1
masthead
V Praze, ve středu dne II. dubna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
odpoledmí vydání.
5
article
K číslu 100.
K číslu 100.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Volební oprava haličská.
Z Vídně, 11. dubna. Výbor haličského
sněmu pro volební opravu zamítl všemi
hlasy proti třem návrh na vše-
obecnou kurii a na zaveden
přímých a tajných voleb.
Socialisté uspořádali proti usnesení
tomu demonstraci, o které oznamuje
»Arbeiter-Zeitung«: Kozakiewicz ká-
ral za bouřlivých projevů nevole nepřátelské
smýšlení polských konservativců. Když řekl,
že usnesení ono bylo motivováno důvody
národními, a že hr. Dzieduszycki
tvrdil, že lid není ještě politicky tak zralým,
projevoval zástup velikou nevoli.
Po schůzi bral se lid před budovu
zemského sněmu. Tato byla obklíčena
dvěma prapory pěchoty a hu-
sary.
Provolána sláva volebnímu právu, pak
zanotována píseň »Rudý prapor«. Po té bral
se průvod hlavními třídami města. Před re-
dakcí »Ruchu katolického« lid se zastavil a
za hlučného volání »Fuj!« roztřískána všecka
okna.
Osobní.
Z Vídně, 11. dubna. Učiteli Josefu
Lhotskému v Polské Ostravě udělen byl
za záchranu několika žáků zlatý záslužný
kříž.
Kozakiewicz
Dzieduszycký
Lhotský
Vídeň
Ostrava
ArbeiterZeitung
Rudá prapor
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Osobní.
Z Vídně, 11. dubna. (C.-B.) Císař pro-
půjčil nejvyšším rozhodnutím ze dne 4 dubna
t. r. předsedovi správní rady Živnostenské
banky pro Čechy a Moravu v Praze Karlu
Dimmerovi st. titul císařského rady
s prominutím tax.
Válka jiho-africká.
Z Londýna, 11. dubna. (»Neue Freie
Presse«.) V odborných kruzích je smýšlení
vážné. Připouští se, že Burové, ačkoli jsou
počtem slabší, by mohli vykonati vě c
veliké, kdyby měli na krátko volnost. Ohro-
žují obě železnice, které se spojují u Blo em-
fonteinu, zejmena pak místa přes řeku
Císař
Dimmer
Burová
Vídeň
Londýn
živnostenský banka pro Čechy a Morava v Praga
Neue Frei Presse
8
article
oranžskou. Spojení železniční a tele-
grafní pokládá se za ohrožené.
Paní Robertsová, která chtěla jeti do
Bloemfonteinu, zůstala v Kapském městě.
Také zásilka dalších potravin do Bloemfonteinu
byla zastavena. Velkou obavu způ-
sobuje osud posádky wepenerské,
která byla Bury napadena. Nejhorší
dojem však způsobila zpráva, že Burové
ujali se offensivy také v Natalu.
Z Londýna, 11. dubna. (Z burského pra-
mene.) V Bloemfonteinu počítají s možností
dočasného osamocení. Veškeré of-
fensivní operace jsou teď nemožny. Burové
obsadili četná místa na trati ke Springfonteinu.
Všichni civilisté, kteří nejsou příslušni
do Bloemfonteinu, všechny ženy a děti
z rozkazu Robertsova budou ve čtvrtek
vyvedeni z Bloemfonteinu.
Z Londýna, 11. dubna. (»Neues Wiener
Tagblatt.«) Situace u Springfonteinu,
kde má hlavní tábor generál Catacre, je st
nepříznivá. Pozoruhodno jest, že vojsko8.
divise, které prý z Anglie přibylo a mělo býti
vysláno do Kimberleye, náhle musilo býti
vypraveno ke Springfonteinu. 2000 Burů táhne
ke Springfonteinu ze Smithfieldu.
Robertsová
Burová
Robertsův
Catacre
Bloemfontein
Natal
Londýn
Anglie
Smithfield
Springfontein
Neue Wiener
9
article
Z Londýna, 11. dubna. (Z pramene
burského.) Z Pretorie došla sem zpráva, že
burský generál De Wette obklíčil an-
glické vojsko u Wetsdorpu, čtyři
míle na jihovýchod od Bloemfonteinu. Zaj a.l
450 Angličanů a ukořistil veliké
množství zásob a střeli v a.
Z Paříže, 11. dubna. (»Neues Wiener
Tagblatt.«) Zdejších officiálních kruhů odošla
zpráva, že Maffeking byl Bury dobyt
a obsazen.
Z Londýna, 10. dubna. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Buluvaja ze dne
2. t. m.: Přední voj vojska, určeného k vy
svobození Mafekingu, dal se na pochod z Vry
burgu do Mafekingu.
Z Londýna, 10. dubna. (C.-B.) Př
bitvě, svedené dne 31. března, byl plukovník
Plumer lehce raněn na rameni.
Z Neapole, 10. dubna. (C.-B.) Poselstvo
burské, sestávající z členů výkonné rady Fi-
schera, Wolmaraanse a Wesselsa
přibylo sem dnes na parníku »Císař« a bylo
uvítáno vyslancem svobodného státu oranžského
v Brusselu drem. Müllerem a vyslaneckým
sekretářem Van Boesch otenem. Jak vy-
slanec tak i členové poselstva odmítli přijati
zpravodaje. Poselstvo zdrží se zde několik dnů.
Z Londýna, 10. dubna. (C.-B.) Dopiso-
vatel »Reuterovy kanc.« sděluje, že Angličané
budou musiti dle odhadů znalců počítati pravdě-
podobně se ztrátou 5000 koní měsíčně.
Pretorius
Wette
Wetsdorp
Maffeking
Bury
Müller
Reuterův
Angličan
Londýn
Bloemfontein
Paříž
Reut
Neapol
Brusel
Zaj a . l 450 Angličan
Neue Wiener
10
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
Z Mělníka. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Již
čtvrtá voda letos zaplavila tu část okresu mělnického,
která se rozkládá při březích Vltavy a Labe. Spousty
vod, které v posledních dnech v úrodné, ale těžce
zkoušené končiny zdejší se rozlily, jsou skoro nepře-
hledny. Deštěm po dva dny a dvě noci trvavším, jakož
i následkem tání sněhu vystouply obě u nás se spo-
jující řeky z neurovnaných břehů svých, takže tok
jedné každé z nich pouze dle vyčnívajících stromů
poněkud určiti možno; jinak veškeré vody Labei
Vltavy spojeny jsou v jediný proud, daleko široko
pod Mělníkem rozlitý v ohromné jezero, rozkládající
se od Mlčechvost k Lužci a odtud velikým obloukem
k Želčínu a Vrbnu.
Dále táhne se kalná hladina vodní k vlastnímu,
nyní ovšem jen dle stromů ouporských znatelnému
řečišti, rozlévá se směrem ku Chlumínu a Obříství.
Obě spojené řeky oblévají dvůr Oupor kníž. Jiřího
Lobkovice úplně, činíce z něho ostrov. Na dvoře
tom jsou na velkou vodu vždy připraveni; v případě
potřeby vyvádí se dobytek a obyvatelé se stěhují do
hořejších, zvlášť vysokých místností budovy, k vůli
povodním zvláště zřízených.
Vltava
Lobkovic
Mělník
Vltava
Mlčechvosty
Lužec
Vrbno
Chlumín
Obříství
11
article
Od Ouporu lesknoucí se hladina táhne se do
dálky ku spojeným obcím Obříství-Dušníkům Semel-
kovicím, kteréž jenom velmi obtížným a nebezpeč-
ným nyní přívozem Štěpánským spojeny jsou se sil-
nicí erární, ku které však také voda přitéká, ohro-
žujíc Kly a tvoříc další jezero, na lukách Kelštice
zvaných.
Voda tu dosahuje obloukem, protáhlým až k sil-
nici u »Krausovny« a na druhé straně uhlu směrem
k Mělníku k zadním stavením osady u »Zlámaného
kříže« zvané.
Vesnice Kly jest z velké části zatopena a kdyby
voda ještě stoupati měla, nadešla by zde katastrofa
horší oné v r. 1890. Jen jako ostrov v širém moři
kalné vody jeví se nám obec Vrbno, kolkolem úplně
vodou obklíčená. Na »velkém« Labi vylila se voda
do značné šířky k Hořínu, k Brozánkům a Vlněvsi,
na břehu pravém zatopila úplně překladiště dráhy a
ohrozila na Mělníce i stavení firmy J. Viktorin, kde
ohradní zeď na dvou místech podemleta, sřítila se.
Na výběžku Oupora mezi Labem a Vltavou proudí
vody labské i vltavské, které se tu hrnou mezi mo-
hutnými stromy s hukotem letíce k Mělníku, kde s
J Viktorin
Obříství
Dušníky
Kly
Mělník
Vrbno
Hořín
Vltava
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nápadník.
Polsky napsala Tereza Klemensiewiczowa. Přeloži
Václav K red ba.
Otec chtěl ji provdati za pana Ambrože,
ale ona se tomu rozhodně opřela. Uminila si
vzíti si Zena nebo raději zůstati starou pannou.
Měla pravdu. Každá na její místě byla by uči-
nila totéž.
Pan Ambrož byl sestárlý mládenec s veli-
kou, lesknoucí se lysinou a nosem, ozbrojeným
tmavými okuláry. Z pod těchto okulárů díval
se na lidi začervenalýma očima tak vážně, že
Amálku až mráz přecházel a zmocňovala se jí
nepochopitelná bázeň. Měl dlouhé vousy, ne-
dbale na širokých prsou rozčechrané, rudé,
zrovna takové, jako má svatý Metoděj na jar-
marečních obrázkách.
Nudným byl k zoufání. Nedovedl mluvii
zhola o ničem, salonního zpěvu a lehké hudby
nesnesl, tanec zásadně zavrhoval. S otcem
Amálčiným vedl dlouhé, učené disputace, — jí
pak hlasem monotonním, jako když padají de-
šťové kapky, předčítal svého oblíbence — Flam-
mariona.
Řikalo se, že obdařen byl šlechetným srd-
cem a nevšedním vzděláním. Tyto přednost
však, zvláště ona poslední, mohly míti půva
u studentů universitních, kteří na jeho před
nášky v houfech chodili, nikdy však u osmná
ctileté slečinky . ..
Klemensiewiczowa
Václav
Zeno
Ambrož
Metoděj
Amálčin
Polsko
13
article
Zeno, ah, to bylo něco jiného ! Štíhlý, pů-
vabný, modrooký blondýnek nosil krásně stři-
žené vlasy a vousy la Mierzwiňski. Vtipyo
překot sypaly se z korálových úst, tančil jako
anděl, s citem hrál modní valčíky a zpíval te-
norové partie z operet.
Poznala ho na kterémsi plesu. Byl okou-
zlujícím v kotilioně. Na světlých, téměř popela-
vých vlasech měl půvabně vtisknutou mnohoba-
revnou čepičku s rolničkami a jeho frak, který
mu padl jako ulitý, ozdoben byl množstvím zla-
tých hvězd a křížů. Až záře šla od něho ..
Nikdo důkladně nevěděl, odkud je a kdy
zjevil se na krakovské dlažbě — rovněž tak,
odkud bral peníze k rozmařilému životu, mod-
ním šatům a mladickým bujnostem. Jediné
Amálce svěřil se občas, že má statky na Ukra-
jině.. . Musil býti velice rozumným, neboť ne-
jednou, ťukaje prstem na čelo, říkával: »Neza-
hyne, kdo tohle má!« Přece víme, že hlava
jest pokládána za sídlo rozumu.
Milovala ho celým ohněm svého osmnácti-
letého srdce a při tom věděla, že jest navzájem
stejně horoucně milována. Jaký tedy div, že
opřela se vůli otce, který ji chtěl provdati za
pana Ambrože a umínila si vzíti si Zena nebo
raněji zůstati starou pannou.
ofle
Zeno
14
article
V saloně paní Hortensie panuje úplná vol-
nost. Staří hrajou v karty, mládež popijí uher-
ské a chutě tančí. V jednom rohu salonu vede
pan Ambrož s nastávajícím tchánem učenou di-
sputaci — v druhém, ve stínu rozkvetlých ole-
andrů a jiných keřů, sedí smutně zadumaná
Amálka Nad ní sklání se štíhlý, modrooký
blondýnek s vlasy krásně přistřiženými a vousy
la Mierzwinski.
»Nejdražší!« šeptá. »Zejtra odjíždím na
několik dní na Ukrajinu, uspořádati své záleži-
tosti ... Otec mne volá .. . musím odejeti . ..
Nejdražší, zdaž darovala bys mi nějakou pa-
mátku ?«
Pozvolným pohybem vznesla ruku, chtějíe
z kučeravých vlasů vyňati poupátko bílé růže,
ale on jí to překazil. Ujal ji za ruku ve svých
dlaních, vtiskl na ni dlouhý polibek a rozpínaje
drahocenný náramek, starou památku rodin-
nou, řekl:
»Vždycky zdobil tvoji ručku, bude mi nej-
milejší památkou. Budu ho nositi, dokud se ne-
vrátím . . . «
Odejel. Čekala naň dlouho a trpělivě, ale
— nadarmo. Zmizel jako kámen, vržený do
vody. Hrozila se, že ho potkalo něco strašného.
Snad se těžce roznemohl nebo umřel. Nespala,
nejedla, ve dne v noci lkala.
Teprve po několika měsících, kdy sklíče-
nost zhubila její krásu a strhala mladické síly,
došla jí zpráva o jeho životě.
Noviny oznamovaly, že policie hledá štíh-
lého, modrookého blondýna, který nosil vlasy
krásně do čela přistřižené a vousy la Mier-
zwinski. Dovedl prý se vetříti do vyšších kruhů
společenských, kde přivlastňoval si obratným
způsobem stříbrné stolní náčiní a vymámil od
dam drahocenné rodinné skvosty . ..
Hortensius
Ambrož
Ukrajina
le Mier