3
masthead
3. července 1900. Číslo 18í
4
article
bude dále? Všech evropských pozemných vojsk
je v Číně málo a ona všecka budou zbita, byl
na každého evropského vojína padlo 1000 Či-
ňanů — to není pro Čínu nic. Kde jest jednota
jednání? V tom-li, že druzí budou se rváli za
zájmy Angličanů, kdežto každý z nich: Fran-
couzi, Němci, Japonci mají zájmy docela opačné
Politika Ruska na Východě, naše obchodní
styky s Čínou, naše smlouvy s ní a vše to, co
se tam na severovýchodě číském nyní děje, je
naprosto jiné toho, co západní velmoci dělaly
na blízku Taku a Taň-Cziňa. My šli krokem
olbříma od časů Jermakových na východa
v XVII. stol. takořka bez válek a krveprolite
octli jsme se u Ochotského moře a na Amuru.
My navázali se sousedy obchodní styky a to se
stalo bez otřesů. Obchod hledal si východu,
hledal si otevřené moře, a toho bylo dosaženo
našimi pracovníky let šedesátých. Avšak ukázalo
se, že východ je špatný, zakovaný ledy a museli
jsme opět hledati jiný východ, a našli jsme jej
v sousedství, v nynějším Dálněm, kamž musíme
stavěti železnou dráhu čínským územím, cožse
děje se souhlasem téhož souseda a opět bez
vojny a krveprolití.
Angličan
Němec
Japonec
Čína
Rusko
Amur
Dálň
5
article
Rána do německých baronů na
Baltě.
Ruská vláda před několika lety postátnil
prodej lihových nápojův, aby zabránila jich fl
šování a zregulovala jich požívání. V baltickýeh
gubernifch opatření toto zavedeno nebylo, neboo
prode, lihových nápojů byl tam dosud privi
lejem šlechty. Vláda toto právo odňala šlechti-
cům polským, ale rozmýšlela se, když šloo
pověstné utiskovatele baltických národů. Nyn
konečně státní rada rozhodla, že právo propi
načné má býti zrušeno i v guberniích baltických
Jde ještě o to, jakou náhradu vláda by do
tčeným osobám dáti měla. Neněmecké listy bal-
tické tvrdí, že by bylo spravedlivo, aby se po
stiženým německým baronům nedostalo náhrady
žádné, protože sám jejich privilej zakládal se
na nespravedlivosti a byl do poslední chvile
nechvalně vykořisťován na zkázu obyvatelstva
Balta
6
article
Německé vědomosti.
Loni se naplnilo sto let od narození veli
kého ruského básníka Alexandra S. Puškina
Listy všeho vzdělaného světa psaly o Puškinovi
Z německých listů psaly o něm 54 (40 v Něm
cích, 9 v Rakousku, 4 v Rusku, 1 v Americe
a celého půl třetího měsíce o něm hovořily
Zabývaly se hlavně zprávami o jeho životěa
velmi málo jeho díly, ale ani touto pohodlnější
prací nepotvrdili pověsť o německé důkladnosti
již Němci sami rozšířili, a ukázali se větším
menšími nevědomci.
V májovém svazku »Pyceroň CrapHni-
pan Venevřfinov seřadil německé články o Pu
škinovi tak, že z nich vychází následujícíži
votopis básníkův, jak si jej představují Němci
Otto Alexandr Sergějevič Puškin (berlínský
»Thester-Journal«) či jak jej dříve v Němcíel
jmenovali: Muškin Puškin, Musin Puškin a Mu-
sin Alexandr fon Puškin — narodil se 14. květnu
roku 1777 (»Hilísbuch zur Erkennung der rus-
sischen poetischen und wissenschaftlichen Litte-
ratur«, Berlin 1854). Po matce byl potomkem
— Ivana Hrozného, a po otci — mouřenína
(»Hamburger Zeitung«), anebo: po matce —
araba Petra Velikého, a po otci — španělského
granda hrahěte Lerma (Sandor). Jeden z předků
básníkových podepsal se na volebném aktě Mi-
chaila Romanova (Sandor). Básník narodil se
buď ve Pskově (»Tägliche Rundschau«) nebo
ve pskovské gubernii (Sandor). Pskovem nazýval
se statek Michajlovskoje (Dr. Z.), ležící ve
středním Rusku (Franzos). Matka nemilovala bá-
sníka a on se zachránil od její přísnosti v ko
šíku své babičky, jež žila v sousedství (O
S Puškin
Puškin
Němec
Pyceroň CrapHni
Venevřfinov
Pu
Otta Alexandr
Sergějevič Puškin
Muškin Puškin
Musin Puškin
Hrozný
Petro Veliký
Lerma
Sandor
Romanův
Michajlovskoj
Německo
Rakousko
Rusko
Amerika
Němcíel
Berlín
Pskov
Thester
Zeitung
Hilísbuch zur Erkennung der rus
Tägliche Rundschau
7
article
Wohlbrünn); v dětství hlavně psal verše fran
couzské a také francouzsky myslil (G. Adam)
Počátkům ruského jazyka přiučil se od své uči-
telky ruského jazyka (Brander, Ulmann a j.)
Ariany (Sandor) Rodivnovny. Dalšího vychování
dostalo se mu v carskoselském lyceu, odkudž
vyšel jako husar (F. St.) anebo vůbec gardový
důstojník (»Kölnische Zeitunge). Oddal se don-
chuanství (Franzos) a pitkám (»Köln. Ztg. «)se
zlatou mládeží (Stern); týmž časem byl účast-
nikem rozličných tajných spolků: slav janofil-
ských, kosmopolitických, demokratických i ari-
stokratiekých (Franzos). V té nebezpečné době
rozkoší života Puškina vedl na lepší dráhua
povzbuzoval k tvoření jeho mnohem starší přítel,
rádce a anděl strážce (Engelhardt) Cukovský
(Schan) čili Joukovský, dvorský básník Kate-
řiny II. (O. Wohlbrünn). Prvé znamenitější P-
škinovo dílo »Arkan a Ludmila« (»Noue Freie
Presse«) vyšlo tiskem roku 1817 (»Weimarsche
Zeitung«) anebo roku 1630 (Schan). Epigram-
matická všelečnosť básníkova měla v zápětí jeho
vypovězení (O. Wohlbrůnn) na jih Ruska, v ne-
hostinná prostranství mezi Urálem a Tichým
okeánem, kde aspoň poněkud ochladl nezkrotný
žár jeho mladosti. Zabit byl v souboji r. 1831
(»Heimz). Smrť Puškinova způsobila takový do-
jem, že v Petrohradě obávali se vzbouření ná-
roda a proto, aby to předešli, odvezli v noci
jeho rakev a pohřbili Puškina v Uspenském
monastýru (Golant), v hrobce jeho matky
(Zabel).
U nás každý kvarlán uvidí chyby a ne-
smysly, kterými nejpřednější němečtí literárn
vědci osvědčili svou nevědomost.
Ulmann
Ariana
Sandor
Köln
Stern
Puškin
Engelhardt
Cukovský
Schan
Joukovský
Kate
O Wohlbrünn
Arkan
Ludmila
Puškinův
Golant
Zabel
St
Rusko
Petrohrad
Kölnische Zeitunge
Noue Frei Presse
zlatý mládež
Weimarsche Zeitung
8
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera odpoledne k VII. řádné schůzi
ve které vyřídil. četné záležitosti. Na počátku
učiněno několik pozoruhodných dolazů.
Po zahájení schůze starosta pan dr. Srl
povstává a praví:
Slavný sbore! Včerejšího dne (pp. obecn
starší povstávají) slavena byla v Zákupech tichá,
avšak významná slavnost, při které požehnán
byl sňatek následn ka trůnu a dědice koruny
svatováclavské Jeho c. k. Výsosti arcivévody
Františka Ferdinanda d'Este
s vysoce urozenou hraběnkou Žofii Chot-
kovou z Chotkova a Vojnl na.
Nebudu rozebírati význam těto události pro
národ český, neboť jest nám dobře známa ná-
klonnosť a přízeň, kterou Jeho cis. k. Výsost
projevovala k tomuto království, jakož i jsou
známy zásluhy starého rodu šlechtického i předko
vysoce urozené jeho paní choti.
Rada městská usnesla se z té příčiny, aby
projeveno bylo nejoddanější blahopřání, kteréž
učiněno tímto telegramem:
Nejvyššímu hofmistrovskému úřadu Jeho
císařské a královské Výsosti pana arcivévody
Františka Ferdinanda v Zákupech.
doktor
Srl
Este
Chot
František Ferdinand
Praha
Zákupy
Chotkov
9
article
Prodchnuto city neoblomné věrnosti a oddanosti
k Nejjasnějšímu rodu panovickému a vděčn
pamětlivo jsouc veškerých projevů přízně, kterou
Nejjasnější následník trůnu milovanému našemu
království českému a jeho hlavnímu městu
povždy byl prokazoval, vítá zastupitelstvo král
hlavního města Prahy s nelíčenou radostí vý
znamný okamžik, kdy na půdě tohoto království
požehnán bude sňatek Jeho cís. a král. Výsost
Nejjasnějšího pana arcivévody Františka Ferdi-
nanda s dcerou starého českého a o naši vlas
zasloužilého rodu slechtického, vysoce urozenou
paní Žofli hraběnkou Chotkovou, i používá léto
slavnostní chvile, aby Jeho cís, a král. Výsost
a vznešené paní choti projevilo svá nejodda-
nější a nejupřímnějši blahopřání. (Výbsrně!)
Slavný sbore obeeních starších račiž sdě
lení toto vzíti se schválením na vědomí. (Vý
borně! Potlesk.)
K dotazům přihlásil se obec. starší pan
Storch a pravil: Ať vezmeme kterýkoli německý
časopis dočítáme se tam, jakým způsobem se v Če-
chách nakládá s německým národem, jak německé
školství jest pollačovánp a pod., zkrátka, že náro
německý má se v Čechach bídně. Kdo pohlédne
však na skutečnosť a četí včerejší »Národní Listy
a přečetl si zprávu o investičním úvěru pro země
české, musí žasnouti.
Ferdi
Chotkův
Storch
Praha
10
article
Jest známo, co pražské zastupitelstvo, jeho pre-
sidium a co české poselstvo učinilo a jaké podniklo
kroky nejen nyní, nýbrž i za starostenství pana dra.
Podlipného, aby pro akademické gymnasium
reálku na Starém městě vystaveny byly budovy
známo, jaké oběti přinesla obec pražská pro obě
tyto budovy, avšak ani budova reálky, ani prc
gymnasium doposud nastojí.
Jak jinak jedná se s německými školamí. Ve
včerejších »Národních Listech« možno se dočísti, že
povoluje se 200.00U K na budovu akademického
gymnasia, které však ještě nestojí a hned pod tím
že na stavbu německého gymnasia ve Štěpánské
ulici taktéž 200.000 K, ale toto gymnasíum již
dávno stojí (Slyšte!) a letos bude se v něm ji
vyučovati, s budovou akademického gymnasia, k níž
dán pozemek, není ani hnuto.
Čteme však dále: Na stavbu druhé německe
reálky v Praze povoluje se 420.000 K, ale na stavo-
městskou reátku, ku které musila oboc dáti pozemek
není vložen ani haléř.
Řečník uvádí věci tyto na vědomí a žádá, by
presidíum na příslušných místech poukázalo, jakým
loktem měří se českému národu v Praze. (Souhlas
a potiesk.)
Starosta p. dr. Srb uznává dofaz tento zá
važným a prohlašuje, že na tuto nerovnost příhodným
způsobem poukáže.
Podlipný
Srb
štěpánský ulice
Praha
11
article
Obecní starší p. Březnovský ponikazuje, jak
zdlouhavě vyplácejí se účty živnostníkům za prace
prováděné státu, ale nejsmutnějším že jest pracovati
pro pražské záduší. Při pracích pro erár musí s
hodně sleviti a čekati dlouho na peníze. Kdyby všal
byla černá kníha, bylo by na nejčernějším místě
pražské záduší. K řečníku přišel živnostník, který
pracoval pro ně v listopadu r. 1899, ale do dnešního
dne, ač minulo již 9 měsíců, přes urgenci a prosby
peněz dostati nemůže. Žádá presidium by zakročilo-
Dále poukazuje, že kdo bydlí na Palackého ná
břeží, nemůže po celé léto otevříti okna pro koui
z parníků. Jinde mají parníky nařízeno, čím mají
topiti, ale u nás nejeu že používají nejšpalnějšího
uhlí, nýbrž topí, jak se zdá, mourem a sazemi.
Rečník žádá starostu jako předsedu magistrátu,
by se zakročilo, aby parníky topením neznešvařo-
valy okolí.
Starosta p. dr. Srb: Městská rada se usnesla,
že se mají živnostníkům vypláceti účty u záduší do
80% z městských důchodů hned, ostatek pak po pro
zkoumání účtů.
Záležitost kouře parníků předloží se magistrátu
k dalšímu šetření
Obecní starší p. Kasalický podotýká, že obee
nemá viny na pozdním vyplácení účlů záduším
nýbrž konsistoř a místodržitelství, a žádá, by sta-
rosta působil, by na těchto místech vyřizovaly s
účty rychleji.
Březnovská
Palacký
Srb
12
article
Obecní starší pan M. Novák poukazuje na
udělení koncesse kavárnické na Staroměstském ná
městí, na kterouž věc jsme v listě již poukázali
Řečník praví, že kavárna má býti noční po způsobu
pověstných místností z Josefova. Koncesse povolena
Resalii Roubitschkové, narozené roku 1873. (Různé
hlasy.)
Řečník táže se, zdali jest známo, že kavárnička
tato jest právě naproti kapli staroměstské radnice
jak se mohlo státi, že povolena koncesse tato, když
v téže frontě náměstí jest 5 výčepnických koncessí
Členové sboru musí odsouditi a rázně se ohra-
diti proti tomu, aby z josefovského ghetta přenášely
se podobné živnosti na Staré město a zejmena na
Staroměstské náměstí, aby na místě, jež hlásalo
vždy hlásati bude česť a slávu Prahy, na místě re-
preseplačním, dovolovaly se podobné živnosti. (Sou-
hlas.)
Řečník navrhuje, by se sbor usnesl, by udělení
zmíněné koncesse Rosalii Roubitschkové se zrušilo
a prohlašuje, že zjistil, že v domě, do kterého povo-
lena, činí se bez úřadního svolení stavební změny.
že vybourávají se okna v prvém patře, čímž mění s
jeho facada a ruší esthetický ráz náměstí. Žádá
by provádění oprav těchto se zastavilo a nařídilo s
úřadní šetření, k němuž pozvala by se technick
komise a členové komise pro zachování starého rázu
Prahy.
M Novák
Roubitschková
Josefov
fronta náměstí
Stará město
staroměstský náměstí
Praha
Resalia Roubitschková
13
article
Obecní starší pau Březnovský: Zeplejte se
kdo se za tuto koncessi přimlouval ! Je to zajímavo
(Veselost.)
Starosta p dr. Srb: Záležitost udělení kon
cesse do zmíněného domu přednášena v hospodářské
komisi, jejíž členové byli upozorněni,
který dům se jedná a jak mně bylo sděleno,
přistoupili ještě k oknu a dívali se.
kam koncesse má se dáti. Komise usnesla
se pak nečiniti námitek proti koncessi; městská rada
přiklonila se k tomuto náhledu a magistrát pak při-
svědčil, by se koncesse udělila. Pro svou osobu měí
jsem pochybnosti a upozornil jsem na to magistrát
který však a ohledem na dobré zdání obce koncessi
udělil.
Na zrušení koncesse sbor se usnášeti nemůže,
ale může projeviti své mínění, že projevuje námitky
— byť i dodatečné — proti udělení této koncesse.
doktor
Srb
14
article
Žádosti, by se provedlo šetření ve příčině sta
vebních změn, vyhovím ze své vlastní mocí hned.
Člen hospodářské komise obecní st. p. Kasa
Hieký prohlašuje, že když konala se schůze hospo-
dářské komise, ve které usneseno, neučiniti námilky
proti udělení koncesse Roubitschkové, vyslán byl
dlel na pohřbu olšanského faráře p. Karese
Návrh p. Nováka, aby sbor projevil náhled, že
s koncessí nesouhlasí, nýbrž činí proti ní dodatečně
námitky, býl jednomyslně podporován a odkázán
městské radě.
Obecní starší p. Hamáček: V živnostenských
kruzích jeví se nespokojenost s rozdělením podpor
k návštěvě pařížské výslavy. Všeobecně žehrá a
tvrdí se, že podpory tyto uděleny byly mladíkům
rodičů zámožných, ano i mladíkům, jichž rodiče
jsou majiteli domu. Podpory na podobné vý-
zkumné cesty ndílejí se hlavně osvědčeným osobám.
vynikajícím všestrannou schopností a dovedností ve
svém oboru, ktaří nemají vlastních prostředků, do-
vedou však tlumočiti nabytých zkušeností svým spolu-
soudruhům. Takovéto kandidáty nejsvědomitěji do-
poručiti mohou jadině živnostenská společenstva
Za tou příčinou táži se praesidia, jakým způ
sobem a na čí doporučení kandidáti k lomuto účelu
byli vyhledáváni. — Současně vyslovuji přání, ahy
napřišté v podobném přpadu vyzvána byla spole-
čenstva, by jmenovala schopné kandidáty, ze kterýcl
by pak městská rada nejlépe kvalifikované touto dů
věrou poctila.
Starosta p. dr. Srb praví, že všechny žádosti
podrobeny byly přísné a důkladné zkoušce.
Kasa Hieký
Novák
Hamáček
Srb
15
article
Náměstek starosty p. dr. Kiihn prohlašuje, ž
žádosti zkoušeny byly velice svědomitě a komise shle-
dala, že z 15 ucházečů, jimž podpora povolena, ne-
jsou ani dva z jednoho povolání. Účelem příspěvku
na cestu nebylo podporovaní chudiny, nýbrž nadaných
lidí. Ve druhé schůzi poukazováno, že byl podělen
také syn majitele domu, avšak sděleno zároveň, že
majitel domu jest zadlužen, načež komise setrvala
při svém návrhu.
Obecní starší p. dr. Holubovský poukazuje
na stálé napadání »Montagsblatlu« na národ český
a že v čísle ze dne 18. června s neslýchanou
drzostí opovážil se říci o českém národu, že nezná
rozdílu mezi mým a tvým. (Hlučně projevy nevole
a různé blasy.)
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že věc tuto před-
loží městské radě.
Přechází se k jednacímu pořadu.
Zamítají sel: stížnost archilekta p. Ede
Rechziegla do rozhodnutí, kterým povolena byla
stavba přípojky domovní kanalisace novostavby n
staveníšti č. 7 rozděl. usedlosti čp. 329——II. v Diltri-
chově ulici ke stoce uliční v této ulici dle nových
opravených plánů a za podmínek stanovených v po-
volení stavebním; stížnost archibekta p. Edv. Recl-
ziegla do rozhodnutí ve přičině kanalisování nového
domu, jenž vyslavěn byl na staveništi č 8 rozděl.
usedlosti č. 329—II. v ulici Dittrichově; stížnost
stavitele p. Bohdaná Pudlače do výměru, kterým
nebyla mu povolena slavba čtyěpatrového domu
o 3 hloubkách na staveništi č. Il rozděl. pozemku
č. kat. 121 v Praze —II. v ul. Trojanově; stížnosti
pp. majitelů domů ve Ferdinandově třídě al sice-
p. Em. Lachmanna, maj. domu čp. 361 a 362 ——l.
p. Edv. ryt. Doubka, maj. domu čp. 416—I., paní
Kiihn
Holubovský
doktor
Srb
Rechziegel
Pudlač
Trojanův
em
Lachmann
Diltri
Dittrichův
Praha
Ferdinandov třída
II
16
article
Johany Mällerové a Marie Müllerové, maj, domu
čp. 115—II., p. Ervína hraběte Schlicka, maj. domů
čp. 57, 59 a 61—II., p. Otmara svob. pána Nádher
ného z Borutína, otcovského opatrovníka Konstantina
svob. pána Nádherného z Borutína, maj, domu
čp. 1010—I. a p. dra. Vladimíra Braunera a soudruhů.
maj. domu čp. 342—I. do rozhodnutí, kterým slano-
vena byla regulační čára pro třídu Ferdinandovu
stížnost pí. Karoliny Juppové, maj. domu čp. 1772 ll
v Podskalské třídě a na nábřeží Palackého, do vý-
měru, týkajícího se povolení připojení kanalisace
tohoto domu ke stoce uliční; stížnost p. Edmundn
Porgesa, obchodníka a nájemce domu čp. 229—VI
(u Král. Obory), do výměru, kterým bylo zrušeno
vadné řízení, jakož i na jeho základě udělené sta-
vební povolení ku postavení zděné kolny na dvoře
tohoto domu a nařízeno nové řízení, a dále též do
výměru, kterým nařízeno bylo odstranění přistřešku
zřízeného bez předchozího úřadního povolení nad
stroji v zadní části dvora téhož domu na místě, ne
kterém původně stavba zděné kolny byla povolena
(jako opozděná) a stížnost p. Filipa Becka jmenem
představenstva Maislovy synagogy, do rozhodnulí,
jímž nebyla povolena další šestiměsíční lhůta k na-
řízenému sbourání zbytku domu čp. 84—V. v ulici
Maislově.
Schvalují se: návrh na povolení nákladu 1200k
na stavbu stoky v ulici Nádažní a 3236 K 90 h na
kanalisaci v ulici Škrougově v Holešovicích, návrh
na schválení účtů nadání Náprstkova průmyslového
musea za r. 1899; návrh, aby staveniště č. 6. skup.
XXVI. assan. obvodu bylo prodáno architektu Mat.
Johan Mällerová
Müller
Ervín
Schlick
Otmar svobodník
Konstantinos
Nádherný
Brauner
Ferdinandův
Jupp
Palacký
Edmundn
Král
Beck
Maislův
Mat
Borutín
Nádažní
Holešovice
Náprstkův průmyslový muzeum
17
article
Blechovi za cenu 510 K za 1 čtv. sáh; návrh, aby
od Karoliny Haškové byl zakoupen dům č. p. 270-v.
v ulici Cikánské v Praze (skup. XXIV. a) ass, obv.
za cenu 10.600 K; návrh, aby bylo schváleno vy-
dražení domu č. p. 855—I. v Kozí ulici (skup. XXý
a XXVI. assan. obvodu) zástupcem obce pražské při
dobrovolné dražbě dne 9. června t. r. za nejvyšší
podání 84.775 K; návrh na prodloužení smlouvy ná-
jemní s bratry Trnkovými na dobu 6 let od 1. května
1901 počínajíc ve příčině nájmu obecního mlýna č.
p. 253 Il. v Praze za toční nájemně 1.400 K mimo
vedlejší popiatky za dosavadnich podmínek ; návrh
na postoupení dalších ploci od stalku libeňského
zabraných stavbou silníce jibeňskostrojské: návrh.
aby tělocvičné jednotě »Sokol« na Malé straně byla
prominula splátka 1000 K, pak úrok 120 K a úrok
z této splátky od 1. května 1900 počínajíc; návrh na
zřízení toilety a záchodů v II. poschodí radnice staro
městské nákladem 2160 K; návrh, aby Bohumíru
Mablingoví st., Josefíně Mablingové, Bohumíru Mahlin-
govi ml. a Eugenu Mahlingovi bylo směněno stave-
niště č. 8. skupiny XXXIIi. assanačního obvodu za
dům č. p. 766—-I. v ulici Hradební (skup. XX. b) a za
doplatek 29.500 K do důchodů obecních.
K návrhu městské rady uděteno nadání Jana
Novotného pro pěstování vědy a umění 769 K
p. Ludviku Vacáfkovi, pro tovaryše a pomocníky
obnos 294 K p. Ferdinandu Tajblovi, pro zedníkya
tesaře (pěti osobám po 66 K 90 h) Matěji Rovnému
Frant. Koubskému, Josefu Tvrdkovi, Josefu Mašínovi
a Josefu Kačínovi, pro služebné po 66 K 38
Marií Trubačově, Anně Povolné, Marii Čáslavské
Marii Padevětově a Josefě Státkově.
Blech
Hašek
Trnkův
Bohumír Mablingový
Mablingová
Mahlin
Mahling
Novotný
Ludvik Vacáfk
Tajbl
Rovný
František
Koubský
Tvrdek
Mašín
Kačín
Marie Trubačov
Povolná
Čáslavský
Padevětův
Státkův
Praha
kozí ulice
Sokol
Xxxiie
18
article
Méstská rada navrhla, aby schválen byl před
chozí rozpočet pražských obecních plynáren na vý
robní rok 1900—1901.
Obec starší p. Weiss žádá správu plynáren
by blahovolně ujala se Starého města a bohatěji je
osvětlila, zejmena by se postarala, aby při pře
chodech z elektrického osvětlení do plynového neje
vila se egyptská tma
Obec. starší p. M. Novák přeje si, by v Hu
sově třídě zavedly se Auerovy hořáky.
Návrhy městské rady v příčině systemisován
míst učitelských při samoslatných obecných školách
u sv. Vojtěcha, jež vzniknou rozdělením dosavadní
podvojné školy obecné a v příčině upravení práv
ních poměrů industriálních učitelek na školách praž
ských ve smyslu zákona ze dne 8. září 1899 schvá-
leny a návri obec. staršího p. Březnevského
by městská rada vzala v úvahu, aby industriálním
učitelkám dalo se příbytečné, odkázán městské radě
Dlouhá debala rozpředla se o návrhu městsk
rady, aby vypracován byl projekl elektrické drahy
od severo západního nádraží přes nový provisorn
most na Štvanici do ulice Vltavské, odtud třídou
Bubenskou a Rudolfovou do ulice Korunovační
pak do Bubenče na náměstí.
Weiss
M Novák
Auerův
svatý . Vojtěch
Bubeneč
19
article
Obec. star. p. Šterch poukazuje na neurov-
nané poměry při stavbě elektrických dräh, na nichž
jede-li se někam, dlužno dvakráte až třikráte přese-
dati. Než-li přikročeno bude k novým stavbám, nech
upraví se poměry na desavadních tratích. ŘRečník
žádá, by ze Štarého města vedla záhy do ostatních
čtvrti aspoň jedna trat.
Proti vypracování projektu tratě do Bubenč
mluvili obec. star. pp. Weliss, dr. Vlček, Jirou-
sek, Lada, jenž navrhl, by se záležitost tato
vrátila městské radě a správní radé elektrických pod-
níků, a uložilo se jí, aby předložila dříve návrh
systematického zřizování tratí elektrické dráhy,
Schwarz, který navrhl, by se o projektu tratě z Bu-
benské ulice do Bubenče hlasovalo zvláště, kdežto
pp. Hudl a náměstek slarosty Voitl ujímali se
návrhu městské rady, poukazujíce hlavně, že jedná
se jen o vypracování projektu.
Při hlasování zamitá se návrh p. Lady, načel
pří hlasování, dle návrhu p. Schwarze odděleném
schvaluje se návrh městské rady.
Městská rada navrhla, aby měslskému fysikov
dána byla dotace 800 zl. na cestu do Paříže na X
mezinárodní sjezd pro hygienu a demografii a do
Brusselu.
Obec. star. p. Zikan navrhuje po delším odů-
vodnění, by se povolilo jen 500 zl.
Po vysvětlení starosty p. dra. Srba schváler
návrh městské rady.
Další jednání musilo býti přerušeno, jelikož ne
byl přítomen dostatečný počet členů sboru a schůze
o čtvrt na 8. hodinu večer skončena.
Šterch
doktor
Vlček
Jira
Schwarz
Voitl
Zikan
Srba
Bubeneč
Paříž
Brusel
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Zde se německy nemluví.« Jak
povědomo, založila obec žižkovská vlastním
nákladem, tedy z peněz svého poplatnictva, na
památném vrchu. Žižkové rozsáhlé sady, které
při vzorné péči, jež jim po léta byla vénována,
netušeně se zvelebily, tak že poskytují obe-
censtvu velice příjemný, zejmena v době letn
vítaný útulek. V sadech těchto zařídila obec
žižkovská i restauraci, ktorá rovněž se těší
velmi hojné návštěvě. V poslední době pozoro-
valo občanstvo žižkovské, že do těchto sadů
přicházejí lidé, kteří sice nejsou Němci, avšak
ostentativně po německu hovoří, tak že cizinee.
který nahodile do žižkovských sadů zavítá, do-
mnívá se, že je Žižkov město národnostně
smíšené. A přece statistika dokazuje,že
v Žižkové mezi 70.000 obyvately žije sotv
jedno procento Němců. Aby zabráněno bylo
úmyslností, kterou právem možno nazvati »pro-
vokac!«, dal městský úřad žižkovský vyvě-
siti v sadech as na 40 místech červono-bílé
šlítky s nápisem: »Zde se německy ne-
mluví.« Čirnácte dní visely tyto šíltky na
stromech bez závady. Německý hovor neroz-
léhal se jeho stinnými cestami. Pojednou byo
starosta města Žižkova pan Ed. Žďárský po-
zván k okresnímu hejtmanu panu Smutnému,
který přátelskou rozmluvou snažil se přímět
ho, aby tabulky dal odstraniti. Pan starosta
opřel se tomu co nejrozhodněji, namítaje, že
tabulkami se nic nepřikazuje, nýbrž dává se jenom
na jevo, že v sadech, jež české občanstvo žižkovské
svým nákladem zařídilo, mluví se jen česky.
Žižek
Němec
Ed
Žďárský
Žižkov
21
article
Ostatně řidila se obec při tomto opatření jen
příklady měst a míst německých, kde český
hovor považuje se za urážku, za poškození
německého rázu dotčeného místa. Vždyť je
známo, že purkmistr města Vídně dr. Lueger
dospěl ve své nenávisti i k té výstřednosti, že
od každého nového příslušníka říšského města
žádá slib, že bude hájiti německý ráz Vídně
Tentýž pán vydal i rozkaz, dle kterého není
dovoleno na nárožích města Vídně vyvěšovati
česká návěští, ba vídeňský magistrát pokutoval
dokonce český spolek vídeňský, který se opo-
vážil vyvěsiti na štít českého domu českou
tabulku. Co se stalo v pražském německém
kasině auskultantovi, který tam po česku pro-
mluvíl, je známo. O podobných případech
z míst zněmčených bylo by možno napsati cel
kroniky. Proto starosta pan Ed. Ždárský pro-
hlásil co nejurčitěji, nedbaje sebe důraznějších
domluv, že dotčené nápisy ze sadů žižkovskýeh
odkliditi nedá, řídě se vůli zastupitelstva i všeho
občanstva. Včera odpoledne doručen byl panu
starostovi úřadní spis toho obsahu:
C. k. polic. řiditelství v Praze. Č. j. 13,127 pp
doktor
Lueger
Ed
Ždárský
Vídeň
Praha
22
article
Konaným šetřením zjištěno bylo, že jste vyvěsiti
dal na prostoře zabradní restaurace, ve verandách
na rozcestích v sadech městských na vrchu Žižkově
plechové tabulky červeně natřené s nápisem: »Zde
se německy nemluví«. Vzhledem na veřejnost
míst těchto příčí se umfstění zmíněných tabulel
zásadě rovnoprávnosti všech jazyků v zemi ob-
vyklých v životě veřejném, vyslovené v čl. XIx
základního zákona státního ze dne 21. prosince
1867 č. 142 ř. z. Vídi se mi tudíž na základě čl,z
cís. patentu ze dne 20. dubna 1854 č. S6 ř. z. další
ponechání řečených tanulek na těchto místech z
kázati a odstranění jich v 24 hodinách naříditi,
jinak by tabulky tyto na útraty Vaše nuceně odstra-
něny býti musily a trestní řízení dle čl. 7. a 11. za-
vedeno bylo. Proti nařizení tomuto možno odvolat
se k e. k. místodržitelství ve lhůtě 14denní; účinku
odkládacího však odvolání to nemá. V Praze, dne
2. července 1900. Marschan m. p. Jeho Blahorodí pánu
panu Edvardu Žďárskému, starostovi města Žižkova
Rozuml se, že proti tomuto výměra podá
bude ještě dnes rekurs k místodržitelství.
Žďárský
Žižkův
Žižkov
Praha
23
article
— Poslanec dr. Stránský v Novém
Městě. Z Nového Města, 2. července. (Zvl. tel.
»N. L.«) Včera konala se zde veřejná voličská
schůze, na níž posl. dr. Stránský pojednai
o politické situaci. Účastenství bylo veliké. Řeč
posl. dra. Stránského, který uvítán byl starostou
města panem Sadilkem, jenž také schůzi před-
sedal, provázena byla častými projevy souhlasu.
K návrhu lékárníka pana Seicherta přijat
byla pak jednohlasně tato r esol u ce
»Souhlasíme ůplně s postupem české delegaee
na říšské radě a schvalujeme veškeré kroky.
jež podnikli čeští poslanei na říšské radě na
obranu zájmů českého národa, jmenovitě také
jich neohrožené zakročení v památném sezení
dne 8. června konaném. Protestujeme co nej-
rozhodněji protí vládním předlohám jazykovým
proti jich uzákonění cestou § 14. Pře-
jeme si sice míru s německou národnost
avšak jen na základě úplné rovnoprávnosti
Svého pana poslance, jemuž úplnou důvěru
jakož i dík vyslovujeme za statečné vystupován
ve sborech zákonodárných, žádáme, aby i na
dále věnoval svoji pozornost životní olázce na-
šeho kraje, totiž zřízení železniční dráhy z Tis
nova přes Bystřici a Nové Město do Ždáru. Zá-
roveň považujeme za svou milou povinnost na-
šemu panu poslanci vzdáti nejsrdečnější díky
za veškeré kroky a námahy, kterými vymohl
zabezpečil uskutečnění a vystavění zemské vyšš
reálky zdejší.«
doktor
Stránský
Sadilek
Seichert
Nový město
Bystřice
Nová město
Ždár
24
article
— Sokolové a turnéři. V neděli 1. t. m
pořádal ostravský »Sokol« veřejné cvičení v Ná-
rodním domě moravsko-ostravském. Toto cvičen
ustanoveno bylo na vzpomenutý den již pře
dvěma měsíci. V poslední takrka chvíli vzpo
mněli si němečtí nacionálové ostravští, že b
měli na týž den uspořádati turnéřskou slavnost
Za tím účelem sezvali z poněmčilých měst vý
chodní Moravy, ze Slezska a také z pruského
Slezska turnéry, aby přišli jim pomoci hájii
německý ráz Moravské Ostravy. Policejním ko-
misařstvím byl turnérům povolen průvod ulicem
města z Německého domu podél Národního
domu. Průvodu tohoto zúčastnilo se na 100
turnérů, učitelé obecných a středních skol
Když průvod tento šel kol Národního domu
řval do jeho oken »Heil« a několik turnérů
mezi nimiž jeden professor střední školy z Bil-
ska, křičelo z plna hrdla u Národního domu
»Hlupci«. Aby turnérům v provokačnímprůvodu nie
se nestalo, byla pohotově městská a státní policie
i četnictvo. Ostravským turnérům povolí se če-
skou Moravskou Ostravou beze všeho provo
kační průvod, trpí se urážlivé výkřiky, chtějí-
však Sokolové jíti v průvodu klidné ulicem
Olomouce nebo Brna, zakáže se jim to. Tal
měři se už tím dobře známým dvojím loktem.
— Němčení u hlavní zemské pokladny
V ponurých místnostech hlavní zemské pokladny
na Maté straně váne pátrně jestě kus terezián-
ských dob, kdy se všeeka spása hledala v po-
němčení říše od Čech až po Sedmihrady. Tak
zrovna počíná si hlavní správa zemské pokladny
na Malé straně, kde i za platnosti jazykovýeh
nařízení nebylo po rovnoprávnosti ani slechu.
Dnes pustili někteří pánové úzdu svým germa
Sokol
Morava
Slezsko
Ostrava
Olomouc
Brno
Tal
Čechy
Sokol
rodní dům moravskýostravský
národní dom
25
article
nisátorským choutkám zúplna. Vizme konkretní
případ: Na kauci, kterou nemajelný státní úřad-
ník v měsíčních lhůtách splácí, předloží se,
když jest pohromadě 100 korun, zvláštní věno-
vací prohlášení, na jehož základě vydá hlavní
zemská pokladna stvrzenku. Od platnosti jazy-
kových nařízení bylo v kruzích českých berních
úřadníků zvykem podávati tato prohlášení po
česku, i bylo tudíž povinností zemské pokladny
vydati rovněž českou stvrzenku. Sotvaže proveden
zména referátu, dostalo se českým úřadníkům
české stvrzenky jen výjimkou, tvrdošijně kvito-
váno jenom po německu. Jak nejapná jest tato
praxe, viděti nejlépe z toho, že, ačkoliv tisko-
pis stvrzenky má na každé straně jiný text, přece
jen tehdy užívá se strany české, když příjemce
německou stvrzenku nepřijme a neústupně trvá
na svém právu. Jsou ale známy připady, že ani
sebevědomému požadování české stvrzenky ne-
bylo vyhověno, teprve na druhou stížnost od-
hodlal se pan roferent, obávaje se patrně věei
horších, vyříditi věc po česku. Doufáme, ž
této nepřístojnosti bude učiněna jednou pro
vždy přitrž.
— Občanský politický klub v Chlumci
n. Cidl. pořádá ve čtvytek dne 5. července
v hotelu »u jelena« o 8. hod. več. Husův večer.
na kterém promluví pan JUDr. V. S tumí
z Prahy.
roferent
Husův
JUDr
Cidlina
Praha
26
article
— Husovy slavnosti. Památku
Mistra Jana Husa i letos oslaví za účs
stenství českých národních spolků Oběanský
klub na Smíchově ve čtvrtek dne
5. července t. r. o 8. hod. večerní slav-
nostní sehůzí v sále akc. pivovaru
na Smíchově. »O významu a půse-
bení Mistra Jana Husa« promluví pp.
prof. dr. Václav Flajišhans a dr
Fr. Iška. Sbory: »Chorál českého ná-
roda« a »Kdož jste boží bojovníci
zapěje zpěvácký spolek »Maláte na Smíchové.
Dámy mají volný přístup. — V Rychno ve
n. Kn. uspořádáno bude dne 5. července osvět-
lení města a na návrších zapáleny budou hra-
nice. Dne 6. července pořádají: Tělocvičná
jednota »Sokol«, sbor dobrovolných hasičů,
Řemeslnická beseda, Polit. spolek národního
dělnictva »Palacký«, Vzděl. beseda »Komenskýe
a Živnostensko-čtenářský spolek ve dvoraně Ná-
rodního domu veřejnou schůzi, na které o Mistru
Janu Husovi promluvi p. dr. J. Štemberka. —
Slavnostní večer k uctění kostnického mučed-
níka Mistra Jana Husa, bude pořádán pod pro-
tektorátem obec. zastupitelstva bohušovického
ve čtvrtek dne 5. července v místnostech dvo-
rany »Radnice« v Bohušovicích. O 91
hod. večorní bude veřejná schůze ve dvoraně
»Radnice«, při níž promluvi »O životě, půs-
bení a smrti Husově« red. V. Jar. Klofáě
z Prahy. — Husův večer s přednáškou pana
Šimůnka pořádá »Vzděl. výbor Česko-
slovanské obchodnické besedy v
Praze v pátek dne 6. července o 8. hod. več.
v místnostech spolkových. Hosté vítáni. —
Tůlocvičná jednota »Sokol« ve Stře šovi cích
pořádá ve čtvrtek dne 5. července o 8. hod.
več. v místnostech hostince ve »Velké« veřej-
nou schůzi na paměť upálení Mistra Jana Husa.
Husův
Hus
profesor
doktor
Flajišhans
Iška
Palacká
Vzděl
Komenský
J Štemberk
Šimůnek
Smíchov
Francie
Kněžná
Bohušovice
Praha
spolek Oběanský klub
Sokol
spolek národní dělnictvo
Vzděl
Tůlocvičný jednota
27
article
— Tělocvičná jednota »Sokol« v Radlicích
pořádá za přispění občanského klubu, místních
spolků radlických a novo-smíchovských pod zá-
stitou obecního zastupitelstva obce radlické dne
5. července k uetění památky Mistra Jana Husa
pochodňový průvod přes Nový Smíchov a Ra-
dlicemi. Dne 8. července v tělocvičně »u pěti
bratrů« večírek na prospěch Husova fondu
s přednáškou »Mistr Jan Hus« a přednesem
koncertních skladeb za spoluúčinkování pěve-
ckého kroužku. — Politický klub »Sladko-
ský« národní strany dělnictva českoslovanského
pro král. české pořádá v neděli dne 8. červenc
o 143. hod. odpol. tábor lidu (za nepříznivého
počasí veřejnou schůzi lidn) na Pankráci v za-
hradě hostince »u černého koně«. Pořad;
»Život a působení M. Jana Husa«. Klub pořá-
dati bude veřejné přednášky ve čtvrtek dne 5.
července o 8. hod. več. v Národním doměv
Nuslích. Pořad: »Mistr Jan Hus a jeho půso-
bení«. V ponděli dne 9. července o 8. hodině
več. v hostinci su Pancíře« v nuselském údol.
Pořad: »Proč slavíme památku M. Jana Husa«.
Dne 5. července jest slavnostní osvětlení v celé
obci. — Národní odborové sdružení dělníků
řeznických pro král. české sídlem v Praze
pořádá ve středu dne 4. července v 8 hodin
večer ve sloupovém sále »u Štajgrů« přednášku
»0 význemu Mistra Jana Husa«.
Hus
Husův
M Hus
Nová Smíchov
Pankrác
Praha
Sokol
spolek radlický a nova
národní doměv Nusle
28
article
— Osobní. Pan MUDr. Jar. Hornych, od-
borný lékař pro nemoci krční a nosní ve Štěpánské
ulici, dlíti bude ode dne 12. července mimo Prahu.
— Pan Šollar z Čížkova u Blovic obdržel o
cara ruského v den narozenin panovníkových stří-
brnou medailli řádu sv. Stanislava s nápisem
»V uznání horlivého přičinění.« Vyznamenání toto
bylo mu uděleno za 15letou jeho činnost jako ře-
diteie hudebního a pěveckého sboru ruského chrámu
v Nizze.
— Promoce. Pan JUC. Oskar Straschno
z Roudice n. L. bude dne 6. července o 1/ 1. hod.
odpolední na c. k. české universítě Karlo- Ferdinan-
dově v Praze veřejně povýšen na doktora práv.
— Úmrtí. Včera zemřela v Horních Mokropsích
paní Marie Jeníčková, roz. Balounova, vdova po
rolníku a dodavateli kamene dlažebního, po delší
chorobě ve věku 67 tet. Pohřeb koná se z domu
smutku dne 4. t. m. o 11. hod. dopoledne. —
V Rakovníku dne 2. t. m. zemřela paní Marie
Šollarová, soukromnice, v požehnaném věku 79
let. Pohřbena bude dne 4. t. m. o 4. hod. odpoledne
na místním hřbitově n sv. Trojice.
MUDr
Hornych
Šollar
svatý . Stanislav
JUC
Oskar Straschno
Jeníčková
Balounův
Šollarová
štěpánský ulice
Praha
Čížkov u Blovice
Nizza
Roudice můj
Horní Mokropsy
Rakovník
KarlaFerdinan
29
article
— Pan F. A. Šubert jmenován správní radou
české grafické společnosti »Unie« jednohlasně ústřed-
ním ředitelem »Unie«, v níž spojeny jsou v jeden
ústav knihtiskárny druhdy J. Otty, Fr. Šimáčka, J. R
Vilímka a grafický ústav J. Vilíma. »Unie« počne
na podzim vydávati česká a jinoslovanská díla svým
nákladem. Svůj nový úřad nastoupí řed. Šubert
1. srpnem t. r.
— Nový inspektor ústředních jatek praž-
ských. V sobotu konala se schůze správní rady
ústředních jatek. Resignace pana ryt. Pštrossa nejen
na hodnost inspektora ústředních jatek, ale i na
členství ve správní radě byla vzata na vědomí,
načež byl inspektorem jatek zvolen obecní starší pan
Eman. Fatka. Týž prohlásil, že po potvrzení volby
městskou radou chice v zájmu obce, jakož i trhu
dobytčího působiti ze všech sil svých. Zároveň pro
hlásil, že nersflcktuje na povoz, který byl pro i
spektora vydržován nákladem 3000 zl.
— Jak VVídoň přeje — nám i sobě. S dů-
kazy veliké té přízně« k nám setkáváme se témě
den za dnem. Obyčejně se projevuje snahou,
abychom pozbyli, čeho nabýti má Vídeň, jako na
př. bylo při shánění předmětů pro rozličná musea
vídeňská. Tentokrát opětný důkaz o přízni Vídně
sobě podán z ministeria vnitra. Toto (vynesením
ze dne 23. května 1900 čís. 14.016) nařídilo, aby
k účelům statistickým zavedeny byly společné (roz-
uměj: cislajtánsky uniformní) počítací lístky, tak zr.
Šubert
J Ott
Šimáček
Vilímek
Eman
Fatka
Francie
Vídeň
VVídoň