1
masthead
7. července 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
dalš1 zhoršení. Následkem toho učiněna
ve Vatikáně všechna opatření, předepsaná pro
případ nové volby papežovy. Lékaři
Lapponi a Mazzoni prohlásili, že
papeže není možno zachrániti.
Smrt jeho nastati může každé
chvíle.
Z Vídně, 6. července. Městský okresn
lékař dr. Karel Diem byl v pátek telegraficky
svyzván lékařem papežovým dr. Lappone m,
aby se svým přístrojem ke vdechování kysliku
přijel do Říma. Dnes došel však dra. Diema
telegram z Říma, ktorým se vyzývá, aby cesty
do Říma nepodnikal.
a. Z Říma, 6. července. Papež vyslovil
vůči komořímu naději, že konklave nezapomene
bezpráví, jež stalo se roku 1870 papežské stoliei
a že zvolí muže, který hájiti bude
práva církve, svobody a neodvi-
slosti věrně a bez bázně. Dnem, v
kterém by se papežská stolice tohoto práva
vzdala, spáchala by se na církvi nesmazatelná
zrada a v Italii rozšířily by se sekty, které by
ji zničily a otrávily.
a. Z Říma, 6. července. Kardinál Oreglia
po rozmluvě s papežem svolal kongregaci kardi-
nálů, kterým přísluší s kardinálem komořím
správa eírkve za interregna. Oregli a jes
komořím a nejstarším z biskupů. V kongregnci
jsou kromě něho kardinál Rampolla jako
nejstarší z kněží a Macchi di Cellere jako
nejstarší z diakonů. Kardinál Oreglia sděli
jim přání papeže. Kongregace nemá ještě úřad-
ního rázu, kterého nabude po přisaze do rukou
komořího po smrti papeže. Kardinál Oreglia
však prohlásil, že se svým sdělením otálet
nemůže, protože papežova přání týkají se norem
v příčině konkláve při volbě přišuího papeže.
Lapponi
Mazzoni
doktor
Zeus
Lappone
Oreglius
Rampoll
Macchi
di
Celler
Vatikán
Vídeň
Řím
6
article
Předběžnou důvěrnou dohodu nojstarších členo
kolegia pokládá Oreglia za nynějších poměrů za
užitečnou a žádoucí. Normy netýkají se otázky,
kde se má konklave konati, nýbrž jen průběhu
jeho, zejmena hlasování a mají jedině za účel,
aby usnesení konklave měla ráz jednotný a by
stižil se zevnější vliv na kardinály a poku
možno se vůbec znemožnil.
Z Říma, 6. července. (C.-B.) O 6. hodině
15 min. več. (»Agenzia Stefani«.) Některé osoby
které měly dnes přiležitost spatřiti papeže, praví
že pozorovaly slabé zlepšení jeho stavu, ale do-
dávají, že nelze se oddávati žádným illusím.
Papež bavil se s několika kardinály a dával
rady monsignorům Mazzolinimu a An
gelimu. Rozmlouval také se svým vnukem.
Nékolikráte prohlásil, že odehází klidně a s vě-
domím, že svou povinnost ve službě církve
splnil. Lapponi dostavil se v 5 hod. 30 minu
do Vatikánu.
Z Říma, 6. července. (C. B.) V 8 hodin
večer o zdravotním stavu papeže vydaná lékař-
ská zpráva sděluje: »Večer objevily se
v sesílené míře známky všeobee-
né depresse, dech se zrychlil, tep
jest slabý a někdy ani ho nelz
poeititi. Teplota pod normální míru. Du-
sevní síly jsou stále nesoslabeny
Dr. Lapponi. Dr. Mazzoni.«
Z Říma, 6. července. (C.-B.) »Italie« uve-
řejňuje rozmluvu s prof. Mazzonem, který
prohlásil, že včera zdálo se zachránění papeže
nemožným, dnes však možno se již oddávati
nadějím. Papeži podávané slabé prostředky měly
obdivuhodný účinek a způsobily, že nastalo
v jeho zdravotním stavu malé z lepše ni.
Dr. Lapponi prohlásil, že po dnešní večern
konsuliaci s prof. Mazzonem bude moc
řici, zdali lze doufati, že papež bude zachráněn
Stefan
Mazzolini
doktor
Lapponi
Mazzoni
profesor
Mazzon
Řím
Vatikán
Italia
7
title
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
9
article
Z Vídně, 6. července. Desátý již jest
den, co byla demisse kabinetu dra. Körbra
podána a do té chvíle ještě nemá dr. Körben
vlastnoruční list císařův, kterým se mu zvě
stuje, že demise jeho přijata nebyla.
Nelze se dopátrati, co jest příčinou
průtahů a důvodnou jest domněnka, že hr.
Khuen, uherský ministerský předseda, po
ložil zde své veto proti tomu, aby v projevu
panovníkově stala se jakákoliv zmínka
o věcech uherských. Věru špatné prokázal
služby dru. Körbrovi ti, kdož napřed tvrdili,
že musí císař dáti ujištění dru. Körbrovi,
že napříště bude tázán rakouský ministerský
předseda, nežli se cokoliv stane ve věcech
obou polovin říše se týkajících v Uhrácha
pro Uhry! Neboť každému, také začátečni
ckému politikovi bylo zřejmo, že ze dvou
důvodů nalehání takové jest nesplnitelné
Jednak vzhledem na osobu mocnářovu, proto
že nelze předpokládati, že mocnář sám se
pronese jen na adresu cislajtánskou o tom,
co udělal na adresu translajlánskou, jednak,
a to hlavně však, se zřetelem na Maďary
poněvadž jest nemyslitelno, by rakouský
ministerský předseda pletl se a zasahoval
do jejich poměrů ke koruně a protože jest
vyloučeno, že by nenastala v maďarském
parlamenté bouře proti osvědčení, kterým by
se císař veřejně a způsobem úřadním
omlouval před forem předlitavským z toho,
co jako král uherský se svým uherským
ministerským předsedou ujednal a učinil
hotovou událostí.
Körben
císařův
Khuen
Körbr
Maďar
Vídeň
Uhry
10
article
Proto nepostrádají podstaty výklady
oněch politiků, kteří myslí, že ve vyjádření
koruny, které bude nejspíše ve středu ve
»Wiener Ztgu.« uveřejněno, nebude obsa-
ženo ani jediného slova, které by i jen zdán-
livě a sebe smělejším komentářem mohlo
býti tlumočeno jako nějaká omluva do Vídně,
nebo jako nějaká obžaloba do Pešti. Ba
slyšeli jsme dnes hlasy, které ukazovaly
k tomu, že císař vyhoví sice úsi-
lovnému žadonění dra. Körbra
a dá mu projev důvěry, vyzýva-
jící jej zároveň, aby setrv al
v úřadě, že však takové vymoženosti zů-
stavují leckdy trpkost, která chladným stí-
nem na budoucnost ulehá. Však nehledě
ani ke všemu tomu, osvědčení, kterým by
se zamítla žádost celého kabinetu za pro
puštění a kterým by se projevila aktivní
vládě důvěra koruny a ona se vyzývala, by
setrvala v úřadě, pro dra. Körbra nemá
vzhledem na jeho úkoly té důleži-
tosti, jaké mu snad on a jeho přátelé v tisku
německém a táboře německém přisuzují
Wiener
Vídeň
Pešť
11
article
Bylo pověděno bez újmy pro vážnost a váhu
nejvyššího činitele ve státě, že pro dra.
Körbra cenu by měl projev důvěry, kdyby
mu ji vyslovil český klub; projevu
shora že snad potřebuje, ale platný mu
nebude nic, projevu z dola že však rozhodně
potřebuje, — bez něho jest vydán na dále
nebezpečí, že bude sklácen nejbližším
vichrem.
»Zeit« zděluje z pramene prý nejlépe
informovanéhu: Čísař v pěti dnech, po které
nalezal se dr. Körber v napjetí a po které
marně čekal na povolání do dvorního hradu,
přijal v Schönbrunnu četné osoby, se kte-
rými jedna! o sestavení nového
kabinetu. Těžkosti však, jaké se vyskytly
po té stránce vzhledem na letní klid, byly
tak velké, že žádná z povolaných
osob nechtěla se odvážiti pře-
vzíti jakékoliv poslání. Teprve
potom císař opět vrátil se k dru. Körbrovi.
Vlastnoruční list panovníkův rediguje se
v ministerstvu — zahraničním a bude
obsahovati kromě jiných odstavců také pas
sus, ve kterém koruna vyslovuje přání, aby
mír mezi národnostmi obývajícími království
a země na říšské radě zastoupené, byl
zjednán«.
doktor
Körber
dvorní hrad
Schönbrunn
12
article
Officiosní »Wiener Allg. Ztg.« uveřejňuje
tento bulletin, který zasluhuje snad víry,
jakkoliv offieiální zprávy poslední doby jsou
úplně diskreditovány: »Mimo vše nadání
ministerská krise nedošla ani dnes do stadia
rozhodnutí definitivního. Dnes byl ministerský
předseda císařem přijat, ale k formálnímu
vyřízení demisse nedošlo. Ani zejtra ve
»Wiener Ztgu« nebude uveřejněn vlastno-
ruční list císařův ministr presidentovi. Cesta
panovníkova do Išlu jest opě
odložena na dobu neurčitou.
V sobotu pokládána krise meritorně
urovnanou, dnes podobá se, že skončena
ještě není. V politických kruzích má se
za to, že těžkosti, které vznikly, souvisí se
včerejším pobytem uherského mini
sterského předsedy ve Vídni.
Doufá se, že zejtra bude zjednáno jasno
Okamžitě však situace jest úplně nevyjas-
něna. Chef císařské kabinetní kanceláře
Schiessl měl dnes odpoledne poradu s m.-p.
drem. Körbrem.«
Ve vládních kruzích tvrzeno večer, že
vtastnoruční list císařův bude sdělen v zej
třejší ministerské radě, jež konati se měla
dnes, byla však zase odložena, potom pak
že bude ve středu ráno úřadně uveřejněn
Někteří ministrové hodlají zejtra večer opu-
stiti Víden.
Krise.
Officiosní
Wiener
Allg
Išlu
Vídeň
Schiessl
13
article
Z Vídně, 7. července. Ať vlastnoručn
list císařův dru. Körbrovi vydán bude
zejtra či pozejtří a ať zní jakkoliv, jedno
jest jisto již nyní: dr. Körber utrpě
porážku. Připravily mu ji jeho listy
zvláště mnohomluvná jeho velebitelka » Neue
Fr. Presse«. Kdyby tento žurnál nebyl dik-
toval, že musí býti v projevu koruny osvěd
čení ve příčině dualismu a ve příčině ná
rodních koncessí vojenských, mohl dr. Körber
ukázati na vyjádření koruny, kterým se mu
vyslovuje důvěra. Takto však, nebude liv
projevu tom, co se prohlašovalo nejdůleži-
tější jeho podmínkou, sevrkne se celá pu-
blikace na věc, jež nemá ceny a podstaty
žádné. Setrvati mohl v úřadě dr. Körben
také bez krise. Požehnání na další cestu pak
nic mu neprospěje, neodklidí-li překážku.
kterou jest česká obstrukce prot
všemu, co dr. Körber zamýšlí a čeho stát
potřebuje.
Z Vídně, 6. července. Londýnské listy.
které sem dnes došly, obsahují tento te-
legram z Vídně, datovaný ze 3. července;
»Wiener Zig.« uveřejňuje vlastnoruční lis
císaře Františka Josefa I. dru. Körbrovi
premierovi, kterým dr. Körber ponechává s
v postavení, které měl dosud, od 1. července
1903 do 30. června 1904.« Kdo by se do-
mníval, že jest tím dána chefu nynější vlády
jaksi celoroční plná moc, nechať si vzpo-
mene, že 2. července byla ve » Wienen
Zigu.« nejvyšším rozhodnutím prodloužena
kvota na celý rok.
Körber
Neue
doktor
Körben
Wiener Zig
Körbr
Wienen Ziga
Vídeň
Francie . Presse
císař František Josef I . doktor
14
article
Situace v Uhrách.
Z Pešti, 6. července. Strana neod-
vislosti a osmačtyřicátníků ko-
nala dnes večer konferenci, která trvala ce-
lých pět hodin. Poslanci vládě blízcí byli ve
většině. Prohlásili, že hr. KhuenHedér-
váry dostál svému slovu, pročež že také
strana jest povinna dostáti svému. Tímto
slovem vázána jest při zákonech o zatímném
rozpočtu, o nezvýšeném počtu rekrutůva
řádném rozpočtu. Válečnou skupinou bylo
prohlášeno, že ještě nestaly se žádné ústupky,
že hrabě Khuen ve Vídni prohlásil, že
chce také ve stavu mimozákonném
rozpustiti sněmovnu a vypsati
násilným způsobem volby. Bylo
dodáno, že zájem země jest vyšším stalkem
než zachování daného slova. Většinou šesti
hlasů bylo pak usneseno setrvati na reso-
luci původní, jež obsahovala podklad pro
dohodu mezi Khuenem a stranou ne-
odvislosti. Poslanec Barabáš pro
hlásil, že bude bojovati dále, že z klubu
nevystupuje, však předstoupí před voličea
jestliže tito nevysloví souhlas s jeho názory
a jeho odhodláním, že vzdá se mandátu
Poslanec Košut odvolal svou re
signaci.
Z Pešti, 6. července. Ve straně n
odvislosti žádal poslanec dr. Pichler, aby
vyčkán byl napřed vlastnoruční list panov
níkův, který bude vydán rakouskému před-
sedovi ministerstva a dodal, že o nějakém
zasahování do uherských poměrů nemůže
býti ani řeči.
Khuen
Barabáš
Košut
doktor
Pichler
Uhry
Pešť
Vídeň
Khuen
15
article
Politická vražda.
a. Z Florencie, 6. července. V malém
městečku Figlině byl vůdce monarchistické
strany, obecní rada Giani neznámými vrahy
ubodán dýkami. Občan, který vraždu tuto
odsuzoval, byl socialistou Grifonem nebez-
pečně pobodán nožem. Jelikož jedná seo
politickou vraždu, jest v městě velké rozči-
lení. Čelní socialisté a anarchisté byli zat
čeni, někteří prchli. Město obsazeno vojskem.
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 6. července. (C.-B.) Včera
konal se ve Štyrském Hradci I. sje zd
štyrských agrárníků, jehož zúčast
nilo se asi 4000 sedláků. Přijato několik
resolucí.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 6. července. (C.-B.) Než přešl
poslanecká sněmovna k jednacímu pořadu,
posl. Pap (košutovec) stěžoval si na vládní
reskript, rozeslaný municipiím, protože by
vydán dříve, než nová vláda nastoupila své
úřady a obsahuje vyzvání k podpoře vlády
ač municipia za mimozákonného stavu na
př. daně nesmějí vymáhati.
M. p. hr. Khuen prohlašuje reskripe
za zcela zákonný, protože vláda byla jmeno-
vána úplně dle zákona. Pokud týká se otázek
jež se řešiti mají, může žádati pouze pro
vádění zákonů králem schválených.
Khuen
Florencie
Vídeň
Pešť
Pap
obecní rada
Štyrský Hradec
poslanecký sněmovna
16
article
Po přechodu k jednacímu po
řadu posl. Košut odůvodňoval svůj pilný
návrh na odloučení autonomního cel-
ního tarifu od celního a obchodního
spolku a na podání zvláštní předlohy celního
tarifu autonomního, pravě, že je svrchovaný
čas, aby všechny strany šly ruku v ruce
provedly hospodářskou sanaci. Rozbírá ob
šírně Szellův garanční zákon, líčí politickou
situaci, jež vylučuje včasné vyřízení v Ra
kousku a žádá, by se přijal jeho návrh jako
pomoc v bouřné době, aby se mohlo za-
hájiti vyjednávání s cizími státy a nenastai
mimozákonný stav také v tomto oboru.
Ministr president Khuen souhlasís
hlavní thesí Košutova návrhu, neboť by prý
rád podporoval hospodářské zájmy. Bylo by
proto nejlíp, kdyby se zjednal úplný pořádel
parlamentní. (Hlučná pochvala v pravo). Dokud
je naděje, že bude moci podporovati zájmy
země na základě společného celního územi.
nemůže podporovati Košutem vylíčené snahy
Ostatně myslí, že cesta navržená Košutem
nehodí se dobře k ochraně zájmů, o nichz
správně uvažoval, souhlasí však s Košuto
vým návrhem, aby jednalo se o jeho návrhu
až otázka stane se aktuální. (Pochvala
v pravo.)
Sněmovna usnesla se, že by ráda ro
kovala o Košutově návrhu a svým časem
ustanoví, kdy se rokování provede.
Košut
Khuen
Košutův
17
article
Potom rokovalo se dále o vládním
programu.
Posl. Langyel (košutovec) měl dvou
hodinnou obstrukční řeč a volán k po-
řádku pro výrok, že spletené poměry v Řa
kousku nenapraví se leda suspenďováním
ústavy.
Min. předseda hr. Khuen prohlašuje,
že souhlasí s Košutem, že třeba sprostitise
mimozákonného stavu, neboť proto převza
sestavení ministerstva. Na Košutovo tvrzení
že on (hr. Khuen) nezná v Uhrách politické
půdy a nezná národní potřeby a snahy
strany, praví, že byl po dvě období uher
ským poslancem, potom velkým županem
jako bán členem panské sněmovny uherské
Po 20 let byl s uherskými vládami úplně
solidárním a znal jejich politiku dokonale.
Na Košutovu poznámku, že změna kabinetní
byla zbytečná, odpovídá, že příčinou změny
bylo to, že Szell nechtěl ustoupiti s posta
vení, jež zaujal v projednávaných otázkách.
Szel nežádal to, co on navrhl. Szell nechtěl
zastupovati program, jejž on (řečník) předložíl
Schvaluje Košutovo prohlášení o nezávaz
nosti jeho porad s vůdci stran. Naproti posl
Frankovi poznamenává, že vláda považuje
za svou povinnost, zachovávajíc zásadu spo-
lečenství armády, podporovati snahy národa
jež v danou chvíli mohou se uskutečniti
(Hlučná pochvala v pravo) Naproti hr. Zi-
chyovi poukazuje na význam liberalismu
v národním vývoji a praví, že konfessionální
politika liberalismu musí se prováděti dál
Nyní nepomýšlí předseda ministerstva
na revisi domácího řádu ani na rozpuštění
sněmovny a chce obnoviti parlamentní po
řádek obyčejnými prostředky.
Posl
Khuen
Košut
Košutův
Szell
Szel
Franco
Uhry
panská sněmovna
18
article
Rokování bylo potom přerušeno.
Na konec schůze došlo v žurnali
stické loži ke rvačce mezi redakto
rem košutovských novin a redaktorem časo
pisu »Magyar Szos, jenž poslední dni na
padal prudce posl. Košuta, radě mu, abys
zastřelil.
Proslýchá se, že předseda hr. Appony
oba tyto redaktory vypoví z poslanecké sně
movny.
Rozmluva s bánem Pejačevičem.
Z Pešti, 6. července. (C.B. uher.
»Fremdenblatt« uveřejňuje v nedělním
čísle rozmluvu s chorvatským bánem br
Pejačevičem. Dovídáme se s kompetentní
strany, že některé části oné publikace jsou
nesprávny, zvlášť bánovy vývody o ně-
kterých otázkách, jimž zpravodaj snad ne-
porozuměl, jsou sděleny veřejnosti nesprávně
Uherští socialisté proti vládě.
Z Pešti, 6. července. (C. B. uh.) Včera
odpoledne uspořádali zdejší socialisté schůzi
lidu, které zúčastnilo se asi 15.000 osob.
Několik řečníků útočilo prudce na vládu hr.
Khuena a prohlašovalo, že budou podporo-
vati všelikou opposici proti vládě. Demon-
stranti táhli pak před Košutův byt a tam
demonstrovali.
Magyar Szos
Košut
Pejačevič
Košutův
Pešť
19
article
Události v Srbsku.
Z Cetyně, 6. července. (C. B.) Srbský
vyslanec plukovník Va si č odjel do Běle-
hradu.
z Bělehradu, 6. července. (C. B
Noviny oznamují, že státní radové Nikola
Pašič a dr. M. Vujič zadali za pro-
puštěnou.
ša. Z Bělehradu, 6. července. Státní
radové dr. Vuič a Nikola Pašič, vůdci
mírných radikálů, podali králi demisi pro
odpor, jejž proti jejich jmenování činili dva
radikální a jeden liberální ministr.
Z Balkánu.
Z Petrohradu, 6. července. (Köln
Ztg.) Situace na Balkáně pojímá se v řídí-
cích ruských kruzích velmi vážně, ale
klidně, neboť je naděje, že Turecko, zejmena
však Bulharsko uposlechnou důtk livých.
dobře míněných rad Rakousko-Uherska
Ruska, jednajících v úplné shodě s ostat-
ními velmocemi, a zachovají pořádek ve
svých zemích. Bulharsko se mýlí, ujišťuje
se, myslí-li, že po šťastné vojně bude moci
si přivtěliti Makedonii. Rusko je pevně
odhodláno neobětovati za utopistické snahy
balkánských národů ani kapku krve svých
synů.
Z Cařihradu, 5. července. (C.-B.
Úřadní list v Drinopoli uveřejňuje podrob
nosti o boji s četami od 23. června.
Dle zpráv z Drinopole dvě skupiny ozbroje-
ných bulharských vystěhovalců měly srážky
s tureckými hlídkami. Členové jedné skupiny
byli překročivše hranice zatčeni a dopraveni
do Plovdiva.
Z Cařihradu, 5. července. (C.-B.)
Porta hodlá, až dostane opis bulharského
okružníku, rozeslati cirkulář svým vyslan-
cům a v něm vyvrátiti bulharská tvrzení.
Pašič
doktor
M Vujič
Vuič
Köln Ztg
Srbsko
Cetyně
Virginie
Běla
Bělehrad
Balkán
Petrohrad
Turecko
Bulharsko
RakouskoUhersko
Rusko
Makedonie
Cařihrad
Drinopol
hrad
20
article
Řecké nepokoje.
Z Athén, 5. července. (C.-B.) Za pří-
činou hlučných projevů v Pyrgosu pro hro-
zinkový monopol ministr vojenství vyslal
tam jízdu.
President Loubet de Anglie.
Z Paříže, 6. července. (C.-B.) Presi-
dent Loubet odejel ráno, provázen ministrem
zahraničních věcí Delcassém do Boulogne.
Četné obecenstvo provolávalo: »Ať žíje Lou-
bet! Ať žije republika!« Do Boulogne přibyl
o 10. hod. dopol. za ovací obyvatelstva
o 11. hod. 50 min. odplul křižákem »Gui-
chen« do Anglie.
Z Boulogne, 6. července. (C. B.) Od-
povídaje na vítání zdejšího maira, president
Loubet vyslovil naději, že nynější jeho
cesta tak jako minulá bude míti šťastné ná-
sledky pro světový mír a pro další vývoj
obchodně politických a průmyslových po-
měrů mezi Francií a velkými sousedními
zeměmi, na němž velice záleží každému
o svou vlasť opravdu starostlivému Fran-
couzi.
Loubet
jít Anglie
Atény
Paříž
Boulogne
žít republika
Gua
Anglie
Francie
Loubeta
21
article
Z Doweru, 6. června. (C.-B.) Fran-
couzské loďstvo připlulo sem o půl 2. hod.
odpol. Když bylo na dozoru, angličtí mino-
borci vystřelily 21 ran. Ve 42. hod. president
Loubet vystoupil na pevninu a odjel do
Londýna.
Z Londýna, 6. července. (C.-B.) Pre-
sident Loubet přibyl ve 4 hod. 15 min. na
nádraží Viktorie a byl slavně uvítán od krále
a členů královské rodiny. Potom jel s krá-
lem a komonstvem do York housu. Po celé
cestě ozdobenými ulicemi byl srdečně po-
zdravován.
Z Londýna, 6. července. Všechny
časopisy na úvodním místě vítají president
Loubeta. Články psány jsou vřelými
slovy a poukazuje se v nich na sousedsk
a kulturní styky obou zemí a na sympati
ekou osobu presidenta a oceňují se přátelské
poměry. Ulice, kterými Loubet pojede,
jsou velmi bohatě vyzdobeny, zejmena Pi
cadilly a St. Jamesstreel, v nichž stožáry
ovinuty jsou červenou látkou a spojeny řetězy
růží a přes příč ulic napnuty jsou francouzské
prapory. Obloha jest zachmuřena a počasí
neni tudíž spolehlivé.
Fran
Loubet
Londýn
St . Jamesstreel
Viktoria
22
article
Japonská krise.
Z Tokia, 5. července. (»Times«.) Císa
nařídil m. p. Katsurovi, aby podržev
svůj úřad, šel na krátkou dovolenou. Oče-
kává se obecně, že docílí se dohody beze
změny kabinetu.
Z Rooseveltových řečí.
Z Nového Yorku, 5. července
(C.B.) President Roosevelt měl včerav
Huntingtonu řeč, v níž pravil, že Amerika
potřebuje dobrého loďstva jako nejlepšího za-
jištění míru. Mimo to učinil výrok, který
vztahuje veřejnost na trusty. Pravil totiž, že
zločiny hrabivosti a záludnosti musí býti
trestány rovněž tak přísně jako zločin ná
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 6. července. (Zvl. tlgr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 22.000 metr. centů.
Platila: pšenice tisská 81.5 kg K 7. 85,
81 kg K 780, hodmezö - vašarhelská 80 kg
K 7.80, peštská 78.5 kg K 7.70, 76.4 kg
K 74713. čanadská 78 kg K 7.70, zentská 76 kg
K 7.6219, banátská 77.3 kg K 7..30 s příměsl.
pančevská 77 kg K 7.30 s příměsí na čtvrt
leta; žito K 6.— až 6.05, ječmen ke krmení
K 5.65, oves K 5.55 až 5.75, kukuřice
(+— 5 haléřů) K 6.35.
Termínový obchod byl pevný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 7.18, žito na říjen K 6.09, oves na říjen
K 5.34, kukuřice na červenec K 6 34.
na srpen K 6.33, na květen 1904 K 50 24.
řepka na srpen K 11 65.
Plodinový trh byl beze změny a o
Rooseveltův
Roosevelt
Platil
Tokio
Nový York
Huntington
Amerika
Pešť
kg
24
article
bytu.
Počasí na bouřku.
25
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Ztrhů cukerních.
V Praze, 5. července.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Ačkoliv průběh cukerních trhů v minulém týdnu
mimo nadání byl dosti pohnutý, nezaznamenáváme
přece žádné podstatné změny v situaci. Tou mohlo
by býti dnes jen vydatné zlepšení statistické posice
které opět může býti způsobeno jen značnějšími ná-
kupy našich hlavních konsumentů, totiž Anglie
toho nebylo.
V první dva dny v týdnu, z nichž první u nás
byl ještě svátkem, sestup cen a ochabování nálady
učinily další pokrok, čehož příčinou byly opět četné
realisace letních lhůt. Tyto nebyly sice značny a zdají
se býti již ukončeny, přes to však při stálé nechut
ku podnikání stačily úplně, by zavedly trh ještě blíže
ke kraji silné baissy. Francouzská spekulace při tom
snažila se i tentokráte, seč byla, by dalšímu ústupu
zabránila; dělo se to opět nákupy nové kampaně, což
skutečně bylo brzdou pro ustupující ceny, třeba že
ne dosti silnou. Z těchto kruhů prozrazuje se nyní
již nepokrytě, co jsme na tomto místě již před časem
uvedli, že nákupy francouzských haussierů nedějí se
z nějaké nezdolné důvěry v příští siluaci, jako spíše
ze snahy sebezáchrany, neboť každá, třeba na pohled
nepatrná ztráta z dnešních cen má pro ně vzhledem
k velikým zásobám ohromné ztráty v zápětí.
Avšak ani tyto nákupy spekulace nebyly by za-
chránily trhy od dalšího ústupu, kdyby pomoc nebyl
přišla s jiné strany. Tentokráte byly to německé raíi
Praha
Anglie
26
article
nerie, které nenadálým zasáhnutím v trh všeobecně
překvapily, lakže takřka rázem ze všech trhů hlášeno
smýšlení pevné a ceny rychle stoupaly. Tyto koupě
měly příčinu svoji v té okolnosti, že v Německu ho-
dlají rafinerie na srpen liberovati větší množství zboží
do konsumu a zvýšiti při tom zároveň slevu za cukr
do 1. září neprodaný (tedy opak postupu našich ra-
finerií). Vzhledem k tomu přikročily některé větší
rafinerie k nákupu staré suroviny: již pouhá poplávka
po ní u surováren slačila, by ceny poněkud slouply.
a když nedostatek nabídky se strany továren přiměl
rafinerie k nákupu z druhé ruky a tato potom pro-
váděla koupě úhradní, daly se ceny ihned do veselých
skoků nahoru, jakých jsme již delší dobu neměli.
Ovšem dlouhého trvání talo ukvapená malá haus-
sa míti nemohla, již z té příčiny nikoliv, že byla vý-
znamu spíše lokálního a že při tom celkem takéo
veliké množství nešlo. Proto jakmile rafinerie přestaly
opět kupovati, trhy stejně rychle vracely se do svých
dřívějších kolejích, kterými bude se jim patrně ubírnt
ještě delší čas.
Německo
27
article
Ve příčině sjednání nového kartelu naších cukro-
varů dlužno za minulý týden zaznamenati jen, že
rafinerie odpověděly na proposice surováren. Ochota
k utvoření kartelu jest i na této straně zřejmá, nebol
i zde jest ho k zatímnému zabezpečení existence stejně
zapotřebí; jak se však dalo očekávati, rafinerie žá-
dají i tentokráte pro sebe výlučné právo výroby bí-
lého zboží, kterýzto požadavek, jak jsme před týdnem
vytkli, znamenati bude pro obě skupiny interessentů
nejtvrdší oříšek. S jeho louskáním bude započato ji
v nejbližších dnech.
Do těchto přípravných prací rušivě zasáhla zpráva
z Ameriky, že tamější vláda jest odhodlána stíhat
trestnými ery i cukr kartelový, což dle dalších zpráv
z Londýna mohlo by býti následováno i u vých. Indie.
Amerika
Londýn
Indie
28
article
Přílišná rychlost v tomto vyhrožování se strany Ame-
riky, vlasti všech kartelů, ringů a trustů, jest při nej-
menším podezřelou, zvláště vzpomeneme-li, jak rychle
rozšířila se před půl rokem u nás zpráva, že americká
vláda podobně hodlá odpověděti na náš kontingentační
zákon... A rozšiřování objednané zprávy té, která
svůj původ měla v Praze, stalo se v době, kdy ve vlád-
ních kruzích amerických na podobné opatření ještě
nikdo ani nepomýšlel.
Avšak i kdyby zmíněná zpráva lentokrále byl
pravdivou, mnoho by neznamenala. Nad odbytem
našeho cukru do Ameriky učinili jsme již dávno kříž,
a pokud se vých. Indie týká, nemáme k obchodům
s ní zapotřebí žádné ciziny, která by k trestným sráž-
kám s ceny tak byla ochotna. Zde vystačíme s Terstem
nebo se svým přímým stykem úplně.
Náš trh se surovinou zahájil minulý týden
chabým smýšlením, které již ve středu se uklidnilo,
aby ve čtvrtek a v pátek pod dojmem přiznivých zpráv
z Německa ještě dále se upevnilo. Včera opět zavišdl
již ton klidnější a ceny ustouply. Vybídka továren
byla však i při stoupajících cenách malá, takže starého
cukru prodáno pouze asi 3000 q zadních výrobků.
Praha
Indie
Terst
Německo
amerika
29
article
Naproti tomu počíná nyní častěji přicházeti na trh
zboží nové kampaně, jehož prodáno pro vnitrozemské
rafinerie v posledních dvou dnech 9000 q. Obchod
v něm byl by jistě čilejší, kdyby oceňování zboží toho
dálo se stejnoměrněji; když však nabízí se dnes za
novou kampaň o K 1.10 až K 1.— méně než za zboží
pohotové (ovšem řídí se to také dle poloby dolyčných
stanic) a tento rozdil vejde ve známost, dochází k
závěrkám jen přídku. Upozorňujeme však poznovu.
by surovárny při těchto prodejích vymiňovaly si pří-
platek pro případ uskutečnění nového kartelu
Tri končí při klidném směru záznamem K 20.35
za I. výrobek pohotový a K 18.30 až 19.80 za výrobky
zadní B. 88 v paritě ústecké
Na domácím trhu s bílým z Božím není stále
žádné změny. Na červenec uvolněné množství konfin-
gentu při slabé poplávce nemá dosud snad žádná to-
várna rozprodáno, neboť jak obchod tak i konsument
zásobuje se měrou jen nejnutnější. Minimální a ma-
ximální ceny B. K 84.50 za I. homol. rafinádu franko
Praha jsou nezměněny. — Také trh terstský byl
po celý týden při malých obratech skoro nečnný, ceny
zůstaly však celkem na své výši z předminulého tý-
dne — V Londýně cena bílého zboží ze vzestupu
po celý týden při malých obratech skoro nečinný, ceny
vykazují novou ztrátu. Rakouský granulated prodá-
ván tam včera pohotový za sh. 9.3 a na srpen z
sh. 9.414.
Praha
Londýn
za I
30
article
Průměrné ceny našeho trhu obnášely za
suroviny bílého zboží
z Ústí z Prahy granulated centr. pile
korun
1903 . . 21.13
20.48
23.34
23.28
v červnu:
1902 .. 1722 1e.8 2038 1921
od Nov. roku
1903 . . 2206 21.41 24.02 23. 1e
1902 . . 1765 17.21 21.03 19. 98.
O trzích německýck učiněna hližší zmínka
již výše. Vzestep tamějších cen zanechal však po
sohě malou stopu, neboť včerejší ceny jsou asi o 10
fen. vyšší, než byly před týdnem.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden:
1903
1902
rozdi
tun
tun
tun
dle Lichta . .. . 2,688.821 2,734.386 (— 45. 565)
dle Czarnikowva . 2,904372 2,910.676 (— 6 304)
O řepě znějí zprávy i za tento týden příznivě,
ačkoliv (vyjma Francii) všude počíná se jevili již
nalehavá potřeba další výdalné vláby.
Z kolonií oznamuje se celkem příznivý stav
třtiny na Kubě, kde v poslední době spadly častější
deště; v Louisianě zavládlo chladné počasí s nedo-
statkem vláhy. V Qucenslandu poměry povětrnostní
ponékad se zlopštly-
Ústí
Praha
Francie
Kuba
Louisiana
20.48
31
article
Z trhů chilních. Počasí bylo v minulém týdnu
trvale příznivě. Bylo jasno a teplo a jen ojediněle
pršelo. Osení dozrává tak za velice příznivých pod-
mínek, stav jeho jest uspokojivý. Žito se tu a tam už
žne, kdežto žně pšenice se letos poněkud opozdily.
Vodní poměry se málo změnily. V cizině jest počas
rovněž příznivé. Také v Americe, kde minulého týdne
se ozývaly důvodné žaloby, se poměry zlepšily. Na
trzích zahraničních pevnost týdne předešlého povolila
a obchod, který nebyl nikterak valný, jest pokud
mežno ještě skrovnější. Ceny při tom nemohly do-
držeti. Direktivu dávají opě: trhy zámořské. Tam ceny
neustále povolovaly a na konec zlaciněly o 4—5 c
Trhy anglické následovaly zpráv amerických: byly
chebé. Také na německých trzích smýšlení povolovalo.
Z počátku byl ještě pro pohotové zboží poněkud zajem,
ale později nemohly ani tu ceny dodrželi a stejně jako
kursy lhůt pozdějších zlaciněly asi o 11/42 c. Na trzích
francouzských bylo znáti přece trochu koupěchlivosti,
ale v kursech nedošlo to výrazu, zisk je pranepatrný.
Amerika
32
article
Na ostatních trzích kontinentálních zůstal odbyt skrov-
ný a ceny spíše klesaly. V Pešti bylo smýšlení trvale
cbobé, obchod slabý a ceny všech druhů povolovaly
Pro pšenici bylo smýšlení hned na počátku lýdne mdlé
a zůstalo trvale chabým. Nabídka byla vlivem přízní-
vých vyhlídek na žně při silných dovozech stále ochol-
ná ba chvilemi i naléhavá, kdežto mlýny jevily silnou
zórželivost a chovaly se vdmílavě i při levnějších ce-
nách. Skrovnější druhy pšenice byly téměř neprodejné
a ceny klesly o 25 až 30 h. Teprve ke konci týdne
bylo smýšlení poněkud příznivější, ale na ceny zůstalo
to bez vlivu. Celkové obraty činily pouze 70.000 a
S žitem nebyl obchod jen minimální. Vývozci i místni
konsumenti chovali se odmitavě a co bylo přece pro-
dáno musilo se dáli levněji až o 20 h Znamenalo
K 6.00—6.10, první jakost 6.15—6.20 Pro ječmen na
kreupy a ke krmení bylo smýšlení chabé. Nabídka jest
mírná, ale také poptávka zůstala chladnou a ceny z po-
sledního týdne sotva dodržely. Placen byl K 5.80 až
6.—. Oves byl jen slabě nabizen, ale také poplá vka
po něm byla jen nepatrná. Pří skrovných obratech
byly ceny z počátku klidné, později se sice smýšlení
upevnilo, ale ceny o 10 K klesly. Obraty činily asi
3000 q. Dle karvy a čistoty placen byl K 5.50—5.95.
S kukuřicí byl jak pro vývoz tak i pro spotřebu ob-
chod jen slabý, cena byla K 5.20—5.40. Repka stará
pehotová znamenala K 10.50—11.50, nová K 11..25.
Repka
Pešť
33
article
Terínová na srpen 1903 byla mdlá a platila K 11.60
až 11.70. Semeno konopné znamenalo K 9.50, viker
bez ochodu K 5.50—6.— vše z Pešti.
Obchodní smlonvy. Jednání Ruska a Německa
e aové obchodní smlouvě jsou a plném proudu. Dle
zprávy dobře informované „Berl, Börsz“ vyměnily s
oba státy výčet svých plání a požadavků. Rusko —a
tylo momenty jsou důležity i pro příští jednání rakou-
sko-ruské — prohlásilo prý, že by nečinilo námitek
proti minimálnímu clu na pšenici54 mk, že ale mus
Berl
Börsz
Pešť
Rusko
Německo