ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d4632410-7266-11dc-b7e7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 54, person 53, org 2, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 3. července 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 18l.
4 article Na raaní a odpol. listy
Na raaní a odpol. listy předplácí se v Praze v sdniinl s drojí dlonéško vrí lete ve nliaikáci s le pojiout drr leia . .. vji knn nrt ke l
Praha
5 article
na něsl
6 article Revoluce v Číně.
Revoluce v Číně. Po třínedělní nejistotě, zvyšované li- chými, zmatenými, sobě na vzájem odporu- jícími pověstmi, pronikly konečně z nedo- stupného nitra severní Činy positivní zprávy; jsou sporé, ale hrozné. Potvrzují netoliko, že v hlavním městě říše čínske v Pekingu a široširém kraji vu- kol od 14. června zuří všeobecná rěvoluce, připomínající svou prudkostía ukrutností proslulé povstání Tajpingů před 40 lety, ale že dnešní povstání lidu čínského proti »bílým dáblům« evropským jest je ště mnohem povážlivější tím, poně- vadž se k povstalcům (boxerům) přidalo většinou i pravidelné vojsko čínské, které opatřeno a vycvičeno evrop- skými zbraněmi, ku všeobecnému podivu — statečně se drží a bije, jak o tom svědčí zápas o tvrze u Taku, o Tientsin —a zmar výpravy anglického admi- rála Seymoura ku Peking u. Hned na první zprávy o bouřích pro- puklých proti Evropanům v hlavním městě Číny vypravil se, jak známo, srdnatý angli- eký admirál lord Seymour se sborem 2000 vojínů různých mocností evropských dne 13. června z Tientsinu vzhůru na Peking, aby přispěl ku záchraně tam- ních vyslanců evropských, severo-ameri- ckých a japonských a kromě toho asi půl- třetího sta cizinců tam usedlých nebo za obchodem meškajících, ku jichž ochraně ne- směly mocnosti evropské míti v Pekingu než 430 mužů vojska.
Seymour Evropan Čína Peking Tientsin
7 article
Z Tientsinu do Pekingu vede železniční trať přes 100 kilometrů delky. Smělý a prak- tický Angličan Seymour nevábal ani oka- mžik, naložil své mužstvo do tři vlaků a pustil se s nimi na zdař bůh do vzbouřené dálky. A štěstí zdálo se mu přáti. V něko- lika hodinách urazil šťastně již tři čtvrtiny dráhy: první vlak s předvojem jeho ještě dne 13. června šťastně dostihl stanice an- hingské, pouhých již jen 30 kilometrů před branami Pekingu. Avšak — dáleto nešlo. Tu již byli povstalci vykonali své dílo, strhavše telegrafní dráty, vytrhavše ko- leje a pobořivše mosty dráhy tak důkladně, že další jízda dráhou byla nemožna; jak- mile pak Seymourovi vojáci vystoupili z vlaku, uzřeli se odevšad obklopeny ne- smírnou přesilou dobře ozbrojených a udatně na ně dorážejících povstalců, tak že nezbý. valo, než před nimi opět uchýliti se do vlaku a couvati s tímto zpět dobrých 28 kilometrů až do stanice Longfangu, kamž byl zatím dorazil druhý a třetí vlak Seymourovy výpravy. Avšak i zde bylo již zle. Čínané chytře operovali za zády předvoje evrop- ského, aby jej chytli a zaskočili. I u stanice Longfangu byla dráha zatím povstalci roz- kotána tak důkladně, že na opravu její nebylo v dešti kulí čínských ani pomyšlení.
Smělá Angličan Seymour Seymourův Tientsin Peking an Longfang
8 article
Seymour viděl, že se dráhou již do Pekingu nedostane a že bude šťasten, proklestí-li si vzbouřenou zemí návrat do Tientsinu, odkud vyšel a k němuž měl z Longfangu dobrých 60 kilometrů cesty. Dal se na pochod pěší zpátky na Jangtsun, aby dostihl řeky Pojho; myslel, když se přebrodí na její levý břeb, že ňajde tam kraj dosud nevzbouřený; leč zmýlil se šeredně. Všude a všude, od dědiny k dědině byli Číňané vzhůru, všude vzbouřený lid zu- řivě vrhal se na tenčící se houfec Evropanův. Za hladu a žízně, s 230 raněnými, ztrativ přes 60 lidu svého, probíjel se Seymour se svou kolonou hrdinně dnem a nocí, píď za pídí mračnem nepřátel ku předu, či vlastně zpět, až posléze dostihl čínské erární zbroj- nice blíže Tientsinu. Byla obsazena po- vstalci, kteří pálili na Evropany z několika děl. Však tito dobyvše udatně několik čín- ských děl, obrátili je na zbrojnici, dobyli jí a usadivše se v ní, dali o sobě zvěsť do Tiencinu prosíce o rychlou pomoc, kteréž se jim také konečně dne 25. června dostalo. Seymour byl zachráněn a vrátil se se zdeci- movaným sborem svým dne 26. června šťastně do Tientsinu. Než, jak velikou byla v Anglii radost z jeho vyváznutí, tak opět zpráva statečného bohatýra anglického, vyli- čující krutou rozdrážděnost, sílu a bojovnost povstalého lidu čínského, naplnila Evropu zvýšenou úzkostí o osud ubohých těch kře- sťanů zajatých v Pekingu.
Seymour Číňan Evropanův Evropan Peking Tientsin Tiencin Anglie Evropa
9 article
Od 14. června všechno telegrafní a po- štovní spojení Pekingu s ostatním světem jest přerušeno a odtud docházejí jen temné po- věsti o hrozných řežích, o požárech a houí- ném vraždění cizincův a křesťanův, o vypá- lení a poboření vyslaneckých budov a kře- stanských chrámů, o pobití neb zajetí a od- vlečení vyslancův evropských do západních dálav Číny atd. atd. Krutá a veliká tato hádanka pekingská zmarem výpravy Seymourovy zůstala nezod- pověděna a s ní také zůstala nerozřešena ve tmách otázka: kterak se chov dynastie a vláda Číny k této re- voluci »boxerů«, zdali s ní zápolí, anebo se jí poddává, ba snad ji favorisuje? — Nuže, dnes konečné pronikly z herme- ticky uzavřeného severu čínského do Tien- tsinu a do Šanghaje věrohodnější zprávy o událostech pekingských a to pohříchu zprávy jobovské. Pověst o zavražděn německého vyslance Kettelera která před 14 dny jako blesk šlehla světem, dnes určitě se potvrzuje. Ubohý vyslanec Německa v Pekingu první zle odpykal to chlubné slovo o »železné pěsti« německé, vyslané za výpravy prince Jindřicha Pru- ského z přístavu kielského do Činy. Čínané
Seymourův Ketteler Jindřich Pr Peking Čína Tien Šanghaj Německo
10 article ARC
ARC si je patrně zapamatováh a dne 18. června vypustil vyslanec německý na ulici pekingské pod ranami čínských pěstí ducha. Pochopujeme, že na zprávu o této vraždě vyslance svého německý císař Vilém II. ihned ustal od své zábavní cesty ku severusa po- volal k sobě na ručest státního tajemník svého Bülowa do Wilhelmshavenu, vždyt r. 1870 vypovědělo Německo válku Franci pro pouhou a k tomu ještě vymyšlenou urážku verbální, nadtož pro zavraždění vy- slance. Avšak co se stalo s osťatní mi vyslanci evropskými, americkými a japonskými v Pekingu? Jsou na živu? Či také již povražděni? Bylo dne 14. června v Pekingu osm cizích vyslanecteva sice: ruské (vyslanec Michajl Giers), fran- couzské (vyslanec S. Pichon), a ng lické (vyslanec sir Claude Macdonald), rakouské (legační tajemník dr. A. Rosthorn, neboť vy- slanec bar. Czikan z Wahlbornu jest tou do- bou na dovolené v Rakousku), i talské (markýz Salvage Reggi), severoameri- cké (Edvin H. Congers), japonské (bar. Ni- sticho) a konečně německé bar. Kliment Ketteler s legačními rady drem. Prittwitz- Caffronem a drem. Bergenem, dále štábním lékařem drem. Wildrem a dvěma tlumočníky. Dle zpráv šanghajských všichni tito vy- slanci hledali v nouzi svrchované útočiště na vyslanectví anglickém, které jsouc pev- nějšími zdmi ohrazeno, než ostatní vyslanecké budovy, oddolalo útokům povstalcův a trvalo ještě 26. neporušeno, kdežto budovy ostat- ních vyslanectev byly již obráceny v ssutiny a spáleniště.
Vilém II Franek Michajl Giers S Pichon Claud Macdonald doktor A Rosthorn Edvin H Congers Ketteler Wilhelmshaven Německo Peking Rakousko Salvage Reggi Bergen
11 article
Avšak stará císařovna a vrchní vojenský velitel pekingský již 26. června vzkazovali že nemohou se déle za bezpečnost vyslanců zaručit, že osud jejich jako osud dynastie samé visí na vlase. A vskutku také nejnovější zprávy z Pe- kingu zvěstují, že císařovna i císař jsou princem Tuanem, postavivším se v čelo povstalcův, sesazeni a za- jati. Tím by krvavé drama čínské dospělo skokem svého vrcholu. Odstraněním staré, však z míry energické čínské Semiramidy, císařovny vdovy Tsi-hsi z trůnu čínského a nastolením prince Tuana byla by evrop- ským mocnostem vržena Čínou rukavice ku boji na život a na smrt, za heslem vlastenců čínských: »Čína patřiž jedině Číňa- nům, výhost neb záhuba všem ci- zincům!«
Tuan Čína
12 article
Dva velké úkoly nastávající úpravy moderní Prahy. (Náměstí Josefské a Karlovo.) II. Náměsti Karlovo. Nelze arci mluviti o regulaci nám Karlova v běžném smyslu, nýbrž o přeměně rázu, přestavbami budov kol něho vzniklé. Pravda, měli bychom mluviti vždy o sadech ne náměstí Karlově, leč přidržme se starého zvyku. Přestavby tyto až do doby nedávné ob- mezovaly se na domy soukromé obou podál- ných stran; musíme doznati, byť i nepodaly ni- čeho nového, rázovitého, přispěly přece ku zlepšení dojmu, jelikož domy sbourané žádné hodnoty umělecké neměly. Čím moderní doba podstatně k obohacení celku přispěla, jest Ui- manova budova české techniky, dosud marně svého dostavění čekající a získaný prospekt Ječnou ulicí na chrám vinohradský, kdežto re- gulace ulice Resslovy se svými nešťastnými dů- sledky nikterak s pýchou vzpomínati nemůžeme. Přestavby domů v popředí od ulice Řeznické až Ječné a na druhé straně od ulice Myslíkovy a ku Moráni pokračují takořka nepozorovaně; bylo by si jen co přáti pro krásná tato místa fagad větší hodnoty umělecké. Tím, co nám doby dřivější krásného zanechaly, bohudík, ne- bylo hnuto; pobouření, které před 11 rokem mezi přáteli Staré Prahy způsobeno pověstmi o sbourání domu hluchoněmých, pominulo na štěstí, když se včasnému zakročení veřejnosti podařilo, Da- moklův meč, visíci nad osudem této malebné stavby, odstraniti.
Náměst Karlův Karlův Ui Resslův Myslíkův Moráň Praha Karlův
13 article
Kostelu sv. Ignáce s přilehlou imposantní frontou vojenské nemocnice nehrozí tou dobou žádné nebezpečí, jelikož novostavby v tomt pořadí nejsou možny. Závažná změna čeká však celou jižní stranu náměstí, zamýšlenou stavbou zemského jako trestního soud u, před níž dle zpráv novinářských bezprostředně sto- jíme. Po léta se o této stavbě u nás jedná. píše, horuje, a dnes, kdy uskutečnění její jes blízké, kdo ví, jak tato velká, celou frontu ná- městí zaujímající budova má vypadati? Bude to pouhá stavba utiliterní, jakými stát až dosu Prahu obmýšlel, aneb bude to budova monu- mentální, důstojná svého účele, přimykajícís harmonicky k štíhlé, věkovité, svou renaisanění střechou imponující věží bývalé radnice novo- městské Dosud mluvilo, psalo a jednalo se jen o potřebě této stavby, která konečně od- straniti má nesnesitelné poměry naší staré sině porotní. Jest však nevyhnutelně třeba, položiti v čas důraz na stránku archaeologicko a uměleckou nové stavby. O prvé, tušíme. jednalo se zatím jen platonicky v městské ko- misi soupisné, snad i formulovány požadavky. které tento poradní sbor při komisionálním jednání, ku kterému zajisté někdo ze členů delegován bude, eráru klásti hodlá. Širší veřej nosti jest asi měně známo, že za nudnou, kasárnickou frontou zemského jako trestního soudu skryta jest část staré radnice novoměstské. pohřichu k novým účelům »přiměřeně« upra- vené. Jest to čásť přiléhající ku věži z obou stran. Archaeologa v první řadě zajímá přízemí části do náměsti obrácené, sestávající ze síně zaklenuté křižovými klenbami z doby gotick
svatý . Ignác strana náměstí Praha
14 title
NILIS
Nilis
15 article
s přilehlou bývalou mučírnou, zaklenutou ne- pravidelně s vystouplými žebry obvyklých u nás profilů. Stň tato, přepažená příčkami, kteréji děli na menší místnosti, slouží nyní za depot bývala druhdy proti náměstí otevřena. Jelikož klenby velmi dobře jsou zachovány, leží zajiste v zájmu novostavby samé, jakož i historie umění, aby vzácná tato pam át ka z doby středověké do stavu původního byla uvedona, všech přímětků pozdějších zba- vena a v organismus nově stavby náležitě upravena. Dle možnosti, jak zcela přirozeno, budi pracováno k tomu, aby byla znovu otevřena proti náměstí a použíta jako vestibul. Požadavek tento možná bude měniti disposice půdorysné, ale jest tak samozřejmý, že vlastně očekáváme, že byl projektantem hotových plánů z vlastní iniciativy respektován. Jiné body, kde stanovisko archaeologa musí být náležitě vytčeno, jsou: zachování kaple sv. Lazara, goti- ckého klenutí nynější síně porotn (kde budiž vyšetřena původní výška místnosti umístění oken) a krásné barokové kaple v prvním patře. Jest to požadavek stále stejný; zachovat vše, co jest cenné, z doby staré a přiměřeně upravit pro potřeby doby moderní. Naskytá se nám jednou příležitost, upomenouti též stát na povinnost, udržováním starých památek přispěti ku zachování starého rázu Prahy; nuže, prosíme o to snažně, aby přes žádost tuto nebylo přecházenol
svatý . Lazar Praha
16 article
Jest dále známo, že až do poslední obnovy této budovy v r. 1806 bývalá radnice vedl věže měla dva štíty, dle starých vyobrazení v městském museu se nalézajících, gotických ještě forem. Šuty tyto dodávaly jí neobyčejně malebného rázu a jest jen opravdovým naším přáním, aby při adaptaci části télo v původní své formě byly rekonstruovány. Požadavek tent zdá se na první dojem trochu bizzarní, abv erární stavba v Praze přispěla k okrase města tím, že vzkřísí k životu opět památku, o kterou vandalisující doby předešlé nás oloupily. Jest to však jen první dojemí Žádáme-li dnes na jednotlivci, obci neh zemi, aby památky v jich majetku se naleza- jící chránili, udržovali a restaurovali, jest tím větší naší povinností, požadavek tento k platnosti přivěsti i vůči státu samému. Jsme plně pře- svědčeni, že restaurovaná, v rázu doby upra- vená tato čásť facady byla by význačným boden celé fronty, ba že by způsobila, aby celá fronta do náměstí Karlova v náležitém vztahu k ni komponována byla. Vidímaý že archacologický moment vykonávů tu blahodárný vliv ve směr uměleckém. Nedovedeme si představiti, že by vedle takto rázovitě upravené části fecady z doby starší mohla míti místa nějaká komisní fagada, pro Prahu dost dobrál
Šuta Praha náměstí Karlov
17 article
Pravda, neoddáváme se žádné illusi, že by nás stát chtěl jednou obdařit budovou monu- mentální, jakými daří jen Vídeů *); diváme-l se však na místo, kde novostavba má státi, vi- díme, že oné monumentálnosti dá se docíliti prostředky nejjednoduššími, že jest přímo podmíněna polohou. terrainem a okolím. Považme, že celá fronta náměstí Karlova v dělce 115 m. bude jí zastavena; co se z ní dá vytěžiti i při malýeh prostředeích ! Vzpomínáme tu na kutnohorskou kolej jesuitskou (nyní kasárny), s jednoduchou facadou, kde jen rohy akcentovány jsou věžímii jaký imposantní dojem tu docílen téměř ničím. že budova ta své dominující postavení udržuje si i v nebezpečném sousedství velechrámu sv.
náměstí Karlov
18 article
Barbory. Naopak, chováme to přesvědčení, že fagada do náměstí Karlova obrácená, musí býti co nej- jednodušší, velkých poměrů, bez titěrných de- tailů, vypočítaná na velké prostranství. Bude-li ovšem splněn onen požadavek za restaurování bývalé radnice novoměstské pak dlužno s tím faktem počítat i pro facady ostatní. Představme si jednu čásť fronty oživenou vyso- kými štíty a ukončenou věží; nezbylně tu na- stává potřeba, i druhý roh, snad i střed akcen- tovati motivem přibuzným: zkrátka vyrůstá nová úloha: celou fagadu řešiti rázovi tě. v duchu památek našich. Terrain sám činí dostí značných obtiží; rozdíl nadmořských výšek rohu ulice Spálené a Vodičkovy obnáší 4.5 m. Jest vidět, že úloha tato není obyčej- ného rázu, naopak, že jest to otázka architekto- nická prvního řádul Zde ovšem nelze než theoreticky vytknouu možné způsoby řešení této krásné a vděčné úlohy. Zda klidná, nečleněná fagada, či sesku- pení malebné, to jest věcí umělecké individua lity a jest jen čeho litovati, že ministerstvo alespoň vyzváním několika umělců neopatřilo sobě rozmanité ideové skizzy jako podklad pro řešení definitivní. Tuto věc nemáme dosud z ztracenu a doufáme, že po blahovolném uvá- žení uvedených postulátů najde se ještě příle- žitost, aby skutečně vyhověno bylo tomu, co žádá zájem veřejný. Že též fronty do ulice Spálené, Lazarské a Vodičkovy vyvinuty musí býti v souhlasu hlavní frontou, jest samozřejmé a sesiluje jen důvody výše uvedené.
Barbora Vodičkův Karlov
19 article
Budiž však poukázáno předem na dalšt konsekvenci zamýšlené novostavby a sice úpra- vou sadů v přilehající části až po cestu v pro- dloužení ulice Žitné. Sad tento stane se nemož- ným i s dětským rejdištěm (alespoň v nynějšt podobě) se tam nalezajícím; vzhledem k nové budově budou musit padnout v oběť i skupiny stromů a celá část přeměniti se musí v archi- tektonicky upravený květinový parterre, připou- štějící pohled na celou frontu; konsekvencet bude snad i nemilá proto, že Hálkův pomníček, jenž ovšem žádného vztahu k budově by ne *) Čestnou výminku tvoří nová budova c. knihoskladu, architektonicky cenná, přímnno pro Prahe komponovaná. měl, přemistiti by se musil na místo vhodnějs a poetičtější. Vytknuvše všeobecně své stanovisko, obrá- tíme zřetel ku projektu již trvajicímu, který ovšem dosud s veřejností sdělen nebyl a tim též nám není znám. Jest proto důležito, aby při tak závažné otázco nebylo snad vořejnosti a ze- jmena kruhům odborným odpíráno právo, infor- movati se o věci a požadavky, které za opráv- něné uznají, příslušným činítelům klásti. Budiž žalovano i zde, že erár dosud ne- přistoupil na námi propagovanou zásadu, ahy stavba tak důležitá provedena byla silami do- mácími; leč s faktem tím nutno počítat. M - žemo dáti ujištění, že nechceme na dále klásti snad nějakých překážek provedení stavby ; ne- vyhovují-li plány z Vídně sem zaslané, zásadám svrchu uvedeným, můžeme zajisté tolik dobré vůle u vlády i projektanta očekávati, že budou v nazpačeném smyslu upraveny, doplněny a změněny.
Hálkův Žitná Vídeň
20 article
Není ovšem v naší moci nějaké snad »non possumus!« zvrátiti a požadavky své prosaditi, nám, obyvatelům naší Prahy, srostlým takřka s půdou a ovzduším zdejším, zdá se snad býti zcela přirozené a správně, co ze stanoviska centrálních orgánů vlády bude označováno jako nemožné; dnes však, kdy vývoj umění v celém Rakousku, tedy i u nás, vzdor nepřízni po- měrů dosáhl takověho stupně, že jest třeba jen impulsů a podnětů ze strany těch činitelů, kteř mají materiální jeho podmínky v rukou, nelae v podobných úlohách rcspektovati jen zájmy byrokracie, nýbrž i zájmy lokální a umělecké. Zde jest to stát; jej ledy žádáme, k němu se obracíme, by vznešenou svou povinnost konal, kde se k tomu udává konkretní příležitost. Ve zmíněném sezení umělecké rady ve Vídni bylo s důrazem žádáno, aby státní stavby většího významu prováděny byly monumentálně, což dosud na újmu důstojnosti státu a rozvoje umění se nedálo. Bude-li zde spravedlivě a důsledně prováděn systém veřejných konku- rencí, uvolní se všeeky latentní síly umělecké, které v poctivém a ideálním zápase vybojuj onen boj o pokrok v umění, který dnes zbra- němi často nedůstojnými se vede.
Praha Rakousko Vídeň
21 article
Jelikož řádky tyto nemají býti ovšem kri- tikou neznámého projektu, nebudiž ve zlé vy- kládáno, jest-li horují pro něco, co snad mimo očekávání splněno jest předem; není- li tomu tak, pak jest na příslušných činitelích, aby po žadavky uvedené jako zájem veřej ný naší Prahy položily na váhu. Dosavadní způsob jednání úřadů vídei- ských, dekretovati provedení velkých projekto bez předehozích úrad, dotazů a součinnosti námi, nelze nadále snášeti bez protestů; tolik autonomie na poli uměleckém musí se nám po- přáti, aby se nám přiznal nárok na spolučinnost, kdy se nejedná o budovu tuctovou, nýbrž bu- dovu řádu vyššího.
Praha
22 article
Toto stanovisko nebylo snad dosud ve Vídni slýcháno; dnes jest pronášeno poctivě a ote- vřeně, hlásíc se o právo; nemá býti nadále roz- hodováno o našich potřebách bez našeho vědomí a souhlasu; to, čeho dosáhli Poláci a Maďaři,o to hlásíme se též my! Důkaz své způsobilosti podali jsme již tolikráte ! Bez materialních pod- kladů žádné umění existovati nemůze, zejmena ne umění stavitelské; kdo má pak v moci, po- staviti je na nejpevnější půdu, ne-li stát, jenž k opatření prostředků, pokud hoví se skuteč- ným potřebám, vždy najde vhodnou cestu? A dále? Co činí stát ku podpoře jiných odvětví umění, ve službách architektury působících, v prospěch živností a řemesel? Pozorný pozoro- vatel, porovnávající rozkvět řemesel stavebních u nás a v Německu, konstatuje zajisté s polito- váním, že na tomto poli zůstali jame o čtvrt století pozadu. A co jest toho příčinou? Nedo- statek slušně, solidní práce, při které nejde jen o skrovný výdělek, nýbrž o jakost prová- děného. Zde máme mnoho co doháněti, zde máme všichni mnoho povinností a dluhů, vůči třídám pracujíeím hlavou neb rukama Mocné otřesy politického boje bránily tomu, aby volání po nápravě ozvalo se dříve; máme však mlčeti i nadále, zkrušení tihou zápasů, jichž konce nelze dohlédnouti?
Polák Maďar Vídeň Německo
23 article
Nikoli! Bylo by hříchem, kdybychom nežá- dali své; vidíme, že všechny vrstvy obyvatel- stva lační po skutečné blahodárné práci, toužíc po reformách, vzdor zuřící, byť i nekrvavé válce občanské. Zemědělci, průmyslníci, obchodníci. veškeré stavy vůbec snaží se všemožně, aby postavily hráze dravému proudu a odčinily škody způsobené. Nám, českým technikům, není dáno, státi v čele zápasů politických; sloužíme nejlépe národu svému v oborech skutečné práce. Čím jest intensivnější, tím větší uspokojení z vykonané povinnosti. Činnost tu rozšířiti ve směru, kd nám byla dosud odpírána, kde jsme byli neprá- vem pomíjeni, jest naší úsilovnou snahou. Aby mohla býti plodnou a zdárnou, závisí od činitel moci. V našem případě od státu. Požadavky naše, které jsme se pokusíli v svrchu uvedeném zachytiti, budou podány n patřičných místech ve formě promemoria; od- dáváme se naději, že veřejnost a korporace autonomní, pokud vůbec nějakého vlivu na vý- voj záležitosti mají, zásady naše jako správné podporovati budou. Či nevzbudí volání naše nikde ohlasu?
24 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. července. (K situ a ci. Zprávy, jichž se »Gazetě Narod.« dostalo od osob, dobře informovaných o vnitřní politické situaci a zejmena o názorech a záměrech roz- hodujících kruhů ve Vídni, nutí prý očekávati v krátké době dosti vážné události. »Praví se nám« — píše »Gazeta Narod.« — »že vláda dra. Körbra hodlá učiniti jestě V arobném prodejí ranní číslo o aobě .. pnllnle. . : . n s ve nilskich na venkorí pní ee. 1nserat lalí se hetově paplel siracez alartz pjínk dlpslnl- tisk zsheiice s recscti Bukopisy se nevrne i
Praha Vídeň Gazeta Narod
25 article
jednu »poslední« zkoušku se svoláním parla- mentu v nynějším jeho složení a sice v krátké době. Vláda prý navrhne, politickým stranám jakési příměří v otázce česko- něme- ckého jazykového sporu, aby se par- lament mohl mozi tím zabývati vyřizováním nej- důležitějších a nejpilnějších otázek, jež pro blaho státu a jednotlivých korunních zemí vyřízeny býti musejí. Návrh na příměří má záležeti v tom, že vláda předloží sněmovně novou, na základě kompromisu pozměněnou osnovu jazy kového zá- kona pro Čechy a Moravu, aby se otázka tato mohla dostati na dráhu parlamentního projed- nání, tak aby aspoň na čas přestala býti pře- kážkou, zdržujíci veškeru činnost ústavního stroje. Běží jen o to, podaří-li se dru. Körbrovi nalézti ono zlaté středoceští, aby Čechové mohli upustiti od obstrukce a Němci neměli důvodu vztýčiti znova obstrukční prapor.« »Ovšem,« píše dále »Gaz. Narod.«, »na- děje na kompromis jsou nad míru slabé, poně- vadž žádná ze sporných stran nejeví nyní mnoho chutí k ústupkům. To všechno ví také vládaa jmenovitě ví, jak málo jest naděje na překonání tvrdošijností obou válčících stran co do sporné otázky. Proto, jakmile se ukáže, že předpoklá- dané příměři jest nemožno, bude říšská rada rozpuštěna a neprodleně budou vypsány nová všeobecné volby.« O nynější politické situaci zmiňuje se stručně také benešovský orgán dra. Engla, jenž nynější politické zátiší nazývá jen »zevnějším«.
Čecho Němec Engl Čechy Morava
26 article
»Že by však panoval i vnitřní klid« — píšou dále »HII. od Bl.« — »toho věru tvrditi nelze naopak situace politická přiostřuje se každým dnem a mocné vlivy zákulisní silně pracují k tomu, by povoláno bylo mini ster- stvo čistě levičácké, v němž z ostat- ních národů této poloviny říše měl by místo pouze ministr -krajan polský. Tomu nasvědčuje i způsob, jakým všechen — a zejmena krajin- ský — německý tisk pojednou vrhá se na vládu páně Körbrovu. Kterak za takových okolnoste doufati možno v úspěch nových konferenci česko-německých a naléhati na jich svolání, jest nám hádankou i náleží po našem mínění opět v obor zjevů oné politiky domněnek, jež po- strádá skutečného pevného základu a řídí se jen- chvilkovými náladami « Ze Lvova, 30. června. (Touha po vládě v duchu klerikálním.) »Ruch katol.« pojednal v několika statích o nynější politické mízerii rakouské, probral obstrukci ně- meckou i českou, pozastavil se opětně nad našl tvrdosijností, protože se nechceme spokojiti s
Körbrův Lvov
27 article
Körlrovým jazykovým zákonem, v němž »Ruch katol.« vidí vrchol spravedlivého rozřešení na- šeho jazykového sporu a na konec poznamo- nává, co by mohlo Rakousko vytrhnouti z ny- nější bidy. »Žádáme na vládě — praví »Ruch katol.« — oktroyování jednacího řádu a pro- vedení rovnoprávnosti jazykové ve státních úra- dech na půdě české. Toho však není dosti, neboť tím by se odstranily jen největs překážky. Za všeobecného rozladu v říšsko radě žádáme na vládě, aby plnila, co jest po- vinností každé vlády a co vyjádřeno slovy Thiersovými: gouverner c'est conduire. Kabinel Körbrův opíral se hlavně o katolické živly mezi Němci a jest v nejblizším styku se stranou ně- mecko katolickou a antisemitskou. Z toho chce- me souditi, že jest jeho úmyslem vládnouti v tomto směru (katolickém) . . . Poměry ve státě závisejí velkou měrou od vítězství těchto (katolických) hesel mezi Němci, neboť potom celý náš veřejný život rozvinuje se pod heslem katolických zásad. Potřeba tedy především od- straniti jazykový spor česko-německý, aby ná- rodní antagonismus přestal poutati v jeden řetěz živly, které jinak nemají nic společného. Až pak na levici nastane možnost »odloučení duchů«, potom bude také možno přistoupiti k činné, plodné politice v duchu katolickém a autonomním«. — Neskodí toto zbožné kleri- kální přání zatím si zapamatovati.
Körlrův Thiersův Kabinel Němec Rakousko
28 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. července. Rusko a Čína. K poznání ruského smýšlení o čínské otázce přivádíme nový článek »Hosaro Bpenenu«. — Nás velmi pobuřovalo, když 300.000 Burů vypovědělo válku Anglii, jež dosud jich nedo- vedla přemoci. Ale co máme říci, jestliže díky téže Anglii a vůbec násilnému vtržení všech, kdo jen mohli, do Činy, tato země se svým 400millionovým obyvatelstvem vážně se chápe díla sebeobrany ? Co se tam nyní děje, je velmi důležito a předovším týká se Ruska jako odvě- kého souseda národa, s kterým jsme nikdy ne- bojovali, nýbrž pokojně a přátelsky žili. Naše položení v Číně složilo se docela jináče, nežli všech cizinců: Hollanďanů, Portugalců, Špunělův, Angličanů, Francouzův i Němců. Těmto národům zisk z obchodu, třeba s takovým jedem jako opium, zatemňoval každý hlas svědomí, a proto bíti ležícího, jakým byla Čína, nepokládali za nie odsuditelného, naopak nevyhnutelným kul- turným krokem. Tento ležíci byl konečně zbit vlastním bratrem, žlutolícím Japoncem, učed- níkem Evropy. To jest jejich věc. Ale zatím tam doma Číňané jaksi se rozmyslili, obrnili si pěsť a tato velká pěsť hrozebně se pozdvihla A za ní taková strašná reserval Popatřime-li do vnitra této země, na to, co tam tropili jezovité, všeho druhu kulturtrégři a obchodníci, stane se pochopitelným, proč Číňané chopili se zbraní. Vždyť Evropané před očima čínského davu dělali to, čeho se neopováží nikde; hospodařili jako doma a nyní došlo do toho, že Pekin není stolicí čínskou, nýbrž jakousi směsí cizích missí s vyslaneckými paláci, domy, chrámy, kaplemi a kláštery Evropa spáchala na Číně mnoho hříchův a nyní nadešla chvíle, aby za ně pykala. Ce
Portugalec Angličan Francouzův Němec Japonec Číňan Evropan Praha Rusko Čína Anglie Evropa Peking 300.000 Bur Hosaro Bpenen