dom. V Itálii závisí přátelské smýšlení vůči Rakousku od povětrnosti, od prominlivých vyhlídek stran, od parlamentárnfch poměrů, od spojitosti jisté vlády — kterak může se tomu přátelskému smýšlení připisovat! trvání a je nékdo v Rakousku dosti bláhovým, aby zbudoval své kombinace do budoucna na tak kolísavých základech? Jsou-li v našem mo cnářství lidé, kteří povolujíce okamžité náladě spatřuji hnedle nebesa, klenoucí se nad Rakousko-Uherskem a Itálií plny housliček a oddávají se tušení věčného míru. tož ne byl věru ani ten neoprávněný odstavec v řeči Kallaye nepřiměřeným к vylíčení poměrů dle pravdy. Docela nyní, kde věc už opravena, ťakli ale vše to ještě nestačí na zažehnání ffozčileuosti, nuž pak chtěli bychom skoro říci, že takový poměr, jehož se dotkne lehké zkalení v celéjeho podstatě,jest příliš vratkým, nežli aby mohl býti zachován.“ Po té přicházejí ostatní listy officiosní i neofficiosní a zatírají každý po svém způsobu, až. doufáme, nebude zvýsledků vídeňské schůze, na štěstí, — nic vidět. Z Vídně. (Petice spolka „Vorwärts*. — Zpráva o rozpočtu. — Dvorní hostina. — Schůze klubů. — Hostina u císaře.) Politický spolek vlderiský „Vorwärts“ usnesl se na petici к řlí- ské radě, v niž se ž&dá aby viicbni poplatníci, již dosud postrádají volebního práva, vřadéni byli mezi oprávněné voliče. Petice je dobře odůvodněna a dovozuje : 1. že rozšířené volební právo zrovna v nynějších poměrech stalo se politickou nutnosti pro Rakousko, ježto spočívá v tom prostředek nejpřiměřenéjšl, by přetvořeny byly strany vedené zvláštními interesy nejrůz- nějšlho druhu, by pracováno bylo proti neplod ným bojům a získány byly nové tvůrčí síly pro zákonodárnou práci. 2. Námitka, jako by všeobecné hlasovací právo podporovalo poslovanštční

Rakouska a řáděni živlů zpátečnických, nemá podstaty. Rakousko chová ve skutečných poměrech své moci, ve všeobecné poloze Evropy a obzvlášt v pokročilém rozvoji velkých států kulturních nejvydatně|ších záruk, aby všeliké neoprávněné pretense národní toliko jejich původcům uškodily. 3. Odmítajíce všeliké spojen- stvi s keteriemi, kteréž co do životních zájmů říše osvědčily opětovně svou nejasnost a neschopnost, očekáváme, že lid neodchýlí se těmi bliktry o domnělých nebezpečích od svých velikých hospodářských úloh. — Delegát dr. Ba reuther podal již zpráva o rozpočtu námořnictví. Navrhuje celkem v řádném i mimořádném rozpočtu výdaje 8,957 829 zlat, kdežto vláda požadovala 9,488.829 zl., tedy úmaz 531.000 zl. Největší část tohoto úmazu připadá na válečné loďstvo. Asi 1 milion odkazuje se z řádného požadavku do mimořádného. — Dnes odbývá se první dvorní hostina ku poctě delegátů, к niž nevojíni museli dostavili se ve fraku. — V neděli mají všickni tři kluby pravice první schůzi, kluby levice sejdou se až v pondělí. Výkonný výbor německonárodní strany odbýval schůzi v pátek a usnášel se o organi- saci levice. — U císaře byla dne 10. t. m. slavnostní hostina pro 28 osob na počest korunních manželů a dědičného vévody Meklen- ského. Z Pešti. Dodatečné volby v Uhrách do padly pro nejkrajnější levici nevalné šCastně. Nejnovéji propadla strana se svým kandidátem v Debrecině Jedině v Karczagu zvítězil kandidát nezávislých Anrel Sarközy. Z Nového Sadu. (Volby d o c i г k e v- ního kongresn srbského. V Bílé Církvi zvoleni dr. Vnčetič a arcikněz Stefanovič, v Rumě advokát Dimistrijevič a farář Stoič. Volby dopadnou celkem prý ve prospěch strany Miletičovy.

Politicky přehled zahraniční. V Praze, dne 12 listopadu. rVémocU-O. (Nordd. A. Z tg.“ — „Pol. Corr.“ — Volby. — Biskup Gleich z Bádenska.) „Nordd. AUg. Ztg * radí к pevnějšímu zorganisování konservativnl strany a radí, aby se к tomu cíli složily peníze pod jmenem „Bhmarkova groše“ , který by byl pokladnici války konservativců proti pokroku a převratu. — Diskuse o odstoupení Bismarka, na které ostatně on sám nemyslí a jehož si v Německu prozatím žádná strana nepřeje, vedou ae dále. Nástupcem jeho jmenuje se také nynější mistodržitel Elsaska a Lotrinska, hrabě Manteuffel, sám Bismark prý se vyslovil, že by to byl nejlepši jeho nástupce. „Germanie“ k po věsti té poznamenává: „My jsme uvítali jméno vání polního maršálka Manteuffela za místo- driitele s rado«tí a sledovali jsme činnost jeho a uspokojením ; a měli bychom ho také za nej- spůsobilejšího rouše pro nej vyšší místo, kdyby nebyl tu muž nadněho ještěspů aobilejší.* — Dle inspirovaného berlin •kého přípisu „Poi. Coir.* má se tam za to, ie císař německý bude od kníšete Bismarka žádali, aby vzal do své osvědčené ruky také pokut spolupůsobeni se středem. Jest to tím přirozenější, připomenou-li se slova Windhoratova : Jen kancléř můie kulturní zápas opravdovým mírám ukončili „To však — praví se dále — musí во opětovali se vším důrazem, ie kancléři není uzavřena cotta, aby po jednom nebo dvou letech, když objasňující události v podobě • kutečnách zákonných předloh ie objeví,

• lepším flapěcliem nežli nyní dovolával м lidu.* Ostatně se v dopisu poukasuje také ku „mravní unavenosti* říšského kancléře. — — Z usilch voleb snimy jsou tyto další výsledky: „V Drážďanech podlehl socialista Be- b e 1 (10. 822 Ы ) nadpurkmistrovi Stabe- 1 o v i (14. 129 Ы.) ; v Hannover! podlehl pak socialista Meistr naproti drn. BrUelovi ; v Děvlně vyhrál národní pokrokář proti socialistovi. V Stuttgartě zvítězili demokraté; ve volebním okresu Ksssel-Melssrgen svitizili pokro- káři proti koniervstivcům a katolíkům. — Vratislavský světící bisknp Gleich převzal dne 10. t. m správa biskupství. Zároveň zrušeno dnem 1. října počínaje zastavení požitku pro biskupa vratislavského — Císař Vilém ochu- ravěl žaludkem a potrvá-li jeho choroba do zahájeni řjšské rady, přečte trůnní řeč některý z ministrů — Bádeuekémn velkovévodovi, jenž povážlivě onemocněl, poněkud se nlevilo. ale stav jeho vzbuzuje stále obavy. Vládní věstník bádenský uveřejňuje dva státní spisy. Prvním odevzdává se dědičnému velkovévodovi zastn- pováni panujícího velkovévody na doba jeho nemoci, jelikož mu lékaři odporučili, aby se vzdal úplně řízeni záležitostí ; v draném sděluje dědičný velkovévoda toto nařízeni předsedovi státního ministerstva s ujištěním, že zastupováni povede za věrného šetřeni ú-tavy a zákonů dle zásad svého otce FVanole. (Brisson proti Gam- betlovi. — Nové ministerstvo — Italské vyslanectví.) Velký povyk spůsobila v parlamentárnich kruzích v Paříži nota, kterou přinesl Brissonův „Siécle“, v niž vyslovuje vůči příštímu předsedovi ministerstva strach, že povolá do ministerstva osoby ne zcela bezúhonné.

„Pan Gambetta“, praví „Siécle“, jest povinen povolat do ministerstva maže poctivé, jejichž sonkromý život nezavdá nepřátelským stranám příčinu к posměchu a opovržení. К vysokým státním úřadům jest potřebí vlastnosti, jichž pouhá parlamentárnl dráha nevyžaduje. Poslanec přináší do sněmovny jen svou politickou minulost. Ministr však a diplomat zastupuje vládu nejen vůči Francii ale i vůči cizině. Taký muž musi býti ode všech vážen ; jeho dům je ze skla a strany v cizině nesmějí mít nejmenši příčiny straniti se toho doma pod záminkou, že původ jeho je podezřelého původu. V jakém stavu nalézal by se on a ministři jeho, kdyby státníci a diplomaté nechtěli do jeho domu vstoupiti za příčinou, že jeho jméno přiváděno ve spojeni s finančními škaudály nebo, že jeho manželka má za sebon minulost, pro kterouž žádná počestná žena obcovali s ní nemůže?“ Narážka tato vzbuzoje scusaci a každý se táže, na koho Um orgán předsedy sněmovny naráží. „Říká se, praví „Siede“ dále, že přešla již doba titěrnosti a že talent a výsledek všeliké chyby zahladí ; to však je nepřístojné a nesmí se připustit, aby se stala říše demokracie říší „neladu“ a „ženských dobrodruhů“.

Budoucí nástupce Gambettův dává tedy Gambct- tovi první výstrahu. Naučil se patrné od Gam- betty samého, jak se ministři mistrují. Může být, že nyní vezme Brisson na sebe úlohn, kterou prováděl vladař zákulisní oproti Grévy- mu a oproti všem ministerstvům. — Nové ministerstvo bade, dle telegrafické zprávy, bezpochyby již dnes sestaveno. O osobnostech, jež zasednou v ministerstva, neví se dosud nic určitého. Že však Gambetta dne 10. t. m. konferoval s Constanzem, Spoilerem, Rankem a Challemel-Laconrem, to vykládá se ve prospěch jmenovaných. Zahraničním ministrem bode prý Freycinet a Sny ministrem financí. Také o činnosti a směru nového ministerstva se již hádá. „Pol. Corr.“ prohlásí:je za útlně nepochybné, že mi nisterstvo Gambettovo bude provozovali politiku míru v nejlepším smyslu. Výpravě tnnisské vezme prý se ráz výbojný (!) „Voltaire“ praví, že Gambetta bude se snažili, aby si udržel většinu, která pro něho hlasovala, ale že třeba se připravili na překvapení. To, jak se zdá, znamená vyloučeni Ferryho. „Voltaire“ zaznamenává s uspokojením pověst o jmeuuváni Constanze pro Alžirsko. — Miuistr Farre podal sněmovně osnova zákona stran dodatečného úvěru 28 milionů fr. na výpravu do Tunisu a jižuiho Oránu — V diplomatických kruzích pařížských vystupuje s velkou určitostí pověst o opětném obsazeni italského vyslanectví n repnbliky. Že by však opět generál Cialdini měl býti jmenován velevyslan- cem, to se ve franconzských vládních kruzích očekává, ale potkává se také v četnými pochybnostmi. — Brošura, vyšlá prá'é v Paříži se schválením prý vysoké cirkevní autority, jež prý byla zaslána všem panovníkům a vládám, přimlouvá se za navrácení Říma a Civitavecchie papeži.

SrbSkLO. (Neshoda s metropolitou. — Resident rakonský.) Povést, že všichni biskupové hodlajf pro snspen dováni metropolity zaduti za propuštěnou, jest nepravdivá. Vlivem Garašanina vyrovnány neshody povstalé protestem metropolitovým. — Dosavadní rakonskonherský resident v Bělehradě bar. Herbert byl odvolán a opustil dne 11. t. m. své místo. Kniže Milan vystrojil mu na počest hostinu a vyznamenal ho velkokřizem řádu Ta korá. Na místo bar. Herberta přijede hrabě Khevenhúller. Ft lim un Sii O. (Sněmovna. — Dunajská otázka. — Perské vyslanectvo.) Dekretem dne 10. t. ra. uveřejněným svolává král sněmovna a senát ka dni 15. listopadu (star kal) — Schůze komise dunajské počnou dne 22. listopadu (nov. kal.) V otázce dunajské nevyplní se arci horkokrevné naděje, jež vyslovil Kallay. — Rumunové jsou pevně odhodláni, že se nepodají. Všecky listy bukureštské zabývají se otázkou dunajskou, ale ani jediný z nich neradí vládě к povolnosti. Aě se v Andrásaym spatřuje budoucí ministr Rakouska, odmítá orgán bukureštské vlády jeho výklady к otázce dunajské, a prohlašuje, še Rumunsko a Rakousko mají stojné zájmy a toto musí především šetřit! práv Rumunska. Pakli Rumunsko, co se stalo nsodvislým. nepožívá jli ochrany Evropy, musí se tisi více drželi evropských smluv, jei nyní jsou jedinou sánkou jeho práv us Dunaji. Jakkoliv Rumunsko toho po- třebsje, aby i Rakouskem sůstalo ve shodě, nemůže přinést! oběti, jsi by ohrožovala jeho budoucnost , samostatnost a národní sájmy. — Král přijal v slavné andienci dne 7. t. m. mimořádné vyslanectvo perského isbà, jet vyslovilo mn blahopřání svého panovníka sapřfěinon povýšení Románská na království.

Denní zprávy pražské.

Kronika církevní. * Ze Záboří u Blatné. (Dozvuky svaté misie), číslo 247. těchto listů při neslo obšírnější článek ze Záboří n Blatné, v němž pan dopisovatel obratným pérem popisuje svátou misii od 13. až do 24. října na osadě naši konanou, článek ten, jsa znaleckým pérem proveden, nenechá na sobě ničeho měnili ; něhot poukázáno v něm velmi vhodně na výmineénon potřebu obnovení a úpravy chrámu Ducha sv., vylíčena krásné neúnavná ano neobyčejná horlivost důstojných 00. missionářů ; poukázáno к útěše a radosti pastýřů dnchovnlch, jaká jim samým ze svaté misie plyne. Velmi krásně připomenuto, že dostalo se ršechněm, kdož nezůstali zaslepenými a zatvrzelými, velikých milosti, an srdce svá od hříchů očistili a s Bohem se spojili. Souhlasíme úplně s panem dopisovatelem v celém zněni článku toho. Kéž vstoupí ony slzy kající prolité při svaté misii této vzhůrn к nebesům a vyprosí nám stálost a vytrvalost v každém dobrém našem předsevzetí, abychom, nastoupivše cesta spásy, na ni také se udrželi. Než nutnost toho vyžaduje, abych se zmínil o některých okolnostech, na které pan dopisovatel bnď poukázali opomenul, aneb snad poukázat! nechtěl Osadnictvo osady záhorské vyslalo ze svého středu prosebnou deputaci ku p. patronu zdejší fary za nynějšího našeho dp.

faráře Josefa Petříka, když úmrtim zvěčnělého dp. faráře Jedličky fara tato se uprázdnila, něhot bylo přesvědčeno, že v něm bade miti dobrého a horlivého pastýře, vzorného a přiklad ného kněze, upřímného rádce, štědrého podporovatele chndých, neúnavného boriitele pro vše dobré ; a nezmýlilo se. Za ton příčinon lne také osadnictvo naše kn svému milenému pastýři celou duši svou, něhot shledává, že dp. náš farář ničeho nelituje, co by jenom ku dobru osad- nictva v každém ohledu, zvláště ale ku spáse duši jejich sloužili mohlo. A to zajisté byla také ta jediná příčina, pro kteron náš dp. farář svátou misii na osadě naší uspořádal, neohlížeje se na výlohy s tím spojené, něhot u něho platí v plné míře: „Já jsem pastýř dobrý.* Za tato snaha a otcovskou péči o stádce sobě svěřené vyslovuji jménem osadnictva zdejšího : Budiž

Vám, dp. faráři, všemocný, nadhvézdný dárce hojným odplatitelem, abyste jednou tam na výsosti požíval odměny nehynoucí, věčné. Přičiníme se, seč sily naše stačí, aby snaha Vaše nebyla n nás marna. — Že svátá misie a nás byla s tou největší radosti přijata, dokázalo ovšem osadnictvo naše nejprvé horlivou svou návštěvou a kajicnou pobožností. Než i jinakých ještě důkazů nechybělo. Zpěvácký spolek náš „Záboj* uspořádal na sklonku svaté misie dů stojným 00. missionářům n večer zastavenlčko a v den odjezdu jejich sešlo se veliké množství zbožných osadníků, aby poslední „s Bohem* jim vyslovili ; školní dítky záhorské školy vedením svých pánů učitelů činily dvojřadn a šetné han derinm z celé osady doprovázelo je až za Blatnou. Ku konci zmínili se musím o chvalitebné snaze zdejších pánů učitelů : Ignáce Houry a Vojtěcha Šopfa, kteří tak ochotně a horlivě při všech mších sv. od půl 6 hodiny ranní po celou doba svaté misie a při všech pobožnostech, střídajíce se, zbožný lid varhanami při zpěvn doprovázeli a sami zpívali Slouží jim to ко cti. Bude tu suad na svém místě otázka : Bu­ dou ti nynější mladší nčitelé někdy s takou horlivostí a láskou všfmati si také církevního zpěvu a hudby, až ti, jimž se tak rádo „kantoři“ říkalo, vymrou ? V Praze, dn 12. listopadu.

* Dveřní zprávy. Kralevic Rudolf priu cezna Stefanie a jejich vznešení hosté princ Filip a princezna Lonisa saskokoborská podnikli ve čtvrtek odpoledne projížďka Stromovkou а dleli po 8. hodině večer návštěvou v komnatách ovdovělé císařovny Marie Anny. — V pátek o 7. hod. ranní odjel kralevic Rndolf s princem Leopoldem saskckobnrským vlakem dráhy Františka Josefa na panství knížete Lobkovice v Konopišti, kde nepořádána byla 'honba na zajíce. Odpoledne objely tam přes Benešov princetna Stefanie a její sestra vévodkyně koburská, provázeny nejvyšši dvormistryní hraběnkou Sitton Nosticovon, nejvyšším dvonnistrem hr. Palffym a dvorní dámou hr. Palffyovou. * Osobní. J. Vel. císař dovolil, aby ndp. kardinál-arcibiskup kníže Schwarzenberg směl nosili velkokřl! král. belgického řádu Leopoldova. — Vrchní hofmistr korunního prince Ra- dolfa hrabě Bombelles nastoupil v pátek šesti - měsíční dovolenou a odebeře se do Kahyry v Egyptě. — Zemský velitel polní zbrojmistr pan bar Litzelhofeu odjel v pátek ráno s rychlovlakem státní dráhy do Vidně.

* Konfiskace. Páteční večerní „Politik* byla skonfískována, protože uveřejnila výsledek svého veřejného přelíčeni ohledně jednoho konfiskovaného čísla.

* Crediti prohlídka vykonána byla ve čtvrtek odpoledne v místnostech obchodnického spolku „Merkur* v Praze. 'Pátráno po tabave- ním seznamu voličů do pražské obchodní a prf. my šlové komory. Brožurky této nsnalsssa nul jediný exemplář. * Sbor obecních etar&ich kr. hlar. mèsta Prahy má v pondělí dne 14. t ■* schůsi o 4. hod. odpol. ve velké zasedací stul na radnici staroměstské. Předměty porady: 1. Zpráva a návrhy o zřízeni, provosování a rozšířeni konňské dráhy v Praze. 2. Návrh, aby к účelům obecním zakoupen byl majetek č. p. 412—11 nu Újezdě (Nebozízek). 3. Návrh, aby prodáno bylo staveniště č p. 43 za býv. žitnou branou. 4. Návrh, aby za příčinou upraveni ulice Vodičkové zakoupeny byly pozemky ve výměře 22‘795 čtv. m. od staveništ č. p. 710 a 711—II. 6. Návrh, aby za příčinou upraveni ulice odprodán byl pozemek uliční ve výměře 3 917 ětv. m. ku staveništi pod velkým sadem městským. 6. Návrh, aby schválena byla náhrada veliteli hasičského sborn ve výslužbě p, Lamrovi za příčinou vyklizeni bytu naturálního. 7. Zpráva o vyjednávání s c. k. vládou o převzetí městské střední ikoly ve správu státní. 8. Návrh, aby při městské pojištovně zřízeno bylo místo praktikanta s adjutum 500 zl. 9. Návrh, aby p. Jos. Erbenovi, řediteli měst. stát kanceláře povolena byla náhrada 50 zl. měsíčně za srážky jemu od státu uložené od 1. října 1881 na tak dlouho, dokud slniební smlouva nebude s ním uzavřena.

* Z městské rady. Ve včerejší schůzi městské rady rokovalo se především o dostavěn! sítě koňské dráhy v Praze Jak známo, byla v minulé schůzi sboru obecním starším předložena smlouva městské rady s podnikatelstvem dosavadní koňské dráhy, která však nebyla přijata. poněvadž tištěná smlouva mnohým obecním starším nebyla vůbec ani dornčena, a ostatní, kteří ji byli obdrželi, neměli dostatečného času, aby ji mohli prozkoumali. Sbor obecních starších se nsnesl, aby smlouva tato byla odkázána zvláštní komisi к podání dobrého zdáni, v niž zasedali pp. Vojta Náprstek, Kytka, Doubek a Baroch. Komise odbývala ve čtvrtek odpoledne v staroměstské radnici svoji schůzi a usnesla se na tom, aby podnikatelstva dosavadní dráhy koňské bylo i dostaveni ostatních tratí svěřeno za podmínek, které v zmíněné smlouvě městské rady byly vyznačeny Ve včerejší schůzi městské rady stalo se usnešeni zcela ve smyslň dobrého zdání komise, aby původní smlouva byla beze změny sborn obecních starších к schválení předložena. Pan dr. Milde učinil dodatečný návrh, aby s podnikatelstvím alespoň se vyjednávalo o zkráceni doby koncese a ohledně rychlejšího provedeni trati. Dodatečný tento návrh byl přijat. Nynější podnikatelstvo tramwaye má koncesi na 50 roků a koncese na dostaveni dalších tratí trvala by tndiž jen 33 roků, současně s koncesí hlavní tratě. Návrhy tyto budou v příští schůzi sboru obecním starším к schválení předloženy. — Pan Zeithammer doložil, aby se konaly porady finančního odboru, jakým gpůsobem by se pro příští leta dal ukrýti stále se vzmáhající schodek v důchodech obecních, aniž by přirážky obecní mnsily býti zvýšeny. Přáni toto bylo vzato na vědomost.

* Výdaje na hasičský sbor v Praze pro rok 1882 páčí se na 34.567 zl. Mzda hasičů obnáší 19.148 zl. Počet hasičů jest tento: řiditel se služným 1 800 zl., cvičitel po 1 zl. 80 kr. denně, ročně tndiž 657 sl., 4 vrchní hasiči I tŕ. s denním platem po 95 kr., čtyři vrchní hasiči II. tr. s denním platem po 90 kr., 28 hasičů I. tř. s denním platem po 80 kr. a 28 hasičů II tř. s denním platem po 75 kr., celkem 66 osob. Pro střežení Národního divadla ustanoveni bndon ještě 4 hasiči první třídy s ročním nákladem 1.406 zl., který zapraví sbor pro dostavěni Národního divadla. Výlohy za léčebné a pohřebné obnášejí 140 zl., na koupi, správky a čistění oděvu, obuvi, pradla a ložních potřeb 3905 zl., za palivo 613 zl., mzdy najatým dělníkům к obsluze stříkaček při hašení požáru 80 zl., na zachování, přikupováni nářadí, náčiní a nábytku pro sbor hasičský 6779 zl. výlohy na ndržovánl požárového telegrafu 15011 zl, na zařízení telefona 610 zl. a rozličné jiné výdaje 996 zl. * České dítky ve Viuoliradeeh sbity.

Když včera po 4. hodině odpoledne byli chlapci z českých škol ve Vinohradech puštěni domů a tiše nlicemi se obírali, vyřítili se na chlapci ze 4. třídy německých škol в holemi v ruce, přepadli nic zlého netušící české chiapce u nemilosrdně je stlonkli, že chlapci pod ranami až к zemi padali. Učitel českých škol pan Švestka přispíšil ohroženým českým žákům ku pomoci, dva uličníky zadržel a dopravil nu policejní komisařství vinohradské, kdežto ostatní chlapci z německé školy dali se úprkem na útěk. Kluci německých škol měli hole ukryty v domě u Ptáka, z čehož se dá sonditi, že na řeibu byli jak náleží připraveni, poněvadž jeden druhého pohádali slovy: „Pojďme nu Čechy*. Případ tento vyvolal ve Vinohradech veliké ros- èileni a občanstvo jest dychtivo, co policejní komisařství a okresní školní rada karlínská к ochraně ohrožených českých dítek v českých Vinohradech učiní. * Podivné vyměření dané Jeden zdejší živnostník nčinil berní správě přiznáni, ie loňského roku měl schodek a ie tedy ne můie se к dani přihlásit. Důvěrníci finačnf, jimi bylo stav živnostníkův proskonmati, vyšetřili, ie dle všech poměrů mohl v loni vydélati 200 si. a toto vyšetřeni pod číslem 18.380 berní správě předlotili. Berní správu uváiils míněni důvěrníků a pod číslem 42.232 vyměřil* živnostníkovi z výdělku 200 tl. daň v sumě 206 ti 56 kr. Čísla mluví.

* Zuřivá ženůtina. Ve čtvrtek večer dopadl policejní strážník na Poříčí známou 21 letos