Strana4.

NARODNÍ LISTY

14. června 1905. Číslo 161

Válka rusko-japonská. L. Z Petrohradu, 13. června. V 10 18 hod. večer. (Pův. telegr. zvl. zpravodaje »Nár Listů«.) Podle informací generálního štábu zahájenn v Handžursku bitva V mobilisaci se čile pokračuje mimo dva nrmádní sbory mobilisováno 16 batterií- Podle informací z vážného pra- mene Japonsko žádá na Busku zn jmenování zástupcáv s úplnou prá- vomocí, by sjednali mír. K historii doby předválečné. Do veřejnosti pronikla pověsť, že státní tajemník A. M. Bezobrazov byl zbave své hodnosti a odevzdán soudu. Jméno Bezobrazova je těsně spojeno s ru- skými lesními koncessemi v Korei na březích Jalu a nejednou bylo uvedeno jako jmeno jed- noho z vinníků nešťastné ruské války s Japon- skem. Bylo by krátkozraké vykládati srážku bílc a žluté rassy o panství na Tichém Okeaně ob- chodními podniky jednotlivce, nebo jednotliveů, a neviděti jiných, organických příčin srážky. Ale jestliže Rusko, tihnoucí k Tichému moři nevyhnutelně se musilo sraziti s rychle se vy- vinuvším Japonskem, srážka mohla býti odro- čena, kdyby nebylo některých okolnosti, kterým nebylo věnováno dostatečné pozornosti, ačkoliv nich věděli a pravidelně je posuzovali i náměstník dálného Východu Alexějev i bývalý ministr vo- jenství A. N. Kuropatkin. Okolnosti ty byly nej- bližší příčinou války. Mezi nimi prvé, ovláda- jící místo zaujímá lesní dobrodružství na Korei pánů Bezobrazova, Balašova, Madritova, Vonljar- ského a spol.

Nyní začalo odhalování. V dlouhé kronice časopis » Vladivostok« vypravuje celou tuto bi storii. Zde jeji hlavní črty. Na Korei nebylo ani zákonův o lesích, an pravidelného lesního hospodářství. Ještě před boxerským povstáním roku 1900 v Číně néjaký vladivostocký kupec Briner vymohl si od ko- rejské vlády koncessi na rubání dříví na řece Jalu a přítocích. Koncesse tato potom přešla na Maťunina a konečně na »Ruskou dřevorubskou společnosť na dálném Východě,« zorganisovanou státním tajemníkem A. M. Bezobrazovem Na březích Jalu vystavena pila, domky pro dělníky a úřadníky. Bezobrazov obdržel od státu velké subvence; jmena všech členů společnosti a kapitál její dosud nejsou známy. Proč Rusové potřebovali na Koreji káceti lesy, když je v Sibiři dosud ohromné a nedo- tknuté lesní bohatství, a zvláště když dříví n Jalu není vynikající jakosti, je nesnadno říci, ale p. Bezobrazov energicky se věci chopil. V Port Arturu byla otevřena hlavní kancelář dřevorubné společnosti. Organisace podniku na Koreji vzložena n »znalce kraje«, plukovníka gen. štábu Madri- lova, v Port Arturu řídil záležitosti nejvyšší lovčí I. P. Balašov, a v Petrohradě ve vysokých kru- zích státní tajemník Bezobrazov. Nikdo z nieh lesnictví nerozuměl, ale smělosti měli nadbytek. Dříve na Koreji rubal les každý, komu se líbilo: Čiňané, Japonci, Rusové, Angličané. Při zahájení činnosti společnosti plukov. Madrilov jako její zmocněnec učinil tomu konec a po nějaké době se stalo, že tato společnost jala se zachvacovati cizí vory a voraři nejednou v jieh obraně hynuli. Společnost obdržela bez náhrady ruské erárné lodi, které byly na řece Sungari. Madrilov najal pro společnost tlupu chunchuze s jejich vůdcem Linčiem, jemuž dáváno 6000 rublů ročního platu.

Pod zástěrou lesních operací splítalo se politické dobrodružství. Zřízeno telegrafické spo- jení s Port Arturem, učiněn plán na zachvácení přístavu Mozampo. Na pomoc přišla společnosti ochranná stráž z reservistů pod velením důstojníka 1. východo- sibiřského střeleckého pluku štábního kapitánu Bodoska, jenž si za tím účelem vzal dovolenou od vojska. Japonci uviděli, že v společnosti slouž ruští důstojníci v uniformě. Bezobrazovská koncesse učinifa v Japonsku poplach. »Vladi- vostok« praví, že tento poplach byl příčinou cesty ministra vojenství Kuropatkina r. 1903 na Dálný Východ a do Japonska. Gen. Kuro- patkin nazval tuto afféru »záděrou«, zarazivší se do nejbolavějšího místa Japonska. Vrátiv se do Petrohradu, Kuropatkin podal vládě o této společnosti promemoria, jež zůstalo bez ná- sledků. V něm pravil: »Když jsme počátkem r. 1903 přistoupili k aktivné činnosti v severni Korei, byl tím vyvolán tak velký poplach a ji- třeni mysli v Japonsku, že nebezpečí války s Ja- ponskem jedině pro činnost této naší společnosti na řece Jalu neminulo dosud. Činnost státního tajemníka Bezobrazova na konci loňského roku (1902) a počátkem t. r. (1903) vedla k roztržce s Japonskom. Z druhých činitelů lesního pod- niku nejvíce starosti nadělal gen. pob. Alexějevu skut. st. r. Bulašov, naladěný právě tak bojovně, jako státní tajemník Bezobrazov. — Za svého pobytu v Japonsku dobře jsem poznal, s jakým nervovým pobouřením hledí na naši činnost na Korei, jak zveličují naše plány a chystají se zbraní v rukou vystoupiti na ochranu svých zájmů na Korei . . . Nynější naše činnost na

Korei spolu se žádáním koncesse na stavbu že- lezné dráhy od Jalu do Seulu a obmýšleným záchvatem Mozampa přivádí Japonce k přesvěd- čení, že Rusko se chystá po Mandžurii » pohltit« i Koreu. Nálada v Japonsku tak rozčilená, že myslím, kdyby gen. pob. Alexějev vyhověl ve všem stát. taj. Bezobrazovu, již bychom bez- pochyby měli s Japonskem válku . . . Podl mínění našich vyslanců v Pekinu, Seulu a Tokiu lesní podnik na Jalu může vyvolati válku s Japon- skem. K tomu mínění se úplně při- pojuji já.« Když prodlěval Kuropatkin na Dálném Vý- chodě, přibyl tam, maje ve svém komonstvu mnoho důstojníků, státní tajemník Bezobrazov Ve vagoně zvlášního bezobrazovského vlaku od byla se porada mezi náměstníkem Alexějevem, Kuropatkinem, Bezobrazovem, Balašovem a Ma- dritovem. Náměstník a ministr vo jenství stáli na tom, že lesní s po lečnost na Jalu může vyvolat válku s Japonskem a prohlašovali, že činnost její musí býti zasta- vena. Bezobrazov a Balašov se ohražovali hořeli bojovnosti. Kuropatkin zapověděl důstoj- níkům sloužiti u společnosti a dal jim na vy- branou: buď vystoupiti z armády, nebo z lesn společhosti. Činnost lesní společnosti se nevyplatila an podnikatelům, stát na ni vyhodil veliké podpory a na konec byl stržen do války, která pror skončila tak přenešťastně . . . Zdaž by nebylo záhodno, až ruská armád neslavně se bude vračeti z Mandžurie, označiti kuždý kilometr od hranic Mandžurie až do Pe- trohradu šibenici a pověsiti na ní podle zásluhy všecky, kdo se k neštěstí a hanbě své vlast příčinili?

Vyjednávání o mír stojí nyní v popředí veškerého světa politického a vše očekává toužebně jmenování zástupeů obou stran válčíeích, jakož i místo schůzkya bližší podmínky jsponské, na nichž celá palčivá otázka závisí. Kde kdo nyní z velmoci hledí přispěti velkému dílu na prospěch míru, takže zahraniční diplomacie všude má co dělat. Vše nasvědčuje tomu, že jest na Japon- cích, aby nijak nezavdali příčiny k nějakému pokořujícímu pro Rusko kroku, ať jest to již upřílišněhý požadavek, na příklad odříznutí Rusk od Tichého oceánu odnětím Sachalinu, zničením pevnosti a přístavu vladivostockého a vydáním celé Ma ndžurie a sibiřské dráhy na dálném Východe a podobně požadavek velké válečné náhrady, proti níž by se zvláště rušti živlové, přejleí válce, vzepřeli. Jak se utváří průběh a výsledek porad rusko-japonských, za nichž by nastalo přl- měří na bojišti, těžko říci, v příznivém případě nastati může pravděpodobně, jak přední ruské listy i za války nynější psaly, přáte- ství ruskojaponské proti těm, kdož chtějí na dálném Východě těžiti z války nynější na úkor obou států, které svou polohou a po- sláním jsou na sebe více odkázány, nežli se dosud zdálo. Pro oba soky dosti jest mistaa práce v obvodech nyní sporných. Další zakrvá- cení Ruska i Japonska při pokračování ve válc příšlo by vhod jen cizím velmocem. Ruské poznámky k mírnému pro- střednictví pres. Roosevelta.

»Novoje Vremja« žádá, aby k úplnému vyjasnění skutečného poměru Spojených států k Rusku a k uspokojení ruského veřejného mí nění ruská diplomacie žádala od americké vlády formálné doznání o tom, jaké náklady a v ja- kých rozměrech vyvážely se v posledních 16 měsících ze Spojených států do Japonska. Při- znání toho je tím spíše zapotřebl, že již nikoho není tajno, že Japonsko po dobu války dostá- valo z Ameriky nejen spíži, koleje, vagony. nýbrž i děla. Tak americký parník »Trymante«, jenž v květnu roku 1904 vyjel od amerického břehu, přivezl Japoncům 50 děl, z nich 17 oblehacích, jež byla uschována v lisovaném seně Kontraband doprovázelo 7 japonských důstoj- níků. Náklad byl odevzdán v Jokohamě. Linevič a jeho armáda. Lodyženský telegrafuje »Novému Vremeni« z Mandžurie: Není pochyby, že své posice udržíme, možná dokonce, že přejdeme k offen- sivě. Převládá víra v moc ruské armády a úplnou možnost konečného vítězství nad Ja- ponci. Duch armády je výtečný, nyní značně povznesený hněvem a žádosti odplatit nepřiteli za těžké ztráty. Protože některé listy, zvláště cizí, rozšiřují pověsti o nedobrém zdraví gen.

Linoviče, promluvil jsem o něm s jeho osobním lékařem drem. Tereščenkem, jenž ho zná deset let. Dr. Tereščenko svědčí, že Linevič, třeba měl 67 let, vyznamenává se vyjímečně silnou přirozeností, zachoval si všechny své síly tělesné i duševné, nikdy nestonal, rány jeho, obdržené v bojích, dávno se zahojily bez následků, ne- unavně je s to od rána do večera proseděti buď na koni nebo za psacím stolem. Možno tedy tvrditi, že při posuzování otázky o válee lze směle počítati na naši armádu a jejího ře- ditele gen. Lineviče. Armáda i Linevič hotovi jsou vyplniti svůj úkol do konce. Všechny opačné zprávy jsou lživy, vycházejí od nepřátel Ruska. Co pravím, budiž považováno za výraz smýšlení armády. Od sebe dodávám, že všickni naši nejlepší důstojníci ani myšlenky nepřipou štějí, že by se mohli vrátiti domů bez dobyt úplného vílězství nad tuhým nepřítelem. Jsou-li Rusové nuceni nebíti se dále?

Kap. Klado v »Novém Vremeni« dokazuje. že Rusko u Cusimy prohrálo nejen bitvu, nýbrž celou válku a že tato prohra zase jen na mo může býti napravena, ovšem teprve po drahných letech. Věc svou dokazuje tím, že válkou mělo se rozhodnouti o panství na moři, tedy loďstvem. Zničením ruského loďstva je porážka Ruska do- konána. Loďstvo v této válce není pomůckou pevninné armády, nýbrž naopak. Kap. Klado snad mluví tak jako námořník. Důstojníci pevninného vojska smýšlejí jinak Tak gen. Baťjanov, velitel 3 armády mandžurské jehož mínění telegrafuje zpravodaj »Rusi«. O pravil: Ztrála loďsiva je těžká a nepřijemná, ale není třeba klesat proto duchem. Naše armáda je nyní v lepším stavu, než byla dříve. Vojáci jsou lepši, je jich víe, reservisté se zakalili v bitvách. Posily stále přicházejí. Nezdar na moři nemá vlivu na morální stav pevninného vojáka. Je mu líto, že Rusku zadána nová rána, ale při své energii a vytrvalosti bude se rváti jako lev. Proto rozhovorů o míru mezi vojáky není a nemůže býti. Jestliže jsme prohráli na moři, jsem jist, že konečný výsledek na souši bude přízniv nám. Lelegrer Otázka míru. Z Washingtonu, 12. června. (C.-B.) Roose- velt přijal dnes odpověd Ruska na svůj návrh. Později měl půlhodinnou rozmluvu s ruským vyslancem hr. Cassinem, jenž, jak proslýchá se s úřadní strany, jej navštívil. Oznámil mu, že Rusko bude jmenovati plnomocníky, kteří maji se sejíti s japonskými plnomocníky jednatio otázce míru. Nyní se jedná o místo schůzky.

Z Washinglonu, 13. června. (Reuter) Ruský vyslanec hr. Cassiní zaslal po druhém hovoru s Rooseveltem do Petrohradu zprávuo japonských názorech ve příčině místa schůze a počtu plnomocníků. Jak se proslýchá, Rusko naznačilo již neofficiálně, že místo zvolené Ja- ponskem bude asi caru vhod. Nizozemský vy- slanec měl včera v ruském, vyslanectvu roz- mluvu s hr. Cassiněm. Z toho se soudí,že Rusko pomýšli na Haag jakožto místo pro vy- jednávání. Dle doslechu hr. Cassini navrhl nej- dřive Paříž, japonský vyslanec Takahira Čitu za místo vyjednávání. Soudí se, že markýz I bude v čele japonských zástupců a vyslanec Nelidov v čele ruských. Z Londýna, 12. června. (C.-B.) Dopisovate Reuterovy kanceláře sděluje z Petrohradu,že v notě doručené ruským vyslancem ve Wa- shingtonu Rusko prohlásilo, že souhlasí se jme- nováním vyjednavatelů míru. Z Londýna, 12. června. (C.-B.) »M or- ningpost« sděluje z Washingtonu z 12. t. m.: Vyjednávání mezi Japonskem a Ruskem o místě a času schůze oboustranných plno- mocníků děje se mezi zástupei Ruska a Japon- ska ve Washingtonu. Roosevelt při tom pro- středkuje. Z Petrohradu, 13. června. (Spb. Ag.) Po- slední čas vyskytly sa z různých pramenů po- věsti o místě schůzky ruských a japon- ských zmocněneů a jmenovány tu Washington, tu Tokio, Hasg a Paříž. Otázka místa nebyla dosud ani vyslovena a proto jsou samo- děčnými kombinacemi všecky podobné zprávy. Z Říma, 13. června. (C.-B.) „Tribuna“ sdě- luje, že vláda dala italským vyslancům v cizině zvláštní rozkazy, aby podporovali jednání o mín mezi Japonskem a Ruskem.

Z mandžurského bojiště. Z Tokia, 12. června. (Reuter.) Úřadní te- legram oznamuje, že Japoncí zatlačili 10. t. m. Rusy ze čtyř posic mandžurských. Z Tokia, 13. června. (C.-B.) Úřadně ozna- mují: Oddělení ruského vojska různé zbraně podniklo v neděli v okoli Jinšenu, Erši- lipu a Šufantaje útok na Japonee bylo však odraženo. Ztráty nejsou ještě zjištěny. Z Petrohradu, 13. června. (C.-B.) Generá Liněvič telegrafoval včera: Vojsko j apon- ského předvoje přešlo 9. června k útoku. Oddělení složené z pěchoty, jízdy a horního dělostřelectva s kulomety postupovalo po man- darinské silnici, jiná koloma (z pěchoty a dělo- střelectva) postoupila údolím východně od tétc silnice a obsadila návrší na pravém břehu řeky Kua severně od vesnice Liau šujčenu a Fandaa.

V Japonsku. Z Londýna, 13. června. (C.-B.) »Daily Telegraph« sděluje z Tokia, že včera konána zámku u přítomnosti císaře a prineů důležitá porada, jíž účastnili se maršálek Yamagata, markýz Ito, předseda ministerstva, ministři za- hraničních záležitostí, války a námořnictva, více než 40 důstojníků vojska a námořnictva. List oznamuje dále, že japonské časopisy na přání úřadů vedou si ve svých úvahách velmi zdrželivě. Japonsko poskytuje příklad národa. jenž sama sebe ovládá. Rusko-čínská banka nabídla Číně veliký obnos peněz k nápravě spoust způsobených válkou v Mandžursku, ale nabídka byla ihned zamítnuta. Čínský vyslanec v Petrohradě oznámi prý své vládě do Pekina, že Rusko nahlédlo. že nezlepší svou situaci, bude-li pokračovati ve vojně. Zbytek loďstva ruského. Z Londýna, 13. června. »Daily Tel.e oznamuje z Tokia, že ve vladivostockém pří- stavu jest ještě 12 ruských lodí, mezi nim několik torpedových člunů. Dementi. Z Petrohradu, 12. června. (C.-B.) »Petrohr tel. kanc.« sděluje: Washingtonský telegram londýnskou »Morningpost« sdělený o před běžné historii uveřejnění noty presidenta Roose velta, jest naprosto neodůvodněný a v celém obsahu vymyšlený. Potopený anglický parník. Z Londýna, 13. června. (C.-B.) Dle de- peše, došlé dnes »Lloydu« zadržel, ruský po- mocný křižák »Dněpr« u Piamond Pointu malacké úžině hollandský parník »Flores«a odevzdal mu 41 osob čínské posádky i poštu anglického parníku »St. Vilde«, kterýž »Dněpre v čínském moři potopil, protože vezl válečný kontraband.

Události ruské. L. Z Petrohradu, 13. června o 10.18 hod- večerní. (Původní telegraf. zpráva zvláštního dopisovatele »Národních Listů«.) Ve V ilně vypukly vážné nepokoje. Sibířská železuice dle zprávy ministerstva dopravy pátéh roku po zahájení dopravy dodala síti evropské Rusi okolo 20 millionů pudů nového nákladu. z něhož siť ta má čistého důchodu na 5 mil- lionů rublů. Trepov. »Naše Žizň« sděluje pověsť, že hodnost petrohradského gen. gubernátora brzy převezme gen. pobočník N. V. Klejgels, poněvadž široké úkoly, vložené na gen. Trepova, nedávají mu možnosti, spojiti úřad gen. gubernátor s hodností pomocníka ministerstva vnitřních záležitostí. Z Petrohradu, 13. června. (C.-B.) Moskev- ský sjezd zemstev a měst jest, ač generální gubernátor nebrání jeho jednání, pokud schůze zůstávají soukromými, sjezdem nepovoleným, pročež deputace tohoto sjezdu, vedená Heyde- nem, může se představiti caru jen jakožto soukromá a podati mu adresu sjezdu. Heyden použiv svých styků s dvorními kruhy, snažil se dosíci povolení, aby deputace směla se před- staviti carovi. Žádost není ještě vyřízena, ale soudí se, že deputace přijata bude. Z Petrohradu, 12. června. (Spb. Ag. Osnova o svolání zástupeů lidu měla bst předložena po projednání ministerskou radou zvláštní komisi, které měli se zúčastniti zvolení zástupci zemstev a měst. Pro četné požadavky. aby zástupci lidu byli svoláni co nejrychleji, bylo upušténo od tohoto úmyslu a osnova bude uveřejněna, jakmile projednána bude v mini sterské radě a jak bude schválena carem manifestem neb rozkazem, daným senátu. Volby budou vykonány v létě. Řišská duma bude svo- lána na podzim. Má zasedati se státní radou současně.

Balkán. Sp. Z Bělehradu, 13. června. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) Do té chvíle není odpověd z Cařihradu na srbskou notu o zadost učinění za případ s tajemníkem srbského konsulátu v Bitolji. Očekává se, že odpověď stihne dnes večer či zejíra. Ve vsi Veliká Oce blizk Prizrena obklíčil jeden turecký prápon s 200 Arnauty v jednom arnautském domě srbskou četu osm mužů. Bo trval 24 hodin. V boji zabito 63 tu- reckých vojínů a mnoho Arnautů. Když Srbové neměli jíž munice, zlám al ručnice, zapáfiir dům, dva sletěli s domu mezi nepřátele s křikem: »Podícaite se, jak Srbové umíraji!«, čtyři v domě shořeli, dva zá- bití Srbové dopravení do Prizrena, kde jich ni- kdo nepoznal. Ruský konsul Truhelka prohléd si prý mrtvé srbské hrdiny. Zejtra vyjde prvni číslo nového listu »Srbija«, orgánu liberáln strany, jejíž vůdcem jest dr. Veljkovič. Dos- vadní vůdce Avakumovič zřekl se politické činnosti. Ze Sofije, 13. června. (C.-B.) Napjet mezi oběma makedonskými orga- nisacemi hrozí změnít se v zjevný boj. Dle makedonských zpráv spojilo se několik čat Cončevců proti četám domácí organisace. Příšti dni o čekávají se trvalé sráž ky.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů K zahájení říšské rady. Z Vídně, 13. června. Zejtra sejde se posla- slanecká sněmovna po prázdni, jež trvala od 13. května. Sejde se za všeobecného nedostatku veškerého zájmu pro věci chystané. Vnějším dů- kazem toho jsou dvě fakta: ve sněmovně byli všehe všudy dnes čtyři poslanci a ani jediný klub nekonal schůzi. Ministr financí pře- loží zejtra rozpočtové provis rium, ministerský předseda zašle přípis, kterým se vyzývá parla- ment, by vykonal volbukvotové de- putace a ministr obchodu předloží beze všeho proslovu obchodní smlou v s Německem. Příští plenární schůze koná se v pátek. Bar. Gautsch, který po několika ne- dělích přijde zase do parlamentu, pozvati dá předsedy klubů ke konferenci o pracovním pro- gramu tep. ve na některý den s neděle. V panské sněmovně chystají strany opě projev pro hospodářskou pospolitost při projed- návání celního tarifu. Říšská rada cislajtanská zahajuje své práce mezi nimiž nalézá se již druhá společn záležitost (první byl celní tarif) ve chvíli, ve které krise uherská ociťuje se ve stadiu změ- ny kabinetu, kterážto změna ovšem jest tolik formální. Nikdo ani v Pešti, ani ve Vídni se ne taji tím, že dosazením nového ministerstva za litavského konflikt mezi korunou a většinou ma- darskou z říšského sněmu nejen nyní nebude skončen, nejen nebude zmírněn, nýbrž snad ještě přiostřen. Tolikéž pak nikdo se netají, že fase, která nastane odstoupením Tiszovým, bude jen intermezzem. Zákaz sokolského sjezdu vídeňského v říšské radě. Z Vídně, 13. června. Poslanci čeští podaj v zejtřejší schůzi poslanecké sněmovny inter pellaci na celou vládu a ministra vnitra zvláště v příčině zákazu svatodušního sokolského sjezdu ve Vídni.

Nové tvoření stran v Srbsku. Sp. Z Bělehradu, 12. června. Na dnešní konferenci napredňáků ze Srbska Bělehradu Stojan Novakovič promluvil nutnosti, aby založena byla konser- vativní stranu z napredňáků, což přijato. Za vůdce strany zvole Novakovič. Bývalý ministr Velimír Todorovi č pro pušlěn z vyšetřovací vazby na léčení. Z Bělehradu, 13. června. (C.-B.) Vůde napředňacké strany Stojan Novakovič do- vozuje ve volebním provolání, že politické po- měry v Srbsku nezlepšíly se valně ani posledn dvě léta, proto že snahy strannicko - politických koterií jsou dosud mocnější než zemské zákony. První náprava v tom směru stane se teprve revisí ústavních zákonů z let 1888 až 1903. Program napredňácké strany je programem moderního kulturního státu evropského a proto nabádá Novakovič všecky vážné politiky srbské, aby při- stoupili k napredňacké straně.

Krise v Uhrách. Z Vídně, 13. červn. Dle »Wien. Allg. Ztg.« formalie, kterých jest zapotřebi ke sproštění kabi- netu Tiszova a ke jmenování Féjervára, budou nyní rychle vyřízeny. Bar. Féjervary b y již včera s to předložiti panovnl- kovi ve své audienci seznam člen kabinetu, kteří s jedinou výjimkou doposud vesměs stáli mimo parlamentní život. Týž list oznamuje, že bar. Féjerváry po svém jmenování ihned zahájí porady s vůdci parlamentních stran a bude působiti na ně, aby netrvali na tak zv. národních požadavcích a umožnili mu konstituční vládu. Fejervárovi nedostalo se zmoenění, aby poskytl národní koncesse. Z Pešti, 13. června. Bar. Fejerváry příjal dnes dopoledne mezi četnými jinými politickými osobnostmi také presidenta sněmovny magnátů, hr. Albina Czakya, se kterým kon- feroval po celou hodinu. Následkem smrti arciknížete Josefa snad odloženo bude jmenování kabinetu o jeden, neb dva dny. Nový kabínet, jak se proslýchá, pokusí se dociliti do- hody mezi všemi stranami ve příčině vyřizení nejnalehavějších státních nezbytnosti. Jestliže se mu to nepodaří, omezí se prostě na to, vésti pouze vládu a neniechati nevyřizeným, co vyřízeno být může.

Telegramy korresp. kanceláře, Z Vídně, 13. června. (C.-B.) Areikníže František Ferdinand přijal dnes před- sednictvo botanického sjezdu a odpoledne pro- hlédl si botanickou výstavu v Schönbruné. Volba v Uhrách. Z Pešti, 12 června. (C.-B.) Odštěpenec hr. Emil Dessewffy zvolen dnes ve volebním okresu tökoterebešském jednohlasně říšským po- slancem Attentát v Řecku- Z Athén. 13. června. (C.-B.) »Agenee Havas« sděluje: Když Delyannis vstoupil dnes do sněmovní budovy, vrazil mu práč ze řemesla jménem Gherokosis nůž do břicha. Delyannis byl velmi těžce zra- něn. Útočník byl zatčen. Lid chtěl ho lynchovati. Zde jest veliké roz- čilení. Z Athén, 13. června. (C.-B.) Delyan- nís umírá. Každé hodiny čeká se katastrofa. List krále Oskara. Ze Šlokholmu, 13. června. (C.-B.) »Pos och Inrikes Tidningar« obsahuje list král Oskara předsedovi norského storthingu. Král prohtašuje v něm, že přisaha, již skládá norský král při nastoupení vlády, zavazuje ho, nespo- kojit se tím, co praví státní rada norskáo zdrahání se krále schváliti konsulátní zákon. V listu poukazuje se, že král, odpiraje schvá- lení, nepřekročil své ústavní právo. Mám právo — praví dál — žádat úctu před rozhodnutím norského krále ve shoda s ústavou. List vyvraci dále prohlášení státní rady, že rozhodnuti o odepřené sankci postrá- dá ústavní platnosti, protože ani jediný člen státní rady nemohl spolupodepsati královské rozhodnutí. Ke konci listu praví se: Jednou z hlav- ních, ba nejhlavnější zásadou ústavy je, že Norsko má býti ústavní monarchií. Proto nemůže býti král pouhým nástrojem v rukou státní rady, kdyby však členové státní rady svým zdráháním se k spolupodpisu překa- zili provedení královského rozhodnutí, byl by norský král prost všeho účastenství na státní moci. Taková situace by krále ponížovala.

Konečně děje se v listě zmínka o ohledech na unii a dovozuje: Král jako panovník spojených říší je povinen, aby při usnešeních v jedné říši nepředbihal rozhodnutí, jež má význam také pro říší druhou. Žádal-li norský lid za právo donutiti krále, aby učinil rozhodnutí, jež dle mínění králova odporovalo jeho povinnosti jakožto krále unie, mohlo to býti provedeno jen tím, že by král unie a tím i Švědsko ve svých rozhodnutích záviselo od vůle norského lidu, od jeho stor- thingu a státní rady. Byl bych tedy po- staven před situaci, abych buď akt o jednot říšské, na kterýž jsem přísahal, porušil aneb abych zůstal bez rádcův. Tu nebylo pro mn žádně volby. Storthing prohlásil revolučním skutkem, že zákonný král norský přestal vládnouti a unie mezi oběma spojenými řišemi jest rozlou- čena. Nezáleží nyní Švédsku a mně, jakožto králi unie, zdaž ůtok Nor- ska na unii nynější vésti má k zá konné rozluce unie. Přitomné i budoncí pokolení nechať soudí mezi mnou a norským lidem.« Francouzsko-německé napjetí. Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Konservativnl poslanec Denis-Cochin, jenž byl horlivým stou- pencem Delcasséovým, hodlá koncem tohoto týdne interpelovati Rouviera o vnější politice. Rouvier hodlá dle doslechu nabídnouti nyní ministerstvo vnějších věcí senátoru Frey- cinetovi. Freycinet vedl s Německem vy- jednávání o Marokku již roku 1880 za madrid- ské konference.

Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Loubet přije dnes poselstvo francouzské, jež bylo na slavno- sti berlínské vysláno i s přiděleným jemu ve jenským attachém podplukovníkem Hugem. De »Echo de Paris« Loubet děkoval vřele generšl Delacroixovi, že francouzskou vládu tak dů- stojně zastupoval a projevil živou radost nad přijetím deputace, jehož se císařem a jeho rodinou poselstvu dostalo. Se zvláštním uspoko- jením vzpomněl Loubet přívětivého chování s Viléma II. za debriekých cvičení k Delaeroixovia k štábním francouzským důstojníkům; potom děkoval Loubet i Hugovi za pozornosti jeho, poselstvu prokazované. Také m.-p. Rouvier přijal

Delacroixe, který mu o cestě poselstva zevrub- nou zprávu podal. w. Z Londýna, 13. června. Francouzsk vláda dle telegramu »Timesů« z Tangeru upu- stila za nynějších okolností od chystané ná- vštěvy loďstva v Tangeru. Dle zprávy »Timesůe z Washingtonu vláda tamni upustila od úmyslu, přijati marocké pozvání ke konferenci, učiní rozhodnuti své odvislým od rozhodnutí Anglie; toto ale záviseti bude od rozhodnutí Francie, takže francouzské přijmutí neb zamitnuti kon- ference bude rozhodujícím pro Anglii i Unii. n. Z Paříže, 13. června. Dle zprávy »Tang- Heraldu« zadal sultán marocký jisté německé společnosti práce na rozšíření přistavu tanger- ského a všechny práce pro doky. Dále potrr zuje »Herald«, že Německu dostane se některého atlantského přístavu marockého nájme m. n. Z Berlína, 13. června. Ve vojenskýeh kruzích zdejších budi značnou pozornost přl- pitek, kterýž měl Vilém II. v kasinu v tábol debrickém za přítomnosti poselstva francouz- ského. Císař mluvil co nejpochvalněji o fram- couzské armádě a připil na rozkvět jejl. Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Radikální levice sněmovní uložila svému předsedori oznámiti m.-p. Rouvierovi, že přeje si debaty zahraničné politice, aby odstranila se nejistotn nynější situace. Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Nacionalista Archideacon ohlásil interpelaci o vnější polilice, Italská sněmovna. Z Říma, 13. června. (C.-B,) Ve sněmovně za rokování o vojenském rozpočtu ministr Pedotti dovozoval, že novými výlo- hami na vojsko, jež země sotva odepře, italskí armáda vynikající svou obětavostí a sebezapí