1
masthead
V Praze, v úterý dne 29. ledna.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Prage
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
5
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Praha
6
article
LSII
LSII
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K poradám českého klubu.
Z Vídně, 29. ledna. Včerejší porady
výkonného výboru a parlamentní komise ná-
rodních poslanců českých zúčastnil se také
člen panské sněmovny pan Josef Wo-
hanka.
Osobní.
Z Vídně, 29. ledna. Rada zemského
soudu v Novém Jičíně dr. Groh byl pře-
sazen do Brna, rada zemského soudu a před-
stavený okr. soudu v Bystřici pod Hostýnem
Vojtěch Stegmann do Nového Jičína.
Sociálně-demokratické schůze.
Z Vídně, 29. ledna. Sociální de-
mokraté uspořádají za příčinou zahájení
říšské rady zejtra ve středu večer 6 val-
ných schůzí. Na jedné bude se refero-
vati také česky. Společný program je tento
Opětné otevření parlamentu a požadavky
pracovního lidu.
Z Krakova, 29. ledna. Poslanec
Daszyňski propuštěn byl včera z vazby
Dostavil se přímo do schůze lidu, ve kteréž
uspořádány pro něho ovace. Ujav
se slova, pravil, že nejpilnějším a hlavním
požadavkem sociální demokracie nyní bude
všeobecné rovné hlasovací právo-
Polské kolo — pravil dále — není dokonce
silným. Při nejbližší příležitosti se shroutí
Schůze německých liberálů vídeň-
ských.
Josef wo
doktor
Groh
Stegmann
Daszyňski
Vídeň
Nový Jičín
Brno
Bystřice pod Hostýn
Krakov
8
article
Z Vídně, 29. ledna. Včera sešly se
tu ve Vídni zbytky německoliberální strany
k debatě o politické situaci po volbách.
Mimo jiné ujali se slova bývalý poslanec dr-
Magg a dr. Kronawetter. Po nich
promluvili nynější poslanci Wrabetza
Noske. Dr. Menger pravil, že nerozře-
šenost národních a jazykových otázek je po-
rážkou všelikého pokroku po stránce svobo-
domyslné. V otazce jazykové nelze žádny
národ majorisovati; proto dochází
k neuvěřitelným koalicím. Zákonné spořá-
dání otázky jazykové a národní je první
podmínkou normálních poměrů v parlamentě.
Po té stránce bude třeba, by chráněna a
stanovena byla jednak práva státu, na druhé
straně práva národností zvláštním státním
základním zákonem.
Akce učitelů německých.
Z Vídné. 29. ledna. Výbor německo-
rakouské jednoty učitelské jednohlasně se
usnesl prostřednictvím poslanců-učitelů na
říšské radě podati pilný návrh ve pří
čině úpravy platů a disciplinár-
ního řádu učitelstva.
Magg
doktor
Kronawetter
Wrabetza Noske
Menger
Vídeň
Vídný
9
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 29. ledna. (C.-B.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Ministrem spravedl-
nosti byli přesazeni soudní adjunkti dr.
Ant. Mauritz na Smíchově k zemskému
soudu v Praze, dr. Fr. Mašín v Roudnici
do Karlína, Jul. Stráník v Turnově na
Smíchov, Frant. Jičínský v Jablonci na
Mělník, František Říha v Mimoni do Roud-
nice, Viktor Scherber v Podbořanech do
Chomutova a dr. Frant. Haidl v Tann-
waldě do Teplic. Soudní adjunkti v obvodu
pražského vrchního zemského soudu Bohu-
slav Fischer a dr. Karel Goll obdrželi
určitá místa, a to první ve Voticích,
druhý v České Lípě. Soudními ad-
junkty jmenovani byli auskultanti
dr. Václav Hora pro Haidu, dr. František
Kaisler pro Hořice, Václav Hagel pro
Kouřim, dr. Frant. Panzner pro Náchod,
Jos. Tocháček pro Mimoň, Jan Jan-
dourek pro Turnov, dr. Viktor Divišek
pro Roudnici, dr. Bohumil Pšenička pro
Rumburk, dr. Bedřich Němec pro obvod
vrchního zemského soudu pražského, Edvard
Zahrádka pro Nýdek, Ant. Novák pro
Trhové Sviny, Jan Jetmar pro Bochov,
Frant. Pekal pro Říčany, Viktor Jung-
hans pro Ml. Vožici, Frant. Lešovsky
pro Kouřim, dr. Jos. Prušák pro obvod
vrchního zemského soudu pražského, dr.
Jos. Cibulka pro Tannwald, Jos. Gün-
tner pro Šluknov, dr. Jos. Hodík pro
Podbořany, dr. Karel Černý pro Bílinu.
Ant. Vlček pro Jablonec a dr. Jaroslav
Zákrejs pro Hostinné.
Z Vídně, 29. ledna. (C.-B.) Císař na
řídil, aby majorovi plzeňského pluku zemské
obrany čís. 7 Karlu Alexandrowi c zo
bylo vysloveno nejvyšší uznání.
Císař propůjčil odborným soudcům li
kům při krajském soudu v Litoměřicích Karlu
Odkolkovi a Gustavu Selikovskému
titul císařského rady na dobu jich funkce
Z Osborne, 28. ledna. (C.-B.) Dnes
dopoledne byl německému korunnímu prin-
covi králem Edvardem udělen slavnost-
ním způsobem řád podvazkový.
doktor
Antonín
Mauritz
Mašín
Jula
Stráník
František
Jičínský
Říha
Scherber
Fischer
Goll
Hora
Haid
Kaisler
Hagel
Panzner
Tocháček
Jan Jan
Viktor Diviška
Pšenička
Bedřich Němec
Novák
Jetmar
Jung
Jos
Prušák
Cibulka
Tannwald
Hodík
Černá
Zákrejs
Císař
Karel Alexandrův
Odkolk
Selikovský
Edvard
Vídeň
Smíchov
Praha
Francie
Roudnice
Karlín
Turnov
Jablonec
Mělník
Mimoň
Roud
Podbořany
Chomutov
Tann
Teplice
Votice
Hořice
Kouřim
Náchod
Jos
Rumburk
Nýdek
Sviny
Bochov
Říčany
Vožice
Šluknov
Bílina
Litoměřice
10
article
Verdi.
Verdi.
Z Milána, 29. ledna. Verdi zůstavil cel-
kem 13 millionů lir. Z těch je věnováno 6—7
millionů závětí na dobročinné účelv.
— Městská rada římská usnesla se ve vče
rejší své schůzi pojmenovati jednu třídu města
Verdiovou, postaviti sochu Verdiovu na Kapi-
tolu a na Promenade di Pincio a na dům,
němž Verdi v r. 1859 bydlel, zasaditi pamětní
desku. Schůze byla potom na znamení smutku
skončena.
lak Němci v Plzni věc navlékli
aby jich bylo více.
Verdi
Pincio
Němec
Milán
Verdiova
Plzeň
11
article
V Plzni, 28. ledna.
Plzeň
12
article
Zajímavo jest, jak v Plzni, kde Něme
tvoří nepatrnou minoritu, vedení strany německé
si počínalo, aby docililo při sčítání lidu většího
počtu Němců a tak mohlo dokazo v ati
že Plzeň není městem ryze če-
ským, nýbrž národnostně smíše-
ným. Toho potřebuje pan dr. Schreiner pro
svoji parlamentární agitaci v případě, že by šlo
o úpravu jazykových poměrů. Ústanovili se na
tom, že provedou v Plzni soukromé sčítání
Němců a k provedení toho zvolili dra. Gutwil-
liga, advokáta v Plzni.
Sčítání toto prováděli tím způsobem, že
rozeslali dotazníky plzeňským Němcům a židům
se žádostí, aby tito vyplnili je jmeny takových
obyvatelů a jich rodin, kteří prý jsou nuceni
v povolání svém neb v společenském styku uží-
vati jazyka německého. Rozumí se samo sebou,
že při této věci šlo zvláště o služky, dělníkya
jiné osoby, od Němců plzeňských hmotně od-
vislé. Okresní hejtmanství plzeňské, upozorněno
byvši, že toto pokoutní sčítání, prováděné sou-
časně s veřejným sčítáním lidu, bude uváděti
obecenstvo v omyl a jest s to rušiti úřadní
výkon, zapovědělo dru. Gutwilligovi provádění
převzaté akce. Ale vedení strany německé, ne-
dbajíc této zápovědi, vydalo ihned obrovské
plakáty, ve kterých vyzývalo německé obecen-
stvo, aby pokračovalo přes úřadní zákaz ve
sčítání soukromém. Okresní hejtmanství na to
ani nereagovalo. Vedle toho byli němečtí stu
denti na středních ústavech vyzváni, aby své
vánoční prázdniny zkrátili a dne 31. prosince
do Plzně se dostavili, by tu pomáhali rozmno-
žiti počet přítomných Němců.
Němec
doktor
Schreiner
Plzeň
Gutwilliga
13
article
Tohoto vyzvání pak většina studentů ně-
meckých uposlechla, kdežto čeští studenti po
nejvíce v den sčítání meškali na prázdninách
ve svých domovech. Konečně agitováno nená-
padně k tomu, aby z okolních německých měst
a míst, kde nebylo žádného nebezpeči, přijelo
na den sv. Sylvestra do Plzně hodně hostů
ti aby byli tu v německých rodinách počítáni
jako »na čas přítomní«.
Nyní, kdy rovnání sčítacích papírů a se-
stavování statistických přehledů je v plném
proudu, teprve se vidí, jak směle si páni Němci
počínali při své agitační práci a jak němečtí
majitelé domů a zaměstnavatelé samovolně
škrtali obcovací řeč českou v arších svých ná-
jemníků a nahražovali ji zápisem obcovací řeči
německé. Bude nyní na správě obecní, která
provádí sčítací výkon, aby všecky tyto přechmaty
k potrestání oznámila politickému úřadu a tento
snad konečně vzchopí se k větší energii, než
jakou osvědčil vůči německé sčítací kanceláři.
Vždyť vůči Čechům, českým obecním správám
i jiným korporacím dovede býti velmi energi-
ckým. Jenom ještě budiž připomenuto, že ně-
mečtí emissaři chodili také po domech a nabí-
zeli se k vyplňování sčítacích archů.
Sylvestr
Němec
Čecho
Plzeň
14
article
Julius Zeyer mrtev.
Julius Zeyer mrtev.
Zpráva o úmrtí Julia Zeyera, jež dnes roz-
létla se po Praze, způsobila všude bolestné
vzrušení. Vědělo se sice, že katastrofa je blíz-
kou, vždyť bylo známo, že básník již dlouhou
dobu churavěl, že choroba mysli jeho vnuco-
vala začasté melancholickou náladu, ale zvěst
katastrofy dokonané přes to zachvěla každým,
komu dáno lidsky cítiti. Širší veřejnosti byl
místr Zeyer osobně málo znám, neboť se jí vy-
hýbal.
Žil v pozdějších létech svého věku, když
z cest po evropských a asijských zemích se
vracival, a často také delší dobu nepřetržitě lve
Vodňanech v ústraní při tiché, plodné práci.
Zeyerovu naturellu odpovídalo vše, cov
domě, jejž ve Vodňanech obýval, stavbě velmi
staré, nalezl mysteriosního.
Tam dumal, tam spřádal a krystalisoval
svoji snivou poesii, tam budoval svoje básnické
světy. Ve Vodňanech našel Zeyer nejužší lite-
rární kroužek, kollegium tří básnických indi-
vidualit, z nichž nyní žije jediný: Františe k He-
rites. První odešel Otakar Mokrý, nyní druhý,
Julius Zeyer. Jak asi snášela kontemplativní jeho
povaha to tajné, pozvolné, ale neodvratné umí-
rání, jemuž znenáhla podléhalo tělo chorob-
ných srdečních vláken!
Nyní, kdy už není grandiosního Julia Zeyera,
nýbrž jen v myslích našich úctyplná naň pa-
mátka a v kulturním majetku českého národa
jeho plody, vzpomínáme úvahy, kterou Juliu
Zeverovi věnoval Jan Neruda, uváděje ve svých
»Poetických Besedách« na literární trh Zeyerovu
»Griseldu«.
Julius Zeyer
Zeyer
Zeyerův
Mokrý
Zever
Neruda
Griselda
Praha
Vodňany
cov dům
15
article
Tehdy, v r. 1883 Jak Neruda napsal:
»Julius Zeyer náleží do tak zvaného
»Lumírova kruhu« českých literátů, totiž mezi
ony, kteří po vzkřísení »Lumíru« Nerudou a
Hálkem prvotiny své literární zvláště do jmeno-
vaného časopisu vkládali. Zeyer začal již jako
třicetiletý muž, tedy celkem později psát, než
bývá u nás a také jinde obyčejem; ale jmeno
jeho označovalo ihned spisovatele zralého, mnoho-
stranného a veskrze samostatného. Dnes pak jej
počítáme k nejlepším literárním silám svým.
Julius Zeyer narodil se 26. dubna 1841
v Praze. Studoval nejprv na reálce, pak na
gymnasiu, konečně na filosofii. Konal velké a
úrodné cesty po Německu, Francii, severní
Italii, Švýcarsku a Skandinavii. Dvakráte pobyl
také delší dobu v Rusku a sice v Petrohradu
a na Krymu.
První prací jeho byla povídka »Duhový
pták« v »Lumíru« (r. 1873) a od té doby sle-
dovalo jedno pozoruhodné dílo za druhým.
Převážnou většinou obohacoval Zeyer pra-
cemi svými českou prózu. Uvádíme o sobě
vydané jeho »Novelly«, výtečný román »Černy-
šev«, »Amis a Amil«, »Dobrodružství Madrány«,
»Báje Šošany«, »Fantastické povídky«. Velká
část prací těch byla Sládkovou péčí otištěna
v »Lumíru« a tamtéž nalézáme ještě novelly:
»Teréza Manfredi«, »Donato a Sismonda«,
»Darja«, »Zrada v domě Han«, »Blaho v za-
hradě květoucích broskví«.
Julius Zeyer
Lumírův
Neruda
Hálek
Zeyer
Černo
Amis
Amil
Šošana
Manfréd
Donato
Sismonda
Darja
Blaha
Lumír
Praha
Německo
Francie
severní Italia
Švýcarsko
Rusko
Petrohrad
Krym
dům Han