2
article
potřebné následkem toho posily vojenské budou
požádány ve dnech nejbližších sbory zákono
Arcivévoda Otto nemocen.
Z Vídně, 16. ledna. (C.-B.) »Korrespon-
dence Wilhelmova« oznamuje: Arcivévoda O tto,
který byl po delší dobu churav, ale v posled-
ních dnech se pozdravil, onemocněl opě
chřipkou.
Francie a papežská kurie.
Z Říma, 15. ledna. (C.-B.) Jak se ujíšťuje
byla otázka »Nobis nominavit« rozřešena tím
způsobem, že mezi Vatikánem a francouzskou
vládou došlo k dohodě, dle níž napřiště slovo
»Nobis« odpadne. V příští konsistoři, jejíž dob
svolání nebyla dosud ustanovena, bude papež
jmenovati kandidáty pro několik francouzských
biskupství.
Poslanecké souboje,
Z Paříže, 15. ledna. (C.-B.) Svědci po-
slanců Sembata a Boutarda zjistili po
delší poradě, že se stala urážka. Souboj bude
se konati zejtra.
Otta
Wilhelmův
Vídeň
Francie
Řím
Vatikán
Paříž
Korrespon
4
article
Z Petrohradu, 15. ledna. (C.-B.) Zpráva
jistého listu berlínského, že se ministr vnitra
Plehwe už nabažil svého úřadu, že jest
churav a že zamýšlí nastoupiti delší dovolenou,
které se musí považovaji za úplné odstoupení
mitstrovo, jest dle zprávy »Ruské telegrafické
agentury« stejně jako další poznámky k ní při-
pojené naprosto bezdůvodná. Minist
Plehwe jesť úplně zdráv a spokojen.
Z Londýna, 15. ledna. (Č.-B.) Japonský
vyslanec Hajaší učinil zástupci »Reuterovy
kanceláře« toto prohlášení: Zjistil jsem
bezpodstatnos! zprávy, že Rusko
u turecké vlády požádalo, aby jeho černo-
mořské válečné loďstvo Dardanelfami proplouti
smělo a že Anglie u turecké vlády proti tomu
učinila námitky. Ohecně soudí se, že takovéto
porušení smluv se nestane. Neslyšel jsem nie
o žádném zakročení v našem sporu
s Ruskem a bojím se, že věci již do-
zpěly tak daleko, že by všeliké
zakročení přišlo — pozddě.
Z Berlína rozšířené zprávy,) že Japonsko
oproti ruským projektům učiniko návrh, aby
části Koreje a Mandžurska prohjášeny byly z
neutrální, jsou bezpodstatny/ Japonsko
přeje si jenom, aby se Rusko pro-
hlásilo pro politiku ſotevřený ch
dveří a aby uznalo svrchovanos
Číny nad Mandžurskem. Americký
státní sekretář Hay vyjádřil japonská přání
s obdivuhodnou správností výrokem, že se po-
žaduje politika otevřeených dveří,
nedotknutelnost Čímy a čínská
správní kontola v Mandžursku.
Plehwe
Reuterův
Hay
Petrohrad
Londýn
Rusko
Anglie
Berlín
Japonsko
Korea
Čína
5
article
Anglický výbor tarifní.
Z Londýna, 15. ledna. (C.-B.) Cham-
berlain zahájil dnes první schůzi tarifní ho
výboru, ustaveného na jeho popud. Pouká-
zav na dějiny posledních 60 let, uvedl Cham-
berlain opětně důvody pro treformu jím navrho-
vanou a snažil se učiniti politiku svých protiv-
níků směšnou. Hlavní váhu kladl řečník na to,
že nejvýnosnější obchod Nngličanů jest s angli-
ckými poddanými a s anglickými državami vci
ziné a obchod ten musí týti podporován.
Jest v zájmu Angije, aby byl blahoby
osad pozdvižen tou mějrou, aby mohly býti
lepšími zákazníky mateřsjké země. Páska sym-
patií pojící osady se zemií mateřskou jest cenná
ale musí býti upevněnta páskou zájmů národ-
ních, aby se tak zabezpečilo spojení trvalé.
Řečník popíral ke koni svých vývodů tvrzení
protivníků, že by mohí býti usnesen tarif, jímž
by se stali bohatí kiohatšími a chudí ještě
chudšími.
Rusko a Japonsko.
Z Londýna, 15.4 ledna. »Reuterova kan-
celář« dovídá se že byly pla v by
japonské paro plavební společ-
nosti (Nippon Jasen-Kaiša) zastaveny.
Parník »Tanba Marci« byl v Singaporu telegra-
ficky zadržán a obydržel rozkaz, aby se
do Japonska rátil. Japonská vláda zí-
skala si oba nejry cihlejší parníky této společnosti.
Z Londýna, 15. ledna. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« telegrafxije se z Washingtonu:
Státní departement obdržel z Japonska zprávu,
že se tam s njeobyčejnou rychlo stí
konají válečné přípravy. Další stát-
ního departemenfu došlé zprávy oznamují, že
Rusko sice stáje projevuje přání, aby mí
byl zachová n, že však na svém zá-
sadním sts,novisku dále trvá a ni-
kterak ochotno není, japonským
návrhům vyhověti.
Pásek
Jasen
Marec
Londýn
Cham
Rusko
Japonsko
Washington
Reuterův kancelář
6
article
Apponyova kritika Derschattovy
resoluce.
Zasluhuje zvláštního povšimnutí i vytknutí
jakou kritiku pronesl uherský státník hrabě
A pponyi o famósní resolucí dra. Derschatty
která ve chvíli nepochopitelného zaslepení větši
nou rozpočtového výboru rakouské delegace při-
jata byla a nejenom navrhovateli, nýbrž i to-
muto dosud váženému sboru smrtelnou blamáž
způsobila. Tato kritika je stejně pozoruhodna
jako přesné logické závěry, jež hrabě Apponyi
z ní vyvodil.
Hr. Apponyi protestoval především proti
tomu, že výbor rakouské delegace o vojenském
výsostním právu panovníkově vůbec usnesení
učinil, protestoval dále proti absolutisti
ckému názoru rakouského delegačního vý-
boru a protestoval za třetí hlavně proti zřejmému
úmyslu, aby absolutistický výklad
tento rozšířen byl také na Uhersko.
»Nechci ani o tom mluviti — pravil hr.
Apponyi mimo jiné — sv jakém světle
se jeví parlamentní činitelové a
konstituční strany, jež se namáhají,
aby majestátní právo ohledně vojska vylíčily a
vyznačiiy jakožtu absolutistický o stro
a kteréž se dobrovolně, beze vší potřeby zříkají
práva tak vysoce cenného, jako je přímý vliv
na správu, vedení a organisaci vojska. Většina
rakouského delegačního výboru přijala zásadu,
že rakouský císař svá výsostná práva ohledně
rakouského vojska nevykonává způso-
bem ústavním, ani za spolupůsobení zedpo-
vědných svých rádců, nýbrž absolutně, beze
všeho vlivu a beze vší spolučinnosti ústavních
činitelů. Když ale naproti tomu v Uherskus
jasností, která všelikou pochybnost
vylučuje, trvá a plati zásada, že výsostná
práva panovníkova ohledně armády v Uhersku
jenom ústavní cestou vykonávána
Apponyův
Derschattův
Apponyi
Hradec
Uhersko
7
article
býti mohou, o čemž mezi námi zde není
pražádné různosti mínění, plyne z toboto
rozporu, z této různosti státopráv-
ních názorů: 1. že jest dvojí, základně
a zásadně se různící podstata státo-
právní individuality krále uher-
ského a císaře rakouského — v Ra-
kousku panovník co se týče vojska osobně ne-
obmezený čili absolutní, v Uhersku však kon-
stituční a na součinnost parlamentu vázaný —;
2. že se nadále žádným způsobem
nedá držeti nauka o jednotné
a rmádě již se státoprávního hlediska, ježto
výsostná práva žádnou společnou záležitostí ne-
jsou, nýbrž jenom souhlasným způsobem se
vykonávají. Když tedy v rakouské a v uherské
armádě dvě tak základně a zásadně různá práva
trvají, je theorie o jednotě armády
tímúplně a na vždy povaleng.«
Tato kritika resoluce, již rakouský delegační
výbor po návrhu dra. Derschatty přijal, bylav
celém obsahu svém i s logickými závěry svými
ministerským předsedou uherským br. Tiszou,
který hned po Apponyovi slova se ujal, za
správnou uznána, při čemž hr. Tisz
ještě pohrdavě připomenul, že deklarace a usne-
sení nezodpovědných činitelů v rakouské delegaci
Uherska a jeho práv nikterak dotknouti se ne-
mohou a tedy vlastně ani žádné odpovědi neza-
sluhují.
Tak lapidárně ukázalo tedy včerejší roko
vání uherského parlamentu, že pánové v cislaj
tánském delegačním výboru, kteří ze strachuo
panství němčiny v armádě Derschattovu »ne-
šťastnou« — jak už samy německé orgány do-
znávají — resoluci přijali, kolossální hlou-
post provedli. Blamáž tato bude pak svým
způsobem korunována, až panstvo v plné schůzi
rakouské delegace samo tu svoji »deklaraci« bude
nuceno zapřít a dle možnosti předělat.
Tisza
Appony
Uhersko
státoprávní individualita král
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Návrh pana dra. Derschatty, aby totiž
mohl císař disponovati s armádou úplně dle své
vůle a neměl povinnosti ohlížet se při tom ani
na jediného z ústavních činitelů, nýbrž aby
všechna práva nejvyššího pána a velitele vojska
plynula výhradně z jeho moci panovničí, ne-
způsobil v kruzích německých velké radosti,
třeba by se mu dával výklad, jakoby důležitá
jazyková práva německého národa vložiti chtěl
s plnou důvěrou v ruce německého panovníka,
poněvadž jinak a zejmena nyní po prohlášení
ministra války, nepokládají je za dosti bezpečná
v rukou faktorů ostatnich. Je to také zcel
zvláštním zjevem v životě politickém, aby strana
»lidová« — jak se němečtí nacionálové zovou
— zříkala se velevýznamného práva lidového,
aby jím rozmnožila absolutní kompetenci
panovníkovu. Kdyby návrh ten udělal kníže
A. Windischgraetz nebo pan Jaworski, nedivili
bychom se ani dost málo, ale pan Derschatta,
jenž stojí sice v čele strany vládě nejbližší, se
přece jen divně vyjímá jako autor tohoto ná-
vrhu. Porovnejme jen, co v pondělí prohlásil
v Liberci pan Prade. »Co je nám do státua
do jeho interesů, ty nechť hájí koruná, my
Němci zmoudřivše, nyní chrániti chceme a bájiti
výhradně jen svou národnost a její zájmy .
A týmž dechem, jako mluví jeden z vůdnů
strany, druhý činí návrh, aby lid v zájmu sátu
a jeho představitelů zřekl se všeho vlivn Ona
mocnou a velikou instituci, jakou je vojsko.
A Windischgraetz
Jaworský
Derschatt
Prade
Němec
Liberec
9
article
Zdá se nám, že páni také již nevědí, kudy kam,
když takovými návrhy chtějí zachrániti se za
neproniknutelné tmy a z divokého chaosu, jejž
poskytuje nyní politika rakouská, na pevnou
půdu.
— Správní soud. Objektivní a neutrální
předseda ministerstva p. Körber objevil se opět
v pravér světle. Před několika dny bylo jme-
nováno 7 dvorních radů při správním soudě,
z nich 4 Němci, 2 Poláci a 1 Čech. Posud
byli u správního soudu toliko 3 čeští dvorní
radové, nyní jsou 4. Dle počtu obyvatelstvaa
rozsahu české agendy mělo by býti nejméně
8 Čechů dvorními rady, měli tedy letos
aspoň 4 Češi býti jmenováni. Ale kde pak
chtíti ve Vídni spravedlnost pro Čechy ! Na dále
budou veferenty v českých věcech lidé češtiny
neznalí aneb jen špatně znalí. To je ta mo-
derní pokroková správa a judikatura dle systému
Körbrova! A při takovém směru opováží se
oficiosní žurnalistika znovu hlásati, jak je pan
předseda ministerstva Čechům přízniv a spra-
vedliv!
— Pan rada vrchního soudu zemského
dr. Rudolf Engel oznamuje nám ke zprávé dne
14. ledna t. r. na stránce druhé pod titulem
»Úřadní oprava« uveřejněně: »Není pravda, že
jsem se vyjádřil, že pan rada vrchního soudu
zemského Schroubek není Čechem.«
— Arcivévoda Ferdipand Karel dnes ráno odjel
z Prahy do Vídně.
— Dery. K uctění památky paní Anny Novelné
věnoval pan stavitel Alois Bureš, náměstek starosty
na Král. Vínohradech ve prospěch České dětské ne-
mocnice v Praze 20 K.
Körber
Polák
Čo
Čech
Čecho
doktor
Engel
Ferdipand
Karel
Anna Novelný
Bureš
Král
Vídeň
Čechy
Praha
Dera
Praha 20
Němec
Čech
10
article
— Dle vzoru budějovických Taschkářů. Nedávno
sdělili jsme hanebný čin obecního zastupitelstva ve
Vrátech u Č. Budějovic, které vyzvalo tamní německé
seďáky, aby vypovídali z bytů české nájemníky, tak
aby tito musili se z obce vystěhovati. Nejnověji do-
pustil se obecní výbor vrátecký nového, neméně „čest-
ného“ činu, aby německé panství v obci si zajistil.
Jmenoval totiž dle vzoru budějovického celou řadu
čestných měšťanů, mezi nimi také Josefa Taschka,
poslance Vollgrubra, řed. R. Richtra atd. Ti
všichni mají o nejbližších obecních volbách ve Vrátech
přispěti posílit tamní ohrožené němectví.
Les von Rom v jižních Čechách. Jak něme-
cké časopisý budějovické sdělují, svolána jest do
Kaplice na den 28. t. m. schůze německéco lidu, ve
které dr. Eisenkolb z Chabařovic bude řečniti
pro heslo »Los von Rome
— Nedělní klid v záložnách. V neděli a ve svá-
tek neúřadojí dále: Okresní hospodářská záložnav
Nymburce, Občanská záložna v Chotěboři a Cyrillo-
Methodějská záložna v Brně.
Taschka
Vollgrubr
R Richter
Rom
Eisenkolb
Los
Č . Budějovice
Čechy
Kaplice
Chabařovice
Chotěboř
Cyrilla
Brno
Metodějský záložna
okresní hospodářský záložnav Nymburk
11
article
Nová oběť militarismu. Jindřichohradecký
»Stítný« sděluje: Ani ještě neuklidnila se rozrušená
mysl občanstva nad případem vojína Lichtmajera,
který dosud v nemocnici zápasí se smrtí — a již
nová zpráva z kasáren neméně hrozná, roznesla se
městem. V pátek dne 8. t. m. těžce postřelil sev
jindřichohradeckých kasárnách pěšího pluku čís. 75
po polednách vojín Ladislav Vojna. K důstojníkům,
kteří ihned po ráně k němu přiběhli, prohlásil, že
učinil tak následkem jednání lékaře, který jej ne-
chtěl uznati nemocným. Vojna, jenž prvý rok slou-
žil, měl od bot téměř do krve odřené nohy.
— Poslední dobou začly nohy otékat, takže každý
krok činil mu pochopitelné bolesti. Hlásil se tudíž
nemocným. Lékař ho nemocným však neuznal a tak
musil nebohý muž chodit na cvičení a vykonávati
všechny práce, což způsobovalo mu trýzeň nemalou.
Lichtmajer
Vojna
12
article
Hlásil se podruhé a zase byl odmrštěn. Snášel trpě-
livě krutost soldatesky i svých bolestí. Doufal, že
přece jen lékař jej uzná nemocným, neboť nohy mezi
tím značně otekly, takže churavost jejich stala se
velmi vážnou. Hlásil se tedy minulý pátek opětně,
tedy již po třetí, leč i nyní marně. To rozlítostnilo
jej tou měrou, že rozhodl se učinit násilný konec
svému životu, než za tak těžkých a bolestných okol-
ností žít. Mužstvo, obývající světnici s Vojnou, či-
stilo právě v poledne pušky. Též i Vojna. Nikdo ne-
tušil, že za vypravování veselých anekdot a hlaholu
zpěvu činí nepozorovaně přípravy k rozloučení s ži-
votem. Když pušku Vojna vyčistil, opatřil ji nábojem
a aniž by byl kamarády pozorován, opřel se o po-
stel, namířil na prsa a palcem u nohy smačkl ko-
houtek. Zahoukla rána a Vojna rázem skácel sek
zemi, smrtelně raněn. Bylo to o půl 1. a ve 4 hod.
odpoledne v nemocnici skonal. Do posledního oka-
mžiku byl při vědomí. Stále prosil, aby pozdravovali
jeho rodiče v Pacově, a aby mu odpustili, že nemoh
linak jednati . ..
Vojna
Pacov