1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 107.
Číslo v Praze za 2n
a na venkově za Sk
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administrací
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20b
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80b
Praha
6
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Dodatečné zasedání sněmu král. če-
ského a dolnorakouského.
Z Vídně, 19. dubna. Vláda podle
všeho vzdala se naděje, že se jí podaří skon-
covati kampaň sněmů zemských v terminu,
který sama vytkla: do soboty 5. května
totiž. Neboť hlavní její officielní orgán, »Neue
Freie Presse«, oznamuje, že je jisto, že
dojde k dodatečnému zasedání
jak sněmu království českého,
tak dolnorakouského, kteréž oba
sněmy povolí zase zatímný rozpočet
a sejdou se ku projednání definitivního bud
getu na podzim.
K cestě rakouského císaře do
Berlína.
Z Vídně, 19. dubna. »Neue Freie
Presse« oznamuje, že podnět k cestě císaře
Františka Josefa do Berlína je data zcela no
vého Císař Vilém prý nedávno sdělil císař
Františku Josefovi, že přibude ke slav
nosti jeho sedmdesátých naro-
zenin do Vídně. Císař František Josef.
aby vzdal již předem své díky za to, projevil
přání, jeti do Berlína za příčinou splnoletění
německého korunního prince.
10.000.
Z Vídně, 19. dubna. Po 14měsíční
agitaci, provedené za hesla »Pryč o
Říma«, které dokonce nemá dosah pouze
církevní, nýbrž naopak politický, velkoněme-
cký, oznamuje Schönerer ve svém polo-
měsíčníku, že podařilo se jemu a soudru-
hům vyrvati katolické církvi 10.000 přísluš-
níků. Tolik jich přestoupilo na nové vyznání.
V Čechách ve 188 obcích 5519 osob
tudíž asi polovina jich obyvatelstva, na Moravě
v 36 obcích 364 osoby, ve Slezsku v 17
obcích 78 osob. Současně zřízeny nove
evangelické nebo starokatoli-
cké obce, mimo jiné v Trnovanech s 508
příslušníky, v Jablonci s 648, v obvodu ja-
bloneckém s 448, ve Warnsdorfě se 115,
v Žatci se 159, v Brně se 138 příslušníky.
František Josef
Vilém
Vídeň
Berlín
Řím
Čechy
Morava
Slezsko
Trnovany
Jablonec
Žatec
Brno
Neue Frei Presse
8
article
Z Pruska vyhostěný professor.
Z Frankfurtu, 19. dubna. Bývalý
professor university palermské, dr. Stahl y,
který nedávno uveřejnil spis, obsahující
prudké obžaloby na italského ministra osvěty
a který přednášel ve Frankfurtě a jiných
městech německých o jiho-italské maffii, byl
z území pruského vypověděn.
Šachista Charousek zemřel.
Z Pešti, 19. dubna. Po dlouhé ne-
moci zemřel známý mistr ve hře v šachy
Rudolf Charousek. Narodil se r. 1873 v Ma-
lém Lomci v Čechách. Ve věku 5 let dosta
se do Uher, kdež byl také vychován. Ze-
mřel v obci Tetený odpoledne 18. t. m. sou-
chotinami.
Dlouho utajená vražda.
Ze Lvova, 19. dubna. V Hermanové,
poblíž Rzeszówa, jak nyní teprve vyšlo na
jevo, spáchána na druhý svátek vánočnív
hostinci, který se nalezá opodál silnice, za
bílého dne strašná loupežná vražda. Za ne-
přítomnosti hostinského Salzmanna usmrceny
jeho žena a dcera způsobem v pravdě be-
stiálním. Stěny, podlaha a nářadí byly úplně
zakrváceny. Mrtvolám usekány jednotlivé
údy. Vrahové uloupili na hotovosti 45 zl.
Na dva cikány je domněnka, že zločin
spáchali,
Stahl
Charousek
Salzmann
Cikán
Prusko
Frankfurt
Pešť
Ma
Lomec
Čechy
Uhry
Tetený odpoledne
Lvov
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Osobní.
Z Vídně, 19. dubna. (C.-B.) Vídeňský
úřadní list ohlašuje: Císař udělil zemskému
soudnímu radovi v Budějovicích, Josefu
Vierheiligovi u příležitosti odchodu na
vyžádaný trvalý odpočinek titul a charakter
rady vrchního zemského soudu s prominu-
tím tax.
Dementi.
Z Cařihradu, 18. dubna. (C.-B.)
»Agence de Constantinople« sděluje z úřad-
ního pramene naproti opačným zprávám, že
spojení mezi Ipekem a Mitrovicí není přeru-
šeno a že místní úřady střeží s úplným úspě-
chem pořádek.
Vierheilig
jít Constantinople
Vídeň
Budějovice
Cařihrad
10
article
Sloučení strojíren.
Z Brna, 18. dubna. (C.-B.) Na dnešní
valné hromadě První brněnské spo-
lečnosti na výrobu strojů bylo
jednohlasně schváleno sloučení se zdejší
strojírnou Frant. Wannieck a spol. Do-
savadní majitelé této strojírny obdrží 4000
akcií po 100 zl., jež budou pro tento závod
vydány, čímž se zvýší akciový kapitál na
1,600.000 zl.
Krvavá stávka.
Z Nového Yorku, 18. dubna. (C.-B.)
Mimo sdělenou již vraždu jednoho desátníka
neznámým člověkem spáchanou, neudálo se
na řece Crotoně další krveprolití. Vojsko po-
čtem 500 mužů je nyní na místě. Velký po-
čet nově přijatých dělníků pracuje dnes za
vojenské ochrany. Počet stávkujících obnáší
asi 1000 hlav.
Válka jiho-africká.
Z Londýna, 18. dubna. (C.- B.)
»Evening Standard« oznamuje: Gen. War-
ren byl prý odvolán. Ministerstvo války od-
mítá podati o tom zprávu.
V Praze, 19. dubna.
(Rakouská dorozumívací akce
a parlament.)
Pod tímto záhlavím uveřejňují »Münchener
Neueste Nachrichten« další dopis z Vídně, ve
kterémž korrespondent jakožto rozhodnutou věc
opakuje, že vláda říšské radě ihned po jejím
opětném zahájení podá »svoje vl asitní
návrhy o českoněmeckém vyrov-
nání« a dokládá:eí s.
»Parlamentu nastane pak úkol, aby na
základě vládních předloh sám dílo smíru do
rukou vzal i provedl a tím také oprávně-
nost svého dalšího trvání proká-
zal. Nebude-li tento průkaz podán, vez me
parlament prostě za sl vé.
Vláda jest, zkrátka řečeno, vzhledem ku
špatným vyhlídkám vyrovnávacích konferencí
odhodlána, vystoupiti z dosavadní reservy a
přiznati barvu. Tohoto odhodlání bylo
již nezbytně potřebí, ačkoli je nebezpečí, že se
František
Wannieck
Brno
Nový York
Londýn
Praha
Vídeň
Münchener Neueste Nachrichten
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zebrota.
Napsala Madla Jizerská.
Mlékařka Holubcová, zavalitá, usměvavé
tváře, kolébajíc se zdlouhavým krokem klikatou
silnicí vísky B., jejíž domky roztroušeny jsou
v pestrém neladu po mírném svahu horské
krajíny — vidouc proti sobě přicházeti chalup-
nici Vrabcovou, zahalenou v kostkovanou kukli
vyhlášenou svojí rázností a nadáním řečnickým.
jemuž klevetivé tetky po vsi zlý jazyk říkaly —
rýchle postavila baňaté plechovce vedle sebe
přihlazujíc si dlaněmi pod šátek plavé, nad
čelem rozčesané vlasy a netrpělivě čekala až
ji kmotra dojde, by ulevila si vypověděním
noviny, která již dobrých sto kroků od továrny
tížila jeji sdílnou duši.
»Dobrýtro, kmotra, dobrýtro, « volalaji
mlékařka ha několik kroků vstříc hlučný po-
zdrav, který jí jako chalupnici byla povinována.
»Máme to hezký povětří, co?« rozpřádala
hovor se stanuvší kmotrou, opětující její
pozdrav.
»Ba, chvála pánubohu, že je těm mara-
stím konec,« přisvědčovala cha upnice, »dyt
jsme jich už užili až po krk. »Jdu támhle d
Madla jizerský
Holubcová
12
article
Volšin,« přerušíla Holubcovou, chystající se
k výkladu, »donýst dětem Matoušové trochu
kysela,« pravila chalupnice, ukazujíc na džbá-
neček v ruce, jehož hrdlo obvázáno bylo čer
veným šátkem. »Jsou tam chudáci sami,« po
kračovala. »Stará Kryštofka před chvílí vrátila
se z města ze špitálu — kde chuďas Matou-
šová dodělala . .. Pane, je to rána pro ty děti,e
mluvila bez přestání, takže mlékarka sotva udi-
vením přikyvovala — »vloni tatík a teď zas
vona. Ale platí povídat. Na doktora chuďas ne-
měla a obsluhu taky né — ležela tu jako
lazar. Sem tam jsem se u ní sic taky povo-
točila, ale prosím vás, mám ty dřiny sama až
potud,« pravila, ukazujíc na krk — »ale bylo
mně jí chuděry líto, bejvala vždycky jen co
je pravda, tuze spořádaná ženská. Na včerejšek
ráno musíla ji ta boule už náramně překážet,
sotva že dýchala. — To přestává všechno,
jářku — takhle jako němýho tvora umřít ne-
necháme, ženské — a stloukla jsem to říkaje
po krejcaru na doktora. Přišel — ale sám s tím
nechtěl nic mít, že prej se musí provést ope-
race a kdesi cosi a zavolat k tomu ještě jeden,
doktor z města — anebo honem do špitálu
s ní. Prosím vás, ještě druhýho doktora, sotva
že jsme stěží na toho jednoho sehnaly — —
naložili ji na slámu a odnesli do města. Já
říkám, to jí ale dodalo, prosím vás, dvě hodiny
cesty s takovou nemocnou ženskou. Však ří-
kala Kryštofka, co zůstává naproti v sedničce,
že už moc ducha chuděra neměla, když ji
k večeru do špitálu přinesli — zůstala jim
prej takořka pod nožem . . .« a kmotře Vrab-
cové stékala po tváři slza, kterou cípem fěr-
tochu setřela.
Holubcův
Matoušová
Kryštofek
Mata
13
article
Také Holubcová přejela si dlaněmi oči
s povzdechem: »Jo, jo, to tak bejvá na světě
s takovým chudákem. No, dej jí pánbůh radost
věčnou, nebe si zasloužila. Jak tak jeden proti
druhýmu na světě má,« dodala, »abych neza-
pomněla, byla jsem prve u paní starostovy ve
fabrice, ukazovala mně deky a polštáře, co dá
do kostela na voltář — ale povídám vám
kmotra, na tom je zlata a herbábí, že jednomu
až voči přecházej. A ten tepich v pokoji, co mě
tam vedla — to vám je krása, že jsem nevě-
děla kam šloupnout, abych tomu neublížila;
inu, jak říkám, má tak jeden proti druhýmu
nebe na zemi, ale pani fabrikantová je jen co
je pravda tůze pobožná paní, že na ten náš
kostýlek tak pamatuje,« chvalořečila mlékařka,
dívajíc se na kmotru, co tomu řekne.
Vrabcová zrudla ve tváři a s očima zlostí
jiskřícíma spustila na udivenou mlékařku:
»To na mě neplatí, tetka, třeba jsem jen
sprostá ženská, která žádný učenosti nesnědla,
ale kdyby paní fabrikantová — pánbůh vodpust
— ještě jednou tolik těch hábitů, dek a jak se
to všechno jmenuje darovala, věřte mně, že
nebude mít do nebe ani o šprincli, povídám,
ani o jedinou šprineli blíže. To je jen marnost,
samá marnost, pro trochu chlouby a řečí ...
Holubcová
Vrabcová
14
article
Tuhle almužnu, když jsem sháněla Matoušové
na doktora, to né — a kdo ví neby la-li by
zachovala dětem mámu... Však jse m dobře
zaslechla, jak z pokoje na děvečku volala:
»Beztoho zas nějaká žebrota... nepouštěj
ji, Bábi — řekni, že nejsem doma.«
»Jo, jo, milá tetka, to koukáte, co,« řekla
vlídněji překvapené mlékařce, které při řeči kmo-
třině zlatá záře uvitá kol hlavy paní fabrikan-
tové, bledla. »Ale tímhle jí chuděře Matoušové
nepomůžeme, to jsou už darebný řeči a já jsem
se tu s vámi zapovídala, kyselo mně zatím vy-
chladne . .. S bohem, tetka a až zejtra půjdet
kolem Matoušovejch, naměřte těm dětem trochu
mlíka, já se s vámi pak vypořádám; víte von
můj je dobrák sic, ale podivín, bručel by, kdy-
bych donesla jim našeho —« a chalupnice ry-
chlými kroky mířila nahoru po svahu k posled-
nímu baráčku, mezitím co mlékařka dokon čila
svoji každodenní obchůzku.
Matoušová