ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 d5a2a5b0-fd99-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 15 celkem · entity: person 93, org 15, place 31, work 4
1 masthead
Dne 19. června 1900.
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3 masthead
Číslo 166. Strana 3.
4 article
nými nectnostmi Crispi měl nejlepší naději spůsobit postrach v Italii. Francouzští katolíci mívají pohříchu vždycky škodu z politických dočasných spolků, ve kteréž vcházejí s jinými politickými stranami bez dostateč- ného rozvažování. „Jak známo, přimkli se pařížští katolíci namnoze k nacionalistům a postupovali s nimi svorně především při posledních volbách do pařížské obecní rady. Poněvadž nacionalisté vy- pudili obecní, dosud socialistické zastupitelstvo a do- mohli se silné většiny, domnívali se katolíci, že jsou odstraněna již všecka opatření, kteráž učinila pře- dešlá socialistická pařížská obecní rada proti zřízením katolickým. Ale hle! Sotva že sestoupila se nová obecní rada, činí bez prodlení usnesení, namířená protí řeholím a proti majetku řeholí, neboť jedna část nacionalistů vstoupila do tábora, katolické církvi nepřátelského. Optimističtí katolíci nabyli následkem toho až příliš brzy vědomí, jak měli pravdu oni, kdož je varovali, aby se nezapřahovali v nacionali- stickou káru. Přede všemi jinými radil k tomu básník Coppée, nyní však bezděky jest mu hráti úlohu zarmouceného koželuha, kterémuž odpla- valy kože.
Crispi Coppée obecní rada
5 article
Poměry v Číně nepozbývají svého hrozivého rázu. Hlavní nebezpečí spočívá nyní zrovna jako dříve v tom, že čínské, před Pekingem rozložené vojsko má tisíc chutí, postavili se v cestu cizích, k Pekingu postupujících vojáků a přijmouti věc Bo- xerův za věc svoji. Kdyby se to skutečně stalo, mo- hla by cizí vojska ocitnouti se v situaci velice pová- žlivé; jednak proto, že čínské vojsko má znač ou čí- selnou převahu, jednak proto, že taková událost měla by na širší vrstvy čínského národa veliký účinek mravní. Jak snadně mohlo by pak dojíti na vše- obecnou štvanici proti cizincům! Prozatím bylo arcit přese všecky poplašné zvěsti doufati, že mračna, hro- zivě zahalující politický obzor v Číně, přece jen ještě zavčas se rozptýlí a že zmatená situace dojde zavčas ještě žádoucího vyjasnění. — Byl-li německý vyslanec v Pekingu — baron Klement August Kettele — zavražděn čili nic, dosud zjištěno není. Přesto buďtež učiněna zde o něm následující zmínka. Na- rodil se dne 22. listopadu 1853 v Postupími, žije od roku 1897 v manželství s M. Kat. Ledgardovou z Detroix v sev. Americe a přišel jako německý vy- slanec do Pekingu 12. června r. 1899. Baron Ket- teler jest příbuzným zesnulého mohučského biskupa Viléma Kettelera. Byv dříve důstojníkem, odebral se pak do Číny, kde vyznamenal se jako tlumočník a nabyl hojných vědomostí. Byl následkem toho převzat k diplomacii a byl, dříve než byl jmenován vyslancem v Pekingu, radou při velevyslanectví ve Washingtonu. Jako legační radové jsou mu k ruce dr. 3l. Trillwitz-Gaffron a dr. šl. Berger; lékařem vy- slanectví je štábní lékař dr. Velde; tlumočníky jsou svob. pán Goltz a H. Cordes. Anglickým vy- slancem v Pekingu jest od r. 1896 sir Claude M.
Klement August Kettele Ketteler Berger doktor Velde Goltz H Cordes Claud Čína Peking Postupí severní . Amerika Washington Baron Keta
6 article
Macdonald, vyslancem francouzským jest o roku 1897 bar. S. Pichou. Zástupcem Ruska v Pekingu jest od r. 1898 Michael šl. Giers a vy- slancem italským jest markýz Salvago Raggi. Vyslancem severoamerické unie jest od roku 1897 Edwin H. Conger a Japonsko zastupuje bar. Nishi. Vyslancem rakouskouherským v Pekingu od 11. května 1897 svobodný pán M. Czikann z Wahlbornu, kterýž nyní však mešká na dovolené. Zastupuje jej legační tajemník W. A. šl. Rochhorn. Zprávy, jež došly z Číny dnes, znějí.: »Timesům« telegrafují 17. t. m. z Pekingu: V noci strhly se vážné, proti cizincům namířené ne- pokoje. Několik nejkrásnějších budov, ležících ve východní části města, bylo spáleno. Sta čínských, u cizinců zaměst- naných křesťanů bylo povražděno. Všichni cizozemci postaveni byli pod ochranu francouzských strážníků. Myslí se, že žádnému Evropanu nebylo ublíženo. »Times« oznamují včerejšího dne ze Šan- gaje, že dne 14. t. m. vytrhlo 1700 Rusů k Pekingu.
Macdonald S Picha Michael šl Salvago Raggi Edwin Conger M Czikann Wahlborn šl Evropan Šan Rus Rusko Peking Japonsko Čína Timesy
7 article
Místokrál v Nankingu (provincii Kiangsu) prosil v pe- tici, zaslané trůnu, za potlačení nepokojů, jež namí- řeny jsou proti Francouzům. »Wolffova kancelář« oznamuje, že podle telegramu, jenž došel včera ráno ze Šangaje do Pekingu, je telegrafické spojení mezi Pekingem a Tjencinem a mezi Tjencinem a Šangají ode tří dnů přerušeno. O událostech v Pekingu není prý žádné spolehlivé zprávy. Podle další zprávy, která došla rovněž dnes ráno do Berlína od německého konsula v Číně, strhl se u Taku mezi ta- mními čínskými tvrzemi a válečnými loděmi mocností boj. — »East Telegraph Compag.« ohlašuje, že Londýn nemá telegrafického spojení ani s Pekingem, ani s Tjencinem. — »Daily Mail« oznamuje včerejšího dne z Cobe, že Japonsko se rozhodlo, vyslati do Číny 7000 mužů. — Německý konsul v Čífu zaslal dnes ráno do Berlína telegram, že japonská torpédová lodice oznamuje že vy sla- nectva v Pekingu byla zajata.
Francouz Wolffův Nanking Šangaj Peking Tjencin Berlín Čína Londýn Japonsko Číf East Telegraph
8 article Zprávy církewní.
Zprávy církewní. Církevní slavnost. Dnes se koná památka sv. Gervásia a Pretasia, prvomučeníků, kteří vedle sv. Ambrože jsou nejvíce uctíváni v Miláně. Podle podání se narodili za Nerona jako dvojčata z otce Vitalise, který pro víru byl umučen. Podle všeho zahynuli též oba synové v tomto pronásledo- vání buď v Miláně nebo na blízku. Gervasius byl mučen olověnými metlami, Protasius holí a pak sťat. — Kromě toho je slavnost sv. Juliany z F al- coneri. Vypravuje se o ní, že nikdy za svého ži- vota nepohlé dla v obličej nějakého muže. V 15 letech vstoupila do 3. řádu Servitů, když byla složila slib věčného panenství. Po smrti své matky založila ve svém domě klášterní spolek Mantellatů (zvaný podle oděvu mantella) k ošetřování nemocných. Kromě toho bylo její sladkou povinností smiřovati nepřátely. Její strýc byl sv. Alexius. Zemřela r. 1341 a jest pocho- vána ve svém rodném městě Florencii. Zprávy římské. V pátek pořádal kardinál Aloisi-Masella, proprelát v záležitosti blahořečení cti- hodného Barata přípravnou schůzi, v níž promlouval o hrdinských ctnostech tohoto služebníka Božího.- Dne 15., 16. a 17. slavili školští bratří ve francouz- ském kostele sv. Ludvíka třídenní pobožnost ku poctě sv. Jana Křtitele de la Salle. Kostel byl skvostně osvětlen 1200 elektrickými lampami. Každou pobož- nost konal některý z kardinálů.
Gervásius Pretasius Neron svatý . Julianus Alexius Masell Ludvík třídenní Křtitel jít le Salla Milán Florencie Mantellat
9 article
Procesí. Včera ke 3. hodině odpolední čer- nilovské procesí asi 700 osob ze Sv. Hory, provázeno třemi duchovními, ubíralo se přes Kaulův most na Staroměstské náměstí, kdež u sloupu Marianského vykonána krátká pobožnost. Pak odebrali se poutníci do kostela Panny Marie před Týnem, po jehož pro- hlídce odebrali se na severozápadní nádraží, odkudž drahou odjeli do Černilova. Poutní slavnost u Sv. Jana pod Skalou. Dne 23. t. m. odpoledne po 4. hod. započne vítání poutníků; v 6 hodin večer seřadí se všechna procesí poutníků u farního kostela a odtud v průvodu za zpěvu písně »Tisíckráte pozdravujem Tebe« půjdou s duchovenstvem ke kapli sv. Kříže, kde bude ká- zání pro ně a litanie — po těch se vrátí zpět do chrámu Páně, kde se jim udělí sv. požehnání. V ne- děli pak započne mše sv. v 6 hodin ráno, v 10 hodin bude míti slavnostní kázání dp. Mixa, kaplan be- rounský, zpívanou mši sv. pak vdp. Václav Lerch, děkan z Berouna. Sv. zpověď bude se již slyšeti v sobotu večer až do 10 hodin a od 5 hodin ráno v noděli.
Hora Kaulův Jan Skala Kříž Mixa Lerch staroměstský náměstí Černilov Beroun kostel pannus Marie Páně
10 article Jubilejní slavnosti matiční.
Jubilejní slavnosti matiční. Vzdor tomu, že počasí bylo málo lákavé, ba té- měř dubnové, v němž zážeh slunka střídal se sko- rem stále s vlahou sprškou, ba i vydatným deštěm, obětavost obecenstva pražského i předměstského osvědčila po čas matičních slavností na výstavišti houževnatou vytrvalost, již nic nedovedlo zviklati, vždyť jednalo se o přední náš národní ústav, o při- spění k úspěchu jubilea tak humanního, nenahradi- telného spolku, jakým jest Ústřední Matice školská. Nepřetržitý byl proud spěchajících na slavnost, bylo viděti, že Matice usadila se v srdcích všech Čechů bez rozdílu pohlaví i smýšlení politického. Tam, kde jedná se o prospěch celku, tam musíme býti vždy všichni na místě.
Čecho Matica
11 article
V předvečer slavností matičních v pátek byl odbýván ve dvoraně žofínské koncert, který navští- ven byl četným, vybraným obecenstvem, jež zajímavý pořad produkce s účastí sledovalo až do konce. Úvod tvořil případný proslov El. Krásnohorské, v němž líčeny snahy »Matice«, která po dvacet let pracuje na záchraně české mládeže, jejž přednesl velmi živě a s nadšením p. M. Nový člen Úranie, čacký »Hla- hol« přednesl tři sbory, Wendlerův ženský sbor »Starost o milého», plný citové nálady, a pak zají- mavý smíšený sbor Mokranjačův: »Poseto nebe«, pak na konec Procházkovo »Vracování se od milé«. Ze solistů jmenujeme temperamentní přednes klavírní slečny L. Beranové, která přednesla skladby učitele svého profesora H, Trnečka s náležitou vervou i jem- ným odstíněním. Nejpřednějším pak výkonem pro- dukce byl přednes písně tenoristy Národního divadla p. Karla Buriana, který nejen svým svěžím, skvost- ným hlasem, ale zvláště vroucím přednesem, hudeb- ním pojetím všechny uchvátil. Zpíval písně V. J. Novotného, E. Macana a Novotného výborné Písně bechyňské. Na bouřlivý potlesk obecenstva musil nové písně přidávati. Patrno, že v p. Burianovi naše opera získala výbornou sílu, jak jsme se konečně již při jeho vystoupení v Národním divadle o tom zmí- nili. Bohužel odpadla čísla, která měla přednésti paní Burianová, protože ochuravěla. Trio pp. O. Kozla (housle), Baudiše (violoncello) a Strnada (harfa) předneslo s jemným procítěním Nocturno Trnečkovo a Poeni- covu Elegii. Koncert setkal se tedy s úplným zdarem a zakončen byl Pavly Maternové: Díkem českých
Krásnohorská Wendlerův Procházkův L Beran Trneček Burian V J Novotný E Macan Novotný Burianová O Kozl Baudiš Strnad Trnečkův Poit Pavel Matern El Úranie Mokranjačův národní divadlo
12 article
dětí Ú. M. šk., jež přednesli V. Slezák ze Záluží u Mostu a M. Baderova z Trnovan u Teplic. Druhý den slavností, v sobotu, věnovaný dětem, utrpěl velmi počasím. Vál prudký vítr s de- štěm — silný liják způsobil mezi dětmi paniku. Ale sotva že přestal lijavec, již zapestřilo se prostranství drobotinou dětskou, oblečenou v krojích národních i spolkových. Mládež za zvuků hornické hudby kla- denské, řízené p. Landtnerem, opanovala za vedení učitelstva hnedle průmyslový palác. Tu provedeny různé hry, cvičení, reje, tance. Tombola, občerstvení, zábava, produkce athletů klubu »Žižka«, hudebního umělce Nikla, učených psů a jiné divy divadla páně Vandererova byly stálým přítažlivým magnetem ná- vštěvníků, jimž zamlouvalo se i loutkové divadlo. Česká chalupa oživla zvláštním, nebývalým ru- chem. Tu slč. Bräuerova vypravovala poutavé po- hádky, p. učitel J. Rychtářík pak pořádal turnaj duševní bystrosti a s ním čeští hádankáři. V pavi- lonu »Flory« upravena střelnice, vedle ní humori- sticky vypravený cirkus. Kolotoče, houpačky, lovení na suchu, prodej různých mlsků — toť bylo hlavním útočištěm malých navštěvovatelů.
V Slezák M Baderův Žižek Nikl J Rychtářík Záluží Most Trnovany Teplice pán Vandererov Flor
13 article
Třetí a poslední den slavností, v neděli, zahájen opětně koncertem hornické kapely. Jednota zpěváckých spolků českoslovanských za ří- zení p. Knittla zapěla slavnostní sbor, načež následo- vala řeč p. prof. dra. Jar. Čelakovskéhoo důležitém působení Ústřední Matice školské za prvních 20 let. Za leta ta tisíce a tisíce dítek získalo školního vychování, tisíce jich zachráněno národu. Za 20 let sebral národ náš k úče- lům Matice přes 4 miliony zlatých, čímž prokázal, že plně porozuměl velikým cílům Matice. Od doby založení svého zřídila Matice do letoška celkem 127 škol, a sice 2 gymnasia, 69 obecných škol, 56 opatroven a mimo to pomáhala vzniku i ji- ných škol. Působením Matice rok ce rok přes 10.000 dětí českých, odchovaných ve školách matičních neb pomocí Matice vydržovaných, mohlo obdržeti vzdě- lání v mateřském jazyku českém a zůstati věrno svému národu. Po řeči slavnostního řečníka oddalo se obecen- stvo zábavě. Vždyť bohatý program přímo lákal. Záhy obsazeny kavárny, hostince, cukrárny, vinárny, všude nezvyklý šum a ruch, všude nevídaný život, všude neškrobená zábava. Silácké výkony, cvičení různá, koncerty, výstup balonu »Ressel«, denní ohňo- stroj a j. m. — vše to přímo lákalo k návštěvě. Na konec uvésti dlužno, že velikých zásluh o slavnosti dobyl si alavno atní výbor, jenž ne- únavně staral se o zábavu všech účastníků, malycn i velikých.
Knittl profesor doktor Ressel Matica
14 article Zprávy denni.
Zprávy denni. Papežské vyznamenání. Pan Karel Ul- rich, c. k. pošt. pokladník a první místopředseda družstva »Vlasť«, obdržel od sv. Otce čestný kříž »Pro ecclesia et pontifice«. Jeho Excell. ndp. kníže-arci- biskup Lev svobodný pán Skrbenský, zasílaje p. K. Ulrichovi příslušný dekret, podepsaný J. E. kardiná- lem Rampollou, a dekoraci, píše, že sv. Otec učinil tak pro zásluhy, jichž si p. Karel Ulrich získal o věc katolickou. Členové družstva se zajisté potěší, že jejich první místopředseda a jeden z nejstarších členů vý- boru poctěn byl vyznamenáním sv. Otce Lva XIII.
Karel Ula Skrbenský K Ulrich Ulrich Lev Lev svobodný pán
15 article
— Major cís. král. privilegovaného sboru ostro- střeleckého v Praze, pan M. Novotný, a setníci téhož sboru pp. F. Götz a Jan Havlíček, byli vyznamenáni od papeže Lva XIII. čestným křížem řádu »Pro ecclesia et pontifice« za jich zásluhy a činnost v je- dnotách katolických a dobročinných. — Pan Marian Rombald, šl. z Hochinfelsu, statkář ve Vodlochovi- cích a poslanec na sněmn království českého, jmeno- ván byl od papeže Lva XIII. pro zásluhy, kterých získal si svou dobrotou, dobročinností a podporová- ním snah katolických, komthurem řádu sv. Řehoře Velikého. * 17ieté trvání »La Croix«. Dne 15. června bylo tomu právě 17 let, co byl založen katolický denník francouzský »La Croix«. První číslo vyšlo 15. června 1883. Založení listu dalo příčinu k obro- zení katolického žívota ve Francii. P. Vincenc z Pauly Bailly vracel se z jerusalémské pouti, jejíž výsledkem byl základ listu, který měl působiti podobně jako živé slovo Petra Amienského před křížovými válkami. Před dvěma měsíci přešel v majetek laika Pavla Féron-Vraua, který jej převzal od Assumptionistů, ří- dících jej od počátku. * Akademické volby. Děkanem c. k. české fakulty theologické v Praze zvolen na r. 1900—1901 vsdp. dr. Jan Lad. Sýkora, profesor biblického studia Nového Zákona. — Voliteli rektora c. k. české university v Praze na r. 1900—1901 zvoleni z boho- slovecké fakulty vsdpp. profesoři: dr. Eug. Ka- deřávek, dr. Ant. Vřešťál, dr. Gabr. Pecháček a dr. Jos. Tumpach. — Do se- nátu c. k. české university zvolen z bohoslovecké
M Novotná F Götz Havlíček Rombald svatý . Řehoř Vincenc Bailly Petro Amienský Pavel Féron Vrau doktor Jan Lada Sýkora Zákon Eug Antonín Gabr Pecháček Jos Tumpach Praha Vodloch Francie Ka Le Croix Lev XIII . pro zásluha Le Croix