ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d58d21e0-fd99-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 28, person 27, org 3, work 2
1 masthead
Číslo 166
2 masthead
V Praze, dne 19. června 1900
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redakce, adrninistrace expedice Praha, Pštronsova alíce, čí310 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevrace Nezapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté
Praha
5 article KAl
KAl po dině polední. vednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází ve 3 hodiny 52 minuty ráno. Slunce zapadá v 8 hodin 10 minut večer
Kala
6 article JLCK
JLCK Úterý: Sv. Gervasia a Protasia, mučenníků Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu P'áně v Emausích na Nov. Městě od 18.—21. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . . . 2.80 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. čtvrtletně ... K 9.— celoročně. ... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně. . .. K 48.— Predplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 13.2 celoročně . .. K 52.80 Telef, administrace 1126.
Protasio Emausy Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belgie Anglie ita svazek . Gervasia P ' án
7 article
Vytýkají nám panovačnost.
8 article
Motto: „Vyvrzte břevno dříve ze svých očí. Dle písma sv. Sotva jsme věřili svým očím, když jsme četli v polských listech, zvláště ale v »Huchu ka- tolickém« výtku tuto. Bratří Poláci, o jejichž panovačnosti nad bratry Rusíny ode dávna, a to při každém zasedání jak na sněmě lvovském tak i říšském, ozývají se velmi oprávněné stesky, vy- týkají nám panovačnost — nad kým? Nad kým jiným než nad Němci a důsledně i nad celou říší. Obžalobu svou odůvodňují některými výroky dra. Herolda a pak i některými větami před několika dny vydaného pamětního prohlášení klubu mlado- českých poslanců. Dru. Heroldovi vyčítají, že prý řekl, že v Rakousku všichni tak musejí skákati, jak jim Češi zahrají. Nevíme již, učinil-li dr. He- rold opravdu výroku toho ve smyslu mu podklá- paném, víme ale, že dr. Herold je řečníkem nemálo temperamentním, a že by mohl výrok takový vyjíti mu z úst jen jako lapsus linguae. Ale rozhodně musíme stavěti proti dedukcím, jež »Ruch katoli- cki« z něho činí. My Češi prý bažíme po hegemo- nii v Rakousku, tedy ne pouze nad Němci, ale nad celou říší, zrovna jakoby prý národové rakouští jen proto odmítali jařmo německé hegemonie, aby do- stali se pod jho české Výrazy takové prý musejí škodit věci české. Češi ve svém boji o rovnopráv- nost musejí prý i s tím unikati, jakoby dychtili po převaze nad jinými. Ostatně obstrukce česká a roz- bití parlamentu byla prý »bardzo wy ražna illustraci tej czeskej manii wle košci.
Polák Rusín Němec Herold Čech He doktor Rakousko
9 article
Tu to máme: Česká obstrukce sama sebou je důkazem naší panovačnosti. I v dalších ještě vě- tách viní nás tentýž list — (viz jeho číslo z mi- nulé soboty) z megalomanie — tolik co ve- likášství a radí nám jen abychom přijali to, co nám nabízí Körber, od něhož prý žádnou měrou pro sebe získati nemůžeme — žádné fráze ani hru- biánství se strany české — ujišťuje »Ruch ka- tolicki« — pranic nezmění na jeho náhledu. Víme tedy, proč nám bratří Poláci dali kvinde. Nám to na vlas připadá, jako když má mezi dvěma přáteli dojíti k nepřátelství, a když jeden, aby měl příčinu, druhého schválně urazí. Avšak mluvme si pravdu: Pánům Polákům podle všech praecedencí v naší společnosti bylo již nevolno, stýskalo se jim po krásných očích levice a proto snaží se nás co nejvíce urážeti, aby měli příčinu k rozchodu. Pra- ktika tato je známa již z dob starých Římanů. Známé listy polské již dávno žehraly na přátelství Čechů a Poláků, žehrali vůbec na to, že Poláci se- trvávají ve svazku pravice. A k listům těm do- brovolně se přidal »Ruch katolicki«, který ještě před novým rokem často byl od listů našich uváděn, jakožto list nám přející, který ale od no- vého roku uchýlil se kajicně do tábora levice.
Körber Polák Říman Čecho
10 article
My Češi prý tedy jsme panovační, megalo- manií posedlí! Na to bychom mohli odpověděti slovy Hamleta: »Já jsem tak skromný, že bych měl místa dost v ořechové skořápce«. — My se doma i v cizině krčíme, kde jak můžeme. Při- sedne-li si k našemu stolu Němec, bezděčně po- posedneme si dál, jen aby Němec měl dost po- hodlí a vyhrabáváme ze všech koutků paměti zbytky němčiny, jen abychom se mu zavděčili. Je sice pravda, že vydržujeme si Matici školskou, abychom několik tisíc dítek našich dělníků v tak zvaném německém území zachránili, jinak ale jsme takoví dobráci, že pouštíme německý kapitál a ně- mecký velkoprůmysl do země vždy hloub (asi tak jako bratři Poláci zase židy). My megalomanií po- sedlí Češi pustili jsme do rukou Němců a židů skoro všecken náš obchod a všecky vydatnější živ- nosti. Naše převaha v Čechách a na Moravě za- kládá se pouze na několika mizerných číslicích, poskytujících nám sice převahu číselnou, nikoliv ale morální. Připouštíme, že jsme v posledních levecu avspon
Čech Němec Čechy Morava
11 article
poli literatury a že dost se tužíme v obchodech a živnostech, že však v ohledě poslednějším daleko ještě stojíme za Němci. Že si při své chudobě časem vzpomeneme na velikost a význam někdej- šího českého království, a kdož by nám mohl za- zlívati. Vždyť i nejmenší chuďas s povzdechem připomíná si, že jeho děd anebo praděd býval ve- likým statkářem, že ale nehospodářstvím přišel o všecko, asi zrovna tak jako bratři Poláci vzpo- mínají si na velikost svého království. I to mile- rádi doznáváme, že máme trochu té staročeské hrdosti a že se neradi Němcům vnucujeme, a že se k nim vůbec nedotlačujeme, jako Poláci. Naše postavení naproti Němcům rovná se skoro na vlas postavení Rusínů naproti Polákům. Jsme-li pano- vačnými my, pak jsou jimi i Rusíni, a tu se ovšem nedivíme, proč nám Poláci vytýkají magelo- manií. Ubozí Poláci, co všecko musejí přetrpěti od panovačných Rusínů! Pak se Polákům ovšem nedivíme, že sympatisují s ubohými Němci u nás, kteří vedou zoufalý boj proti naší panovačnosti.
Němec Polák Rusín
12 article
Nyní poznáváme, že poslanci mladočeští chy- byli, když vešli v politické sdružení s bratry Po- láky na mnohý úkor Rusínů. My jsme tím sym- patie Rusínů na mnoze potratili a Poláky jsme si — jak figura právě ukazuje — přese všecky oběti v přízni neudrželi. My bychom byli svou aliancí s Poláky málem ztratili sympatie Slovinců. Poláci v našem s nimi přátelství již dávno hledali chlup, jejž i konečně nalezli. Nuže necht si z něho uvinou provaz, jenž je hodně těsně při- váže k Němcům, kterýmž mohou pomáhati Ra- kousko tlačiti do Pruska, tam, kde hakatisti všeněmeckou kulturu do Poláků vtloukají. Poláci dle všeho začínají se smiřovati s novým plánem Němců na rozdělení Rakouska, vedle něhož Halič má býti ze svazku Cislajtanie uvolněna, abychom tím spíše od Němců mohli býti majorisováni. Němci teď horlivě mažou Polákům kolem úst med samo- statnosti, jak prý pak budou brániti Rakousko před Ruskem. Blázni byli, kordy měli! Němcům běží o za- šantročení Cislajtanie do Všeněmecka, proto rádi se zříkají Haliče a budou se houby starati, co se stane s rakouskými Poláky. Němci na Halič ne- reflektují. Oni zatím mají co hrýzti na Poznaňsku. Proto jen páni Poláci buntujte se chutě s Němci. končtí Prušáíci jsou ještě chytřejší.
Rusín Polák Němec Cislajtanie Prusko Rakousko Halič Rusko Poznaňsko
13 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 18. června. Situace vnitřně-politická jest dopusud nevyjas- něna. Oznamuje se pouze ze dvou stran souhlasně, že vláda nepřikročí v nejbližší době k žádným opa- třením, kteráž na poli vnitřní politiky znamenala by nějaký větší dosah. Učiní prozatím jen to, čeho vy- žaduje opatření prozatímního rozpočtu a kvoty. Z jiné strany dodává se k tomu však, že vláda přece jenom pomýšlí na oktroyování jazykových nových osnov, nového jednacího řádu a po případě také na rozpu- štění říšské rady. Každé z těchto tří opatření vedlo by arciť k částečné ministerské krisi.
Praha
14 article
Vzpomínky z pobytu Jeho kníž. Milosti nejdůstojnějšího pána Leona svob. pána Skrbenského ve věčném městě a v jížní Italii o letošní jubilejní pouti. (Pokračování.) Z Říma do St. Agnello u Sorrenta. Doba k jubilejní pouti a k pobytu v Římě vyměřená zatím „vypršela, a naší poutníci se roz- létli. Jedni dále na jich, puzeni jsouce touhou viděti krásy Neapole, Vesuvu, obdivovati širé moře a ko- chati se pohledem a vůní hájů pomerančových kry- jících břehy zálivu neapolského Druzí majíce dosti na dojmech v Římě zažitých, vraceli se ke krbům své milé vlasti. Náš arcipastýř byl by se vrátil zajisté s těmito do své arcidiecése, kdyby se mu nebylo bývalo po- drobiti vyšší vůli, totiž výslovnému přání sv. Otce, aby pobyt svůj v teplém podnebí italském prodloužil a z chřipky nedávno přestálé se zotavil. Za tím účelem volil pobyt v tichém, samými háji pomeran- čovými obklopeném městečku St. Agnelo, ležícím na břehu zálivu neapolského 20 minut od Sorrenta a ubytoval se v útulném hotelu zvaném Cocumella, kamž bylo jeti z Castellamare, poslední to stanice dráhy, povozem pět čtvrtí hodiny. Cesta jest roz- košná. Z Castellamare silnice ustavičně stoupá. Nej- prvé nás vede olivovými, ořechovými háji a vinicemi, uprostřed nichž před vesnicí Vico Equense hrdě se zdvihá nad mořem letohrádek purkmistra neapol- ského, pak jako by chtěla nám ukázati s výše krásy moře a zálivu, opustí stinné háje a jako had vine se dále po svisle do moře spadajících stěnách. Úchvatný
Leon Skrbenský Stanislav Agnet Vico Equens Řím St . Agnella Sorrento Neapol Vesuv Castellamare
15 article
pohled na rozčeřenou hladinu, mořskou nás přímo okouzlí. Zdá se nám, že něco živého před námi se hemží, se houpá, poskakuje. Máme před sebou jen vodu, vodu neživou, a přece tolik života všude, na- hoře v těch vlnách a dole v hlubinách. Života a krásy dodávají nesčetné bárky, lodičky a lodice pla- chetní, jež hemží se tu jako broučkové, tam zase pyšně se nesou po hladině jako sněhobílé labutě. Na nejzazším obzoru jeví se nám obrysy protějšího břehu, zahaleného v lehkou modravou mlhu. Zatím co se tímto pohledem kocháme, cesta jakoby naschvál rozmarně najednou se uhne, moře se nám ztratía my objíždíme celé údolí, jež náhle bylo přerušilo souvislost vysokých břehů hlubokým korytem. Tuto hru svou opětuje silnice několikráte, dříve nežli do- spějeme do St. Agnella. St. Agnello, jakož i Sorrento, leží na přeúrodné a jediné to rovině na hornatém polostrovu sorrent- ském. Čítá 5000 obyvatel. Uvykli jsme v Říměa v jiných větších městech nazírati na lid italský jako drzý, dotěrný a k cizinci úskočný; zde však bychom Italům podobným úsudkem křivdili. Ano, my se přesvědčíme o pravém opaku. Lid jest zdvořilý, po- zdravuje kněze na potkání, k cizinci chová se vlídně a uctivě, odpovídá ochotně, ano s jakousí vrozenou elegancí na dotazy a v mezích slušnosti nabízí svých služeb. Očekává ovšem od cizince vždy laskavé zacbázení, a je-li od cizince odbyt slušně, poděkuje se i za to. »Sempre a suo servizio«, »padronissimo« (vždy k službám, nejoddanější služebník) »buon passegio, divertimento« (dohrou zábavu, procházku) jsou fráse zdvořilosti vlastní i tomu nejprostšímu námořníku. Uctivý pozdrav aneb projev díků naznačují vše-
Italos St . Agnella Sorrento Lido
16 article
obecně graciosním posuňkem ruky, jaký my dě- láme, posíláme-li polibek. Před biskupem mimo to pokleknou. Předností lidu tohoto jest, že vzdor zevnějšímu mocnému vlivu cizinců zachoval svoji individua- litu, prostotu a dobrosrdečnost neporušenou. Nena- lézáme jinou příčinu toho, nežli jeho hluboké a živé přesvědčení náboženské.
17 article
Cocumella. Naši přátelé a příznivci. Hotel Cocumella leží osamocen na obvodu mě- stečka a podobá se spíše nějaké ville. Zahrada tu kvetoucích, tam ještě ušlechtilým ovocem obtěžkaných pomerančů a citronů spojuje jej s příkrým asi 80 metrů srázně k moři spadajícím břehem. Přístup k moři umožňují schody vtesané do skály a opatřené ochrannou zdí místo zábradlí. V dolejší pak části vedou přirozeným, místy uměle přizpůsobeným tune- lem, který na několika místech se otevírá, jakoby v přirozené, ohromné okno, jež upraveno jsouc za balkon a ozdobeno visutými květinami skýtá na oka- mžik odpočinku a zábavy pohledem na moře a na vlny bijící a se rozrážející o skálu pod nohama na- šima. Asi v polovici rozdvojují se schody. Jedny ústí do malého hlubokého přístavu, jenž proti vlnám otevřeného moře jest chráněn srpovitě zahnutým ná- spem (mole). Uprostřed kolébá se několik lodiček uvázaných na plochém útesu skalním, jenž slouží zá- roveň ke vstupování na lodičku, maje několik vte- saných schůdků se zábradlím. Druhá větev schodů vede nás na písčitý břeh mírného svahu v délce asi 200 metrů (spiaggia), jelikož skály tu ponechaly ja- kýsi prostor k moři. V letní době, počínaje polovicí června, byvají tu postaveny lázně.