2
masthead
V Praze, v pátek dne 16. února 1900.
Praha
4
article
5a ranní a odpol. šisty
plodplání s
v Praze v sdlnninisl
ns i
s dvojí čonášk
nt kt
al lalksa-
Praha
5
article
E ltvrki l eis
roji slslit.
nrr nei
6
article
Rovnost v nedílné vlasti!
Rovnost v nedílné vlasti!
»Nejdříve si musíme rozuměti, a pakse
dorozumíme,« pravil kdysi poslanec Nitsche,
tehraje na to, že my Čechové na sněmu
nálovství českého mluvíme stále jen česky,
víme, že prý němečtí poslanci česky ne-
nozuměji.
Nuže, na konaných právě dorozumi-
tacích konferencích vídeňských naši
oslanci pro ten boží mír rokují s Něme
sile jen německým jazykem, — ale jak to
kpadá nicméně s tím dorozumění m
iozkošně věru, slyšíme-li na př., že Něm
nechtějí ani na to přistoupit, aby jejich
sbce a jejich okresní výborové byli povin
přijímati české přípisy od nás jich docháze-
jí, ačkoliv po drahná desetiletí zcela dob
bv Čechách tak chodilo, že česká ob
ssala německé česky a německá navzájem
šské obci německy, aniž by z toho n
nenší pohoršení bylo vzešlo. Nyní najedno
bu pánů Němcův nejde. A rovněž nechtěji
připustit, aby v obecním neb okresním z
supitelstvu převahou německém čeští v
borové směli mluviti česky, ačkoliv to druhd
uké bez závady šlo a v převahou českýc
ustupitelstvech podnes vůči Němcům slušn
se zachovává.
Věru, jestli kde, tu se vidí, do jaké míry
čěsné během let na poli německém vybujel
lokotice zpupné nesnášelivosti a urputnosti
poti jazyku a národu našemu! Když ani na
poli té obecní a okresní samosprávičky naš
nechtějí a nedovedou se s námi srovnat
o sousedské obcování na základě rovnosti
sušnosti, jak teprve na poli politickém
Právem hledí tudíz veškera naše veřej-
nost nadcházejícím dnes poradám o upra-
vení práv obou jazyků zemských
při c. k. státních úřadech a sou-
lech vlastí našich bez nejslabší naděje v
tdar, ale spíše s tesknými obavami vstříe
lno, dnešek bude prý pro celou tu víden
skou stinohru rozhodným a kritickým:- Dne
mrý konečně vláda Körbrova spustí kukl
stváře a odhalí nám svůj plán na rozřešen
léto 33leté nerozřešené otázky; Němci již
bo — znaji
Nitsche
Čecho
Němcův
Němec
Německo
Čechy
7
article
Dle německých listů (» Bohemie«) »ne-
stranný« p. předseda ministerstva již minul
středy (14. t. m.) pozval k sobě německe
delegáty, aby v delší řeči jim vyjevil názory
vlády o užívání jazyků při slátních úřadec
vČechách. Z kruhů německých delegát
nak proslýchá se, že dojem těchto vý
sladů ministr. presidenta na ně
— nebyl nepříznivý. Rádi věříme
Po všech dosavadních antecedenciích
nkouské politiky nelze nám přece na žádný
sbrat zdárný, na žádný pokrok k lepšímu
zni doufat. Proposice vlády zajisté ještě
sejdou pod míru Gautschových nařízení jazy-
lovýeh, a nám bude tudíž bojovati defini-
úvní boj o zásadu úplné rovnosti našeho
jzyka v celé nedílné vlasti naší oproti ně-
necké zásadě territoriálního roz-
dělení veřejné správy v Čechách
dle přesně ohraničených národních okresův.
lrajův a území za účelem vyhloštěn
teského jazyka z celé třetiny Čech.
Io skrývá se za německým tím heslem
Hlednojazyčnost úřadů !« které se od r. 1883
počali s takým hlomozem dovolávat, pře-
slrajíce, že prý je od nás krutostí, požadu-
jme-li ode všech státních úřadníkův
1 Čechách znalost také jazyka českého,
poněvadž jejich svnkové se tak snadno tomu
renáviděnému a nepotřebnému »idiomu če
skému« nedovedou naučit jako naši světo-
vládné němčině.
Mnoho-li pravdy za tím nářkem a po-
ladavkem vězelo, viděti nejlépe z fakta,že
13let před tím sám jejich všeobecn
uznaný vůdce a slovutný právník, dr.
Gautschův
Čo
Čech
Čechy
Io
Bohemia
8
article
Edvard Herbsit, jakožto ministr ra-
kouské spravedlnosti ve zvlášt-
ním dobrém zdání, jež byl r. 1869
sepsal, ministerské radě doporu-
čoval, aby v Čechách a na Mo-
ravě byla ode všech státních úřadníků
požadována znalost obou zemských
jazyků, poněvadž toho vymahá nez bytná
potřeb a dobré státní správy těchto zemí. —
Stálo by za to, aby naší delegáti na
konferencích vídeňských od vlády p. Kör-
brovy vymahali, by dala z archivu ministe-
riálního přinésti tento závažný dokument
z pěra německého vůdce, jehož
herma zdobí vestibul parlamentu vídeňského,
do síně konferenční. Rádi bychom viděli,
jak by sobě epigoni Herbstovi přes tento
pentagram mistra svého pomahali. Dal by
jim co kousat! Prozíravé vládě rakou-
ské však mohl by býti v posledn
chvíli ještě spasitelnou výstra-
hou, nežli se dá strhnouti na sráznou
stráň německonacionálního dy-
chtění po rozdělení Čech na území ně-
mecké a české s úzkým mezipásmem smí-
šených okresů, k tomu konci a za tím úče-
lem, aby si na troskách tisíciletě jednoty to-
hoto našeho slavného království Němci zbu-
dovali svou německou, samosprávnou zemi,
své německé Trentino, čili, jak již je Schö-
nererovci pokřtili: své »Neupreussen«. —
Zkusme v poslední chvíli ještě jednou stručně
vytknouti obojí stanoviska, jež se dnes na
konferencích vídeňských střetnou.
Edvard Herbsit
Herbst
Němec
Čechy
Trentino
9
article
My Čechové od počátku éry ústavní re-
klamujeme poctivé rovné domovské
právo pro oba národy v celé zemi
české. My žádáme, aby v celé pospolité
vlasti naší byl roveň Čech Němci a Němec
Čechu, aby všude úřadové a soudové byli
stejně přístupni příslušníkům obou národů,
aby jejich jazykem s nimi zacházeli, jejich
jazykem pře a záležitosti jejich vyřizovali.
slovem, my žádáme, aby zde platilo a ob-
stálo staré dobré právo rovnoprávnostia
rovnocennosti obou jazyků a národů v ce-
lém rozsahu tohoto království při všech jeho
zeměpanských úřadech a soudech, jak toho
vymahá životní potřeba a zájem řádné správy
zemské.
Každékoli podání, které oby-
vatelé této země naší k veřejným
úřadům a soudům učiní, má býti
rozumně projednáno úřadníkya
soudci vlastním jazykem strany.
a ne na základě pochybných překladů a
výtahů z akt pořízených nějakým povrchním
znalcem jazyka i zákonů.
To je stěžejný požadavek řádné správy
a justice, kterému by všechen vzdělaný svět
dal za pravdu. Úřadové a soudové, jako
vůbec celá státní správu, jsou k vůli lidu
zde a nikoliv lid k vůli nim. Poněvadž pak
v Čechách bytují 4 milliony Čechů pospolu
s 2 milliony Němcův, trvajíce neustále v ti-
sícerých stycích společenských a obchodních
— jest náš požadavek po žádoucí znalosti
obou jazyků při všech c. k. úřadech a sou-
dech tohoto královstvl založen na nepopíratelné
potřebě a nutnosti blaha pospolitého.
jest princip dvoujazvčnosti stát-
ních úřadů v zemích našich emi-
nentně principem prospěchu a pořádku, bez-
pečnosti a míru v zemi.
Čecho
Čo
Němec
Čech
Němcův
Čechy
10
article
Jaké následky měl by však naproti tomu
princip německý: »princip« o kresní ch
a krajských jazyků úřadních i v
vnějším úřadování, vymyšlený za tím účelem,
aby Němci nepotřebovali se učit českya
přece mohli spravovat tuto naší zemi a
soudit obyvatelstvo její? Patrně další a další
odcizování a znesvařování se obou národů
pro ústrky a újmy, jíchž by nezbytně národ-
nost a jazyk jejich doznávaly v úřadech a
soudech jinojazyčných, patrně stálý zoufalý
boj našich pronásledovaných bezprávných
menšin v uzavřeném území německém, odtud
rozhořčení a odveta v celém českém národě
vidoucím jednotu vlasti své a budoucnost
svou vlastní svrchovaně ohroženu aspíra-
cemi »Germaniae irredenty« atd. atd.
My nikdy neodpírali tomu, což přirozeno
aby tak zv. jednací jazyk c. k. úřadů a soudů
první stolice řídil se dle jažyka okresního
zastupitelstva. Ale o zále ží tostech
stran musí se díti veškeré jed-
nání ve všech instancích vlast-
ním jazykem strany při úřadech
a soudech německýchtak dobře
jako při českých. To byl a zůstane
náš kardinální požadavek pro řešení
důležitosti této, od něhož národ náš ne-
upustí ani po zlém ani po dobrém, děj se
co děj!
Němec
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. února. (Politika kole
polského.) Vzhledem k brzkému zahájení
říšské rady vystupuje do popředí opět kol
polské a s tím zároveň otázka, jak se Poláci
zachovají k oběma hlavním sporným stranám.
Ve věci té sděluje se z parlamentních kruhů
jedné z vídeňských korrespondencí: » Polské
kolo vynaloži všechnu svou sílu a veškeren
svůj vliv na to, aby znemožnilo obnovení ob-
strukce na pravici sněmovní. Byla doba, kdy
v polském kole měla vrch strana, již běželo
především o zachování pravice. Udržení pra-
vice pokládáno za přední státní zájema
všechny ostatní zájmy podřizovány tomuto.
Tento stav se nyní z části změnil, a změní se
patrně ještě více, až dr. Bllinský opustí říšskou
radu. Pan Javořský nabude pak úplné vol-
nosti; o něm je známo, že není proti Čechůmo,
je však rozhodně proti kuždé obstrukci a proto
užije své moci a všeho svého vlivu, aby se
jednak Čechům v oboru jazykovém dostalo,eo
jim náleží, jednak však aby se parlament mohl
opět věnovati svým povinnostem. Mladočeši
vědí — sděluje dále zpravodaj z kruhů parla-
mentních — jak p. Javorský s nimi dobřea
upřímně smýšlí, vědí, jak je většina polského
kola oddána myšlence solidárnosti pravice, ale
zároveň musejí. seznati, že všechno má svo
meze a že polské kolo vzhledem na náladu
mezi voliči, vzhledem na náladu v Halici
vůbec a vzhledem na veliké zájmy státní ne-
může v obstrukční politice spolupůso biti, ani
ji svou neutralitou podporovati.«
Ze Lvova, 14 února. (Pöláci o dru.
Polák
doktor
Bllinský
Javořský
Čecho
Praha
Lvov
12
article
Podlipném) Volba primátora pražského
zajímala ve značně miře také veřejnost polskou.
Staré přátelství Poláků se Staročechy způsobilo
ovšem, že listy konservativní přijaly volbu dra.
Srba s povděkem. Jiné listy však litují upřímné,
že starostenské křeslo na radnici staroměstské
nebude už zaujímati dr. Podlipný. Tak píšou
na př. lvovský »Ruch kaltolický« ab var-
šavský »Wiek«. V tomto posledním listě
čteme: »Za doby dlouhého volebního boje od-
půrcům dra. Podlipného nešlo o schopnost
zásluhy kandidáta. Hlavní úlohu hrály ohledy
čistě strannické a osobní a jim dr. Srb děkuje
za křeslo starostenské. Doba nynější jest ve-
lice vratká; těžko předvídati, co přinese nej-
bližší budoucnost. A v Praze není nedostatek
živlů ohnivých a vášnivých. Za. správy dra-
Podlipného došlo několikrát na hrozící, krvavé
výtržnosti. Avšak pouhé objevení se tohoto popu-
lárního muže uprostřed pobouřených zástupů
působilo lépe, než celé prapory vojska s naje-
ženými bodáky. A jak krásně vypadly národní
manifestace a slavnosti pod egidou dra. Pod-
lipného, o tom svědčí stoleté jubileum Palas
ckého a j. My Poláci — končí »Wiek« —
ztrácíme v dru. Podlipném, ustupujíeím do zi-
vota soukromého, upřímného a vřelého přítele,
jenž podal neklamné důkazy své srdečné ná-
klonnosti k národu polskému . . . «
Z Pešti, 14. února. (Autono m i
rěcká) je nyní na denním pořádku uherského
sněmu i tisku. Banffova politika, jež vrcholila
v potlačování všeho národního ruchu v krajích
nomadarských, odsuzuje se aspoň, pokud se týče
Podlipný
Srba
Podlipná
Srb
Polák
Praha
Pešť
13
article
Rěky. Vzhledem ke Slovanům a Rumunům jsou
Maďaři za Szella právě tak bezohledni, jako
byli za Banífa. Snadl i v tom směru nastane
konečně změna. Soudime to ze stati Apponvova
»Budap. Tagblatfu«, v němž se píše: »Uhry
mohou se rádně rozvíjeti jen jako právní stát.
Odvážil-li se jeden z přívrženců minulé vlády
pvramidálního výroku: „K čertu se zákony, ubl
žuj-li zájmům státu!«, musíme jej odsouditi,
poněvadž nejpřednějším zájmem každého státn
jest, aby jeho zákony byly pevné, nehledě ani
na to, že o prospěšnosti zákonů nemůže soud
svůj pronášeti člověk, jenž je sehopen podob-
ného výroku. Autonomie Rěky je však založena
na zákonech; ona je v zájmu jak města samot-
ného, tak i celé země a proto bylo by na čase,
aby otázka tato byla vyřízena a Rěce se do-
stalo, co jí náleží a co ji nade vše jiné činí
schopnou, aby vyhověla svému úkolu, totiž aby
se stala přístavním městem, přispívajícím k rozvoji
celé země.«
Slovan
Rumun
Maďar
Budap
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Egypt.
Není divu, že anglické porážky v jižní
Africe zachvívají celým tímto dílem světa a že
zvláště v Egyptě, dávno nespokojeném vojenskou
supremacií Anglie, silně to vře a kvasí. Anglické
listy zamlčují, co se tam děje Anglii nepřízni-
vého, avšak francouzské a německé listy mají
odtud plno zpráv, že Egypt jen hoří touhou
vypudit anglické posádky. Anglie nevolky pro-
zrazuje, že jí tam koudel hoří, hledajíc na
pevnině stát, který by jí za peníze půjčil do
Egypta jisté množství svého vojska. Do žoldu
anglického postaví prý se Italie. Francouzské
časopisectvo hlásá válku proti Velké Britanii,
t. j. proti ostrovům Anglii a Irsku, aby prý tak
Francie provedla nevyplněný záměr Napoleona I
»HoBocTu« radí Francouzům, chtějí-li proti
Angličanům podniknouti nepřátelství, aby ne-
chali jejich evropské ostrovy být a obrátili se
tam, kde jest Anglie snáze ranitelna, a to jsou
její zámorské državy, zvlášť Indie. Co se týče
Egypla, on nepřiznán za anglickou kolonii a že
se tam anglické vojsko zdržuje, je fákt, nikol
však právo.
Francouz
Angličan
Egypl
Egypt
Afrika
Anglie
Velká Británie
Irsko
Francie
Indie
Napoleon I » HoBocTu
15
article
Bouřlivá schůze sněmovny belgické.
Včerejší schůze sněmovny v Brusselu měla
velmi bouřlivý průběh, jak již stručně bylo
sděleno. Socialista Grimard za rokovánío
předloze vládní na prodloužení privileje národní
bance na 30 let navrhoval zřízení pokladny
ku poskytování úvěru zemědělcům. Socialista
professor Hoktor Denis přimlouval se za návrh,
načež železniční ministr Libaert nazvalv jej »so-
fištou«. Socialisté hlučně proti tomu protestovali.
Vandervelde volal: »Pravice poslouchá rozkazů
kapitalistů«. Socialista Cavyot obviníl pravici
z úplatnosti a když klerikál Delbek protestoval
proti obvinění tomu, zvolal socialista Demblon
»Jate prodejní ve velkém i v malém«. (Veliká
vřava.) Socialista Demblon předěítal seznam dří-
vějších klerikálních poslanců, kteří, jak děl, do-
sáhli, díky horlivé obraně klerikálních zájmů
banky, vysokých státních úřadů. Furnemont vy-
křikl: »Tento seznam — toť almanach zlodějů«.
Hned po slovech těch chytli se klerikálové se
socialisty do křížku; sluhové sněmovní marně
se pokoušeli odtrhnouti rváče od sebe. Před-
sedovi nezbylo, nežli schůzi přerušiti. Po opět-
némajejí zahájení vyloučen (70 hlasy proti 20)
Grimard
Hoktor Denis
Vandervelde
Delbek
Brusel
národní banka
16
article
V drobném pro dcji
V drobném pro dcji
ranní česle o sobě .
odpolodnt. . . . . . . za sn
Ve dlialkách na veskovět
nníčslo. . . . . . . . 18 e
sepoleds
Inseraty
platí re hoto vě napřee
Předplsconí a inaerty pěijínnes
strase v Máastanské lici h
Uskárna ozpedice kkodich ostas
Bukepisy ae nevraotll.
17
article
socialista Demblon z 15 schůzí sněmovních za
to, že prý zpoličkoval klerikála Delbeka. Schůzi
ale dobrovolně neopustil, takže předseda ji ra-
ději ukončil. Poněvadž Demblon jest prý od-
hodlán, dnes do schůze se znovu dostavití, oče-
kávají se nové bouře.
18
article
Stávky horníků a nedostatek uhlí
v král. českém.
Stávky horníků a nedostatek uhlí
v král. českém.
Maloobchodníci s uhlím v Praze dostavil
se včera do naší redakce, aby se ohradili proti výt-
kám, jež rozhlašují se v obecenstvu, jakoby těžiti
chtěli z nynějšího nedostatku uhlí tím, že svým kon-
sumentům prodávají uhtí špatné a za ceny nepo-
měrně zvýšené. Naopak příčinu ke stížnostem mají
v první řadě maloobchodníci sami, kteří by rádi
svým konsumentům vyhověli, avšak snahy jejich
jsou v té příčině mařeny i orgány obecními. P'ěkné
uhlí koupila obec, prodává je přímo po 1 zl., ale
maloobchodníkům buď ničeho nepřenechala, nebo za
značně zvýšenou cenu. Z prvních zásilek, došlých
obce pražské, obdrželi maloobchodníci tak špatné
uhlí, že je vůbec nemohli ani prodávati. Zd-
stalo jim k jich veliké škodě na skladě. Byla to tak
zvaná saská hlína a také kamení, jež k palivu vůbee
se nehodí. Obchodníci s uhlím ubezpečují, že nikoho
ošáliti nechtějí, ale že bylo by jejich uspokojeními
prospěchem, kdyby mohli svým odběratelům poslou-
žíti uhlím dobrým za ceny přiměřené. Že jsou jedno-
tlivci, kteří z nynější krise nesvědomitě těží, jest
ovšem také zjištěno.
Prodoj uhli v Praze v obecní režii byl
včera velmi čilý. Na Malé straně prodáno 12 povozů,
v pátě čtvrti a u sv. Petra 2 vagony uhlí. Uhlí pro-
dáno po 1 zl. 60 kr. za 1 q a bude k dostání od
8. hod. ráno do 12. hod. v poledne. Prodává se
su sedmi certů« na Malé straně, v Podskalí, na
Fenntišku a v Holešovicích.
Mistodržitel přijel včera na Žižkov, aby se
osobně přesvědčil o nedostatku uhlí a odevzdal sta-
rostovi p. Žďárskému obnos 500 zl. ku zakoupení
uhlí pro chudinu. Pak odebral se do obecné školy
na Komenského nám., kde nalezá se kuchyně pro
chudé žactvo.
V dnešní mimořádné schůzi obecního zastupi:
telstva budou zvoleny komise, jichž účelem jest.
vyšetřiti, kde je nedostatek paliva největší a rozdí-
leti tam uhlí.
Zdeněk
Petro
Praha
Podskalí
Holešovice
Žižkov
Komenský já
19
article
V Praze, 15. února.
Praha
20
article
Nedostatek uhlí v Karlíně. Uhelná komise
sestávající z pp. starosty Adolfa Lokaye jako před-
sedy, dále členů městské rady: HI. Demartiniho,
J. Dmíška, Jos. Engelmanna a J. Rudla, měla včera
schůzi a usnesla se zakoupiti 11 vagonů uhlí ka-
menného, dále 2 vagony hnědého uhlí a kromě toho
zakoupeny prostřednictvím místodržitelství 4 vagony
uhlí, kteréž v obecní režii v elektrárně městské
v Žižkově třídě obecenstvu prodáváno bude. Při
prodeji tomto intervenovati budou střídavě dva
členové ohecního zastupitelstva a jeden městský
úřadník.
Nasledkem nedostatku uhlí bude elektrická dráha
S michov -Ko šlře jezditi od soboty počínajíe
(neděle a svátky vyjímaje) od 3/4 na 12. hod. do
§ hod. večer.
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 15. února. (C.-B.) V obvodu zdejš
stávky stávkuje asi 74 proc. horníků.
Z Kladna, 14. úpora. (C.-B.) Při dnešní ranní
šichtě sjelo z 3452 dělníků 865.
Ze Slaného, 15. února. (C. B.) Při dnešní ranní
šichlě dostavilo se do práce 25.1 procenta horníků.
Situace se nezměnila. Stávkující mají každý den
schůze, v nichž jsou vyzýváni, by ve stávce vy-
trvali.
ove
Adolf
Demartini
J Dmíška
Jos
Engelmann
Karlín
Žižkov
Kladno
Slaný
21
article
Z pánve plzeňské.
Z Plzně, 15. února. (C.-B.) Situace se nezmě-
nila. V Nýřanech a Liticích provedla se výplata
mzdy bez překážek. Na šachtách v Plzni, Stříbře,
Přešticích a Rokycanech stávkuje dnes 5614 dělníků.
Z Rokycan, 15. února. (C.-B.) V Mirošově
stávkuje ze 443 horníků 344, ve Vejvanově na šachtě
firmy Stark ze 102 mužů 76. Na šachtě Pistoriusově
byla dnes práce zastavena. Na ostatních dolech se
pracuje. Klid a pořádek nebyly porušeny.
Z Rokycan, 15. února. (C.-B.) Na Starkově
dolu v Břasích 200 horníků zastavilo dopo-
ledne práci.
Z Nýřan. 15. února. (C.-B.) Ze 6068 horníků
stávkuje jich 4627. Poměry ne m ě níi s e.-
Z pánve severočeské.
Z Teplic, 14. února. (C.-B.) Do práce přišlo
554 dělníkův a stávkuje jich dosud. 1276. Schůze
horníků svolaná do Krupky byla zakázána z formál-
ních důvodů.
Z Teplic, 15. února. (C.-B.) Dnes dostavilo se
do práce 359 dělníkův a 1275 jích stávkuje. Včera
vytěžily se 43 vagony uhlí.
Stark
Starkův
Plzeň
Nýřany
Litice
Přeštice
Rokycany
Mirošov
Vejvanov
Břasy
Teplice
Krupka
Pistoriusov
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z historie jižní Afriky.
Pět let po objevení Ameriky rozřešil Vaseo
e Gama, pěvcem Lusitanů nazvaný »perlou
plevců portugalskýchs, problém, o nějž usilo-
uli krajaně jeho déle sta let — obeplutm
jíní Afriky objevil námořní cestu do Předn
ledie. Byla to doha největšího rozmachu ná-
nořní moci a obchodního rozkvětu Portugalsk.
toho času co rok projížděla řada lodí portu-
nlských kolem jižních končin afrických, al
ělná n nich nezastavovala při pevnině jiho-
sické, nebyla-li k tomu donucena bouři mo
skou. Nabyloť vystoupení na skalnatý, přístavy
cbodý břeh lákavé, krabatá, stepnatá půda n-
sihovala bohacení tak rychlého a snadnéh
jik Indio, oplývající všemi dary přírodními
nle az překypující
Dějiny eropské kolonisace v jižní Africe
poělnají se teprv 150 let po jejím objeveni.
Válka třicetiletá na vždy učinila konec světov
noci španělsko-portugalské, a tím i monopolu
timořního obchodu, na místo obou hynoucíc
sátů, sloučených tehdy pod žezlem jediným
nalupují Anglie a Holandsko. R. 1648 ztrosko-
tsla se prudkou bouří v zátoce Tabulové, na
nž se nyni hrdě zvedá v amfitheatrální poloz
Kapské město, loď »Haarlem«, majetek to ho-
landské společnosti východoindické, zřízené dle
vzoru anglického. Chtěj nechtěj byli plavei
nucení vystoupiti na breh a trvalo několik neděl.
než ohli pomýšleti na návrat k domovu. Za
ten cas seznali, že se půda jihoafrická hod
zvlášté dobře k chovu dobytka, i odhodlala s
východoindická společnost roku 1657 založit
při zátoce Tabulové malou osadu.
jižní Afrika
Afrika
Indio
Anglie
Holandsko
Haarlem
23
article
Zřídil ji J. A. van Rebeck pod horou
Stolnou — je to zárodek nynějšího Kapského měst
a nečetní druhové Rebeckoví jsou praotci ny-
nějších statečných Burů. Než zde dlouhý čas
nově založená osada holandská živořila jen
nuzné, veliká strategická důležitost jižní Afriky
zůstávala tehdy docela nepovšimnuta, proti vel-
kému bohatství jiných osad holandských by
výtěžek z Kapska přece jen nepatrný, nadt
bezpečnost osadníků neustále ohrožovali čern
sousedě, a přístup k osadě byl velmi nesnadný.
(Velkolepý nynější přístav a přístavní hráze
Kapském městě zřidili teprv v našich dobách
Angličané.)
K rozkvětu holandské osady jihoafrick
bezděčně přispěl teprv ťrancouzský král Lud-
vík XIV. zrušením ediktu nantesského, tohot
velikého odkazu náboženské snášelivosti svéh
děda. Tehdy se hugenoti (prolestanté) francouzšu,
pokud se jim podařilo spasíti se před dragoná-
dami Ludvíkovými útěkem za hranice, rozprchi
po celém světě, a někteří z nich hledali štěstí
svého až v jižní Atrice. Již v roce násilného
skutku nalezáme několik Francouzů v Kapském
městě a ti zavedli mezi surovými osadníky
trochu čilejší život duševní, oni první přivedl
ke cti tamní hvězdárnu, která se později vý-
zkumy Cookovými a Herschlovými stala světo-
známou a první na jižní hemisphaeřo. Hlavní
kontingent francouzských hugenotů přibyl však
do Kapska teprv r. 1689, čeho se však nadáli
v novém domově, nenalezli v něm: snášelivosti.
Rebeck
Angličan
Lud
Francouz
Cookův
Herschlový
Afrika
Kapsko
Stolný
24
article
Nikdo jim nebránil sice v jejich víře, za to
došlo brzy ke sporům jazykovým, které vodly
konečně k úplnému vyloučení frančiny ze správy
veřejně i chrámů. Francouzové v Kapsku se
tímto nátlakem postupem času poholandštili, al
množství jejich slov, namnoze všelijak zpotvo-
řených, vniklo za to do jazyka Burů.
Další rozprostraňování Burů do severního
vnitrozemí bylo způsobeno zvláště hamižnore po-
litikou východoindické společnosti, která osady
vyssávala téměř do poslední kapky krve, ale
pro jejich hmotně i mravní zvelebení neučinil
Francouz
Kapsko
25
article
pranic. Tak stěhovali se Burové, rozmnoživšís
zatím znamenitě počtem (známo, že rodiny
jejich dětskou drobotinou bývají požehnány
velmi hojně), po celé stolet 18. z Kapské
osady na sever. Usazovali s ponojvíce v osa-
mělých farmách, od sebe daleko vzdálených,
zabývali se už tehdy — jako nyní — chovem
dobytka.
Nebyla snadná tato kolonisace. Osazenou
půdu bylo Burovi hájiti proti černým domo-
rodeům, s boje ty učinili z něho sice výbor
ného střelce, ale zdrsnily také jeho povahu.
Z pravidla zacházeli Burové s domorodci způso-
botn surovým, ano i nelidským, přés to však
přirozoným během obolno stí vnikaly rozličn
živly domorod? do jazyko Burů, který se takto
čím dálo více odehyloval od původní ho-
tandštiny.
Státního příslušenství noměli Burové, pro-
niknuvší v 18. století do kepsliéhe vnítrozemí,
vlastně žádného, v pravd byli nzodvisli o
každé moci a každého zákono, právem byly
zvyl a potřeba. Formělně hlásilo se však Ho-
landsko ke každá pídí úzomí, jež Burově osa-
dili a v r. 1786 prohlášen Gr. Fish-Riverz
hranici holandské državy v jižní Africe.
Al. tou dobou již bušily na brány schá-
tralé Rvropy předzvěsti veliké, očišťující revo-
luce. Vyšla za nedlouho z Francie a jeden
z prvních útvarů státních, jež vítězná republika
shladila s povrchu zemského, bylo staré Ho-
landsko — stavovská to republika s dědičným
místodržitelem« v čele, s »velikým pensioná-
řem« a složitým apparátem byrokratickým. Na
místě zastaralého tohoto útvaru zřídili Francou-
zové demokratickou republiku batavskou, ale
tím zavdali zároveň úhlavním svým nepřátelům
Angličanům vítanou příležitost, aby svou váleč-
nou moci námořskou útočili na rozsáhlé kolonie
holandské.
Burová
Burov
Bur
Burův
Fish
Al
Gr
Rivers
jižní Afrika
Francie
26
article
Útok Angličanů brzy se obrátil též proti
jižní Africe, jejíž veliká důležitost nyní teprve
vysvitla velitelům jejich, neboť kol ní vedla
vždy ještě jediná cesta z Evropy do Přední In-
die, jež byla tehdy sice již britskou državou,
ale též už Achillovou patou. R. 1795 donutili
Angličané Kapské město ke kapitulaci a usadili
vo v něm i v okolí. Vyklidili je sice ještě po
mívu amienském, ale když za krátko válka fran-
couzská vypukla znovu, zabrali holandskou osadu
jihoarickou po druhé, tentokráte trvale. Jsou
pány této země podnes a stykem příchozích
Angličanů s Bury bral jazyk těchto proměny
dalši, tak že se dnes podobá již jen samostat-
nému podřečí holandštiny.
Angličan
achillův
jižní Afrika
Evropa
přední Ina
Bura
27
article
Jazykové toto porušení způsobeno bylo
hlavně vlivem úřadním, neboť správa a soud-
nietví byly v jižní Africe náležitě organisovány
teprve od Angličanů, kteří však na velikou ne-
voli Burů při tom do všech úřadů zaváděli vý-
hradně jazyk svůj. Nevraživost obou kmenů,
počavší téměř tím okamžikem, kterým nynější
jeho pánové vstoupili na jihoa frické území, pod-
palována byla také rozmíškami náboženskými
mezi anglikánskými Brity a kalvinskými Bury
dospěla konečně tak daleko, že angličtí missio-
náři proti Burům popuzovali černé domorodce,
s nimiž světští jejich krajané jinak nenakládali
o nic lépe než Burové, k loupežným útolúm.
Burové za tou příčinou hromadně opou-
štěli britskou državu a stěhovali se na sever
do vnitrozemí. Jmenovitě od r. 1835 davem
vycházejí jednak na pravý břeh pohraničné
řeky Oranže, jednak do Natalu. Vůdcem vystě-
hovalců do Natalu byl Pieter Potief, kterému
nastala nesnadná úloha obhájiti země osazené
proti dívokým útokům Zulů. Padl sice v boji
proti nim, alo vedením Andr. Pretoria pokračo-
vali krajané jeho v bojích s úspěchem tako-
vým, * již r. 1839 prohlsili Natal za samo-
slatnou republiku. Leč dobývavost plemene
an slosa sk cho
Angličan
Brito
Bur
Burová
Potief
Zulu
Andr
Pretorius
Afrika
Bura
Natal
28
article
není zvykla spokojiti se a tím,
29
article
čeho nabyla.
Již roku 1843 prohlášen Natal za državu
britskou a guvernér Smith — k poctě jeho
choti pojmenováno nově založené město Lady-
smith, o něž nyní tak urputně se bojuje —
vyhlásil angileký »protektorát« nad všemi kra-
jinami po řeku Váal a hory Dračí, což z mluvy
diplomatické přeloženo v obecnou znamená
prostě annexi. Burové natalští vedením Preto-
riovým prchali před výbojem anglickým přes
Dračí hory za Váal, kde založili republiku
transvaalskou, nyní Jihoafrickou, jejíž hlavní
město Pretorii přezvali po hrdinném svém
vůdci. Skoro současně ustavila se také ropu-
blika oranžská.
Než dlouho byl vnitřní stav obou republik
tak nespořádaný, že znovu a znovu dráždil chut
Angličanů po zabrání jich. Uznala sice Anglie
v padesátých letech dvéma smlouvami jich
samostatnost, ale již r. 1871 počalo s oběma
burskými republikami znovu zjevné nepřátel-
ství, které trvá doposud a je těžko říci, zda
nynější válka jihoafrická jest jeho aktem po-
sledním. Podnět k němu zavdalo zabrání dia-
mantových polí Angličany, o diamanty a zlato
jedná se hlavně také ve válce nynější.
Burové transvaalští až po tu chvili proje-
vili mnohem větší sílu odporu, než kdysi před-
kové jejich v Natalu. Když Anglie roku 1877
prohlásila podle osvědčeného receptu Transvaal
prostě za državu svou, generál Joubert, osvěd-
čený i za války nynější, připravil jí průběhem
r. 1881 tolik porážek, že musila samostatnost
republiky uznati znovu. Také zákeřnický vpád
Jamesonův z roku 1896, vlastní to předehra
války nynější, odrazili Burové vítězně.
Stano se Joubert po druhé mstitelem cti
a obh jítelem samostatnosti své vlasti? Posa-
vadní průběh války jihosfrické dá se odpoví-
dati na suto otázku kladně. Dr. J. K.
Smith
Burová
Angličan
Joubert
Jamesonův
Stano
doktor
Natal
Lada
Pretorie
Anglie
Transvaal
Posa
Preto