Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIII.

2

V Praze, v úterý dne 17. února 1903.

Praha

3

Číslo 47.

4 article

Na ranní n odpol. Histy předplácí se- v Praze v adžmninislrnei aK na měsíe na čtvrt leta . . .. 6 K —h s dvejí čonáškou K 50h na měaí naětnit lets . . . 7 koo n ve slisiok no na něríe. . . Poštos sojí e- . . . K s

Praha

5 article Před zápasem o brannou před lohu v Čislajtanii.

Před zápasem o brannou před lohu v Čislajtanii. Tento týden objeví se opět nad jiné drasti eky rozdil mezi sněmem uherským a parlamen- tem vídeňským. Jak vehementní a tuhý je zápas, jejž vede v Uhrách o brannou před- lohu na sto hlav čítající, výborně organisovaná a lidem maďarským rázně podporovaná opposice proti silné, pevně semknuté většině vládní, řízené obe- znalým vůdcem a řečníkem znamenitým: před- sedou ministerstva Kolomanem Szellem, který kryje drsného předbojníka ministra honvédů Féjervára s virtuosní obratnosti vždy, kdykoliv opposice jej přivede z rovnováhy a vežene do úzkých! Třebas nebylo vše, než výborně insce- novanou divadelní hrou, při níž jde Maďarům — opposici jako vládní straně — o zisk nových reelních vymožeností na správě vojenské pro věe

Szell Maďar Uhry

6 article

Maďarstva, t. j. pro budoucí maďarskou armádu, nicméně je v té hře dramatická sila, budící u přátel obdiv, u nepřátel respekt před politickým talentem a uměním živlu maďar- ského. Jak zcela jinak, jak — řekněmež to — politicky uboze a dilettantsky nepřipraveně pre- sentuje se naproti tomu v předvečer své velké debaty o brannou předlohu parlament cislajtánský A přece se mohlo tentokráte za to míti, že zástupcové břemeny přelíženého a těžce stráda- jícího lidu bez rozdílu národnosti shodnou se na celé řadě neodbytných požadavků, jež položí vojenské správě, když tato přichází s novými nároky, když ehce přištím jarem o 22.000 mužů více odvěsti k řadovému vojsku, než doposud a netají se tím, že to pouhý po- čátek dalšího postupného zvětšování břemen občanských na krvi i stateích. Strana antisemitská ve Vídni dala vskutku k takovému pospolitému postupu vůči ministerstvu vojenství podnět, zvoue všechny ostatní strany, aby společně formulovaly požadavky, které by se v zájmu všech národů a všech. tříd společenských předložily vojenské správě jako podmínky, na jichž splnění neb za- mitnutí záviseti bude, jak se zástupci lidu k nové předloze branné postaví. Takové svorné ultima- tum zákonných zástupců všech národů bylo by mělo dojista svou váhu a již něco vydalo.

Vídeň

7 article

Leč řevnivost a bezkarakternost německých pokrokářů a nacionálů, k nimž přidali sei Adlerovi sociální demokraté, zmařila dobrou věc hned v zárodku. Nechtěli pospolu s nenávidě- nými antisemity podniknout žádné společné akce, odřekli Luegrovcům a že půjdou cestou svou. Tím byla cobrá věc zmařena a vládě trn z nohy vytržen. Tato dovedla si pak již ovšem čile promluvit s vůdci německých pokrokářů i s vůdei německých nacionálů své důvěrné slovíčko za vraty — a facit soukromé té rozmluvy Körbrovy s pány Baernreithrem, Grossema Derschattou byl hnedle patrný: jakkoli ministr zeměbrany bar. Welsersheimb v rozhodující schůzi branného výboru ze dne 11. t. m. ne- dal na různé požadavky a vážné stížnosti tlu- močené při prvém čtení předlohy v parlamentě jakož i nyní ve výboru, ovšem nesvorně, na- prosto přípovědí upokojivých a platných: hlaso- vali nieméně zástupci německých pokro- kářů jako zástupci německých nacio- nálů o závod s Poláky, s »naší histo- rickou« a ústavověrnou šlechtou pro vládní předlohu brannou bez vý- hrady, sans phrase! Nicméně tato jen s nouzí ve výboru prošla: 18 proti 14 hl. Němečtí na- cionálové svými třemi hlasy rozhodli pro vládu. Kdyby se byli přidali k opposici, vláda pro- padla a musila by povolit. Odtud ovšem velice radostné pookřání v táboře vládním a vděčné blahořečení německým vlasteneckým stranám, pokrokářům i nacionálům v officiosním tisku.

Adler Baernreithr Gross Derschatta Polák

8 article

Kéž prý by jen vlastenecký ten příklad by řečníkem také k srdcím ostatních něme- ckých stran, dosud opposičně se stranicích, ze- jmena katolického středu, křesťanských sociálův i Všeněmcův, aby veškeří Němci demon- strovali svou věrnost k Rakousku svorným hla- sováním pro zvýšení počtu branců, pro zvele- bení armády. To prý by byla nejmoudřejší ně- mecká politika v této chvili, která prý by ně- mecké věci výborně prospěla! Zatím co takto domlouvá vůdce německých velkostatkářů hr. Stürgkh dnes ve svém orgánu »Montags- presse«, druhý šplhavec německo ústaváckého velkostatkářstva p. Bärnreither již ve svých ctižádostivých fantasilch dále letí, zaná- šeje se dle »Slowa polskiego« plánem se- hnání parlamentní většiny — ně- mecko-polské, z níž touží skomolit bu- doucí parlamentní ministerstvo Cislajtanie, němž by ovšem bylo vyhrazeno přední a nej- teplejší místo jeho skromnému geniu. Pro tuto hudbu budoucností Körbrovi ofí- ciosové arci nemají sluchu, jich uším úplně stačí sladká hudba přítomnosti, kde Poláci a »naši historičtí kavalířie ruku v ruce s německými levičáky zapřahujíse ochotně dru. Körbrov do jeho vládního omnibusu, aby mu vytáhli brannou předlohu z měkkoty na souš.

Němec Stürgkh Bärnreither Polák Rakousko

9 article

Musí si dáti odtud libiti, povede-li je dr. Körber nyní v inventáři svých mameluků a vymaže-li je naproti tomu oppo- sice českého národa odtud ze svého seznamu spolubojovníků. V hodině zkoušky poznávají s přátelé a spojenci nejlépe! Za české poselstvo vyložil a odů- vodnil dr. Kramář dne 28. ledna t. r.v programové řeči své při prvním čtení branné předlohy, proč musí národu věrné poselstvo české hlasovat proti této předloze: »Tím vinny jsou těžké hříchy rakouských vlád, které vehnaly národ český do to- hoto postavení. Nemůžeme hlasovat při všech svých ohledech na vnější postavení říše pro brannou tu předlohu, pokud nale- záme se proti vládě, která úporně zachovává bezpráví, spáchané n českém národě.« Toto stanovisko národa českého, jak viděti, nesdilí »naše historická šlechta«, nadtož »kolo polské«, oběma jde o jiné než o spravedlivou věc národa českého a tak je uzříme v tomto témdni státi proti sobě v šiku vlád- nim jako nadějný Baerenreithrův materiál té budoucí jeho německo-polské vládní většiny.

Körber doktor Kramář Baerenreithrův

10 article

Jen že na štěstí žádná kaše nejídá se tak vřelá, jak byla uvařena. Ono to ani s tou Körbrovou parlamentní většinou »ad hoc« pro jeho »státní nezbytnosti« nevypadá ještě zrovna tak nade vší pochybnost skalopevně, nad tož aby se ta pestrá společnost mohla již pokládat za krystallisační osu příšti pevné a stálé vládní většiny pro celou kampaň rozpočtovou a pro uherské vyrovnání. Připatřme, kterak se podle posledního hlasování ve výboru branném roz- stoupí asi strany v samém parlamentě. Kdož budou proti branné předloze vládní a kdož pro ní? Proti budou Hlasy Český svobod. klub 52 Čeští agrárníci . . . Nár, dějníci . . . Moravští klerikáluvé Polští lidovci . . . Polský radiká! . . Barviňského Fr. . . Rusové . . . . . Slovinci . . . .. Chorvaté . . . .. Srbové. . . . . Sociální demokraté . Katolický střed . . 30 Antisemité . . . . Všeněmci Úhrnem opposice . . 19 Nejisti jsou dosud ninos lachove Rumuni 24 hlasy. Celkem . . . . . Z toho jest patrno, že vláda Körbrova může sice při úsilovném verbování sehnat pro svou brannou předlohu většinu, ale nikterak tak početně silnou, aby imponovala opposicia nikdy tak myšlenkově shodnou, aby mohla z ní povstat pevná koalice, trvalá většiná vládní jako v Uhrách. — Ovšem že také opposice není jednolitou a tak zůstane i na dále vše na váhách nejistoty v tom parlamentě zdatného života zhola neschopném.

Rus Chorvat Srba Rumun Uhry Český svoboda . klub 52

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 16. února. (Uhři a konverse společné renty.) Zákon o konversi spo- lečné renty, přijatý nyní oběma sněmovnami říš ské rady dle textu, opravenébo v plenum posla- necké sněmovny, pobouřil do opravdy politiky maďarské. Časopisy peštské vytáhly svorně do boje proti rakouskému parlamentu a poněvadž platný zákon zdá se jim snad zbraní ne dost ostrou, chápou se dle starého zvyku i hrozeb Dostává se při té příležitosti i ministru finane dru. Böhmu-Bawerkovi, že nehájil dosti rozhodně své předlohy a nepostaral se aspoň o to, aby panská sněmovna opravila usnesení sněmovny poslanecké. Jeden z peštských, vládě blízkých listů radí mu dokonce, aby sebral svých pět šve stek a vrátil se do své studovny, které prý vůbee neměl opouštěti, jak v zájmu svém vlastním, tal i v zájmu Rakouska. Týž list kojí se dosud na dějí, že aspoň rakouská vláda nalezne v sobě telik odvahy, aby zmařila přání poslanecké sně- movny a proto při konversi nesáhne na tak zvaný uherský „blok“. „Kdyby však rakouská vláda — dodává list — zejmena dr. Böhm-Bawerk, upa- dající stále z jedné krajnosti do druhé, byli tal smělí, že by pojali do konverse také „uherský blok“ bez svolení Uher a tím by porušili práva zuručená Uhrám zákonem i smlouvami, pak s zdvihne v Uhrách taková bouře, z v okamžiku smete ještě leckterý jiný „blok“, než jestdr. Böhma jeh ministerští kollegové.

Böhm doktor Bawerk Praha Uher Rakousko Uhry necký sněmovna uherský blok

12 article

Pokud se týče věci samé, uherské listy uzná- vají sice, že jednotný státní dluhi jest výhradně rakouský dluh a proto jen Rakousku nálež právo, dluh ten konvertovati. Na konversi tvůr cové rakousko-uherského vyrovnání prý nepo- myslili a vyrovnací smlouva jeví v této věci me zeru. Za to však stanoví tato smlouva zcela jasně a přesně, že Uhry mají právo, svého příspěvku na zúročení rakouského jednotného dluhuse zbaviti, splatí-li částku dluhu, neb celý dlu na ně připadající. A tohoto práva musejí se Uhry nyní držeti. „Konverse se Uher netýká — píše „N. P. Journ.“ — Jde nám jen o to, aby chom si získali jistotu, že také po konversi zu- stane v platnosti naše právo, že můžeme dlužný kapitál splatiti dle téže úrokové míry, jako před konversí, t. j. na základě úrokové míry z r. 1867 (5%). Na tomto stanovisku stojí také uherská vláda. Nechť na něm pevně vytrvá, neboť je to dobré právo země.“ Posl. hr. Theod. Batthyány nazývá rakouský požadavek, aby Uhry splatily svůj dluh dle jine než 5% úrokové míry, přímo za absurdní. Vy- počílávať v „Bud. Tagbl.“, že die 5% míry úro- kové připadalo by na Uhry z jednotného dluhu asi 1167 millionů K, Při 4.2 míře musily by však splatiti již 1390 mill. K. Ale úroková míra se může ještě snížiti, a pak by při 4% míře při- padalo na Uhry 1500 mill. K, při 3 1/2 %% míře již 1700 mill. K a při 3% míře dokonce 2000 mill korun. Čím více prý peníze zlaciní a úroková míra se sníží, tím větším by se „dle geniálního nápadu rakouského“ stal dluh uherský.

Uher Journ Posl Rakousko Buda Uhry

13 article

„Pester Lloyd“ píše o věci nejklidněji, poně- vadž je přesvědčen, že rakouská vláda při kon- versi na „uherský blok“ nesáhne. Za doby vy- jednávání před Novým rokem rakouská vláda přistoupila prý úplně na stanovisko uherské také nyní, již po usnesení rakouské poslanecké sněmovny, potvrdilav dopise kuherské vládě, že trvá na sylvestrovské úmluvě, „Vzhledem k tomu — dodává „Pester Lloyd“ — nelze mlu- viti nyní o kontroversi mezi rakouskou a uher- skou vládou, nýbrž jen o sporu mezi rakouskou vládou a rakouským parlamentem. Následky, jež by se mohly z toho odvoditi, musí tedy odvoditi ministerstvo Körbrovo, a to se zajisté po- stará o korrekturu parlamentní ho usnesení. Nebude-li chtít neb nebude-l moci, pak si Uhry pomohou samy. Z rakouského parlamentu neoktrojují se nám ani zákony, an povinnosti, a učiní-li se v tom směru pokus, ne- musíme se proto hrubě namáhat, aby snaha ta- ková zůstala marnou; provázek od peněžního váčku máme v tomto případě na štěstí v rukou

Lloyd Uher uherský blok poslanecký sněmovna

14 article Pro budou

Pro budou Hlasy Historická šlechla . . 19 Ústavověrná šlechta .z9 Polské kolo . . . .62 Stojalowského frakce Moravský střed . .2 Němečtí pokrokáři . 3 Němečtí nacionálové.4 Němečtí agrárníci . . Divocí . . . . . . Úhrnem pro vládu . 202 19 hlasů myí

15 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 16. února. Dislokace ruských vojsk. Varšavský dopisovatel »Dz. Pozn.« píše. že ve vojenských kruzích ruských pozoruje se jakýsi neobyčejný ruch. Jednotlivé pluky se dis- lokuji, velitelstva mají rozkazy, aby nařídila vše, čeho třeba, aby vojska byla pohotově každou chvili vytrhnouti do pole. Z ležení v No vominsku na dráze terespolské, jenž patří už k velkému konglomerátu vojsk, otáčejících Var šavu polokruhem a opírajících se o známý troj úhelník pevností Modlín, Varšavu a Deblin dochází zpráva, že dva tamní pěší pluky daly se již na pochod bez určitě označeného clle. avšak směrem jižním; totéž slyšno o několika plucích varšavského vojenského okruhu. Po dobné zprávy přinášejí osoby, přijíždějící z gu bernií poledních, kde ruch vojenský je zvláste čilý

Dz Praha Modlín Varšava Deblin

16 article Říšská rada.

Říšská rada. Panská sněmovna. (Zvláštní telef. zpráva »Národních Listů«.) Panská sněmovna za hodinu vyřídila celý zákon o konversi. Netřeba dodávati, že ne ve znění, ve kterém přijat byl sněmovnou poslaneckou. Faktum samo nezasluhovalo by zmínky. Ministr financí však zasáhl do debaty, byv apostrofován zpravodajem sv. p. Czedikem, aby se pronesl o sobotní řeči m.-p. Kol Szella v záležitosti konverse na dotaz Bartův pronesené. Dr. Böhm Bawerk mluvil a četl, avšal dlužno říci, že nového momentu nepovědě žádného. Konstaloval, že o kardinální důleži- tosti, má-li Rakousko právo vykonati konvera 5600 mill. renty kvělnové, jest mezi oběma vládami spor a dodal, že bude se ještě vy jednávati a to brzy. Vláda že trvá na stanovi sku, že má právo to, pan Szell že je popírá. Jest prý však naděje, že dosaženo bude do- hody. Jak vidno, vyjádření toto není žádným vysvětlením, žádným vyjasněním a ještě měně pak ukojením. Právo, které jest bráno z uher- ské strany v odpor, není pevným a nezvrat- ným. Historie obnovy smluv rakouskoruherských od roku 1867 podává však nesčetné, vesměs smutné toho důkazy.

svatý . p Czedik Bartův doktor Böhm Bawerk Szell Rakousko

17 article

Z Vídně, 16. února. (C. B.) Panská sněmovna byla zahájena po 1/22 hod. odpol Předseda kn. Windischgrätz věnoval přede vším vřelou posmrtnou vzpomínku arcikněžně Alžbětě již vyslechli přílomní stojíce. Usneseno, aby před- sednictvo jmenem sněmovny projevilo cisaři sou- strast. Rovněž věnována pohrobní vzpomínka kn Morici Lobkovicovi. Usneseno, aby pro případ, že branná předloh bude poslaneckou sněmovnou vyřízena a panské sněmovně předložena, bez 1. čtení byla přikázána právně-politickému výboru. Sněmovna přešla k jednacímu pořadu, na němě je rokování o konversní předloze. Bar. Czedik, referent v záležitosti konvers sjednoceného státního dluhu, přednesl referát. Ozna- muje, že poslanecká sněmovna na vládní předloz provedla dvě důležité změny. Výbor panské sně- movny o proměnách těchto jednal a usnesl se vy sloviti s nimi souhlas, aby nenastalo prodlení.

Windischgrätz Alžběta Lobkovic Vídeň panská sněmovna poslanecký sněmovna

18 article

Sobolní prohlášení uherského ministerského před sedy, že obě strany vyhradily si své stanoviště, po- kud týká se kompetence konverse a úrokové míry svědčí prý o blahovůli a lovalitě Uher k Rakousku. Avšak některé jiné vývody, že Rakousko smí kon- vertovati jen podil státního dluhu, jenž na ně při- padá na základě 4% úrokové míry, nesrovnává se s dřívějšími vývody ministerského předsedy. Ptá se ministra na jeho soud a poměr, jaký zachován v příslušné úmluvě Posl. Gompertz dovozoval, proč rozpočlový výbor souhlasí s textem poslanecké sněmovny stra 4 proc. konverse. Pořízení 31/4 nebo 34/2 proc. renty vedle 4 proc mohlo by způsobiti změnu v obecném oceňování rakouské renty, což mohlo by vésti k po- vážlivým výkladům. Co do rozsahu konverse byla poslanecká sněmovna na pravé cestě. Lituje, že vy loučením tak zv. uherského bloku stane se z kon verse jen poloviční opatření a sluší ho litovati Doufá, že neshoda o konversi se šťastně odstraní Je přesvědčen, že sněmovna má k vládě důvěru, že bude při tom hájiti rakouské zájmy.

Posl Gompertz Uhry Rakousko poslanecký sněmovna

20 article

Ministr dr. Böhm- Bawerk je přesvědčen, že konverse je zralá a bude míti blahodárný účinek národohospodářském a státo finančním ohledu. Změny usnešené poslaneckou sněmovnou nedolýkají se podstaty věcí a nebudou na újmu konversi, pročež může doporučit předlohu dle textu poslaneck a usnesení rozpočtového výboru sněmovny panské. Výměnou náhledův obou vlád o dosahu smluv z r. 1867 stran poměru obou polovicí říše k obec- nému státnímu dluhu shledalo se, že v některých věcech jest úplný souhlas, o některých různé ná- hledy. Shoda byla v tom, že Rakousko může dispo- novati svobodně o konversi jednotného státního druhu súročeného na jeho vrub, že Uhry, kdy se jim zlíbí, dle § 6. smlouvy, ze dne 24. září 1867 mohou zmenšiti svůj nezměnný příspěvek na účet jednot- ného státního dluhu úmorem státních dluhopisů neb splátkou kapitálu. Neshody byly o výši úrokové míry. za jakou by se v případě výplaty uherský příspěvek kapitalisoval a o kompetenci ke konversi státního dluhu přiměřeného uherskému súročení.

doktor Böhm Bawerk Rakousko Uhry výbor sněmovna

21 article

Rakouská vláda dovozovala, že má právo ken- vertovati také tuto část bez ohledu na Uhry; uherská to popírala a dokazovala, že konverse nesmí se pro- věsti tak, aby práva vyhražena Uhrami § 6. byla porušena nebo stala se illusorními. Rozřešení spor vyhraženo dalšímu vyjednávání s výhradou právníh stanoviště každé vlády. Sobotní prohlášení minister- ského předsedy Szella shoduje se v podstatě s po- daným objasněním. Rakouská vláda uznává v příčině poměru zemi uherské koruny k jednotnému státnímu dluhu pouze jejich závazek ku placení nezměnného příspěvku zl. 30,188.000, a právo k zmenšení této sumy úmorem a splátkami. Ministr podotýká ještě jednou, že vyjednává se o sporných kusech a douf se dospěti k uspokojivému řešení. Hr. Kuelstein považuje konversi v tom způ- sobu, jak je navržena, za velmi obratnou. Rád by, aby se záhy zase podnikla malá konverse, při níž by však ministr měl na zřeteli zvláště menší nadace a dobročinné ústavy. Považuje postavení Rakouska v této záležitosti za jedině správné a ubezpečuje, že ministr může bezpečiti se při ochraně rakouského stanoviště na úplnou podporu. Po referentově doslovu, v němž vyslovena spo- kojenost s ministrovými vývody, sněmovna přešlak zevrubnému rokování a přijala v něm zá- kon bez dalších řečí v 2. a 3. čtení, načež schůze 3. hod. odpol. byla ukončena.

Kuelstein Uhry Hradec Rakousko

22 article Veřejná schůze ve Vodolce.

Veřejná schůze ve Vodolce. Čilý hospodářsko-politický spolek pro Vodolku a okolí svolal na neděli dne 15. t. m. večer schůzi, k níž pozván jako řečník říšský poslanec p. Václav Sehnal, aby promluvil o politické situaci a no- vých zákonech cukerních. Vzdor velice nepříznivému počasí byla schůze přečetně navštívena a rozsáhlé místnosti p. J. Válka byly přeplněny voličstvem z da- lekého okolí. Předseda spolku p. Jos. Kubovič uvítal pří- tomné a pozvaného řečníka, jemuž ihned slovo udělil. Posl. p. Václav Sehnal vylíčil v obsáhlé řeči postup české delegace na radě říšské a poukázav na obtižnost našeho postavení, dovodil, že jinak než po- slanci strany svobodomyslné nemohla by jednati žádná česká lidová strana. Varoval před dobrodruž- nou politikou a takovou, která si vymyslí jistý posťup událostí a domnívá se, že protivníci a vláda se budou jimi říditi. Česká politika nesmí se pohybo- vati v kolejích svéprávných, saturovaných národů, nýbrž od připadu k případu využitkovati situacia býti vždy připravena na chvíle nejvážnější. Nemů- žeme si proto dovoliti luxus všelikého politického si- láctví a musíme se obmeziti na to, nač nám naše prostředky stačí. Aby tyto politické prostředky byly výdatnějšími, třeba se posíliti hospodářsky. Řečník uvedl řadu prostředků, které máme po ruce, aby- chom hospodářsky sílili, prostředků výdatných a pro- veditelných.

Sehnal Kubovič Posl Nemo spolek pro Vodolka spolek p . Jos

23 article

Přecházeje k olázce cukerní rozvinul řečník obraz posavadního zákonodárství v nejdůležitějším odvětví našeho průmyslu a vytýkal vládě nepřipravenost, s níž šla na brusselské konference, kde dala si vnu- titi snížení dovozného cla na cukr a zapomněla úplně zasaditi se o světové ujednání kontingenlu výroby cukerní, jež jedině by řepařství a cukrovar- ství prospěti mohlo. Vylíčiv dosah brusselských úmluv a jednání o zákonech z nich vyplývajících v parlamentu, poukázal k tomu, že hlavní obtíží př jednání byla nehotovost a desorganisace kruhů ře- pařských a surovaren, v nichž zvláště český kapitál jest uložen. Následovala pak celá řada pokynů a rad. jak by cukrovary a řepaři čeští v budoucnosti ne proti sobě, nýbrž vedle sebe, vzájemně se podporu- jíce, mohli působili. Řeč poslance V. Sehnala byla odměněna hluč- ným potleskem, načež učiněna naň panem J. Hro- madou ze Dřínova řada dotazů, které týž břitce zod- pověděl. Zvláště konstatoval posl. Sehnal při otázc po zákonu proti rayonování, že předseda klubu po- slanců svobodomyslných p. dr. Pacák neučinil ni- žádného slibu o junctim mezi zákony cukerními a zákonem proti rayonům, nýbrž prostě příslíbil, že poselstvo české se postará, aby ta- kový zákon byl co nejdříve vydán konstatoval při tom, že on sám návrh na vydání takového zákona již dávne pod al. Když nikdo z přítomných se k dotazu více ne hlásil, skončil předsedající p. Jos. Kubovič pe vřelém doslovu schůzi, děkuje řečníku i účastníkům.

V Sehnal Sehnal doktor Pacák Jos

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Doly kutnohorské. Podává Viktor Hurte. Lakonická zpráva kmitla se nedávno sloupe časopiseckými: dolování kutnohorskému učiněn konec! Oznamováno, že i na poslední šachtě „Turkaňku“ přestalo se dolovati, erár prý vy- jednává o prodej budov i horního apparátua borní úřadníci chystají se opustiti Horu. Truchlivý dojem způsobila zpráva, dávno očekávaná a přece tak náhlá, nejen v kruzích odborných, ale i v širších, jež s obdivem uvykly si pohližeti na staroslavné „Hory“, ten „klenot země české“ jako na svůj český Norimberk. Pyšný epithet, „král. svob. horní město“ bude příště žili už jen historicky, moderní Kutná Hora XX. století bude svoji starou slávu vidět toliko v němých, kamenných památkách stavi telských i uměleckých vůbec, v opuštěných od- valech, ve zpustlých, zatopených šachtách, kte rými se všech stran je obklopena. Starý „Vlas- ský dvůr“, nejtypičtější pomník kutnohroského delování, bude jen svými zdmi a Urbanovým freskami ve staré sněmovní sini vyprávěti po- hnutlivou historii města, jež „svým osudem, historií, srostlo tak úzce s dějinami českého ná roda“. Úpadek kutnohorských dolů není z posled- ních let, ba ani ne z posledních století. Již

Hurt Hora Vlas Urbanův Norimberk Kutná Hora

25 article

prvé polovici XVI. století — jak nářky suppliky Horníků ukazují — o něm mluveno. Staré vrchy kaňkovské, a protilehlý na severua severozápadu Sukov a Kuklík, byly nejvýznač- nější ze stříbrných nalezišť zdejšího revíru hor- ního, Rudních couků počítalo se na 21. Z těch v jižní části nejbohatším byl slavný couk Oselský, na němž dolováno již ve XIV. stol. Ten vlastně založil bohatsíví Hory, a když přestal „Osel řváti“ r. 1546 za panování FerdinandaI. šlo to i s jinými couky s kopce. Rovněž bohatý byl couk „Rejzí“, na němž dolovalo se i ješte na počátku XVII. století. Na kaňkovském dolo- váno již na počátku XIV. století, hlavně ve Šmitně, v Nové Šachtě, v Nyklasech atd. Také couk králický dával hojnost stříbra, jmenovitě v XVI. století, když hledána náhrada za zatope- ného „Osla“. Vrch Kuklik byl již v nejstarších dobách křížem krážem prokopán. Také couk hloušecký hojně byl vybírán již ve věku XVI., jakož i andělský, sv. Váelava. Alžbětín a Karlův, sv. Trojice, Kavčí hory aj. V XVIII. století poprvé se počalo kutati „na Skalce“, kde i stopy zlata nalezeny. Však i zde již v devadesátých létech minulého století všeck další pokusy kutací zastaveny. V moderní době, až do počátku XX. století dolováno na dvou místech, k nimž mnoho na dějí připoutáváno. Na starém couku krejfském jenž na počátku XIV. století slynul bohatstvín stříbra a na couku turkaňkském, téhož asi stář Leč naděje zklamala na obou místech.

Kuklik Váelava Karlův Sukov Oslo Alžbětín

26 article

Nová šachta turkaňkská dosáhla hloubky přes 300 m., neuspokojila však. A tak utich ruch, jenž de nedávna ještě oživoval jednoduchou budovu šachty na severní straně svahu Kaňku A tak nadešel konec historii slavného kdys kutno horského dolování Zakladateli kutnohorských dolů byli cister ciáčtí mniši, z Němec přišlí do Čech za Vladi- slava II. Jak byli hrdi na svůj objev, svědčí pozdější smyšlená pověra o sedleckém mnichu Antonínu, jenž prý na procházce lesem, vyspav se na mezi, nalezl u hlavy tři stříbrné pruty na místě, kam položil svou kápí (odtud Kápí Hora) — a tak bohatství kutnohorských dolů objevil Ke konci XIII. století dán již základ ku pra- videlnému delování. Na rozmezí XIII. a XIv- století založena již prvá česká mincovna, nebot král Václav II. „létha božieho 1300 měsíce června, kázal jest u Hory Vlachóm některakým groše kovati, od nichžto i podnes slove Vlasky dvuor Od té doby nová „eivitas Montis Cutne“ rezvíjí se utěšeně až do husitských válek. Věk čírnáctý je vlastně nejskvělejší periodou kutno- horského dolování. Blahobyt horníků jevil se i na venek. Tou dobou vystavěny aneb alespoň založeny nejslavnější památky stavitelské. Již roku 1388 položen základ k velechrámu sv.

Kaňka Němec Antonín Václav II Cutne Čechy Vlad

27 article

Barbory, kterou chtěla Hora rovnati se Praze Až smrtí Václava IV. nastala prvá katastrofa. Horníci přidrželi se Zikmunda, který, opíraje se o německé katolíky, postavil se proti národnímu hnutí husitskému. Žižka po r. 1421 provedl pravou národní očistu v Hoře. Z rumu a ssutin vypáleného a vylidněného města katolicko-něme ckého vyvstala Hora kališnická, s obyvatelstvem českým. Žižka vyšel vítězem ze zápasu „o kleno království“, ale dolů nedovedl udržeti v bývalé síle a vydatnosti. Doly upadaly, ač neúpadly docela. Jiřík Poděbradský s otcovskou péčí vyna snažil se udržeti je, Klenot nabýval staré ceny Půjčky, stále potřebnému králi Vladislavovi Il Jagellovi, ukazují, kterak pokladnice kutnoho ských, zavřená pod věží Vlašského dvora, hezky byvala plná. V XVI. století dolováno šťastně až do prvé polovice. Leč doly počaly se zalévati vodou, ná klad na některé již se nevyplácel. Citelnou ránu způsobilo zatopení dolu „Osel“ — a po Oslu došlo i na jiné. Král Ferdinand I., velmi po- třebný peněz, přestal na některé nakládati, poně vadž výnos z nich nehradil ani výlohy. Hornie- to cítí a skládají smutné „artykule úpadku hor a toho příčiny“. Všecky vyznívají smutně, cítiti předtuchu konce staré slávy. Když roku 1549 naposled raženy groše české, tak význačné nejen pro mincovní průmysl kutnohorský, ale i cel království, pociťováno až trapně v celé české ve- řejnosti i u dvora, že to jde s kopce! I po stránce národní upadala Hora. Za Habsburků pomalu. ale vytrvale, osazovány úřady mincovní i horn opět Němci, kteří viděli v nich jen předmě svého obohacení. Tak bylo za Maxmiliána II.

Barbora Hora Václav Iva Zikmund Žižek Jiřík Poděbradský Klenot il Jagell Habsburk Němec Maxmilián Praha Dolo Oslo

28 article

Rudolfa II., Matyáše i Ferdinanda II. a všech pozdějších panovníků. Otázka, „jak by hory mohly vyzdviženy býti“, vrací se stále a s ní i prosebné listy Hlor- níkův ke králi. Pání šepmistři ze zoufalství berou na pomoc i alchymii. Leč ani modní „zázračná věda“ Rudolfova věku nepomáhá. Ke konei XVII. století již otevřeně doznávají páni šep- mistři, že nemohou „hor držeti“ dále. Protireformace rovněž neprospěla dolům. Kutná Hora se vylidňuje — Horníci, víry pod- obojí, buď jsou vypůzováni, anebo sami od- cházejí. Úpadek dospěl té míry, že za císaře Karla VI. přestala se raziti v Hoře mince. Od r. 1625 držela dolování v nájmu obec kutnohorská — později opět stát — který však, nemoha dodělati se úspěchů na dolech, zanechal dolování r. 1844. Po tři desitiletí odpočívají doly. Teprve r 1871 znova obrácena k nim pozornost. Sou- kromá těžařská družstva, ujavše se práce, po- vzbuzují k činnosti i erár. Pamětný peníz, ra- žený r. 1887 ze stříbra, dobytého na couku rejzském, ohlašuje novou, slavnou periodu kutno- horskému dolování. Bohužel však předpově se neosvědčuje. Pokusné kutání na „Ptáku“ i „Turkaňku“ končí nezdarem. Doly neoživly, jen domíraly nenáhle. Zpráva o úplném zániku těžby z části sice byla vyvrácena, jisto však je, že staré horní mě- sto ve zděděném rázu svém přestane žít. Dejž Bůh, aby vzkvétalo jako město moderní. Moderní, nejen ve smyslu svého rozvoje hospodářského. ale i ve smyslu povinné lásky ke staré tradici. ke starým památkám, které do dnes slávu staré „horní“ Hory hlásají.

Matyáš Ferdinand Karel VI Pták bůh Hlor Kutná Hora Dolo