěceného umění a ideálu do řeky Lethe. Nestalo se tak a moment vzácné slavnosti za- chycen s největší radosti, našel otevřenou náruč a teplo nadšení u všech, kdož hroužili se s ním v hluboké tůně jeho tvorby neb nesli se na orlich jeho křídlech v závrať kosmiekých záhad a všehomíra ... A těch načital by statisíce, jichž unisonem hluboký obdiv a nelíčená úeta .. Tkát ze vřelých slov jich nadšení zlatou aureolu kolem skrání básníka bylo by pošetilou prací Danaidek, přebírajíeích moře střepinou a poctou nikoliv novou, neboť mezník jeho života dávno ozlacen dechem více jak čivrtstoleté vlastní poesie . . . Resumujeme jen souhlasný tenor všeho, co krásného proneseno na zástavé pade- sátého schodu tiskem i ústy jednotlivců př retrospektivní přehlídce rozhozených jím nesčet- ných skvostů, od hvězdných snů ohnivé mla- dosti až po dny olbřímích let mužného, tvůrčího ducha.

Vrchlický Leth Praha

6 article

Jaká to ohromná dráha, kterou za ta léta vykonal jeho veleduch! Magickou záři oblil ti- sice nepovšimnutých otázek a námětů, z nedo- sažitelných hlubin lidských myšlenek vybral nej- cennější perle a v sítě veršů zachytil nejpe- střejši motýle domácích niv i exotických krajů. Jeho lýra stejně úchvatně zvoní stříbrem strun. ať zní doprovodem k písním lyrickým neb epi- ekým, ať zpívá je Vrchlický v toze českého básníka neb v převlečení barda. Obraťme medaillon s podobiznou básnika a máme obraz znamenitého prosaisty. Ducha- plný, jiskřivý, plný vtipu i eitu zároveň, spra- vedlivý v kritice s přísností Catona, nikdy ne- zapírá poetu par exeellence. Od drobných čri arabeskových až ke tmelu delších povídeka seriosních studii, samá řada kabinetních, opálo- vých kousků. V dramatické tvorbě splynula possie s prosou v jednotné, mohutné krásno. Tak jeví se v hlavních rysech před naším zra- kem postava Jaroslava Vrehlického, opřenéhoo patník padesátky . . . Slavnostní chvíle jest ne- unavnému poutníku na cestě k Parnassu jen krátkým oddechem. Nezdřimne na dobytých laurech; mohutná individualita tvůrčí povede jej jistě dál i výš, k zenithu Poesie a snad i nad něj! Legie, v jejíž řadách zastoupen je celý blahopřející dnes slovanský svět, přeje mu toho zajistě v plné míře a z hloubi duše.

Vrchlický Kato Vrehlický

7 article

V pracovně Vrchliekého. Pracovna Jaroslava Vrch lického je promě- něna v bohaté výstaviště skvostných dárků, za- slaných k jeho jubileu. Značnou čásť pokoje zaujimaji přečetné dary libovonných květin,v nejrozmanitější útvary seskupených. A kamkoli oko zalétne, všude setkává se tu se zřetelnými projevy obdivu a lásky k jubilanfovi. Adresy opravdové a upřimné vrouenosti, ve skvostných deskách opatřené, mistrovi umění věnovány byly četnými korporacemi. Především deputace měst- ské rady pražské odevzdala mu skvostně pro- vedenou adresu. Dělnický spolek v Karlíně vě- noval velikému básníkovi adresu a velký stří- brný věnec. Nakladatel cís. rada Otto daroval bronzovou sochu Dantovu a úplné vydání všech spisů Vrchlického ve zvláště skvostné vazbě- Umělecká beseda odevzdala darem Schnirchovu sochu sv. Václava, nakladatel Al. Wiesner stří- brné kuřácké náčiní, Max Švabínský velký obraz, Mikuláš Aleš skvostné originály, sochař Šaf relief dvor. rady Alberta, spolek českých aka- demíků židů obraz od Hudečka, prof. J. Mauder relief, farář Blokša obraz Jeneveinův, česko- židovský spolek dam a dívek adresu, G. Preis- sová sváteční svicen židovský, spolek paní dívek »Světlá« v Písku, družstvo »Zvonu« dra- hocenný pohár z křišťálového skla, zastupitel- stvo obce Slatiňan zaslalo diplom čestného ob- čanství, prof. R. Dvořák skvostnou vásu a j v Blahopřejných projevů telegrafiekých obdržel Vrchlický přes 300 a přípisů přes pět set sice ze všech končin království, kromě toho četná blahopřání z Paříže, Záhřeba, Lublaně, Vídně, Krakova a pod. Z Prahy blahopřáli Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění, dr Rieger, místodržitel hr. Coudenhove, prine Zd. Lobkovie, velmistr Marat, z Vídně ministr dr. Rezek, baron Gautsch; deputace správního vý boru lidového divadla »Urania« a j. v.

Jaroslav vrch Otta Dantův Vrchlický Schnirchův svatý . Václav Al Wiesner Švabínský Mikuláš Aleš Šaf Albert Hudeček profesor J Mauder Blokša G Preis R Dvořák Rieger Coudenhove Zdeněk Marat Rezek Gautsch Karlín Písek Slatiňany Paříž Záhřeb Lublaň Vídeň Krakov Praha spolek paní dívka Český akademie lidový divadlo

8 article

Banket „Máje“.

9 article

Oslavu padesálých narozenin mistra Jaroslava Vrchlického zahájil spolek spisovatelů-belletristů „Máj“ slavnostním banketem svých členů, pořádaným v sobotu dne 14. t. m. v „Hotelu de Saxe“. První tato chvíle, kterou začala řada slavností, jimiž po českém národě uctíván mistr české poesie, dovršující padesátý rok prací požehnaného života svého, tyto hediny, v nichž shromáždili se kolem mileného před- sedy svého členové spolku spisovatelů, staly se krásnou rodinnou slavností, hřející intimností, plnou srdečných a vroucích projevů těch, jimž mistr je nej- bližším a nejdražším. Po osmě hodině, uveden drem R. J. Kronbaurem, vešel do sálu mistr, a uvítán byl vřele všemi přítomnými. Výbor „Máje“, v čele s pány V. Štechem a Fr. Heritesem přívedl slovutného jubilanta k místu, jemu v čele stolu vyká- zanému, za nímž v květinovém háji umístěn byl krásný obraz mistrův, dílo to akademického malíře p. F. Hrona. Tento obraz pokládá Jaroslav Vrchli- cký za nejzdařilejší podobiznu svoji z posledních let, a z loho důvodu byla právě tato podobizna vyvolena „Májem za dar mistrovi k jeho památnému dni. Zna- telně pohnut a radostně dojat zasedl mistr Vrchlický mezi druhy svoje v práci, kteří přišli skorem všichni ze všech literárních táborů v „Máji“ zastoupených staří i mladí, svorně a radostně, aby uctili mistra všemi stejně vroucně milovaného a ctěného. I z ven- kovských členů „Máje“ přijeli někteří, aby intimní télo oslavy se zúčastnili. Celkem přitomno bylo ban- ketu 34 členů „Máje“, a to pánové: dr. J. Borecký A. Breska, J. Červenka, K. Červinka, A. P. Dostal, dr. J. Guth, J. Havlasa, Fr. Herites.

Vrchlický Sax Kronbaur V Štech Herites F Hron Jaroslav Vrchnout doktor J Borecká A Breska J Červenka K Červinka A P Dostal J Guth J Havlasa Francie zno spolek spisovatel

10 article

I. Herrmann, F. Holeček, J. M. Hovorka A. Klášterský, J. Klecanda, A. Klosc, J. D Konrád, dr. R. J. Kronhauer, Fr. Kvapil J. Kvapil, E. šl. z Lešehradu, K. Mašek, dr D. Panýrek, F. S. Procházka, dr. K. Pippich, dr. L. Ouis, Fr. Ruth, A. Sova, F. X. Svobo- da, K. Šípek, A Škampa, J. Šmaha, V. Štech, dr. J. Štolba a F. A. Šubert Krásným byl okamžik, kdy spisovatel p. Fr. He- rites přistoupil k slovutnému oslavenci a podávaje mu skvostně umělecky vázaný výtisk časopisu „Má- je“, věnovaný cele Vrchlickému, provázel vřelým slovy tento dar redakce. „Všecky příspěvky v tomta čísle jsou Tobě věnovány, ale vedle nich patr Tobě i cele naše srdce.“ Z duše promluvena byl ta slova a to nejen členům redakce týdenníku „Máje“ ale všech přítomných. Během banketu pronesena byla řada přípitků, v jichž vřelých a nelíčených slo vech zračila se oddaná láska a hluboká úcta, která na- lezla ohlasu v hlučných akklamacích každého tohoto oslovení. Radu těchto přípitků zahájil místopřed- seda „Máje“ spisovatel p. V. Štech, jenž po úvahácl o poslání knih Vrchlického a úkolech jich v kruzích čtenářstva končil: „Máj by rád dal milému svému předsedovi dar nejcennější — že však láska jeho horu vyváží, avšak prostředky jeho jsou mnohen menší, nechť milovaný mistr náš vezme za vděk da rem podohizny, kterou sám prohlásil za nejzdařilej svůj portrét Ať zdráv — vesel — a stále svěží ne přehledná léta žije ještě mezi námi.

I Herrmann F Holeček J M Hovorka A Klášterský J Klecanda A Klosc Konrád doktor Kronhauer Kvapil J Kvapil K Mašek D Panýrek F S Procházka K Pippich L Ouis Ruth A Sova Svobo K Šípek Škampa J Šmaha V Štech J Štolba F A Šubert Krásná Vrchlický Francie Lešehrad

11 article

Dále připil p. Ignát Herrmann za správu „Národního divadla“, pan Jaroslav Kvapil podě koval mistru za mladou generaci, která tolik vděč Vrchlickému stejně jako básníku i jako člověku. Pan dr. Pippich připil v hlučně akklamovaném pří pitku oslavenci za sbor poslanců českých, p. dr. Lad Ouis pronesl zdravici jménem generace let sedmde sátých, p. dr. Kronbauer poděkoval mistru ně kolika krásnými slovy jménem všech přítomných za vzácncu památku, již věnoval účastníkům v exem- plářích posledních svých kněh. Rozmarným přípilkem a vzpomínkou z minulosti pozdravil mistra p. red. Klecanda a pan F. J. Procházka položil před mistra několik veršíků „vesnického písničkáře“. Pan Havlasa pronesl pozdrav „kruhu českých spiso vatelů“, pan F. A. Šubert uvil ve zdravici své ky- tičku někojika vzpomínek a p. řežisér Šmaha rov- něž vzpomněl několika premier mistrových a za re- žiséry Národního divadla i všecek herecký personá mistru připil. Slovutný oslavenec, hlučně akklamován, na míst díků přednesl veršovaný připitek ve stylu 14. stolelí v němž učitel Petrarkův Convenevole da Pra- to děkuje za poctu rodným městem mu prokázanou K banketu došlo i veliké množství blahopře- ných dopisů a telegramů, mezi nimi zejmena od Sv Čecha, Ad. Heyduka, bratří Mrštíků,o Klubu přátel umění v Brně, ode všech téměi nepřítomných členů „Máje“ atd.

Herrmann Kvapil Vrchlický doktor Pippich Ouis Kronbauer Klecanda F J Procházka Havlasa Šubert Šmaha Petrarkův Čecho Heyduk Mrštík národní divadlo o klub přátelit uměný v Brno Convenevola da přít

12 article

Slavnostní představení v Návodvin divadle. Na jevišti Národního divadla, kde plody dramatické Musy Vrehlického uzřely světla ramp. bylo arci nejpovolanější místo k okázalým oslavám velikého genia. Divadelní správa šťastně volila ke slavnostnímu představení rozkošnou veselohru oslavencovu »Soud lásky«. V obecen- stvu, jež dostavilo se do divadla v lesku a vy- plnilo jeho prostory do posledního místečka, za- stoupeni byli nesčetní hodnostové, literáti, umělci a přátelé básnikovi. Vrehlieký při- byl se svou rodinou krátce před 7. hodinou do divadla, kde na sehodišti uvitán byl správou Národního divadla ředitelem Sehmoran zem a předsedou společnosti arch. Šimáčkem, jakož i osmičlennou deputací »Máje«. Uveden byv do lože, vyzdobené koberci a květinami, uvílán byl z orchestru slavnostními fanfárami. jež vystřídány bouřiivým potleskem a provolá- váním Slávy obecenstva.

Šimáček Sláva obecenstvo Návodvinsko divadlo národní divadlo

13 article

Představení zahájeno bylo slavnostní ouver turou Smetanovou, načež sehráno první dějstv »Soudu lásky«. Sotva že po prvním jednání spadla opona, ozval se hledištěm frenetický po- tlesk a vyvolávání Vrchlického. Po opětném vyzdvižení opony veškeren umělecký personál zúčastněný ve hře autorově vzdal směrem do lože Vrchlickému svůj hold. Když neutuchala bouře potlesku, byl básník přinucen odebratis na jeviště. Zde podána mu Ústřední jednolou českého herectva nádherná palma a veliký věnee Ostatní nesčetně kytice zaslány mistru přím do bytu. Projevy srdečných ovací opakovaly se po celý večer, jenž uplynul ve slavnostní ná- ladě. Provedení kusu bylo zvláště pečlivé režie páně Kvapilova odpovídala ve všem dů- stojnosti významného večera. Mezi představenín došla řada blahopřejných telegramů, z nichž do- slovně uvádíme pozdrav z Polska: Ze L vo va. (Zvl. telegr.) Jaroslavu Vrchlickému, velikému pěvci českého národa a všeho lidstva, v pře- slavný den padesátých narozenin z plna srdee pozdrav a slávu. Jménem redakce rusínského časopisu »Dilo« dr. Eug. Levický.

Smetanův Vrchlický Kvapilův doktor Eug Polsko Dila

14 article

Redakce naši došly telegramy a dopisy Z Brandýsa n. L. Největšímu z českého Parnassu, slavnému pěvei básníku Jaroslavu Vrchlickému k jeho 50letému jubileu srdečné blahopřání a sokolské »Na zdar !« Tělocviční jednota »Sokol« v Brandýse n. L. Z Bernardic. Veleduchu, chloubě národa Jaroslavu Vrchlickému! Kéž splněno vrouci přán dnes celým národem projevené Tobě, vyvolenče a miláčku Musy. Za městskou radu: Vojla. zemský poslanee. Z Turnova. Naší chloubě, našemu bohy vyvolenému pěvci Jaroslavu Vrehlickému k 50 narozeninám přinášíme vroucí přání ze staro bylého Turnova, by lyra jeho ještě jednou tak dlouho zvučně zněla, by pak pěvec náš byí nejen chloubou Čechů, ale celé Evropy. Čle- nářská beseda. Z Josefova. Velikému poetovi ! K 50. reě nici Tvých narozenin voláme: Buď zdráv žij mnoho ještě let ke chloubě vlasti, slavn mistře náš. Společnost Matičního slolu v hotelu »Veselý«. Literární a řečnický spolek »Slavia« koná n počest jubilca Jaroslava Vrchlického čajový večínei dnes v úterý o 8. hodině ve svých místnostoe Hosté vítáni. K oslavě padezálých narozenin professora dra Jaroslava Vrohlického připojilo se výzdobou jedn ze svých největších výkladních skříní knihkupeciv F. Topiče na Ferdinandově třídě, kdež v celé zá- plavě děl Jaroslava Vrchlického v nejrůznějíjc nádherných vazbách stkví se v květinovém hájí bronzové poprsí oslavencovo. Pozadí této imposantu výslavce tvoří jeden z největších olejových obraae známého českého krajináře Ant. Chittussia »Kra- lovský hrad pražský«. Stranou před obrazemí tlmt jakoby na protější straně na Vyšehradě trůní Mysl bekovo sousoší »Libuše«, kteráž věštic slávu Praze jakoby oslavenci žehnala. Je to hold lakového druhu jaký jsme posud u nás nevídali.

Vrchlický Vrehlický Čecho Veselá Vrohlický Antonín Libuše Brandýs Turnov Evropa Josefov Ferdinandov třída Vyšehrad Praha Sokol Musa Slavia

15 title

Defraudace ve svato-václavské

17 article

V dolejším sále ostrova Střeleckého včera veče kenala se schůze členů i vkladatelů svato-václavsk záložny. Byla svolána za tím účelem, aby o nynějšín stavu záložny i akci sanační byla podána zpráva Schůze byla četně návštívena. Předseda sanačního sdružení členů p. Švarc, úřadník zemského vý beru po zahájení schůze konstatoval nedělní zprávu listu našeho, že sehodek v záložně sv. václavské ob- náší plných osm millionů korun. Uvádí dále, že ne- peřádky byly nejen ve knihách vkladních, ale i v hy- potekách a rejstříku členů. V záložně páchány byly nepravosti nejrůznějšího druhu. Záložna ta neza- sluhovala by, aby na dále byla zachována a jakýkoi trest, který by ji stihl, je velmi malý za to vešker darebáctví, které se tam stalo. Ale o záchranu záložny se nejedná. Jedná se o záchranu vdov a sirotků, kteli tam mají úspory, kteří vložili své úspory do této kle- rikální záložny v důvěře, že je poctivá, poněvadž se

Švarc

18 article

nalézala v rukou klerikálních. Kromě toho jedná se také o záchranu členů záložny, oněch 3500 nešťast- níků, kteří se stali členy jen proto,, že ze záložny se vypůjčili. Nejen že zaplatili, co se vypůjčili, ale ještě musejí nyní přispívat. Řečník zmiňuje se o výdatně čmnosti kuratoria a děkuje vkladatelům, kteří přinesii v oběť skoro 1,900.000 K. Budou-li svorni vkladatel i členové, že nejedná se o udržení bídného ústavu nýbrž o záchranu vkladatelů a členů, pak se můž vše skončiti dobře, bez konkursu. Řečník uvádí čí- slice, které v nedělních „Národních Listech“ byly uve- řejněny o uhražení schodku a dodává, že nehražený schodek ještě dnes obnáší přes 2 milliony korun. Sdě- luje, že sbírání úhrady mezi členy je velmi obtížně poněvadž jsou to lidé nezámožní. Kuratorium uji- štuje, že bude pokračovati ve sbírání milodarů, kterých doufá docíliti do výše 2 mill. Dále máme záložnu

19 article

„Důvěru“, která obdrží značné množství vkladů n rízký úrok a výtěžku bude použito k sanaci svato- václavské záložny „Důvěra“ bude také poskytovati úvěr členům záložny svato-václavské a přispěje tak k tomu, aby při klidné likvidaci vkladatelé svato- václavské záložny dostávali alespoň percentuální úhradu. Za těchto okolností lze doufati, že vkladatelé obdrží své vklady a že členstvo záložny bude za- chráněno. Ale někdo nám tulo akci kazí. Jsou to ti vkladatelé, kteří na nás naléhají žalobami. Oni k tomu mají dle zákona právo, ale rozumné to není, poněvadž plného zaplacení nikdo dojíti nemůže. Na tím bdí důvěrníci členů i vkladateiů, aby ze jmění záložny ničeho nebylo vydáno. (Souhlas.) Ale po- chybuji o tom, mají-li k tomu právo morální, aby žalobami nás stíhali. My kupujeme knížky za 50 a tento obnos není nemorální. Je přiměřený k tomu, když při 16 mill, korunách passiv je 8 mill. akliv.

20 article

Ka kupování knížek nedostali jsme peněz ze záložny. byly to peníze důvěrníky členů opatřené. Ku prodeji krížky za polovici nikdo není povinen, ale vkla- datelé dobrovolně se prodeje domáhali. Řečník dále vyličuje velikou ztrátu hospodářskou, která by nasta prohlášením konkursu a appelluje na vkladatele, aby tuto smrticí ránu nezasazovali 30.000 rodinám. Úpa- dek záložny svato-václavské měl by za následek úpa- dek 17 jiných peněžních ústavů a pak by se vrátila doba ukládání peněz do punčoch. Bída působí zločin a v takové kruté siluaci, kdy lidé přišli by o poslední haléř, nebylo by divu, kdyby si někdo nechal vy- půlit nějaké Kainovo znamení na čelo! V této krajní zoufalé situaci voláme ku pomoci stát, zem, obeca kruhy klerikální, aby přispěly, dokud je čas. (Hlučný souhlas.) Ještě něco dodám k událostem minulého týdne. Nechceme hnáti klacky, my budeme chránit před násilnostmi, které by byly diktovány krajním zeufalstvím. Rečník appelluje ještě jednou na vkla- datele a přimlouvá se, aby na valně hromadě klidně byla přijata likvidace a návrh na rozvržení repartice po 300 K na podíl. Ujišťuje, že v tomto týdnu sdružení důvěrníků členů opatří větší množství peněz a že bude pokračovati v kupování knížek. Žádá klid- neu rozvahu a za shovívavost. (Hlučný souhlas.) Pan Hubr praví, že od 10. října vyskytlo s mnoho modalit z té svato-váciavské zjodějny. Jak- mile se vyskytly první zprávy o schodku, byli vkla- datelé utišováni, že o nic nepříjdou. Líčí zubožený stav členů i vkladatelů a praví: Kdyby těch sedm zlodějů ze záložny bylo živo tak přiměřeně ke svým příjmům jako my, nedopustili by se toho darebáctvi.

Kainův Hubr Úpa

21 article

A teď je zde několik těch, kteří chtějí z toho těžit. Do záložny řečník nikdy nechodil. ač byl 20 let členem, poněvadž myslil, že je pod ochranou sv. Václava. Oni si tam volili výbor jaký chtěli a co teď bude násle- dovati? Je pustí a nás zavrou, když nebudeme moci platit! (Hlučná veselost.) Když nebude klidné rozvahy nezbude nám nic jiného, než revolver. V záložně se kradlo přes dvacet let a těžko je nyní za 4 měsíce vše to nahradit.

svatý . Václav

22 article

Pan Jelínek žádá o sdělení, jakým způsoben možno katastrofě zabránit. Předseda p. Švare odpovídá, že je zapotřebí času k tomu, aby členové mohli repartovaný obnos složit. V záložně je 13.000 podílů, z nichž 3000 je neexistujících, zemřelých a pod. a ze zbytku pouze 5000 je solventních, kteří mají po 300 K složit půl druhého millionu korun. Další příspěvek v cbnosu 240.000 K očekáváme na vrácených daních, ale k tomu musí se pracovati parlamentné. Kromě toho očeká- váme pomoci od „Důvěry“. Jiné pomoci neočekává- me. Ale vše to bude zmařeno, bude-li podána exekuce Pak nastane konkurs, který zmaří fond sanační, od- pisy vkladatelů atd. A pak bude schodek obnášet nej- méně 10 mill. korun Pan Jelínek táže se, zda je dohoda možn mezi členy a vkladateli. (Hlasy: My se shodneme ale vy se neshodnete!) Žádám, aby dohoda byla nu- ceně zjednána. Předseda p. Švarc odpovídá, že je to velmi ne- sradné, poněvadž nejsou přítomni všichni vkladatelá ale očekává, že všichni se umoudří Pan dr. Novotný uváděl, že převládal z po- čátku ázor, že rozhodující činitelé duchovní v pravý čas otevrou své pokladny. Ale to se nestalo. Žádná pemoc s hůry už nepřijde, jedinou pomoc mohou po- skytnouti členové a vkladatelé. Vyslovuje nelíčené díky vkladatelům za to, že nenaléhali na zaplacení vyčkávali. Ale našli se někteří, již žalovali a podávají exekuce. Tak zlí snad nejsou, aby chtěli katastrofu záložny přivodit. Uvádí, že potrvá-li klid, bude možno provésti likvidaci a la bude skvělým výsledkem ktidné rozvahy.

Jelínek Švarc doktor Novotná

23 article

Pan Berger navrhuje, že by se likvidace dala provésti tímto způsobem: „Kdyby přes všecko úsil kuratoria a sanačního sdruzení nepodařilo se schodel uhradit hned po usnesení se členů na repartici podl podílů, nechť zapůjčí bez úroků to, co se nedostáv k uhražení schodku a k umožnění likvidace, vkladate tím způsobem, že si nechají dotyčné, možno-li percen- tuální ohnosy v knížkách odepsati. Na odepsané část- ky se vydají další poukázky, které by se postupně vyplácely ze zvláštních resery nastřádaných z vý- tězku „Důvěry“, z peněz, které jí byly bud bezúročně nob na mírný úrok poskytnuty. O tomto návrhu necht důvěrníci členů a vkladatelů se správou záložny „Důvěry“ se uradí, jak nejlépe jest k provedení. Předseda p. Švare slibuje, že odevzdá návrh výboru a kuratoriu. (Souhlas) Pan Jandera tázal se, mnoho-li knížek bylo koupeno. Předseda odpovídá, že zakoupeno bylo kníže az 200.000 K a za 900.000 K je přihlášeno.

Berger Jandera

24 article

Pan Špirk vypravuje, že se před několika dny setkal v Městské spořitelně s p. Kolenským, který vy- právěl, že zažalovaný obnos na krejear dostal vypla- cený. Táže se tedy, je-li to pravda? A také manžele Seidlovi došli zaplacení. (Údiv.) Rečník tůže se, zdal je to pravda? Předseda p. Švarc uvádí, že po podání exe- kucí výbor zasedal v noci a vyslal několik poslů n urté osoby, aby je přiměli ku převzelí zažalova- ných obnosů. A to se ve třech případech podařilo Unes už se to nepodaří, dnes nedostane nikdo nie kdo zažaloval, poněvadž peněz k tomu nemáme- Pan Špirk děkuje zástupcům členů a vklada tejů za to, že tak bedlivě pečují o interesy všech doporučuje, aby bylo ještě jednou appellováno na zá- možné kláštery ano i na hlavu církve. (Souhlas. Schůze ukončena před 10. hodinou v noci vře lým přáním předsedy, aby veškeří činitelě působili n odvrácení konkursu Vkladatelě dali včera odepsati ze svých vklado 3068 K 80 h, celkem odepsána 1,893.435 K 22 h.

Špirk Kolenský Seidl Švarc Vkladatel

25 article

Pánům majitelům vkladů v záležně svalo-václav- ské. Napjaté poměrý dnešní a kritická situace způ sobená četnýmí útoky na záložnu, nutí nás k důraz rému upozornění, že osud a záchrana záložny spočívá dnes především na těch, kdož až dosud odpírajíce ve- škeré přispění, neslevili ani haléře z vkladů svých znemožňují lak usnesení o tiché likvidací. Nebude-l do dne 25. t. m. žádaná suma 20—30 % odpisů o všech vkladatelů bezvýminečně povolena a nebude-li tudíž možno valné hromadě usnésti se na uhražení čalšího schodku 2.530.000 K (členské podíly v to po čítaje), nadejde nutnost prohlášení konkursu, za jehož hrůzyplné následky budou zodpovědni ti, kdož srdce svá zavírají skutku moudré rozvahy a vlastní sebe- záchrany. Voláme proto naposledy: „Slevte žádanou míru a vyplňte velké dílo vysvobození tisíců ohro- žených duší!“ Vzhledem na různé zprávy prohlašu- jeme, že se kupování knížek, jež se v poslední době členstvem děje, hradí z pramenů jiných, nikoli však z jmění záložny samé, nad jehož nezkráceným zacho- váním přísně bdíme. V Praze, 16. února 1903. Z dozorčí komitét vkladatelů: Dr. Josef Scheiner.

doktor Scheiner Praha

26 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Poznámky o tiskové debatě. Veřejný tisk je velice rozmrzelý nad tím, že tisková de- bata konána v pátek za naprosté nevšímavos p. t. zástupeův lidu a že mnohem větší intere byla by snad vzbudila hádka o plemenných bý cích, než o zájmech instituce, bez níž vlastně parlament a následkem toho i p. t. poslancové ani mysliti se nedají. Byla to prapodivná de bata. Hrouli se do ní řečníci jako draví. Osm ačtyřicet jich bylo zapsáno a všechny strany závodily ve vysilání statečných bojovníků v řeč nieký zápas. Však když poznali, že gallerie jsou prázdné a v domě že hemží se sotva tuceh representantů národa, tu jeden přes druhého se vytrácel a dali sepanem presidentem kon tumacovati. Není to také radost, mluviti pá nům stenografům do tužky a nanejvýš k panu sousedovi v levo a v pravo, kteři po tichu řečníka proklinajíce, že zdržuje je od oběda s mrzutou tváři naslouchají jeho »fádníme výkladům. Poslanec dr. Ryba jako první shro- máždil kolem sebe přece asi 30 nebo 40 po- sluchačů, však již řečník po něm mluvil ku prázdným lavicím a když se zvedl vůdce libe- rálních Němců dr. Schücker, poslouchal jej je- diný poslanec dr. Ofner, teprve ke konci, když poslanci ze všech couloirů svoláni se dostavili do sálu, měl posluchačů asi deset! Proč se tak stalo? Je skutečně veřejný tisk poslancům tak malicherný? Nikoli! Zejmena ne v době voleb. Však týden za týdnem, celou saisonu, konati v týdnu čtyři schůze a vždy od 11 bez- mála do 6 hodin, unavuje tou měrou, že nelze se diviti, když mnohý si poslední schůzi v týdnu odpustí a odejde nebo odjede. Není na světě parlamentu, který by na poslance takové čini nároky, jako vídeňský. Víme, jak rozbouřilo vlny v uherském parlamentě, že mají tam schůze trvati na místě od 11. do 3. hod. od 11. do 4 hodin. A to teprve každý druhý den.

doktor Ryba Němec Schücker Ofner

27 article

A potom nikdo netušil, že na tiskovou debatu dojde. Byla posunuta na zad a každý měl za to že aspoň 14 dní a snad ještě delší doba uplyne, než na ni dojde, pojednou ale zfantili se so ciální demokratě a ti stůj co stůj o to se zasa zovali, aby byla provedena hned v pátek, kdy nic jiného na jednacím pořadu nebylo. Snad věděli již z předu, jak lo dopadne, proto tak usilovali, aby první člení tiskového zákona bylo dáno na jednací pořad. Že ale tak vyzní toto čtení, tím vinen je v největší míře tisk sám, sice německý, zejmena vídeňský tisk, svým byzan- tinimem oproti pánům zástupeům lidu. Nepo- kládáme za úkol tisku nadávat poslancůma tupit a hanět všechno na pořád co způsobí, ale neméně nemistné a nemoudré je to novinářské přeceňování mnohdy až všedních výkonů a stálé předhánění se, co možno hodně uvést ve zprávách poslaneckých jmen. Dnes každé poslanců hnute prstem registruje se se všemi podrobnostmi telegrafuje na všechny možné strany, především ale do volebního okresu. Je to až k smíchu, c dnes všechno již noviny o poslancích uvádějí

Nepa

28 article

Dostane li rýmu, je z toho ihned zpráva. Jest-li se drobet následkem nějaké malé nepřijemnost rozčili, hned s uím do novin, podá-li interpel laci, naivní, že člověka třeba při tom až mrazí telegrafuje se to cito do novin. Ujme-li se v ko misi slova, je z toho událost a promluví-li ně- kolik slov v plenu, oslavuje se to v novináel jako svátek. A divme se potom, že takový pán je domýšlivý a že vznikne v něm domnění, že noviny jsou zde vlastně jen k vůli tomu, aby mu sloužily a dělaly reklamu. To jsou při- rozené následky zvrácené výchovy. Býti spra- vedlivým, zásluhu uznati a pochváliti, však nemlčeti, když jde o výkon slabý neb nešťastný, neb když, jako se v pátek stalo, debata v niveč se rozplyne. Povinnosti veřej- ného tisku je, sledovati každou činnost veřej- nou, tím pozorněji a bedlivěji činnost parla mentní, neboť v té má býti soustředěno všechno, co myslemi hýbe a co veřejnost zaměst- nává. Chybou je ale všechno chválit přes eenu a význam a tím odchovávat velikáše, kteří, jak bývá u těchto zjevů obyčejem, odmění se původcům své slávy zpravidla čeným nevděkem.

29 article

Vždyť známo, že vděčnost je tou nejmrzutějšl povinností. Pravda by v tomto směru přispěla také k očistě a uzdravení veřejných našich poměrů, Vždyť je patrno, jak vzmáhá se všude nedůvěra k tištěnému slovu a jak je nejvyšší čas, aby odstraněny byly příčiny tohoto zjevu. Nežádáme příkrosti a zbytečné přísnosti, které práci čini odpornou a poctivou snahu umrtvují, žádáme ale slova spravedlivá a soud poctivý. Nechť se páni zástupcové lidu z počátku drobet- hněvají, zvyknou si konečně na pravdu a tím víces budou pak úsudku novinářského vážiti. Kdo ostatně byl tak naivní domnívati se, že veřejný tisk u poslanců ve zvláštní nalezá se přízni, tomu je zdravou patřičná lekce. Milují nás novi- náře jen potud, pokud nás mají zapotřebí. Jako ti ostatní. Novináři nezbývá, než aby sám v sobě hledal odměnu za své zásluhy a ze seb čerpal vědomí své ceny. — „Zoulafé zachraňovací pokusy“. V člán ku, včera pod tímto titulem uveřejněném a po- jednávajícím o zoufalém stavu svato-václavské záložny, nemohla si „Bohemia“ odepříti, aby nezapolemisovala si s naší úvahou o témže před mětu, před týdnem uveřejněnou. Následky, jaké pád záložny a finanční zkáza členů jejích v zá- pěti míti bude, zúmyslně prý přeháníme, aby- chom vysokému kleru nahnali strachu a i tak prý si počínáme, jako kdyby zkáza nehrozila jenom české klerikální straně, nýbrž i víře samé. Ně mecko-liberální list čítává „Národní Listy“ jindy lépe, než v tomíto případě, a mimo to zná tuz

Bohemia svatýváclavský záložna

30 article

špatně vysoký klerus. Ten pro víru měšcem ne- hne, a bylo by zpozdilostí, naháněti mu stra- ohů úhonami svatě církve, jež by nastaly po svatováclavské katastrofě. Pro tyto strachy mají vysoce důstojní a nejdůstojnější pánové uděláno Jim nikdo jich prebendy, obročí, velkostatky důchody nevezme a proto se může svato-václav- ské záložna klidně propadnouti do země. Kde byl nějaký vysoce důstojný vklad, ten byl zachráněn dříve, než ledy praskat začaly. My jsme nic ji ného neučinili, leč že jsme — s důrazem připo menuli knížatům církevním jich povinnost. Víme dobře, ti že nezachrání své stádo, obloupené n statcích vezdejších, jenom pro svou důvěřivos v penězoměnce, stánek svůj rozbíjející ve svato- václavské kapli, a že nezabrání koncům, jichž se „Bohemia“ dočkati nemůže. Z jejích závěreč ných vět, o tom, že ohrožení mohou všemi pro- středky působiti k tomu, aby konkursu zabrá nili, že však právo musí míti průchod stůj c stůj, jakoby se ozývalo vrčení smečky vlků, ko- lem ovčince obihající. Viděli bychom je při prác- hned, jakmile by zazněl — první úder na buben na který by se dostalo sta a sta, a tisíce existene následkem svato-václavské katastrofy.

Jim Bohemia

31 article

— Poučeni mnichům tepelským. V „Pils Tagblattu“ vyvrací správa knihovny tepelskéh opatství zvěsť o tom, že by z klášterní knihovny vylučovány byly české spisy u přiležitosti pře nášení knihovny do nové její budovy. Při té při ležitosti popustil bibliotekář tepelské knihovny uzdu dáblu německo-nacionální pýchy a naproti připomínce o české minulosti kláštera tepelského vynáší jeho německou minulost. Že zakladate kláštera, český pán Hroznata, který klášter, dnes německý, zbožím nadal, byl české národnosti. připouští zbožný knihovník jeho, ale od té doby co prý jsou česky tištěné knihy, jest klášter Teplé německý. Opat Zikmunt r. 1458 byl Němec a od té doby jest klášter vůbec aneb pře- vahou německý, tak že měl 250 let české a 450 let německé minulosti. V této poslední periodě tedy prý převážně německou pílí a praci stal se klášter tím, čím jest. „Nechť se nám nepřipomíná jednostranně česká minulost,“ volá tepelský Ka- pistrán, to nám neimponuje, „tepelský klášten má také svou německou minulost a ta se může dát vidět!“ Ano, sotva že se opatem tepelským stal první Němec, vznikly mezi klášterem a jeho zbožím, bývalým podhradím Hroznatova hradu a pozdějším městem Teplou, zlé spory o jazyk český, „které přes sto let trvaly, tak dlouho, doku zbyla v tepelských měšťanech jiskra národníh citu.“ Poněmčení Teplé, toť asi tak jediná něme- cká práce v bílé komže oděných příživníků dě- dictví českého pána, žijících spíše podle regule, oslavené Scheffelovým „Ekkehardem“. Celá jieh zásluha jest, že se dovedli posaditi „do tepla poblíž teplých lázníl

Hroznata Němec Hroznatův Teplá Scheffelův Ekkehard tepelský Ka hrad

32 article

— „Protičeské extempore — v „Prodané nevěstě“ a na — c. k. dvorní opeře!“ Pod tímto záhlavím uveřejnili jsme v listě našem ze dne 24. ledna zprávu o duchaplném šprýmu tenoristy dvorní opery ve Vídni, Schrödtera, kterýž v roli Jeníka v „Prodané nevěstě“ na místě „Wenzel Krušina“ zpíval v návalu rozpustilé nálady na jevišti, tenkráte prý panující, „Faelaf Bšezina“ použiv takto přezdívky, luzou vídeňskou užívané a za Čechy tamními provolávané ku potupení če- ské národnosti, z c. k. jeviště k nesmírnému gau- diu německých svých posluchačů. HIned na to otiskla „N. F. P.“ Schrödterovo prohlášení, kteréz velice podobalo se lítostivému odvolání, avšakp.

Jeník Wenzel Krušina Schrödterův Vídeň Schrödter Faelaf Bšezina

33 article

Schrödterovi neušetřilo diseiplinárku, zvláště když vyšlo na jevo, že až dosud nepropáslv „Prodané nevěstě“ ani jednou příležitost, aby ne- extemporoval nadávkou, která proti Čechům ve Vídni právě byla en vogue! Brzy potom sděli pan Willy Hesch, jako Vilík Heš kdysi slavný Kecal Národního divadla v Praze, nyní c.k dvorní operní pěvec, zeť tenoristy pane Schrůd tera, panu Frant. Pácalovi, rovněž členu c.k dvorní opery ve Vídni, že jeho tchán jej, Pácala, obvinil, že prý „Národním Listům“ telegraficky podal zprávu o neslušném extempore Schrödte- rově. Totéž obvinění pronesl p. Schrödter op. Pácalovi ještě vůči čtyřem jiným pánům. Obvi- něný podal na p. Sehrödtera žalobu pro urážku. zvláště když se počalo proti panu Pácaloviu opery proto štváti. Včera jednalo se o této ža- lebě před josefovským okresním soudem. Ž- lebce vzal za svědky tvrzení obžalovaného vedle pana Hesehe ještě uvedené již osoby, k nimžse p. Schrödter stejně vyslovil, avšak všichni ti p nové udali, že neslyšeli nic podobného z úst p Sehrödtera, nýbrž už z úst třetích. Následkem toho byl p. Schödter pro nedostatek důkazů ob- žaloby zproštěn. Při přelíčení udály se některé opisody, vrhající ostré světlo do milieu c. k. dvorní opery. O panu Schrödterovi bylo při per sonaliích přes jeho popírání zjištěno, že byl loni trestán pokutou 100 K proto, že zpolíčkoval svou služku. Obhájce jeho dovozoval, že jest příro- zeno, že o panu Pácalovi taková pověsť vznikla a namnoze víry došla, poněvadž prý se „již dříve vypínal jako zástupce českého národa ve dvorní opeře, a to při scéně, kde se jedná o kojne

Čecho Hesch Vilík Heš Schrůd František Pácal op Pácalovia Heseh Schrödter Vídeň Praha národní divadlo český národ

34 article

Češky, snad prý se hodlá ucházeti o mandát do obecní rady v Poděbradech.“ Soudce měl tolik taktu, že volal obhájee příliš otevřených úst ke slušnosti. Snad měl obhájce zmíněný detail příme od družiny výtečných c. k. pěvců, kteří se do- stavili zaštítit tchána páně Heschova. Pan Pácal. který vystaven byl urážkám i před samým sou- dem pro svou upřímnou věrnost ke svému ná- rodu, z něhož pochází, na důkaz, že nám zprávu ani netelegrafoval ani nezaslal, předložil dopis redaktora „N. L.“, pana J. Anýže, dosvědčujíeí mu tuto okolnost. O extempore pana Schrödter došlo nás několik zpráv, na důkaz, že se urážka z úst špatně vychovaného c. k. umělee dotkla celé řady Čechů, představení přítomných ale ani jediná ze zpráv těchto nepocházela od p Pácala. Obviňovati jej z toho, že nám zprávu zaslal, bylo tím nesmyslnější, že odešel z opery ještě dříve než k extempore došlo. A konečně,p Schrödter svou potupnou přozdívku nezašeptal nýbrž, jak „Neue Fr. Presse“ napsala, „hinaus schmetterte“, tedy tak silně zapěl, jako když za troubí. Slyšeli ji tedy všichní Češi v divadle dlící... Celá událost jest i se soudním přelíče ním znamenitý obrázek z mravů vídeňských! — Kluby občanské, Novoměstský ob čanský klub v Praze má dnes, 17. t. m. o 8. hodině večerní v zadním sále hötelu „u čer- ného orla“ na Poříčí řádnou valnou hro- madu s následujícím pořadem: Čtení a schvá- lení zápisu poslední valné hromady, zprávy funkcionářů, volba předsednictva, výboru a smí- čího soudce a volné návrby-

Češka Heschův Pácal J Anýž Schrödter Čecho Neue Čech Poděbrady Francie . Presse Praha