1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 100. ze dne II. dubna 1900.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Spor o umělecké dílo. Z Paříže se ozna-
muje: Pařížanka v moderním kostymu, jež se vznáší
nad monumentální branou světové výstavy, byla
minulého čtvrtka postavena na svoje místo. Avšak
tato socha, dílo umělce Morcaut-Vanthierova vzbu
díla rozhodnou nelibost jak obecenstva, tak i mno-
hých umělců. Vytýká se tomuto dílu, že je příliš
moderní na allegorií a že se podobá spíše dámičce
z polosvěta. Bylo tudíž usneseno, aby socha byla
odstraněna. V pátek měla býti socha sňata s monu
mentální brány, ale umělec se dozvěděl o tomto
úmyslu a protestoval proti tomu u ministra obchodu
Milleranda. Ministr vyzval umělce, aby svolil k od-
stranění sochy, poněvadž je to prý ve vlastním jeho
zájmu. Sochař to odepřel a poukazoval k tomu, že
členové ředitelstva výstavy dílo jeho při provádění
viděli a mohli je posoudit. Socha prozatím odstra-
něna nebyla. Sochař Morcaut zajistil si podporu
umělců, kteří z této afféry chtějí učinit zásadní
otázku uměleckou a posilniti sochaře v odporu prot
odstranění jeho díla.
Pařížanka
Vanthierův
Millerand
Morcaut
Paříž
Morcaut
3
article
= Nervosní zloděj. Před londýnskou porotu
pohnán byl těchto dnů jakýs Frederick Thompson,
jsa obviněn z krádeže bankovek v sumě 2000 1. st.
Dne 28. srpna m. r. odebrala se mrs. Brownova,
manželka malíře, do holbornské filiálky banky Lon-
don and Westminster, aby si tu dala vyplatit chek
na 2060 1. st. Bylo jí vyplaceno 60 l. st. ve zlatě a
2000 1. st. v bankovkách. Dáma vložila peníze do
ruční kabelky, ale když přišla domů, shledala, že
bankovky ztratila. Mr. Brown na to vypsal odměnu
500 l. st. nálezci, avšak nezvěděl ničeho více o ukra-
dených penězích. V prosinci navštívil mr. Browna
jakýs pán, jenž se mu představil jakožto mr. Frede-
rick Thompson. Mr. Thompson předložil mu dopis,
zhotovený psacím strojem, v němž oznamováno, že
bankovky nalezla jakás dáma, jež je také chce vrátit.
Thompson
Brownův
Mister
Brown
Fred
London and Westminster
4
article
Ale poněvadž při vypsání odměny bylo zároveň
oznámeno, že bankovky byly ukradeny, obávala prý
se tudíž ona dáma vrátit peníze. Dále praveno
v onom dopise, že bankovky dostaly se pak do ji-
ných rukou a že budou vráceny za určitou sumu,
jež prý bude anonymně zaslána fondu pro vdovya
sirotky vojínů, padlých ve válce. Avšak během vy-
jednávání vyšlo na jevo, že žádaná suma činí dvě
třetiny úhrnné ceny bankovek. Mr. Brown nechtěl
na to přistoupit a konečně dohodli se v ten smysl,
že mr. Brown vzdal se as polovice peněz a druhá
polovice mu měla být vrácena. Ale tak daleko to
nedošlo. »Zloděj stal se nervosním,« prohodil státní
zástupce, »a tak vyšlo vše na jevo.« Několik dní po
té pokusil se Thompson pod jmenem Cohen vyměnit
prostřednictvím banky Crédit Lyonnais 500liberní
bankovku a sice na pařížskou směnku, znějící na
jmeno George Gordon. Bylo však zjištěno, že ban-
kovka byla ukradena a pařížské filiálce banky za-
slána výstraha. Den na to přiby! Thompson do Pa-
říže a žádal u tamní filiálky banky pod jmenem
Gordon o vyplacení směnky. Byl zatčen, ale poda-
řilo se mu uprchnout. Později setkal se s ním mr.
Brown na Adelaideroadu v Londýně a oslovil jej.
Avšak Thompson prohlásil, že má velmi na spěch
a nemá pokdy, mluvit s ním, načež se dal na útěk.
Ale okradený se pustil za ním a dal jej zatknout.
Směnka na 500 1. st. a as 60 l. st., jež se nalezaly
Mister
Brown
Thompson
Cohen
George Gordon
Gordon
Londýn
Crédit Lyonnais 500
5
article
v plášti, jejž byl zloděj při prvním svém zatčen
zanechal v Paříži, byly ještě uloženy u pařížské po-
licie. Porota uznala Thompsona vinným krádeže.
Obžalovaný byl již roku 1896 odsouzen pro krádež
30.000 fr., na dvě leta do žaláře a tentokráte byl
odsouzen na 5 let.
= Hrdinský čin Čecha v Paříži. Přítel
našeho listu píše nám z Paříže: Při požáru
zdejšího »Théatre Francais«, dne 8. března.
vyznamenal se velkou duchapřítomností také naši-
nec, Čech, jmenem Josef Nebeský, číšník. Sel po 12 hod.
polední, když právě požár vznikl mimo divadlo. Hlavní
vchody byly uzavřeny, takže nikdo nemohl dovnitř
vniknouti. V tom okamžiku zastavil před divadlem
omnibus, těsně před hlavním vchodem. Nebeský vy-
skočil na omnibus, po schůdkách na Imperial (stře-
cha omnibusu) a zachytil se u zábradlí balkonu nad
vchodem, na který se vyšvihl; prorazil dveře a vnikl
do hořící budovy, dýmem přeplněné, kdež zotvíral
všechny dveře na balkony vedoucí tak, že mohli
lidé, kteří po přinešených žebříkách na balkony vylezli,
a později dovnitř hasiči vniknouti. Tam uvnitř jal se
nejcennější předměty jako malby, obrazy, sochy, které
byly nejblíže zkáze cenné knihy, vynášeti. Vniki do di-
vadelního archivu, odkud sám skoro veškeré nejcennější
předměty, mezitím i kasu archivní se značnou sumou
zachránil. Když s touto se na balkoně udýchán ob
jevil, poklepal mu tam stojící ředitel divadla na ra-
meno. Ředitel vždy, když Nebeský se vrátil s náručí
předmětů, slovy ho povzbuzoval. Pan Nebeský, jenž
teprve krátký čas mešká v Paříži a francouzsky dobře
nerozumí, podle toho poznal, že tam musí býti velmi
cenné věci, opět se tam vracel, až přinesl kasu. Po-
tom vzal od přibyvších hasičů hadici a tousi
Thompson
Čecho
Francais
Čo
Nebeský
Paříž
Selo
divadlo omnibus
6
article
razil sám cestu do hořící budovy. Bohužel nemohl
přispěti k zachránění slečny Henriottovy, o které
věděl, že se o poschodí výše nalezá, neboť ji tam
viděl pobíhat. V třetím poschodí vnikl do šatny, kde
sbalil asi 150 kukátek, tam se nalezavších, do svého
zimníku a spustil s okna dolů. Ve foyeru I. poschodí
za pomocí žebříku vyřízl velké, drahocenné malbyz
rámů, které za 2—3 minuty by byly shořely. Při
celém zachraňování se též značně popálil na pravé
ruce a polo udušen, od kouře učerněn a mokrý na-
skrz byl pak z hořící budovy odnešen a ambulancí
odvežen. Nemyslil jsem, když pět kroků ode mne
zřízenci nakládali prvního raněného, že to můj pří-
tel Nebeský. Když jsem do divadla ještě před pří-
jezdem hasičů vnikl, nemohl jsem se dále dovnitř
dostati, mezi tím on uvnitř pracoval s největším ne-
bezpečím života. Když mu byla ruka obvázána a on
k sobě přiveden, bylo jeho jméno zapsáno a on
ihned doprovozen k rakouskému konsulovi, který tím
byl velice potěšen, že Čech takto se vyznamenal.
U konsulátu byl ihned pan Nebeský fotografován a
jeho podobizna s příslušnou zprávou zaslána do
Vídně. »N. Fr. Presse« svého času krátkou zprávu
sice uveřejnila, avšak proměnila jméno jeho. Psala
jakýs »Himmelreich z kraje čáslavského«. Pan Ne-
beský se musil dostaviti též na policejní prefekturu
a dne 24. m. m. byl konsulátním tajemníkem panem
Chvalovským představen v paláci Elysejském. Dne
4. t. m. byl předvolán na konsulát, odkudž se ode-
bral, doprovázen p. Chvalovským, do ministeria
vnitřních záležitostí, kdež mu udělena stříbrná me-
daille, diplom a odměna 500 franků. Od rakouského
konsula, který mu vřele blahopřál, dostal 100 franků.
Henriottův
Himmelreich
Chvalovská
Elysejský
Čechy
Vídeň
7
title
Pan Nebeský jest jediným, kterému při tomto požáru
vyznamenání uděleno byl .
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 2. dubna 1900. Horáková Adéla, man-
želka obchodníka, 37 roků, 1802—II. Kuhova Lilli,
dcera advokáta, 8 měsíců, 613—II. Regnemerová
Marie, majitelka domu, 70 roků, 1630—II. Perout-
kova Marie, dcera obchodníka, 14 měsíců, 188—II.
Pickova Božena, dcera rukavičkáře, 11/2 roku, 233-II.
Jenšíkova Františka, dcera obuvníka, 11/2 roku, 782 I.
Babánková Jindřiška, manželka advokáta, 28 roků,
163—III. Čížek František, syn pekařského pomoc-
níka, 3 měsíce, 823—I. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Štván Václav, truhlář, 26 roků. Mocová
Ludmila, dělnice, 24 roky. — U milosrdných
sester: Smutný Josef, nádenník, 49 roků. Tichá
Veronika, manželka hokynáře, 80 roků. Páv Jan,
kočí, 35 roků. Kabrnová Marie, vdova po obuvníku,
77 roků. — U Alžbětinek: Spitálská Pavlina,
vdova po čalouníku, 46 roků. — V josefovské
nemocnici: Petrů Kateřína, 62 roky. — V dět-
ské nemocnici: Dlask Karel, 33/4 roku.
Dne 3. dubna 1900: Houdek František, býv.
kočí, 72 roky, 229—III. Zíta Antonín, syn tesařského
pomocníka, 4 měsíce, 760—I. Liebmann Emanuel, me-
tař, 53 roky, 783—I. Kopitzova Pavlina, dcera obuv-
nického pomocníka, 21/2 roku, 23—V. Mašata Anto-
nín, sazeč, 37 roků, 31—VI. Sattlerová Františka,
vdova po c. k. finančním oficiálu, 73 roky, 1372—II.
Erazimová Marie, posluhovačka, 39 roků, 1473—II.
Nestával Jan, býv. chalupník, 65 roků, 134—III. —
Ve všeobecné nemocnici: Bouška Josef,
cukrář, 33 roky. Wokoun Jakub, kolář, 42 roky. Bouč-
ková Alžběta, 72 roky. — V josefovské nemoc-
nici: Hnízdilova Marie, služka, 27 roků. Newiklu-
fová Julie, soukromnice, 40 roků. — V dětské
nemocníci: Radbova Milada, dcera strojvedou-
cího 7 roků.
Horáková
Adéla
Kuhův
Lilli
Perout
Marie
Pickův
Božena
Jenšíkův
František
Babánková Jindřišek
Čížek
Mocová
Josef
Veronika
Páv
Jan
Petro Kateřín
Zít
Antonín
I Liebmann
Emanuel
V Mašat
Erazimová
Wokoun
Jakub
Alžběta
Julie
Praha
Regnemerová Marie
Kabrnová Marie
Štván Václav
U Alžbětinka
Spitálská Pavlin
Dlask Karel
Houdek František
Itař
Pavlin
Anta
Boušek Josef
Hnízdilův Marie
Radbův Milada
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Dnes ve středu 11. dubna. Začátek o 3. hodině
Představení pro lid.
Představení Ústřední Matice div. ochotníků českoslov
Po druhé.
MAGDALENÁ.
Činohra o 4 dějstvích. Napsal dr. Polykarp Starý.
Začátek o 7. hodině.
Mimo předplacení
Ve prospěch Ústřední jednoty českého herectva.
Nově nastudováno.
Ruslan a Ludmila.
Velká kouzelná opera o 5 dějstvích. Hudbu složil
Michal Ivanovič Glinka. Slova dle básně A. Puškina.
Konec o 10. hod.
V noremních dnech ve čtvrtek dne 12
dubna, v pátek dne 13. dubna a v sobotu
dne 14. dubna zůstane král. české zem
a Národní divadlo zavřeno.
Král
doktor
Polykarp Stará
Ruslan
Ludmila
Glinka
A Puškin
Praha
národní divadlo
10
title
„PAŠIJOVÉ HRY.“
O 7 dějích a 7 živ. obrazech. Napsal ThC. J. Pauly
Paul
11
article
Švandovo divadlo na Smichove
Švandovo divadlo na Smichove
Dnes ve středu 11. dubna. Začátek o 7. hod.
Po osmé.
Švandův divadlo
12
article
tak učinila. Avšak v postavení, jež nyní zaujímá, jste vy
nebezpečným člověkem. Nebude asi jejím přáním, a ne-
bylo by jí to ku prospěchu, aby se s vámi setkala, a já
nemohu dovoliti, aby se vydávala v nebezpečí.«
»Došto to už tam? Máte právo mluviti za ni,
pane ?«
»Snad mám —« Drake váhal a pravil kvapně,
»právo hájiti ji proti fanatikovi.«
Jan Storm se opanoval; prošel dlouhou školou.
»Muži, buďte čestný,« pravil. »Buď je váš zájem dobrý
neb špatný, sobecký neb nesobecký. Který jest to?«
al Drake neodvětil.
»Než bylo by to marné plýtvání slovy. Nepřišel jsem
sem proto. Chcete mi říci, kde je?«
l2 »Ne.
s »Pak bude souboj mezi námi — je tomu tak? V
o dívčino tělo a já o její duši? Nuže dobrá, přijímám
vaše vyzvání.«
Opět zavládlo ticho, a oči Jana Storma bloudily po
komnatě. Upřely se konečně na skizzu za zrcadlem.
»Při své minulé návštěvě setkal jsem se s týmž
přijetím. Dívka může sama starati se o sebe. To není
mou záležitostí. Jak onen poměr se skončil, ani se netáži.
Avšak toto —
»Toto je zcela něco jiného,« pravil Drake, »a prosím
abyste —« .
Avšak Jan Storm se znamenal křížem na prsou,a
pravil, jako někdo, kdo pronáší modlitbu: »Dejž bůh, at
tomu tak je, a vždycky bude !«
V nejbližší chvili byl pryč z pokoje. Oba muži stáli,
kde je opustil, až jeho kroky zanikly na schodech a vrata
333 —
Drake
Storm
bůh
13
article
»Vy pokrytče, kdyby to byl muž a ne rozkošná že-
nuška s velkýma očima, víte —«
Avšak v tom bylo zazvoněno u domovních dveří
a Benson vešel, ohlašuje, že nějaký duchovní čeká dole.
»Už zase drahoučký Golightly!« řekl lord Robert
znaveně. »Což těmto věčným přípravám nebude —«
Sluha jej přerušil. To nebyl Mr. Golightly; byl to
neznámý cizinec; nechtěl udati své jmeno, vypadal jako
katolický kněz; myslí, že zde již jednou byl.
»Mohl by to — Mluv o čertu —«
»Požádejte ho, aby šel nahoru,« pravil Drake. A co
se Drake kousal do rtů a svíral pěsti a lord Robert vzal
lahvičku s voňavkou a stříkal se kolínskou vodičkou, vi-
děli vcházeti do pokoje muže, oděného v dlouhý kněžský
kabát — tichého, vážného, sebe ovládajícího, velmi ble-
dého, se vpadlými a oholenými lícemi a tmavýma a za-
padlýma očima, jež svítily zádumčivým ohněm, a hlavou
krátce ostříhanou, že se zdála skoro holá.
Hněv Janův ochladl. Když procházel parkem, zár
jeho duše změnil se ve strach a když stál dole v síni,
s ovzduším parfumu kolem sebe, ano i delikátním poci-
tem ženské přítomnosti, strach jeho změnil se v hrůzu.
Proto odepřel vzkázati své jmeno a jak vystupoval po
schodišti, ozdobeném rytinami, zmocnilo se ho pokušení,
aby se obrátil a utekl, než se setká tváři v tvář s Glory.
Než když našel jen ony dva muže v pokoji, vrátila se
mu odvaha a nenáviděl se, že tak zrádně o ní smýšlel.
»Odpusťte mi, že jsem vás tak bez okolků navští-
vil, pane,« pravil, obrátiv se ku Drakovi.
Drake mu pokynul, aby usedl. Uklonil se a
stál dále.
Křesťan.
Benson
Robert
Golightnout
Drake
Janův