2
masthead
V Praze, ve středu dne 5. dubna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předslácí sen
v Praze v zdministraei
a měsi
na čtvrt lela
s dvojí denáškou
ua meřel
na čtvit leta . . . . 7 K 50h
ve úlialkicht
2 K 30
na mětíc.
Poštou:
na měsie
i: . . . k en
s. dvojí zásilkou
na v-ěel
. . . K e
L. Z Petrohradu, 4. dubna. V 8 hod.
38 min. (Pův. tel. zvl. zpravodaje » Nár. Listů«.)
V gubernil tulské, voroněžské a pol-
tavské počín jí nepokoje znovu.
Zemstvo v Kaluze upsalo 50.000
rublů na prostředky proti choleře.
Dopisovatel »Ruského Slova» sdě-
luje, že gen. Nadara zakázal vzhledem
na nedostatek dělníků a dělniez
Charbina odjezd osobám soukromým
Státní tajemník prohlásil k dopi-
sovateli »Rusi«, že jest třeba zrušiti
ministerský komitét a přenésti je
dině na státní radu všechnu moe
zákonodárnou.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 4.)
Nadar
Rus
Praha
Petrohrad
Kaluga
5
article
Cizí zájmy pro uzavření míru
mezi Rusy a Japonci.
Cizí zájmy pro uzavření míru
mezi Rusy a Japonci.
Japonci a jejich evropští i američtí přátelé
domnívali se, že válka mezi všestranně připra-
venými Japonei a nepohotovými Rusy v krátké
poměrně době bude skoncována, aniž by účinky
svými citelněji zasáhla do evropských a ameri-
ckých zájmů ve východní Asii a na Tichém
occánu. Proto časopisectvo žluté potíralo ve
svých sloupcích Rusy ještě statečněji, než to či-
nili Japonci na moři i na pevnině, a po každém
větším nezdaru ruském zaplaveno bylo veřejné
mínění onou žurnalistikou důkazy, že Rusku
nezbývá, leč uzavříti mír za každou cenu. Tato
touha po uzavření míru ve válce rusko-japonské
šla tak daleko, že pracovala pomocí vnitřních
nepokojů na Rusi pro své záměry stejně bez-
ohledně, jako šířením znepokojujících zpráv v
ruském vojsku v Mandžursku, aby podlomila
statečného jeho ducha. Ale po této stránce od-
razilo se všecko její pusté řádění o vytrvalost
Ruska, jež nedadouc se másti utrpenými ne-
zdary, vysílalo na bojiště nová vojska a vypra-
vilo na moře nová válečná lodstva, zůstávajíe
věrno svým staletým válečným zkušenostema
tradicím, založeným na vyčerpání sil svého
protivníka, jak se zvláště osvědčily za výpravy
Napoleona I. do Moskvy.
Tento způsob vedení války na straně ruské
jest to, jenž naplňuje nejen přátele Japonců oba-
vami o konečný výsledek války, ale což jest ješte
důležitější, obavami o zájmy vlastní. A zájmy
tylu jeou velmi četné a protichůdné, a čím déle
válka na dálném Východě se prodlužujev ti
více vzrůstá nobezpečí, že zájmy ony se ne
dají společně srovnati.
Japonec
Rus
Asie
Rusko
Moskva
dálný východ
6
article
Pravda, bílé plémě by mělo ve východn
Asii sledovati jediný a to největší a nejvyšší svů,
zájem, udržení své tamní převahy, ale tomu pře-
káží především nepřízeň k Rusku a jeho posta-
vení v Asii a dále snaha, vykořistiti jeho nyněj-
ších nesnází, by vytlačeno bylo ze soutěže na
Tichém oceánu.
A tak přispivají mocnosti, Rusku nepře
jící, především k neobyčejnému vzrůstu sebe
vědomi žlutého plemene a jeho předborníka Ja-
ponců, a nepřekvapí zajisté nikoho, ozývají-li se
již jak v tisku americkém, tak anglickém hlasy
svědčící o velikém vystřizlivěni z původního
nadšení pro Japonce.
Tak uveřejnil tyto dny londýnský denník
„Daily Mail“ obsáhlou studii od svého zpravo-
daje na bojišti, dle níž tento za pobytu svého
v Tokiu a ve středu armády japonské dospěl ku
přesvědčení, že evropský kulturní nátěr v ničem
nezměnil asijskou povahu Japonců a že úspěchy
zbraní svých tak jsou proniknuti, že již zcela
bez ostychu rokují o záměrech, jak po Rusech
vyklidí z Asie všecky bělochy, nejen Němce
z Kinčou, Američany z Filipinských ostrovů,
Francouze z Indočiny, ale i Angličany z Austra-
lie. „Daily Mail“ volá již nyní na všecky státy.
na dálném Východě interessované, aby se při-
chystaly na dlouhé a nebezpečné boje s Japonci.
Z tohoto pramene prýští tedy především touha
— aby Rusové rychle uzavřeli mír s Japonci,
než bojovný duch japonský ovládne všecky asij-
ské národy a způsobí propuknutí nepřátelstv
proti všem bílým osadníkům, kteréžto nepřátel-
ství takřka denně vzrůstá zvláště v obyvatelstvu
čínském.
Japonec
Němec
Američan
Francouz
Angličan
Rus
Asie
Rusko
Tichý oceán
Tokio
Daily Maila
7
article
Neméně jest pozoruhodno, že některé zá-
padní mocnosti znenáhla prozrazují, jak ohro-
žen jest dalším trváním války jejich záměr.
ovládnouti finančně i hospodářsky Japonsko,
čehož mohly dosíci bez nebezpečí pro sebe pouze
urychleným skoncováním války. Jakmile pokra-
čováním ze válce zadlužení Japonska překroči
určitou hranici, bude ohrožen i zdar tohoto
plánu. Znalci odberní tvrdili ještě, než válka za-
počala, že vlastně všecek velký průmysl a ve-
škeré nákladnější podníky v Japonsku nalezají
se v rukou podnikatelů amerických, nevýjímaje
ani osvětlení japonských měst, a Japonci sami že
drží v rukou svých pouze domácí, asijský umě-
lecký průmysl. Průběhem války a posavadními
půjčkami zahraničnými bylo Japonsko nuceno
dáti do zástavy nejen železnice, čásť důchodů
celních, ale při poslední půjčce již i tabákový
menopol, tak že nadále prodloužením války ne-
jen se hmotně úplně vyčerpá, tak že nebude již
míti, co by dalo do zástavy svým přátelům za
nové potřebné půjčky.
A tu jest pamětihodno, že již za poslední
„skvělé“ půjčky japonské vznikla mezi finanč-
níky anglickými a německými soutěž o to, doč
rukou má vítězné Japonsko hospodářsky —
upadnouti.
O tom se píše na př. „Frankf. Ztgu.“: Jak
mile v Londýně zpozorovali, že japonští zástupe
vyjednávají i s finanční skupinou německou
zvláště, když kaneléř Bülow prohlásil, že vláda
říše německé nic nenamitá proti umístění půjčky
japonské v Německu, bylo možno pozorovat
vliv anglické vlády na urychlení půjčky v Anglii.
t. j. objevilo se dávné soupeřství Anglie a Ně-
mecka na dálném Východě. Při půjčkách těch
dochází tudíž k dostihům mezi velmocemi o vliv
finanční i politický v Japonsku, což jest pro toto
temným stínem jeho úspěchů válečných.
Japonec
Bülow
Japonsko
Londýn
Německo
Anglie
dálný východ
8
article
Toto soupeření zvláště nemile nesou v
Spojených státech severoamerických, kteréž
jaksi pokládaly Japonsko již za budoucí svou
domainu. Tam se nejurčitěji počítalo, že válk
brzo skončí, tam nejbezpečněji spolehali n
rychlé a konečné vítězství Japonců, a proto se
tam též jeví nejvíce ochoty, prostředkovati mír
Na dvě léta před válkou touto američtí politi-
kové a generálové předpovídali vítězství Japoneů
a brzké uzavření míru, a v tomto posledním
předpokladu se zmýlili. Japonci sice vítězí, ale
Rusko míru neuzavírá, a to hatí výpočty ame
rické ohledně Japonska. Američané chtěli pouze
aby Japonci rychle podlomili moc ruskou n
Tichém oceáně, jinak však politika jejich k Ja
poncům jest naprosto sobecká; o nějaké lásee
k nim němůže býti u Američano ani řeči, jsou
proniknutí opovržením ke všem barevným ple
menům, a tedy i ke žlutým Japoncům. Ameri
čané prostě se těšili, že je Japonci zbaví na dál
ném Východě soupeřství Rusů, ale toho si nej-
méně přejí, aby Japonci sami se vyšvihli za roz-
hodující moc na východě Asie. To již se nehod
Japonec
Američan
Rus
spojený stát
Japonsko
Rusko
Asie
9
article
Spojeným státům do krámu, zvláště pak ne,
vzpomenou-li na ostrovy Filipinské, kdež jest
smýšlení pro ně velmi povážlivé. Nejlepším dů-
kazem toho jest, že se připravuje na Filipiny
zvláště četná komise v čele s ministrem války
Taftem, s nimž pojedou na státní útraty mnozí
senátoři a poslanci; zejmena všichni členové
výborů pro Filipiny z obou sněmoven a před-
sedové jejich. Výprava ta nemůže míti jiný
účel, než opatřiti v čas tuto novou državu ame-
rickou proti žlutému nebezpečí. A ve Spojených
státech vždy hlásali, že obsazení ostrovů Filipin-
ských jest prvním krokem na cestě k nadvládě
jejich na dálném Východě. A této nadvládě
stáli v cestě Rusové se svou politikou, pode-
zřelou americké politice „volných dveří“-
Prodlužování války Ruskem hatí tedy pů-
vodní plány americké, a odtud plynou známé
snahy americké, způsobiti uzavření míru.
Filipinský
Taft
Rus
spojený stát
Filipíny
Rusko
10
article
Vláda Spojených států chápe se tudíž
každé příležitosti, jak by zahájíla vyjednávání
o mír mezi Rusy a Japonci, a již v lednu, kdy
Rusové podali první protest proti porušování
neutrality čínské, vynořila se tam myšlenka svo-
lání mezinárodní konference. Tehdy státní ta-
jemník Hay v notě ze dne 23. ledna 1905 po-
prvé upozornil, že by otázku tu měly vzíti
úvahu všecky státy, protože jediný sám o sobě
o ní rozhodovati nemůže. Ale ani válčící moc-
nosti, ani mocnosti neutrální na ni nepřistoupily
aspoň diplomatické listiny, v Americe právě uve-
řejněné, o tom nic neobsabují.
Tento stav způsobil v žlutém tisku ameri-
ckém velmi trapný dojem; vede nářky, že se
v poslední době Spojeným státům „v ničem ne-
daří“. Ohlasem této nálady jest asi též dota
z Ameriky v Rusku učiněný, o němž dále dle
článku „Nov. Vremene“ podáváme zprávu.
V tomto ohledu zasluhuje zvláštního po-
všimnutí cesta státního tajemníka Haye, na níž
se setká s cisařem Vilémem. Není vyloučeno
že se při setkání tom dostane na přetřes i stav
poměrů na dálném Výenodě a že Spojené státy
vyhledávati budou styky s Německem, aby vy-
vázly z rozpaků, do nichž dalším trváním války
rusko-japonské jejich politika byla uvedena.
Ale to jest spolu důkazem, že cizí zájmy
pokračováním ve válce čím dále tím složitěji se
zamotávají.
Hay
Vilém
spojený stát
Rusová
Amerika
Rusko
Německo
12
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 4. dubna.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Zákon proti rayonování cukrovky jest po-
slaneckou sněmovnou dojednán, odhlasován také
ve třetím čtení, ale podle mínění obecného na
dlouhou dobu ještě neskoncován.
Po pětihodinném, velmi zajímavém boj
o kritický § 5., obsahující pravidla proti uzaví-
rání smluv rayonových, byl tento stěžejný člá
nek předlohy přijat ve znění, v jakém vyše
z porad cukerního výboru. To jest: se všemi
nejostřejšími tresty (vězením a pokutami) na
veškerá jednání cukrovarů, klerými obcházením
předpisů o zákazu rayonování způsobena byl
zemědělci nějaká škoda, které by neutrpěl
kdyby mezi cukrovary rayonové dohody nebylo.
Proti tomuto znění pronesli se vláda i práv
níci ve sněmovně. Tito vyslovili obavu, že vzpo-
menuté ustanovení v praxi bude těžko lze vy-
konávati.
Při hlasování skoro všechny strany byly
rozděleny, poněvadž mají všechny při hospodář
ských předlohách volnost hlasování, které dne
Přijetí elaborátu výborového překvapilo
i ozývaly se hlasy, že následkem toho předloha
ve znění, v jakém byla příjata sněmovnou po-
slaneckou, sotva najde většiny ve sněmovně
panské.
Stante conelusu nedošlo ke hlasování pak
o návrhu Pesehkově, který jsme v dnešním
ranním-listě odělili, ani o minoržtoím volu post.
Lechera, které bylo souhlasným s původní před
lohou vládní.
Votum poslanecké sněmovny nevzbudilo
žadného ohlasu. Sněmovna vyslechla němě sdě-
lení místopředy dra. Žáčka, který řídil hlaso-
vání, že prošel operát výborový.
Načavši zákon o náheadách za přípřel
v míru a schválivši provisorium pro lokáln
dráhy, sněmovna odročila se do pondělka.
užily.
Lecher
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Z Vídně, 4. dubna. (C. B.)
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11 15
hod. dopol.
Ministr financí podává předlohu o prodeji star
budovy ústavu pro vzdělání učitelek v Opavě.
Mezi došlými spisy jsou návrhy různých
poslanců — také dra. Pantůčka a sp. — na zá-
konnou úpravu postavení a platů kancelářských po-
mocníků a pomocných pracovníků; — Schrei-
nera a sp. na změnu 8 61. výkonného nařízení
k I. hl. zákonu o osobní dani: — A. Hanicha
sp. na zvýšení pensí vdov po státních služebnících;
— Bergera a sp. na převzetí církevních statko
do státní správy a po vyjednávání uherských poli-
tiků s korunou. — Posl. Sehöneter a sp. dola-
zoval se po slibu, daném Čechům ve příčině zřízení
zemědělského oddělení na technice: — Holanský
a sp. ve příčině pojetí politického okresu budějovi
ckého do nouzové akce; — Hybeš a sp. po za
mýšleném ztenčení personálu na státních diahách
plzeňského ředitelství a olvírání lislů na tlumačov-
ské poště: — Cinger a sp po nespravedlivém
trestu záložníka M. Ziky: — Hauck a sp. po při
stěhovalství ruských židů a po postavení supplenlů
na středních školách: -- Prášek a sp. po neza
chovávání zákazu vyvážení pšenic; — Choc a sp
po rychlejším vyřizování reklamačních záležitostí ve
vojenských věcech; — Kasper a sp. po zvýšení
nouzových subvencí na stavby v okresích maršov-
ském, žacléřském a trutnovském.
Vetter
Pantůček
A Hanich
Berger
Posl
Čecho
Hybeš
Cinger
M Zika
Hauck
Prášek
Choc
Kasper
Vídeň
Opava
14
article
Posl. dr. Dvořák podal tento dotaz po po
měrech na technické bibliotéce v Praze: V druhé
polovině měsíce dubna 1904 zabránili němečtí stu-
denti v Praze českým technikům vstup do technické
bibliotéky, jež, jakkoliv náleží oběma školám tech-
nickým, umistěna jest v budově německé techniky.
Rektor německé techniky dal tehdy knihovnu uza-
vříti přes výslovné námitky se strany českého kurá
tora bibliotéky. Ministr osvěty slíbil ihned po těcht
událostech, že společná bibliotéka bude pokud možno
nejdříve přeložena na půdu neutrální. Timto slibem
měla býti napravena křivda, českému studentstvu
způsobená, neboť společná bibliotéka jest velmi
vzdálena od české techniky a poskytuje výhody
vlastně jen technikům německým. Jakkoliv od oněch
události a od slibu ministrova uplynul celý rok, ne-
nastala v důležité věci této žádná změna. Tážeme
se proto Vaší Excellence, zdali jsou nynější poměry
na této bibliotéce známy a »dali jest ochotna, podle
slibu svého, učiniti neblahému stavu nynějšímu
přítrž.
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na Irův
dotaz po zvýšení subvence obecní reálce v Chebu
resp. její postátnění, že toto nemohlo se dosud pro-
vésti z finaněních příčin, avšak vláda bude věnovali
věci zvlášiní pozornost a přičiní se, aby se vy
řídila uspokojivě.
Ministr vnitra hr. Bylandt-Rheidt odpověděl na
Schrafflův dolaz po nebezpečí zanešení zvířecí ná-
kazy z Turecka do zabraných zemí, že není příčiny
k žádným obavám.
— na Lichtův po jednání dělnických úrazoven
při novém zařaďování příslušných závodů, že dbalo
se nemálo na interesentská přání, projevená př
expertise.
Snémovna rokovala dále o čl.5
Posl
doktor
Dvořák
Hartel
Irův
Rheidt
Schrafflův
Snémovna
Praha
Cheb
Turecko
15
article
rayenového zákona
16
article
Ref. dr. Damm zahajuje jednání a odůvodňuje
výborovou změnu § 5. Dle vládní předlohy právě
typický případ rayonových úmluv zůstal by bez
trestu a občansko-právní neplatnost jevila by svůj
účinek jen u stran uzavírajících smlouvu.
Dále je pravděpodobno, že právě na základ
tohoto ustanovení docházelo by k nejlehkovážnějším
rayonovým smluvám, poněvadž by se mohlo vždy
namítati, že jsou dle občanského práva neplatny
Proto výbor změnil vládní předlohu, která jest jinak
vzorným dílem v lomto směru. Okolnost, že rayono
váním způsobeného nuceného stavu, jehož jedna
strana bezohledně způsobem podvodným užívá, je
trestné. Stát nesmí přihlíželi malomocně, kterak
jedna smlouvající strana nejdříve dává se v okovy
a potom vydává se na milost a nemilost strani
druhě. (Hlučná pochvala.)
Minoritní referent Lecher dovozoval, že jeho
návrh čelil původně k obnovení § 5. dle znění
vládní předlohy, avšak včera přibyl navrh na změnu,
o němž nevíme sami, že pochází od vlády, takže
jsou teď vlastně vládní návrhy dva. Kdyby se byli
zřídili agrární inspektoři, již by byli pomáhali řepa-
řům při uzavírání smluv, bylo by se dospělo spíše
k dobrému cili než tím, že se vyhovělo volání, aby
cukrovarníci byli zavíráni. Hesly nezpůsobí se žádný
trestní zákonník, sedlák není žádnou hračkou, ale
také trestní zákonník jí není. (Pochvala.)
Ref
doktor
Damm
Lecher
17
article
Posl. Peschka navrhoval nový text 8 5., s nímž
zdají se prý souhlasiti také cukrovarníci. Dovozoval
nutnost zemědělské organisace, tgoufaje, že vláda je
Bude praktický nápomocna a bude ji podporovati
mravně i hmotně. (Pochvala.)
Správce ministerstva spravedlnosti dr. Klein pro-
hlásil, že vláda snažila se vyhověti v mnohém směru
velice oprávněným přáním zemědělcův, aniž by je
postavila v odpor s průmyslníky. Toho cíle zdá s
dosáhla svou předlohou. On sám podal skizzu Pesch-
kova návrhu, jenž nevzbuzuje trestně právní rozpaky
jako návrh výborový a neposkytoval by soudním funk-
cionářům tolik svobody jako návrh výborový. P
polemice s vývody posl. Lechra přimlouval se za
Peschkův náv rh.
Posl. Kulp pravil, že je nebezpečno, trvají-li
zemědělci stůj co stůj na trestní repressi, protože
soud odstraní kartely, jež na druhé straně vzni knou
ve formě trustů nebo monopolů. Takové útvary
vpraví se nesnadno do výměrů kartelů a trestní
sankce. Především třeba reformy zákonodárství
hospodářských korporacích. Pojednávaje o § 5. praví
že schvaluje trestní sankci v případech, kde používá
se skutečně zastrašování a moci. Avšak jest již ob
sažena také v obecním trestním zákonníku. Broj
proti navrhované změně § 5. Zdá se, jakoby cukro
varníci měli se ocitnouti tímto zákonem v úzkých
aby se našel tím — spíše podklad pro dohodnutí
Posl
Peschek
Klein
Pesch
Peschkův
Broj
18
article
Tento zákon rozšíří propasť mezi interessentským
skupinami. Průmyslníci dají se cestou společenstev
ního nákupu řepy a tak donutí k organisaci také
zemědělce. Prohlašuje, že bude hlasovati pro tex
vládní předlohy. (Pochvala.)
Posl. dr. Úrban dovozuje, že řayonování přizpů-
sobuje se poměrům cukrovarství. Vládní předloh
má výhodu, že druží se k duchu koaličního zákon
a použila zkušeností jiných států. Avšak nynější
zákon povede k nedůslednostem. Kdyby se kartely
trestaly, podnikatelé zřizovali by akciové společnosto
a společenstva, aby ušli trestu, a budou činiti zrovna
to, co je kartelům zakázáno
K návrhu posl. Steinwendera debata uza-
vírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci: Udrža
(pro) a Licht (contra).
Posl. Udržal nepochopuje strach cukrovarníko
z nového zákona. Poctivý člověk nebojí se přísného
zákona, čím je přísnější, tím jsou lepší jeho ná-
v úrobném prodeji
raaní čísle o sobě . . . za 9
. . . . na sk
odpoladni
Ve tlislkách na venkovs-
ranní čtslo.
. . . . . . . sh
od polední.
Inserátv
platí se hetově napřeš
Předplscení a inserty přijímá sdnisl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a ezpedice „Národních Lástá“
Rukopisy se navraceji.
Posl
doktor
Úrban
Udržal
národní Lástat
Licht
19
article
sledky. Agrářům vyčítá se, že nechtějí dobrého zá-
kona, ale chtějí osvědčiti ve sněmovně svou sílu,
takže jejich těžký boj vyličuje se jako sport. (Ve-
selost.) Jejich boj jest hospodářský zápas o renta-
bilitu půdy.
Polemisuje s poslanci Primavesem a dr. Ellen-
bogenem, jenž šel včera ruku v ruce s cukrovarníkem
Primavesem. (Posl. Loser a dr. Ellenbogen
hádají se.) Kdo slyšel Ellenbogenovy vývody, tomu
napadly řeči socialistických vůdců v Čechách: At
zproletarisujeme sedláky, můžeme přijíti do ráje.
(Posl. Seitz: Indická bajka !) Řeč správce minister-
stva spravedlnosti byla eskamotáží a docílila zvlášt-
ního účinku. Většina pánů byla již odhodlána hlaso-
vati pro Lichtův resp. Peschkův návrh, ale po Klei-
nově řeči nastal velký obrat ve smýšlení, aspoň če-
ských poslanců a mnohých jiných. Výsledek řeči
správce ministerstva spravedinosti je, že budeme hla-
sovati pro odborový tex.
Posl. dr. Licht navrhl jmenem Ellenbogenovým
změnu v § 5. Poznamenává, že jeho návrh, formulo-
vaný vzhledem ke kompromisu řepařův a cukrovar-
níků, byl převzat agráři a postaven jako návrh samo-
statný. Soudí, že žadná trestní klausule nesvede kar
telní politiku na pravou cestu a proto zákon nane
osnovaný je jalovou prací. Spíše byla by možna do-
spěti k úpravě kolektivnou smluvou. Rád by, aby
tohoto zákona nevzešlo dračí sěmě nenávisti a zá-
visti, ale aby obě strany se ještě dohodly. (Po-
chvala.)
Po věcných opravách poslanců Ellen-
bogena, Steina, Lechera, jenž polemisoval
s vývody správce ministerstva spravedlnosti dra
Kleina a doslovu ref. dra. Damma přistoupilos
k hlasování.
Primaves
doktor
Ellen
Posl
Ellenbogen
Ellenbogenův
Seitz
Peschkův
Licht
Stein
Lecher
Klein
Damm
Čechy
20
article
Místopředseda dr. Žáček chce dáti hlaso-
vati nejprv o Peschkově, potom o výborovém návrhu
a konečně o minoritním návrhu Lecherově souhlas-
ném s vládní předlohou.
Posl. Choc navrhuje, aby se hlasovalo nejprv
o výborovém návrhu jako nejširším, což přijato,
pročež Peschkův návrh odpadl,
První čásť § 5. přijata dle výborového
návrhu 129 proti 90 hlasům; druhá čásť beze
změny dle vládní předlohy.
Ref. dr. Damm podával zprávu o dalších
88 6.—8, a po krátké debaté byly přijaty tytoi
ostatní články a rayonová předloha na to v 2. a 3.
čtení.
Posl. P astor referoval potom
předloze stran přípřeží
dovozuje, že dosavadní pravidla o přípřežích jsou
zastaralá, pročež třeba nových s větší náhradou než
dosavadní.
Rokování bylo potom přerušeno.
Posl. Pattai ve shodě s předsedou železnič-
ního výboru bar. Schweglem podal pilný návrh na
prodloužení zákona o místních drahách na
další rok, protože nový zákon s dalekosáhlým zlep-
šením projednává se sice ve výboru, ale nebude tak
brzo skoncován. Nynější stav ex lex byl pro lokáln
železničnictví velice obtížný, pročež třeba zatím pro-
dloužiti zákon starý.
Návrh uznán pilným a zákon o lokálních dra
hách prodloužen do 31. prosince t. r. ve 2. i3.
čtení.
doktor
Žáček
Peschkův
Lecherův
Posl
Choc
Ref
Damm
21
article
Posl. dr. Menger, místopředseda vyrovnacíh
výboru, odpovídá na včerejší Schönererův dotaz, že
svolá na pondělí schůzi tohoto výboru k volbě
předsedy,
Posl. Stein ptá se předsedy ústavního výboru
proč odbor pro nařízení dle § 14. nejeví žádnou
činnost, načež jeho předseda dr. Grabma v
odpověděl, že odbor může rokovat o ústavnosti na-
řízení dle § 14. jen tehdy, až mu vláda dá k dispo-
sici potřebný materiál, neboť shledalo se, že mnoho
oněch nařízení předloženo výboru bez důvodů. At
potřebný materiál bude předložen, svolá se schůze
odboru.
Posl. Biankini nalehá na zodpovědění četných
svých dotazů z let 1901/5 po parníkovém spojení
v Dalmacii
Předseda odpovídá, že oznámí obsah dotazu
předsedovi ministeratva a ustanovuje příští schůzi
na pondělek o 3. hod. odpol. s jednacím po-
řadem: 1. Další rokování o přípřežích ; 2. výborová
zpráva o celním tarifu a celním zákoně a 3. usne-
šení panské sněmovny o podomním obchodě.
Posl. Peschka navrhuje, aby výborová zpráva
o Garapichově návrhu stran dovozu dobytka z bal-
kánských zemí projednala se zároveň s celním
tarifem.
Posl. Schönerer navrhuje, aby se tent
návrh vřadil jako 2. odstavec před celní tarif, avšak
jeho návrh propadl a přijat Peschkův.
Konec schůze po 6. hod. večer.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 4. dubna. (C.-B.)
Výbor pro alféru posl. Walewskéh
přijal večer za Derschattova předsednictva Sylvestrův
návrh, by se ustanovil zpravodaj a uložilo mu po-
dati příslušnou zprávu ve schůzi, jež bude svolána
po Velikonocich.
Referontem zvolen posl. dr. Ploj-
Rozpočtový výbor bude míti schůzi zejtra
dopoledne.
Posl
doktor
Menger
Stein
Grabma
Peschek
Peschkův
Derschattův
Sylvestrův
Ploj
Dalmacie
Vídeň
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 4. dubna 1905.
H. (Láska a občanský zákon
nik.) Kdybyste prohledali všechny paragrafy
»manželského práva« v občanském zákonniku
marně byste se pídili po slově »láska«. Toto
sladké a harmonické slovo, posrátně básníkům.
umělcům, myslitelům i kněžím, bylo pouze
prázdným zvukem, nicotným pojmem zákono-
dárcům a uzavřel se před ním jejich střízlivý
a přísný slovník. V §S 91, 92., 93. občan-
ského zák., kde stanoví se povinnosti manželů
a v § 44, vyznačujícím pojem manželství
mluví se o poslušnosti ženy, o věrnosti mužově,
o nerozlučitelném společném žití, o povinnost
děti ploditi a je vychovávati atd., ale nikde
není psáno, že by si manželé byli povinnování
láskou.
A teď pojednou bylo krásné slovo »láska«
vmeteno smělou rukou reformátorskou do sucho
paru zákonníka.
Ovšem nestalo se to u nás. Náš občanský
zákon není ohrožen takovou revoluci. Jedná se
o francouzský Code civile.
Poprask, zděšení, úžas, nadšení a smích na
všech stranách. Láska vsunutá do pojmů práv-
ních, vsazená do zákonu zkroucených paragrafů,
ah, jděte mi na kolo! Jaká blasfemie a po-
směch práva! horší se jední. Jaká ušlechtilá,
povznášející myšlenka! horli druzí. A vůipy
posměšky, satiry, pamflety prší se všech stran
Láska
Praha
23
article
na smělého reformátora, jemuž připadne málo
záviděníhodný osud hrdiny kuplelů, chantanových
revuí a parodil.
Hrdinou tím, jenž zavedl slovo »láska« do
čl. 212 občanského zákona francouzského, je
dramatický autor a romanopisec Pau! Hervieu,
který má vysoké a pokrokové názory o morálce
a zabývá se ve svých dilech problémy mravo
a zákonů.
Ve vlasti Jeana Jaequesa Rousseaua a Slend-
hala, kteří psali o lásce nejopravdověji a nej-
paradoxněji, zavolali si do komisse pro reformu
Code civile též dva spisovatele, Paula Hervieua
a Marcela Prévosta. A ti právě zpískali celou tu
melu. K jejich návrhu byla přijala Paulem Her-
vienem formulovaná změna čl. 212 obč. zákonai
Manželé jsou si vzájemně povinnováni láskou
věrnosli, pomocí a spolupůsobením.« V dřivějším
znění paragrafu nebyla »láska«,
Komise, vlastně jedna z desíti komisí, za-
měslnávajících se reformou zákonníka, v niž
kromě dvou romanopisců zasedali vynikajíeí
právníci: socialistický vůdce advokát Viviani,
Cléray a Le Foyer a j., po delší diskusi přijala
návrh Hervieův. A francouzská společnost má
o nový záchvěv, o nové rozčilení více! V salo-
nech se nemluví a nefilosofuje o ničem jiném.
A mnozí vidí již v tom pouhém uvedení do
paragrafů slova tak často opěvovaného básníky
všech národů a věků, zaznívajícího v bibli
i v dramatech Schakespearových, předzvěst
mravní revoluce, k níž pracují podvratní du-
chově moderní literatury od lorda Byrona až
k Ibsenovi.
A s obavami si představují dobu, až cti-
hodní starostové, mairové s pupky opásanými
šerpou trojbarevnou budou novomanželským
párkům citovat nové formule o povinnostech
manželství a budou pronášet slovo »láska«
jakoby byli na jevišti a recitovali verše Musse-
tovy nebo prosu Duma sa syna.
Pau
Hervieu
Jean
Jaequesa
Rousseau
Marcel Prévosta
Paul Hera
Viviani
Cléray
Herviův
Schakespearový
Byron
Ibsen
24
article
Paul Hervieu je sutor velmi sympatický
Pozoruje ostře a vážně společnost a bez pedan-
terie i kazatelství, s jistou eleganci vyjadřuje
své these a kritické výpady. Jeho drama » Kleště«
je obžalobou vzájemného spoutání manželů zá-
konem. V málo kterém moderním dramaté je
tak úchvatně vylíčen souboj dvou manželů.
V jiném dramatě »Zákon muže« stojí Hervieu
cele na straně požadavků žen, kterým před-
sudky, konvence i zákony naší doby dosud dá-
vají cítit barbarskou převahu muže.
Hervieu je nejuhlazenějším a nejroztomi-
lejším revolucionářem, s jakým jsem se kdy
selkal. Jeho idey jdou s předvojem intellek
tuální Francie, v jejiž čele nyní kráčí jiný, ne
méně uhlazený, velmi učený a ironický anar
chista Anatole France. Hervieu je štihlý, hu-
bený gentleman, zevnějškem připomíná bývalého
diplomata. Jeho oko má vlídný, znavený pohled
za monoklem, jeho hlas je měkký a hřejivý
Celá jeho bytost projevuje znavený klid a mir-
nost pracovníka, myslitele, jenž je též poněkud
blaseovaným světákem. Navštívil jsem jej v jeho
rozkošném bytě v Avenue de Bois de Boulogne
v Paříži a byl jsem okouzlen přijemno stí tohoto
imponujíelho muže mezi modními autorv fran-
couzskými. Znal jsem myšlenky jeho o man-
želství, rozvodu, morálce, byly mi velmi blízké,
rozhovořili jsme se o nich. Ale tehdy jsem ne-
tušil, že bude mít autor »Zákona muže« přile-
žitost prosaditi jednu ze svých myšlenek v sa
mém zákonníku.
Hervieu
Franc
Francie
Bois
Boulogne
Paříž
25
article
Hervieu velmi obratně hájil svou thes
v komisi pro reformu Code civile.
Slovo »láska« není vepsáno do občanského
zákona. A přece je láska základem manželství
pocitem, který je zušlechťuje. Zákonník mlčí
Myslím, že máme naznačiti, že závazkem man-
želů je milovati se a proto vepišme do zákonu
to postrádané a nevyhnutelné slovo !«
Ozvaly se ovšem námitky, věcné, právnicky
odůvodněné, logické. Jak chcete z lásky učiniti
závazek, jehož plnění je možno konstatovatit
Dosavadní podminky, stanovené v čl. 212., stač
a mají své oprávnění. Můžele zjistit, zdali muž
je ženě své věrným, zdali se stará náležitě
o její výživu, zdali jí přispívá v nutnoslecha
potřebách existenčních. Ale jak chcete vyzvě-
děti, rozpoznati, zdali ji miluje?
Paul Hervieu odpovídá právníkům přede-
vším tím: že on sám není právníkem. Položi
zásadu a není jeho věcí ji prováděti ve smyslu
právnickém. To je záležitost juristů.
A v tom již mnozí vidí nemožnost jeh
návrhu. Pouhá fantasie literáta, ťvrdí se. Nápad
dramatického autora. Duchaplný, ušlechlilý. Ale
jak daleko je od té fantasie ke skutečnosti
jak nemožným jeví se provedení toho nápadu
Bude asi těžko zákonitě stanoviti pojem
Hervieu
26
article
lásky, pojem záhady a tajemství lidských srdcí.
jež básníci zvou přeludem, chimerou, snem
A rozvážný, prostě soudící jurista, neznajíeí
vzletu básnického, ani subtilností filosofických,
bude v rozpacích před témito novými otázkami
a problémy, jež mu vnucuje doba.
A Láska, to plaché ptáče, o němž zpívá
Carmen, nedá se zachytiti žádnou síti ani lečt
moudrosti zákonodárců, schytralosti právníků.
Podle Hervieua mělo by být manželstv
jakousi donucovací láskou. Láska má být obli-
gatorní. Jakmile cítí se z jedné strany ochla-
zení těch citů těžko naznačitelných, jež se zovou
láskou, je to důvod k rozvodu. Manželství, jež
postrádá základní podstaty své, lásky, budiž roz-
loučeno.
Na každý pád znamená Hervieuova oprava
čl. 212. obč. zákona francouzského převrat
pokrok. Myšlenka je tu krásná, znamená zušlech-
tění manželství, povznesení jeho z nízkosti sňatků
peněžních. Jakýsi zásvit idealismu do naší prak-
tické a vypočitavé doby. Vrátíme se ještě k to-
muto lákavému sujetu. Zatím jen en passant
připomínáme, že komise pro opravu Code civile
chystají nám ještě mnoho překvapení,
Oproti dřivější zásadě: »Muž má chrániti
svou ženu, žena musí poslouchati svého muže«
prohlašuje se v nové úpravě zákonníka: »Man-
želé jsou rovnoprávni!« Velké slovo pokroku
osvícenosti, jemuž budou tleskati všichní přátele
emancipace a volnosti. »Zákon muže«, tvrdý.
sobecký vůči ženě padá a poměr obou pohlavi
upravuje se dle požadavků rozumu a spra-
vedlnosti.
Láska
Carmen
Hervieu