2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
jízdecké a tři jízdní batterie. Tim seslabil ovšem
značně voj britský u Rensburgu, jemuž až
dosud byl velel, ale za to přibyly k Rensburgu
aspoň tři prapory 12. brigády Clementsovy
(6. divise) a jeden prapor 10. brigády Cokeovy
(pátá divise). Stojí tedy u Rensburgu, kdaž nyní
gen. Clements Frencha u velení vystřídal, osm
praporů pěchoty, 1 pluk jízdy, 1 oddíl jízdní
pěchoty, 2 polní batterie a 2 batterie houfnie.
Generál Clements má tímto vojskem uhájiti
nejen Rensburg, nýbrž i Naauwport a má stře-
žiti železniční trat, vedoucí k přístavu v jiho-
východním Kapsku, k Port- Elizabethu.
Burské podmínky míru.
Vyslanec Oranžska v Brusselu, dr. Müller,
dementuje rozhodně anglické zprávy o rozporu
mezi Bury transvaalskými a kapskými. Obě re-
publiky — mínil dr. Müller — budou státi až na
konec jako jeden muž a budou diktovati Anglii
své podmínký míru. Ovšem bude toto »diktando«
záviseti v značné míře také, toprvo od toho,
jaký výsledek bude míti bitva u
Modderriveru, jež právě mezi Robert
sem a Cronjem zahájena byla, Mulle
označil jako minimum burských republik
úplnou neodvislost jich obou, odisto upen
severní části Kapska i města Kim-
berleye, území basutského (na jihovýchod
Oranžska), bečuánského (na západu Oranžska
Transvaalu) a největšího přísstavu natalského.
Cokeův
Clement
Port
Elizabeth
doktor
Müller
Mulle
Kim
Rensburg
východní Kapsko
Oranžsko
Brusel
Bura
Anglie
Kapsko
Transvaal
Clementsův
6
article
(Míněn tím zajisté Durban.) V každém případě.
dokládal dr. Müller, jest mír na základě statv
quo ante vyloučen; raději prý by bojovali B
rové až do poledního muže.
O moderním způsobu bojování
shledáváme několik zajímavých náčrtkův v do-
pise majora dělostřelectva burského Albrecht
z bojiště, kterýž uveřejňuje »Anhalt. Staatsanz.
Dopis psán jest 17. prosince a líčí, se v něm
účastenství maj. Albrechta v hoji proti útoku
Bullerovu u Colensa dva dny před tímijo tři dny
před tim přibyl tam Albrecht s polovicí dělo-
střelectva od Maggersfonteinu, kdež ještě 11.
prosince boje u Maggersfonteinu se zúčastnil,
důkaz to neobyčejné pohyblivosti Burův a vý-
borně jejich organisace zelezniční služby, nebo
z Magersfonteinu ke Colensu musí se jeti celým
Transvaalei na příč. Albrecht poukazuje tu
k malým účinkům dělostřelby,de jak burské tak
anglické. Ze 100 dělových výbušných stř l
anglických nevybuchlo ani deset a ty »působily
více hluku než neštěstí«, píše Albrecht. »Ne-
padne-li lyditová střela někomu přímo na
hlavu totiž, odnese si silnou bouli, neuškodí
jinak .... Podobně bylo tomu u Maggers-
fonteinu, kdež jsem klidně stál u své batterie
a nudil se, neboť měli jsme rozkaz nestřileti.
Střetci z pušek pak v 10 minutách
učinili vice lidí k boji nierzipů-
sobilých nežli my dělostřelc
mnohdy v 10 hodinách. Vlastní roz-
hodnůtí jest proto i na dále v boji
z blízka.
V desíti minutách byly rozhod-
nuty bitvy u Maggersfonteinu a Co
lensa. V pěti minitách ztratil generál Buller
11 děl svých (dík mauserovkám. Pozn. red.
Müller
Albrecht
Durban
Anhalt
7
article
Kdo jest nejměně nervosním, dojde-li do tuhiého
zvitězí — to jest mé přesvědčení. Jak příro-
zeno, klesá v 10 minutách boje z blízka mnohem
více lidí, nežli dříve v stejné době. Proto boj
bývá kratší než jindy. Vše ostatní mimo boj
z blízka jest jen přípravou. Na 6000 metro
vzdálenosti možno stříleti, pravda, ale to zna-
mená jen mrhání munici a nemá účelu. Vzhledem
na to vše není válka dnes vražednější nežli
dříve, ano vyžaduje ještě méně obětí. Nebot
také při boji z blízka netrefi každá kule, tomu
zabraňuje už rozčilení. Při obléhání naše Krup-
pova a creuzotská děla nám jsou k prospěchu,
neboť máme tu pevné cíle a dobře řízené bom-
bardování může nahnati obleženým hodně
strachu. Že by se ale snésti nedalo, to vyvraci
příklad Mafekingu a Kimberleye, jež moji dělo-
střelci řádně beřou na mušku, kteréž ale pře
to zdolány dosud nejsou.«
Pařížská »Liberté« tvrdí, že firma Kruppov
i na dále dodává Anglii děla. Španělský agenu
jeden objednal u Kruppa na účet Španělska veliké
dodávky děl a ihned je zaplatil. Pravým objed-
navatelem není prý ale Španělsko, nýbrž Anglie.
Německá vláda prý o tom dobře vl.
Francouzské »Hands off .
Jak známo byl v delagoyském zálivu, tedy
ve vodách portugalských, zadržen anglickou lo
vojenskou také francouzský parník »Cordoba
a angličtí úřadníci vstoupili na palubu jeho, aby
dle výkazu zboží vezeného pátrali, nedopravuje-
pro Bury válečný kontraband. Franeouzsk
konsul v Lourenco-Marguezu zvěděv o tom, p
slal kapitánu »Cordoby«, Debonnaisovi, tent
ofieiální přípis
Krupp
Hands
Debonnais
Libertý
Anglie
Španělsko
Lourenco
Kruppov
Cordoba
8
article
»Páne kapitáne!
Dokud dlite ve vodách portugalských, uí-
lim Vám rozkaz formální, byste na dál
nepřijímal žádných návštěv dů-
stojníků neb námořníků králov-
ského anglického námořnictva n
lodi své. Vyzývám Vás, abyste
v případě nutnosti použil násil-
ných prostředků, byste jim přístup
na loď Vaši zamezil. — Amyot, fran-
couzský místokonsul.«
Energické toto zakřiknnti Angličanů se
osvědčilo. Neodvážili se od té doby zadržeti
žádné lodi francouzské, tím méně ji prohle
dávati l
Telegramy.
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) »Reut-
rova kancelář« oznamuje přes Lourengo Mar-
quez z Mafekingu ze dne 29. ledna: »Vše jest
zde v nejlepším pořádku. Burové bombarduj
město, nepůsobíce škod, nehledě k poškozen
majetku. Posádka dostává opět plné dávky
potravin
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) Gen
Buller telegrafuje z tábora chievalejského (te-
legram Bullerův dokazuje tedy, že Buller v den
ten byl skutečně už z tábora springfieldského
ustoupil do Chievaleye. Pozn. red.) ze dne 13.
t. m.: Vojsko gen. Dundonalda, sestávající ze 700
jezdcův, 1 batterie a 1 praporu pěchoty, pro-
vedlo pochod na obhlídku. Když Dundonald po
provedení úkolu svého ustupoval, zahájili Bu-
rové prudkou palbu z pušek, čímž bylo 6 mužů
lehce raněno.
Vaš
Angličan
Burová
Buller
Dundonald
Londýn
Reut
Lourengo Mar
9
article
Z téhož tábora a z téhož dne telegrafuje
ještě Buller: U Frankfieldu sveden byl bo
předních stráží.
Škadrona prvního dragounského pluku na-
razila na burské oddělení. Burové dosáhl
vrcholu hory dříve a zahájili prudkou palbu na
škadronu, jež dlela na nepříznivém terénu
u stoupila. Když přibyly posily, u stou-
pili Burové. Důstojník jeden u pět mužo
bylo zraněno, jeden poručík a 6 mužů zajato.
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) Depeš
vrchního velitele lorda Robertsa od řeky Ri etu
(při Modderriveru) ze dne 13. t. m. oznamuje
Podplukovník Hannay s jednou brigádou jízdní
pěchoty měl 11. t. m. na pochodu svém
Oranže-Riveru do Ramahu potýčku s malým
oddělením Burů, kteří byli obsadili pahorek
ohrožující pravé křídlo jeho. Jediným odděle-
ním své brigády zadržel Hannay nepřítele,
hlavní kolonou postoupil pak až k Ramahu.
Účel pochodu byl šťastně dosažen. Ztráty An-
gličanů činily 4 mrtvé, 22 raněné, 13 mužů s
pohiřešu je.
Dne 12. t. m. podařilo se jednomu oddě-
lení jízdní divise pod generálem Frenchem vy-
nutili si přechod přes řeku. Na věchodním
břehu řeky Rielu táboří nyní 6. a 7. divise.
Z Angličanův usmrcen 1 důstojník a 2 muži,
raněn jeden.
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) Ve-
lící v Rensburgu generál sděluje, že byl 12.
t. m. Bury prudce napaden. (A výsledek boje?
Burová
Modderrivera
Hannay
French
Angličanův
Londýn
Ramah
Bura
U Frankfield
10
article
Pozn. red.) Usmreen jeden poručík; ostatní
ziráty budou pozdějí oznámeny.
Z Lendýna, 15. února. »Times« sondí,
že operacemi Robertsovými na řekách Modderu
a Rietu tamní voj Burů jest od Bloemfonteinu
odloučen. Jen »Daily Mail« Projevuje
obavu, že čím dále Roberts postu-
puje, tím silnější jsou voje B ur
a Angličané — nuceni chrániti spojení v zádech
svých — tím slabší. Ale hlas ten zaniká u vše-
obecném jásotu, že teď angličtí vojáci ocitli se
konečně na nepřátelské půdě a že jest konee
prý učiněn pokořující ofensivě.
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) Ve vče-
rejším shromáždění asi 300 osob ve Westmin-
steru, v němž zúčastnílo se též deset členův
parlamentu, usnešeny resoluce, odsuzující válku
a žádající za uveřejnění tajných korrespondencí
státníků ve příčině někdejšího zákeřnického
vpádu Jamesonova do Transvaalu. Subskripci
zjednány mají býti prostředky, aby podporována
mohla býti propaganda v tomto směru.
Z Londýna, 15. února. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Také zdejší listy nejsou si bezpečny
zcela tím, kde leží místa v depeších Robertso-
vých z Modderriveru nově uváděná. Soudí ale,
že Dekilsdrift, kdež čásť vojska jeho řeku
přešla, leží asi 20 angl. mil (anglická míle více
než 113 km.) jihovýchodně od stoku řeky
Rietu a Modderu a Klipdrift, kdež French řeku
překročil, nepochybně na silnici z Boeshofu do
Jakobsdalu. Ramah, kterýž Hannay v nedělí
obsadil, jest nepochybně ono místo, k němuž
plukovník Babington před několika týdny př
první obhlídce v Oranžsku pronikl.
Robertsův
Roberts
Angličan
Jamesonův
Dekilsdrift
Babington
Modder
Bloemfontein
Londýn
Westmin
Transvaal
Oranžsko
Times
Klipdrift
km
11
article
»Morning Post« počítá, že Robert
má pod svými prapory 48.000 mužů; z toho
stojí prý 20.000 mužů na severu řeky Rieluj
dalších 8000 jest jim poblíže, zbytek nalezá
se u Modderriveru.
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) Královn
nedala nic úřadně uveřejniti o dni odjezdu
svého. Praví se, že ačkoliv vykonány jsou
všechny přípravy pro odjezd, zůstanev
Anglii, nedojdou-li lepší zprávy
z bojíště.
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z G aber o n e su
2. t. m.: Angličané rekognoskovali postavení
Burů a shledali, že jich jest jen 500. Jezde-
cký boj neustává. Postup plukovníka
Plumera z Rhodosic byl překažen, poněvadž
řeka vystoupila.
Táž kancelář oznamuje z Gaberones
4. t. m.: Angličané vystřelili dnes dva gra-
náty zrovna do nepřátelského opevnění. Mysli
se, že granáty měly strašné účinky, poněvadž
se z burských děl od té chvíle nestřílí.
Robert
Angličan
Plumer
Rhodosice
Londýn
Anglie
Reut
Morning Post
12
article
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) »Reut.
kancelář« oznamuje z Laurengo Marquezu ze
dne 13. t. m.: Telegrafické spojen
s Pretorií je již dva dny přerušeno.
w. Z Londýna, 15. února. Obsazením
Dekielsdriftu a Klipdriftu přerušeno je dle sou-
hlasného náhledu zdejších vojenských kritik
Burům u Maggersfonteinu a Kimberleye jejieh
spojení s Bloemfonteinem. Myslí se,
že tím burský generál Cronje bude ze svých
posic zatlačen a donucen k rozhodné bitvě s
Robertsem
Z Londýna, 15. února. (C.-B.) Lon
Roberts telegrafuje dnes! Generál French
vynutil včera přechod přes řeku Mo-
der u Klipdriftu, obsndil pahorek na
severu řeky a zval v plen tři burské tábory s
zásobami. V tutéž dobu zmocnilo se anglické
vojsko dvou jiných postavení a dvou burských
táborů. Generál French setkal se jen se
skrov nlým o dp orelm. Ztráty Angličano
jsou nepatrné.
Divis e, jež nachází se na sevérní straně
řeky Rietu u Waterwalddriftu postoupila ku
podpoře jízdy. Sedmá divise“ jest ješte
zdě, ale odpoledne odtud odtáhne. — Čtyr
důstojníci a 53 mužů dostalo ú p al.
Z Londýna, 15 února. (C-B.) »Reu
kancelář« oznamuje z Bajry ze dne 5. t. m.
V Laurenco Marqnezu popírají, že portugalské
dělostřelectvo odtáhlo zabránit Burům pocho
neutrálním územím. Přes to byla na tomt
území neutralita porušena. Vojsko
odtud odtáblo. Sílné portugalské oddíly vojen-
ské střeží železniční mosty. — V Bajře a oko
Železniční spo
způsobila bouře veliké škody.
jení s Rhodesii jest přerušeno-
Maggersfontein
Roberts
Lon Roberts
French
Waterwalddrift
Londýn
Reut
Laurengo Marquez
Pretorie
Bloemfontein
Riet
Laurenco Marqneza
Rhodesie
Kimberley
13
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Česko-německé konference
Den deváty.
Z Vídně, 15. února. Odbor pro změnu
zemského zřízení v království českém do-
končil své práce. Pokus o dohodu ve
příčině platnosti obou zem
ských jazyků při samospráv
ných úřadech, nadějně odpole
dne zahájený, večer ztroskotal.
Vláda očekávané prohlášení o svém sta-
novisku o úpravě jazykových poměrů při
zeměpanských úřadech dala jen částečně
v moravské sekci, pokud jde o vnější úřa
dování.
Všichni čeští i němečtí účastníci vídeň
ské konference byli od rána do večera v per
manenci. Patrný to důkaz, že věci spěj
k rozhodnutí a že jde již o konkretnosti
pro něž nestačí votum členů, nalezajících
se v subkomitétu, nýbrž pro které je třeba
souhlasu celého sboru důvěrníků z obou
korunních zemí.
Officiálně konaly se v ministr-presidiu
porady dvě. Dopoledne zasedal odbor pr
změny zemského zřízení v království českém
odpoledne plenum sekce moravské.
V parlamentě dopoledne zasedali dele
gáti z Čech a Moravy, nezaměstnaní v ko-
misi pro volební opravu, odpoledne pak
večer veškeří čeští a velkostatkářští a všichni
němečtí členové konference.
Onino v rozpočtovém, tito v železni-
čním sále. Z jedné síně do druhé je sedm
kroků. Připomínáme tuto místní blízkost,
protože lze konstatovati, že dosaženo
též sblížení věcného, o nejtěžší
a nejzásadnější partii zákona,
upravujícího platnost obou zem-
ských jazyků při samosprávných
úřadec h.
Vídeň
Čechy
Morava
14
article
V parlamentě.
V parlamentě.
Stalo se dnes poprvé, že zástupcové
obou národů jednali přímo, bez intervence
vlády. Prostředkovateli mezi nimi byli se
strany německé dr. Russ, s české dr. Pacák.
Tento postup zvolen pro vzpomenutou osnovu
v příčině autonomních korporací a vedl
ke zmírnění protiv dosti podstatnému. Pokus
o dorozumnění děl se takto: Podnět vyšel
od Němeů. Poslali určité návrhy schůzi
Čechův a velkostatkářů. Tito radili se o
německém projektu a vzkázali svou odpověd.
Následovala pak nová proposice Němců,
vůčí které formulovali své postuláty naši
To trvalo od 3 hod. odpol. do půl 6. V ten
čas Němci dodali Čechům styli-
saci § 2. uvedené předlohy, o které pro-
hlásili, že je definitivná. Rokováni
vobou shromážděních bylo přerušeno. Do-
hodla se, že k rozpravě o německém pod-
nětu dosadí se šestičlenná komise.
Vysláni do ní s české strany dr. Pacák
Schwarz a dr. Zátka, s německé dr. Bärn-
reither, Pergelt a dr. Russ. Všichni tito
poslanci jsou členy subkomitétu, který po-
věřen byl pokusem o dohodu v příčině uzí-
vání jazyků při samosprávných úřadecha
jejich organech.
Byl to tudíz jakýsi »pododbor« a bylo
jednáno mezi Čechy a Němci ústně. Pod-
kladem byl sporný dosud 8 2., ve kterém
se stanoví, že také v tom případě, usnese-li
se obecní nebo okresní zastupitelstvo n
jednacím jazyce jednom, jsou povinna přijí-
mati podání jazykem druhým.
Němci byli napřed zásadně proti po-
vinnosti jednojazvěných samosprávných sborů,
přijímati podání druhojazyčná. Později od-
poru svého se vzdali, žádajíce, by jedno-
jazyčná obec neb okres byly zavázány
jinojazyčná podání posílati zemskému výboru.
kde by pro česká podání, učiněná v něme-
ckých obcích neb okresích a pro německá
podání učiněná v českých obcích neb okre-
sích zřídila se z vláštní překladárna.
doktor
Russ
Pacák
Čechův
Němec
Čecho
Pacák Schwarz
Zátka
Bärn
Pergelt
Čechy
15
article
Poslanci čeští setrvali na stanovisku plné plat-
nosti obou jazyků v celé zemi a byli ochotní
pouze povoliti nanejvýš fakultati v n
posílání jinojazyčných přípisů zemskému vy-
boru. Ale co nejrozhodněji vyslovili se proti
tomu, by se při zemském výboru zřizoval
nějaký tlumočnický úřad, nějaká stálá insti-
tuce ad hoc, ze které by se potom prová-
děly také důsledky pro úpravu jazykovou
při zeměpanských úřadech, namítajíce, ze
musí býti zůstaveno zemskému výboru, by
určil způsob, jakým opatří převody. Tu vy-
tasili se Němci s požadavkem,
který je skutečnou provokacía
který byl také dle zásluhy s největší indi-
gnací odmítnut. Chtějíce totiž pasovati něm-
činu, tudíž jazyk minority v zemi, na su-
periorní a náš jazyk, jazyk majority, jazyk,
jenž měl výhradní platnost ve vlasti naší,
prohlásiti inferiorním, žádali, by zem-
ský výbor přijímal z jednojazyč-
ných obvodů německých přípisy
nejen české, ale i takové, ktere
jsou zaslány obcemi neb okres
jiného jazyka, tudíž maďarské,
vlaské, francouzské, anglické atd.
Němec
16
article
Ve chvíli tedv, kdy jde o smír, měli ně-
mečtí vyjednavači smutnou odvahu, kterou
nelze s dostatek zatratit a odsouditi: nejen
vymáhati sami pokoření jazyka našeho v jeho
historické domovině, nýbrž požadovati ještě
od Čechů, by tito k takovémuto snížení jeho
přispěli. Byli však odbyti tak dokonale, ze
neosměli se — tušíme — přijíti s takovou
urážkou po druhé.
Němci takto poučeni zanechali své zpup-
nosti a začali jinou. Šestičlenná delegace ode-
brala se do ministerské síně, kde pobyla
skoro hodinu, ale výsledek byl negativní.
Němci sice jaksi zásadně přistoupili na
stanovisko české, t. j. na stanovisko zákona.
jak byl sněmem král. českého loni schválen,
avšak text jimi podaný je plný kliček, závor
a výhrad. Má dvě tváře: jedna obrácena
k Čechům a druhá k německým radikálům.
Čecho
Němec
17
article
Kromě toho také činili překá ž ku,
pokud jde o jednání tak zv. jedno-
jazyčných obvodů s menšinami
v obvodech smíšených. Nové tyto
svízele překvapily tím více, že Němci včera
povahu dvojjazyčných obvodů výslovně uznali.
Při takovém jejich jednání čeští zástupcové
nemohli, leč konferenci opustit s vyjádřením
naprosto zamítavým.
Zástupci obou národů vrátili se o půl
7. hodině ke svým soudruhům a referovali
jim, že veškerá dnešní transakce jest bez-
výslednou, že po prvotním sblížení je rozpor
večer zrovna tak velký a zrovna tak příkrý,
jako byl včera. Nepodaří-li se zejtra dopo
ledne jej překlenout, jsou všecky naděj
na dorozumění v této záležitosti marny.
Čeští poslanci zůstali v parlamentě až
do 8. hod. noční. V tu dobu dostavili se
k nim členové naši ze sekce moravské, by
jim o její pětihodinné odpolední schůzi po
dali zprávu. Přinesli dojem velice nepříznivý
o čemž dole referujeme.
Subkomitět pro volební opravu.
Z Vídně, 15. února. Odbor ten do
končil dopoledne svoje práce a celý soubor
otázek příslušných dostane se nyní do sekce
pro království české.
O této schůzi vydána následující úřadn
zpráva
Z Vídně, 15. února. (C.-B.) V dopo-
lední schůzi odboru dorozumívací konference
k poradě o volební opravě pro český sněm
rokovalo se dále o předložených zásadách.
Němec
Vídeň
18
article
Po shodě o zavedení přímých voleb ve ven-
kovských obcích a zřízení všeobecné třídy
voličské, pokud možná dle příslušných usta-
novení volebního řádu říšského, bylo ujed-
náno obapolně a zásadně, že sněm k vůl
svým volbám má se rozděliti ve tři volebn
kurie: I. velkostatkářskou, II. zástupců vo-
lebních okresů českých a III. zástupců vo-
lebních okresů německých. Zároveň prohlá-
šeno za žádoucí, aby při volbách z volebních
kurií zemědělské, živnostenské a průmyslové
zájmy byly stejně spravedlivě zastoupeny.
K požadavku německých členů v odboru
»Obě kurie českých a německých volebních
okresů jako národní kurie budou míti právo
veta proti sněmovním usnešením, jejicha
taxativné vypočítání vyhražuje se zemskému
zákonodárství. Také postavení velkostatkář
stva k této národní kurii vyhražuje se-
prohlásili zástupci konservativního velkostat
kářstva a českého národa, že proti tomu ne-
mají zásadných námitek, avšak jejich ko-
nečný souhlas záleží na docílení shody
o celém komplexu otázek konferenci předlo-
žených a zřízení takých kurií mohlo by se
považovati jen za závěrku a korunování ce-
lého dorozumívacího díla. Na to prohlásil
němečtí zástupci v odboru, že též oni pova-
žují všecky předměty, o nichž se na doroz-
umívací konferenci jedná, za nerozlučný celek
(junctim), zvláště v tom směru, že oprava
volebního řádu může se prověsti jen, zřídí-l
se zároveň kurie s právem veta.
19
article
Tím byly věci přikázané odboru ku pro-
jednání vyřízeny a dr. Eppinger ustanoven
zpravodajem pro plenum a schůze skončena.
K tomuto communiqué třeba přičiniti
některé dodatky a připojiti výklad.
Faktické rozhodnutí o kuriích, nadaných
právem veta, bylo oddáleno. Poslanci naši
pokládají tuto věc za vrchol česko-německého
sporu, který by se mohl na budovu smíru mezi
oběma národy, a to ještě nikoli ve způsobě.
jakou žádají Němci, položiti jenom a teprve
tehdy, kdyby smír ten proveden byl v duchu
rovnosti a spravedlnosti.
Zabezpečení náležité repre-
sentace německé minority ve
všech komisích zemského sněmu
zejmena při všech zemských
ústavech atd., bylo přiznáno bez
výhrady.
Výslovně však a s celou ráznosti hájeno
jako nutné, povoliti také zastoupení zájmů
v ten smysl, aby rolnictvo mělo onen počet
mandátů, který mu dle jeho poplatnosti
dle jeho poměru k obyvatelstvu městskému
přísluší.
doktor
Eppinger
Němec
20
article
Co se práva veta týká, míníme, že pře-
svědčení českých delegátů se nese k tomu.
že, kdyby vůbec kdy se dalo,
mohlo by se dáti jenom tehdy,
kdyby mělo platnost pouze pro
zákonodárné akce taxativně a
jmenovitě vypočtěné a přesně
vymezené, nikoli však a nikdy
pro předměty, které týkají s
správy zemské, správy věcí osvě-
tových, správy záležitostí škol
ských atd.
Jenom pro to, co týká se j a zy-
kových práv obou národů v zá
konech, mohly by býti kurie ná-
rodní opatřeny právomocí veta
jako prostředkem ochranný m.
Čeští důvěrníci zřízení kuri
s kompetencí veta považují za
závěrečný kámen celé stavby
národnostního smíru v králov
ství českém a prohlásili důrazně
že bez předcházejícího vybudování
plné rovnoprávnosti a bez před-
chozi nápravy křivd, jež je snášeti
národu českému nespravedlivými
volebními a jazykovými řády, po-
ložení tohoto kamene závěrečného
je vyloučeno.
21
article
Nikoli pro každou věc, ktert
bude míti, nedíme národní ráz.
ale sebe slabší zdánlivě národn
nátěr, bylo by právo veta zave-
deno, nýbrž jen a jedině pro j
zykové právní normy legisla-
tivní.
Z toho, co je tu pověděno, je patrno.
že nebyly bezdůvodny obavy českého lidu.
že z každé nepatrnůstky, z každé podpory
pro nějakou krajinskou výstavu, z každé
subvence pro nějakou trať železniční bude
konstruován předmět nebo záminka veta,
že bude právem veta národním
kuriím uděleným všeliká zákono-
dárná činnost sněmu veskrze
ochromena, a staroslavny tent
sněm našeho království stlačen
bude na úroveň více pověstného
nežli znůmého říšského sněmu
polského.
Naši zástupcové neodpírali a priori ku-
riím s právem veta. Ale dali Němcům dů-
tklivě na srozuměnou, že takový cenný trumt
nedají z rukou, nebude-li celý soubor česk
otázky upraven podle práva, rovnoprávnost
a spravedlnosti.
Z moravské sekce.
Nesplnila se ohláška, nesplnila se na-
děje, že vláda ve schůzi důvěrníků z mar
krabství poví dnes, jak se chová k otázce
rovnoprávného vnějšího a vnitřního úřado
vání. Vyslovila se jen částečně, jenom poku
jde o styky zeměpanských úřadů se stra-
nami.
Němec
22
article
Všech 15 členů sekce té bylo přítomno.
Přijel také bar. D' Elvert z Těšína a d.
Stránský, který dopoledne ještě působi
jako obhájce v Úherském Hradišti a po
schůzi zase tam odjel.
Posl. dr. Žáček přečetl rozhodn
protest všech polských a českých
poslanců ve Slezsku proti vy.
loučení úpravy jazykových a ná-
rodních poměrů v tomto vévod
ství z jednání konference vi
deňské, a zároveň žádost poslanců Čech,
aby pro spořádání jazykových věcí slezskýc
byla nová konference svolána, bude- li mí
nynější pro Čechy a Moravu dobrý vý-
sledek.
Po přání dra. Žáčka byly tento pro-
test a tato žádost přiloženy k protokolu.
Němci ozvali se sice proti protestu, ale ni-
koli proti zádosti po zvláštních konferencích
pro Šlezsko.
Rychle se odbylo rokování o platnost
obou zemských jazyků v samosprávných
úřadech. Neshody po té stránce vzniklé při-
kázány k urovnání poslancům dru. P er-
kovi a Götzovi.
Následovala pak 4hhodinová rozprava
o právech českého a německého jazyka při
zeměpanských úřadech na Moravě, rozprava
velmi dlouhá, velmi napjatá, velmi příkrá.
Byla věnována celému obsahu všech
jazykových otázek v markrabství. Zahájil ji
šťastnou, důkladnou a účinnou řečí dr.
Žáček. Po něm vystřídali se skoro všichni
členové sekce. Naši prohlásili, že tr vají
při naprosté dvojjazvěnérovno-
právnosti celé země a při napro-
sté rovnosti českého jazykasně-
meckým ve všech oborech státní správy,
na plné stejnosti českého jazyka s ně-
meckým také ve vnitřním a nejvnitr-
nějším úřadování, a dodali, že
chtějí-li Němci, by se poměry v království
spořádaly, musejí míti tolik slušnosti, ne-
vzpírati se na Moravě tomu, by česká ma-
jorita byla ve státní a veřejné správě n
roveň postavena německé menšině.
D Elvert
Stránský
Posl
doktor
Žáček
Němec
Götz
Těšín
Úherský Hradiště
Slezsko
Čechy
Morava
23
article
Čeští mluvčí seč byli naléhali a tlačili,
by přiměli vládu k deklaraci o vnitřním
úřadování. Stejně chovali se Němci.
Obě strany apostrofovaly přímo dra
Körbra, by se o této stránce jazykových
zápasů pronesl a již dnes vytkl v ní stano-
visko kabinetu. Však úsili to z ůstalo
marným. Účastníci schůze nabyli dojmu,
že ministerstvo zůstavuje si prohlášení to do
zejtřejší dopolední schůze plné sekce králov-
ství českého.
Debata nevyzněla v soulad
souzvuk. Naopak, obě strany prudce se
utkaly. Srážky byly četné a silné, a když
byla skončena diskuse, vidělo se, že roz
kol mezi Čechy a Němci, kteří nevzdali se
nároku na výsady v zemi ze tří čtvrtin
české, přiostřil se ještě více.
Ministrprestdent zasahí stce do rokování
a podal exposé o vnějším úřadování na
Moravě, jak si je vláda představuje. Ale
všeliké zmínce o vnitřním jjazyce
vyhnul se co nejpečlivěji. Ve příčině
úřadování vnějšího jeho výklad neobsahoval
mnoho nových momentů proti dosavadní
praxi a zvyklosti, ale chef vlády vůčihledě
kladl důraz na moment zákonodárný, že jde
totiž o to, stav, který byl zjednán pouhými
výnosy, ustáliti a legalisovati. Dr. K örber
ovšem vzhledem na tento status quo
tlumočil zásadu, že úřadové a soudové jsou
povinni v celé zemi přijímati podání v obou
jazycích a je vyřizovati v jazyce podaném.
Němci prohlásili, že pokládají junctim
mezi spořádáním jazykových poměrů na
Moravě a mezi vyřízením oněch záležitostí,
které přikázány byly vyrovnací komisi mo-
ravského sněmu, nerozlučným.
Všem účastníkům moravské sekce roz-
dáno bylo tištěné exposé, obsahující
zákonná ustanovení o vnějším úřadním ja-
zyku. Neznajíce obsahu jeho a nemajíce
spolehlivých údajů o tom, co promluvil dnes
dr. Körber, nemůžeme se vysloviti o sta-
novisku vlády, pokud nebudeme míti pro
svůj soud podklad autentický.
Němec
doktor
Körber
Čechy
Morava
Körbro
24
article
Musime však projeviti svůj
podiv a svůj úžas, že věc tako-
vého dosahu se tají, jakoby měla
zájem jen pro oněch 15 pánů,
kteří v moravské sekci zasedají
Celá veřejnost však, nejen česká, vše-
chen lid z království a markrabství, nejen
český, mají zajisté právo zvěděti, j a k se
vláda postavila, kde jde o nej-
světější a nejdůležitější práva
millionů. Proto nemůžeme leč pronésti
zároveň nejhlubší politování, že
dnes, kdy chef nové vlády se vyjádřil o
kardinální části jazykové otázky, p. Kanitz,
tajemník v ministerstvu justice, jenž je pro-
tokolistou v česko-německé konferenci, od-
byl důvodnou touhu po doslovném referátu
o řeči ministrpresidentově jedinou prázdnou
větou:
»Dr. Körber vyložil zásady platnosti obou
jazyků ve vnějším jednání.« To je ne-
jen naprostý nedostatek smyslu
pro vážnost věci, to je také ne-
vážnost a nešetrnost k občan-
stvu, které sleduje jednání vídeňské konfe-
rence s napjetím a nikoli netečně, nezajímavě,
ospale a snad mrzutě, jako vzpomenutý pan
sekretář z dopuštění bývalého ministra dra.
Kindingera připuštěný do oddělení pro
personální záležitosti pro království české.
Z Vídně, 15. února. (C.B.) V odpole-
dní schůzi moravského oddělení doroz-
umívací konference podáno především ohra-
žení s české strany, protože Slezsko nebyl
pojato do konferenčního vyjednávání a žádána
zvláštní konference pro Slezsko. Němečti zá-
stupci opřeli se účastenství Slezska. Potom
byla všeobecná debata o jazykové otázce
u zeměpanských úřadů. Ministr-president
líčil zásady používání obou řečí ve vnější
službě. Potom uvažovala se zevrubná zásadná
stanoviště vnitřní služební řeči a v rokování
bude se pokračovati v ponďělí ve 3 hodiny
odpoledne.
Körber
Vídeň
Slezsko