Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, ve středu dne 14. června 1905.

Praha

3

Číslo 161.

4 article

Naranní a odpol. listy předpilácí nen v Praze v administraei 1a mnřsl ua dnt kta . . . . 6 K — „ dvojí donáško nel actkta . . . . 7 K oo ve šlialkicht 2 K30h na niěskke . Poštou ss nesíe i. . . . sk a0k s drojí zisilkou na měsí čtvrt leta . . . 11 K s0 n

Praha

5 article K zasedání rady říšské.

K zasedání rady říšské. Již zejtra sejde se rada říšská, aby pokra- kovala ve své letošní činnosti, kteráž, jak známo despěla opět k dělnosti. Ježto i sněm českýv debě prázdnin rady říšské rovněž vyřídil svůj okol, jak v poradách předsedů klubovních byl stanoven, vyzněla i jeho činnost ve znamení děl- nosti. Jest tudíž na snadě, že vládnoucí kruhy oddávají se růžové náladě, že nitky dělnosti jak ve Vídni, tak v Praze navázané, budou se dále navíjeti i v nynějším období rady říšské. Naděje lyto vyslovil ve své božihodové úvaze zejmena „Fremdenbl.“, jenž pociťuje vanutí mírného vánku — nad Rakouskem. Pocit uklidnění prý se šíří víc a více, a nedůvěra, jež z počátku pro- vázela opětné procitnutí rakouského parlamenta- rismu, mizí. Přičiněním předsedy ministerstva bar. Gautsehe strany se sblížily a půda parla- mentní obstála šťastně v četných zkouškách, sbližení to vyvinulo se prý jaksi organicky z vlastních potřeb stran. Nelze sice pokládati za vyloučené všeliké nebezpečí, jakož jest otázka, zdali meč obstrukce navždy byl vložen do pochvy, tolik jest však prý jisto, že nestane se již takřka každodenním parlamentním pro- středkem.

Vídeň Praha Rakousko

6 article

Jeden z předáků české delegace, dr. Kra mář v Polné prohlásil, že jest jeho pevné a hlu- boké přesyědčení, že zasedání, které začíná na radě říšské, bude velmi vážné pro všechen bu- doucí rozvoj politický u nás. I on jako vzpome- nutý vídeňský list, shledává vážnost situnce především v Uhrách, tak že má i situaci selého soustátí bez odporu — za kritickou. Uherské po- měry se přiostřují tak, jak se nikomu nezdálo ještě před krátkou dobou, a není vyloučen konflikt. Vídeňský list proto pokládá za nutné, aby se seskupily všecky síly této poloviny říše v zájmu zachování hospodářské pospoli- tosti, v zájmu celkového postavení říše. Ale sám projevuje pochybnosti, podaří-li se spojeným si- lám zdejším úkol takový klidně provésti. Pln starosti, pozoruje, jak v Uhrách stále se odda- luje vyřízení obchodních smluv, jak se tam agi- tuje proti obchodní smlouvě s Německem, jaké státoprávní obtíže působí spojená opposice uher- ská. Proto snad nastane povinnost, opatřiti především svůj vlastní dům, t. j. vy- říditi obchodní smlouvu s Německem jedno- stranně i bez Uher. Říšská rada dospěla v děl- nosti tak, že jest dosti silná, aby zákonodárně dekončila uzavření obchodní smlouvy německ — ikdyby uherský sněm i nadále zůstal nedělný.

Polná Uhry Německo

7 article

Dlo toho možná očekávati následujíe pravděpadobné případy- Buď se podaři nějakým způsobem v Uhrách vráliti tamní liberální straně její ztrocené po- stavení — a o to prý se pokusí přece jen bývalý ministr honvédů, bar. Fejérváry, jehož jmeno- vání předsedou ministerstva se pokládá za bez- prostřední; tajemství jeho předpokládanéh úspěchu bude dle názorů vídeňských spočivati v tom, že k vymoženostem, jež byly již slíbeny spojeně levíci, přidány budou ještě hojné ústup ky v oborech mimovojenských. Kdyby se zdaři tento pokus, mohlo by prý se počítati i s pravi- delným vyřízením otázek hospodářských, ze- jnena obchodních smluv s cizinou, zvláště s Ně- neekem.

Uhry

8 article

Ve Vídni, jak se sděluje časopisům madar- skim, chovají dosud pevnou důvěru k liberáln stnně v Uhrách, již chtějí stůj co stůj udržeí v popředí, kdežio spojenou opposici pokládaj vý — za živly východni. Možno však důvodně pochybovati, že se po- daří takovýto plán v Uhrách. Tam věci již po- kročily dále; rozražení spojené opposice jeví se Mít vůči veřejnému smýšlení v Uhrách takměi nemožné, a i kdyby se rozpustila nynější sně- movna, byl by výsledek voleb pro spojenou opposici ještě skvělejší, než byly poslední úno- roné volby. Dle názorů maďarských jest nutná změn jak poměru státoprávního, tak hospodářského právě proto, že postavení Německa ve středn Evropě se sesílilo, že Cislajtanie jest na skoku pedčiniti se hospodářskému vedení Německa, ž zkrítka pokračování v posavadní politice by vedlo k ještě větší politické a hospodářské pře- voze říše německé. Maďaři si celkem rovněž nepřejí rozložen srustátí ve dva státy středního významu, jim zíleží spíše na tom, aby z rukou německých přešlo vedení na ně, protože dvě německé mon- arehie i jim by hrozily potopou. Plný rozestu seustátí jest jim jenom prostředkem výpomoc- ním k důraznější obraně v jejich polovině, stej- ně celni rozluka, ať ve formě jakékoliv, mě ji poskylnouti možnost vydatnější ochrany vlast- ních hospodářských zájmů. V tomto smyslu ne- lze považovati snahy maďarské za doplňovacía pomoenou akci ve smyslu — Německa.

Cislajtanie Maďar Vídeň Uhry Německo Evropa

9 article

Historický tento názor má pro sebe určité oprávnění, v okolí Litavy se již nejednou atkaly zijmy západoevropské a středoevropské s po- dobnými zájmy východními. Pro nás, napsal to dni přední list maďarský, stojí věci tak, něžeme-li dopustiti další sesílení nám nejbližš zipadní velmoci .. Tyto názory by dříve či později vedly k druhému případu, o němž dr. Kramář mluvil. le konfliktu Vídně s Maďary. Zajímavo jest, že hlediskům na obou stranách činí se stejné výtky — že jsou na prospěch Německa. Kdo se tu nělí? Jak z nadějí „Fremdenbl.“ co do upraven vlasíního domu a schválení obchodní smlouvy s Německem na radě říšské, připadně i jedno- stranně, bez ohledu na poměry uherské, vy plývá, nastalo by sice upravení cislajtanských pomérů hospodářských k Německu, tato polo- vinn soustátí vešla by oslabena v hospodářsk područí Německa, a s ní ovšem i země koruny české. Jedinou výslužkou pro národ náš by v ta- kovém případě bylo — stále jen slibované pro- vedení jazykové rovnoprávnosti v úřadě (vnitřní čoština) a rovnoprávnost ve školství (universita

Kramář Maďar Litava Vídeň Německo

10 article

česká na Moravě). Všecky ostatní naše poža- davky národní octly se, jak známo, na tak zvané koleji vedlejší. Za tuto cenu bylo by nám dále scuzeno sdíleti všechny příšti osudy společně s Cislajtanii, kteráž by si pomocí naší upravila svůj hospodářský poměr k Německu, a tento po- měr by se přirozeně vyvíjel dále pod vlivem sil- nější strany, a tím by bylo nade všechnu pochyb nost Německo. Jednostranné vyřízení této záležitosti, aťu je situace v uherské sněmovně jakákoliv, nezů- stalo by ovšem v Uhrách bez odpovědi. Odpověd tu shrnul řečník v Polné ve dvě slova — na- stane konflikt. Avšak konflikt s Uhrami by se musil vyři- zovati i za pomoci sil našeho českého národa. Žádný vnitřní konflikt v nějakém státu nezna- mená jeho sesílení; konflikt mezi touto polovi nou a Uhrami by nad to znamenal otřesení vel- mocenského postavení říše vůbec, aniž by bylo předem jasno, v čí prospěch konečné vyřízen dopadne. Pro případ konfliktu dovedou i Madař více nabídnouti ostatním nemaďarským národ- nostom, než Rakousko kdy nabídlo svým ne německým národům. Pro nás Čechy jest však jasno, že zmíněné minimum našich požadavků, vnitřní jazyk úřad- ní a rovnoprávnost ve školství nestálo by v ni- jakém poměru s nároky, jež by na náš národse činily v případě konfliktu s Maďary. Není ni- jaké pochybnosti, že Vídeň nás musí míti, žese nemůže obejíti bez nás v takovémto případě.

Madař Čecho Morava Německo Uhry Polná Rakousko Vídeň Cislajtanie uherský sněmovna

11 article

Ale tu nestačí pouhé naděje, že Vídeň odhodlá se upřímně ke změně své odvěké politiky, že bude provozovati ve velkém slohu politiku spra- vedlnosti a rovnosti. Dokud bude v tísni, ano, bude se tak aspoň tvářiti! Proto by musily se pro tento případ stanoviti s naší strany v čas určité, situaci přiměřené požadavky, jejichž splnění by se musilo státi — před konfliktem. A stanovení těchto požadavků, toť předpokládá doplnění českého programu. Jiné zajisté jest a bude postavení našeho národa, do- jde-li ke klidné dohodě s Maďary, jiné, do- spěje-li se ve Vídni ke konfliktu s nimi. Obáváme se, že po jednostranném upravení domu cislajtanského a schválení obchodní smlouvy s Něneckem bude — úkol říšské rady vyřízen, a že v době konfliktu případného bude tráviti — na prázdninách.

Maďar Vídeň Něnecko

12 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 12. června. (Hr. Stürgkh o si- tuaci.) Od té doby, co zanikl Stürgkhův vídeň- ský pondělník, setkáváme se zřídka s úvahami tohoto veleřečného politika. Teprve božíhodov „N. Fr. Pr.“ přinesla zas jeho sáhodlouhou úvahu o situaci, ale kdyby jí nebyla otiskla, také by nebylo neštěstí. Hr. Stürgkh, nevíme, dlo jakých přiznaků, má za to, že v „sudetských zomích“, tam, kde oba národní kmenové stojí proti sobě číselně, hospodářsky a osvětově jako téměř stejně mocní soupeři, staví se na místo bývalého historického zápasu mezi německým centralismem a slovanským federalismem, sto- jícím na podkladě státoprávním, znenáhla snahy o národní federalismus neb správněji řečeno, národní autonomii. Že u Něm- ců takové snahy se jeví, jest ovšem pravda; není však pravda, že snahy takové vystupují popředí také v nové politice české v Čechách a na Moravě. Stejně nesprávné jest další roz- peznání Stürgkhovo, že otázka hranic historicko- politických individualit království a zemí zů- stává nedotčena, že nikdo již nesmlouvá o kom- petenci zemských sněmů, nýbrž oba národové, seznavše, že jeden druhý nezmůže, snaží se jen svou národnost zabezpečiti oproti většině, kte- rou uznává. Naopak jest pravda, že Němci v Čechách nepřestávají domáhati se rozdělení království českého dle národností a českou vět- šinou v Čechách ani na Moravě neuznávají, vy- žadujíce pro sebe ve všem aspoň rovný díla rovné právo s Čechy, ač v Čechách tvoří tře- tinu, na Moravě dokonce jen čtvrtinu obyvatel- stva. Vycházeje z falešných předpokladů, hrab

Stürgkh Stürgkhův Němec Praha Hradec Francie Německo Čechy Morava

13 article

Stürskh důsledně nesprávně prohlašuje naše snahy o zřízení české university v Brně za akci výbojnou proti Němcům a nikoli za požadavek čistě kulturní. Kdyby nám prý šlo jen o druhou universitu, která nám, jak dodává, vzhledem k mocnému našemu kulturnímu rozmachu dlouho odpírána býti nemůže, žádali bychom aby se zřídila v některém městě s českou vět šinou a nikoli v hlavním městě, které má vět šinu německou. Kdyby hr. Stürgkh mluvil o zři- zování škol národních, měl by snad pravdu; ale universita nezřizuje se pro město, v němž má sídlo, nýbrž pro celou zemi a musí býti zří- zena v místě, kde jsou dány podmínky její exi- stence. A ty jsou na Moravě na ten čas jenv hlavním městě, které má sice dosud umělou vět- šinu německou, ale leží v kraji kolkolem če- ském. Hr. Stürgkh zná jistě lépe poměry ve Štyr- sku, z něhož pochází, než poměry v zemích če- ských. Slušelo by mu tedy především zahájiti své pokusy o národní autonomii ve Štyrsku, kde jsou poměry pro takový pokus mnohem přízni vější, než v zemích českých. Dovede-li své ně- mecké krajany ve Štyrsku přesvědčiti, že i tamní Slovinci mají právo na národní autonomii, pak bude aspoň oprávněn udíleti rady také nám.

Němec Stürgkh Morava Hradec Štyrsko český univerzita v Brno

14 article

V Praze, 12. června. (Vlastnoručn list panovníkův o Vavelu.) Panovník zaslal haličskému místodržiteli h.. Potockému vlastnoruční list, daný dne 30. května t. r. v němž s potěšením bere na vědomí, že přípravy k vyklizení krakovského královského hradu Va velu dospěly již tak daleko, že v brzku mohou započíti práce za účelem obnovení starobylého toho hradu. Panovník vyhovuje přání haličského sněmu, aby obnovený Vavel byl residencí panov- níkovou, kdykoli zavítá do Krakova, spolu pal projevuje přání, aby se na Vavelu upravily vhodné místnosti pro národně a umělecky histo- rické sbírky, jimiž se může obnoviti památk slavné minulosti tohoto hradu. Současně panov- ník sděluje, že přikázal nejvyššímu dvormistrov- skému úřadu, aby ze státní dotace na dvůr udíleh každoročně přiměřený příspěvek na obnoven hradu a vešel v té věci ve styk se zemským vý borem haličským. V Praze, 12. června. (Povýšení kni žecí rodiny hohenberské.) Vlastno- ručním listem ze dne 8. června t. r. panovník udělil členům knížecího domu Hohenbergův. jimž náležel dosud titul „knížecí milost“, titu „jasnost“ pro ně i jich manželské potomky kněžně Hohenbergové, choti arciknížete Fran- tiška Ferdinánda z Este právo přednosti před palácovou damou, konající fuakci nejvyšší dvor- mistryně. V Praze, 13. června. (Kabinet Feje- várův.) Liherální „N. P. Journ.“ sděluje, že bezprostředně po svátcích kabinet Tiszův bude již sproštěn úřadování a dosazen bude nový ka- binet bar. Fejérvára. Složení nového kabinetu bude prý všeobecným překvapením.

Potocki Fran Ferdinánda Este Journ Praha Virginie Krakov Vlastný královský hrad Hohenbergův

15 article

Příští ministři jsou prý ve svých oborech osvěd- čené kapacity; nikdo z nich není prý nyní čle- nem parlamentu, stejí mime nynější politické strany, a také příště prý se nezúčastní stranni- ckých zápasů. Nový kabinet vynaloží prý všechnu péči na to, aby si pojistil aspoň neutrální chování stran; odepře-li mu však par- lamení podporu, povede státní správu bez ohledu na chování parlamentu a postará se, aby vyřídil ony agendy, k jichž vyřízení se hr. Tisza za posledních měsíců necítil oprávněným. (Odvod k vojsku? Pozn. red.) Na jiném místě sděluje týž list, že nový kabinet jest si vědom, že se nemůže naditi pod- pory na žádné straně parlamentu, poněvadž se i liberální strana postaví proti němu hned, jak- mile se představí sněmovně. Všeobecná oppo- sice proti kabinetu Fejérvárovu má přiměti sporné strany ve sněmovně, aby se dohodlya urychlily parlamentní vládu na základě jakési nové formace stran. Míní se tím patrně odštěpení těch stran, které stojí na půdě zákonů z r. 1867, od strany neodvislosti a jich sblížení se starou stranou liberální. Ale z toho mračna sotva bude Dle dnešních zpráv, došlých z Pešti, baron Fejérváry vrátil se od slyšení z Vídně již jako jmenovaný předseda nového uher- ského ministerstva. V Pešti se má za to, že baron Fejérváry bude v novém kabinetě obstarávati netoliko povinnosti předsednické. nýbrž i včei ministra při osobě králově a mini- stra financí. Ministerstvo obchodu má převzíti Ladisl. Vör5š, ministerstvo vnitra vrchní žu- pan Jos. Kristophy, ministerstvo orby Ondř. György, ministerstvo osvěty Lco Lu- kacs, synovec nýnějšího ministra financí, mi nisterstvo spravedlnosti Bertalam Lanya, mi- nisterstvo honvědů gener.-maj. Bihar a mini- strem pro Chorvatsko má býti posl. Kova. déšt.

Fejérvára Jos György Bertalam Lanya Pešť Vídeň Bihar Chorvatsko Tisza Fejérvára Kovo

17 title

Politické zprávy zahraničné.

18 article Anglie proti Německu.

Anglie proti Německu. V důležité revui politické »Questions diplo matiques et coloniales« z 1. června uveřejni René Henry studii »L' Angleterre face a 1Allemagne«, v níž poukazuje na přeměnu klassického systému evropského posledních lel. opírajícího se o dvě kontinentální alliance dvojspolek a trojspolek, jež ponechávaly volnou ruku Anglii, kterou jsme obyčejně viděli po boku Německa neb Italie. Nastává nová fas diplomatická. Petrohrad se kloní k Berlinu. Londýn se chýlí k Paříži, v niž vzrůstá ná- klonnost k Římu. V lůně trojspolku znesváří se Rakousko a Italie. Mezi Německem a Francií objevila se stará propast, kterou nepodařilose úplně maskovati za posledních třicet let. Po- slední tři leta přestal flirt Anglie s Německem. Oba tyto státy se tváři znepřáteleně. A tyto na- pjaté poměry Anglie a Německa jsou nejdůleži- tějším zjevem v této přeměně systému evropské politiky. Jsou známy útoky velkých anglickýeh žurnálů proti bývalému spojenci německému i bojovná řeč Arthura Leea, civilního lorda admirality. Z Německa se ozvaly stejně bojovné hlasy. »Flotlenversin« rozšiřoval statisíce letáků prolianglických. Německý admirál Thomsen od- pověděl Leeovi a anglický admirál Filz-Geral napsal prudký protigermánský článek. Anglie vždy více poznává nebezpečí německého soupeř- ství na moři. Anglie vybojovala si hegemonii n mořích od XVII stol., kdy potřela Hollandsko. až do počátku XIX. stol., kdy porazila Francii u Waterloo. U Trafalgaru projevila a zajistil superioritu svého loďstva. Francie se stal druhou mocnosti námořní. Teď však chce Ne- mecko přejmouti převahu na moři a Anglie se chystá k rozhodnému zápasu s nejmocnějším soupeřem.

René Henry L Angleterre Arthur Lee Thomsen Lee Geral Hollandsko Anglie Německo Italia Petrohrad Berlín Londýn Paříž Řím Rakousko Francie Waterloo Filz

19 article

Diplomaticky i hospodářsky čelí proti sob Anglie i Německo. Toto se chce zmocniti se- verního moře, částí Rýna, hollandských přístavů a na druhé straně hodlá proniknouti k Terstu a tak si otevřiti cestu na Východ, do Asie. Německo též se upevňuje na nejzazším východě. Zabralo Šan tun v Číně. A všude se šíří kolo- nialní moc německá, v Oceanii, v Africe, jižn Americe na úkor Anglie. Pak je mezi oběma státy těžký problém Severního moře. Moře toje úzké. Loďstvo německé je rychlé a armáda pozemní ve Velké Britanii je slabá. Důvěrník Viléma II. generál von Golz prohlásil, že německý vpád do Anglie se dá provésti, že je vše k němu připraveno ! Nynějš válka situaci komplikovala. Nieméně mnozi Angličané doufají, že Rusko, po svém nezdaru v Asii, vráti se k západu a bude na stráži proti Německu. »Standard« a okolí Chamberlai- novo čeká již grandiosní kombinace, jež by rozdrtily Německo. Vidí spojení Anglie, Japonska a Spojených států na jedné straně a Ruska a Francie na druhé straně a v tomto »Kounicově kruhue mělo by být Německo udušeno, sevřeno. Něme- cko zase volá Evropu do koalice proti »pirá- tovi anglickému« a snaží se upevnili uvolněný trojspolek, hledá opory v Petrohradě a hroz Francii. »Dvoji propast,« píše Henry, »nás dělí oe Německa: Elsasko-Lotrinsko a pangermanismus. Nesmíme připustit, aby ve středu Evropy vznikla obrovská moc německá, jež by nás za llačila.« Anglie svým loďstvem a svou silou může zdolati přiliš pyšné plány německé a může Francii prospěti jako doplnění a podpora jej alliance s Ruskem

Šan Vilém II Golz Angličan Kounicův Henry Anglie Německo Rýn Terst Asie Čína Oceánie Afrika Amerika Velká Británie Rusko Chamberlai Japonsko spojený stát Francie Evropa Petrohrad Elsasko Lotrinsko

20 article

Léon Bourgeois. Vyskytly se pověsti, že bývalý president sněmovný Léon Bourgeois má býti jmenován vyslancem francouzským v Berlině. Zdá se,že chižádostivé plány tohoto dosud mladého schopného politika se nesou výše. V Paříži jej pokládají za jednoho z nejvážnějších kandidátů na presidentství republiky. Mnozi Ivrdl, že bude jistě zvolen, bude-li se ucházet o nástupnietví po Loubetovi. Kdyby však Bour- geois převzal vyslanectvo v Berlině, znamenalo by to, že se zříká kandidatury presidentské Pravděpodobné je, že Bourgeois dá přednost pa- láci Elysejskému před Berlínem. Tvrdí se, ž Bourgeois, jenž je vdovcem, hodlá uzavříti nový sňatek.

Léon Bourgeois Bourgeois Berlín Paříž Mnozi Ivrdl

21 article

Marocká otázka.

22 article

Na vyzvání sultánovo, aby byla svolána mezinárodní koníerence, odpovědělo dosud jen Německo a to souhlasně. Franci dosud se neprojevila. Rouvier, jenž se nyní usadil po Deleasséovi na nábřeží d'Orsay, dává si na čas, chce se dřive o spletené záležitost poučiti, což v Berlíně pokládají za přirozené Marocká otázka dostala se teď z akutního stavu. do něhož ji přived! Deleassé a její upravení ne spěchá. Zdá se však, že Rouvier nepřijme po zvání k mezinárodní konferenci, ale že se vy tasi s jiným návrhem, Španělský tisk ostře píše proti možnost válečného zakročení v Marokku. »Pais« praví »Španělsko nebude Francii v Marokku proka zovat nijakých četnických služeb.« »Liberaj« podobně se přimlouvá za doroz umění s Německem a je proti ústupkům Špa nělska Francii, Z Londýna se oznamuje, že zahraniční mi- nistr marocký si stěžoval francouzskému plno mocníkovi na zákaz provážení zásob a munie pro sultánovo vojsko alžírským územím. Plno- mocník franeouzský odvětil, že tato věc ne- spadá do jeho úřadní kompetence. Tangerský korrespondent »Standardu« tvrdl. že chování francouzských zástupců je počátkem repressalií proti sultánovi pro jeho požadavek mezinárodní konference.

Franek Rouvier Německo Berlín Maroko Španělsko Francie Londýn d ' Orsay

23 article

V Praze, 13. června.

Praha

24 article

Delcassé a Bülow

25 article

Pařížský »Eclair« tvrdi, že Vílém II. ob- držel ještě v noci s ponděli na úterý zprávuo Daleasséově odstupu, načež odpověděl ihned na- zpět udělením knížecího titulu Bülowovi. Ber linský polovládní »Post« souvislost obou fakt až příliš nápadnou, ovšem — popírá. Ale vyšle už dávno ze zvyku, oficiosním dementi věřiti. Obrana Benálek. Z Ilalie uprehl námořník Pozzi s důleži- tými dokumenty. Italské úřady tvrdí sice,že papíry, jež odeizil, obsahovaly pouze »studie o obraně Benátek. Běží ale zřejmě o věci dů- ležitější, jelikož admírál Mirabello vyslal sama svého pobočníka Ciana do Vídně, aby tam p zmizelém námořníku pátral. Pozzi, aby musi býti Rakouskem vydán, nebude stihán pro deser terství, nýbrž pro krádež. K státnímu převratu v Norsku. Se všech stran země docházejí neustále zprávy o slavnostech při předčitání prokla mace storthingu o neodvislosti Norska. V mnohýcl obcích dávají kazatelé ale zároveň i výraz přá- telskému smýšlení Norů pro Švédsko i pro stařičkého krále. Četní kazatelé pronášejí i mo dlitby za šťastný pozdní věk králův. Smýšlení uklidňuje se na obou stranách zjevně víc a více a nebezpečí konfliktu válečného, jak se zdá, již docela vymizelo. Ministr kultu dr. Friesen zemřel v neděl večer. Smírčí smlouva anglo-rakouská. Vnější úřad anglický uveřejňuje text smlouvy. uzavřené 11. ledna t. r. mezi Rakousko-Uherskem a Velkou Britanii v příčině úpravy sporných otázek prostředkem smírčích soudů. Text smlouvy podoben jest smlouvám podobným, mezi jinými státy uzavřeným. Smlouva tato byla již dne 17. května ralifikována.

Vílý II Daleasséův Bülow Pozzi Ciano Noro Friesen Benátky Vídeň Rakousko Norsko Švédsko RakouskoUhersko Velká Británie

26 article

Řeč francouzského ministra. Ministr vnitra Elienne předsedá právě sjezdu průmyslníků francouzských v Angoulěmu. Před seda tamní rady generální, Adolf Carnot, po- zdravil jej chvále vlastenectví obyvatelstva. Ministr odvětil: »Chceme všichni mír klid a pořádek. Všechny snahy vlády smě- řují k tomu, by zabezpečen byl Francii důstojný mir a aby pořádek byl zachován.« V drobném prodeji: raaní čáale o sol5 . . . za S edpolední . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 3b Iuserát plati se hotevě rapřed Přečplacení a inserty přijímá dmini- stence v Marianské ulici č. 3. Tam nscházejí se těž redabee tiskárnn a expedice „Národnich Listů“ Eukopisy se nevracsji

Elienne Carnot Francie

27 article Václav Vladivoj Tomek.

Václav Vladivoj Tomek. Zvěsť o úmrti slovutného historiografa, v večerních hodinách ponděli svatodušního jen jako nezaručená pověsť Prahou kolující, po- tvrzena byla teprve včera ráno, kdy konány již připravy ku pohřbu. Venkov zvěděl truchlivou zprávu ze včerejších denních listův pražských, jež většinou přinesly obsáhlé nekrology a bližší zprávy o posledních okamžicích života Tom- kova. Žalozvěsť působila překvapivě, jako pře- kvapivým i při vysokém, ale nezdolném poměrně věku byl sám konec obdivuhodné životní energie Tomkovy. Shasl po krátkém záchvatu, bez dlouhého zápasu. Zesnulý V. V. Tomek byl v den úmrtí položen do kovové dvojité černé rakve, kolem níž uspořádány záhony vonných květin. Až do včerejšího odpůldne byl zesnulý vystaven ve své pracovně, smuteční látkou dekorované. Po 6. hodině večerní zřízenci pohřebního ústavu Fuchsova z Betlemského náměstí převezli zesnu- lého ve furgonu do palhologického ústavu, kde tělo V. V. Tomka bylo balsamováno.

Václav Vladivoj Tom Tomkův V V Tomek Fuchsův Praha Betlemský náměstí

28 article

Včera dopoledne dostavil se do presidi staroměstské radnice pan Romuald Svoboda, manžel neteře zesnulého a jediné jeho bližs přibuzné a oznámil úřadujícímu náměstkovi sta- rosty p. dru. K. Grošoví úmrti čestného měšťana král. Prahy, vlád. rady Tomka. Náměstek p. dr. Groš projevil panu Svobodovi hlubokou sou- strasť jménem svým, rady městské i sboru obecních starších, poukazufe k tomu, že zesnulý pro své zásluhy o vlasť jmenován byl čestným měšťanem města Prahy a že skvělá činnosť jeho bude povždy zaznamenána zlatým písmem v historii národa, jíž věnoval Tomek celý svůj život. Pan Svoboda pohnut, poděkoval panu ná- městku dru. Grošovi za tento projev. Václav Vladivoj Tomek byl jedním z osmi čestných měšťanů král. hlav. města Prahya pocty této dostalo se mu dne 27. května 1878 u příležitosti 60letých jeho narozenin. Ze všech těchto čestných měšťanů jest na živu pouze někdejší primator měst pražských, p. dr. Tomá Černý.

Svoboda Tomek doktor Groš Václav Vladivoj Černá Praha

29 article

Smuteční prapory byly vztyčeny na staro- městské radnici, na stožárech u musea král. českého, na Měšťanské besedě pražské a n Karolinu. Měslská rada pražská měla dnes o 5. hod odpolední mimořádnou schůzi, v niž předseda- jici náměstek pan dr. Karel Groš těmito slovy uctil památku zesnulého V. V. Tomka: Včerejšího dne ve zdech našeho města skonal slavný náš učenec, historiograť a čestný měšťan král. hlav. města Prahy V. V. Tomek, jehož jméno zapsáno jest zlatým písmem srdeích všech Čechů, klerá lnou láskou ke své vlasti. Jest to v krátké době dvou měsíců již druhý čestný měšťan, klerý neúprosnou smrtí královské Praze byl vyrván; po šlechetném vlastenci a mecenáši bratrského národa chorvat- ského, velikém biskupu Strossmayerovi odeházi nyní jedna z nejznamenitějších hlav našeho ná- roda, po Palackém největší historik náš — Tomek. Zesnulý dějepisec narodil se roku 1818 v Hradci Králové z chudé, prosté rodiny a při- šel ve svém 15. roce do Prahy, které pak již zůstal věren, kterou vyvolil za svůj pobyt k niž Inul povždy vřelou láskou tak, že oběto- val celé vědění své, celou mysl a celý živ svůj k tomu, aby podal potomstvu monumen- tální, nedostižné svoje dílo »Dějiny města Prahy«, stojící zde ve své důležitosti jediněle. Hned v počátcích svého studia universitního setkal se s duchy spřízněnými, s velikány na- šimi Šafatíkem a Palackým, kterýž dovedl toho svým vlivem, že Tomek již v r. 1841 pověřen byl od tehdejšího purkmistra Müllera úkolem, sepsati dějiny našeho města. Tím počala činno Tomkova na jeho veledile, jež získalo mu čest- ného názvu »historiografa mě st Prahy«.

doktor Groš V V Tomek Čecho Strossmayer Palacký Tomek Palacká Müller Tomkův Praha Hradec Králové Karolina historiograf já st Praha

30 article

Rok 1848 přived! Tomka do ruchu politi- ckého; s Palackým zasedal v Národním výboru stal se redaktorem »Pokroku« a poslancem n říšském sněmě za okres opočenský a dobrušský. Byl vždy horlivým přivržencem »slovanské pra- vice«, které přidržel se i na sněmě kroměřiž- ském. Po vědecké cestě do Německa a do Pa- říže stal se roku 1850 mimořádným professorem rakouského dějepisu na pražské univorsitě, roku 1860 professorem řádným. Pak zmínil se pan náměstek dr. Groš o slavných spisech Tomko- vých, o zásluhách jeho o aktivování české uni- versity, jejíž byl prvním rektorem magnifikem, vzpomněl jeho píle a oblíbenosti jako učitele, načež uvedl pocty, jimiž obec pražská za zá- sluhy jeho jej vyznamenala. Bylo to v r. 1878 jmenováním čestným měšťanem, roku 1898 věnováním zlaté záslužní medaille a konečně o jeho 84. narozeninách postavením jeho po- prsí z kararského mramoru k věčné jeho oslavě a stálé ozdobě staroměstské radnice. Po- sléze vzpomněl náměstek pan dr. Groš činností Tomkovy v obecním zastupitelstvu, kdež po 33 roky zasedal (od roku 1861 do roku 1894), kdy horlivě byl činným zejmena v otázkách školských, v komisi pro suupis uměleckých pa- mátek a pro pojmenování ulic. Též působil 10 let jako inspektor archivu. Kmetský věk vzácného stupně nezdolal velikého vědce — do nejposlednější chvíle věnoval se práci, vědě, službě vlasti, do posledního dechu, na vrcholku života, málo komu dopřávaného, věnoval se svým cilům. Čestná, vděčna, slavná budiž mu pamět Členové rady městské vyslechli projev slo- jíce a schválili pak smuteční opatření praesidia. O důstojný pohřeb, jenž vypraven bude přč obce, pečovati bude zvláštní komitét, sestávajíeí z praesidia, pp. měst radů Brože, Hubáčka, Kasalického a dra. Štvcha a zástupců interesso-

Tomek Palacká Groš Tomko doktor Tomkův Brož Hubáček Německo