ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d1ed8660-66c4-11dc-989d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 56, place 21, org 11, work 16
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 29. ze dne 29. ledna 1901.
3 masthead
Různé zprávy.
4 article
= O Verdiovi. Miláňané již po mnoho let po- važovali nejslavnějšího italského skladatele za svého. zejmena proto, že v tomto městě slavil svoje po- slední triumfy. Tak dne 5. února 1887, když hrán jeho »Otello« a dne 9 února 1893, kdy při prvním provozování »Falstaffa« vzdávány Verdiovi pocty přímo královské. V posledních letech trávil Verdi vždycky zimu v Miláně a sice v hotelu »Milán«, kde mu v prvním patře byl vyhražen »il appartamento Verdi«. Tentokráte přibyl do Milána dne 4. prosince, ne tak svěží, jako jindy, také užíval vytahovadla. kdežto jindy stoupal po schodech, neboť nemiloval moderních vynálezů. Život, jejž vedl v Miláně, byl naprosto pravidelný. K deváté hodině vstal a dalsi předčítat noviny, při čemž nevěnoval valné pozor- nosti zprávám politickým, ale tím bedlivěji sledoval zprávy o literatuře, umění a divadle. Také si dával podávati zprávy o nových operních skladbách; tak na př. poslal ještě dne 17. t. m. přítele do divadla della Scala, aby měl druhého dne ústní zprávuo provedení Mascagniovy opery »Maschere«. O jedenácté hodině byla druhá snídaně, načež přijímal svoje přátele. Mezi třetí a pátou hodinou vyjel si na pro- cházku, velmi často k útulně veteránů hudby na piazza Michelangelo, již dal postavit svým nákladem na prostoře 5200 čtv. metrů, z čehož 1900 čtv. metrů připadá na budovu a ostatek na zahrady a dvorya jejíž popis jsme svého času přinesli. Po páté hodině odebral se do svého salonu, kdež v šeru hrál na klavír. Po obědě bývalo jeho zvykem hrátiv karty a poněvadž rád vyhrával, prohrávali jeho přá- telé často zúmyslně, aby mu způsobili radost.
Verdi Otello Michelangelo Milán divadlo della Scala Mascagniův opera Maschere
5 article
O půl 11. hodině šel Verdi spat. — »Figaro« vypra- vuje o Verdiovi následující anekdotu. Bylo to v době prvního provozování »Otella« v Miláně — k němuž se sjeli nejčelnější hudební kritikové evropští. Mnozí z kritiků žádali, by mohli svoje zprávy podati co nejsvědomitěji, aby mohli býti přítomni zkouškám, což však skladatel i ředitel divadla rozhodně odmí- tali. Zástupce jednoho vynikajícího pařížského listu odebral se ještě jednou k Verdiovi a naléhal na něho, aby byl připuštěn ke zkouškám. — »Toť velmi poli- tování hodno, ctěný mistře,« pravil, »za těchto okol- ností nedopadne moje zpráva tak, jak bych si přál.« — »Kterak to?« tázal se Verdi. — »Vždyť musím ještě večer o prvním představení telegrafovat svému listu a můj článek tudíž nezbytně dopadne poněkud ledabyle a bude to snad míti vliv na dojem, jejž budou míti naši čtenáři následujícího jitra ...« — Stále zdvořilý, ale poněkud popuzen ve své důstoj- nosti, odpovéděl Verdí: »Je mi líto, ale nepracuji pro následující jitro!« — Z Paříže se nám ozna muje: Pan Henri Rochefort vypravuje mezi jmými vzpomínkami také tuto: »Žil muž a to veliký muž, jenž nikdy nechtěl změniti své nepříznivé míněnío autoru »Trovatora« a jiných nesmrtelných skladbách, byl to Viktor Hugo. Pokaždé, kdykoli jsem se zmínil o Verdiovi, odpověděl mi: »Pan Verdi jest zloděj!« Činil tak narážku na svá dramata, jež byla bez jeho autorisace předělána v libreta. Ovšem Verdi za to nemohl. Přinesli mu slova, a on na ně napsal svoji hudbu. A kdykoliv jsem chtěl rozčiliti básníka »Le- gendy věků«, řekl jsem mu klidně: »Nemůžete přece popříti, že »Roi s' amuse« není plagiátem »Rigoletta«.
Verdi Figaro Otello Rochefort Hugo Rigoletto Milán Paříž
6 article
= Pověra v Anglii. Z Londýna se ozna- muje: Při smrti královny Viktorie objevila se v roz- sáhlých rozměrech pověra lidu anglického. Vypravo- váno, že královna častěji prohlásila, že zemřev lednu jako princ Jindřich z Battenberga, manžel nejmilejší její dcery Beatrice. Také se vypravuje, jak jsme již oznámili, že 14 dnů před úmrtím královny objevila se v zámku windsorském »černá paní«a že důstojník, konající stráž, zcela zřetelně ji viděl. Podle pověsti objevuje se totiž v zámku windsor- ském, má-li někdo z královské rodiny zemřít, »černá paní«. Jest to prý Marie Stuartka, popravená na rozkaz královny Alžběty. Kráčí zvolna chodbamia nese na rukou svoji sťatou hlavu. Pověsť pocházející z doby mnohem starší praví též, že kdykoli v na Stonehenge, podivném prastarém chrámu, sřítí se kámen, znamená to smrť anglického panovníka. Za hrozné bouře dne 30. prosince prý vskutku skácely se dva velké sloupy ve chrámu na Stonehengea několik dní potom stížena byla královna Viktorie osudným záchvatem mrtvice. = Pomník Pasteurův v Dole. Z Paříže se oznamuje: Sochař Antonin Carls dokončil právě model pomníku, jenž z výtěžku mezinárodní sbírky postaven bude na památku Pasteurovi v Dole, ro- dišti slavného učence. Socha Pasteurova stojí na podstavci podle návrhu architekta Chifflota. Allego- rie vědy, sedící na stupních, podává oslavenci věnec. kdežto Humanita tiskne ve svém náručí dvě dítky. zachráněné uměním mistrovým. Celý pomník bude míti výšku 8 metrů. Pomník v Dole odhalen bude roku 1902, po odhalení pomníku v Paříži, jenž jest posledním dílem Falguireovým.
Jindřich Beatrice Stuartka Viktoria Pasteurův Carls Pasteur Chifflota Falguireův Anglie Londýn Battenberg Stonehenge Paříž Viktoria královna Alžběta
7 article
= Záhadná osobnost. Z New Yorku se ozna- muje: Těchto dnů zemřel zde mr. Murrav Hall, jenž déle než 30 let při všech politických volbách byl vo- litelem, jenž byl dvakráte ženat a vynikajícím členem Iroquois-klubu a Tammany Hallu. Nyní vyšlo na jevo, že mr. Murray Hall, jenž byl majitelem ústavu pro zprostředkování služeb, nebyl mužem, jak všichni jeho známí se domnívali, nýbrž ženou. Po 30 let žil domnělý Hall v téže končině New Yorku, ale z jeho sousedů ani jediný netušil, že skrýva pravé svoje pohlaví. Býval, či bývala často u policejního soudu ručitelem. Když Hall minulého týdne zemrel, oznámil lékař coronerovi, že smrt této osoby, jež všeobecně byla považována za muže, způsobena byla rakem v levém prsu. Na to poslal coroner ještě pro jiného lékaře, jenž rovněž zjistil, že domnělý Hall je ženou. Druhá žena domnělého Halla zemřela v červenci 1898. Není známo, měla-li tušení o pravem pohlaví svého manžela. Hall byl populární osobností, známou přede vším v hostincích. Tabaku však nepožívala v nijaké způsobě Bývalo nápadno, že Hali v hostin- cích nejčastěji sedával pospolu se ženskými. V Tam many Halla ovšem vzbuzuje »případ Hallův« největší sensaci. Bývalť Hali jedním z nejhorlivějších členů strany. V Iroquois-klubu jmenovali Halla povždy »one of the boys«, což se považuje za zvláštní vyzname- nání vynikajících politikářů.
Murrav Hall Murray Hall Hall Hat Hallův New York Tammany Hall Tama Iroquois one of the boy
8 article
= Vlci v Sedmihradsku. Přítel našeho listu píše nám z Maros Ujváru: Tuhá letošní zimaa spousty sněhu dohánějí vlky k zoufalství, že odvažují se až na životy lidské. Se všech stran, zvláště ze sedmihradských Karpat, z Rudohoří a z Fogarašských hor odvažují se v houfech až do středu země a na- padají jednotlivé chodce. V okolí Maros- Ujváru jest to již třetí případ, pokud známo. V hlavním městě Sibíni odvažují se až na promenádu, kdež v tomto týdnu jednoho pekařského pomocníka, roznášejícího ranní pečivo, na místě roztrhali a pečivo snědli, takže jen koš a čepice zbyly. Zemřelí v Praze. Dne 22. ledna 1901: Lukášová Alžběta, vdova, 78 roků, 136—VII. Srbová Marie, vdova po listonoši, 67 roků, 163—II. Bergmannová Marie, manželka magistr. úřadníka, 23 roky, 531—III. Římková Anna, manželka barvíře koží, 50 roků, 4—VI. Kašparová Vincencie, býv. švadlena, 65 roků, 8—IV. Zbíral An- tonín, syn skladníka, 10 neděl, 704—VII. Židlický Alois, syn pekařského pomocníka, 81/2 m., 914-I. — V chudobinci: Křížková Marie, vdova po lam- páři, 81 rok. — Ve všeobecné nemocnici: Březinová Marie, manželka krejčího, 74 roky. — U Alžbětinek: Bechyňová Františka, obchodnice, 71 rok. — U milosrdných sester: Šťastný Václav, býv. zedník, 77 roků. Mareš Václav, náden- ník, 58 roků.
Vlk Srbová Marie Bergmannová Kašparová Zbíral Židlický Mareš Sedmihradsko Karpaty Rudohoří Fogarašský hora Praha Maros Ujvár Římková Anno MarosUjvár Lukášová Alžběta Křížková Marie Březinová Marie U Alžbětinka Bechyňová František Šťastná Václav
9 article
Dne 23. ledna 1901: Šťovíčková Ludmila, manželka sluhy, 63 roky, 1363—II. Tatoušek Franti- šek, rukavičkářský pomocník, 55 roků, 67—IV. Ma- roušková Pavlina, býv. švadlena, 76 roků, 637—I. Kecl Jan, vdovec, 79 roků, 233—VII. Duchoňová Mag- dalena, vdova po truhláři, 83 roky, 15—I. Nejedlá Václava, dcera zámečníka, 1 rok, 19—III. Ventová Antonie, dcera domovnice, 10 měsíců, 1067—I. Ben- dová Leopoldina, manželka c. a k. praporníka, 52 roky, 717—VII. Schneidrova Anežka, dcera truhláře, 15 dní, 163—IV. Königová Hermina, manželka kupce, 271/2 roku, 211—II. — Ve všeobecné nemoc- nici: Šimůnková Marie, vdova po dělníku, 75 roků. Sokol Ferdinand, kočí, 59 roků. Kothanová Anna, manželka dělníka, 45 roků. Žemličková Anna, man- želka kováře, 32 roky. — V chudobinci: Vla- chová Kateřina, vdova po mlynářském pomocníku, 75 roků. Potůček Antonín, býv. zahradnický pomoc- ník, 77 roků. — V chorobinci: Machatý Josef, advokátní koncipient, 64 roky. — V josefovské nemocnici: Förster Antonín, kočí, 53 roky. — U milosrdných sester: Marešová Marie, že- bračka, 64 roky. Listárna redakce. J. S. Vyšehrad. Račte se otázati přímo ně- kterého zábavného týdenníku nebo měsíčníku, který také belletrii pěstuje. Honorář není všude stejný; za překlad platí se obyčejně polovina honoráru, jenž se dává za práce původní. Překlady z němčiny se málo žádají.
Jan Duchoňová Mag Václav Ventová ben dová Leopoldin Schneidrův Anežka Königová Hermin Kateřina Potůček Vyšehrad Ma Sokol Ferdinand Kothanová Anno Anno Šťovíčková Ludmila Tatoušek František Šimůnková Marie Machatá Josef Förster Antonín Marešová Marie
10 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. úterý dne 29. ledna. 119. hra v předpl 3. čtvrtka. PŘtTž. Konec po 9. hod.
Král Praha národní divadlo
11 title
Začátek o 7. hod.
12 article Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově. V úterý dne 29. ledna. Začátek o 7. hod. 25. hra v předplacení Svobodní zednáři.
Smichov Švandův divadlo
13 article
Nepustí nás nyní se Sylvou ani do lesa, což potom do Bogdanovska ! pravil Lev zarmouceně, člověk jest jako ve vězení. Kdyby k nám přijela aspoň holu- bička Anna Vasiljevna. — S Vasou! doložil jsem. Přemýšlel jsem o něm každý den. Jakoby byly všechny ostatní vzpomínky poslední naší návštěvy v Bog- danovsku ustoupily z mé paměti jen proto, aby tím více mně bylo dopřáno volnosti, mysliti jen na mého nového přítele. Připomínal jsem si veškeré podrobnosti našeho se seznámení, poslední slova, která mně řekl při našem se rozloučení a pravil jsem si hrdě: »On si mne oblíbil, bude mně přítelem!« Neměl jsem dosud přítele v tom smyslu a dosahu, jaké moje obraznost tomuto slovu při- pisovala. Mezi mými vrstevníky byl mně Saša nejbližším, ale bylo mezi námi málo společného. Byl vojákem od hlavy až k patě, byl vychováván otcem-vojákem, četl pouze vojenské knihy a myslil jen na pochody a bitvy. Peťa Zalatarenko nečetl nikdy ničeho a také o ničem ne- přemýšlel — s tím jsem se skutečně jen nudil. Žabín byl nadutý, tak samolibý, tak směšný se svým Ozerem a svými vzdechy. Jak vyšším a lepším všech byl Vasa! pravil jsem si, chtěje si připamatovati jeho milé rysya byl jsem velice zarmoucen, že jako schválně tanuly mně na mysli obličeje Saši, Žabína a všechny možné lhostejné mně tváře, ale obraz Vase neustále mně unikal, nadarmo jsem se namáhal jej zadržet. On bude mým přítelem opravdovým, opakoval jsem si, když jsem někdy zašel do zahrady a nemusil se obávati zpytavých pohledů Na- stiných, — v poslední době pohlížela na mne zvláště posměšně — lehl jsem si na trávník a díval se na plu- jící mráčky jako tenkráte s ním v Bogdanovsku: jemu
Sylva Anna Vasiljevna Vasa Saša blízký Ozer Sach Bog Žabín
14 article Matinka poslouchala mlčky, dívajíc se upřeně
Matinka poslouchala mlčky, dívajíc se upřeně na mne. — Ona jest velmi krásná! pravila konečně velmi pomalu. — Kdo, matinko? ptal jsem se, ačkoliv jsem tuze dobře věděl, koho míní . .. — Lubjanská, Ljubov Petrovna, matka tvého přítele. Nebo se ti snad nelibí? Sotva jsem mohl vyřknouti: líbí se mně. O, kdy- bych jen mohl říci, z čeho jsem obviňován! přemítal jsem smutně. — Jest na své stáří podivuhodně hezká, pokra- čovala matinka. — Jest tedy již stará? — Ano, není než asi o tři nebo čtyři roky mladší než já: může býti asi tři- anebo čtyřiatřicet let stará. Na pohled jest to však — mladá dívka. Považoval jsem ji v kostele za Vasovu sestru. — Ty nejsi jediný. Ona nevypadá jako matka vy- rostlého syna. Jest svěží jako sedmnáctiletá, veselá, má mladý Hlas, ráda hází na všechny strany očima, pravila matinka jaksi rychle, stahujíc obočí. — Víte co, matinko? promluvila pojednou Nasťa, která dosud mlčela. Jsem přesvědčena, že tato dáma dě- lala oči na Borise ! — Proč jsi o tom přesvědčena? obrátila se k n živě matinka. — Poněvadž se dnes choval tak nepěkně ke Ga- lečce. Pomyslete si, nepromluvil s ní za celý den ani jediného slova. — No, tvoje Galečka, pravila matinka a zarazila se, jest hloupinká ! dokončila se smíchem. Zapomenutá otázka.
Lubjanská Ljubov Vasův Nasťa Boris Galečka