1
article
dosavadní vleklá krise přiostří na krisi akutní.
Neboť polovičaté a kolísavé poměry, jež dosud
trvají, nemohou být do nekonečna udržovány
a musí hýti konečně učiněno jasno. A jasno
bude podáním vládních předloh zjednáno, ač
nikoli asi na prospěch dorozumě-
ní a ústavnosti.
Neboť jest svrchovaně pravdě
nepodobno, že by Körbrovy návrhy na
říšské radě dosáhly většiny. Kdo dovede dnes
říci, která strana a zdali vůbec některá Körbro-
vými návrhy bude uspokojena? A nesáhne
ihned k obstrukci strana, kteráž nespokojena
bude, aby přijetí navrženého zákona zmařila?
V tom právě spočívá největší obtíž při
projednávání národnostních otázek v parlamentě,
že většinová usnešení nic nepomáhají, ježto se
žádná strana v národnostních věcech nechce
dát majorisovat a že ihned sahá k obstrukci.
A jak těžko je, sestaviti zákon, k němuž by
obě strany přisvědčily, ukázalo se právě na
vyrovnávacích konferencích.
Není tedy lze říci, že by měla osnova
p dra. Körbra se svými návrhy na vyrovnání
nějaké zvláštní čáky. Ji bude dle vší pravdě:
podobnosti proveden toliko důkaz, že se
s tímto parlamentem nic nepořídí.
Ale konečně bude také výhodno, když tento
důkaz se zjedná. Pak bude se musit
pomýšleti na prostředky, a by
státní stroj nějak jinak do po-
hybu byl uveden. A také to bude k do-
brému, neboť ukáže se aspoň, jak si na
rozhodujících místech rozřešení
státní krise představují.«
V Moskvě, 1./14. dubna.
Körbrův
Moskva
2
article
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Moskva po dlouhém čase opět hostí ve
starobylých zdech svých, v době velikých svátků
velikonočních, svého cara.
Celá Moskva, dekorována velkoruskými pra-
pory, činí dojem sváteční. Skvostně ozdobeno
bylo nádraží Nikolajevské, kudy car přijeti měl.
Jeho příjezd očekávali náčelník policie
Trepjov, general moskevský, general-guvernátor
veliký kníže Sergej Alexandrovič
s chotí a velká řada vynikajících osobností
Moskvy.
Carský vlak přijel v 10 hod. 40 m.
Car vystoupiv s družinou pozdravil se s v-
sikým knížetem Konstantinem Konstantinovičem,
generálem Danilovem, Malachovem, Bilderlingem,
guvernérem Bulyginem a primatorem Moskvy
Golizynem.
Primatoru Moskvy svěřen čestný úkol, aby
podal carevně kytici fialek.
Veliký zvon kremlevský rozezvučel se v čes
carova příjezdu a za ním všechny zvony Moskvy.
Po přivítání vstoupil car do otevřené dvou
spřežní ekypáže.
Alexandrovič
Konstantinos Konstantinovič
Danilov
Malachov
Bilderling
Bulygin
Moskva
m . Cara
3
article
Vrabcová, vstoupivši v nízkou světničku
Matoušové, nemohla při pohledu na děti, v koutku
k sobě se krčící, ubránit se hlasitému povzdechu.
Snědý hošík, as pětiletý, za nímž schovávalo
se mladší kučeravé děvčátko, dodal si odvahy
a tázal se kmotry po mamince, netkna se jídla,
dobrosrdečnou chalupnicí přinešeného.
»Jo, jo, děti, musíte teď hezky poslouchat
a modlit se, maminka vodešla vám do nebe,
odkadž se bude, budete-li hodny, na vás dívat,«
pravila měkce kmotra a při vzpomínce na svoje
děti zalily se jí oči slzami, jež, odvracejíc se,
utírala . ..
Děti smutně, s rozevřenýma očima, jejichž
pohled prozrazoval strach a přece zas neporoz-
umění toho všeho, co kmotra říká, strnule dí-
valy se na ni . .. Vždyť to samé říkala jim ma-
minka, když tatínek odešel jim do nebe . . .
to již tak dlouho ... a dosud se nevrátil —a
nyní šla za za ním ona, ta dobrá matička, která
je hladívala, líbala — a nevzala je ani s se-
bou . ..
Vrabcová
Matoušová
4
article
»Vrátí se« — — zaštkalo děvčátko, jehož
obličejík pocukával pláčem, obracejíc úzkostlivě
velká očka svá, v nichž třáslo se tolik dětského
bolu, na kmotru, že pohledu tomu chalupnice
odpovědít nemohla — hrdlo se jí sevřelo.
»Žebrota« — — zněla jí v hlavě slova
paní fabrikantové, která vcházela právě do ko-
stela, vykonat každodenní pobožnost . . . měla
by zachytit podobný pohled ...
»Žebrota« ulevoval si v chvíli tu s hlasitou
nevolí i pan starosta, zvěděv o smrti Matoušové.
Připadnou ti cikáni její beztoho zase jen obe
na krk — a osud dětí byl rozhodnut. ..
Pořad carské družiny, jež projela rychlým
tempem špalírem lidu, byl tento:
Napřed jel náčelník moskevské policie, za
carem moskevský general - gopvernátor veliký
kníže Sergej Alexandrovič s adjutantem, pak
velkokněžna Jelisaveta Fedorovna s kněžnou
Lubanova-Rostovkoj, v uzavřeném voze jely
carské děti s vychovatelkou, veliký kníže Kon-
stantin Konstantinovič a řada povozů, uzavíra
jících carský průvod.
Před vjezdem do dvorce kremlevského za-
stavil se car v kapli zázračné boží Matky
iverské, kdež uvítán byl hodnostáři církevními
J. P.
Matoušová
Cikán
Alexandrovič
Jelisavet Fedorovna
Kon
5
article
Assanace Menšího města pražského.
Assanace Menšího města pražského.
Včera v 9 hodin večer konala se v malostran-
ské Měšťanské besedě schůze malostranské Besedy,
malostran. občan. klubu a obč. klubu z Hradčan, na níž
rokováno bylo výhradně o assanaci na Men-
ším městě pražském a nutné potřeb
zmodernisování této zanedbané čtvrti pražské.
o nichž pojednal pan posl. dr. Pinkas v delší řeči,
ve které uvedl všechny nedostatky Malé strany a
dovozoval nutnost, že oživiti se v ní musí ruch sta-
vební. Debaty zúčastnili se arch. p. Polívka, prof.
Měttecký, stavitel Hubáček, posl. dr. Pin-
kas, načež jednohlasně schválena resoluce:
»Shromáždění Malostranské besedy, Malostran-
ského občanského klubu a Občanského klubu na
Hradčanech, konané dne 18. dubna 1900 usneslo se
takto:
1. Projevuje politování nad tím, že přes jasné
znění stavebního řádu nebyl dosud obcí pražskou
vypracován a ku schválení předložen polohopisný
plán pro Menší město pražské, čímž jindy čilý ruch
stavební v naší čtvrti byl znemožněn a čímž
se stalo, že při nedostatku moderně zřízených, po-
hodlných bytů, jichž zatím v jiných čtvrtích i před-
městích vystavením nových domů hojnost opatřeno,
vystěbovaly se z Menšího města třídy zámožnější,
zejmena úřadnictvo, množství bytů zůstává prázdných
a ceny nemovitostí klesají;
2. vyzývá zastupitelstvo obecní, aby s nej-
větším urychlením vyhovělo zákonu
a opatřilo vypracování polohopis-
ného plánu pro Menší město pražské
a žádá své zástupce ve sboru obecních starších iv
doktor
Pinkas
Polívka
profesor
Měttecký
Hubáček
Pin
Hradčany
Mena
malostranský beseda
Malostran
6
article
městské radě, aby o to s veškerým úsilím se při-
činili;
3. uznávajíc sice idealní snahy po zacho-
vání starého rázu Prahy, vyjadřuje přece
své přesvědčení v tom smyslu, že snahy ty
nelze uskutečniti na účet vlastníků starých ma-
lostranských domů, nýbrž pouze materielními obětmi
celku, že tyto snahy esthetiky ve shodu se uvésti
musí s ohledy praktické potřeby a nutnosti, ja-
kými jsou zejmena řádná komunikace, ohledy zdra-
votní a jiné, které podmiňují nevyhnutelně zmo-
dernisování Menšího města pražského, čímž jedině
také lze pozvednouti tuto, hospodářsky stále upa-
dající čtvrť města a vypomoci strádajícím tam
třídám obchodním a živnostenským. Z ohledů těch
jest nutné rozšíření ulic na hlavních liniích kommu-
nikačních, vystavění malostranského nábřeží a mostu
od Rudolfina na Malou stranu, úprava Kampy a za-
sypání Čertovky, zařízení dráh k pohodlnému a rych-
lému spojení jednotlivých čtvrtí, zejmena dráhy na
Hradčany a j.:
4. pokládá odpírání stavebních čar a určení
výšek rovinných z důvodů neexistence polohopisného
plánu se strany stavebních instancí za zákonem
neodůvodněné a vyzývá zastupitelstvo obecní
aby ve věci této zjednalo rychlou a radikální ná-
pravu, aby tak existenční zájmy četných majitelů
domů nebyly na dále ohrožovány!«
Na to schůze po 1/212. hodině noční skončena
Praha
Kampa
Hradčany
Rudolfinum
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 353—356.
— V záležitosti zadání Národního di
vadla. Z dobře informované strany se nám
sděluje: Ve středu schválil zemský výbor návrh
intendanta dra. Herolda ohledně nové smlouvy
která uzavřená má býti s podnikatelem na dal-
ších šest roků. Nová osnova smlouvy v pod-
statě se líší od posavadní. Pokud se týče změn
uvádíme následující: Na divadle Národním mají
býti v době letní pravidelné divadelní prázd-
niny po dobu 4 neděl, kdy zůstane divadlo
uzavřeno. Veškeré dovolené budou dávány na
tuto dobu, aby odstraněny byly dosavadní zá-
vady repertoirní v době letní. Veškeren personál
požívati má v době prázdnin svých platů. Dozor
na umělecké vedení má být zostřen. Podni-
katel jest vázán sestavovati a
předkládati intenčanci reper-
tor saisoní, který napřed musí být schválen.
Každý kus, který v posledních pěti letech se
nedával, musí být znovu předložen ku schvá-
lení, aby opakování starých děl, jež se ku pro-
vozování nehodí, nebylo možné. Smlouva obsa-
huje zevrubná ustanovení o volbě kusů, o
opatřování novinek, o provedení her, o účasti
začátečníků při představeních, o podpoře české
tvorby atd. Jmenování artistického ředitele, po
případě ředitele opery, musí býti dříve schvá-
leno zemským výborem, jemuž bude tento
Hall Cain
Herold
anglický spisovatel
8
article
funkcionář přímo za umělecké vedsní zodpo-
věden. Také ustanovení kapelníků, režisérů
a dramaturgů podrobeno jest schválení inten-
dance. Vůbec nová osnova smlouvy směřuje
k tomu, aby provedeny byly ve správě a ve-
dení divadla zásadné reformy a aby zemskému
výboru zachován byl větší vliv na uměleckou
správu Nár. divadla než posud. Osnova smlouvy,
jak byla zemským výborem přijata, svědčí o tom
že liché jsou zprávy, dle kterých nebudou pro-
vedeny podstatné opravy a že zadání divadla
vadí nějaký průtah. Smlouva zemským výbo-
rem schválená bude nyní všem offeren-
tům předložena, aby se projevili, trvají-li na
základě této osnovy při své ofertě a hodlají-l
na její základě divadlo převzíti. Pak bude roz-
hodnuto, kterému oferentu divadlo se zadá.
Oproti všelikým zprávám dlužno konstatovati,
že řádně instruované oferty s programem pra-
covním i reformním podaly: družstvo posavadní
a dvě družstva nová v čele jednoho jsou pp.
dr. Klumpar a A. Wiesner, v čele druhého čle-
nové Umělecké Besedy pp. B. Šnirch, prof.
Trneček a dr. Klier. Posléze jmenovaná dvě
družstva předložila i upisovací listiny. Poněvadž
zadání Národního divadla na příštích šest let,
má býti v každém směru skutečným pokrokem,
jest otázka tato předmětem nejbedlivějšího jed-
nání a uvažování.
doktor
Klumpar
A Wiesner
B Šnirch
profesor
Trneček
Klier
národní
národní divadlo
9
article
— »Bohemia« zabývá se ještě post
festum řečí poslance dra. Kramáře, kterou měl
onehdy v Semilech. Nelíbí se jí zejmena prohlášení,
že my Čechové jsme odhodláni obě-
tovati zájmy hmotné za zájmy ná-
rodní a že neodvratná je česká ob-
strukce, nebude-li nám do zahá-
jení říšské rady vrácena úplně
vnitřní řeč úřadní. Posl. dr. Kramář
nenáleží, jak známo, k radikálním poslancům,
naopak byl vyhlášen za representanta českého
opportunismu, a když tedy politik ta-
kový zařinčí oruží, ztrácejí kachny, jako
by dr. Engel chtěl se vzdát mandátu, vysloví-li
se klub poslanecký většinou pro obstrukci proti
investičním předlohám, všeho významu. Máme
sice příčinu býti opatrnými a nevěřiti hned slepě
»předběžným parlamentním ozvěnám« tohoto
druhu, však tentokráte bude míti snad beránčí
trpělivost česká přece mezí. »Bohemie« by ráda
skontruovala protivu mezi tužbami lidovýmia
»theoretisujícím« stanoviskem dra. Kramářea
jeho soudruhů, i dokázala, s jakou dychtivosti
očekává český lid smír a tím uzdravení chorých
hospodářských poměrů v této zemi. »Bohemies
mluví o »pochybném hrdinství«, o neodpustitelném
hříchu na zájmech českého lidu, kdyby odho-
dlali se k obstrukci proti zákonům investičním.
Ale tatáž »Bohemia« s úžasnou
smělostí nám v témž článku něme-
ckou obstrukei hrozí, kdyby se
opovážilo ministerstvo Körbrovo
odčiniti, čím na národě českém
prohřešilo se ministerstvo Thu-
novo. Tážeme se, jakým právem stává se
hříchem u nás, co u Němců jest národní ctností!
Čecho
Posl
doktor
Kramář
Engel
Němec
Semily
Bohemia
Th
10
article
Tážeme se dále, zda-li by Němci neobětovali
hmotný zájem svůj interesu národnímu a ne-
vrátili se k obstrukci, kdyby
vláda ratifikovala opět Gaut-
schova jazyková nařízení?
— Poslanec dr. Eppinger projevil ve
své velikonoční úvaze, v »Bohemii« uveřejněné,
podivení nad tím, že poctivé úsilí vyrovnávací
konference budí v lidu na obou stranách tak
malé účastenství. Jinak prý by touha po míru
jeviti se musila v mohutných projevech, které
by nezůstaly bez účinku na průběh a konečný
zdar vyjednávání. Dr. Eppinger má pravdu.
Zprávy o těchto konferencích s jistým zájmem
sice se četly, však že by byl k vůli nim kdo
se rozčilil, říci se nedá. Však nesprávným byl
by závěrek, že lid národnostního smíru nedbá,
že mu to je lhostejno. Nikoli. Ne, pouze ten,
kdo dovede naslouchati tepotu srdce lidského
a kdo zná čísti v záhybech jeho duše, jiného ve
příčině té jest náhledu, nýbrž touha po míru
neujde dnes již ani povrchnímu pozorovateli.
Touha po smíru je zde, ale oné kouzelné for-
mule se nedostává, jak vypuditi nedůvěru a jak
utvářiti poměry, aby cítily se šťastnými a spokoje-
nými obě strany. A právě proto nejeví široká ve-
řejnost valné účasti na vídeňských konferencích,
poněvadž je přesvědčena, tam že hojivý balšam,
který by zcelil ránu národního rozkolu v Če-
chách, sestrojen nebude. Čtli jsme onehdy ná-
sledující: Spůsobem dosavadním ku národnímu
smíru nedospějeme. Smíření není věcí, o níž
by rozhodnouti mohla rozumová kalkulace,
nýbrž i u národů je věcí citovou. I nej
Němec
doktor
Eppinger
Bohemia
kouzelný fórum