Periodikum ALTO Viewer

1 article

^ obvykláma raporta policejnímu nedostavila, gtriinlk problátil ji sa satöenou Pobèhlke ■(kojila, vytáhla veliký nftá s kapty a hrotila «tráánlkovi, te mu o£i vyplchá. Strátnfk pomoci třetí osoby vyrval po deliím sápatn tené nfti a pobébliee byla sa velkého shonu lidn na poli cejnt komisařství dopravena. Cestou zářila a stále policii nadívala. Na komisařství litovala, ie stráinlkovi nevyplchala oči. Byla dodána trestnímu soudu do va/.by vyietřovacl.

3 article

* Přeliéeni proti vrahům Josefa Strejčka, který dne 17. února t. r. nalezen t>yl ve Vinobr»dech ve voze svém zavraždén, odbývat! se bude před pralskoo porotou a započne 14. t. m. Z vraždy té jsou obžalováni J. Budský co hlavni vinník a Jos. Cukr a Marie Hftrková jakožto spoluvinnici. Přelíčeni bade trvati celých 5 dnfi a jest к němu již předvoláno 71 svědků Obhájcem hlavního vinníka jest dr. Jos. Herold, obhájcem J. Cnkra jest dr. Šolc a M. H&rk»vé prof dr. Gnndling

Strejček J Budský Jos Hftrková doktor J Cnker Šolc M H Gnndling

4 article

* Pokus sebevraždy. Ve čtvrtek po 5. hodině odpoledni vrhla se asi 181etá, slušně oděná dívka s Františkova mosta střemhlav do Vltavy Plavci Antonín a Frant. David vidouce tonoucí dívka, vsedli na pramici, pospllili ubohé ku pomoci a štastuě ji zachránili. Dívka byla odneíeua do jednoho domu v Chotkově třídě kde se nad nl několik soucitných pani ustrnulo a ji převléklo Zachráněná dívka byla tak ustrašená a skřehlá. že nebyla s to slova promlnviti, a jelikož její stav uznán za velmi povážlivý, byla odnesena do nemocnice Milosrdných sester. Dle lístku, který u ni byl nalezen, sondi se, že ee jmenuje Růžena Raabová

Františkův Antonín František David Raabová Vltava Chotkov

5 article Zpráw a dopisy z krajnv česko slovanských.

Zpráw a dopisy z krajnv česko slovanských. * Zrušení středních škol na venkově. Jak oznamuje jistý vídeňský list, zanáší se ministerstvo vyněování myšlénkou, aby se vlečka gymnasia a reálky po venkově s velmi malým počtem žáctva poknd možná zrušily, aneb aby aspoň dvě neb tři splynuly vždy v jeden ústav.

6 article

* Péěe o éeskč školství. Ryze český městys Kunvald v okresu žambereckém čitá dle posledního sěitáni přes 2500 českých obyvatelů л dítek školon povinných jest tam přes 400. Dle přesného zněni zákona školního musilo by -v Kunvaldě byti nejméně 5 tříd, poněvadž vlče než 80 dítek v jedné učebné síni zasedali nemá. ‘Občané kunvaldštl zasazovali se již všemi možnými zákonnými prostředky, aby zjednali škol ntmn zákona platnost ale všechno jejich namáháni bylo dosud.marné. V Knnwaldě nalézá se zněni zákona není ani dle pohlaví dítek rozdělena, tak že chlapci a děvčata zasedají pospolu v jedné světnici. * Šumavská pohorská jednota. V či 'tárně literárního spolku klatovského sešlo se minulou neděli shromážděni, jehož súčastnili se i zástupci plzeňští pp. Fr. Schwarz a J. R Port za příčinou zařízeni „Šnmavské pohorské Jednoty“, prvního to posnd spolku českého toho druhu. Když byli někteří pánové, zejmena dr. J. Reinsberg, tajemnik Schwarz a prof. J. V. Prášek úkol Jednoty vyložili а к velké její důležitosti poukázali, přijata zásadni myšlénka jednohlasně a po návrhu Schwarzově ustanoveny Klatovy za sídlo přiíti Jednoty. Po té zvolen zařizující 19£lenný výbor, jemuž uloženo do 4 neděl stanovy vypracovali a o jich schváleni se postarati. Za prozatímního předseda zvolen p. ini. Petrlák, za místopředseda prof. Prosík, za ^dnateie prof. Prášek, jemuž buďtež adresovány veškeré dotazy a návrhy jednoty šumavské se týkající. hasičů ve Sv. Jakubě 60 zi a v Chroustové 50 zl., konečně podporujícíma spolku pro nemocné v Cheba 50 zl.

František Schwarz doktor J Reinsberg profesor J V Prášek Schwarzův Prosík Prášek Kunvald Klatovy

7 article

* Žert se smutnými následky. Ve čtvrtek dopoledne ndálo se při stavbě nového doma v Ústi politováni bodné neštěstí, zaviněné trestuhodnou svévolnosti. Zedničtí tovaryši Fr. Löbl a Ant Richter pracovali v jednom pokoji druhého patra a škádlili se na vžijem. Richter schoval Löblovi dýmku a tento pravil žertem : „Nedái-li mi ji hned, vyhodim tč oknem “ Při tom vsal Richtra pod páži a skutečné jej oknem ven vystrkoval. Maje strach, že jej Löbl pasti, -chytil se ho Richter křečovitě, Löbl ztratil rovnováha a oba sletěli do dvora stavebními kameny pokrytého. Richter utrpěl tak těžkého poraněni, že potbyl vědomi, kdežto Löbl měl jeitě tolik sily, že se dovlékl do drahého poschodí a tam nlehl. Přivolaný lékař poskytl oběma pomoci a nařídil, aby Richter odvezen byl do nemocnice.

Žert Löbl Richter Francie Maja

8 title

RoímauitoBti.

9 article

* Zatčen. Vrah 84leté vdovy Job. Drum- mové v Karlových Varech jest již zatčen. Jest to 44letý děluik Rndolf Mack. Dopadli ho ve čtvrtek večer. * Neštěstí při svatbě. Mnohokráte bylo již mlnveno o starém sice, ale neveimi chvalitebném svykn předháněni se při jltdé s kostela o svatbě. Dne 8. t m. slavena svatba selského synka a Mladonie a děvčetem s Bliinovie ssica v chrámu Páně moniickéro nedaleko Heřmanova Městce. Když jeli zpátky s kostela, tu ae kočímu při prudké jlsdě vysmekly opratě a vůs se převrhl. Nevěsta přišla pod kolo a zů- pobéhllei Jot. àitopletovoa t Kolovrat, která te lUla ne mfttě mrtva, satia co ostatní otoky utrpěly vire méně těžká porauénl.

Job Rndolf Mack Kolovrat Karlová Vary Heřmanův Městec Páně moniickéro

10 article * Žid o židech v Cechách. Dr. A.

* Žid o židech v Cechách. Dr. A. S t • i n ■ Prahy napsal kdesi o židech v Cechách následujíc! : .Ačkoliv i v Rakousko do stalo se židům úplné rovnoprávnosti občanské, ačkoliv tndiž 1 v Cechách poživájl ■ ostatními stejných práv a povinnosti, sůstal jim přec národ český a oni jemu po většině cisimi. Oviem jest tomu sotva 18 let, co byla židům v Rakouska rovnoprávnost právoplatně stvrzena, oviem stalo se tak sa nepřítomnosti legálních sástnpců českého národa, kteří tou dobou po drahná léta vzdávali se veikerébo přímého vlivn na osudy řlie a svého království ; uvážl-li se vlak, že oněch 18 let dostačilo velkému počtu židů v Cechách, aby se přihlásiliknárod- nosti německé; uvážili se, že nejeden žid mezi Čeehg — pokud ponecháno samosprávě úřady zřisovmti a obsazovat! — přes to, že se dost malý počet židů к české národnosti při hlásil, saujtmá úřad bnď čestný bnď placený, kdežto nejeden úřad štátni zůstal žida i po dekretované rovnoprávnosti nedostupným; ováži li se. že tndiž zejmena Cechové — v otázkách náboženských vždy liberáinějil (tak vida !) než Němci — popřáli, poknd na nich bylo, prak- tickému provedeni rovnoprávnosti židů neobme- zeného průchodu, pak zjev! se — na první po hled aspoň — nepochopitelným, že židé v Čechách nepřihlásili se к národnosti české dosnd leč v počtu skrovném, že nepodporoji snahy a práce českého národa, leč v miře ne patrné, že po většině zůstavuji národně indiferentními а к českému národa chladnými a že z části ne nepatrné dokonce i proti českému národa vystupuji přidávajíce se к jeho protivníkům.“ — Pann dru. Steinovi jest asi známo, že jeho souvěrci vždy a všude — až na nepatrné výminky — drží se těch, kdož mají náhodon slin a moc nad jinými, a tlm právě vysvětleno jesti to .nepochopitelné“. Třeba jen, aby stav věcí se obrátil a — — vše bude dobře !

Žid doktor Němec Stein Cecha Praha Rakousko Čechy

11 article

* „Příštím rokem v Jeruealémě !“ V popisu židovských „macesových svátků“ nvádi Karel Fišer (.Kalendář česko-židov- ský na rok 1881 —1882“) po vylíčeni různých obyčejů rodinných kn konci následujíc! : .Závěrkem rodinné slavnosti jest voláni : .Příštím rokem v Jernsalémě!“ — Tak volali před lety všichni v naši rodině, jenom já, malý hoch, mlčel jsem při té příležitosti. Byl jsem však dědečkem pozorován a kárán, proč se neúčastním obyčeje tak starého a vážného : .Protože my slím, že si ta jeden z drahého trop! žerty; kde pak bychom v z a 1 i n a ž e 1 e z n i c i do Jernsaléma!“ Dědeček mne sice i za ta slova pokáral, nebyl však s to, vysvětlili mi význam voláni tohoto. — Stále ještě se v ro dioádi židovských o slavnostním tomto večeru jenom 3třidni škola, kteráž navzdor jasnému volá: „Příštím rokem vJerusalémě!“ — Nuže, kéž by všichni moji souvěrci upřímně zvolali tak, ale dali Jernsalémn význam jediné pravý ! Kéž by v poněti Jernsaléma nalezli svou vlast, v které se narodili a v niž předkové jejich přijati byli lokty pohostinství.*

Fišer Dědeček Jernsaléma Jeruealém Jernsalém e 1 e

12 article

* Také „nápad“ židovský. Pařížské „Archives israelites“ přinesly svého času vyzváni „k židům, křesfanům a Turkům“, žádajíce, aby „všichni národové odložili zevnější formy jednotlivých vyznáni nábožen- skýcn a u vyznáváni společného Boha spojili se u všeobecné lásce bratrské “ - - Zároveň pak dokazováno v provoláni, že takovéto „spojeni se národů židovské lze provésti na základech viry —

Turek Archives

13 article

* Židé mezi zločinci. Židovský spisovatel Bail vyznal již r 1816 (Les jnifs au 19e siede), že „mezi 12 zloději a podvodníky, kteří téhož roku v Lipště byli odsonzeni, bylo 11 židů “ Bail chtěl ttmto dokázat!, že třeba dáti židům stejná práva jako ostatním občanům * Dary. Císař věnoval spolku vysloužilců a pak že stanou se z nich lidé řádni a poetivi. ■v Pečkách na pořízení praporu 80 zl., sborům I To se později také ve Francii stalo, avšak žid zůstal tím, čím byl dříve Cerfbeer doka zuje o franconzských židech následujte!: „Sta tistika minvl nenprosnon pravda. Odsoazenců ve Francii připadá poměrně dvakráte tolik na židy než na ostatní obyvatelstvo, při čemž velice závažnon jest okolnost, že zločiny židů skoro vesměs bývají spáchány s vypočítavosti a chladnosti, která někdy až úžasem naplňuje otuženého soudce. Podvodné úpadky obchodní, lichvářské podniky, paděláni peněz jsou „nej nevinéjšl* provinční židovských odsoazenců.* * Mstivost židů. V knize „Traité de la police“ vyprávate Deiamare následující: „Žid jakoby к pomstě byl vychován; snáit sice trpělivě příkoři, umí vyčkávali příznivého okamžiku a úskočnčji než si lze myslili, pomsti se buď obratně nastrojenou lži anebo celým pásmem úkladův, do nichž se obět jeho až po krk samota. Při jistém spora řekl žid ku křeaCanu „Křestanské náboženství jest nepraktické, něhot nařizuje, aby i nepřítel byl milován a aby mn bylo odpuštěno : tot je mi náboženství moje mileji!, něhot jest praktičtěji! ; dovolnjetmi, abychVám tře b a p o d e ■ it i letech krk sakroutil proto, ie jste mi dnes na noha ilápnul.*

Bail Pečky Francie Traitý jít le police

14 article

* Počet židů na evété. Římský prof Brnnialti vypočítal, ie se nyní na zemi nalesá 6.668.000 lidů. Z těch lije 5,600 000 v Evropě, 240.000 v Asii, 600.000 v Africe, 308 000 v Americe a 20.000 v Austrálii.

Brnnialti Evropa Asie Afrika Amerika Austrálie

15 article

* Bouřka и sněhem. Z Annaberkn v Dolních Rakouslch přichází zpráva o zvláštním přírodním úkazu. Dne 8. t. m. o 12. hod.

16 article

pot rossuřila и nad tímto místem prudká bouře, t sa hutd chumelice sněhové střídaly и blesky o rachotil hrom jako as nojsiluějil bouř# v paroloh letních dnech

17 article

* Koroptve do Inka. Hrubě Konnte dal na svém panství Novém Zámku schytali do ■Ш 200 koroptvi, jol budou poslány do Irska. Jistý irský lord požádal za ně hraběte, chtěje • nimi udělat! pokus, sda-li by so jim v Irsku Ubilo. * Jaké jsou ženy. Z Pařilo sděluje so tsto pravděpodobná historku : Jistá velmi boská dáma, baronka R, somřola před nějakým časem na souchotiny. Krátce před smrti, když již lékaři vídali se vil naděje, klepal kdosi na dvéře; .kdo jest to,* táže se baronka komorné sotva slyiitelným hlasem. .Š vadl esa přináii troje nové laty na xkouiku; poslala jsem ji pryč.* — .Zavolejte ji naspět,* nařisovala nemocná. Švadlena se vrátila; baronka vstala s lože, oblekla se nejprvé do jednoho, pak do druhého latu, v- tom však, když chtěla třetí brát, pojednou skonala, šeptajíc jeitě : .Tyto laty musíte trochu změnit: přála bych si, aby mně zejména v tailli lépe padly.*

Inka Irsko

18 article Telegramy.

Telegramy. Z Paříže, 12. listopadu. Dle spolehlivých zpráv mluvil dnes Gambetta pouze s Freycinetem, Sayem a Allaintargem. Gambetta nechce utvořit kabinet rychle. Jedná se mu o utvoření kabinetu jednorodého a stálého. Freyciuetovi nabídnuto bylo ministerium zahraničních záležitostí, Sayovi ministerium financí. Portefeuille Allaintargeovo nebylo posud ustanoveno. Potrvá-li Ferry, není ještě určilo. Üredni list neuverejní před pondělkem asi nic. Z Marseille, due 11. listop Obchodní soud ohlásil úpadek Mathieua Valeryho, chefa stejnojmené společnosti pro paroplavbu ; mimo to byl naň vydán zatykač pro falšování směnek v ceně tří milionů franků. Z New-Yorku, dne 10. listopadu. Velký třípatrový dům na jižním rohu 5. avenue se dnes dopoledne sřítil, jeho obyvatelé po chováni jsou v rumech. Sedm jich bylo vy taženo již mrtvo a zdá se, že asi dvacet jest jich tam ještě zasypáno. Zabití, zranění a po hřešovaní jsou hlavně ženy a děti, poněvadž mužové nacházeli se již v prácL Sesutí událo se náhle a bez předchozích znamení.

Gambetta Freycinet Say Allaintarg Ferry Mathieu Valery Paříž Marseille NewYork

19 article Oznamovatel literní.

Oznamovatel literní. Zpomínky šedivé hlavy. Vypravuje Vojt Páko sta. „Zábav večerních“, sbírky čtení pro lid, roč. IL. ser. П. Nákladem Cyrillo- Methodějské knihtiskárny (J. Zeman a spol.) Chvalně známý a oblíbený spisovatel učinil zde pokus o větší svou povídku a v kolejích poněkud širších než až doposud n něho bývalo. Můžeme říci, že krok ten byl velice štastným a opravňuje к nadějím nejlepšim v době naši, kde vycházi pramálo povídek a románů větších, jež by měly dosti sily v sobě, aby se udržely na povrchu denní potřeby čtenářstva. — Celon povídku můžeme rozložití na tři oddíly, dosti sa mostatné svými osobami i provedením. Pojítkem mezi nimi jest jen ona „šedivá hlava“, schndlý statkář, schudlý zetovon vinon. V prvnim oddílu vypráví se o tklivém osndu mladého kněze Stanislava, jenž se stal knězem proti vůli své a ukázáno tu na následky špatné volby stavu.

J Zeman Stanislav CyrilloMetodějský knihtiskárna

20 article

Drahý oddíl jest vlastním jádrem povídky, liči cim neštastnon láska syna vypravujícího starce к dceři zamračeného mlynáře, kteréžto dvě rodiny žily spolu v dlouholetém nepřátelství a désný konec poměru toho zachvěje námi mimo- volné, ač jest docela přirozeně Učen. Třeli část povídky jest, abychom tak řekli, tendenční části celé knihy, jednajic o stěhováni se do Ameriky. Všecko je ochuzeno, a celý krásný statek octl se v rukou židovských, smutná, ale pravdivá {Ilustrace to к našim poměrům. Ostatně se po vldka ohledně hlavních osob konči smířlivě. — Co se týče jednotlivosti, tu nalézáme v „Zpo- minkách* zvláště krásné a přece reálni Učeni jak přírody a krajiny, tak i lidi, a jich karakterů jež se často od sebe příkře liši a přece jsou tak pravdivý. Co se pak týče řeči, tu musíme uznali, že má spisovatel mlnvn lidu úplně ve své moci V prvnim ohledá připomínám zvláště Učeni krajiny kolem mlýna a bouři v lese, o druhém pak se můžeme přesvědčili na kterékoliv stránce Velmi vhodná je pak ona episoda o těch minulých časech pánů ze zámku a o trýzněni praotce starého vypravovatele. Myslím, že „Zpomínky* json posad nejlepil knihou, jež vyšlu v „Zábavách večerních.“

Učeň Amerika

21 article

Dary na chrám Páně ev.-Viteký. Bubenče. Dp. Th. A. Malec, farář zl. 10.—

A Malec Bubeneč

22 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Druhá výstava krmného dobytka ve Vídni odbývá se dne 31. března, 1. a 2. dubna roku 1882, coi dává se obecné na vědomi s doloiením, ie programy s formulára přihlášek obdrželi lze zdarma a franko v kanceláři rady zemědělské pro království české. Za příčinou vyskytujících se případů připomíná se, že kolku prosté žádosti sa vydáni certifikátů na odblráni soli к hnojeni se státnich solivarů podávány býtí máji ponte prostřednictvím přltloiného okresního neb místního spolku hospodářského u zemědél ské rady. — Rok eo rok mual snačná řada iá dosti ta bezplatné uděleni materiálu salesůo- vaclbo sůstati nepovilmnuta, poněvadž v dotyěné jarní době pozdě byly tadány. Hospodářské spolky se tndli žádají, aby intoressentům při porn «nuly, ky avé žádosti v té přtůtaě, náležitě odůvodněné, nejdéle do konec prosine« samé- délaké rádi osnámlU. Hospodářským a jlsým odborným spolkům, které svá valná shromážděni radě soměděleké osnamnil, projevuje ne přáni, aby dotyčně své programy aaaýlaly zemědělské radě nejméně osm dni napřed, by předsednictvo v čas o tom spravili mohlo svéko delegáta.

Vídeň rada zemědělský pro království

23 article Prninké trini ceny.

Prninké trini ceny. Dno 1>. listop. 1881. Na trh se dostavilo vosů ...... 49

24 article

Trb. pexiôi&xiý*. Pražská bursa dne 11. listopadu. Ořadně znamenáno. (Cenné papíry.} české společností pro úvěr hypoteční 244.—. Coské eskomptnl 278.—. české Unionky 109.75. Pražské strojnické společnosti 127.50. Daůkovy 69.—. Živnostenské (ex div.) 90.50. Předměstské stavební 31.75. česká společnost к vyráběni • zužitkováni staviva 37.75. * Státní papíry: Jednotný státní diadi v papíře sůročit. 76.60, ve stř. 77.60, 4*/, zlaté renta bez daně na dnben ř(jen 93 90, atátaf losy z roku 1854 po 250 zl. 122.50, a roku 1860 po 500 zl. 133.--, po 100 aL 133-25. z r. 1864 po 100 zl. 173 —. 171.60. Úvěrní losy 178.60. české vyvažovači obligace 104.50. Zástavní listy české hypot. banky 102 20- Zástavni listy českého spolkn pro úvěr pozemkový 104.—. Akcie železnic, české západní 310'-*v Buštěhradské (litera A.) 754.—. Buštěhradské (lit. B) 183.—. Františka Josefa 194.—. Bakonské společnosti pro místní dráhy 198.—. Bakonské severo-západnl 224-75 Bakonské severo- západní (lit. B.) 243.--. Pražsko-dnohoováké (100 tol.) 61*—. Státní dráhy (600 fr.) 329-75. Směnky cizl: Amsterodam 97.75. Londýn 118.45. Paříž 46.85.— Talnty: Plný dnkát 5.61.—. Dvaoatífraak 9.37—. Německé říšské marky 58.—. Střfbr* 100.—. Stříbrné kupony 100.— Papírové гаЫ« 1.25 25 Večerní bursa Úvěr. skcie 369.—, aker. úvěrní 368.—, Anglobanka 152 75, státní dráha 3*5-75 lombardy 144*75, haličská 308 50, papírová ranta 7«.l*. slátá renta S3.90, uher. zlatá renta 89.50, napoleony 9.38 Pevně.

Daůkův Amsterodam Londýn Paříž 127.50 František Josef 194 102 20 Anglobanka 152 75

25 article

Závěrečné kursy. Přisniv«.

26 article

Papírová renta . . 78 65 Stříbrná renta. . . 77.70 Zlatá renta rak.. . 94 — 6*/, papirová renta 94 — Zlatá renta uher. . 119.80 Papírová renta uh. 89.56 Losy z r. 1860 celé 133 — pětiny 133*50 Losy s r. 1864 Losy úvěrní. . . Losy s r. 1854 . Akcie úvěrní . . Anglobanka. . . Unionbaoka. . . Uh. úv. banka. . Bank. spolek . . Haličský úv. úst. Státní dráha . .

27 article

173.50 178.— 122 25 361 — 154.75 141*25 360.60 142*50 81475 328 —

28 article Denní oznamovatel.

Denní oznamovatel. V neděli, dne 13 listopadu. Stanislav Kostka. Didakns vzn. — 40hodinná poboiuta ve chráma Páně n sv. Víta na hradě pral- ském. — Východ slance v 7 bod 12 min.— Západ ve 4 h 17 minnt. — V pondělí, dne* 14. listopadu. Serapion m. Sidon op. — 40ho<L (pobožnost ve chrámu Páně u sv. Vita na hradě pražském — Východ slunce v 7 hod. 13 min. — Západ ve 4 hodiny 16 min.

Stanislav svatý . Vít Serapion m Sidon op

29 article Listárna administrace.

Listárna administrace. Dp. J. K., farář ve Ptení. Nemůžeme zasiati, an žádné číslo od toho dne nemáme na skladě.

J K Ptení

30 article

Zasláno. Uposoriojeme na návěští pp. Kaufmanna a Simona z Hamburku, na- lesale! se v dnešním listě. Týče se původním losů jistého velkými výkrami bohaté aadaného tahu Zasláno. Dnešního oznámeni: „Yideůshá bursa“ bankovního domu „Leitha“ ve Vídni prosíme obzvláště zi všimnout!. Zasláno. Milovníky pravého ruského éaje upozorňujeme na dnešní inserát pp bratři Popových z Moskvy. Naše hospodyně zvláště «1 račte povšimnout!, ža ku každém» balikn pravého ruského thé přidán Jaat náv >4 (tét v české řeči), jak se čaj dle ruského sp*- sobn připravuje. Tento ruský spůsob liší se e4 našeho posud takořka obecně obvyklého velmi značně, a odporačaje se pro dvoj! vée: předa# aspoři se velmi mnoho thé, a dála docili a» tlm velmi přljsmiý nápoj sluté barvy a výtečné chutí, coi pro milovníky čaje hade tajieté hlavu* věci.

Kaufmann Simon Popův Jaat Hamburk Vídeň Moskva

31 article

Lombardy 148.— Severní dráha. . . 99éfé Dráha Frant. Jot. 19485 Draha Rudolfova . 167.67 Sev.-záp. dráha . . 988.— Česká záp. dráha. 808 76 Pardubická dráha. 188.80 Napoleony .... 9.88- Parti 48.86 Londýn lléCO Frankfurt —.— Hamburk —.— Stříbro —’— Něm. marka.... И*— Mark, bank 68 82 Pap. ruble .... 126*85 Polabská dráha . . 848.60 Česká unionka . . —.—

Lombardo František Rudolfův Napoleon Mark Londýn Frankfurt Hamburk Stříbro Německo