2
masthead
V Praze, v úterý dne 3. července 1900.
Praha
4
article
Na raaní a odpol. listy
Na raaní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v sdniinl
s drojí dlonéško
vrí lete
ve nliaikáci
s le pojiout
drr leia . ..
vji knn
nrt ke l
Praha
6
article
Revoluce v Číně.
Revoluce v Číně.
Po třínedělní nejistotě, zvyšované li-
chými, zmatenými, sobě na vzájem odporu-
jícími pověstmi, pronikly konečně z nedo-
stupného nitra severní Činy positivní zprávy;
jsou sporé, ale hrozné. Potvrzují netoliko,
že v hlavním městě říše čínske
v Pekingu a široširém kraji vu-
kol od 14. června zuří všeobecná
rěvoluce, připomínající svou prudkostía
ukrutností proslulé povstání Tajpingů před
40 lety, ale že dnešní povstání lidu čínského
proti »bílým dáblům« evropským jest je ště
mnohem povážlivější tím, poně-
vadž se k povstalcům (boxerům) přidalo
většinou i pravidelné vojsko
čínské, které opatřeno a vycvičeno evrop-
skými zbraněmi, ku všeobecnému podivu —
statečně se drží a bije, jak o tom svědčí
zápas o tvrze u Taku, o Tientsin —a
zmar výpravy anglického admi-
rála Seymoura ku Peking u.
Hned na první zprávy o bouřích pro-
puklých proti Evropanům v hlavním městě
Číny vypravil se, jak známo, srdnatý angli-
eký admirál lord Seymour se sborem
2000 vojínů různých mocností evropských
dne 13. června z Tientsinu vzhůru na
Peking, aby přispěl ku záchraně tam-
ních vyslanců evropských, severo-ameri-
ckých a japonských a kromě toho asi půl-
třetího sta cizinců tam usedlých nebo za
obchodem meškajících, ku jichž ochraně ne-
směly mocnosti evropské míti v Pekingu než
430 mužů vojska.
Seymour
Evropan
Čína
Peking
Tientsin
7
article
Z Tientsinu do Pekingu vede železniční
trať přes 100 kilometrů delky. Smělý a prak-
tický Angličan Seymour nevábal ani oka-
mžik, naložil své mužstvo do tři vlaků a
pustil se s nimi na zdař bůh do vzbouřené
dálky. A štěstí zdálo se mu přáti. V něko-
lika hodinách urazil šťastně již tři čtvrtiny
dráhy: první vlak s předvojem jeho ještě
dne 13. června šťastně dostihl stanice an-
hingské, pouhých již jen 30 kilometrů
před branami Pekingu. Avšak — dáleto
nešlo. Tu již byli povstalci vykonali své
dílo, strhavše telegrafní dráty, vytrhavše ko-
leje a pobořivše mosty dráhy tak důkladně,
že další jízda dráhou byla nemožna; jak-
mile pak Seymourovi vojáci vystoupili
z vlaku, uzřeli se odevšad obklopeny ne-
smírnou přesilou dobře ozbrojených a udatně
na ně dorážejících povstalců, tak že nezbý.
valo, než před nimi opět uchýliti se do vlaku
a couvati s tímto zpět dobrých 28 kilometrů
až do stanice Longfangu, kamž byl
zatím dorazil druhý a třetí vlak Seymourovy
výpravy. Avšak i zde bylo již zle. Čínané
chytře operovali za zády předvoje evrop-
ského, aby jej chytli a zaskočili. I u stanice
Longfangu byla dráha zatím povstalci roz-
kotána tak důkladně, že na opravu její
nebylo v dešti kulí čínských ani pomyšlení.
Smělá
Angličan
Seymour
Seymourův
Tientsin
Peking
an
Longfang
8
article
Seymour viděl, že se dráhou již do Pekingu
nedostane a že bude šťasten, proklestí-li si
vzbouřenou zemí návrat do Tientsinu, odkud
vyšel a k němuž měl z Longfangu dobrých
60 kilometrů cesty. Dal se na pochod pěší
zpátky na Jangtsun, aby dostihl řeky Pojho;
myslel, když se přebrodí na její levý břeb,
že ňajde tam kraj dosud nevzbouřený; leč
zmýlil se šeredně.
Všude a všude, od dědiny k dědině
byli Číňané vzhůru, všude vzbouřený lid zu-
řivě vrhal se na tenčící se houfec Evropanův.
Za hladu a žízně, s 230 raněnými, ztrativ
přes 60 lidu svého, probíjel se Seymour se
svou kolonou hrdinně dnem a nocí, píď za
pídí mračnem nepřátel ku předu, či vlastně
zpět, až posléze dostihl čínské erární zbroj-
nice blíže Tientsinu. Byla obsazena po-
vstalci, kteří pálili na Evropany z několika
děl. Však tito dobyvše udatně několik čín-
ských děl, obrátili je na zbrojnici, dobyli jí
a usadivše se v ní, dali o sobě zvěsť do
Tiencinu prosíce o rychlou pomoc, kteréž
se jim také konečně dne 25. června dostalo.
Seymour byl zachráněn a vrátil se se zdeci-
movaným sborem svým dne 26. června
šťastně do Tientsinu. Než, jak velikou byla
v Anglii radost z jeho vyváznutí, tak opět
zpráva statečného bohatýra anglického, vyli-
čující krutou rozdrážděnost, sílu a bojovnost
povstalého lidu čínského, naplnila Evropu
zvýšenou úzkostí o osud ubohých těch kře-
sťanů zajatých v Pekingu.
Seymour
Číňan
Evropanův
Evropan
Peking
Tientsin
Tiencin
Anglie
Evropa
9
article
Od 14. června všechno telegrafní a po-
štovní spojení Pekingu s ostatním světem
jest přerušeno a odtud docházejí jen temné po-
věsti o hrozných řežích, o požárech a houí-
ném vraždění cizincův a křesťanův, o vypá-
lení a poboření vyslaneckých budov a kře-
stanských chrámů, o pobití neb zajetí a od-
vlečení vyslancův evropských do západních
dálav Číny atd. atd.
Krutá a veliká tato hádanka pekingská
zmarem výpravy Seymourovy zůstala nezod-
pověděna a s ní také zůstala nerozřešena
ve tmách otázka: kterak se chov
dynastie a vláda Číny k této re-
voluci »boxerů«, zdali s ní zápolí, anebo
se jí poddává, ba snad ji favorisuje? —
Nuže, dnes konečné pronikly z herme-
ticky uzavřeného severu čínského do Tien-
tsinu a do Šanghaje věrohodnější zprávy
o událostech pekingských a to pohříchu
zprávy jobovské. Pověst o zavražděn
německého vyslance Kettelera
která před 14 dny jako blesk šlehla světem,
dnes určitě se potvrzuje. Ubohý vyslanec
Německa v Pekingu první zle odpykal to
chlubné slovo o »železné pěsti« německé,
vyslané za výpravy prince Jindřicha Pru-
ského z přístavu kielského do Činy. Čínané
Seymourův
Ketteler
Jindřich Pr
Peking
Čína
Tien
Šanghaj
Německo
10
article
ARC
ARC
si je patrně zapamatováh a dne 18. června
vypustil vyslanec německý na ulici pekingské
pod ranami čínských pěstí ducha.
Pochopujeme, že na zprávu o této vraždě
vyslance svého německý císař Vilém II. ihned
ustal od své zábavní cesty ku severusa po-
volal k sobě na ručest státního tajemník
svého Bülowa do Wilhelmshavenu, vždyt
r. 1870 vypovědělo Německo válku Franci
pro pouhou a k tomu ještě vymyšlenou
urážku verbální, nadtož pro zavraždění vy-
slance. Avšak co se stalo s osťatní mi
vyslanci evropskými, americkými
a japonskými v Pekingu? Jsou na
živu? Či také již povražděni? Bylo dne 14.
června v Pekingu osm cizích vyslanecteva
sice: ruské (vyslanec Michajl Giers), fran-
couzské (vyslanec S. Pichon), a ng lické
(vyslanec sir Claude Macdonald), rakouské
(legační tajemník dr. A. Rosthorn, neboť vy-
slanec bar. Czikan z Wahlbornu jest tou do-
bou na dovolené v Rakousku), i talské
(markýz Salvage Reggi), severoameri-
cké (Edvin H. Congers), japonské (bar. Ni-
sticho) a konečně německé bar. Kliment
Ketteler s legačními rady drem. Prittwitz-
Caffronem a drem. Bergenem, dále štábním
lékařem drem. Wildrem a dvěma tlumočníky.
Dle zpráv šanghajských všichni tito vy-
slanci hledali v nouzi svrchované útočiště na
vyslanectví anglickém, které jsouc pev-
nějšími zdmi ohrazeno, než ostatní vyslanecké
budovy, oddolalo útokům povstalcův a trvalo
ještě 26. neporušeno, kdežto budovy ostat-
ních vyslanectev byly již obráceny v ssutiny
a spáleniště.
Vilém II
Franek
Michajl Giers
S Pichon
Claud Macdonald
doktor
A Rosthorn
Edvin H Congers
Ketteler
Wilhelmshaven
Německo
Peking
Rakousko
Salvage Reggi
Bergen
11
article
Avšak stará císařovna a vrchní vojenský
velitel pekingský již 26. června vzkazovali
že nemohou se déle za bezpečnost vyslanců
zaručit, že osud jejich jako osud dynastie
samé visí na vlase.
A vskutku také nejnovější zprávy z Pe-
kingu zvěstují, že císařovna i císař jsou
princem Tuanem, postavivším se
v čelo povstalcův, sesazeni a za-
jati. Tím by krvavé drama čínské dospělo
skokem svého vrcholu. Odstraněním staré,
však z míry energické čínské Semiramidy,
císařovny vdovy Tsi-hsi z trůnu čínského
a nastolením prince Tuana byla by evrop-
ským mocnostem vržena Čínou rukavice ku
boji na život a na smrt, za heslem vlastenců
čínských: »Čína patřiž jedině Číňa-
nům, výhost neb záhuba všem ci-
zincům!«
Tuan
Čína
12
article
Dva velké úkoly nastávající úpravy
moderní Prahy.
(Náměstí Josefské a Karlovo.)
II. Náměsti Karlovo.
Nelze arci mluviti o regulaci nám
Karlova v běžném smyslu, nýbrž o přeměně
rázu, přestavbami budov kol něho vzniklé.
Pravda, měli bychom mluviti vždy o sadech
ne náměstí Karlově, leč přidržme se starého
zvyku. Přestavby tyto až do doby nedávné ob-
mezovaly se na domy soukromé obou podál-
ných stran; musíme doznati, byť i nepodaly ni-
čeho nového, rázovitého, přispěly přece ku
zlepšení dojmu, jelikož domy sbourané žádné
hodnoty umělecké neměly. Čím moderní doba
podstatně k obohacení celku přispěla, jest Ui-
manova budova české techniky, dosud marně
svého dostavění čekající a získaný prospekt
Ječnou ulicí na chrám vinohradský, kdežto re-
gulace ulice Resslovy se svými nešťastnými dů-
sledky nikterak s pýchou vzpomínati nemůžeme.
Přestavby domů v popředí od ulice Řeznické až
Ječné a na druhé straně od ulice Myslíkovy a
ku Moráni pokračují takořka nepozorovaně;
bylo by si jen co přáti pro krásná tato místa
fagad větší hodnoty umělecké. Tím, co nám
doby dřivější krásného zanechaly, bohudík, ne-
bylo hnuto; pobouření, které před 11 rokem mezi
přáteli Staré Prahy způsobeno pověstmi o sbourání
domu hluchoněmých, pominulo na štěstí, když
se včasnému zakročení veřejnosti podařilo, Da-
moklův meč, visíci nad osudem této malebné
stavby, odstraniti.
Náměst Karlův
Karlův
Ui
Resslův
Myslíkův
Moráň
Praha
Karlův
13
article
Kostelu sv. Ignáce s přilehlou imposantní
frontou vojenské nemocnice nehrozí tou dobou
žádné nebezpečí, jelikož novostavby v tomt
pořadí nejsou možny. Závažná změna čeká však
celou jižní stranu náměstí, zamýšlenou stavbou
zemského jako trestního soud u, před
níž dle zpráv novinářských bezprostředně sto-
jíme. Po léta se o této stavbě u nás jedná.
píše, horuje, a dnes, kdy uskutečnění její jes
blízké, kdo ví, jak tato velká, celou frontu ná-
městí zaujímající budova má vypadati? Bude
to pouhá stavba utiliterní, jakými stát až dosu
Prahu obmýšlel, aneb bude to budova monu-
mentální, důstojná svého účele, přimykajícís
harmonicky k štíhlé, věkovité, svou renaisanění
střechou imponující věží bývalé radnice novo-
městské
Dosud mluvilo, psalo a jednalo se jen
o potřebě této stavby, která konečně od-
straniti má nesnesitelné poměry naší staré sině
porotní. Jest však nevyhnutelně třeba, položiti
v čas důraz na stránku archaeologicko
a uměleckou nové stavby. O prvé, tušíme.
jednalo se zatím jen platonicky v městské ko-
misi soupisné, snad i formulovány požadavky.
které tento poradní sbor při komisionálním
jednání, ku kterému zajisté někdo ze členů
delegován bude, eráru klásti hodlá. Širší veřej
nosti jest asi měně známo, že za nudnou,
kasárnickou frontou zemského jako trestního
soudu skryta jest část staré radnice novoměstské.
pohřichu k novým účelům »přiměřeně« upra-
vené. Jest to čásť přiléhající ku věži z obou
stran. Archaeologa v první řadě zajímá přízemí
části do náměsti obrácené, sestávající ze síně
zaklenuté křižovými klenbami z doby gotick
svatý . Ignác
strana náměstí
Praha
15
article
s přilehlou bývalou mučírnou, zaklenutou ne-
pravidelně s vystouplými žebry obvyklých u nás
profilů. Stň tato, přepažená příčkami, kteréji
děli na menší místnosti, slouží nyní za depot
bývala druhdy proti náměstí otevřena. Jelikož
klenby velmi dobře jsou zachovány, leží zajiste
v zájmu novostavby samé, jakož i historie
umění, aby vzácná tato pam át ka
z doby středověké do stavu původního
byla uvedona, všech přímětků pozdějších zba-
vena a v organismus nově stavby náležitě
upravena.
Dle možnosti, jak zcela přirozeno, budi
pracováno k tomu, aby byla znovu otevřena
proti náměstí a použíta jako vestibul. Požadavek
tento možná bude měniti disposice půdorysné,
ale jest tak samozřejmý, že vlastně očekáváme,
že byl projektantem hotových plánů z vlastní
iniciativy respektován. Jiné body, kde stanovisko
archaeologa musí být náležitě vytčeno, jsou:
zachování kaple sv. Lazara, goti-
ckého klenutí nynější síně porotn
(kde budiž vyšetřena původní výška místnosti
umístění oken) a krásné barokové kaple
v prvním patře. Jest to požadavek stále
stejný; zachovat vše, co jest cenné, z doby
staré a přiměřeně upravit pro potřeby doby
moderní. Naskytá se nám jednou příležitost,
upomenouti též stát na povinnost, udržováním
starých památek přispěti ku zachování starého
rázu Prahy; nuže, prosíme o to snažně, aby
přes žádost tuto nebylo přecházenol
svatý . Lazar
Praha
16
article
Jest dále známo, že až do poslední obnovy
této budovy v r. 1806 bývalá radnice vedl
věže měla dva štíty, dle starých vyobrazení
v městském museu se nalézajících, gotických
ještě forem. Šuty tyto dodávaly jí neobyčejně
malebného rázu a jest jen opravdovým naším
přáním, aby při adaptaci části télo v původní
své formě byly rekonstruovány. Požadavek tent
zdá se na první dojem trochu bizzarní, abv
erární stavba v Praze přispěla k okrase města
tím, že vzkřísí k životu opět památku, o kterou
vandalisující doby předešlé nás oloupily. Jest
to však jen první dojemí
Žádáme-li dnes na jednotlivci, obci neh
zemi, aby památky v jich majetku se naleza-
jící chránili, udržovali a restaurovali, jest tím
větší naší povinností, požadavek tento k platnosti
přivěsti i vůči státu samému. Jsme plně pře-
svědčeni, že restaurovaná, v rázu doby upra-
vená tato čásť facady byla by význačným boden
celé fronty, ba že by způsobila, aby celá fronta
do náměstí Karlova v náležitém vztahu k ni
komponována byla. Vidímaý že archacologický
moment vykonávů tu blahodárný vliv ve směr
uměleckém. Nedovedeme si představiti, že by
vedle takto rázovitě upravené části fecady z doby
starší mohla míti místa nějaká komisní fagada,
pro Prahu dost dobrál
Šuta
Praha
náměstí Karlov
17
article
Pravda, neoddáváme se žádné illusi, že by
nás stát chtěl jednou obdařit budovou monu-
mentální, jakými daří jen Vídeů *); diváme-l
se však na místo, kde novostavba má státi, vi-
díme, že oné monumentálnosti dá se docíliti
prostředky nejjednoduššími, že
jest přímo podmíněna polohou.
terrainem a okolím. Považme, že celá
fronta náměstí Karlova v dělce 115 m. bude
jí zastavena; co se z ní dá vytěžiti i při malýeh
prostředeích ! Vzpomínáme tu na kutnohorskou
kolej jesuitskou (nyní kasárny), s jednoduchou
facadou, kde jen rohy akcentovány jsou věžímii
jaký imposantní dojem tu docílen téměř ničím.
že budova ta své dominující postavení udržuje
si i v nebezpečném sousedství velechrámu sv.
náměstí Karlov
18
article
Barbory.
Naopak, chováme to přesvědčení, že fagada
do náměstí Karlova obrácená, musí býti co nej-
jednodušší, velkých poměrů, bez titěrných de-
tailů, vypočítaná na velké prostranství.
Bude-li ovšem splněn onen požadavek za
restaurování bývalé radnice novoměstské pak
dlužno s tím faktem počítat i pro facady ostatní.
Představme si jednu čásť fronty oživenou vyso-
kými štíty a ukončenou věží; nezbylně tu na-
stává potřeba, i druhý roh, snad i střed akcen-
tovati motivem přibuzným: zkrátka vyrůstá nová
úloha: celou fagadu řešiti rázovi tě.
v duchu památek našich. Terrain sám
činí dostí značných obtiží; rozdíl nadmořských
výšek rohu ulice Spálené a Vodičkovy obnáší
4.5 m. Jest vidět, že úloha tato není obyčej-
ného rázu, naopak, že jest to otázka architekto-
nická prvního řádul
Zde ovšem nelze než theoreticky vytknouu
možné způsoby řešení této krásné a vděčné
úlohy. Zda klidná, nečleněná fagada, či sesku-
pení malebné, to jest věcí umělecké individua
lity a jest jen čeho litovati, že ministerstvo
alespoň vyzváním několika umělců neopatřilo
sobě rozmanité ideové skizzy jako podklad pro
řešení definitivní. Tuto věc nemáme dosud z
ztracenu a doufáme, že po blahovolném uvá-
žení uvedených postulátů najde se ještě příle-
žitost, aby skutečně vyhověno bylo tomu, co
žádá zájem veřejný.
Že též fronty do ulice Spálené, Lazarské
a Vodičkovy vyvinuty musí býti v souhlasu
hlavní frontou, jest samozřejmé a sesiluje jen
důvody výše uvedené.
Barbora
Vodičkův
Karlov
19
article
Budiž však poukázáno předem na dalšt
konsekvenci zamýšlené novostavby a sice úpra-
vou sadů v přilehající části až po cestu v pro-
dloužení ulice Žitné. Sad tento stane se nemož-
ným i s dětským rejdištěm (alespoň v nynějšt
podobě) se tam nalezajícím; vzhledem k nové
budově budou musit padnout v oběť i skupiny
stromů a celá část přeměniti se musí v archi-
tektonicky upravený květinový parterre, připou-
štějící pohled na celou frontu; konsekvencet
bude snad i nemilá proto, že Hálkův pomníček,
jenž ovšem žádného vztahu k budově by ne
*) Čestnou výminku tvoří nová budova c.
knihoskladu, architektonicky cenná, přímnno pro Prahe
komponovaná.
měl, přemistiti by se musil na místo vhodnějs
a poetičtější.
Vytknuvše všeobecně své stanovisko, obrá-
tíme zřetel ku projektu již trvajicímu, který
ovšem dosud s veřejností sdělen nebyl a tim též
nám není znám. Jest proto důležito, aby při
tak závažné otázco nebylo snad vořejnosti a ze-
jmena kruhům odborným odpíráno právo, infor-
movati se o věci a požadavky, které za opráv-
něné uznají, příslušným činítelům klásti.
Budiž žalovano i zde, že erár dosud ne-
přistoupil na námi propagovanou zásadu, ahy
stavba tak důležitá provedena byla silami do-
mácími; leč s faktem tím nutno počítat. M -
žemo dáti ujištění, že nechceme na dále klásti
snad nějakých překážek provedení stavby ; ne-
vyhovují-li plány z Vídně sem zaslané, zásadám
svrchu uvedeným, můžeme zajisté tolik dobré
vůle u vlády i projektanta očekávati, že budou
v nazpačeném smyslu upraveny, doplněny a
změněny.
Hálkův
Žitná
Vídeň
20
article
Není ovšem v naší moci nějaké snad »non
possumus!« zvrátiti a požadavky své prosaditi,
nám, obyvatelům naší Prahy, srostlým takřka
s půdou a ovzduším zdejším, zdá se snad býti
zcela přirozené a správně, co ze stanoviska
centrálních orgánů vlády bude označováno jako
nemožné; dnes však, kdy vývoj umění v celém
Rakousku, tedy i u nás, vzdor nepřízni po-
měrů dosáhl takověho stupně, že jest třeba jen
impulsů a podnětů ze strany těch činitelů, kteř
mají materiální jeho podmínky v rukou, nelae
v podobných úlohách rcspektovati jen zájmy
byrokracie, nýbrž i zájmy lokální a umělecké.
Zde jest to stát; jej ledy žádáme, k němu se
obracíme, by vznešenou svou povinnost konal,
kde se k tomu udává konkretní příležitost. Ve
zmíněném sezení umělecké rady ve Vídni bylo
s důrazem žádáno, aby státní stavby většího
významu prováděny byly monumentálně, což
dosud na újmu důstojnosti státu a rozvoje umění
se nedálo. Bude-li zde spravedlivě a důsledně
prováděn systém veřejných konku-
rencí, uvolní se všeeky latentní síly umělecké,
které v poctivém a ideálním zápase vybojuj
onen boj o pokrok v umění, který dnes zbra-
němi často nedůstojnými se vede.
Praha
Rakousko
Vídeň
21
article
Jelikož řádky tyto nemají býti ovšem kri-
tikou neznámého projektu, nebudiž ve zlé vy-
kládáno, jest-li horují pro něco, co snad mimo
očekávání splněno jest předem; není- li tomu
tak, pak jest na příslušných činitelích, aby po
žadavky uvedené jako zájem veřej ný
naší Prahy položily na váhu.
Dosavadní způsob jednání úřadů vídei-
ských, dekretovati provedení velkých projekto
bez předehozích úrad, dotazů a součinnosti
námi, nelze nadále snášeti bez protestů; tolik
autonomie na poli uměleckém musí se nám po-
přáti, aby se nám přiznal nárok na spolučinnost,
kdy se nejedná o budovu tuctovou, nýbrž bu-
dovu řádu vyššího.
Praha
22
article
Toto stanovisko nebylo snad dosud ve Vídni
slýcháno; dnes jest pronášeno poctivě a ote-
vřeně, hlásíc se o právo; nemá býti nadále roz-
hodováno o našich potřebách bez našeho vědomí
a souhlasu; to, čeho dosáhli Poláci a Maďaři,o
to hlásíme se též my! Důkaz své způsobilosti
podali jsme již tolikráte ! Bez materialních pod-
kladů žádné umění existovati nemůze, zejmena
ne umění stavitelské; kdo má pak v moci, po-
staviti je na nejpevnější půdu, ne-li stát, jenž
k opatření prostředků, pokud hoví se skuteč-
ným potřebám, vždy najde vhodnou cestu?
A dále? Co činí stát ku podpoře jiných odvětví
umění, ve službách architektury působících, v
prospěch živností a řemesel? Pozorný pozoro-
vatel, porovnávající rozkvět řemesel stavebních
u nás a v Německu, konstatuje zajisté s polito-
váním, že na tomto poli zůstali jame o čtvrt
století pozadu. A co jest toho příčinou? Nedo-
statek slušně, solidní práce, při které nejde jen
o skrovný výdělek, nýbrž o jakost prová-
děného. Zde máme mnoho co doháněti, zde
máme všichni mnoho povinností a dluhů, vůči
třídám pracujíeím hlavou neb rukama
Mocné otřesy politického boje bránily tomu,
aby volání po nápravě ozvalo se dříve; máme
však mlčeti i nadále, zkrušení tihou zápasů,
jichž konce nelze dohlédnouti?
Polák
Maďar
Vídeň
Německo
23
article
Nikoli! Bylo by hříchem, kdybychom nežá-
dali své; vidíme, že všechny vrstvy obyvatel-
stva lační po skutečné blahodárné práci, toužíc
po reformách, vzdor zuřící, byť i nekrvavé válce
občanské. Zemědělci, průmyslníci, obchodníci.
veškeré stavy vůbec snaží se všemožně, aby
postavily hráze dravému proudu a odčinily škody
způsobené.
Nám, českým technikům, není dáno, státi
v čele zápasů politických; sloužíme nejlépe
národu svému v oborech skutečné práce. Čím
jest intensivnější, tím větší uspokojení z vykonané
povinnosti. Činnost tu rozšířiti ve směru, kd
nám byla dosud odpírána, kde jsme byli neprá-
vem pomíjeni, jest naší úsilovnou snahou. Aby
mohla býti plodnou a zdárnou, závisí od činitel
moci. V našem případě od státu.
Požadavky naše, které jsme se pokusíli v
svrchu uvedeném zachytiti, budou podány n
patřičných místech ve formě promemoria; od-
dáváme se naději, že veřejnost a korporace
autonomní, pokud vůbec nějakého vlivu na vý-
voj záležitosti mají, zásady naše jako správné
podporovati budou. Či nevzbudí volání naše
nikde ohlasu?
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. července. (K situ a ci.
Zprávy, jichž se »Gazetě Narod.« dostalo od
osob, dobře informovaných o vnitřní politické
situaci a zejmena o názorech a záměrech roz-
hodujících kruhů ve Vídni, nutí prý očekávati
v krátké době dosti vážné události.
»Praví se nám« — píše »Gazeta Narod.«
— »že vláda dra. Körbra hodlá učiniti jestě
V arobném prodejí
ranní číslo o aobě ..
pnllnle.
. : . n s
ve nilskich na venkorí
pní ee.
1nserat
lalí se hetově paplel
siracez alartz pjínk dlpslnl-
tisk zsheiice s recscti
Bukopisy se nevrne i
Praha
Vídeň
Gazeta Narod
25
article
jednu »poslední« zkoušku se svoláním parla-
mentu v nynějším jeho složení a sice v krátké
době. Vláda prý navrhne, politickým stranám
jakési příměří v otázce česko- něme-
ckého jazykového sporu, aby se par-
lament mohl mozi tím zabývati vyřizováním nej-
důležitějších a nejpilnějších otázek, jež pro blaho
státu a jednotlivých korunních zemí vyřízeny
býti musejí. Návrh na příměří má záležeti v tom,
že vláda předloží sněmovně novou, na základě
kompromisu pozměněnou osnovu jazy kového zá-
kona pro Čechy a Moravu, aby se otázka tato
mohla dostati na dráhu parlamentního projed-
nání, tak aby aspoň na čas přestala býti pře-
kážkou, zdržujíci veškeru činnost ústavního
stroje. Běží jen o to, podaří-li se dru. Körbrovi
nalézti ono zlaté středoceští, aby Čechové mohli
upustiti od obstrukce a Němci neměli důvodu
vztýčiti znova obstrukční prapor.«
»Ovšem,« píše dále »Gaz. Narod.«, »na-
děje na kompromis jsou nad míru slabé, poně-
vadž žádná ze sporných stran nejeví nyní mnoho
chutí k ústupkům. To všechno ví také vládaa
jmenovitě ví, jak málo jest naděje na překonání
tvrdošijností obou válčících stran co do sporné
otázky. Proto, jakmile se ukáže, že předpoklá-
dané příměři jest nemožno, bude říšská rada
rozpuštěna a neprodleně budou vypsány nová
všeobecné volby.«
O nynější politické situaci zmiňuje se
stručně také benešovský orgán dra. Engla, jenž
nynější politické zátiší nazývá jen »zevnějším«.
Čecho
Němec
Engl
Čechy
Morava
26
article
»Že by však panoval i vnitřní klid« — píšou
dále »HII. od Bl.« — »toho věru tvrditi nelze
naopak situace politická přiostřuje se
každým dnem a mocné vlivy zákulisní silně
pracují k tomu, by povoláno bylo mini ster-
stvo čistě levičácké, v němž z ostat-
ních národů této poloviny říše měl by místo
pouze ministr -krajan polský. Tomu nasvědčuje
i způsob, jakým všechen — a zejmena krajin-
ský — německý tisk pojednou vrhá se na vládu
páně Körbrovu. Kterak za takových okolnoste
doufati možno v úspěch nových konferenci
česko-německých a naléhati na jich svolání, jest
nám hádankou i náleží po našem mínění opět
v obor zjevů oné politiky domněnek, jež po-
strádá skutečného pevného základu a řídí se jen-
chvilkovými náladami «
Ze Lvova, 30. června. (Touha po
vládě v duchu klerikálním.) »Ruch
katol.« pojednal v několika statích o nynější
politické mízerii rakouské, probral obstrukci ně-
meckou i českou, pozastavil se opětně nad našl
tvrdosijností, protože se nechceme spokojiti s
Körbrův
Lvov
27
article
Körlrovým jazykovým zákonem, v němž »Ruch
katol.« vidí vrchol spravedlivého rozřešení na-
šeho jazykového sporu a na konec poznamo-
nává, co by mohlo Rakousko vytrhnouti z ny-
nější bidy. »Žádáme na vládě — praví »Ruch
katol.« — oktroyování jednacího řádu a pro-
vedení rovnoprávnosti jazykové ve státních úra-
dech na půdě české. Toho však není
dosti, neboť tím by se odstranily jen největs
překážky. Za všeobecného rozladu v říšsko
radě žádáme na vládě, aby plnila, co jest po-
vinností každé vlády a co vyjádřeno slovy
Thiersovými: gouverner c'est conduire. Kabinel
Körbrův opíral se hlavně o katolické živly mezi
Němci a jest v nejblizším styku se stranou ně-
mecko katolickou a antisemitskou. Z toho chce-
me souditi, že jest jeho úmyslem vládnouti
v tomto směru (katolickém) . . . Poměry ve
státě závisejí velkou měrou od vítězství těchto
(katolických) hesel mezi Němci, neboť potom
celý náš veřejný život rozvinuje se pod heslem
katolických zásad. Potřeba tedy především od-
straniti jazykový spor česko-německý, aby ná-
rodní antagonismus přestal poutati v jeden řetěz
živly, které jinak nemají nic společného. Až
pak na levici nastane možnost »odloučení
duchů«, potom bude také možno přistoupiti
k činné, plodné politice v duchu katolickém a
autonomním«. — Neskodí toto zbožné kleri-
kální přání zatím si zapamatovati.
Körlrův
Thiersův
Kabinel
Němec
Rakousko
28
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. července.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. července.
Rusko a Čína.
K poznání ruského smýšlení o čínské otázce
přivádíme nový článek »Hosaro Bpenenu«. —
Nás velmi pobuřovalo, když 300.000 Burů
vypovědělo válku Anglii, jež dosud jich nedo-
vedla přemoci. Ale co máme říci, jestliže díky
téže Anglii a vůbec násilnému vtržení všech,
kdo jen mohli, do Činy, tato země se svým
400millionovým obyvatelstvem vážně se chápe
díla sebeobrany ? Co se tam nyní děje, je velmi
důležito a předovším týká se Ruska jako odvě-
kého souseda národa, s kterým jsme nikdy ne-
bojovali, nýbrž pokojně a přátelsky žili. Naše
položení v Číně složilo se docela jináče, nežli
všech cizinců: Hollanďanů, Portugalců, Špunělův,
Angličanů, Francouzův i Němců. Těmto národům
zisk z obchodu, třeba s takovým jedem jako
opium, zatemňoval každý hlas svědomí, a proto
bíti ležícího, jakým byla Čína, nepokládali za
nie odsuditelného, naopak nevyhnutelným kul-
turným krokem. Tento ležíci byl konečně zbit
vlastním bratrem, žlutolícím Japoncem, učed-
níkem Evropy. To jest jejich věc. Ale zatím
tam doma Číňané jaksi se rozmyslili, obrnili si
pěsť a tato velká pěsť hrozebně se pozdvihla
A za ní taková strašná reserval
Popatřime-li do vnitra této země, na to, co
tam tropili jezovité, všeho druhu kulturtrégři a
obchodníci, stane se pochopitelným, proč Číňané
chopili se zbraní. Vždyť Evropané před očima
čínského davu dělali to, čeho se neopováží nikde;
hospodařili jako doma a nyní došlo do toho, že
Pekin není stolicí čínskou, nýbrž jakousi směsí
cizích missí s vyslaneckými paláci, domy, chrámy,
kaplemi a kláštery
Evropa spáchala na Číně mnoho hříchův
a nyní nadešla chvíle, aby za ně pykala. Ce
Portugalec
Angličan
Francouzův
Němec
Japonec
Číňan
Evropan
Praha
Rusko
Čína
Anglie
Evropa
Peking
300.000 Bur
Hosaro Bpenen