2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. dubna 1905.
5
article
tovosti. A ještě slovo o té spolehli-
vosti Japonska. Známé jsou sliby Korei uči-
něné a nesplněně, a nynější zvýšená ela do-
vozná na vlněné a bavlněné látky v Japonskuo
10 a 15 procent jsou rovněž porušením plat-
ných smluv. Takové skulky budí nedůvěru
pochybnosť o odůvodněnosti takového spolku
pro Anglii, jak jej nyní doporučuje anglo-ja-
ponský tisk, i když by všechny ostatní pod
mínky zněly příznivě.
Na bojiště.
Velitel třeti mandžurské armády, gen. M.J
Baťjanov, chystá se vydati na bojiště as
za dvě neděle, dříve ne.
Lelegramy.
Stesselj.
Z Petrohradu, 4. dubna. (C.-B.) Vojen-
ský soud, před nímž generálu Stesseljov
bude se zodpovídati, že vydal Port Artur
sejde se v polovici dubna za předsednictví gen
Ropa.
Z bojiště mandžurského.
Z Tokia, 4. dubna. (C.-B.) Dle zprávy
z hlavního stanu zapudila v neděli část vojska.
jež má obsazený Kayan, na sever nepřílele,
kterýž stanul u Ajseniu, 26 mil severovýchodně
od Kayanu.
Z Berlína, 4. dubna. »Vossische Zlg-
sděluje z Petrohradu, že dle zpráv z hodno-
věrných míst bezpodmínečně bude v
válce pokračováno; vláda cítí se dost
silna k vedení války.
Baťjanov
Artur
Japonsko
Anglie
Petrohrad
Tokio
Kayan
Berlín
Vossische Zlgie
6
article
Balkán.
Balkán.
Povstání v Makedonii.
B. B. Ze Soluna, 2. dubna. Bulharský
setník Protogerov z organisace gen. Zončeva
překročil hranici s 250 povstalei.
Gen. Jankov učiní taktéž v úterý se 400
muži.
B. B. Z Bitolie, 2. dubna. Tureeké vojsko
vydraneovalo a vypálilo ves Zrnje u Leriny.
B. B. Ze Skoplje, 3. dubna. Turecké úřady
odhalily spiknutí, které mělo za účel po-
vražditi konsuly. V Palance zatčeno 36
osob, mezi nimi pop a učitel.
B. B. Z Bělehradu, 3. duhna. Bulharské
úřady zakázaly srbským sedlákům, kteří mají
pozemky na bulharském území, choditi za hra-
nici. Srbská vláda, nemohouc dosáhnouti zrušení
tohoto zákazu, vydala stejný pro bulharské se-
dláky, mající pozemky na srbském území.
B. B. Z Mitrovice, 3. dubna. Arnauté
na sehůzi v Peči usnesli se vyhnati ruske
mnichy z monastýra Dečan. Před domem
mulesarifovým demonstrovali a byli rozehnáni
vojskem. Jiná schůze Arnautů konala se v Strelici.
Protogerov
Zončev
Balkán
Makedonie
Jankov
Bělehrad
Mitrovice
Peč
7
article
Účastníků 600. Usneseno neplatiti daně.
Z Cařihradu, 3. dubna. (C-B.) U železniční
stanice Tabanovců (ve vilajté skopijském) srbaká
povstalecká četa střílela na vojáky. V boji, jenž
se rozpředl, byli 4 vojáci a 4 Srbové zabiti.
Osm členů čety bylo zajato a dopraveno do Ku-
manova, kdlež 4 byli porubáni mohamedány,
roztrpčenými usmrcením vojáků.
Z Cařihradu, 3. dubna. (C. B) Dle posled-
ních zpráv známý náčelník čet Sandenský vy-
skytl se se silnou četou v obvodu obel Mačevo
a Kralovo. V obvodu isled-deresském v skoplj-
ském vilajetu připravilo prý 30 obeí bul-
harských povstalecké hnutí. Známý
náčelník Gerčikov odjel tam, aby hnutí
řídil. Turci vykonati náležitá opatření. Čly-
řicet bulharských obcí okresu istipského v skopij-
ském vilajetu zdráhá se, podníceno byvši ko-
mity, provésti novou volbu muktara (představe-
ného). Generální inspektor nařídil, aby prozatim
staří představení v úřadě zůstali a aby, kdyžtě
potrestání celých vsl jest nemožné, hlavní sgi-
tátoři soudně byli stíháni.
Mačevo
Kralův
Gerčikov
Turek
Cařihrad
Tabanovec
Ku
Srb
8
article
Francouzsko-německé napjetí.
Francouzsko-německé napjetí.
Z Paříže, 4. dubna. (C.-B.) Nacionalistický
poslanec Archedeakon, který žádán byl ministreu
vnějších záležitosti, aby odročil ohlášenou inter
pellaci o Marokku, zaslal rozmrzen tímto jed
náním ministrovým jemu list, v němž trvá př
své interpellaci a žádá, aby Deleassé odpověděl
na ni co nejdříve. V pariamentních kruzích ee
proslýchá, že Delcassé chce odepříti odpověď na
dotaz a dovolati se jednacího řádu, jenž mu
dovoluje odročiti odpověď na interpellace v za-
hraniční politice na neurčitou dobu. Počet po-
slanců, u nichž politika Delcasséova v poslední
době budí obavy, jest tak veliký, že odmitavé
chování Deleusséovo způsobilo by živý odpor.
Clemenceaux pojednává v »Aurore« o zprávě,
že ni vláda Spojených států nebyla zpravena
o francouzsko-anglické smlouvě a pravi, že není
pochyby, že politika Deleasséova ve všech dileeh
světa ukázala se nesprávnou.
Z Paříže, 4 dubna. (C.-B.) Listy oznamují
že ministerstvo zahraničních záležitostí navrhlo
aby anglický král Eduard, jenž přišlí čtvrtek na
své cestě přes Francii do Marseillu použije pa-
řížské okružní dráhy, sešel se v některém míst
pobliž Paříže s presidentem Loubetem.
Z Kolína n. R., 4. dubna. (Pův. telegram
»Národních Listů«.) Tangerský dopisovatel » Köl.
Archedeakon
Deleassé
Delcassé
Eduard
Loubet
Köl
Paříž
Maroko
spojený stát
Francie
Marseille
Kolín
9
article
Zlg.« sděluje: Zde se tvrdl, že Německo
sdělilo zdejšímu diplomatickému
sboru rozhodnutí marocké vlády.
důležité pro obchod všech ná-
rodů.«
Marocká vláda objednala k usnadnění pří-
stavní služby v Tangeru u německých firem
dva vlečné parníky i jiné předměty.
Z Paříže, 4. dubna. (Zvl. tel.) Největší po-
bouření proti Němocku budí zde další řeč Vilé-
mova, kterouž pronesl v Tangeru k zástupei
sultánovu a v níž pravil: »Pokládám sultána za
naprosto neodvislého suveréna a on jest,
s nímž si přeji dorozuměti se. Co se re-
forem týče, jež se mají zavésti prý v jeho
zemi, soudím, že musí postupovati při tom ve-
lice opatrně a že musí dbáti při tom
náboženských citů svých poddaných, aby ve-
řejný pořádek nebyl ani na oka-
mžik reformami těmi porušen.« Po-
něvadž jest očivídno, že Vilém podněcoval tu sul-
tána zřejmě také již i proti pouhým reformám, n
něž Francie naléhá, táže se oficiosní »Tem p se
zdejší v úžasu: »Opravdu dlužno se tázati, co
má tato politika vynésti Německu, kdyžtě
prý žádá, jak říká, jen svobody obchodní, kte-
ráž jest ve smlouvách zaručena. Chce-li
Německo však něco jiného a něco
více, tož na cestě své utká se
s určitou a trvalou dohodou mez
Franeil, Anglií, Španělskem a Ita-
li1. Tato dohoda plyno z 9. čl. anglo-franeouz-
ské smlouvy z 8. duhna. Článek ten zní: »Obě
vlády shodly se, že propůjčí podporu diplomacie
své ku provedení klausule tohoto prohlášení«.
Krom toho jest článek tento pojat rovněž do
francouzsko - španělské smlouvy
z 3, října 1903 i do úmluvy franko-
italské, o tři léta dříve v příči ně
Středozemního moře uzavřené.
Vilém
Německo
Tanger
Paříž
Francie
Tema
Anglie
Španělsko
10
article
Tato dohoda bude snad míti pro sultána pře-
svědčivou sílu, s níž bude musit stále více počítati
a o kterou se bude moci příležitoslně opřiti.«
Toto prohlášení oſiciosního listu činí zde
tím hlubší dojem, proto že nebylo až posud nie
známo zvláště o dohodě s Italií, jež by ji mohla
uvésti i v rozpor s dosavadním její spojencem
německým. Vědělo se sice, že vyjednávání fran-
couzské s Italil z r. 1901 týkalo se otázky afri-
eké, ale netušilo se (?), že stálo i na formálním
ujednání (Viz i závěrek statě v »Politických zprá-
vách zahraničních.« Pozn. red.), kteréž by ve
spolku s pozdější úmluvou se Španělskem i Angli
položílo základ k hotovému čtverspolku afi-
ckému.
Z Londýna, 4. dubna. (Zvl. tel) Marocká
olázka budí zde dosud známý rozruch. »Times«
píší: Od pověstného telegramu Vi-
lémova ke Krügerovi žádný jestě
čin německého císaře neměl ráz
tak sensační jako nedávná jeho
návštěva v Tangeru. Rušivé ná-
sledky jeho zostřují se ještě jen
více přesným zněním císařský c
výrokův. »Times« citují tu pak výroky Vi-
lémovy, zrazující sultána marockého i jen od
reforem (Viz výše. Pozn. red) a dokládají:
Tato mluva upírá Francií dokonce příkře i jejl
zájmy v Marokku. Na štěstí pro m íe
světa jest moudrost vlády fran-
couzské vyzbrojena i proti provo-
kaei, kteráž tak zřejmě přestřeluje cíl.
Angl
Krüger
Španělsko
Londýn
Tanger
Francie
Maroko
Times
11
article
Z Tangeru, 4. dubna. (Zvl. tel.) Německý
vyslanec lissabonský Tollenbach, jenž Vi-
léma sem doprovodil, dli zde dosud, čemuž se
přikládá značný význam. Zástupce sultánův po-
řádal mu hostinu na počest a projevil přání,
že sultán souhlasí s radou cisaře,
aby se reformy neukvapily a a b
se při nich šetřilo náboženských
citů obyvatelstva.
Z Londýna, 4. dubna. (Zvláštní telegram
»Národních Listů«.) »Daily Express« dovídá se
z Patíže: Britské loďstvo, jež v prvé polovici
července připluje do Brestu, bude čítati osm
bitevních lodí a 5 křižáků. Severní loďstvo fran-
couzské, snad i středomořské, je pozdraví
oplati návětěvu ve Spitheadu, kam pod admi-
rálem Caillardem připluje 5 bitevních lodi,9
křižáků, 5 torpédoborců a 6 torpédových lodi.
Tanger
Londýn
Brest
Spithead
Daily Express
12
article
Snad stane se tak v době, kdy bude král pří-
tomen regatám v Cowesu.
Z Londýna, 4. dubna. (Zvl. telegr.) Dle
»Timesů« vyjádřil se Vilém II. v Tangeru též
výslovně, že přijel tam přímo proto, aby pro-
jevil, že žádnému jinému státu »nedovolí«, aby
si vynutil v Marokku nějakou přednost. Deputaci
německé pak vyslovil se, že toto stanovisko
zrovnia před tím byl »eo nejzřejměji« vyslovil
i k francouzskému zástupci. »Times« připomí-
nají, že když Vilém II. podobně jal se své doby
podněcovati Krügra k odporu proti Anglii, že
Salisbury odpověděl na to okamžitým uvedením
leďstva na stav válečný. Zde v Londýně litují,
že Francie nedává se té chvíle strhnouti ke
krajním opatřením takým.
Jak na místě jest ale tato opatrnost Francie,
dokazuje, že král Edvard VII. chtěl dle nejno-
vějších zpráv vykonati cestu svou z Calais do
Marseillu přes Francii v úplném ineognitu a že
odmiti všeliké oficiální uvítání francouzské, jen
aby v ničem takém Německo nevidělo žádného
hrotu svého. Ukazuje to nejlépe, jak málo
Francie mohla by se v případném konfliktu
s Německem spoléhati na Anglii a politika fran-
couzská jest, jako dříve, i dosud přes všechno
zažehnávání Jauresův a Combesův odkázána na
oporu ruskou.
er. Z Paříže, 4. dubna. Pod dojmem roz-
prav o Vilémově zakročení klesla včera renta
o 25 centimů.
Vilém II
Edvard
Jauresův
Combesův
Cowes
Londýn
Tanger
Maroko
Anglie
Salisbury
Francie
Calais
Marseille
Německo
Paříž
Timesy
13
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z klubu svobodomyslných lidových poslanců
českých.
Z Vídně, 4. dubna. (Zpráva předsedni
ctva.) Klab konal dnes schůzi za předsednictví
dr. Pacáka. Jednalo se o zákoně v příčiné
vojenské přípřeže v míru. Bylo usnešeno hlaso-
vati pro podrobnou debatu, zároveň pak usne-
šeno hlasovati proti každému návrhu jak odro-
čovacímu tak odkladnému. Po meritorní stránce
byla vzhledem k tomu, že jde o předlohu ho
spodářskou, dána každému členu volnost hla
sování. Pak sdělen přípis národní rady dolno-
rakouské.
Klub konal večer opět schůzi, ve které
rokovalo se napřed o posledním jmenování
soudních úřadníků v království českém. K do-
tazům posl. Březnovského a Špindlera podal
poslanec dr. Pantůček o věci té zprávu.
Potom předseda dr. Pacák referoval o
dnešní konferenci předsedů všech klubů sně-
movních a jednání jejím. Tolikéž pak o veške-
rém jednání svém za doby, kdy klub neby!
shromážděn. Veškeré zprávy tyto vzaty na
vědomí.
Míslecké gymnasium.
Z Vídně, 4. dubna. Do sněmovny dosta-
vila se deputace Matice místecké, ve
které se nalezali pp. předseda Proch áz ka
a členové výboru professor Kůrka a Ja-
terka se žádosti za postátnění gymnasia ta-
mějšího, které odbylo již třetí maluritu a které
má samostatnou budoucnost. Byli uvedeni po
slanci Hrubanem, Pražákem a Sto-
janem k ministrům Randovi a Hart-
lo v i, jimiž dostalo se jim prohlášení uspokojivého.
Prof. Kůrka ukázal na nejistolu, ve které se
nalezá professorský sbor v příčině existence
svých členů. Ministr vyučování podal uspokojivé
vyjádření, že sbor převzat bude do režie státní
a vyzval ho, aby působili i na dále tak uspo-
kojivě jako dosud.
Klab
doktor
Pacák
Březnovský
Špindler
Pantůček
Hruban
Pražák
Randa
Hart
profesor
Kůrka
Vídeň
profesor Kůrka
14
article
Porada Němců z královstvi.
Z Vídně, 4. dubna. Němečtí poslanci, ná-
ložející sněmu království českého, pokud jsou
členy říšské rady, konali večer poradu, které se
však poslanci skupiny Schönererovy ne-
zúčastnili. Posl. Prade a Pergelt po-
dali zevrubné referáty o jednání, které se dělo
s bar. Gautschem ve příčině obnovy normálních
poměrů na sněmě zemském. Oba referenti pro-
hlásili, že vůči chofu vlády nižádným způsobem
nepředstihli usnesení německých poslanců zem-
ských, nýbrž vždy prohlásili, že právo rozhodo-
vati o definitivním stanovisku německých po-
slanců na sněmě zemském přísluší toliko valné
schůzi jejich.
V debatě, která následovala, ukazováno
k tomu s několika stran, že budou-li němečtí po-
slanci sněmu zemského postupovati svorně.
mohou získati podstatný prospěch z ny-
nější situacs pro Němce králov-
stvi českého. S jiné strany však důtklivě
bylo prohlašováno, že nemůže býti tajeno, že
vytrvalou obstrukcí na sněmě království českého
zhoršují se úvěrní a finanční poměry země oči-
vidně a že tím ovšem také trpí ci-
telně Němci, S téže strany bylo prohlášeno,
že jestnemyslitolno (!), bez závaz-
ných přípovědí Čechů ve příčině
požadavků, které Němci vyslo-
vili (!) obstrukci zastaviti (!).
Porada nebyla skoncována, poněvadž bylo ře-
čeno, že dnešní konference má ráz výlučně in-
formační a že jde jen o to, pro plenární schůzn
poslanců zemských připraviti návrhy. Naposledy
pověřeni posl. dr. Urban a Prade úkolem
vejíti ve styky se všemi německými stranam
sněmu zemského, po připadě připraviti návrhy
pro plenární schůzi zemských poslanců. Konfe-
rence dnešní trvala 3 hodiny.
Z Vídně, 4. dubna. Říšští poslanci němečt
z Čech zamýšlejí na příšti týden svolati novou
schůzi za účelem porady o příštím zasedání
sněmu království českého.
Němec
Posl
Gautsch
Čecho
doktor
Urban
Prade
Vídeň
Čechy
15
article
Porada předsodnictev všech klubů.
Z Vídně, 4. dubna. O polednách konala se
ve sněmovně konference předsedů všech klubů.
Nejprvé baron Gautsch oznámil, že posla-
necká sněmovna rozejde se na prázdniny veliko-
noční ode dneška za týden, t. j. 11. dubna, po
svátcích pak že se sejde opět 3. května. V kam-
pani předvelikonoční vyřídí se zákon rayonový,
zákon o přípřeži za míru, předloha ve příčině
prodeje erárního majelku a bude-li možno, zákon
o drahách místních. Chef vlády vyslovil přání,
aby na jednací pořad kampaně povelikonoční po-
ložila se předloha o celním tarifu. Veliká většina
předsedů jednotlivých stran projevila souhl as
s tímto podnětem. Potdm prohlásil předseda
klubu českého dr. Pacák, že vzhledem k tomu,
že většina předsedů klubů pro návrh barona
Gautsehe se vyslovila, zůstavuje rozhodnutí ve
příčině českých poslanců poslancům.
Posl. Pernersterfer a Gross přáli
si, aby 9. května, v den narozenin básníka Schil-
lera, nekonala se schůze plenární. Této žádosti
vyhověno. Baron Malfatti žádal, aby před-
loho vládní o zřizení vlašské právnické fakulty
v Roveredu přikázala se prostě bez prvního čtení
výboru rozpočtovému. Baron Gautsch při-
mlouval se za příjetí podnětu toho, pravě:
„Vládě je vlastně lhostejno, zda zabývati se
bude předlohou tou napřed plenum anebo vý-
bor. Vláda je odhodlána v rozpočtovém výboru
pronésti se nejen o vlašské universitě, nýbrž
o všech otázkách universitních. Domnívá se tu-
díž, že bude veškerým stranám vítáno, budou-li
moci zvlášť zvědět, jaké stanovisko zaujme
vláda k jednotlivým otázkám universitním.“
Gautsch
doktor
Pacák
Gautseh
Posl
Pernersterfer
Gross
Baron Malfatti
Baron Gautsch
Vídeň
vlašský právnický
16
article
Posl. dr. Patlni.
Z Vídně, 4. dubna. Posl. dr. Pattai vzdal
se dnes advokatury.
Volné advokátní sdružení poslanecké.
Z Vídně, 4. dubna. Volné advokátní sdru
žení poslanecké sněmovny konalo dnes sehůzi
o svých záležitostech. Vzato v poradu především
usnesení panské sněmovny v příčině zjednoduše-
ného řízení u správního soudu. Usneseno působiti
k tomu, aby mohlo se nahlédnouti u tribunálu
toho do listin také v době, kdy nějaká stížnost
byla zamítnuta pro řízení nedostatečné a zvláště
aby připuštěna byla námitka protí rozhodnutí do
30 dnů. Osnova zákona podaná vládou včera ve
sněmovně poslanecké v příčině upotřebení pokut
placených advokáty a kandidáty advokátními
k účelům humanitním, byla vzata na vědomí.
Proti návrhu zpravodaje prof. dra. Skédla ve
příčině zavedení sprostředkovacích úřadů učiněny
námitky několika členy konference a bylo pro-
hlášeno, že zavedení podobných úřadů se ve
všech korunních zemích nedoporučuje. Rokovalo
se pak o konkursních útratách. Zamítavá vota
advokátní komory vídeňské a pešťské přikázána
byla do referátu poslanci dru. Demlovi.
Dlouhá rozprava konala se o přání, aby do disci-
plinárního senátu nejvyššího soudu povoláni byli
také advokáti. Naposledy dr. Sylvestr vyzván,
aby dohodl se o některých sporných bodech této
věci se správcem ministerstva justice.
Posl
doktor
Patlni
Pattai
profesor
Deml
Sylvestr
Vídeň
panská sněmovna
17
article
Slovinsko-chorvatský klub.
Z Vídně, 4. dubna. Po plenární schůzi po-
slanecké sněmovny sešel se klub slovinsko-
chorvatský ku poradě o tom, jaké stanovisko
zaujme k návrhu, jejž podal v konferenci před-
sedů všech klubů předseda vlašského klubu bar.
Malfatti v ten rozum, aby vládní osnova ve pří
čině zřízení vlašské university v Roveredě bez
prvního čtení přikázala se výboru rozpočtovému.
V konferenci té proti tomuto podnětu vyslovil se
posl. dr. Susteršič, předseda slovanské svezy.
řka, že zamítavé votum jeho není způsobeno ni-
žádným protivenstvím proti Vlachům, nýbrž že
důvody před forem, před kterým mluvi, vyložiti
nemůže. Pročež zůstavuje usnesení ve věci té
klubu. Klub je dnes však neučinil, ale stane se
tak ve sehůzi přiští, která bude se konati ještě
před rozehodem sněmovny na prázdeň veliko-
noční.
doktor
Susteršič
Vlach
Slovinsko
Vídeň
Rovereda
vlašský univerzita
18
article
Deputace.
Deputace.
Z Vídně, 4. dubna. Do sněmovny dostavila
se deputace klubu kancelistů stát-
ních drah k členan rozpočtového výboru se
žádostí, aby se vyhovělo požadavkům, jaké tlu-
močeny byly v pamětním spisu ministru Witt-
kovi podaném. Jedná se hlavně o to, aby za-
řaděni byli kancelisté do statu úřadnického
stejně jako kancelisté jiných úřadů státních. De-
putace ukázala k tomu, že spravedlivým je po-
žadavek ten již z té příčiny, že kancelisté stát-
ních drah skorem výlučně konají služby úřad-
nické. Deputaci bylo slíbeno, že požadavkům
jejím dostane se podpory.
Z Vídně, 4. dubna. Dnes dostavila se do
sněmovny deputace spolku úřadníků
při poštovní dopravě a uvedena byla
ku předsedům všech poslaneckých klubů, kte-
rým přednesla své požadavky, jmenovitě ve pří-
čině dělení statu úřadníků při poštovní do-
pravě, kteří odbyli středoškolské studium, jakož
i spravedlivou úpravu postupu.
Witt
Vídeň
19
article
Uherská krise.
Z Krakova, 4. dubna. »Czasu« oznamuje
jeho vídeňský zpravodaj, že podle bezpečné in-
formace jest mylnou zpráva novinářská, jakoby
rakouský vyslanec v Berlíně šlechtie Szögyeny-
Marich byl autorem kompromisního návrhu, nyn
již zamitnutého. Vyslanec tento při svém od-
jezdu z Pešti ani obsahu návrhu tohoto neznal,
Skutečným jeho autorem jest Frant. Košut
což však jemu nikterak nevadilo, aby hlasova
proti vlastnímu návrhu.
Z Pešti, 4. dubna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.)
»Budapesti Hirlap« píše k situaci: »Ne-
zbude nie, než svolati uherskou radu korunní,
to jest apolečnou poradu oněch politiků,
kteří dosud byli u císaře a to za předsednictv
panovníkova Král musí seznati z porady té, ž
neslojí proti snad uminěným jen politikům, nýbrž
oproti celému národu. Pozná, že stejná přání
chovají i liberální politikové, kteří je té chvíle
jen ze šetrnosti a z oportunity zamlčují.«
Orgán lidové (klerikální) strany »Alkot-
many« píše: »Po půstu přijde vzkřísení. Co
přijíti musí, přijde — a tím bude
převzetí vlády koalicí za uplatnění jej
zásad.«
Officiální orgán »strany neodvislosti« » Bu-
dapesti« praví: »Každé krmě, nalezené z ku-
chyně Pitreichovy, bylo neslané. Není pochyby,
že koalice nestrpí nezdravého, protiústavního
řešení. Na konec nebude rozhodo v at
o osudu Uher vídeňská kamarill
vojenská, nýbrž většina říšs kéh
sněmu.«
František
Košut
Uher
Krakov
Berlín
Szögyit
Marich
Pešť
Alkotsko
Budapest Hirlap
20
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z německých stran.
Z Vídně, 4. dubna. (C-B.) V dnešní schůzi
německé strany pokrokové představenstvo podalo
zprávu o učiněných krocích, kterými má být
docilen vliv na vyjednávání mezi korunou
Uhrami. Dlužno se vystříhati všeho mísení se
do vnitřních záležitostí uherských, ale má býti
podán návrh na zajištění otázek, týkajících se
společných záležitosti, o něž běži. Představenstvu
sdělen souhlas k jeho krokům i zmocněno, by
vešlo ve styk se stranami jinými.
Strana křesťansko-sociální rozhodla se jedno-
hlasné pověřiti předsedu dra. Luegra, aby oznámil
čtyřělenému výboru německých stran požadavek,
by v otázce rakousko-uherské byl stanoven pře-
devším program, kterýž by se zabýval otázkou
rozluky se zvláštním zřetelem k majetkoprávním
záležitostem obou polovin říše, otázkou, komu
by připadly okupované země. Zákon o celním
tarifu má býti hned vyřízen.
V dnešní schůzi německé strany lidové
usneseno ponechati členům velnost hlasovánío
čl. 5. rayonové předlohy.
doktor
Vídeň
Uhry
21
article
Vojenské úvěry.
Z Vídně, 4. dubna. (C.-B.) S ohledem na
zprávy novin, že z tak zv. úvěrů na zbrojení
nejen obnosy na r. 1905 povolené, nýbrž také
úvěry přes rok ten sahajíeí byly již vydány neb
vázány jsou, uveřejňuje ministerstvo vojenství
tuto opravu: Z prostředků, jež z jara r. 1904
delegacemi byly jako splátka zamyšleného 450mil-
lionového úvěru povoleny, nebylo finančním mini-
sterstvem až dosud nic uvolněno. Vojenská správa
nebyla tudíž také s to objednávky na jaře r. 1904
zamýšlené na leto učiniti neb peníze dotyčné
vůbec vydati. Od posledních delegací uplynul
téměř rok i plyne z toho nutnost, objednávací
plán změniti, ale tím také i možnost, nároky na
úvěr nyní ještě změniti jinak, než jak se na jaře
r. 1904 zamýšlelo. V úvěru 450 uillionovém jest
zahrnuto i 38 millionů, kteréž na honfnice pro
r. 1902, dále 15 millionů, jež na nový dělo-
střelecký materiál v zimním zasedání delegae
r. 1904 povoleny byly. Oba tyto úvěry byly již
vojenskou správou uvolněny a z většiny také už
jich použito.
Vídeň
22
article
Volba v Uhrách
Z Rábu, 4. dubna. (C.-B. uher.) Kandidá
strany neodvislosti Karel Hilberth zvolen
poslancem 974 hlasy proti »divokému« dru.
Nemethovi, jenž jich dostal 539.
Kretská olázka.
Z Cařihradu, 3 dubna. (C.-B.) Ve zprávě,
jež dosla dnes z Athén, se praví, že řecká vláda
zaslala státům, ručícím za samosprávu Kréty,
oběžník, v němž zavrhuje hnutí na Krélě a prosí
o podporu států k zjednání pořádku, za kle-
rýmžto účelem dala také svému zástupci v Ka-
neji potřebné pokyny.
Prohlášení nové vlády italské.
Z Říma, 4. dubna. (C.-B.) Ministerská pro-
hlášení, jež ministerský předseda Fortis předčítal
dnes ve sněmovnách, zní: Neohlašujeme nového
politického směru. Rozřešení jednotlivých obdob
ministerské krise dokazuje, že naše dllo, opírajíeí
se o široký parlamentní základ, čeli k uskuteč-
nění programu, kterýž jsme v jeho základech již
příznivě přijali a kterýž v debatě 23. a 24. března
byl s dostatek vyjasněn. V řešení želez
niční otázky nelze připustiti od-
kladu, má-li převzetí dopravy železniční stálem
1. července býti zabezpečeno.
Hilberth
Nemeth
Uhry
Rába
Cařihrad
Atény
Kréta
Ka
Řím
Fortis
23
article
Podáváme proto předlohu, do níž přejata
jsou některá základní ustanovení dřívější před-
lohy, účelně změněná, zvláště též o zlepšen
finančního stavu personálu, a kteráž obsahuje
návrhy, jež dílem ihned musí býti provedeny
a jež dílem upravuji dopravu železniční státem
od 1. července. Ostatní doplňujíeí opatření sdě-
lena budou později. Máme důvěru, že sněmovna
předlohu po zralé úvaze přijme.
Bylo by zbytečno, rozhovořiti se blíže
o režimu svobodném, jenž má býti podržán,
i o pokojných cllech naší vnější politiky.
V mezinárodních styeích budeme
sledovati směr našimi předchůde
zavedený. Vnější politika Italie, jež stano-
vena jest opětnými projevy parlamentu i vůl
lidu zeela nepochybně a jež založelna je
na pevných spolctch a přátelství,
nemůže a nesmí utrpěti žádnéh
odchýle ní.
Italia
24
article
Třeba zabezpečiti trvání této politiky, je
uám zjednala důvěru jiných státův a jež nám
ji i zachová. Sledovati budeme tuto politiku,
horlivě pečujíce o své zájmy a představujíce
činitele míru mezi národy. Avšak pevné od-
hodlání, národu mír zabezpečiti, nemůže nám
zastříti nutnost, připraviti prostředky
obrany. Právě proto, že Italie chce mír,
musí pečovati o zdokonalení vo-
jenské organisace svojí. Také ná-
mořnictvu, tomuto tak důležitému
činiteli politiky pokojne, musí se
věnovati zvláštní péče. Bylo by ne-
moudré od nás, kdybychom opomenu li
sesíliti loďstvo svoje.
Bychom udrželi dobré finanční poměry,
musíme míti důvěru, že parlament neobtiží roz-
počet novými výdaji, jichž není bezpodmínečně
a nalehavě třeba. V sociálním oboru bu-
deme pokračovati v zákonodárství již účinně
zahájeném. Prohlášení končí: Máme jen přání
zemi prokázati užitečné služby. Víme, že pře-
jímáme vládu v okamžiku, kdy jest nutno více
než jindy, abychom osvěděili sllu, opře-
nou o autoritu a důvěru parla-
mentu. Prosíme jen, abyste nás posuzovali
dle činnosti.
Italia
25
article
Prohlášení vládní bylo přijato s pochvalou.
Po přečtení vládního prohlášení mluvilo
k němu několik poslanců. Bissoloti praví,
že socialisté hlasovati budou proti novým
vojenským vydáním, nedokáže-li se, že běžl
skutečně o obranu země, kterou řeč-
ník pokládá za nutnou. (Souhlas.) Ale
to nemůže se prokázati jinak, nežli parlamentní
anketou o armádé. (Živé pohnuti) Parla-
ment musi viděti jasně i ve pří-
čině allianeí a zahraničné poli-
tiky. Předseda ministerstva Fortis odpoví-
daje jednotlivým řečníkům vyhlašuje svobodu
za základ své vnitřní politiky. Vždy soudil, že
dělnické organisace musí býti
právě tak respektovány, jako
všechna jiná volná sdružení, před-
pokládaje, že pořádek neohrozí a zákon
neporuši.
Ve vojenské politice sněmovna zná prý
než jeho názory. Nejvyšší nutný cil vnější po-
litiky Iialie musí býti mír. To neznamená však,
že vůči eventuálním nebezpečím
války máme býti lhostejni. Na vý-
vody socialisty Bissolota, kterýž
za pochvaly sněmovny uznal nut-
nost národní obrany, odtušil m. p., že
dějiny učí, že bylo hrubou chy-
bou, opírána-li vlastní neodvi slost
jen a jedině o politiku spojene-
ckou.
Rokování bylo potom skončeno. Sněmovna
přešla pak bez hlasování k rokování o roz-
počtu min. orby.
Bissolot
Fortis
26
article
Franconzská sněmovna.
Z Paříže, 4. dubna. (C.-B.) Sněmovna
rokovaladale o roaluce cfrkve od atálare
Ministr kultu dovozoval, že vláda
nehodlá obnoviti vyjednávání s Vatikanem, pročež
třeba rozluky. Duch předlohy je liberální a du-
chovenstvo ví, že musí být opatrným a že by
mísením se do volebního boje ničeho neziskalo.
Žádá konečně za přijelí předlohy, neboť její
zamitnutí zadalo by politice ránu, jejíž následky
nelze odhadnouti. (Dlouho trvající pochvala
v levo.)
Socialistická skupina uložila po-
slancům Jaurčsovi a Pressensséovi, aby učinili
dotaz ke vládě po stavu v Marokku a poměru
mezi Francií a Německem.
Paříž
Maroko
Francie
Německo
Franconzský sněmovna
27
article
Z ruských vyslanectev.
Z Kodaně, 4. dubna. (C.-B.) I. tajemník
zdejšího vyslanectva ruského Demidov jmenován
byl I. tajemníkem vyslanectva vídeňského, kam
odjede 11. t. m.
Panovnické cesty.
Z Petrohradu, 4. dubna. (C.-B.) Pruský
prine Jindřich s choti přibyli do Carského Sel
a byli přijati carskými manžely a německým
vyslancem. Ráz schůzky jest rodinný. Oficiálního
uvítání tudiž nebylo. Koncem týdne vrátí se
prine do Kielu, princezna pak doprovodí sestru
svou, vdovu po velkoknižeti Sergěji, do
Moskvy.
Z Janova, 4. dubna. (C.-B.) Královna an-
glická odplula odtud po lodi »Viktoria and
Albert«.
Z Neapole, 4. dubna. (C.-B.) Německý
elsař přibude sem ráno v 8 hod. Král
Viktor Emanuel přijede sem ve čtvrtek
k poledni.
Změna ústavy virtemberské.
Ze Stutigartu, 4. dubna. (C.-B.) V posla-
necké sněmovné prohlásil předseda ministerstva,
že po vyřízení rozpočtu a souvislých“ s nim
předloh ještě v tomto zasedání bude podána
sněmovně předloha o změně ústavy.
Z bavorské vlády.
Z Mnichova, 4. dubna. (C.-B) Demisse
ministra vojenství Asche byla přijata a velící
generál 3. sboru armádního svob. p. Horn jme-
nován jeho nástupcem.
Z Číny.
Z Pekina, 4. dubna. (C.-B.) Bískup Fosier
z misie lazaristů zemřel.
Americký vyslanec Conger odejel dnes do
Ameriky.
Jindřich
Viktor Emanuel
Asch
Horn
Bískup Fosier
Conger
Kodaň
Petrohrad
Kiel
Moskva
Janov
Neapol
Mnichov
Čína
Amerika
Viktoria and Albert
28
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z vídeňského ústavu pro úvěr pozemkový.
Z Vídně, 4. dubna. Všeněmecká korre-
spondence sděluje: Mezi průmyslovými poslanci
vyprávělo se dnes, že v nejbližších dnech jme-
nován bude nynější generální ředitel boden-
kreditky Taussig guvernérem ústavu toho.
V pondělní schůzi poslanecké sněmovny podána
bude po té stránce vládě interpelace.
Z průmyslové rady.
Z Vídně, 4. dubna. »Zeite dovídá se, že
ministr obchodu jmenoval člena průmyslové rady
komerčního radu Julia Singra správním radou
Lloydu jako nástupce svob. p. Mauthnera.
Pan Singer byl referentem v průmyslové radě
při jednání o obnově smlouvy s Lloydem.
Taussig
Singr
Lloyd
Mauthner
Singer
Vídeň
poslanecký sněmovna