1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k čislu 16. ze
2
masthead
dne 16. ledna 1904.
4
masthead
Zemřelí v Praze.
Praha
5
article
= Nové kousky falešného prince Modenského
Z Londýna se oznamuje: Syn drožkáře Brown, je-
muž se, jak známo, podařilo získati pod hrdým titu-
lem prince Modenského ruku rozvedené hraběnky
Russellovy, ale potom byl od ní rozveden, poněvadž
ji trýznil, dovedl na novo získati si starým svým
úskokem opět přístup do společnosti. Tentokráte
ovšem zvolil si pro svoje šejdířství Kanadu. Vystu-
poval tu pod jménem Archibald Stuart a dával na
srozuměnou, že jest princem cestujícím incognito.
To stačilo, že byl v Torontu ihned uveden do nej-
lepších kruhů společnosti. Avšak se džbánkem chodí
se tak dlouho ke studánce, až se někomu ucho utrhne.
Milý princ, jak se zdá, nenalezl nikoho, kdo by mu
byl na jeho vznešený titul půjčii peníze a rozhor-
lený majitel hotelu, u něhož žil na dluh jako prine,
dal ho zatknout. Teď vyšlo na jevo, že domnělý
princ jest bývalý manžel hraběnky Russellovy.
= Ukradli lodi. Přítel našeho listu píše námz
Pirea: Páni Turci mají se svými věrnými spojenci
a přáteli ustavičné zápletky a nedorozumění, jež je
vyrušují z duševního spánku a způsobují jim bolení
hlavy, což Turek považuje za velké nebezpečí pro
svůj mozek, obávaje se, že by mu mohl nějakou du-
ševní činností změknouti. Na to však Řekové ne-
berou zřetel a provedli správci malého ostrůvku
Brown
Russellův
Stuart
Turek
Řek
Londýn
Kanada
Toronto
Pireus
6
article
Astypaleia, Džamilu bejovi neslýchaný kousek. Do-
posud zloději kradli co mohli, ale nikomu nepřilo
ani na mysl, ukradnouti lodi. Na takou myšlenku
přišli jen Řekové a odebravše se onehdy v noci do pří-
stavu Astypaleia, ukradli celé tři plachetní lodi.
z nichž v jedné se nalezal potápěcí stroj pro lovení
hub a veškeré potřeby lovců, v druhé pak měl ka-
pitán své úspory, třicet tureckých lir. Hiedati zlo-
děje v Turecku bylo by marné, neboť tam se jistě
neutekli, proto se odebral Džamil bej hned na sou-
sední řecký ostrov Amnogo, kde požádal přístavní
úřad, by vypátral smělé škůdce, odtud pak oznámena
celá událost ministerstvu v Athénách. Náležejíť na
štěstí všecky tři lodi tureckým Řekům a bejsi
správně myslí, nechať jejich krajané sami se starají
o ně, neboť kdyby náležely mohamedanům, nebyl
by se obrátil k řeckým úřadům. Z té příčiny jest naděje,
že se podaří nalezti lodi a zatnouti zloděje. Jelikož
turecké přístavní úřady o lodi se nestarají, jest nezná-
mo, kolik lidí se na ukradených lodech nalezalo. Všude
jinde by byla takova krádež nemožná, neboť celé
lodi nelze skrýti a zloději jsou tak rozumní, že ne-
ukradnou ničeho, co nemohou prodati nebo upotře-
biti a čím by se musili nezbytně prozraditi; v tom
Astypaleia
Džamil
Řek
Turecko
Atény
Amnogo
7
article
krásném Orientě však netřeba všecky ukradené věci
skrýti a proto mají zloději bohatý výběr a mohou
i to ukradnouti, nač jejich poctiví kollegové v Ev-
ropě neumějí ani pomyslit. Z té příčiny vyvinul se
v Turecku zlodějský stav tak velkolepě, že každý
krade, kdo může a kdo nemůže sám, vezmesi
k tomu pomocníky, nebo svědomité státní a obecní
úřadníky, kterým jejich bezplatné postavení pojišťuje
immunitu a kterým turecký pánbůh musí všecky
bříchy odpustiti, jelikož by se mu z hladu odebrali
do nebe a ukradli by mu jeho posledních šest šve-
stek, jak to učinili starému Mohamedovi, jehož po-
svátné vousy po jednom chlupu rozprodali a chlupy
jakéhos polského žida nabradili. Proto by nás ne-
smělo překvapiti, kdybychom se jednoho dne dově
děli, že pan správce sám lodi ukradl a prodal
v kterémžto případě by majitelům jejich ničeho ne-
prospělo, kdyby je i nalezli, poněvadž turecké soudy
považují takové jednání za omyl, který nelze napra-
viti a vyžádaly by si jen podíl na výtěžku a odpusti
každému kajícímu hříšníku, když jim příslušným
bakšišem dokáže, že se hodlá polepšiti.
Eva
Turecko
8
article
— Tragedie u telefonu. Herec George Hartsock
v Mineapolis zavolán byl onehdy k telefonu a vzav
sluchátko, poznal hlas svého přítele Jamesa Garfielda,
rovněž herce, jenž ho vyzval: „Zůstaň chvíli u telefonu
a dávej pozor!“ Hartsock slyšel potom, kterak Gar-
field mluví se svou manželkou a kterak jej man-
želka úpěnlivě prosí, aby ji nechal na živu. Domníval
se, že manželé Garfieldovi zkoušejí svoje role v no-
vém kuse. Na konec pozdravil Garfield ledabyle te-
lefonem, ale hned potom zaslechl Hartsock třesk vý-
střelu z revolveru, na nějž následoval děsný výkřik
pak druhý výstřel a těžké sténání, pak temný zvul
jako by těžký předmět klesal na zem. Hartsock byl
všecek ztrnulý, chtěl volati o pomoc, ale nemohl vy-
praviti ze sebe jediného zvuku. Konečně sebral
všecky svoje síly, zazvonil opět na telefon a telefo-
noval policii, co se stalo. Ihned posláno několik po-
licistů do bytu Garfieldova a když vyrazili dvéře,
nalezli mrs. Garfieldovu usmrcenu dvěma výstřely
do čela, vedle ni jejího manžela rovněž mrtvého. Gar-
field sám byl zaměstnán v kuse „U telefonu“ kde muž
zavolal svou manželku k telefonu právě když do je-
jího bytu vnikli lupiči a slyší z dálky, kterak jeho
manželka zavražděna. Zdá se, že pod vlivem náhlého
záchvatu choromyslnosti následkem přepracování.
připadl na myšlénku, přenésti do skutečnosti drama,
v němž na jevišti hrál hlavní úlohu.
Hartsock
Garfield
Garfieldův
Mineapolis
Gara
9
article
= Na žaponských dráhách. Velké ostrovy za-
ponské mají již značnou síť železniční, jež se vy-
znamenává zejmena levnými cenami za jízdu. Za
jízdu z Nagasaki do Yokohamy, 1130 kilometrů, platí
se v první třídě 50 korun. Druhá třída stojí polo-
vici, třetí čtvrtinu této ceny. Ovšem jest rychlost
jízdy nanejvýš 25 kilom. za hodinu. Za to však jsou
v Žaponsku také vozy spací a restaurační, jež do-
davají vlakům vzezření skorem evropského, ale jsou
také nutny, neboť jízda mezi oběma největšími obchod-
ními městy říše trvá 48 hodin. Na Evropana ovšem činí
stolky a pohovky v restauračních vozech žaponských
podivný dojem. Žaponec jest průměrně postavy
menší a následkem toho vypadá nábytek v těchto
vagonech jako nábytek pro loutky. Většina Žaponců
ostatně nepoužívá restauračních vagonů a kupuje si
na stanicích teplé pokrmy v košíčkách, v nichž se
nalezá vařená rýže s polo syrovými rybami. Vstou-
pí-li do vagonu dáma z lepší společnosti, zuje nej-
prve dřevěné trepky a usedne se skříženýma nohama
na lavičku. Pak si zapálí cigarettu nebo dýmčičku
a dokazuje tím zbytečnost zvlaštních kupé pro dámy
na žaponských dráhách. Konduktér, jenž kontroluje
jízdní lístky, sejme čapku, než vejde do kupé, po-
kloní se dvakrát hluboko a táže se podle všech pra-
videl žaponské zdvořilosti cestujících, zdali snad ne-
zapomenuli, koupit si jízdní lístky, než vstoupili do
vagonu. Stejně dvorně počíná si u pasažérů třetí
třídy a to tím spíše, jelikož se druhé třídy používá
málo, první však skorem nikdy. Na každý způsob
jest cestování v Žaponsku dobré a pohodlné, třeba
ne rychlé.
Evropan
Nagasaki
Yokohama
Vsta
10
article
Dne 9. ledna 1904: Baxova Blanka; dcera
c. k. soudního adjunkta, 9 neděl, 50—I. Lüftner Jan,
obchodník, 66 roků, 348—I. Ročárek František, krejčí,
70 roků, 240—III. Johanisová Marie, manželka tru-
hláře, 39 roků, 175—IV. Veselý Jaroslav, syn nádraž-
ního zřízence, 4 měs., 233—V. Jindra František, nám.
ředitele stát. dráh v. v. 66 roků, 514—II. Vošoustova
Milada, dcera vzorkáře, 2 roky, 536—VII. Ponetz Jan,
úřadník, 52 roky, 608—VII. Svobodová Alžběta, man-
želka majitele domu, 67 roků, 95—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Mareš Josef, dělník, 53 roky.
— U Milosrdných sester: Butová Barbora,
žebračka, 80 roků. Kollerová Magdalena, vdova po
krejčím, 86 roků. Kolínská Marie, 27 roků. Hinková
Františka, posluhovačka, 49 roků. Kühnová Anna, al-
mužnice, 90 roků. — U Alžbětinek: Škodíková
Kateřina, soukromnice, 77 roků.
František
Johanisová
Marie
Jaroslav
Vošoustův
Milada
Ponetz
Jan
Kollerová
Hinková
Baxův Blanco
Kühnová Anno
Svobodová Alžběta
Mareš Josef
Butová Barbora
U Alžbětinka
Škodíková Kateřina
11
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu, 16. ledna.
Král
Praha
národní divadlo
12
title
O 3/43. hod. odpol.
13
article
Představení pro studentstvo:
Syn člověka.
Drama o 4 dějstvích s předehrou. Napsal Fr. V. Je-
řábek. Režisér Florentin Steinsberg.
78. hra v předpl.
V sobotu, 16. ledna.
(2. čtvrtka.)
Steinsberg
Francie
14
article
Norma.
Opera o dvou dějstvích, Napsal Felice Romani. Nově
přeložil Otakar Smrčka. Hudbu složil Vincenzo Bel-
lini. Dirigent Moric Anger. Režisér Ad. Krössing.
Po prvním dějství přestávka.
Konec o půl 10. hod.
Romanus
Smrčka
Vincenzo Bela
Anger
Krössing
Ada
15
article
Začátek o 7. hod.
16
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 3/48. hod.
V sobotu, 16. ledna.
Ve prospěch nemocných členů Prvního spolku vzá-
jemně se podporujících dělníků zámečnických v Praze.
Po 29.: Sedm havranů.
Praha
lidový divadlo
17
article
Aréna na Smíchovč (bliže Palackého
Aréna na Smíchovč (bliže Palackého
Začátek o 7. hod.
V sobotu, 16. ledna.
Vystoupení pí. Mař. Z ieglero vé.
Mamzelle Nitouche.
na Král.
Palacký
Mamzelle Nitouche
Král
18
title
Pištěkovo lidové divadlo vnohrádecn
Pištěkův lidový divadlo
19
article
V sobotu, 16. ledna.
20
article
Začátek o 1/28. hod.
Ve prospěch podporovacího fondu Nár. sdružení če-
ských typografů »Veleslavin«,
Pohostinsku vystoupí pp. Vladimír Šamberka
Miloš Nový, člen plzeňského divadla a Filip
Zöllner j. h.
LOUPEŽNÍCI.
Tragedie o 5 jednáních od B. Schillera. Přeložil
J. Mikuláš-Boleslavský. Režisér V. Šamberk.
Pohostinsko
Šamberk
Nová
Zöllner
B Schiller
Mikuláš
V Šamberk
národní . sdružený če
plzeňský divadlo
21
title
Otevření pokladny o 1/27. hod.
22
article
Dvě hodiny na to komandant Tardin setkal ses
náčelníkem služby bezpečnostní na policejním komisařství
v Courbevoie.
Komisař, zpraven o všem náčelníkem stráže bezpeč-
nostní, byl započal už s vyšetřováním, ale výsledek jeho
byl nepatrný. Zvědělo se toliko, že usedlost při cestě be-
zonské obývána byla mužem asi 40 let čítajícím, jenž
mluvil však francouzsky, jako kdyby jazyk ten byl jazy-
kem jeho mateřským.
Usedlost najal pod jménem Ludvík Boutard, sou-
kromník, i přijímal četné návštěvy, zvláště za večera,
neboť býval nepřítomen téměř po celý den, až na skrovné
výjimky.
Pan Cochebois prohodil ke komandantu Tardinovi:
»Tento Ludvík Boutard jest asi totožným se Sieg-
friedem, kterého Rochemond spatřil v pivnici Weichtově.«
»Avšak, zdaž zastihneme ho v usedlosti ?«
Pan Cochebois byl dříve už dal některé rozkazya
rozdělil role.
Dva inspektory byl přivedl on sám
Jeden z nich, jenž byl postavy Herkulovy, slul
Roulault.
Druhý, světlovlasý, postavy malé a štíhlé, jmenoval
se Pernon.
Přes plachý, nesmělý výraz ve tváři svojí, Pernon
měl v úřadě bezpečnostním pověst, že jest nejlepším agen-
tem ze všech brigád.
Oba tito mužové vydali se na cestu jako obyčejní
lidé, když si vyjdou na procházku.
Měli prozkoumati okolí usedlosti a vniknouti do ni,
kdyby byli shledali, že se v ní nikdo nenalézá.
Tardin
Boutard
Cochebois
Rochemond
Herkulův
Roulault
Pernon
Courbevoie
23
article
řivým
»A přece dozor nad úkrytem listin a nad místnostmi
jest velmi přísný a trvalý . . . Ano, ano, nemůže to býti
nikdo, nežli někdo od nás! O tom není pochyby !«
»Bohužel, skutečně o tom pochybovati nelze ! Na
neštěstí jest to opravdu někdo od nás, jak jste dobře
řekl, komandante! Přes bolest, jakouž působí srdei měmu
myšlenka taková, přes zoufalé pomyšlení, že zrádcem ta-
kým mohl býti Francouz, jsem i já nucen říci: Ano, byl
to jeden z našich !«
A generál, uchvácen hněvem, udeřil prudce pěstí do
stolu svého, kdežto slza, vylákaná hněvem i lítostí z očí
jeho, zaleskla se v jeho brvách
Náčelník služby bezpečnostní ozval se nyní:
»Pánové, uvažujme jen klidně. Hlavní věcí jest sle-
dovati až na konec stopu, na niž uvedla nás náhoda. Ro-
chemond jest zachráněn. Již to jest znamenité! A celkem
nemusíme při vystupování svém postupovati jen tak nazdař
bůh! A dovolíte-li mi nějakou radu, řeknu, že jest nutno
přikročiti ihned ku prohlídce usedlosti při cestě bezonské
a zatknouti tam každého, koho tam přistihneme. Radím
vám k tomu dle různých zkušenosti svých. První, kdo
bude zatčen, »píchne to na všecky ostatní«, jak říkají
agenti moji a vydá tak soudruhy své v ruce naše;a
protož . . .«
Pan de Riverolles přerušil náčelníka bezpečnostní
služby :
»Dovolte, pane náčelníku, prohlídka ukvapená způ-
sobila by rozruch a byla by výstrahou pro ostatní vinníky
nepřistižené, kdežto zavedeme-li ještě přísnější než dosud
Francouz
Riverolles
24
article
A komandant Tardin dodal s výrazem skorem zu-
Tardin
25
article
Zaprodáni nepřiteli.