Periodikum ALTO Viewer

1

25. února 1905.

2

Císlo 56.

3

NÁRODNI LISTY

4

Strana 3.

5 article

tento projekt současně byl proveden a rovněž schy luje se ke svému zakončení. Přednosti tohoto sy- stému, třeba že provedení jeho stížilo nesmírně stavbu tunelu, jsou velmi četné a cenné z důvodů dopravy železniční. Možno tedy líci, že délka tunelu simplonského, resp. obou štol, hlavní i vedlejší, ob náší na čtyřicet kilometrů. S vrtáním tunelu započato bylo r. 1898 i trvaly tudíž práce průkopní po dobu 6ž2 roku. Podnikatelská firma Brandt a spol. zavázala se původně dokončiti práci do 13. května 1904, tedy za dobu 534 roku. Za proražení první části jednokolejného tunelu měla obdržeti sumu 541/4 milhonu franků, za pořízení druhé štoly pro jednokolejnou trať 15 millionů.

Brandt

6 article

Práce zahájena současně na soverní straně u Brigu jako na jižní straně u vesničky Iselly a po ti léta zpracováno denně 10 metrů rozměru. Avšak již v září 1901 objevily se na jižní straně horké prameny, chrlící ve vteřině 250 litrů vody, čímž postup v pra- cích nemálo zdržen. Při dalších vrtacích pracích vřelých pramenů stále přibývalo, takže za neplného roku musilo se vůbec v práci ustáti. Také na straně severní jevily se stále nové překážky značným přílivem vody a zvětralého, sypkého kamene. Pr lom naslávalo nesnesitelné vedro, jež v samém středu tunelu dosahovalo + 54° C. Následkem těchto ne- obyčejných políží zastavili podnikatelé práci úplně. prohlásivše, že jím v základě uzavřené smlouvy není naprosto možno dílo provésti. Švýcarská republik uzavřela na to s podnikatelskou firmou dodatečnou smlouvu, ve kteréž podnikatelům, vzhledem na mimo- řádně obtíže, přislíben honorář o 8 millionů franků větší, takže se stavební výlohy za obě tunelové části zvýšily z 69.5 millionu na 78 millionů franků. V této dodalečné smlouvě bylo dále ustanoveno, ž prvý tunel a základní galerie druhého budou do 30. dubna 1905 dohotoveny. V případě, kdyby těto pod- mínce nebylo vyhověno, mají podnikatelé za každý opozděný den platiti konvenční pokutu po 2000 francích. Že obrovské dílo v hlavních rysech jest dokon- čeno, jest v první řadě zásluhou nově pořízených hydraulických vrtacích strojů geniálního inženýra Branda, jenž, bohužel, před zakončením epochálníh díla zemřel. Brandovým vynálezem bylo docíleno, že prvé tři čtvrtiny tunelu v délce 14.912 metrů, rov- nající se délce celého tunelu gothardského, byly za dobu 41/2 roku proraženy. Jak známo, trvaly vrtac práce tunelu golhardského celkem 71/4 roku.

Brand Brandův

7 article

Katastrofy, jež práce v tunelu zdržely. Za dobu vrtání a stavby tunelu simplonského přihodila se řada katastrof, jež měly na průběh obromného podniku neblahý vliv tím, že značně jei zdržely. Uvedeme jen hlavní a významné případy. Těsně před vjezdem vyráží z tunelu divoký, hu- čící proud horské bystřiny, a řítí se čarokrásným vodopádem do říčky Doverie. Jest to onen mohutný a zlopověstný pramen, který v říjnu roku 1901 podni- katelstvu stavby tunelu připravil několik bezsenných nocí a zvýšil výdaje o několik millionů. Pramen tento. dávající za vleřinu tisíc litrů vody, tedy dvakráte více, než celá oblasť labsko-jizerská, určená k záso bování Prahy, na druhé straně opětně však stal se celé stavbě prospěšným. Temperatura v tunelu, dokud pramen nevytryskl, byla nesnesitelná. Ohromné vedro znesnadňovalo práci dělnictva, neboť každé chvíle někdo omdlel. Od té chvíle však, kdy podařilo se objevivší se ledový tok vésti poděl stěny tunelu, na- stalo příjemné ochlazení vzduchu a konečně docela normální teplola. U místa, jež označeno v jižní čásli tunelu jako čívrtý kilometr, udála se druhá neblahá a neočekávaná katastrofa dne 30. září 1902, jež zdržela pak práce o několik měsíců. Jen několik kroků od trati vedlejší štolou s hukotem ohlušujícím, říti se mohutný vodopád, ona prolatá tepna Simplonu. Svěd- vytrysknulí vody vypravují, že s ohromným racholem jakoby celý tunel se řítil, rozevřela se skalní stěna útesy odlétaly široko daleko a v zápětí na to počaly se chrliti několikametrovým otvorem spousty vod

Praha

8 article

Vše prchalo zděšeně zpět k východu, kam dorazila hučící voda dříve než prchající. Po kolena ve vodě se brodili a padali. Mohutným proudem vody tlačen nazpět i vlak v tunelu stojící. S nesmírným namáhá- ním a při neustálé práci ve dne i v noci v ledové vodě pořízen konečně poděl železniční trati odtok. posléze u samotného průlomu zvláštní štola. Po- zději opakovaly se tyto případy, že při prolamování tunelu vytryskl někde pramen vody. Nikdy však ne- bylo to již v té intensitě a pak byli podnikatelé na tuto možnost připraveni. Tak posléze všechny pře- kážky odstraněny a geniálností techniků využito jich ještě k dobrému.

9 article

Než podnikatelům bylo zápasiti i s jinými ne snázemi, s novým nepříjemným překvapením. Uká- zalo se, že pojednou vrtací přístroje počaly vyhazo- vati mazlavou hlínu, drobný štěrk a že vrtaná stěna počala se řliti. Přišlo se na vrstvy, jež nebylo možno více pomocí vrtacích strojů prokopávali. Mu- silo se počiti s ručním prokopáváním, jež stíženo bylo tím, že půda se sesouvala. Když konečně pod ohromným tlakem spadla mohutná vrstva, přikročeno k vyzdívání. Stalo se tak nejdříve konstrukcí dřevě- nou, než mohutné trámy lámaly se jako sirky. Vzata tedy na pomoc konstrukce železná. Z dvojitě pro- filovaných Iravers železa, 40 centimetrů silného, po- řízeny byly mohutné klenby. Tak zřízeno klenutí vesměs železné a i na těchto žebrech bylo viděti mo- hutný tlak. Nicméně nebezpečí sesutí je tím naprosto vyloučeno. Tak po měsíce pracováno bylo v této sypké půdě, až opětně naraženo na skalu, k nemalé radosti podnikatelů. Opětně k platnosti přišly parní stroje, pohánějící ohromné vrtáky. Při simplonském tunelu zachovánc přání projektanta Branda. Týž mě zásadu, že kažlý nově prolomený kus skálou mus býli ihned vyzděn, tak, aby zakončením prací vrta- cích, skončena byla i stavba tunelu a tento mohl krátce na to býti veřejnosti odevzdán. Stavbu tunelu simplonského řídili inženýi Sulzer-Ziegler z Winterthuru, Locher z Curychu Brandan z Iselly.

Brand Ziegler Locher Brandan Iselly Winterthur Curych

10 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Roosevellova adresa pennsylvánské universitě. Z Filadelfie se sděluje: U přiležitosti slavnosti penn- sylvanské university v den narozenin Washingto- nových zaslal president Roosevel! adresu, ve které praví, že dvě zásady Wasbingtonovy tvoří basi veškeré zahraniční politiky Spojených států, totiž býli v přátelském a spravedlivém poměru ke všem, ale zachovávati při tom ozbrojený mír. Rooseveli navazuje na slova Washingtonova, píše v adrese, že obsazení ostrovů Filippinských, chránění zájmů amerického obchodu na Východě, stavba kanálu pa- namského — vše to vyžaduje loďstva v patřičné síle. Pak teprve jest možno, pustiti se do zahraniční války. Problémy dnešního dne jsou sice spletitými a odlišnými od dob Washingtonových, avšak mohou býti řešeny na základě jasných a stále platných jeho zásad. = Zrušení rozsudku v bouřích kyšiněvských. Z Kyšiněva. 24. února. (C.-B.) Na základé srpnového manifestu byly všechny osoby, jež v procesu za vraždění židovky Spirokové a pro bouře v Kyšiněvě byly odsouzeny, počlem 22. trestu zbaveny.

Roosevellův Roosevel Washingtonův Spiroková Filadelfie spojený stát pennsylvánský univerzita

11 article

= Falešné 20koruny. V druhé polovici září 190 vyskytly se na kraňských trzích falešné 20koruny. Jsou dosti podařeně, jenže mají na světlejším žlutém poli odchylné stínění. Padělky jsou vyrobeny v Cle- velandu (Sev. Amerika) a vyskytují se již ve Štyrsku Chorvatsku, Uhrách, Běláku, Bregenci, Terstu v Haliči. = Zaplavená čásť města. Ke zprávě včerejšího odpoledního listu o zaplavení příslavního města Bari následkem prudkého lijáku telegrafuje se dále, že voda pozvolna opadává. Několik lidských životů bylo ztraceno. Škoda jest velmi značná, několik budov jes ohroženo. V zachraňovacích pracích se za dozoru úřa- dů čile pokračuje = Povodeň v Italii. Z Bari, 24. února. (C.-B. Voda zvolna opadává. Dosud nalezeny čtyři mrtvoly ale jsou obavy, že zahynulo více lidí. Škody na po lich jsou velmi velké. Vojsko pomáhá. Karabinier chtěje zachrániti dítě před smrtí, utopil se.

Seva . Amerika Chorvatsko Uhry Bělák Bregenec Terst Halič Bari

12 article Z literatury.

Z literatury. Tendenční rom á n. 22 — Mimoumělecká tendence v umění jistě nepřispívá k dokonalosti uměleckého díla:a přece tolikrát a stále opakována bývá žádost, aby umění sloužilo těm neb oněm, třeba velice vznešeným cílům, a přece stále, ne-li četněji. tedy stejně hojně se vyskytují umělecká díla ten- denční, sloužící jistým úmyslům — díla, jež nejsou sice uměleckým průmyslem, applikova- ným uměním, při tom však přece povstala zji- ných, než uměleckých popudů. Uměleckost ta- kových tendenčních děl, románů, je pak jen pomůckou, je prostředkem, jímž mají býti uve- deny do určité vrstvy společenské, na kterou mají působit. Nejsou to tedy díla, jen z uměle- ekých popudů vzrostlá, užitá pak veřejností kji- stému výchovnému, vzdělavacímu, agitačnímu i jinému cíli, ale díla s úmyslem do služeb určite myšlenky, osoby, strany stavěná — jako romány Beaconsfieldovy, připravující půdu jeho činnosti politické, jako romány Mayovy, sloužící prostě obohacení svého tvůrce — ač možno-li u tohoto řemeslného vydírání čtenářstva mluvit ještě o tendenci. Umělecký stupeň takové tendenční práce je přizpůsoben vkusu, který má obecen- stvo, k němuž se obrací. Tendenční literatura bolletristická, kterou vlivné kruhy politickýeh strán působí na smýšlení massy, neliší se svoj úrovní nikterak od krváků, ač je dirigována vyráběna na objednávku lidí velice intelligent- ních a uměleckého vkusu.

Beaconsfieldův Mayův

13 article

Jsou vskutku podivné tyto duševní pro- dukty, vyráběné ne nenadanými lidmi v intencích bystrých, vlivných a intelligentních lidí, a přece tak nízké, tak špinavé, tak ubohé, tak průzračně tendenční, jimiž se zpracovává nebohá lidská massa, která se naučila číst, jen aby lehčeji daln se vést. Jsou však naopak díla, básně, povídky i romány neobyčejné, i umělecké síly, směle úločící, schválně přiostřené, úsilně suggerujíeí ušlechtilé a nové myšlenky širokým vrstvám, myšlenky, jež znamenají plodnou setbu pro příští pokolení, jež připravují půdu pro zrozen nevých a silných duší. A probíráte-li konečně celé životní dílo tak mnohých plodných romanopisců, byť by sebe beztendenčněji a sebe čistěji jen umělecky byl vytvářeli svá díla, shledáte na konec, že i v je jich životním díle je silná tendence, činnost pro pagátorská, snaha uplatnit idey, působit na změnu smýšlení, obracet duševní proud své doby jiným směrem.

14 article

Je těžko vyhnout se tendenci — i v uměn — tíž, než se jí oddat a při tom ji řídit. Je málo těch umělecky silných, kteří jen ze své touhy a pro sebe ryze tvoří. Vše ostalní bývá podbarveno určitým zá měrem, a jde jen o to, pokud jsou si autoři vě demi cílů, k nimž spějí, snah, které propaguj a kterým slouží. V té věci je dosud málo uvě- domělosti v naší spisbě. Tak mnoho roste bez cíle, z imitačního pudu, ze snahy, dostat se kamsi, nabýt určitých posic, neb prostě jen tak vyrábět vedle jiných. Není umělecká ta vyslo- vená vedlejší tendence v umění, ale mnohem horší je ono bezvědomé plynutí určitým prou- dem, ona díla, jež vyrůstají na slepo z jistých směrů, jsou tendenčními bezůmyslně, z pouh své slabosti, přilinajíce bezvládně ke každému směru, v němž autor náhodou se ocitl. Nepůsobí jistě pouhým svým uměním díla, jimiž Sienkiewicz propaguje myšlenku polskou. Jokai maďarskou, Kipling anglickou, Freyta německou, ale jistě nejsou horší, než jiná, ne- mající dost niterné síly ani k tendenci — ani k umění.

Sienkiewicz Kipling

15 article

České spisy-

16 article

* Poděbradsko. I. OBraz minulosti i pří tomnosti okresu královéměsteckého, nymburského a poděbradského. II. Národní školství Poděbrad- ska. Vydává učitelstvo. Pořadatelé F. Brzák a F. J. Čečelka. — Kolínsko a Koufimsko. Díl. I. Úvahy všeobecné. II. Paměti osad na Kolínsku. III. Pamět osad na Kouřimsku. Chvalitebného úsilí, aby zevrubně napsána byl minulost i přítomnost všech koutů království našeho jehož podjalo se na mnoha stranách učitelstvo obec ných škol, dvě nové ukázky. Kolínsko a Poděbradsk tu vypsáno historicko-topograficky, lidovědně a stati sticky. Zevrubná místní znalost dovede s prospěchem těžiti z lokálně historických pramenů i z podání li- dového, ze soukromých zápisův a z nomenklatury pomístné,dosud nikoliv s dostatek prozkoumané, lim méně oceněné. V obou okresích měli pořadatelé ovšem předchůdce, jichž nesluší se mlčením pominouti. Na Kolínsku budiž jmenován Josef Vávra, na Kouřimsku Oehm, B. Bernau. J. Miškovský, na Poděbradsku Jan Hellich, na Nymbursku J. Emler a Ferd. Schulz. kteří zjednali si zásluhy sebráním bohatého materiálu Pro nejbližší sice, ale spolu nejtemnější dobu osví- censkou poskytují důležité údaje paměti milčického rychláře Františka Vaváka. K tomu druží se zápisy far, škol, obcí, spolků, panství atd. Přesný materiá statistický, čerpán z pramenův úřadních, zobrazuje dnešní poměry. Se zálibou podávány jsou obrazy pří- rodovědecké, namnoze účinkem novodobého živoln změněné. Četné snímky a portréty skytají zásobu cen- ného baviva pro přítší věky, Příklad okresů východo- českých nezůstane jistě bez následovníků i po ostat ních končinách vlasti.

F Brzák F J Čečelka Koufimsko Vávra Oehm Bernau J Miškovský Hellich J Emler Ferd Schulz Vavák Poděbradsko Kolínsko Kouřimsko národní školství Poděbrady obec ný škola

17 article

Slovanské spisy. * Červený smích. (Kpaci Cx. II n xooreci Jeoa Aeea. Copum »3nauin“ T. III. Velmi časové čtení! Drásavý, udolávající plai doyer proti vojně. Žádná pathetická slova, ani malo mocně vášnivý výbuch, ani šivavě dráždivé popicho vání proti jiným a zúmyslné svalování viny na ně koho — druhého. Jak to vždy chodí při „světo mírovém“ úsilí známého tisku. Ale prostými rysy sdělované, porážející nahé dojmy. Zvláštní způsoh ličení, jakési realisticko-symbolické „al fresco“ Vnější forma: úryvek z denníku důstojníka, jenž na dálném Východě přišel o obě nohy. „Červený smích?“ Smích červené, lidské krve krve, která uvádí vše v úžas, ale zároveň tryská pronikavým smíchem své červené barvy. Bitevní scenerie, různé episodky, vlčí jámy okopy, fugasy, šrapnely, děla, mezi tím živí lidě většinou tupě lhostejní ke zjevům prostíra jícíhos vůkol „červeného smíchu“. Lidé na bojišti! Všal nikoli dav bojujících, ani většina jeho, ale přece značná jeho čásí. Veliký počet těch, ktet patří do zvláštního jazaretu — duševně chorých — Hodně raněných? ptá se autor denníku vo jína zdravotního sboru. Voják máchl rukou: — Šílených moc. Více, než rančnýchl — Skutečně? — A jakž by nel Ale všechen tragism boje nevystupuje ani n bojišti, nýbrž jinde, daleko od samého bojiště, v okol- nostech jiného rázu. Hrdinovi Leonida-Andrejeva urvalo to obě nohy Sám však zůstal na živu; těší se životu a radostně vrací se domů, v rodinný kruh. Tu chodí vše po starém. Čistě, liché obydlí, žena, malka, syn. Ča- jové náčiní, jak přišlo tehdy do domácnosti jako sva- tební dárek, tentýž čistý ubrus! A kolem? Všichni se nějak tisní, jakoby něco skrývali. Nějakou úlohu hrají. A potom najednou slzy, dlouho pollačované vzlyky.

Cx Jeo Cop Hrdina Andrejev Leonid

18 article

— Což? Proč pak? — Od samého rána, povídá příchozí, nezaslechi jsem od vás slova, sám pořád plácám, směju se. těším se. Což pak mne nevidíte rádi? A co se tak vyhýbáte, pohledět na mne? Změnil jsem se tolik? Ani zrcadla nevidím! Schovali jste je všecka? „Červený smích“ dosahuje až sem, do zátiší A nikoli v jedinou pouze rodinu! Zalétá zvěstí te- lezrafickou i zprávou novinářskou. Také zde šíř svůj úžas jako tam daleko u svého zdroje. — Vždyť nelze beztrestně po desítky let a po staletí hlásati lítost, rozum, učit logice, budit po- znání!... žaluje bratr raněného. Nemohu přivyknouti vojně, můj rozum se příčí pochopit, vysvětlit, co v podstatě nemá smyslu. Million lidiček sebere se na určité místo, snaží se prováděti pravidelně každě hnutí, aby se navzájem ubljeli a všem je stejně bo- lestno, všichni jsou stejně nešťastní — co pak b jiného, než — šílenství ?. Raněný konečně sezná, že přestal být člověkem Zblázní se. Zemře. Bratr upadá v halucinaci. Spousta „červeného smíchu“ se šíří, a zachvacuje kde koho. A vojna i mír lak jsou spjaty, tak hrozně spolu souvisí, že jich svazek jen se upevňuje rozvojem — kultury. V tom hrozném poznatku vrcholí vypra- vování Leonida Andrejeva. „Červený smích“, můra která tím bolestněji naléhá, čím jemnocitnější je organism, čím vyšší vzdělání! Nelze beztrestně po staletí učit lítosti, rozumu —ný. logice a šířiti vědomosti Z vědeckých spisů.

Andrejev

19 article

* První výroční zpráva okresní nemocnice vine- hradsko-žížkovské od 15. května 1902 do 31. prosince 1903. Sestavili lékaři ústavu: Dr. Erazim Vlasák, dr Václav Michal, dr. Karel Komárek, dr. Ladislav Čer nický Pečlivě sestavená brožura počíná staskem n nedostatek spojení tramwayového k nemocnici, a dru hým, těžším a nenapravitelným steskem: pohrobn vzpomínkou na zesnulého primáře dra. Vlasáka. Bro žura je jako pohrobním pozdravem tohoto pilného nezapomenutelného muže: Ipí na ní kus jeho práce Ostatní obsah je veselejší: popis stavby a zaří- zení nemocnice dal by se tak, jak v brožuře vypsán zařaditi do nejmodernější učebnice hygieny; na vše pomýšleno; všecky vymoženosti vědy lékařské i tech nické zapřaženy ve službu lidumilného díla, a tak povstala vzorná nemocnice o 103 lůžkách, projekto- vaná však na 300 lůžek. Tuším, že stát sám bude míti velký zájem, aby vytoužené lepší spojení tram- wayové k nemocnici vinohradské se neuskutečnilo; příležitost ke srovnávání s c. k. všeob. nemocnicí byla by pak příliš usnadněna, a srovnání dopadlo by pro c. k. všeob. nemocnici přece jenom tuze špatně .. Následující stalistická zpráva uvádí počet ne- mocných: za rok 1902: 511 osob, průměrný počet oše- třovaných denně 41.75. Úmrtnost byla 16.04%% — zemřelo 82 osob. Příjem obnášel 136.290 K 12 h, vy- dání 135.537 K 62 h. V r. 1903 ošetřováno 1085 oso, průměrem n den počet ošetřovaných 67.60. Úmrtnost obnášela 13.82%. Příjem 161.980 K 88 h, vydání 157.234 K 9h.

Erazim Vlasák Václav Michal doktor Komárek Čer Vlasák

20 article

Ambulantně ošetřeno r. 1903 1894 osob. Následuje podrobná tabulka, uvádějící veškeré choroby ošetřo- vaných, rozdělení hemoených dle zaměstnání — sna až příliš podrobné — a podrobný výkaz operací. Pii prohlížení tohoto výkazu maně vzpomněl jsem si n nebožtíka prof. Maydla; to býval vždy jeho ideál, aby v okresních nemocnicích všady byli chirurgové mo- derně vyškolení, již dovedli by si zaříditi aseptický operační sál a instrumentarium a dovedli provádět i největší operace; sliboval si od toho na př. i ubývání desperátních případů rakoviny: vinohradská nemoc nice vykazuje rakoviny 70 případů — poměrně t vysoké číslo.

Pius profesor Maydl

21 article

Za statistickou čásť řadí se čásť vědecká: pojed nání o několika případech z chirurgie lebky: zhojený zánět mozkových blan po osteoplastické trepanac lebky dle Wagnera, a dva případy střelných ran lebky vše doloženo zdařilými reprodukcemi fotografií i skia gramů roentgenováním získaných, vesměs v nemoc nici sekundárním lékařem zhotovených Na to připojeno zpracování sdělných nemocí v ne mocnici vinohradské ošetřovaných; potvrzuje setu stará zkušenost, že do nemocnic bývají dávány bohu žel jen případy nejtěžší, takže úmrtnost je pak veliká tím mají zkušenosti o epidemických chorobách, v ne mocnicích získaně, význam více klinický, než epide miologický. — Škoda, že do zpracování nebyla po jata tuberkulosa; vykazujeť největší počet ošetřova ných na nakažlivé nemoci — 280, z těch zhojeno8 (z toho 40 luberkulos žláz, 20 tuberkulos kostí, tedy tuberkulosních nemocí chirurgických, žádná tuber- kulosa plic); 118 zlepšeno (z loho 75 tuberkulos plic) 9 nevyhojeno, 74 zemřelo V úvodu slibují lékaři, že podají každý rok po drobnou, ba ještě zdokonalenou zprávu; možno jin i české vědě lékařské předem gratulovati: podobné zprávy nemají jen lokální a statistický význam, alo i svou váhu vědecko-literární.

Wagner

22 article Odborné spisy.

Odborné spisy. * Knihovna »Merkuru«. Č. 1. Cezlou na Soluň. I. Obchodní poměry v Chorvatsku Sla vonsku a v jižních Uhrách. Napsal R V Praze 1905. Nákladem spolku »Merkur«. V komis knihkupectví F. Řivnáč. Nedávno bylo upozorněno na důležitý spis chorvatského publicisty. Stjepana Radiče »Moderní slovanská kolonisace«, kniha, již nelze ani dost vřele doporučiti pozorností našich kruhů odborných i politických. Přítomný spisek ob sahem i záměrem vhodně se připojuje k dílu. Pisatel snaží se, přesvědčiti naše výrobce a obchod- níky, aby ve vlastním zájmu obraceli pilnou po zornost na slovanský Jib, kde pro zájmy naše národohospodářské dřímá budoucnost. V samém Chorvatsku žije přes 2 milliony Slovanů (z toho na 30.000 Čechů), v jižních Uhrách pak přes 1 million Slovanů (na 25.000 Čechů), aniž tu obchod — vyjma města srbská — byl právě v rukou slovanských. Však obyvatelstvo je vesměs přístupno slovan- skému sblížení a navázali zde praktické styky vzájemné je tu pro český obchod jen otázkou čipernosti. Lze tu zjednati dobrý odbyt pro české zboží i objeviti prameny nákupu u zdejších firem slovanských, však neméně lze i pomý šleti, aby kraj získán byl nenáhlou kolonisac příslušníky českého obchodního stavu. V Chorvatsku jako na Šlovensku jen málo obchodníků opravdu slovanských se najde. Příliv našich obchodníeh sil byl by tu jen přirozeným důsledkem našeho roz- voje. U nás doma začínáme v té věci pociťovati jistý přebytek. Dorost jen s obtížemi se umísťuje. málo se ohliží, kde a jak by nejlépe mohl se uplatniti jinde. Málo hybnosti u nás! Jinde mladi obchodníci, absolventi obchodních škol vstupují do života a odhodláni rozepnouti křídla do největších dálek a obzorů, nelekají se ani plánů zámořských.

F Řivnáč Stjepan Radič Čecho Soluň Chorvatsko Uhry Praha

23 article

Náš mladý snaživec neví, že mimo nějaké písařské místo v bance nebo v obchodní kanceláři dom mohl by svoji budoucnost výborně opatřiti v ne- dalekém sousedství. Potřebné informace mu scházejí. A to jest, čeho se nám dosud nedostávalo všemi směry: spolehlivé informace o slovan- ských věcech a poměrech. Spisek chce v t věci vyplniti skutečnon mezeru. Ovšem třeba hned doložiti, že tu nestačí pouhá informace lite- rární. Jinde za podobnými účely pracují mocné organisace a také u nás nebude lépe, dokud myšlenka slyků praktických mezi Slovany nedospěje ze stéry diskussí, více či méně akademických. k rozhodným činům. Kam se má obrátit obchodník nebo vývozce nebo absolvent školy nebo vůbe jedinec, odhodlaný pustiti se podnikavě do svěla kam se má obrátit o sp lehlivou informaci ve slovanských věcech? Radič ve svém vzpomenutém díle doporučuje zřízení slovanského spole- čenstva podle vzoru koloniálních spolk a jednot v Anglii, v Německu, Hollandsku aj. Probudilých jedinců, kteří by měli pro věc smysl. u nás i na slovanském jihu bude už dost Šlo by jen o to, aby našli k sobě cestu a spojili se za účelem plodné myšlenky. Jedinec, byť seb agilnější, je málomocný. Činnost, má-li být vydatná musí být soustavná a soustavně může pracovati — jen organisace. Zde třeba zasaditi páku ! Spisek pana R. může být doporučen jako práce povzbudná jež asi poslouží mnohým vítaným pokynem. Zbývalo by leda přání, aby také v písemnictv odbornickém dbáno bylo větší přesnosti a lahody jazykové. Obraty jeho: »jest k neuvěřen!«, »na- lézti pole k uplalnění se« nebo »pohnouti obchodníka k navázání styků« a pod. jsou jistě nečeské.

Radič Anglie Německo Hollandsko

24 article

Bibliograne. * Rudiard Kipling: »Kniha džunglí.« Pře ložila Pavla Moudrá. II. vydání. Vzdělávací bibliotéka Svazek 44. Redakcí a nákladem Karla Slanislava Sokola. * Antonio Fogazzaro: »Rodiče«. Román. Pře ložil R. Klement. Vzdělávací bibliotéka. Svazek 59 Redakcí a nákladem Karla Stanislava Sokola. * František Šeda: »Der k. k. Steueramtsdienst- Nákladem dvorního knihkupectví Karla Winikera v Brně. „Český Časopis Historický“, vydavatelé J. Gol J. Pekař, Ročník XI, č. 1. Články: J. Goll »Po deset létech«, F Friedrich »O privilegiu papeže Jana Xv atd.«, Z. Nejedlý »Volba krále Vladislava II.«, J. R žička »F. Ratzel«, J. Pekař »K dějinán českého stát ního práva v XIX. století«, J. Goli »Ústav pro rakou ský dějezpyt«. Referáty. Tresti. Zprávy * Malý Ottův Slovník Naučný. Dvoudílný Přírnčná kniha obecných vědomostí. Redaktor Fr. A Šubert. Nakladatel J. Otto v Praze * »Živa«, časopis přírodnický. Redaktor dr. Bo huslav Raýman, prof. univ. Roč. XV. V Praze Nákladem J. Otty 1905. * Vládní osnova Reforma vnitřní správy v Rakousku. Překlad JUDra. J. Uchytila. Ná kladem E. Weinfurtra v Praze. Cena 50 h. Kritika státní a zejmena autonomní správy. Ná vrhy na odstránění vad a přelvoření * Výchova dítek osiřelých, opuštěných a zane- dbaných pěčí zemského fondu sirolčího. Pod tímto názvem vydalo právě nakladatelství Rudolfa Storcha v Karlíně důležitý spisek, který sestavil Edvard Srb okresní tajemník v Rokycanech. Obsahuje zákon říšský ze dne 3. června 1901 č. 62, zákon zemský ze dne 29. října 1902 č. 78. návod pro představenstva obecní i pěstouny, kterak zákon dle instrukce zem- ského výboru se správně prováděli bude a návrhy stran ustanovení obvodních komisí sirotčích. Spisel jest velmi dobrou pomůckou ku provádění zákona.

Pavel Moudrá Karel Slanislava Sokol Fogazzaro Stanislav Šeda Winiker J J Pekař J Goll Friedrich Xv F Ratzel J Pekař J Goli Šubert Otta Živa doktor Bo Raýman profesor university J Ott J Uchytil E Weinfurtra Storch Edvard Srb Rudiard Kipling Brno Francie Praha Rakousko Karlín Rokycany volba král Vladislav II kniha džungle Malá Ottův

25 article

Cena pouze 60h. * Památce Anionína Pravoslava Veselého, jenž hrál tak značnou roli v bouřlivých dobách pokroko- vého hnutí let devadesátých, věnováno jest dilo. kteréž nákladem J. Zieglosera, vydavatele »Ženského Obzoru«, počalo právě v Praze vycházeti, a v němž shrnuta bude literární pozůstalost mladéhe nadšeného muže, jenž po mnohých vězeních a strádáních ubil se v zápase nejen se životem, nýbrž i s — nevděkem vlastních. Vedle zajímavé literární pozůstalosti, po- zoruhodných aforismů, statí aktuálních a originál- ního pokusu románového obsáhne dílo také výběr prací již otištěných a životopis zesnulého obětavc od Julia Myslíka. Titulní obrázek díla (sešit po 18 kr.) opatřil Kupka. Spis tento skýtati bude tak celý obran působení a duševního vývoje muže, jenž také přáte- lům, kteří stáli v jiných táborech, milým byl čistotou svěho přesvědčení a svojí upřímnosti — obraz, zají- mavý pro psychologa i politika zároveň. Nemálo charakteristické jest, že dílo toto nebylo vydáno stranou, pro kterouž Veselý tolik byl obětí přinesl. nýbrž že musilo se uchýliti snad právě pro jeho neodvislost duševní do nákladu soukromého.

Veselý J Ziegloser Myslík Kupka Veselá Praha

26 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Mozariova opera »Don Juan« (1. čtvrtka v před- placení) řízením kapelníka p. Angra, s p. Benonim v parlit titulní, sl. Slavíkovou poprvé v partii Done Anny, sl. Bobkovou v partii Doně Elvíry, p. Figarem (Ottavio), p. Klimentem (Leporello), p. Polákem (Kom- ihur) a p. Pollertem (Masetto); v partii Zerliny po hostinsku vystoupí pí. Táňa Úmirova. — Zejtra od poledne — začátek o půl třelí — provedena bude Smelanova opera »Dalibor« a večer Shakespea- rova tragedie »Hamlet«. Vstupenky na obě zej třejší představení možno koupiti u denní pokladny již dnes. — Na pondělí určena je Capusova veselo- hra »Dvojí methodae, + Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Dnešn představení pořádá Vzájemně se podpor. spolek »Vla- stimil« v Praze—VII. ve prospěch vdov a sirotků po zemřelých členech. Se svolením správy Nár. divadla hraje se: »Katakomby«. Veselohra o 4 dějstvích. Napsal G. Davis. Přeložil F. K. Hejda Režisér Fr.

Mozariův Juan Angra Benoni Slavíkův Anna Elvíra Figar Ottavio Kliment Leporello Polák Pollert Masetto Úmirův Smelanův Dalibor Hamlet G Davis F K Hejda Praha Francie národní divadlo + lidový divadlo národní

27 article

Hlavatý. Začátek o 348. hod. večer. Ceny míst poloviční. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. — Zejtra hraje se dvakráte. O půl 4 hod. odpol. velká fraška se zpěvy: »Pan Náci«, večer 7. hod. veselohra: »Madame Sans-Géne«. — Ve středu jest benefiční večer pí. M. Hesové- Gulbové. jež patří k nejoblíbenějším členům »Uranie«. Pro- vedena bude parodistická burleska: »Fousek a Mar- kytka« s paní beneficianikou v úloze litulní. + Z kanceláře smichovského divadla. Dne hraje se ve prospěch slečny Toničky Strobachovy veselohra »Popelka«. Titulní úlohu hraje j. h. slečna Božena Žirovnická. — Zejtra v neděli hraje s v aréně odpoledne i večer Offenbachova burleskní operetla »Modrovous«. Titulní úlohu zpívati bude poprvé p. Beneš. — V zimním divadle hraje se od- poledne Birch-Píeiferův obraz »Diblík, šotek z hore s pí. Zieglerovou v titulní úloze. Večer o 7. hodině pořádati se bude dvojité předslavení při jednotných cenách. Hráti se budou frašky »Pan farář a jeho kostelník« a »Čech a Němec«. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se při malých cenách po 19. »Princ z po- hádký«. Kouzelná hra se zpěvy o 6 obrazích. Hudbu i slova napsal O. Faster. — Zejtra hraje se dva- kráte: o půl 4. hod. odpol. po 62. »Pražské šva- dlenky«, o 7. hod. večer delší dobu nedávaná bra »Maria Stuartovna«.

Nák M Hes Gulbová Fousek Tonička Strobachův Popelka Žirovnická Offenbachův Beneš Birch Píeiferův Diblík Zieglerův Němec Král O Faster Stuartovna Mar Čechy Pištěkův lidový divadlo SanGéne

28 article Hudba.

Hudba. + Z koucertní síně. Vystoupení Egmonta Šam- berka—Dipragy očekáváno bylo s pochopitelným napjetím. Syn slavného olce, obratný žurnalista joviální společník, to vše by stačilo dodati débulu příchuti místní sensace i bez reklamy a interviewů které předcházely. Když nastávající pěvec intervie woval již sama sebe, škoda, že nepromluvil si dů věrné slůvko se svou autokritikou. Byl by se otá zal, zdali materiál jeho hlasový má skutečně tu hod notu, aby opravňoval k nadějím do vydatné těžby k přestupu od tištěného k zpívanému slovu. A při- pusťme, že by v sanguiničnosti nebo z důkladnějšíh poznání, než jaké možno nám po jediném poslechu byl si otázku zodpověděl kladně, neměl se dále zpy- tovati: »Jsem dostatečně disponován na koncert ta- kového dosahu? Neukládám sí úkol příliš těžký Nebylo by lépe, nežli ve velkém samostatném kon- certu, odbýti si horečku prvého vystoupení s men- šími nároky v jednom dvou číslech skromnější ně- které produkce?« Ale zdá se, že na tento interviev schopný žurnalista zapomněl pro umělecký zápa ctižádostivého pěvce. Jednoho Dipragovi nelze upřiti: že se mnohe učil a leccos naučil. Skoro bych řekl, že se přeucil Neboť zachází se svým hlasem až příliš umělkovaně. Snaha po krytí tónu, i když toho netřeba, svádí bo až k nosovým pazvukům, ba k soustavnému tlumení zvuku, a na druhé straně všechna pěče o ušlechtile tvoření tónu nezachraňuje ho před nepěkným falset tem a v plném rozvinutí praního tónu před disto nací. Některé písně celkem vkusně zvoleného pořadu byly tenoru jeho poněkud hluboké; ale ani výšky ne

Egmont Šam

29 article

zdají se býti forsí tohoto hlasu. Přes to některé tónv na př. v arii z »Komediantů«, při kantiléně »Rid Pagliaccio«, zazněly obsažnějším zvukem, který by ostatní duté, nedozvučné tóny odkazoval snad přece jen pod svíravý obojek indisposice a trémy. Přednes pěvcův byl v pomalých písních jednotvárně larmo- gantní, v dramatických místech pak pohyboval se na samých hranicích vážného. Tolik co se deklamace týče. Jistého smyslu hudebního však nepostrádal jak se vidělo v písních s houslemi podaných a pak v repertoaru klassickém. (Gluck. Martini, Mozart. Beethoven). Ten vydařil se pěvci poměrné nejlépe. O budoucnosti pěvcově musí ovšem rozhodnout především jeho hlas, okáže-li se schopným po prvém křlu ve veřejnosti, který se stal débutantovi spíše krupobitím, nežli vláhou. Pile studiu rozmanitých manýr pěveckých věnoval Šamberk-Dipraga jistě dost. Jenom že umění jest ještě něco více, nežli studium a manýra. Koncertu uštědřila své spoluúčinkování slečn Marie Heritesova; prazím »uštědřila«, maje na mysli, že bylo to prvé její vystoupení v Praze po americké cestě, v kterémžto momentu leží pro umělce vždy jistý kapitál nahromaděné energie úspěchů a slávy. Ponechávajíc závažné piésy svého repertoaru patrně pro vlastní svůj koncert, jemuž možno hleděti vstříc se sympathiemi, mladistvá umělkyně zařadila v pro- gram skladby graciosního a čistě virtuosního rázu.

Gluck Martini Mozart Beethoven Šamberk Dipraga Heritesův Praha Rida Pagliaccio

30 article

Něžný dívčí cit rozvinula v Čajkovského »Serenádě melancholické«, líbivý půvab a dobře zachycený archaický sloh v »Gavottě« od Rameau a v »Me- nuettu« od Haendla, smysl pro souhrn v písních Novotného, Godarda i Masseneta, kda s hudebním instinktem tyhověla zpěvákovi. Wieniawského »Ruský karneval«, jakož i četné přídavky, mezi jiným Ondři- čkova parafráse z »Prodané«, poskytly sl. Heritesově příležitost pochlubiti se mnohou předností Sevčíkovy + Z České filharmenie. Dnes v sobotu 25. únor koná se o 8. hodině večerní koncert v sále hotelu »u Deutschů« v Praze-VIII., za řízení Milana Zuny. Na pořadu jsou skladby: Smetanova předehra k »Pro- dané nevěstě«, Griegův symfonický tanec č. I., Oflen- bachovo intermezzo z »Hoffmannových povídek«, Delibesova snita z balelu »Coppelia«, Dvořákova sym- fonická báseň »Vodník«, Moszkowského »Senerata«, Brahmsovy dva uberské tance a Wagnerův pocho z opery »Tannbäuser«. Vstupenky po 60 haléřích za osobu a po K 1.60 za rodinu u večerní pokladny pře koncertem. — Devatenáctý populární koncert v plo dinové burse koná se v neděli o 4. hodině odpoledne za řízení dra. Zemánka a za účastenství sl. Růženy Mattušovy, která bude zpívati arii Datily ze Saint- Saensovy opery »Samson a Dalila« a pana prof.

Čajkovský Rameau Novotný Godard Massenet Wieniawský Heritesův Sevčíkův Deutsch Zuna Smetanův Griegův Hoffmannův Delibesův Coppelius Dvořákův Brahmsův Wagnerův Mattušův Samson Dalila profesor Český filharmenie Praha Oflen SaintSaensův

31 article

Ši. Suchébo, který hráti bude solový part violový v Berhrozově symfonii »Harold v Italit«. Dále za- končen bude cyklus symfonických básní Dvořákových provedením »Vodníka« a »Zlatého kolovratu«. Vstu- penky v hudebním závodě Mojmíra Urbánka v Jung mannově třídě č. 14. + Koncert virtuosa na flétnu Františka Piláta, bývalého žáka Viléma Blodka, professora flétny na pražské konservatoři, koná se dne 16. března v sále plodinové bursy za spoluúcinkování ještě jiných umě- leckých sil. František Pilát cestoval po Německu, Belgli a Holandsku s velikým úspěchem. Programje velice poutavý a zajímavý. + Z Kojetína. V neděli dne 26 února o 5. hodině odpoledne uspořádán bude ve dvoraně pivovarské velký populární koncert mistra Jana L. Buchtele a virtuosa na klavír Karla Leitnera z Prahy. Před- prodej vstupenek převzal pan B. Zelinka, obchodník s papírem. školy-

Suchébo Harold Dvořákův Urbánek Jung Pilát Blodek Belgle L Buchtel Leitner Německo Holandsko Kojetín Praha Italit

32 article Masopustní věstník.

Masopustní věstník. Ples pensijního spolku členů sboru a orchestru Národního divadla. Družné zábavy našich divadelních umělců mají dobrý zvuk, ať jsou to letní slavnosti herecké či v době masopustní obvyklý ples pensijního spolku. Zlákají vždy široký okruh ctitelů a příznivců Thalie, kterých bohudík je stále dosti jak v generaci, pama- tující počálky Zlatě kapličky, tak i v generaci mladší Zvláštní půvab uměleckého ovzduší, známosti z hle- diště a pak veselä, bodrá mysl, jaká je domovem v řadách divadelních uměleů a umělkyň, vše to střetne se na plesovém večeru v jediném ohnisku. Úspěch divadelního soirée i letos byl utěšený, jak návštěvou tak celým rozkošným obrazem velikého a přece tolik intimního plesu, v němž damské zjevy. známé ze scény Národního ve velikých toiletách oživovaly rej tanečního veselí. Dvorana hotelu »Centra!«, jejíž lesk a útulnost zvýšeny byly ještě skvělou dekorací květinovou, jedva stačila krásné návštěvě. Mezi hosty byli přítomni: předseda Spo- lečnosti Národního divadla a Pensijníhio spolku arch. pan Šimáček s chotí, prof. Julius Stok l a s s choti, JUDr. Vladimir Škarda s chotí, ře- ditel Národního divadla Gustav Schmo r a ne, pan JUDr. Antonín Novotný s chot. vrch. stav. rada zemského výboru Landa s chot JUDr. Š afařovič, ob. starší Hynek Kreut z e- docent dr. Ko se, inženýr H avel s chotí, JUp .

Zlata kaplička Šimáček profesor Julius JUDr Škarda Novotná Landa Š afařovič Kreut doktor ko H avel orchestra národní divadlo národní divadlo národní divadlo Gustav Schmo r

33 article

Görlich s choti, MUDr. Šimáček s chotí, z solistů dámy sl. Kubátov a, sl. Slav í ko v a, sl. Dostálova, sl. Korecká a páni Polle rt Kliment, Chmel, Mušek, Viscussí a j. v Omluvili se: náměstkové starosty měst pražskýc dr. Kar. Groš a Seifert, režisér Al. S edláček red. A. B. Dostál s chotí atd. Výbor plesu, jemuž patří vavřín úspěchu večera. složen byl takto: Předseda kapelník p. M. A nig e místopředseda J. Karásek, pokladník F. Z áp - tocký, jednatel K. Pulc; členové pp. F. Bau d iš. Fr. Bartoš, Vílězslav Bartoš, Zdeněk B a b o Josef Loos, H. Švejd a, Fr. Pelc a J. V ild.

Görlich MUDr Šimáček Dostálův Korecká Polla Kliment Chmel doktor Kara Groš Seifert Al A B Dostál J Karásek K Pulc František Bartoš Vílězslav Bartoš Loos H Švejd Pelc Bao d Francie Zdeněk B

34 article

Maškarní merenda »Výlet pod fon- tánu« v Měšťanské Besedě pražské jest již dne a vstupenky vydávají se ještě do 5. hod. odpol. v místnostech spolkových na průkaz letošního legiti- mačního lístku. Úřadující členové výboru podávají tam zároveň informace o kostymování a zodpoví veškeré dotazy. Podle listků až dosud vydaných bude návštěva velmi pěkná. Letos, kdy merenda koná s ve formě výletu, k němuž lze užiti úborů vycház- kových, vzdušných, bude zábava tím zajímavějšía poutavější. Že pak bude to výlet k výstavní fontáně. sejde se tu množství masek v krojích národních kromě toho jsou přihlášeny krásné skupiny allego- rické a historické. Fontána světelná zazáří o 11. ho- dině. Zábavní výbor postaral se svědomitě o vše- obecnou zábavu; účastníky očekávají četná překva- pení. V malém sále bude uspořádán pro pobavení netančících hostí umělecký kabaret za režie pana Rud. Kafky; zúčastní se ho umělci a humoristé Cyránek, Charvát, Míšek a Půlpán, Schäfřer, Šicner Wanderer a j. — Dětská kostymní zábava pro dítk pp. členů koná se zejtra o 3. hod. odpol. Přístu mají pouze dítky pp. členů v průvodu svých rodičů. Děti do šesti let přístupu nemají Ples spolku v záj. se podporujících zří- zenců elektr. dráh král. hlav. města Prahy jest již dnes o 8. hod. večer ve dvoranách žofinských za protektorátu cís. r. p. Rich. Jahna, předsedy správa rady elektrických podniků král. hlav. města Praby Vstupné 4 k. Družstvo pro postavení tělocvičny »Sokola« v Slaném pořádá dnes 25. t. m. elitní masopustní věneček ve dvorané hotelu »U bílého be- ránka« při městské hudbě p. Al. Zábranského.

Kafka Cyránek Charvát Míšek Půlpán Schäfřer Šicner Wanderer Rich Jahn Zábranský Praha Slaný bílý be Sokol

35 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Stálá výstava školská ve II. patře farní budovy na Jungmannově náměstí v Praze—II. otevřena jest dnes od 3—5 hod. odpol. Ve výstavě vystaveno jest mnoho nových pozoruhodných pomůcek učeb- ných od našich i cizích firem. V síni musea Komen- ského tamtéž vyloženo je přes 80 nákladných děl ke kreslení k volnému prohlédnutí. Vstup volný osobám dospělým (i neodborníkům).

Jungmannův náměstí Praha muzeum Komen