Ročník XXXXV.

V Praze, v sobotu dne 25. února 1905.

Číslo 56.

Na ranní a odpol. listr předplácí pe v Praze v administraei 2 K na mě na člvrt leta . . . . 6 K —h s dvaji čenáškou a měe na čtnif leta . . . . 7 K shh ve slislkách a K 90h za měsíc . . Poštou: na měisíe, Keo na čtvrt lela s dvojí zásilkou Ba nžste kčinrt leta . . . . 11 K e0h L. Z Petrohradu, 24. února. 8.50 hod. večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) V Moskvě byli v noei na dnešek zatčeni spisovatelé moder- ního směru a přátelé Gorkého An- drejev, Skitalec i Cirikov a 14 ji- ných. Nepokoje v Batumu jseu po- tlačeny. Z Baku, 24. února. (Pův. tel. »N. Le) V městě jest dnes ticho, Arméni však v panickém strachu opouštějí město. Mnohé arménské domy byly demolo- vány a spáleny. Mnoho bohatý ch Arménů bylo zabito. Z Washingtonu, 24. února. (C. -B.) Reuterova kancelář sděluje: Ruský vyslanec Cassini obdržel určité zprávy s nejvyšších úřadních kruhů v Petrohradě, dle nichž má se pokračovati ve válce se zvýšenou rozhodností. Vzhle- dem na posily, jež Kuropatkin ob- držel, kladou se veliké naděje do jeho operací při zahá- jení první výpravy. Hr. Cassini připisuje nové pověsti o míru snaze Japonska, působit na trh pe- něžní ve prospěch nové japonské půjčky.

Pešť a Vídeň. Včera byl hr. Andrássy Dula po třetí z doby trvání nynější vládní krise v Uhrách ve slyšení u panovníka jakožto prostředník mezi korunou a sněmovními stranami uherskými, zpráva o výsledku télo audience zní stejně ne- určitě, jako obě předešlé — panovník si vy- hradil rozhodnutí o návrzích na uklizení krise a hr. Andrassy bude zatím dále pokračovati ve vyjednávání se síranami. Posavadní záměry: zříditi ministerstvo ko- aliční, pak prozatímní v čele s Daranyem, roz bily se, prvý o vojenské požadavky Košutoveů druhý o požadavek opravy volebního řádu, třeti návrh na zřízení přechodního ministerstva, jež by mělo za úkol pouze dosíci povolení proza- tímního rozpočtu, by se vybředlo ze stavu ex lex a povolení posavadního kontingentu nováčků znemožněno tím, že košutovci prohlásili, že by takovému ministerstvu odepřeli hlasy své pro nováčky. A s jakými novými návrhy se vytasi hr. Andrássy včera, není sice známo, ale dl usnosení, jež učinily strany spojené opposice, než posledně odjel do Vídně, dá se tušiti,že vraci se k původní myšlénce ministerstva koa- ličního, vzatého ze středu spojené opposice.

Spojená opposice — vyjímaje banffovce — toliž dissidenti a strana lidu stojí na stanovisku zákonů z r. 1867 a jsou ochotny účastniti se v příštím kabinetu, nejsilnější pak skupina, ko- šutovci, po dlouhé a tuhé debatě se usnesli, že ponechávají svému vedeni — volno ruku. Spojená opposice vystihla totiž, že se nejen děly zákulisní pokusy, zjednati posilu poražené straně liberální, ale osvědčivši vlastní sllu př volbě sněmovního presidia a všech výborů komisí, seznala, že jest skulečným pánem si- tuace ve sněmovně, a že tudíž jakožto nejbližšl a nejdůležitější krok k dosažení veškeré moci jeví se býti co možná rychlé odstranění mini sterstva hr. Tíszy, jež dále obstarává úkoly vládni, a sestaviti ministerstvo své vlastní.

Nynější slav, tak úsuzují opposičníci, pro- dlužuje trváni vlády neúslavní, jež nemá ve sněmovně nijaké většiny a zadržuje vykonávání vládní moci ministerstvem ústavním, jež by se opíralo o skutečnou většinu. Učiniti konec této posavadní nesprávnosti a umožniti nastoupení ministerstva opravdu konstitučního — to jest vlastní počátek zjednání pravidelného stavu. Takověto pochopení nejasné jinak situace tim spíše se zamlouvalo spojené opposici, že jednak očekává další rozmnožení řad svých, až obsadí křesla ministerská, a že za druhé přejde vý- konná moc do rukou ministerstva jí, jakožto většině odpovědného. Co se týče rozmnožení jejího počtu, vidí že delegace chorvatská zaujala vyčkávací stano visko až do vyjasnění situace t. j. až do utvo- ření ministerstva a tu doufá spojená opposice, že dle své posavadní tradice Chorvaté půjdou s ní, jakožto novou stranou vládní. I poslanei národnostní prohlásili se pro stanovisko neod- vislosti Uher, předpokládajíce, že návrh Berze- vicův na změnu zákona školního nebude obno- ven. Konečně jest známo opposici, že četní po- slanci poražené strany liberální přestoupí do řad jejich, jakmile se zřídí ministerstvo z jejího středu. To jsou tak asi vnitřní důvody, jež roz- hodly ve spojené opposici o tom, aby utvořením vlastního ministerstva zjednala především nor- mální poměry ve sněmovně, ve vládě a v zemi. Utvoření vlády ze středu spojené opposice nepokládá tato ovšem za zakončení svých úspěchů. ale za východisko k jejich dalšímu připravení pomocí nové vlády, vlády držlcí v rukou nejen moc výkonnou, ale účastnou i příslušným vli- vem na řešení záležitosti celého soustátí se týkajících.

Takovéto vybřednutí z posavadní složite situace zdá se býti spojené opposici žádoueí i z jiných ještě důvodů. Od okamžiku, co vrátil se Košut ze sly šení u panovníka a ozvaly se hlasy na radě říšské, překypující nebývalou bojovnosti, nabylo v Uhrách vrchu přesvědčení, že ve Vídni již se stala skutkem koalice stran proti nim, a proto z nejnovějších projevů Košutových lze vycítiti ná padné ochlazení jeho původních myšlenek vhodnosti sblížení se stranami druhdy federali- stickými. Proto vydáno v Uhrách před včerejš audiencí hr. Andrásse nové heslo: proti koaliei Cislajtánců nutno v Uhrách postaviti koalie všech stran, již musí podporovati i poražená strana liberální, aby Uhry uhájily ústavní vyřízení krise nynější. Snad se Košut a ostatní maďaršti politi- kové mýlí, pokud pokládají koalici stran na radě říšské za událost hotovou; aspoň sdělení z klubu svobodomyslných lidových poslanců če- ských, jak jsme je ve včerejším ranním čísl z Vídně přinesli, zní jinak. Pravíť se v něm o návrhu Schuhmeierově, že se vyslovil Klub prol němu i z toho důvodu, že v návrhu onom jest obsažen hrot proti Maďarům a že Kluh nemá žádné příčiny postaviti se k maďarskému stanovisku ani nepřátelsky ani přátelsky, nýbrž že chce selrvati na stanovisku vyčkávavém, hledě klidně vstříc vývoji věcí zemí koruny uherské, aby potom dle vývoje toho s rozhodl. S projevem tímto ovšem se nesrovnávalo zvláště to, co poslanec dr. Fořt ve své bene- šovské řeči pronesl, a jeho názory zdají se dá- vati za pravdu tomu, jak pochopuje situse Košut.

Ostatně nulno připomenouti, že ochlazen Košutova dovedli již použiti Všeněmci k daleko- sáhlým nabídkám Maďarům, a vraziti tak nový klín do tvoříci se situace. Bylo by tudíž zá hodno, aby všieci, kdož mají zájem na tom, jaký vývoj budou míti věci uherské, v čas při- činili se, aby vývoj ten se děl, když ne v je- jich smyslu, aspoň ne proti nim. Potom, až bude rozhodnuto, mohlo by býti už pozdě Jak zřejmo, zasahuje tentokráte krise uher- ská dosti citelně i do našich klidných hledisek. Ale v Uhrách uvažují ještě dále i takto Ve Vídni mají nejen určité dalekosáhlé organi- sační záměry vojenské, vydali již sta millionů na nové potřeby armádní, v Uhrách dosud ne- schválené; ba v Uhrách věří pevně, že visí ve vzduchu i jakési plány ve příčině Balkánu, tu doufají, že lépe bude o záležitostech těchto jednati, když bude v Uhrách při vládním kor- midle ministerstvo, za nímž by stála pevná většina, zastupující nepochybné, při poslednlch volbách projevené smýšlení národa maďarského- V Uhrách tedy ani v těchto nejnovějších plánech a návrzích, jak řešiti nebezpečnou krisi nynější, nezadají nic svému zásadnímu stano- visku, nic stanovisku maďarského národa, nic programu, nesoucímu se za úplnou neodvislosti, ale seřaďují se těsněji k nejbližšímu cíli, jímž jest zřízení ministerstva ústavního, ministerstva vzatého ze středu většiny sněmovní. Formálně znamená tento postup velikou opatrnost vůdeů maďarských, jest mimo to v úplném souhlase jak s platnými zákony tak s ideou konstituční věcně pak by byl uvedením spojené opposic v naprosté držení moci nejen ve sněmovné, ale i v celém království uherském. Rozhodnutí nedá se za takových okolností již dlouho odkládat Zdaří se poslání hr. Andrássya na těchto zá- kladech? Ne-li, lze očekávati ještě těžší zaple- tení maďarského uzlu.

Politické zprávy domáci. V Praze, 24. února. (Ministerská krise v Uhrách.) Hr. Jul. Andráss měl dnes opět slyšení u panovníka a opět ne- nastal obrat v uherské krisi, naopak v řešení krise nastane prý nyní přestávka, Hr. An- drássy podával císaři zprávu o výsledcích svého vyjednávání v Pešti po 1. hod. s poledne. V půl- hodinném slyšení mohl jen sděliti, že jeho akce stran zřízení zatímného kabinetu zůstala bez- výsledná. Dle sdělení, jež Andrássy učinil ví- deňským novinářům, panovník vyslechl jeho návrhy, ale nerozhodl se pro žádný z nich. Na dotaz, je-li dnešním slyšením poslání An- drássyovo ukončeno, odvětil vyhýbavě. Nemůže prý říci ani ano, ani ne. Ale v řešení krise na- stane prý nyní přestávka. Ve 3 hodiny s poledne Andrássy odjel zase do Pešti. Hlavní překážkou při řešení uherské krise jest, jak již známo, neústupnost mladších členů strany neodvislosti. Vůdcové strany, Košut.

Thaly, Gulner, varovali — jak se z Pešti sdě- luje „Fremdenblattu“ — své neústupné stou- pence, že, budou-li činiti překážky utvořen koaličního kabinetu, přispějí sami k obrození strany liberální. Celý program strany neodvis- losti nedá se na ten čas provésti; nutno tedy spokojiti se zatim tím, čeho možno dosíci. Jde nyní o reformu volebního řádu. Reforma, pro- vede-li ji koaliční kabinet, bude jistě přízni- vější, než kdyby ji provedla strana liberální. Po- žadavkům koruny, aby se vyřídil rozpočeta branecké zákony, musí se vyhověti. Teprve až bude podán návrh na reformu branného zákona. naskytne se příležitost, aby strana neodvislosti. majíc své stoupence v koaličním kabinetě, za- bezpečila sí záruky, že její národní požadavky budou v určité době uskutečněny také ve voj- sku. Většina členů strany neodvislosti uznává prý tyto důvody vůdcův a jen menšina se jim dosud vzpírá. Též dissidenti jsou již rozmrzelí následkem neústupnosti některých košutovců. Bolgarův „Budap. Tagbl.“ připomíná, že již delší dobu varuje opposici, aby nečinila takových vojen- ských požadavků, k nimž koruna nedá svolení. Místo vojenských otázek měla by vzíti v úvahu především reformy hospodářské a vnitropoliti- cké, poněvadž Maďaři beztoho musejí ještě dlouhou dobu čekati, než budou míti tolik ma- ďarských důstojníků, kolik jest jich třeba pro uherské pluky, aby se maďarština mohla státi jazykem služebním. Ústupky, které se činí

Uhrám na poli nevojenském, jsou tak četnéa tak cenné, že možno na čas upustiti od poža- davků vojenských a to tím více, že opposice, majíc v parlamentě většinu, může si opatřiti zá- ruky, že slíbené ústupky budou také vskutku provedeny. List se diví, že opposice se nesnaží převziti co nejrychleji vládní veslo ve své ruce aby zabezpečila nový kurs. Z Pešti, 23. února. (Chorvatská de- legace.) Spojené opposiční strany učinily u Chorvatů dotaz, nebyli-li by ochotni připojiti se ke koalici levice. Pro případ, že by vyhověli tomuto vyzvání, spojená opposice jim chce za- ručiti, že příští ministr pro Chorvatsko bude vzat z jich řad. Nevyhoví-li však, jest prý pro úřad chorvatského ministra vyhlédnuta již jiná osobnost. Dlouho ast chorvatskou delegaci ne- bude třeba nutiti, aby se připojila k sněmovní většině. Jeden z delegátů píše o tom v orgáně strany Košutovy: Chorvatsko se nespojilo s Ra- kouskem, nýbrž s Uhrami; pro nás není tedy rozhodujícím r. 1867, nýbrž r. 1868, když bylo uzavřeno vyrovnání chorvatsko-uherské. Spo- jivše se s Uhry, můžeme se držeti vždy jen té strany, která je v parlamentě legitimní zástup- kyní Uherska. Dosud drželi jsme s liberální stranou, která měla v parlamentě většinu; při- pojíme-li se nyní k levici, nezpronevěříme se svým zásadám, poněvadž levice representuje nyní vůli národa. Tento názor chorvatského de- legáta nepřekvapí ovšem nikoho, kdo zná ny- nější složení chorvatské delegace na uherském sněmu.

Z Pešti, 23. února. (Z klubu národ- nostních poslanců.) Klub rumunsko- srbsko-slovenský usnesl se, že bude proti každé uherské vládě, která bude chut provésti školn reformu dle osnovy Berzeviczovy. V jiných otáz- kách politických národnostní poslanci budou hla- sovati s opposicí, poněvadž jejich program jes nejbližší programu strany neodvislosti. Z Terstu, 20. února. (Novinky z Ric- maní.) »Edinost« se dovídá, že minulou středu riemaňská obec položila základní kámen k nové školní budově. Kámen požehnal obecní starosta Berdon za přítomnosti obecního zastupitelstva a velikého počtu občanů. Nová škola se staví mez Riemaní a Logem, aby byla snadno dostupna dětem z obou spřátelených obcí. — V páte byl v Riemaních třicátý osmý civilní pohřeb Pochovali nekřtěné děcko!

Politické zprávy zahraničné. Francouzská republika a ruská monarchie. Před několika dni dověděli jsme se, ž petrohradšti studenti ve schůzi své roztrhal obraz carův a pověsili místo něho na slěnu rudý prapor. K tomu píše »La Patrie«: »Tento studentský meeting byl dovolen ge- nerálem Trepovem. Svolavatelé užili svobody. která jim byla povolena, k tomu, že dělali ad- vokáty vrahům ministra Pleva a velikého knížet Sergěje; provolali revoluci a zničili obraz carův Kdyby podobné shromáždění konalo se v Pařiži se stejnou tendencí proti státu a ministrům všichni svolavatelé i účastníci byli by stiháni. Nebo kdyby se přívrženci monarchie v Pařizi sešli a provolali »popravu pana Loubeta«, po- dívali by se, jak by s nimi bylo naloženo ! Po vládou samodržavnou naproti tomu smějí se díti podobné šílené výstřednosti a svobody smí býti zneužíváno po svévoli. Agitátoři smějí beztrestně mluviti o povstání a schvalovati politické vraždy A ještě křičí na »tyranii«, »despotism«, »abso- lutisme! Věru, my nemáme ve Francii té svo- body, jako v Rusku! Popatřte trochu nazpět na události, které se v Petrohradě odehraly kolem 22. ledna. Mluvilo se o krutém zrubání mnoho tisíců nevinného lidu. Nebyla to pravda. Přece však tekla krev. Ale kdo začal? O tom praví pop Gapon: »Náhle padly dvě rány z davu. Ihned na to se kozáci vrhli na nás. « .. Na toho, kdo začal, padá ta krev nevinná A to byl pop Gaponle

Zemský sobor v Rusku. »Rus« se dovídá, že zemský sobor bude svolán v březnu a k účastenství v něm budou povoláni: gubernští předvoditelé šlechty, před- sedové gubernských zemstev, starostové gubern- ských měst; kromě toho každá gubernie, kde je zavedeno zemstvo, vyšle po poslanci. Volb těchto poslanců bude vykonána na zemských volebných sjezdech. Co se týče zastoupení gu- bernií, kde zemstva ještě nezavedena, o jejich zastoupení v zemském soboru nestalo se ještě rozhodnutí. Počet účastníků soboru nepře- výší 400 K dělnické otázce v Petrohradě. V »Novém Vremeni« se dočítáme, žev továrně na obuv v Petrohradě, jejímž ředitelem je p. Evert, jsou dělníci mzdou spokojenia snad proto nedostalo se jim pozvání do porady o dělnické otázce, kterou svolává skutečný tajný rada Šidlovský na podnět vlády. Dělník, nevy- učený ševcovskému řemeslu a jen obsluhujíe stroj, obrábějící jistou čásť obuvi, vyděláva 3 až 4 50 rublů denně.

Jinak jsou mzdy v Petrohradě: nádenník ničemu nevyučený vydělá si denně nejméně 1 rub., nádenník, něčemu vyučený, 2—4 . 50 rub., nádennice nejměně 80 kop. Pravda, práce je desitihodinná, ale osmihodinná přivedla by na mizinu jak hospodáře tak dělníka. Ve sku- tečnosti — čteme — petrohradským dělníkům nejde o zkrácení dne práce, nýbrž o něco, co jim samým není známo. Komise v příčině dělnické otázky za před- sedání t. r. Šidlovského zahájila své práce dne 19. t. m. Skládá se ze 150 členů, z nichž 50 jmenováno vládou, 50 je zvoleno toverníkya 50 dělníky. Dělníkům, zajisté právem, nedovo- leno voliti si za své zástupce intelligenty, nebot jde o to, aby ostatní členové komise, také in- telligenti, slyšeli jejich vlastní stesky a tužby. í praktické skušenosti. Car přikázal, aby dělníkům Obuchovských závodů (státních) vyplacena byla mzda za dni, které v měsíci lednu věnovali stávce. Zabíječi na městských jatkách petrohrad- ských rozdělují se na dvě kategorie: 1. na za- bíječe rohatého dobytka, 2. na zabíječe bravu. Prví si vymohli zvýšení mzdy o 50 proc., druz o 40 proe. Dělníci petrohradského přístavu na rozkaz ministerstva námořního, obdrželi náhraduza ztrátu, kterou si způsobili lednovou stáv kou ženatí denní mzdy za dobu stávky, svobodn polovinu.

Interview dra. Kramáře v »Temps«. Vídeňský dopisovatel nejpřednějšího politi- ckého žurnálu francouzského »Temps« žádal posl. dra. Kramáře, aby mu vyložil české mínění o Rusku. Francouzský žurnalista praví o dru. Kramářovi, že je »jednou z nej- významnějších osobnosti politických v Rakou- sku« a že si získal zásluhu poukázáním na ne- bezpečí pangermanismu pro rovnováhu Evropy- Dr. Kramář pravil mimo jiné: »V řešení pro- blemu ruských reforem nutno mít na zřeleli čtyři hlavní faktory: autokracii, byrokracii, in- telligenei a lidové třídy. Autokracie sama o sobě není špatná, je ovládána dobrými úmysly ale je bezmocná vůči byrokracii, která je jedi- nou příčinou všech pohrom, stihajících říši. Pr nesmírnost říše je nemožno provozovati kon- trolu byrokracie. Tato je zaslaralá, korumpo- vaná, úplně zchátralá. Potlačuje každou kritiku jen tím paktem, že se sama ustanovila jako jediný představitel a podpora carovy autokracie.

Byrokracie bez kontroly a zodpovědnosti kompromituje autokracii carovu a terrorisuje ruský lid. Intelligence, ač méně četná, je radikálnější nežli v cizině. Nemá styku s li- dovými vrstvami, žije sama sobě. Má mnoho čistě ruských vlastností. Je vznětlivá, nezná kompromissů, je bezohledna ve svých úsudcích a nebojí se žádné konsekvence. A tak v Rusku je osudně, že liberalismus vede k nihilismu konservatismus k výstřednímu systému policej- nímu. Tato intelligence může žádati mír, poně- vadž ve válce rusko-japonské vidí pouze machi- nace byrokratické. Nechápe, že se stanoviska ruského mír by byl největší chybou a počátkem nových válek, aby Rusko nabylo opět bývalé vážnosti. Místo, aby sbírala intelligence síly pro bojiště v Mandžurii, vede k revoluci dělný lid ruský. Nejširší massy ruské, mužíci, tvořící 90 procent obyvatelstva, neznají jiné vůle nežli carovy. Stát a car jsou jim stejným pojmem.

V Rusku stojí proti sobě dva světy bez organi- sovaných svazků: svět ultramoderní a svět starý. Počátek 19. století stojí vedle r. 1950 Mysli se, že západnická konstituce mohla by odstraniti tyto antinomie. Cizí tisk může svými radami léčiti Rusko jako lékař, jenž po- mocí dopisů léčí pacienta, kterého nikdy ne viděl. Opravdové národní zastupitelství je nyní v Rusku nemožné. Bylo by lží parlamentní, ne- prospěšnou zájmu lidu. Byrokracie vždy by si dovedla získat majoritu, která by schvalovala její špatnou administraci. Dr. Kramář dále pravil, že nejvhodnější r- formou pro Rusko by byl konsultativní parla- ment, jenž by kontroloval byrokracii a měla by vliv na tvoření zákonů. Dále vyložil dr. Kramář stručně, v jakém směru asi by se měly bráti reformy, jež by pozvedly instituce školské, ju stiční, osvobodil by tisk a osvěžil by celý ruský V Praze, 24. února. život. Kanada proti Anglii. Lord Minto, bývalý generální guverner v Ka- nadě, pronesl v Mintu u Hawicku řeč o chystané kolonialní konferenci britské, při níž jednati se má o otázce tarifní. Ve svých vývodech pravil řečník, že Kanada nemůže stále čekati n ústupky a jestliže neobdrží nic jiného nežl konev studené vody, bude zcela oprávněna ku prohlášení, že naskytují se ji jiné výhodnějš příležitosti. Jak lord Minto poznamenal, Spojené státy zasazují se o docílení reciprocity s Kanadou v té naději, že podaří se jim zemi onu odloudi od Anglie.

Dalajlama. V Pekinu proslýchá se, že dalajlama, jenž uprchl z Tibetu, když do Lhassy vnikla výpravu anglická pod velením plukovníka Younghusbanda, jenž tou dobou mešká v Urze, odebeře se do Chjatky, aby vyjednával tam s rusko vládou ohledně budoucnosti Ti betu. Francouzské i anglické vojenství. Co zanedbal bývalý ministr námořnictv Pelletan na branné moci námořní, hledí nový ministr Thomson nyní aspoň částečně na pro spěch budoucí obrany země napraviti. Lodním plány jeho zabývá se již po několik dní fran- couzská sněmovna, jak lze seznati již i z de- peší. Prozatím ovšem jen mimochodem u příle- žitosti o rozpočtu zahraničném. Také dnes do- poledne sněmovna ještě v rokování tomto po- kračovala. Poslanec Gerault-Réache mluvě o lod- ním programu francouzském, připomenul, že Německo zvýšilo námořní rozpo- čet svůj o 160 mill., Spojené státy o 280 mill., Anglie o 250 mill., Francie musí tudíž též velké oběti přinésti, aby udržela námořní moc svou na výši. Několik řečníků vy- slovilo se potom pro zlepšení osudu dělníkův v arsenálu. Sněmovna příjala, když byl ministn námořnictví Thomson projevil souhlas svůj sní V drobném prodejit ranní čísle o sobě . . . za 9 cdpolední . . . za 2h Ve flialkách na venkové- ranní čisle. věpolední- . . . . . . . Bh Inseráty plati se hotové rapřei Předplaceni a inserty přijímá zdmaini- strace v Marlanské ulici č . a. Tam nacházejí se těž redakne tiskárna a expedice „Národnich Listě“. Rukopisy se nevraceji

resoluci, jež se vyslovuje pro stavbu moc- ných obrněncův. Rovněž přijata druhá resoluce v příčině stavby malých lodí pod- mořských, když byl ministr námořnictva Thomson učinil jisté výhrady. Tím byla do- polední schůze sněmovní ukončena. Také anglická sněmovna věnuje nyní zvýše- nou pozornost svou vojenství anglickému, i uvedli jsme nedávno již, že chystá resoluci ve prospěch použití milice za jistých okolností i mimo ostrovní vlasť, ač dosud smělo jí jen na této půdě po- užíváno býti. Také včera zabývala se dolní sněmovna vojenskou otázkou. Ministr vojenství Arnold Forster hájil vojenskou správu delší řečí, zmínil se o reformách již provedených a připomenul, že vojsko jest nyní 275.000 mužů silně. Sou- stava 3leté služby nevyhovovala požadavkům. Bude-li systém ten na dále podržen, stalo by se vojsko pro válku neupotřebitel- ným. Pro pěchotu zavedena byla tudíž služb 9letá, jakožto dočasné opatření. Měla výsledky dobré. Pokud se děl týče, bude míti Anglie do 30 měsíců od první objednávky nových děl skorem tisíc s úplnou výzbrojí. Nová mu- nice hoví všem požadavkům. Na konec byl návrh Nortonův na pokárání vojenské správy 254 hlasy proti 207 za- mítnut. Pokus attentátu proti anglické prachárně. V Perthu udál se — jak se z Londýna sděluje — pokus, vyhoditi tamní prachárnu do povětří. Dvéře skladiště byly vypáčenya jen metr od výbušných látek rozdělán oheř. Tento ale dohořel, aniž výbušné látky dosáhl. Dozor — jak vidno — musil tu býti výtečný. Skladiště obsahovalo 7000 lib. výbušných látek, zvláště střelného prachu. Výbuch byl by způ- sobil veliké ztráty na životech lidských a ne- smírné škody v městě. Pachatel jest neznám celý vůbec případ kromobyčejně záhadný.

Proti pangermanismu. »La Patrie« uveřejnila včera zajímavý lisl svého čtenáře, který četl v jistém listé rakou- ském, že Košut, když vyšel z císařského paláce vídeňského, pravil, že sympatie maďarského ná- roda jsou mnohem cennější pro Francii nežli přátelství Čechů, jež je prý drahé a nic nevy- náší. Čtenář »Patrie« dodává k tomuto prohlá- šení vůdce opposice maďarské: »Myslím, že v zájmu Francie nesmíme se odřikati nijaké podpory. Její povinností je podporovati ve středu Evropy rozvoj národností, jež mohou vzdorovati přivalu pangermanismu. Čechové a Maďaři v této příčině mají zvláště veliký význam pro Francii. Jejich zásluhou je udržení rovnováhy, ohrožené postupem Německa. Všechny země na Dunaji měly by cltiti prospěšnost myšlenky, jež vedla k založení »Ligy kelto-slovanské«, jejíž užiteč- nost bude čím dále tím zřejmější.« Z parlamentních výborů.

Z Vídně, 24. února. (C.-B.) Rozpočtový výbor rokoval o položce »Přístavy a zdravotnictví« ministerstva obchodu a vládní předloze o rozšíření terstského přístavu. Posl. dr Kramář stěžoval si, že parlamentu nebyl dán k disposici týž důležitý materiál jako průmyslové radě a žádá, by parlamentu, který jedině je povolán povolovati značné obnosy na tyto práce a je zodpověden za to, byl dán k disposici alespoů týž materiál jako průmyslové radě. K tomuto podnětu přidali se poslanci dr. Menger a dr. Górski, přejíce si, aby projednání této důležité otázky se neopozdilo. Ministr obchodu bar. Cal! prohlásil, že již včera učinil opatření, aby výboru byl dán v nej- kratál době k disposici materál, jaký byl dán prů- myslové radě. Ref. ryt. Vukovič vyslovil se pro odročení vládní předlohy a navrhl, aby komitét rozpočtového výboru informoval se na místě o této záležitosti. Jednání o vládní předloze stran rozšíření pří- stavu terstského bylo odročeno, načež ryt. Vukovič podával zprávu o projednávané položce. Ref. ryt. Vukovič navrhl resoluci o úrazovém a starobním pojišťování namořníků, jménem dra. Kramáře resoluci, by se vláda přičinila u jižní dráhy aby se podporoval vhodným způsobem dovoz moř- ských ryb dovnitř říše. Posl. dr. Kramář prohlásil, že mořské rybář- ství bude se podporovati nejlépe zjednáním bez- pečného odbytu, ale k tomu třeba, aby mořské ryby dovážely se do Hradce Št., Vídně a Prahy ve zvlást- ních vagonech resp. zvláštních vlacích. Řečník při- mlouval se dále za zlepšení splitského přístavu.

Pravá rakouská politika: dáti se překvapit událostmi. provozovala se také naproti zabraným krajům. Mám Bosnu již dávno, ale hospudářsky jsme ji dosud ne- využitkovali. Vzhledem k maďarským snahám jsme povinni postarati se o zdokonalení hlavních přístavů splitského a šibenického a strhnouti bosenský obchod na sebe. Ostatně podporoval dr. Kramář referentské požadavky. Posl. bar. Schwegel dovozoval nutnost pod- pory námořnictva a vyčital parlamentu, že dosu nepřijal příslušného zákona a neučinil v tom směru nijakých opatření. Konečně žádal, by bylo postarano o povznešení mořského rybářství. Ministr bar. Cali poděkovav za uznání, proje- vené přístavním orgánům a za podané podněty, po- ukázal ohledně přistavních sazeb na projektovanou půjčku, tasže vláda bude moci po přání přímořského obyvatelstva podniknouti stavbu domacích přístavo. Námořní správa snaží se, aby každý rok dostala ně- která přímořská místa do oboru své stavební činno- sti. Namořský personál v Te stu je rozmnožen v ministerstvu obchodu je zaměstnán nautický odbor- ník. Od zřízení poradního sboru namořního upustilo se. Zakon o mořském rybářství pracuje se a zatím dbá se o zavedení rationálního rybařství mezi při- mořany. S rybářskými společenstvy docílilo se již nějakých úspěchů. Na jednacím pořadu je ted reorganisace dalmatského obchodu. Přímé spojení s Argentinou bude nejspíše provedeno. Debaty zúčastnili se ještě poslanci Mesiger Marehet, Górski a m. r. Delles a po sefe- reotském doslovu byli projednavané položky i reso- luce přijaly. Odbor národohospodářského výboru ro- kuje o vystěhovalectví přijal Lichtův návrh, aby referentský komitét (Licht, Merunowicz a Pioj) vypracoval dolaznik příští expertisi a jmenoval ex- perty, již budou vyslechnutí. Znalci oznamí se zů-