ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d467b7f0-7266-11dc-8b95-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 162, place 74, org 18, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
3. července 1900. Číslo 18í
4 article
bude dále? Všech evropských pozemných vojsk je v Číně málo a ona všecka budou zbita, byl na každého evropského vojína padlo 1000 Či- ňanů — to není pro Čínu nic. Kde jest jednota jednání? V tom-li, že druzí budou se rváli za zájmy Angličanů, kdežto každý z nich: Fran- couzi, Němci, Japonci mají zájmy docela opačné Politika Ruska na Východě, naše obchodní styky s Čínou, naše smlouvy s ní a vše to, co se tam na severovýchodě číském nyní děje, je naprosto jiné toho, co západní velmoci dělaly na blízku Taku a Taň-Cziňa. My šli krokem olbříma od časů Jermakových na východa v XVII. stol. takořka bez válek a krveprolite octli jsme se u Ochotského moře a na Amuru. My navázali se sousedy obchodní styky a to se stalo bez otřesů. Obchod hledal si východu, hledal si otevřené moře, a toho bylo dosaženo našimi pracovníky let šedesátých. Avšak ukázalo se, že východ je špatný, zakovaný ledy a museli jsme opět hledati jiný východ, a našli jsme jej v sousedství, v nynějším Dálněm, kamž musíme stavěti železnou dráhu čínským územím, cožse děje se souhlasem téhož souseda a opět bez vojny a krveprolití.
Angličan Němec Japonec Čína Rusko Amur Dálň
5 article
Rána do německých baronů na Baltě. Ruská vláda před několika lety postátnil prodej lihových nápojův, aby zabránila jich fl šování a zregulovala jich požívání. V baltickýeh gubernifch opatření toto zavedeno nebylo, neboo prode, lihových nápojů byl tam dosud privi lejem šlechty. Vláda toto právo odňala šlechti- cům polským, ale rozmýšlela se, když šloo pověstné utiskovatele baltických národů. Nyn konečně státní rada rozhodla, že právo propi načné má býti zrušeno i v guberniích baltických Jde ještě o to, jakou náhradu vláda by do tčeným osobám dáti měla. Neněmecké listy bal- tické tvrdí, že by bylo spravedlivo, aby se po stiženým německým baronům nedostalo náhrady žádné, protože sám jejich privilej zakládal se na nespravedlivosti a byl do poslední chvile nechvalně vykořisťován na zkázu obyvatelstva
Balta
6 article
Německé vědomosti. Loni se naplnilo sto let od narození veli kého ruského básníka Alexandra S. Puškina Listy všeho vzdělaného světa psaly o Puškinovi Z německých listů psaly o něm 54 (40 v Něm cích, 9 v Rakousku, 4 v Rusku, 1 v Americe a celého půl třetího měsíce o něm hovořily Zabývaly se hlavně zprávami o jeho životěa velmi málo jeho díly, ale ani touto pohodlnější prací nepotvrdili pověsť o německé důkladnosti již Němci sami rozšířili, a ukázali se větším menšími nevědomci. V májovém svazku »Pyceroň CrapHni- pan Venevřfinov seřadil německé články o Pu škinovi tak, že z nich vychází následujícíži votopis básníkův, jak si jej představují Němci Otto Alexandr Sergějevič Puškin (berlínský »Thester-Journal«) či jak jej dříve v Němcíel jmenovali: Muškin Puškin, Musin Puškin a Mu- sin Alexandr fon Puškin — narodil se 14. květnu roku 1777 (»Hilísbuch zur Erkennung der rus- sischen poetischen und wissenschaftlichen Litte- ratur«, Berlin 1854). Po matce byl potomkem — Ivana Hrozného, a po otci — mouřenína (»Hamburger Zeitung«), anebo: po matce — araba Petra Velikého, a po otci — španělského granda hrahěte Lerma (Sandor). Jeden z předků básníkových podepsal se na volebném aktě Mi- chaila Romanova (Sandor). Básník narodil se buď ve Pskově (»Tägliche Rundschau«) nebo ve pskovské gubernii (Sandor). Pskovem nazýval se statek Michajlovskoje (Dr. Z.), ležící ve středním Rusku (Franzos). Matka nemilovala bá- sníka a on se zachránil od její přísnosti v ko šíku své babičky, jež žila v sousedství (O
S Puškin Puškin Němec Pyceroň CrapHni Venevřfinov Pu Otta Alexandr Sergějevič Puškin Muškin Puškin Musin Puškin Hrozný Petro Veliký Lerma Sandor Romanův Michajlovskoj Německo Rakousko Rusko Amerika Němcíel Berlín Pskov Thester Zeitung Hilísbuch zur Erkennung der rus Tägliche Rundschau
7 article
Wohlbrünn); v dětství hlavně psal verše fran couzské a také francouzsky myslil (G. Adam) Počátkům ruského jazyka přiučil se od své uči- telky ruského jazyka (Brander, Ulmann a j.) Ariany (Sandor) Rodivnovny. Dalšího vychování dostalo se mu v carskoselském lyceu, odkudž vyšel jako husar (F. St.) anebo vůbec gardový důstojník (»Kölnische Zeitunge). Oddal se don- chuanství (Franzos) a pitkám (»Köln. Ztg. «)se zlatou mládeží (Stern); týmž časem byl účast- nikem rozličných tajných spolků: slav janofil- ských, kosmopolitických, demokratických i ari- stokratiekých (Franzos). V té nebezpečné době rozkoší života Puškina vedl na lepší dráhua povzbuzoval k tvoření jeho mnohem starší přítel, rádce a anděl strážce (Engelhardt) Cukovský (Schan) čili Joukovský, dvorský básník Kate- řiny II. (O. Wohlbrünn). Prvé znamenitější P- škinovo dílo »Arkan a Ludmila« (»Noue Freie Presse«) vyšlo tiskem roku 1817 (»Weimarsche Zeitung«) anebo roku 1630 (Schan). Epigram- matická všelečnosť básníkova měla v zápětí jeho vypovězení (O. Wohlbrůnn) na jih Ruska, v ne- hostinná prostranství mezi Urálem a Tichým okeánem, kde aspoň poněkud ochladl nezkrotný žár jeho mladosti. Zabit byl v souboji r. 1831 (»Heimz). Smrť Puškinova způsobila takový do- jem, že v Petrohradě obávali se vzbouření ná- roda a proto, aby to předešli, odvezli v noci jeho rakev a pohřbili Puškina v Uspenském monastýru (Golant), v hrobce jeho matky (Zabel). U nás každý kvarlán uvidí chyby a ne- smysly, kterými nejpřednější němečtí literárn vědci osvědčili svou nevědomost.
Ulmann Ariana Sandor Köln Stern Puškin Engelhardt Cukovský Schan Joukovský Kate O Wohlbrünn Arkan Ludmila Puškinův Golant Zabel St Rusko Petrohrad Kölnische Zeitunge Noue Frei Presse zlatý mládež Weimarsche Zeitung
8 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera odpoledne k VII. řádné schůzi ve které vyřídil. četné záležitosti. Na počátku učiněno několik pozoruhodných dolazů. Po zahájení schůze starosta pan dr. Srl povstává a praví: Slavný sbore! Včerejšího dne (pp. obecn starší povstávají) slavena byla v Zákupech tichá, avšak významná slavnost, při které požehnán byl sňatek následn ka trůnu a dědice koruny svatováclavské Jeho c. k. Výsosti arcivévody Františka Ferdinanda d'Este s vysoce urozenou hraběnkou Žofii Chot- kovou z Chotkova a Vojnl na. Nebudu rozebírati význam těto události pro národ český, neboť jest nám dobře známa ná- klonnosť a přízeň, kterou Jeho cis. k. Výsost projevovala k tomuto království, jakož i jsou známy zásluhy starého rodu šlechtického i předko vysoce urozené jeho paní choti. Rada městská usnesla se z té příčiny, aby projeveno bylo nejoddanější blahopřání, kteréž učiněno tímto telegramem: Nejvyššímu hofmistrovskému úřadu Jeho císařské a královské Výsosti pana arcivévody Františka Ferdinanda v Zákupech.
doktor Srl Este Chot František Ferdinand Praha Zákupy Chotkov
9 article
Prodchnuto city neoblomné věrnosti a oddanosti k Nejjasnějšímu rodu panovickému a vděčn pamětlivo jsouc veškerých projevů přízně, kterou Nejjasnější následník trůnu milovanému našemu království českému a jeho hlavnímu městu povždy byl prokazoval, vítá zastupitelstvo král hlavního města Prahy s nelíčenou radostí vý znamný okamžik, kdy na půdě tohoto království požehnán bude sňatek Jeho cís. a král. Výsost Nejjasnějšího pana arcivévody Františka Ferdi- nanda s dcerou starého českého a o naši vlas zasloužilého rodu slechtického, vysoce urozenou paní Žofli hraběnkou Chotkovou, i používá léto slavnostní chvile, aby Jeho cís, a král. Výsost a vznešené paní choti projevilo svá nejodda- nější a nejupřímnějši blahopřání. (Výbsrně!) Slavný sbore obeeních starších račiž sdě lení toto vzíti se schválením na vědomí. (Vý borně! Potlesk.) K dotazům přihlásil se obec. starší pan Storch a pravil: Ať vezmeme kterýkoli německý časopis dočítáme se tam, jakým způsobem se v Če- chách nakládá s německým národem, jak německé školství jest pollačovánp a pod., zkrátka, že náro německý má se v Čechach bídně. Kdo pohlédne však na skutečnosť a četí včerejší »Národní Listy a přečetl si zprávu o investičním úvěru pro země české, musí žasnouti.
Ferdi Chotkův Storch Praha
10 article
Jest známo, co pražské zastupitelstvo, jeho pre- sidium a co české poselstvo učinilo a jaké podniklo kroky nejen nyní, nýbrž i za starostenství pana dra. Podlipného, aby pro akademické gymnasium reálku na Starém městě vystaveny byly budovy známo, jaké oběti přinesla obec pražská pro obě tyto budovy, avšak ani budova reálky, ani prc gymnasium doposud nastojí. Jak jinak jedná se s německými školamí. Ve včerejších »Národních Listech« možno se dočísti, že povoluje se 200.00U K na budovu akademického gymnasia, které však ještě nestojí a hned pod tím že na stavbu německého gymnasia ve Štěpánské ulici taktéž 200.000 K, ale toto gymnasíum již dávno stojí (Slyšte!) a letos bude se v něm ji vyučovati, s budovou akademického gymnasia, k níž dán pozemek, není ani hnuto. Čteme však dále: Na stavbu druhé německe reálky v Praze povoluje se 420.000 K, ale na stavo- městskou reátku, ku které musila oboc dáti pozemek není vložen ani haléř. Řečník uvádí věci tyto na vědomí a žádá, by presidíum na příslušných místech poukázalo, jakým loktem měří se českému národu v Praze. (Souhlas a potiesk.) Starosta p. dr. Srb uznává dofaz tento zá važným a prohlašuje, že na tuto nerovnost příhodným způsobem poukáže.
Podlipný Srb štěpánský ulice Praha
11 article
Obecní starší p. Březnovský ponikazuje, jak zdlouhavě vyplácejí se účty živnostníkům za prace prováděné státu, ale nejsmutnějším že jest pracovati pro pražské záduší. Při pracích pro erár musí s hodně sleviti a čekati dlouho na peníze. Kdyby všal byla černá kníha, bylo by na nejčernějším místě pražské záduší. K řečníku přišel živnostník, který pracoval pro ně v listopadu r. 1899, ale do dnešního dne, ač minulo již 9 měsíců, přes urgenci a prosby peněz dostati nemůže. Žádá presidium by zakročilo- Dále poukazuje, že kdo bydlí na Palackého ná břeží, nemůže po celé léto otevříti okna pro koui z parníků. Jinde mají parníky nařízeno, čím mají topiti, ale u nás nejeu že používají nejšpalnějšího uhlí, nýbrž topí, jak se zdá, mourem a sazemi. Rečník žádá starostu jako předsedu magistrátu, by se zakročilo, aby parníky topením neznešvařo- valy okolí. Starosta p. dr. Srb: Městská rada se usnesla, že se mají živnostníkům vypláceti účty u záduší do 80% z městských důchodů hned, ostatek pak po pro zkoumání účtů. Záležitost kouře parníků předloží se magistrátu k dalšímu šetření Obecní starší p. Kasalický podotýká, že obee nemá viny na pozdním vyplácení účlů záduším nýbrž konsistoř a místodržitelství, a žádá, by sta- rosta působil, by na těchto místech vyřizovaly s účty rychleji.
Březnovská Palacký Srb
12 article
Obecní starší pan M. Novák poukazuje na udělení koncesse kavárnické na Staroměstském ná městí, na kterouž věc jsme v listě již poukázali Řečník praví, že kavárna má býti noční po způsobu pověstných místností z Josefova. Koncesse povolena Resalii Roubitschkové, narozené roku 1873. (Různé hlasy.) Řečník táže se, zdali jest známo, že kavárnička tato jest právě naproti kapli staroměstské radnice jak se mohlo státi, že povolena koncesse tato, když v téže frontě náměstí jest 5 výčepnických koncessí Členové sboru musí odsouditi a rázně se ohra- diti proti tomu, aby z josefovského ghetta přenášely se podobné živnosti na Staré město a zejmena na Staroměstské náměstí, aby na místě, jež hlásalo vždy hlásati bude česť a slávu Prahy, na místě re- preseplačním, dovolovaly se podobné živnosti. (Sou- hlas.) Řečník navrhuje, by se sbor usnesl, by udělení zmíněné koncesse Rosalii Roubitschkové se zrušilo a prohlašuje, že zjistil, že v domě, do kterého povo- lena, činí se bez úřadního svolení stavební změny. že vybourávají se okna v prvém patře, čímž mění s jeho facada a ruší esthetický ráz náměstí. Žádá by provádění oprav těchto se zastavilo a nařídilo s úřadní šetření, k němuž pozvala by se technick komise a členové komise pro zachování starého rázu Prahy.
M Novák Roubitschková Josefov fronta náměstí Stará město staroměstský náměstí Praha Resalia Roubitschková
13 article
Obecní starší pau Březnovský: Zeplejte se kdo se za tuto koncessi přimlouval ! Je to zajímavo (Veselost.) Starosta p dr. Srb: Záležitost udělení kon cesse do zmíněného domu přednášena v hospodářské komisi, jejíž členové byli upozorněni, který dům se jedná a jak mně bylo sděleno, přistoupili ještě k oknu a dívali se. kam koncesse má se dáti. Komise usnesla se pak nečiniti námitek proti koncessi; městská rada přiklonila se k tomuto náhledu a magistrát pak při- svědčil, by se koncesse udělila. Pro svou osobu měí jsem pochybnosti a upozornil jsem na to magistrát který však a ohledem na dobré zdání obce koncessi udělil. Na zrušení koncesse sbor se usnášeti nemůže, ale může projeviti své mínění, že projevuje námitky — byť i dodatečné — proti udělení této koncesse.
doktor Srb
14 article
Žádosti, by se provedlo šetření ve příčině sta vebních změn, vyhovím ze své vlastní mocí hned. Člen hospodářské komise obecní st. p. Kasa Hieký prohlašuje, že když konala se schůze hospo- dářské komise, ve které usneseno, neučiniti námilky proti udělení koncesse Roubitschkové, vyslán byl dlel na pohřbu olšanského faráře p. Karese Návrh p. Nováka, aby sbor projevil náhled, že s koncessí nesouhlasí, nýbrž činí proti ní dodatečně námitky, býl jednomyslně podporován a odkázán městské radě. Obecní starší p. Hamáček: V živnostenských kruzích jeví se nespokojenost s rozdělením podpor k návštěvě pařížské výslavy. Všeobecně žehrá a tvrdí se, že podpory tyto uděleny byly mladíkům rodičů zámožných, ano i mladíkům, jichž rodiče jsou majiteli domu. Podpory na podobné vý- zkumné cesty ndílejí se hlavně osvědčeným osobám. vynikajícím všestrannou schopností a dovedností ve svém oboru, ktaří nemají vlastních prostředků, do- vedou však tlumočiti nabytých zkušeností svým spolu- soudruhům. Takovéto kandidáty nejsvědomitěji do- poručiti mohou jadině živnostenská společenstva Za tou příčinou táži se praesidia, jakým způ sobem a na čí doporučení kandidáti k lomuto účelu byli vyhledáváni. — Současně vyslovuji přání, ahy napřišté v podobném přpadu vyzvána byla spole- čenstva, by jmenovala schopné kandidáty, ze kterýcl by pak městská rada nejlépe kvalifikované touto dů věrou poctila. Starosta p. dr. Srb praví, že všechny žádosti podrobeny byly přísné a důkladné zkoušce.
Kasa Hieký Novák Hamáček Srb
15 article
Náměstek starosty p. dr. Kiihn prohlašuje, ž žádosti zkoušeny byly velice svědomitě a komise shle- dala, že z 15 ucházečů, jimž podpora povolena, ne- jsou ani dva z jednoho povolání. Účelem příspěvku na cestu nebylo podporovaní chudiny, nýbrž nadaných lidí. Ve druhé schůzi poukazováno, že byl podělen také syn majitele domu, avšak sděleno zároveň, že majitel domu jest zadlužen, načež komise setrvala při svém návrhu. Obecní starší p. dr. Holubovský poukazuje na stálé napadání »Montagsblatlu« na národ český a že v čísle ze dne 18. června s neslýchanou drzostí opovážil se říci o českém národu, že nezná rozdílu mezi mým a tvým. (Hlučně projevy nevole a různé blasy.) Starosta p. dr. Srb odpovídá, že věc tuto před- loží městské radě. Přechází se k jednacímu pořadu. Zamítají sel: stížnost archilekta p. Ede Rechziegla do rozhodnutí, kterým povolena byla stavba přípojky domovní kanalisace novostavby n staveníšti č. 7 rozděl. usedlosti čp. 329——II. v Diltri- chově ulici ke stoce uliční v této ulici dle nových opravených plánů a za podmínek stanovených v po- volení stavebním; stížnost archibekta p. Edv. Recl- ziegla do rozhodnutí ve přičině kanalisování nového domu, jenž vyslavěn byl na staveništi č 8 rozděl. usedlosti č. 329—II. v ulici Dittrichově; stížnost stavitele p. Bohdaná Pudlače do výměru, kterým nebyla mu povolena slavba čtyěpatrového domu o 3 hloubkách na staveništi č. Il rozděl. pozemku č. kat. 121 v Praze —II. v ul. Trojanově; stížnosti pp. majitelů domů ve Ferdinandově třídě al sice- p. Em. Lachmanna, maj. domu čp. 361 a 362 ——l. p. Edv. ryt. Doubka, maj. domu čp. 416—I., paní
Kiihn Holubovský doktor Srb Rechziegel Pudlač Trojanův em Lachmann Diltri Dittrichův Praha Ferdinandov třída II
16 article
Johany Mällerové a Marie Müllerové, maj, domu čp. 115—II., p. Ervína hraběte Schlicka, maj. domů čp. 57, 59 a 61—II., p. Otmara svob. pána Nádher ného z Borutína, otcovského opatrovníka Konstantina svob. pána Nádherného z Borutína, maj, domu čp. 1010—I. a p. dra. Vladimíra Braunera a soudruhů. maj. domu čp. 342—I. do rozhodnutí, kterým slano- vena byla regulační čára pro třídu Ferdinandovu stížnost pí. Karoliny Juppové, maj. domu čp. 1772 ll v Podskalské třídě a na nábřeží Palackého, do vý- měru, týkajícího se povolení připojení kanalisace tohoto domu ke stoce uliční; stížnost p. Edmundn Porgesa, obchodníka a nájemce domu čp. 229—VI (u Král. Obory), do výměru, kterým bylo zrušeno vadné řízení, jakož i na jeho základě udělené sta- vební povolení ku postavení zděné kolny na dvoře tohoto domu a nařízeno nové řízení, a dále též do výměru, kterým nařízeno bylo odstranění přistřešku zřízeného bez předchozího úřadního povolení nad stroji v zadní části dvora téhož domu na místě, ne kterém původně stavba zděné kolny byla povolena (jako opozděná) a stížnost p. Filipa Becka jmenem představenstva Maislovy synagogy, do rozhodnulí, jímž nebyla povolena další šestiměsíční lhůta k na- řízenému sbourání zbytku domu čp. 84—V. v ulici Maislově. Schvalují se: návrh na povolení nákladu 1200k na stavbu stoky v ulici Nádažní a 3236 K 90 h na kanalisaci v ulici Škrougově v Holešovicích, návrh na schválení účtů nadání Náprstkova průmyslového musea za r. 1899; návrh, aby staveniště č. 6. skup. XXVI. assan. obvodu bylo prodáno architektu Mat.
Johan Mällerová Müller Ervín Schlick Otmar svobodník Konstantinos Nádherný Brauner Ferdinandův Jupp Palacký Edmundn Král Beck Maislův Mat Borutín Nádažní Holešovice Náprstkův průmyslový muzeum
17 article
Blechovi za cenu 510 K za 1 čtv. sáh; návrh, aby od Karoliny Haškové byl zakoupen dům č. p. 270-v. v ulici Cikánské v Praze (skup. XXIV. a) ass, obv. za cenu 10.600 K; návrh, aby bylo schváleno vy- dražení domu č. p. 855—I. v Kozí ulici (skup. XXý a XXVI. assan. obvodu) zástupcem obce pražské při dobrovolné dražbě dne 9. června t. r. za nejvyšší podání 84.775 K; návrh na prodloužení smlouvy ná- jemní s bratry Trnkovými na dobu 6 let od 1. května 1901 počínajíc ve příčině nájmu obecního mlýna č. p. 253 Il. v Praze za toční nájemně 1.400 K mimo vedlejší popiatky za dosavadnich podmínek ; návrh na postoupení dalších ploci od stalku libeňského zabraných stavbou silníce jibeňskostrojské: návrh. aby tělocvičné jednotě »Sokol« na Malé straně byla prominula splátka 1000 K, pak úrok 120 K a úrok z této splátky od 1. května 1900 počínajíc; návrh na zřízení toilety a záchodů v II. poschodí radnice staro městské nákladem 2160 K; návrh, aby Bohumíru Mablingoví st., Josefíně Mablingové, Bohumíru Mahlin- govi ml. a Eugenu Mahlingovi bylo směněno stave- niště č. 8. skupiny XXXIIi. assanačního obvodu za dům č. p. 766—-I. v ulici Hradební (skup. XX. b) a za doplatek 29.500 K do důchodů obecních. K návrhu městské rady uděteno nadání Jana Novotného pro pěstování vědy a umění 769 K p. Ludviku Vacáfkovi, pro tovaryše a pomocníky obnos 294 K p. Ferdinandu Tajblovi, pro zedníkya tesaře (pěti osobám po 66 K 90 h) Matěji Rovnému Frant. Koubskému, Josefu Tvrdkovi, Josefu Mašínovi a Josefu Kačínovi, pro služebné po 66 K 38 Marií Trubačově, Anně Povolné, Marii Čáslavské Marii Padevětově a Josefě Státkově.
Blech Hašek Trnkův Bohumír Mablingový Mablingová Mahlin Mahling Novotný Ludvik Vacáfk Tajbl Rovný František Koubský Tvrdek Mašín Kačín Marie Trubačov Povolná Čáslavský Padevětův Státkův Praha kozí ulice Sokol Xxxiie
18 article
Méstská rada navrhla, aby schválen byl před chozí rozpočet pražských obecních plynáren na vý robní rok 1900—1901. Obec starší p. Weiss žádá správu plynáren by blahovolně ujala se Starého města a bohatěji je osvětlila, zejmena by se postarala, aby při pře chodech z elektrického osvětlení do plynového neje vila se egyptská tma Obec. starší p. M. Novák přeje si, by v Hu sově třídě zavedly se Auerovy hořáky. Návrhy městské rady v příčině systemisován míst učitelských při samoslatných obecných školách u sv. Vojtěcha, jež vzniknou rozdělením dosavadní podvojné školy obecné a v příčině upravení práv ních poměrů industriálních učitelek na školách praž ských ve smyslu zákona ze dne 8. září 1899 schvá- leny a návri obec. staršího p. Březnevského by městská rada vzala v úvahu, aby industriálním učitelkám dalo se příbytečné, odkázán městské radě Dlouhá debala rozpředla se o návrhu městsk rady, aby vypracován byl projekl elektrické drahy od severo západního nádraží přes nový provisorn most na Štvanici do ulice Vltavské, odtud třídou Bubenskou a Rudolfovou do ulice Korunovační pak do Bubenče na náměstí.
Weiss M Novák Auerův svatý . Vojtěch Bubeneč
19 article
Obec. star. p. Šterch poukazuje na neurov- nané poměry při stavbě elektrických dräh, na nichž jede-li se někam, dlužno dvakráte až třikráte přese- dati. Než-li přikročeno bude k novým stavbám, nech upraví se poměry na desavadních tratích. ŘRečník žádá, by ze Štarého města vedla záhy do ostatních čtvrti aspoň jedna trat. Proti vypracování projektu tratě do Bubenč mluvili obec. star. pp. Weliss, dr. Vlček, Jirou- sek, Lada, jenž navrhl, by se záležitost tato vrátila městské radě a správní radé elektrických pod- níků, a uložilo se jí, aby předložila dříve návrh systematického zřizování tratí elektrické dráhy, Schwarz, který navrhl, by se o projektu tratě z Bu- benské ulice do Bubenče hlasovalo zvláště, kdežto pp. Hudl a náměstek slarosty Voitl ujímali se návrhu městské rady, poukazujíce hlavně, že jedná se jen o vypracování projektu. Při hlasování zamitá se návrh p. Lady, načel pří hlasování, dle návrhu p. Schwarze odděleném schvaluje se návrh městské rady. Městská rada navrhla, aby měslskému fysikov dána byla dotace 800 zl. na cestu do Paříže na X mezinárodní sjezd pro hygienu a demografii a do Brusselu. Obec. star. p. Zikan navrhuje po delším odů- vodnění, by se povolilo jen 500 zl. Po vysvětlení starosty p. dra. Srba schváler návrh městské rady. Další jednání musilo býti přerušeno, jelikož ne byl přítomen dostatečný počet členů sboru a schůze o čtvrt na 8. hodinu večer skončena.
Šterch doktor Vlček Jira Schwarz Voitl Zikan Srba Bubeneč Paříž Brusel
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Zde se německy nemluví.« Jak povědomo, založila obec žižkovská vlastním nákladem, tedy z peněz svého poplatnictva, na památném vrchu. Žižkové rozsáhlé sady, které při vzorné péči, jež jim po léta byla vénována, netušeně se zvelebily, tak že poskytují obe- censtvu velice příjemný, zejmena v době letn vítaný útulek. V sadech těchto zařídila obec žižkovská i restauraci, ktorá rovněž se těší velmi hojné návštěvě. V poslední době pozoro- valo občanstvo žižkovské, že do těchto sadů přicházejí lidé, kteří sice nejsou Němci, avšak ostentativně po německu hovoří, tak že cizinee. který nahodile do žižkovských sadů zavítá, do- mnívá se, že je Žižkov město národnostně smíšené. A přece statistika dokazuje,že v Žižkové mezi 70.000 obyvately žije sotv jedno procento Němců. Aby zabráněno bylo úmyslností, kterou právem možno nazvati »pro- vokac!«, dal městský úřad žižkovský vyvě- siti v sadech as na 40 místech červono-bílé šlítky s nápisem: »Zde se německy ne- mluví.« Čirnácte dní visely tyto šíltky na stromech bez závady. Německý hovor neroz- léhal se jeho stinnými cestami. Pojednou byo starosta města Žižkova pan Ed. Žďárský po- zván k okresnímu hejtmanu panu Smutnému, který přátelskou rozmluvou snažil se přímět ho, aby tabulky dal odstraniti. Pan starosta opřel se tomu co nejrozhodněji, namítaje, že tabulkami se nic nepřikazuje, nýbrž dává se jenom na jevo, že v sadech, jež české občanstvo žižkovské svým nákladem zařídilo, mluví se jen česky.
Žižek Němec Ed Žďárský Žižkov
21 article
Ostatně řidila se obec při tomto opatření jen příklady měst a míst německých, kde český hovor považuje se za urážku, za poškození německého rázu dotčeného místa. Vždyť je známo, že purkmistr města Vídně dr. Lueger dospěl ve své nenávisti i k té výstřednosti, že od každého nového příslušníka říšského města žádá slib, že bude hájiti německý ráz Vídně Tentýž pán vydal i rozkaz, dle kterého není dovoleno na nárožích města Vídně vyvěšovati česká návěští, ba vídeňský magistrát pokutoval dokonce český spolek vídeňský, který se opo- vážil vyvěsiti na štít českého domu českou tabulku. Co se stalo v pražském německém kasině auskultantovi, který tam po česku pro- mluvíl, je známo. O podobných případech z míst zněmčených bylo by možno napsati cel kroniky. Proto starosta pan Ed. Ždárský pro- hlásil co nejurčitěji, nedbaje sebe důraznějších domluv, že dotčené nápisy ze sadů žižkovskýeh odkliditi nedá, řídě se vůli zastupitelstva i všeho občanstva. Včera odpoledne doručen byl panu starostovi úřadní spis toho obsahu: C. k. polic. řiditelství v Praze. Č. j. 13,127 pp
doktor Lueger Ed Ždárský Vídeň Praha
22 article
Konaným šetřením zjištěno bylo, že jste vyvěsiti dal na prostoře zabradní restaurace, ve verandách na rozcestích v sadech městských na vrchu Žižkově plechové tabulky červeně natřené s nápisem: »Zde se německy nemluví«. Vzhledem na veřejnost míst těchto příčí se umfstění zmíněných tabulel zásadě rovnoprávnosti všech jazyků v zemi ob- vyklých v životě veřejném, vyslovené v čl. XIx základního zákona státního ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. Vídi se mi tudíž na základě čl,z cís. patentu ze dne 20. dubna 1854 č. S6 ř. z. další ponechání řečených tanulek na těchto místech z kázati a odstranění jich v 24 hodinách naříditi, jinak by tabulky tyto na útraty Vaše nuceně odstra- něny býti musily a trestní řízení dle čl. 7. a 11. za- vedeno bylo. Proti nařizení tomuto možno odvolat se k e. k. místodržitelství ve lhůtě 14denní; účinku odkládacího však odvolání to nemá. V Praze, dne 2. července 1900. Marschan m. p. Jeho Blahorodí pánu panu Edvardu Žďárskému, starostovi města Žižkova Rozuml se, že proti tomuto výměra podá bude ještě dnes rekurs k místodržitelství.
Žďárský Žižkův Žižkov Praha
23 article
— Poslanec dr. Stránský v Novém Městě. Z Nového Města, 2. července. (Zvl. tel. »N. L.«) Včera konala se zde veřejná voličská schůze, na níž posl. dr. Stránský pojednai o politické situaci. Účastenství bylo veliké. Řeč posl. dra. Stránského, který uvítán byl starostou města panem Sadilkem, jenž také schůzi před- sedal, provázena byla častými projevy souhlasu. K návrhu lékárníka pana Seicherta přijat byla pak jednohlasně tato r esol u ce »Souhlasíme ůplně s postupem české delegaee na říšské radě a schvalujeme veškeré kroky. jež podnikli čeští poslanei na říšské radě na obranu zájmů českého národa, jmenovitě také jich neohrožené zakročení v památném sezení dne 8. června konaném. Protestujeme co nej- rozhodněji protí vládním předlohám jazykovým proti jich uzákonění cestou § 14. Pře- jeme si sice míru s německou národnost avšak jen na základě úplné rovnoprávnosti Svého pana poslance, jemuž úplnou důvěru jakož i dík vyslovujeme za statečné vystupován ve sborech zákonodárných, žádáme, aby i na dále věnoval svoji pozornost životní olázce na- šeho kraje, totiž zřízení železniční dráhy z Tis nova přes Bystřici a Nové Město do Ždáru. Zá- roveň považujeme za svou milou povinnost na- šemu panu poslanci vzdáti nejsrdečnější díky za veškeré kroky a námahy, kterými vymohl zabezpečil uskutečnění a vystavění zemské vyšš reálky zdejší.«
doktor Stránský Sadilek Seichert Nový město Bystřice Nová město Ždár
24 article
— Sokolové a turnéři. V neděli 1. t. m pořádal ostravský »Sokol« veřejné cvičení v Ná- rodním domě moravsko-ostravském. Toto cvičen ustanoveno bylo na vzpomenutý den již pře dvěma měsíci. V poslední takrka chvíli vzpo mněli si němečtí nacionálové ostravští, že b měli na týž den uspořádati turnéřskou slavnost Za tím účelem sezvali z poněmčilých měst vý chodní Moravy, ze Slezska a také z pruského Slezska turnéry, aby přišli jim pomoci hájii německý ráz Moravské Ostravy. Policejním ko- misařstvím byl turnérům povolen průvod ulicem města z Německého domu podél Národního domu. Průvodu tohoto zúčastnilo se na 100 turnérů, učitelé obecných a středních skol Když průvod tento šel kol Národního domu řval do jeho oken »Heil« a několik turnérů mezi nimiž jeden professor střední školy z Bil- ska, křičelo z plna hrdla u Národního domu »Hlupci«. Aby turnérům v provokačnímprůvodu nie se nestalo, byla pohotově městská a státní policie i četnictvo. Ostravským turnérům povolí se če- skou Moravskou Ostravou beze všeho provo kační průvod, trpí se urážlivé výkřiky, chtějí- však Sokolové jíti v průvodu klidné ulicem Olomouce nebo Brna, zakáže se jim to. Tal měři se už tím dobře známým dvojím loktem. — Němčení u hlavní zemské pokladny V ponurých místnostech hlavní zemské pokladny na Maté straně váne pátrně jestě kus terezián- ských dob, kdy se všeeka spása hledala v po- němčení říše od Čech až po Sedmihrady. Tak zrovna počíná si hlavní správa zemské pokladny na Malé straně, kde i za platnosti jazykovýeh nařízení nebylo po rovnoprávnosti ani slechu. Dnes pustili někteří pánové úzdu svým germa
Sokol Morava Slezsko Ostrava Olomouc Brno Tal Čechy Sokol rodní dům moravskýostravský národní dom
25 article
nisátorským choutkám zúplna. Vizme konkretní případ: Na kauci, kterou nemajelný státní úřad- ník v měsíčních lhůtách splácí, předloží se, když jest pohromadě 100 korun, zvláštní věno- vací prohlášení, na jehož základě vydá hlavní zemská pokladna stvrzenku. Od platnosti jazy- kových nařízení bylo v kruzích českých berních úřadníků zvykem podávati tato prohlášení po česku, i bylo tudíž povinností zemské pokladny vydati rovněž českou stvrzenku. Sotvaže proveden zména referátu, dostalo se českým úřadníkům české stvrzenky jen výjimkou, tvrdošijně kvito- váno jenom po německu. Jak nejapná jest tato praxe, viděti nejlépe z toho, že, ačkoliv tisko- pis stvrzenky má na každé straně jiný text, přece jen tehdy užívá se strany české, když příjemce německou stvrzenku nepřijme a neústupně trvá na svém právu. Jsou ale známy připady, že ani sebevědomému požadování české stvrzenky ne- bylo vyhověno, teprve na druhou stížnost od- hodlal se pan roferent, obávaje se patrně věei horších, vyříditi věc po česku. Doufáme, ž této nepřístojnosti bude učiněna jednou pro vždy přitrž. — Občanský politický klub v Chlumci n. Cidl. pořádá ve čtvytek dne 5. července v hotelu »u jelena« o 8. hod. več. Husův večer. na kterém promluví pan JUDr. V. S tumí z Prahy.
roferent Husův JUDr Cidlina Praha
26 article
— Husovy slavnosti. Památku Mistra Jana Husa i letos oslaví za účs stenství českých národních spolků Oběanský klub na Smíchově ve čtvrtek dne 5. července t. r. o 8. hod. večerní slav- nostní sehůzí v sále akc. pivovaru na Smíchově. »O významu a půse- bení Mistra Jana Husa« promluví pp. prof. dr. Václav Flajišhans a dr Fr. Iška. Sbory: »Chorál českého ná- roda« a »Kdož jste boží bojovníci zapěje zpěvácký spolek »Maláte na Smíchové. Dámy mají volný přístup. — V Rychno ve n. Kn. uspořádáno bude dne 5. července osvět- lení města a na návrších zapáleny budou hra- nice. Dne 6. července pořádají: Tělocvičná jednota »Sokol«, sbor dobrovolných hasičů, Řemeslnická beseda, Polit. spolek národního dělnictva »Palacký«, Vzděl. beseda »Komenskýe a Živnostensko-čtenářský spolek ve dvoraně Ná- rodního domu veřejnou schůzi, na které o Mistru Janu Husovi promluvi p. dr. J. Štemberka. — Slavnostní večer k uctění kostnického mučed- níka Mistra Jana Husa, bude pořádán pod pro- tektorátem obec. zastupitelstva bohušovického ve čtvrtek dne 5. července v místnostech dvo- rany »Radnice« v Bohušovicích. O 91 hod. večorní bude veřejná schůze ve dvoraně »Radnice«, při níž promluvi »O životě, půs- bení a smrti Husově« red. V. Jar. Klofáě z Prahy. — Husův večer s přednáškou pana Šimůnka pořádá »Vzděl. výbor Česko- slovanské obchodnické besedy v Praze v pátek dne 6. července o 8. hod. več. v místnostech spolkových. Hosté vítáni. — Tůlocvičná jednota »Sokol« ve Stře šovi cích pořádá ve čtvrtek dne 5. července o 8. hod. več. v místnostech hostince ve »Velké« veřej- nou schůzi na paměť upálení Mistra Jana Husa.
Husův Hus profesor doktor Flajišhans Iška Palacká Vzděl Komenský J Štemberk Šimůnek Smíchov Francie Kněžná Bohušovice Praha spolek Oběanský klub Sokol spolek národní dělnictvo Vzděl Tůlocvičný jednota
27 article
— Tělocvičná jednota »Sokol« v Radlicích pořádá za přispění občanského klubu, místních spolků radlických a novo-smíchovských pod zá- stitou obecního zastupitelstva obce radlické dne 5. července k uetění památky Mistra Jana Husa pochodňový průvod přes Nový Smíchov a Ra- dlicemi. Dne 8. července v tělocvičně »u pěti bratrů« večírek na prospěch Husova fondu s přednáškou »Mistr Jan Hus« a přednesem koncertních skladeb za spoluúčinkování pěve- ckého kroužku. — Politický klub »Sladko- ský« národní strany dělnictva českoslovanského pro král. české pořádá v neděli dne 8. červenc o 143. hod. odpol. tábor lidu (za nepříznivého počasí veřejnou schůzi lidn) na Pankráci v za- hradě hostince »u černého koně«. Pořad; »Život a působení M. Jana Husa«. Klub pořá- dati bude veřejné přednášky ve čtvrtek dne 5. července o 8. hod. več. v Národním doměv Nuslích. Pořad: »Mistr Jan Hus a jeho půso- bení«. V ponděli dne 9. července o 8. hodině več. v hostinci su Pancíře« v nuselském údol. Pořad: »Proč slavíme památku M. Jana Husa«. Dne 5. července jest slavnostní osvětlení v celé obci. — Národní odborové sdružení dělníků řeznických pro král. české sídlem v Praze pořádá ve středu dne 4. července v 8 hodin večer ve sloupovém sále »u Štajgrů« přednášku »0 význemu Mistra Jana Husa«.
Hus Husův M Hus Nová Smíchov Pankrác Praha Sokol spolek radlický a nova národní doměv Nusle
28 article
— Osobní. Pan MUDr. Jar. Hornych, od- borný lékař pro nemoci krční a nosní ve Štěpánské ulici, dlíti bude ode dne 12. července mimo Prahu. — Pan Šollar z Čížkova u Blovic obdržel o cara ruského v den narozenin panovníkových stří- brnou medailli řádu sv. Stanislava s nápisem »V uznání horlivého přičinění.« Vyznamenání toto bylo mu uděleno za 15letou jeho činnost jako ře- diteie hudebního a pěveckého sboru ruského chrámu v Nizze. — Promoce. Pan JUC. Oskar Straschno z Roudice n. L. bude dne 6. července o 1/ 1. hod. odpolední na c. k. české universítě Karlo- Ferdinan- dově v Praze veřejně povýšen na doktora práv. — Úmrtí. Včera zemřela v Horních Mokropsích paní Marie Jeníčková, roz. Balounova, vdova po rolníku a dodavateli kamene dlažebního, po delší chorobě ve věku 67 tet. Pohřeb koná se z domu smutku dne 4. t. m. o 11. hod. dopoledne. — V Rakovníku dne 2. t. m. zemřela paní Marie Šollarová, soukromnice, v požehnaném věku 79 let. Pohřbena bude dne 4. t. m. o 4. hod. odpoledne na místním hřbitově n sv. Trojice.
MUDr Hornych Šollar svatý . Stanislav JUC Oskar Straschno Jeníčková Balounův Šollarová štěpánský ulice Praha Čížkov u Blovice Nizza Roudice můj Horní Mokropsy Rakovník KarlaFerdinan
29 article
— Pan F. A. Šubert jmenován správní radou české grafické společnosti »Unie« jednohlasně ústřed- ním ředitelem »Unie«, v níž spojeny jsou v jeden ústav knihtiskárny druhdy J. Otty, Fr. Šimáčka, J. R Vilímka a grafický ústav J. Vilíma. »Unie« počne na podzim vydávati česká a jinoslovanská díla svým nákladem. Svůj nový úřad nastoupí řed. Šubert 1. srpnem t. r. — Nový inspektor ústředních jatek praž- ských. V sobotu konala se schůze správní rady ústředních jatek. Resignace pana ryt. Pštrossa nejen na hodnost inspektora ústředních jatek, ale i na členství ve správní radě byla vzata na vědomí, načež byl inspektorem jatek zvolen obecní starší pan Eman. Fatka. Týž prohlásil, že po potvrzení volby městskou radou chice v zájmu obce, jakož i trhu dobytčího působiti ze všech sil svých. Zároveň pro hlásil, že nersflcktuje na povoz, který byl pro i spektora vydržován nákladem 3000 zl. — Jak VVídoň přeje — nám i sobě. S dů- kazy veliké té přízně« k nám setkáváme se témě den za dnem. Obyčejně se projevuje snahou, abychom pozbyli, čeho nabýti má Vídeň, jako na př. bylo při shánění předmětů pro rozličná musea vídeňská. Tentokrát opětný důkaz o přízni Vídně sobě podán z ministeria vnitra. Toto (vynesením ze dne 23. května 1900 čís. 14.016) nařídilo, aby k účelům statistickým zavedeny byly společné (roz- uměj: cislajtánsky uniformní) počítací lístky, tak zr.
Šubert J Ott Šimáček Vilímek Eman Fatka Francie Vídeň VVídoň