3
masthead
4. dubna 1905.
5
article
Anglický žurnalista ve službě ja-
ponského vyslanectví vídeňského.
Prolhanost anglického tisku ukázala se
v celé své nahotě v dosavadní válce. Zajímavý
doklad o tom — zaručený — přináší »Preuss
Korr.«, pokud jde o sensační telegramy o ru-
ském lodstvu, ubírajícím se na východ a sico
při jízdě na Kretu. Tehdy zněly telegramyo
výtržnostech ruských námořníků, o spílání caru
od ruských důstojníků atd. — a vše bylo vy-
lháno! Osnovatel těchto depeší jest
jeden anglický žurnalista, je nž
se zdržoval na Kretě jako najaty
od japonského vyslanectva ve
Vídní. Do Vídně měl zasílati zprávy o po-
bylu a náladě Rusů, hostiti je a opljeti bez
ohledu na výlohy a poslěze v anglickém tisku
dělati náladu proti ruskému tisku. Za své služby
gentleman ten dostával měsíčně 250 lib. šterl.
dříve byl vídeňským korrespondentem jednoho
velkého anglického listu, naposledy byl ve služ-
bách téhož listu a ve stejné hodnosti v Římě,
odkud odešel, aby konal vyzvědačské služby
Japoncům jako hrdý Brit.
Ruské loďstvo.
Z Džibutu, 3. dubna. (C.-B.) Ruské loďstv
pod admirálem Nebogatovem o šesti vojenských
lodích a jedné lodi nemocničné zakotvilo pře
Džibutem,
Kret
Rus
Japonec
Brita
Nebogatov
Vídeň
Řím
6
article
Z Paříže, 3. dubna. (C -B. »Echude
Paris« sděluje se z Petrohradu, že vydavatelé
nejpřednějších ruských listů byl
pozváni k řediteli ruské tiskov
censury a požádáni, aby ve svých
listech podporovali myšlenku
vojny až do krajnosti vedené.
Z Petrohradu, 3. dubna. (C.-B.) Liněvič
sděluje z 2. t. m., že v poslední noci neudála
se v armádě žádná změna.
Z Petrohradu, 3. dubna. (C.-B.) Nová 59
vnitřní půjčka byla tak silně přepsána, že dle
výsledkův do 1. t. m. ze všech hlavních míst
říše došlých upisovatelům nebude přiděleno více
než 49%, úpisův.
Z Petrohradu, 3. dubna. (C.-B.) Ve »Finské
Gazetě« uveřujněný carský manifest na
základě prosby finských měst venkovských od-
volává dočasně platnost zákona z roku 1901
o branné povinnosti pro Finsko až do legis-
lativního vyřízení otázky té. Týž list sděluje,
že carským úkazem ze dne 29. března zrušen
dočasná ustanovení o sesazení finských justič-
ních soudců.
Z Tokia, 3. dubna. (C.-B.) Úřadně. Vojsko
u Kayanu zapudilo Rusy z Menhuachulu
obsadilo 31. m. m. ves tu i severní vršky
Situace na ostatním bojišti je nezměněna.
Paris
Rus
Paříž
Petrohrad
Finsko
Tokio
Kayan
7
article
Události ruské.
Události ruské.
dářům, neboť Rus, vykoupivší své historické
bytí tisíciletým bojem, ještě větším právem než
Amerika může říci: „Rusko pro Rusy!'
jako Amerika pro Američany!
Ale kdo je Rus a kdo cizozemec, budeme sou-
diti ne podle pasportu, nýbrž podle příznaků
bistorických: Rus jeten, kdo se zrodi
v zemi ruské ve víře východní ho
křesťanstva, neboť národ a víra sjednotily
a zbudovaly moskevské hosudárstvo, odkudž vy-
šlo Rusko.
Ale aby jinorodci nebyli zbavení svých
tradicí, třeba jmenovati jinorodnou šlechtu tak,
jako Angličané jmenují šlechtu svých po-
kořených národů, a nikdy nepřekládati jich slov
na náš jazyk a nedávati jim privilejů
ruské šlechty.
Jen taková reforma od kořene může
spasiti rodovou ruskou šlechtu a vrátit k ni
lásku národa. Nyní, když naši úřadníci
dávají šlechtictví i Židům, není divu, že ru-
ská šlechta jako stav hluboce
upadla a že mezi ní stále více ozývají se
hlasy neruské. Nejlepší lidé z jinorodců,
vidouce, že jen velkými činy ve prospěch národa
ruského a přijetím jeho jazyka i víry možno do-
sáhnouti ruského šlechtictví, budou si pokládati
za česť, když se dostanou do počtu šlechty ru-
ské a tím se slijou s ruským národem.
Rus
Američan
Angličan
Žid
Rus
Rusko
8
article
Jedním z prvých úkolů zem-
ského soboru budiž zrušení vší
jinorodné šlechty a prohlášení zá-
sady, podlekteréjen Rusové věrou
i původem zasedati mohou v radě
národní a že titulšlechtický může
být udělen jen za veliké činy pro
ruský stát. Jen tím způsobem očistí
se ruská správa a ruská politika
od cizoty a obnovena bude jednota
krve a dějin mezi vládami a náro-
dem. Až pak se upokojí země ruská, dáme
jako Angličané jinorodcům práva
místných sněmů, jako mají Finové, aby
na nich rokovali o svých potřebách, ale sankce
bude zůstavena zemskému soboru ruskému.
A tak buďtež pozdraveni, historičtí stavové
moskevské Rusi! Budiž pozdraven jejich
představitel, svobodně zvolený zemský so-
bor! Budiž pozdraven stojící v čele svaté Rusi
car, nedilně vládnoucí zemí spolu s radou ná-
rodní a zemským soborem. Budiž pozdraven ru-
ský národ i jeho hosté, vůli osudu s ním
svázaní jinorodní národové! Budiž pozdraveno
plémě slovanské! A pomoziž bůh slovan-
skému světu říci člověčenstvu slovo o láscea
pravdě v doplněk toho, co druzí národové latin-
ského a německého plemene již pověděli člově-
čenstvu o právu a svobodě, neboť právo a svo-
boda je pouze nutná pro člověčenstvo forma ži-
vota, ale právo a svoboda jsou mrtvy bez evan-
gelické lásky a spravedlnosti, po které
Slovanům vždy více se stýskalo, než po svobodě
a právě.
Rus
Angličan
Fina
bůh
Slovan
Rus
9
article
Veřejný ruch v Rusku.
Městská rada v Kostromě přijala zprávu
komise o žádoucích změnách měst-
ského zřizení. Navrhuje volební právo
všem poplatníkům bez rozdílu po-
hlaví. Vysloveno přání, aby gubernské správě
zůstalo pouze právo dozoru na jednání měst-
ských rad a zkoumání, odpovidají-li jejich usne-
sení smyslu zákonů. Státní policie budiž zru-
šena a zavedena výhradně policie
samosprávná.
Podobné usnesení o policii učinila městská
rada penzenská.
Zemské sobrání v e Vjatce dalo 100.000
rublů na bojscholerou a 47.000 rublů na
stavbu barákových nemocnic.
Rusko
Kostroma
Vjatka
10
article
dráhy té, hlavně tam, kde doprava vlaků je nej-
těžší, ale brzy bude soustavně v stavbě pokra-
čováno. Ministr dopravy kn. M. J. Chilko
odjede do Sibiře, kde dohlédne na urychlení praci
při sibiřské dráze pro válečnou dopravu a také
na práce pro dopravu po lodích na sibiřských
dráhách.
Lékařský sjezd.
Z Moskvy, 3. dubna. (C.-B.) Lékařský sjezd
sestoupil se dnes zde za přitomnosti čelného
obecenstva. Předseda dr. Jelpotevský zahájil
sjezd za přítomnosti asi 1000 lékařův řečí.
v níž děl, že dosud kladla se otázka, má-i
vláda důvěru k lidu. Teď se časy změnily.
Teď zni otázka: Má lid ještě důvěru k vládě
Na to požádal předseda shromáždění, aby po-
vstalo na počest občanův, padlých 22. ledna.
Selské nepokoje.
Z Petrohradu, 3. dubna. (C.-B.) V obvodu
bachmutském udály se opět nepokoje se-
dláků. Na dolu Uspenských na blí z ku
slavjanoského podniknut 30. m. m.
útok a místnosti vypleněny. 28
útočníků potrestáno administrativní cestou.
Na místo vyslání kozáci.
Z Moskvy, 3. dubna. (Rus. teleg. Ag)
Ministr vnitra svolil konati lékařský sjezd k po-
tírání cholery včera pomoeníkem ministra vnitra
zakázaný. Sjezd byl dnes zahájen.
Z Moskvy, 3. dubna. (C.-B.) Dnes konána
v universitě neveřejná schůze lékařského sjezdu.
Chování vlády bylo ostře krilisováno vášnivými
řečmi a dán výraz žádosti za ústavu a nikoliv
jen svolání zastupitelstva lidového.
Z Varšavy, 3. dubna. (C.-B.) V čer
došlo asi s 1000 židy, již odebrali
se na hřbitov k pohřbu jakéhos
socialisty, ke srážce. Dav vypálii
několik ran z revolveru na vojsko,
které užilo zbraně. Při tom by la
jedna osoba usmrcena.
Z Varšavy, 3. dubna. (C-B.) V celé gen.
gubernii zakázán prodej revolverův a nábojů.
Zbraně v krámech zbrojířských opatřeny čísly
a odevzdány úřadům k uschování.
M J Chilko
doktor
Jelpotevský
Sibiř
Moskva
Petrohrad
Rus
Varšava
11
article
Ralkán.
Ralkán.
Z Cařihradu, 3. dubna. (C.-B.) Následkem
attentátů v Bitolji, které staly se v poslední
době tak čelnými a v úmyslu zameziti je, ge-
nerální inspektor nařídil valimu, aby užil příště
proti pachatelům attentátů čl. 58. trestního zá-
kona a dal je odsuzovati mimořádnými soudy.
Zmíněný článek stanoví na vraždy, vykonané
k účelům buřičským, trest smrti a za poku
attentátů žalář od 5 do 10 let. Toto nařízen
bylo vyhlášeno v Bitolji plakáty.
Z Petrohradu, 3. dubna. (Spb. Ag.) Sofij
ský diplomatický jednatel Bachmetěv jme-
nován mimořádným vyslancem a plnomocným
ministrem.
Ze Sofije, 3. dubna. (C.-B.) K vyvrácení
tureckých nařčení, že bulharská vláda podpo-
ruje povstalecké čety, chová se tato přisně na-
proti povstaleckému ruchu mezi bulharskými
Makedonci. Na tureckých hranicích zadrženo již
mnoho povstalců a posláni dovnitř Bulharska.
Aby aktivní důstojníci nepřecházeli k povstal-
cům, ministr vojenství nařídil reservatním roz-
kazem všem divisionářům, aby střežili přísně
všecky podřízené své důstojníky a oznámili te-
legraficky všelikou revoluční propagandu, Kdo
přidají se k povstaleckému hnutí, budou hned
propuštěni.
Makedonec
Cařihrad
Petrohrad
Sofijá
Bulharsko
Aga
12
article
kuriátního rozdělení a druhý na změnu
volebního řádu. Naproti tomu musily by
strany sněmovní svoláním konference klubovníel
předsedů na sněmu umožniti nerušenou činnost
sněmovní a předem stanoviti jednací pořádek.
S německé strany bylo min. předsedovi
poukázáno na to, že v otázce této jest třeba
jednomyslného stanoviska všech německých stran,
které obstrukci provozují, ale zároveň bylo po-
ukázáno na to, že třeba i po docílenl
takovéto dohody s Čechy Něme
budou trvati na co možná krátkém
zasedání českého sněmu (1!) asi
14denního, () v jehož průběhu by se vy-
řídilo výhradně jenom rozpočtové provisorium,
nouzový úvěr a ona usnesení, kterým má dáti
sněmovna indemnitu. Všeněmečtí poslanei
na českém sněmu usnesli se dnes, že se po-
zejtří porady německých poslanců na českém
sněmu nezúčastní. Budou míti ve středu
dne 5. t. m. poradu, ve které zaujmou stano-
visko ve příčině zamýšleného svolání českého
sněmu a usnesení své oznámí na to ostatním
stranám německým.
Čecho
Nout
13
article
Němci o jmenováni soudcův.
Z Vídně, 3. dubna. Posl. Prade vyslovil se
k vídeňskému zpravodaji liberecké „Deutsche
Volksztg.“ o posledních jmenováních úřadní-
ckých v soudcovské službě v Čechách, že
správci ministerstva spravedl-
nosti nelze v té příčin ě činiti žád-
ných výtek, protože jmenování bylí veškeří
uchazeči, kteři byli jako kompetenti ohlášeni.
Politováníhodno jest ovšem, že četní čeští soud-
cové dostali se do německých krajin, ačkoliv
byla zřízena četná, tak zv. „ambulantní“ soud-
eovská místa. Mnohem důležitější jest však
otázka, jak odpomoci nedostatku ucha-
zečů na německá úřadnická místa.
Podle názoru posl. Prada měla by býti zřízena
stípendia, která by se dostala mladým juristům
nejen na dobu studií, nýbrž též na dobu, kdy bez-
platně nalezají se ve službě státní. Takovým
způsobem mělo by ve všech oborech státní
správy býti postaráno o patřičný německý do-
rost úřadnický.
Němec
Posl
Vídeň
Čechy
Deutsche Volksztg
Prado
14
article
Němečtí poslanci a Uhry.
Z Vídně, 3. dubna. Poslanci dr. Gross.
dr. Lueger a Derschatta dostavili se dnes ku
předsedovi ministerstva baronu Gsutschovi v par-
lamentě a ohlásili mu, že hodlají podati návrh,
kterým se vláda cislajtánská vyzývá, aby užila
svého ústavního vlivu na vývoj poměrův
Uhrách. Co předseda ministerstva odvětil, není
povědomo.
Všeněmci pro zrušení církevního majetku.
Z Vídně, 3. dubna. V zejtřejší schůzi po-
slanecké sněmovny podá posl. Berger a soudr
návrh na převzetí veškerého tak zv. církevního
majetku v Rakousku ve státní správu a zařa-
dění duchovenstva mezi státní úřadnictvo. V ná-
vrhu se vláda vyzývá, aby podala návrh, kte-
rým veškeré duchovenstvo nabývá charakteru
státního úřadnictva v příslušných hodnostníeh
třídách. Katoličtí arcibiskupové mají býti dl
tohoto návrhu zařaděni s titulem Excellence do
II. hodn. třídy, biskupové do IV. atd.
Celní tarií.
Z Vídně, 3. dubna. Zejtra koná se v po-
slanecké sněmovně konference před-
sedů všech klubů, klerá zabývati se
bude jednacím pořadem pro kampaň poveliko-
noční. Jost pravděpodobno, že většina zástupeů
jednotlivých stran vysloví se v ten rozum, aby
dal se na jednací pořad zasedání povelikonoč-
ního celní tarif. (ll)
doktor
Gross
Lueger
Derschatt
Berger
Jost
Uhry
Vídeň
Rakousko
15
article
předseda Pašič odevzdal králi motivovanou de-
missi. (Dle »Korresp. kancel.« vláda přesvěděnla
se, že by původní lhůta ke zkouškám s děly
nestačila a že by tudíž uzavření půjčky se od-
ložiti musilo do podzimu a proto rozhodla se,
neprováděti dále zkoušek a půjčku uzavříti
ihned, což, jak zpravodaj náš telegrafuje, král
však neschválil. Pozn. red.)
Z Bělehradu, 3. dubna. (C.-B.) Večer ozná-
meno úřadně, že vláda upustila pro krátkost
času úplně od zkoušky s děly a ministr financi
Paču odebere se již v nejbližších dnech do
Frankfurtu n. M. uzavříti půjčku. Z toho pa-
trno, že také král definitivně svolil, aby se od
zkoušek s děly upustilo, takže kabinetní
krise jest odstraněna.
Pašič
Bělehrad
Frankfurt
16
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherská krise.
Z Vídně, 3. dubna. (C.-B.) Ministr Pitreich
se sem dnes vrátil,
Z Pešti, 3. dubna. (C.-B.) Dle doslechu
odročí se na prvnikráte sněmovna až do roz-
řešení krise.
Z Pešti, 3. dubna. (C.-B.) Ve Vácově zvolen
košulovec Boltuh poslancem.
Z Pešti, 3. dubna. (C.-B.) Poněvadž ulvo-
ření nové vlády následkem dnešního usnesení
opposíce v nejbližších dnech nelze čekati, nejed-
náno v dnešní schůzi výborového komitétu oppo-
sičního o přištím jednacím pořadu parlamentním.
Z Pešti, 3. dubna. (C.-B.) Ve večerní schůzi
strany neodvislosti předseda K oš ut
sdělil, že v politické situaci stala se změna. Da-
posud byla naděje, že císař jest ochoten vy-
loučiti z politických požadavků 450 mill. úvěr
a zvýšení braneckého kontingentu. Nyní může
řečník dle Andrassyových informací sděliti, že
z úvěru 450 mill. má se vyloučiti jen asi 80
mill., pročež řídíeí komitét usnesl se dnes, že
na tomto základě nelze ani vyjednávání zavésti.
V zejířejší schůzi sněmovní — pokračoval řečník
— má se ustanoviti jednací pořad příští schůze.
Pitreich
Vácův
Andrassyový
Vídeň
Pešť
17
article
Avšak on dostal od řídiclho komitétu pří-
kaz, aby podal 5. t. m. tento návrh: »Jednání
a enunciace, jíž ve večerní schůzi 18. listo-
padu 1004 tak zv. Danielova resoluce byla
prohlášena předsedou za přijatou, jsou neplatny.
Jednání a enunciace ona byly velkým porušením
jednacího řádu a zákonné formy a proto
se její sledy vymažou z protokolu denníku.
Dále navrhuje se, aby se ustanovil adresnl
výbor. Je svrchovaný čas a nelze otálet, aby
národ přednesl králi svá přání.
Předsedovy návrhy přijaty jednohlasně.
Nová strana přijala ve své konferenci
na vědomí usnesení řídlelho výboru, týkající se
kompromisních návrhů a jednacího pořadu po-
slanecké sněmovny. Usneseno, že strana nesvolí
dobrovolně k odročení sněmovny. Bude souhla-
siti s Košutovým návrhem na zrušení enuneiace
ze dne 18. listopadu a dosazení adresního vý-
Lidová strana vzala na vědomí
dnešní usnesení řidícího výboru a usnesla se
nesvoliti k odročení sněmovny.
boru.
Danielův
Košutův
slanecký sněmovna
lidový strana
18
article
Rumunský rozpočet.
Z- Bukurešti,8 dubna. (G.- B.) Finančni
ministr předložil včera sněmovně rozpočet na
rok 1905—6. Výdaje činí 232,500.000 fr.
(+ 5 mill. než loni), příjmy 223,500.000 fr.
(— 71/2 mill. fr. následkem špatných žní loň-
ských). K vůli rovnováze rozpočtu opatřeny
nové půjčky státní, zvláště 4 mill. z nové daně
vinné a 1/2 mill. ze zvýšení poplatkův vo-
jenských.
Bukurešť
19
article
Rusko pro Rusy.
Moskevští advokáti podali ministru vnitra
adressu následujíeího obsaliu:
„Nazpět do Moskvy!“ zvolal po zavražděn
Alexandra II. náš národní tribun Ivan Aksakov,
jehož srdce tušilo, že blíží se události veliké
dějinné důležitosti, že svatá Rus nemůže vy-
deennouti v objeti německého policej-
ního systému a dero se na prostor národ-
ního dějinného života, v jehož základě leží úhel-
né kameny: víra Kristova, zvolený zemí car,
poslouchající hlas země v osobách národních
představitelů, a ruská národnost... Vše histo-
rické zmiklo v Rusku od nastolení něme-
ckého absolutismu Petra I., zrušiv-
šího zemské sobory, ano i přenesšího svůj trůn
blíže k Němcům. Ani jména ruského Petr ne-
dal svému stolnému městu, jehož ale národ ni-
kdy německým jménem nenazýval, dávaje tím
na jevo svůj odpor k německému slovu a k ná-
sili nad dějinami.
Dva věky spalo ruské vědomí, ale nyni
procitá, vidouc, že mečem Mongolů hy-
nou ruské šiky pod velením něme-
ckých duši nebo tělem generálů,
neboť znova dožili jsme se časů, kdy národní
hrdina generál Jermolov jediným trefným slo-
vem porazil soustavu německéh
vlodaření za Mikuláše II. a směle řekl caru
na otázku, čím by jej odměniti měl za pokoření
Kavkazu: „Učiň mne Němcem““ — řekl
národní vůdce s dronií a jeho křídlaté slovo
dosud sjednocuje všecky ruské vůdce.
Rus
Alexandr
Aksakov
Kristův
Němec
Petr
Mongol
Jermolov
Mikuláš
Rusko
Moskva
Kavkaz
20
article
Setřesme jho cizoty, jež neseme od
dvou století, zapomeňme díla Petrova, jenž pře-
trhal svazek s dějinami, a sjednoťme se
na odkazech slavné miinulosti
epochy zemských soborů, bez ohle-
du na úžas dvou věků petrohrad-
ské periody našich dějin. Pronikněme
se věrou ve své síly, nezapomeňme, že všecky
stavy vykonuly v dějinách své dílo! Zemská
šlechta naše zbudovala literaturu, která
jméno ruského národa proslavila po všem světě.
Z tohoto stavu vyšel Puškin i Lov Tolstoj,
z tohoto prostředí rozlehl se prorocký hla
Alexěje Stepanoviče Chomjakova, v něm se zro-
dili nepřemožitelní vojevůdcové Suvorov, Kutu-
zov, Jermolov, Barjatinský, anebo padli v krvi za
její svobodu 14. prosince 1825 v boji s úřadni
ckým absolutismem.
Nepozbylo síly evangelické, ani naše du-
chovenstvo přes to, že je dosud spoutáno
pouty, do kterých je zakoval Petr za tím úče-
lem, aby mu církev v osobě patriarchů nepře-
kážela v jeho německé práci. Ať i pastýři cír-
kevní, po všechny časy účastníci národního bu-
dování i nyní vysoko třímají světlo evangelické.
světu spasitelné, a ne úkuzy synodské! Ať i du-
chovenstvo zasedne v zemských soborech!
Puškin
Tolstoj
Stepanovič Chomjakov
Suvorov
Kut
Jermolov
Barjatinský
Petr
Petrov
21
article
Ať i kupci velkých i malých měst se
sjednoti jako jeden muž a na prapor svůj na-
píšou jméno velikého nižgorodského kupce Mi-
nina, ať rozpáli svá srdce jeho láskou k zemi, at
jak on jsou hotovi vmříti neb spasiti sva-
tou Rus od vzpoury a cizotyl
Dokázalo svou sílu a vytrvalost v ochraně
země ruské i potomstvo Ilje Muromce, naše
rolnictvo a kozáctvo, neboť jim dos d
přináleží země ruská, za jejíž hranice umíraji
bez strachu a chvění v plucích ruských.
Nechť tyto čtyři stavy semknou se v šiky
a pošlou své věrné syny, věrné víře Kristověa
vlasti, do Petrohradu na ustavení zemského so-
boru, aby carsvaté Rusi znova moh
vlásti po starodávnu a po obyčeji, dá-
vaje svobodu a prostor všemu svatému v zemi
ruské, a opíraje se o národní vůli zemského so-
boru, aby mohl prohlásiti, že od nynějška
všem národům na Rusi náleží svo-
boda, ale jako hostům. a ne hos po-
Rus
Ilj Muromec
Petrohrad
vaj svoboda
22
article
Anarchie.
V Grodně byla vzpoura trestan-
eů, kteří rozbili okna svých cel, nábytek a po
koušeli se vylámati dvéře. Pořádek obnovila set-
nina pěchoty.
V Suchumu přepadena villa Malanie
peníze a všecky cenné předměty uloupeny; pa-
chatelé unikli.
Ve Varšavě přepaden voják na stráž
chuliganem, jenž do něho vystřelil z revolveru
Útočník zatčen.
Z nynějšího hnutí na Rusi.
Řídící senát učinil kroky, aby dosavadn
nařízení, jimiž zakázány byly náboženské
schůze baptistů, byla zrušena.
V Archangelsku konán banket intel-
ligence, na němž přijata resoluce o amne-
stii politických provinilců, o ve-
řejnosti při poradách Bulygina
zkrácení války. Kopie nese spoustu
podpisů, byla poslána předsedovi komitétu mi-
nistrů. Při banketu panoval vzorný pořádek.
Policie nebyla přítomna.
Grodno
Varšava
Rus
Archangelsk
23
article
Dombrovští a sosnovičtí uhlobaron
zakročili u ministra financí za zkrácení bez-
platného dovozu uhlí zahraničního, cena přive-
zeného uhlí toho činí již několik millionů marek.
V memorandu synody, dovoláva-
jícím se svolání církevního sněmu pravoslavné
církve ruské, usiluje se o obnovení kano-
nické svobody pravoslavné církve
a patriarchátu, sebeurčení církve
a volnosti vprojevech církve, s po-
čívající na apoštolské tradici, od
níž nesměla a nemůže ustoupiti.
V komisi za předsednictví Kobekově jedná
se o odvolání zákazu knih na »indexu« od r.
1884—1894 v knihovnách, jest to asi 200 knih
ruských a překladů a 8 nejlepších žurnálů
v Rusku. Předseda a většína komise jest pro
úplné propuštění knih a novin těch, jež dány
na index podle činovnického uzdání.
V ministerstvu vnitra pracuje se na re-
formě policie ruskě, pokud jde o po-
vinnostech policie.
Dle výkazů o prvním všeobecném
sčítání lidu na Rusi (bez Finska) z roku
1897 nyní uveřejňovaných jest tu 125,680. 682
duší: 63,167.984 ženských (50 26 proc.)
62,512698 mužských (49.74 proc.).
Z Petrohradu, 3. dubna. »Petrohr. telegr
kancelář« sděluje: Přelíčení se spisovatelem
Gorkým ustanoveno na den 16. května.
Z Petrohradu, 3. dubna. (C.-B.) Následkem
bouřlivých událostí v ruském literárním spolku
v Rize rozpustil gubernátor spolek.
Sibiřská dráha.
Zpráva, jako by stavba druhé sibiřské želez-
nice byla odložena na neurčito, dle nejnovějšího
sdělení »Nového Vremene«, není pravdiva. Na-
opak, stavba již zahájena a položeno již 150 vera
Dombrovský
Gorká
Rusko
Finsko
Petrohrad
Nový Vremen
24
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Česká vysoká zemědělská škola v Praze.
Z Vídně, 3. dubna. Poslanec Schöneren
a soudr. podají zejtra na ministerského předsedu
Gautsche dotaz, ve kterém ukazují na zprávu,
že při české technice již příštím rokem zřídí se
oddělení zemědělské a že zajištění ústavu toho
vládou náleží k oněm částem, které vláda smlu-
víla s českými poslanci za to, že zastavili ob-
strukci. Táži se proto ministerského předsedy,
zda-li skutečně takové ujednání se stalo a s jakým
obsahem.
Porada německých poslanců.
Z Vídně, 3. dubna. Zejtra po plenární
schůzi koná se porada všech německých po-
slanců z království českého o stanovisku jejich
ke svolání sněmu českého. Na poradě té bude
také přetřásáno jmenování soudcovských úřad
níků v království českém. Podle vydané zprávy
zamýšlejí navrhovatelé této schůze připraviti
svorný postup Němců v Čechách, aby nalezena
byla platforma veškerých německých stran. Zej-
třejší porada bude míti ráz průpravný; defini-
tivní rozhodnuti zůstaví se plenární schůzi ně-
meckých poslanců na zemském sněmu králov-
ství českého.
Schöneren
Němec
Vídeň
Čechy
vysoký zemědělský škola v Praga
25
article
Gantsch a Vlachové.
Z Terstu, 3. dubna. »Piecolo« oznamuje,
že ministerský předseda bar. Gautsch prohlásil
zástupcům klubu říšských poslanců, že císat
vyhověl žádosti za milost oněch 35 vlašských
studentů, na které byla podána pro známé udá-
losti inšprucké žaloba a že tedy soudní vyše-
třování proti nim bylo na dále zastaveno.
Z Terstu, 3. dubna. »Piccolo« uveřejňuje
o poradách ministerského předsedy bar. Gautsche
se zástupci vlašských poslanců na říšské radě,
kteří se k němu včera dostavili, toto commu-
niquče: »Po debatě o parlamentní situaci usnesl
se klub vlašských poslanců na říš-
ské radě jednomyslně pracovati všemi prostředky
na parlamentním vyřízení předlohy zákonao
zřízení vlašské právnické fakulty. Praesidium
konferovalo potom s bar. Gautschem o otázce
universitní a bude v těchto poradách ve dnech
12. a 13. t. m. pokračováno.
Vláda pro kuriátní požadavky německé.
Z Vídně, 3. dubna. Všeněmecká korre-
spondence oznamuje: V poradách min. před-
sedy Gautsche během dnešního dne s jednotli-
vými vůdčími osobnostmi o otázce zastavení
obstrukce na českém sněmu, vyslovil se min.
předseda v ten smysl, že vláda doufá dociliti
dohody mezi Čechy a Němci ve příčině zase-
dání českého sněmu. V tomto případě svolá
sněm ještě v květnu a předloži mu dva
návrhy zákona, jeden na úpr a vu
Gantsch
Vlach
Gautsch
Němec
Terst
Piccolo
Vídeň
Čechy
vlašský právnický
26
article
Kancelářští pomocníci.
Z Vídně, 3. dubna. Ve příčině úpravy
poměrů kancelářských pomocníků a kancelář-
ských úřadníků shrnuty všechny po té stránee
podané návrhy v jednotný návrh, který bude
zejtra jako návrh posl. Pantůčka, Breitera, Pa-
chera, Pommera a Heilingera podán. Podepsán
jest 60 poslanci všech stran. Žádá se v něm,
aby kancelářští pomocníci — titul to, který byl
dán nařízením dřívějším diurnistům kancelář
ským a manipulačním — zákonem nabyli po-
stavení jako c. k. úřadníci s titulem kancelářští
akcessisté, kteři by měli zvláštní status.
Deputace.
Pantůček
Breiter
Pommer
Heilinger
Vídeň
27
article
Z Vídně, 3. dubna. Deputace Jed-
noty železničních zřízenců, vedená
p. Vojnou, dostavila se dnes do parlamentua
jednala s předsedy klubů pravice o podporu žá-
dosti za zlepšení služebních poměrů. Žádala
jmenovitě za zřízení konsumního skladiště pro
železniční zřízence a za poskytnutí tarifních vý-
hod. Byla uvodena také do ministerstva želez-
ničního.
Z Vídně, 3. dubna. Hromadná deputace
výpomocných úřadníků poštov-
ních (dřívějších poštovních expedientů u ne-
erárních poštovních úřadů a manipulačních
diurnistů u erárních pošt), ve které zastoupeny
byly veškeré zemské organisace, dostavila se
ke členům rozpočtového výboru, aby požádala
je za podporu návrhů, podaných ve sněmovně z
účelem úpravy platebních a pensijních poměrů
výpomocných poštovních úřadníků. Zároveň žá-
dala deputace členy výboru, aby se zasadili, by
výpomocným poštovním úřadníkům dostalo se
týchž beneficí, jako úřadníkům do 9. hodnostní
třídy, zvláště ve příčině domovského práva,
jízdních legitimací a pod. Deputaci dostalo se
všude ujištění, že požadavky jejich budou při
projednávání rozpočtu pošt a telegrafů podporo-
Z Vídně, 3. dubna. Deputace říš-
ského spolku poštovaích a te-
legrafních sluhů, ve které byly zastou-
peny veškeré země, dostavila se k ministru ob-
chodu, aby mu přednesla svá přání ve příčině
úpravy hmotných poměrů. Ministr obchodu pro-
hlásil, že bude se snažiti předneseným požadav-
kům vyhověti, speciálně pokud se týče zkrácení
provisoria. Vláda vůbec zamýšlí kategorii výpo-
mocných sluhů zrušiti. Takováto akce vyžaduje
však delší dobu.
vány.
Vídeň
28
article
Ministerská krise v Srbsku.
Sp. Z Bělehradu, 3. dubna. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Zde nenadále vypukla ministerská
krise následkem staré otázky o vyzbrojení srbské
armády rychlopalnými děly a uzavření státní
půjčky. Vláda první otázku řešila bez ohledu na
pokusy s děly předsevzaté, a chtěla úmluvu o
půjčce, poněvadž by později Srbsko zůstalo
bez půjčky a bez vyzbrojení. Když vláda ne-
dostala pro svůj návrh souhlasu králova, min
Francouzské sněmovny.
Z Paříže, 3. dubna. (C.-B.) Senát ro-
koval o rozpočtu ministerstva zahraniční ch
v ěcl.
De Marcěre nalehal na obnovení vati-
kánského vyslanectva, jež je nezbytné.
La Marcelle prohlásil, že zájmy Francie
vyžadují, aby nebylo s papežem žádné roztržky.
Ministr Delcassé ospravedlňoval zrušení
vatikánského vyslanectva, jež sněmovna již schvá-
lila. Ať senát schválí jeho zrušení.
La Marcelle praví, že Loubetova ná-
vštěva v Římě měla pro Francii velmi povážlivé
následky. (Odpor na levici.)
Ministr Delcassé to popírá a prohlašuje,
že nesluší se, aby neodvislý národ podřizoval
svůj poměr k italskému králi poměrem krále
k papeži nebo stížnostem Vatikánu do Italie.
Po poznámkách jiných řečníků byla pří-
hoda odbyta a přijato několik kapitol rozpočtu.
Ve sněmovně v delší debatě o roz-
luce posl. Bancel brojil proti rozluce církv
od státu, jež prý bude jen rušiti mír v zemi.
Škrtnutí eírkevního rozpočtu je nezákonné.
Marcěre
Delcassé
Loubetův
Bancel
Srbsko
Bělehrad
Paříž
Francie
Řím
Vatikán
29
article
Posl. Ribot soudí, že nepřišel ještě čas
rozluky. Ostatně vyžaduje tento krok, jenž musí
býti pokojným a liberálním opatřením, spolupů-
sobení hlavy církve. Také třeba vzíti na polaz
zemi, než se tato reforma provede. Náboženská
víra, jež teď jen dříme, probudí se opět roz-
lukou.
Narážeje na osud Ruska, praví, že nynější
doba nehodí se zvětšovati nesvornost mezi
Francouzy. Votum sněmovny o událostech z
řimské návštěvy Loubetovy nesvědčí o její vůli
vypověděti konkordát, nýbrž je pouhým výrazem
přání, by se styky s Vatikanem přerušily jen
na čas. Vypovězením konkordátu vystupuje
Francie z koncertu katolických mocností. Co
stalo by se potom s francouzským protektorá-
tem nad křesťany východními? Přimlouvá se
konečně za zamítnutí předlohy, jež porušuje
obecnost národa a může způsobiti prudké
konflikty v každé obei. (Hlučná pochvala v
středu a na pravici.)
Tím byla schůze skončena.
Odluka církve od státu.
Z Paříže, 3. dubna. (C.-B.) Předseda radi-
kální levice poslanecké sněmovny Sarrien
pozval republikánské skupiny, zastoupené v bloku
na dnešek ke schůzi, v níž má se státi dohoda
o vyřízení zákona o rozluce církve od státu co
možno rychlém. V radikálních kruzích se soudí,
že zejtra večer bude generální debata skon-
čena a že přistoupí se ještě k podrobnému ro-
kování.
Německo-francouzské napjetí.
Z Paříže, 3. dubna. (C.-B.) V parla-
mentu se soudí, že Delcassé požádá poslanc
Delonela, Quyona, Archadeacosa a Tournada,
Posl
Ribot
Delcassé
Delonel
Quyon
Archadeacoso
Tournada
Rusko
Francie
Paříž
poslanecký sněmovna