1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 12. ze dne 12. ledna 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Moderní zloděj. Z Petrohradu se oznamuje
Rusko-japonského sporu použil těchto dnů jakýs vý
tečník velmi obratně k loupeži na dráze na trati ro-
stovské. Kupec Kosselman a řemeslník Bondarenko
jeli ve společnosti elegantního mladého důstojníka.
jenž počal hovořit o zdánlivě blízké válce rusko-ja-
ponské. »Znám Japonce dokonale,« připomenul pohr.
davě, »viděl jsem je před hradbami Pekina. Jediné.
nač mohou býti hrdými, jsou jejich voňavky; vzal
jsem si jich trochu s sebou.« — Řka to, podal svým
spolucestujícím láhev s voňavkou. Čichali k ní a brzy
potom — pevně usnuli. Když se probudili, shledali
že byli oloupeni o všechny peníze. Falešný knír
bylo vše, co ještě zbývalo po »elegantním mladém
důstojníku«.
= Námořní bitva mezi tureckými a řeckými
loďmi. Přítel našeho listu píše nám z Athén: Jelikož
turecká vláda zná své milované spojence Řeky a ne-
důvěřuje jim proto, obstarává si prostřednictvím vy-
slanectva a pomocí vlastních tajných policistů sama
vyzvědačské služby v Řecku. Toto opatření přivedl
ji již často na stopu piklů, jež se v Řecku kují proti
Turecku. Minulý týden odpluly z Pirea čtyři pla-
chetní lodě s nákladem dynamitu, prachu a různých
zbraní do Turecka. Když se přiblížily ke břehům
Kupec Kosselman
Bondarenko
Japonec
Petrohrad
Atény
Řecko
Turecko
Pireus
4
article
Thrakie, překvapila je náhle turecká torpední loď
poručila jim, by se zastavily, by je prohledala. Po-
něvadž dovoz zbraní a nábojů do Turecka je přísně
zapovězen a těžce se trestá, nechtěli se kapitáni po-
drobiti prohlídce a hleděli se spasiti útěkem, rozpro-
střevše všecky plachty po větru. Při tom se rozdě-
lili ve dvě oddělení po dvou lodích, plujíce různými
směry, by pro každý případ alespoň jedno se před
pronásledováním zachránilo. Torpední loď obrátila
se proti lodím plujícím směrem k řeckým ostrovům
a brzo se jí podařilo dostihnouti obě lodě. Tu ne-
zbylo posádce řecké nic jiného, než buď se vzdáti
nebo brániti se zbraněmi. Kapitáni rozhodli se pro
boj a ozbrojivše rychle plavce vojenskými puškami.
počali střelbu proti turecké lodi tak ostře a výdatně.
že byla nucena vzdáti se pronásledování a vrátiti se
do řeckých vod. Kapitánům se pak podařilo doplouti
k ostrovu Skyro, kde byli i s posádkou od přístav-
ního úřadu zadržení a podrobeni vyšetřování. Druhé
však dvě lodě zastihla na útěku jiná turecká válečná
loď a zajmuvši je, dopravila je do Smyrny, kde byli
kapitáni a posádka převeženi na břeh a uvězněni. Řecké
vyslanectvo v Cařihradě pokouší se marně dosáhnouti
pro ně milosti a osvobození. Ze všeho vysvítá zřejmě, že
turecké vyslanectví zpravilo svou vládu o odjezdu
lodí, neboť turecké pobřežní stráže nikdy by je samy
nevypátraly a nechaly by své věrné spojence a přátele
vlézti jako myši do pasti. Pozoruhodno jest, že pří-
stavní a celní úřady v Pireu nespozorovaly odjezd
čtyr lodí, ač jim vystavily zdravotní průkaz a potvr-
dily nákladní listy a ač vývoz zbraní a nábojůz
Skyro
Turecko
Smyrna
Cařihrad
Pireus
5
article
Řecka do Turecka byl před několika měsíci králov-
ským úkazem zapovězen a ministerstvo turecké vládě
svatosvatě připovědělo, zameziti jej. Za takých okol-
ností osměluje se ještě Řecko obviňovati Bulharsko
že ozbrojuje obyvatele v Makedonii a tvářiti se jako
nevinná ovčička, by si zjednalo uznání velmocí za
svou mírumilovnost a podporu při zavedení reform
v Makedonii. Kdo může věděti, kolik řeckých lodí již
dovezlo zbraně a náboje do Makedonie? Z Korfu
Řecko
Turecko
Bulharsko
Makedonie
Korf
6
article
děje se dovoz ten do Albanie zcela veřejně, jelikož
Řecko hledí ozbrojiti tam pro každý případ své pří-
vržence a připraviti si tam půdu pro své plány a
nároky. Z té záležitosti by mohly povstati diploma-
tické zápletky, jelikož turecká loď pronástedovala
podloudníky až do řeckých vod a porušila tak mezi-
národní právo, ale vrána vráně oči nevyklube a řecká
vláda musí mlčeti, neboť by jen dokázala, že pod-
poruje dodáváním zbraní nepokoje v Makedonii a
oklamává svého spojence. Co se pak zajatých lodí a
posádky ve Smyrně týká, znají Řekové ze staleté
zkušenosti prostředky, jimiž je konečně vysvobodía
kterým žádný Turek neodolá. Ty jsou: kouzelný
bakšiš.
= Lupiči na Sicilii. Z Palerma se oznamuje:
V poslední době zahájeny opět rozsáhlé operace proti
pověstnému sicilskému lupiči Vasalanovi, ale opět
bez žádoucího úspěchu. Za to se podařilo tu a tam
chytit některé jiné lupiče, nebo aspoň vyplašit je.
Policejní zřízenci byli vesměs v šatě občanském,
aby, pokud možno, nejvíce se podobali velkostatká-
řům a jejich zřízencům anebo loveckým společno-
stem. Krátce před Vánocemi došla zpráva, že dva
nebezpeční lupiči, Seltino a Mirto, byli pozorováni
v okolí Contessa Entellina. Dne 3. t. m. podniklo
šest policistů s komisařem v čele bezvýslednou vý-
pravu do tamější roklinaté krajiny a vraceli se do
Řek
Turek
Mirto
Albánie
Řecko
Makedonie
Sicílie
Palermo
kouzelný bakšiš
Contessa Entellina
7
article
Bisacquina, když k nemalému svému překvapení zpo-
zorovali nedaleko několika selských stavení, jež ná-
ležela někdejšímu baronskému panství Bruga, ně-
kolik pěkných osedlaných koní a mezka s nákla dem,
přivázaných ve stínu velkého stromu. Přiblíživše se
opatrně, shledali, že nedaleko odtud šest ozbrojených
mužů sedí u ohně při jídle. Na rozkaz svého velitele
obklíčili policejní zřízenci tlupu; avšak také lupiči
si povšimli přepadení a s divokými kletbami vysko-
čili, chopili se nabitých pušek, skočili za stromy a
počali střílet na stihatele. Zatím si policejní zřízenci
nalezli úkryt za stromy a skalními balvany a opěto-
vali střelbu. Z počátku se jim valně nedařilo. Jeden
z nich padl střelen do prsou, tři jiní byli již k boji
neschopni. Tu však, když náčelník lupičů vystrčil
hlavu za stromem, aby mířil, byl usmrcen dobře
mířeným výstřelem do hlavy; smrt jeho vzbudila
málomyslnost ostatních, kteří odhodili zbraně a
vzdali se. Zápas trval déle než půl hodiny. Pět za-
jatých brigantů s odňatými jim zbraněmi a koni od-
vedeno do Bisaquina, kdež zjištěno, že usmrcený
náčelník lupičů byl Mirto, na jehož hlavu vypsána
byla cena 3000 lir; v jeho kapsách nalezeno více
než 1300 lir.
Mirto
Bisaquina
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 4. ledna 1904: Hoffmannová Anna, vdova
po skladníku, 71 rok, 552—II. Kovářová Jana, man-
želka zvěrolékaře, 29 roků, 644—II. Zelenka Šalamoun,
přís. dohodce plodinové bursy, 74 roky, 1432—II.
Skopec Antonín, soukromník, 78 roků, 40—IV. Welle-
minský Karel, kupec, 49 roků, 801—II. Kostelecký
Břetislav, syn hostinského, 3 měs., 129—VI.. Tichá
Ludmila, vdova po kočím, 85 roků, 136—VII. Lebrová
Johanna, dcera sluhy, 4 roky, 656—VII. Jahelková
Marie, manželka pošt. sluhy, 29 roků, 202—VIII. Stibor
František, krejčí, 74 roky, 461—VIII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Tyringer Václav, obuvník,
39 roků. Horník Eduard, strojník, 33 roky. — U Mi-
losrdných bratří: Brslen František, zahradník
70 roků. Hirnschrodt František, děkan a vikář, 63 roky.
Kovářová
Jan
Zelenka
Skopec
Antonín
Karel
Břetislav
Lebrová
Jahelková
Marie
Stibor
Eduard
František
Praha
Well
Hirnschrodt František
Hoffmannová Anno
Tichá Ludmila
Tyringer Václav
9
article
Dne 5. ledna 1904: Janatová Terezie, krámská,
54 roky, 16—I. Žižkova Marie, dcera služky, 4 měs.,
1172—II. Christianová Karla, vdova po šikovateli, 74
roky, 391—III. Štěpánek Josef, hostinský, 59 roků,
1011—I. Schütze Karel, obchodník, 52 roky, 32—II.
Tobyáš František, syn obchodníka, 11 měs., 398—VII.
Běhounkova Antonie, dcera strojníka, 1 rok, 594—VII.
— Ve všeobecné nemocnici: Kratochvíl Fr.,
c. k. místodržitelský adjunkt, 58 roků. Payer Josef,
obuvník, 39 roků. Šandová Anna, manželka dělníka,
30 roků. Vrbová Marie, manžela nádenníka, 66 roků.
— U Milosrdných sester: Jonášová Marie,
vdova po krejčím, 59 roků. — U Milosrdných
bratří: Ebhart Vojtěch, dělník, 66 roků. — U
Alžbětinek: Císařová Josefa, manželka zámečníka,
42 roky.
Žižkův
Marie
Christianová
Štěpánek
I Schütz
Karel
Běhounkův
Payer
Josef
Anna
Tobyáš František
Janatová Terezia
Antonia
Kratochvíl Francie
Vrbová Marie
Jonášová Marie
Ebhart Vojtěch
U Alžbětinka
Císařová Josef
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý, 12. ledna
Král
Praha
národní divadlo
11
article
74. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
12
article
Vilém Tell.
Vilém Tell.
Velká historicko-romantická opera o 4 dějstvích. Dle
Joua a Bissa nově přeloži! V. J. Novotný. Hudbu
složi! G. Rossini. Dirigent František Picka. Režisér
Robert Polák.
OSOBY: Gessler, císařský náměstek ve Švýcarech,
V. Kliment. Rudolf, zván Harras, jeho důvěrník, A.
Krössing. Vilém Tell, Walter Fürst, Melchthal, svo-
bodníci, Boh. Benoni, E. Pollert, R. Polák, Arnoldě
Melchthalův syn, Rich. Figar. Leuthold, svobod-
ník, F. Šír. Rybák, B. Pták. Mathilda z Bruneka, A.
Bobkova. Hedvika, Tellova choť, M. Klánová. Gemmy
Tellův synek, M. Kubátova. Myslivec, J. Žižka,
Lid tří krajů: Schwyz, Unterwalden a Uri. Žoldnéři
Lukovníci.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
Tell
V J Novotná
G Rossini
Picek
Robert Polák
Gessler
Švýcar
Rudolf
A Krössing
Fürst
Melchthal
Benon
E Pollert
Melchthalův
Rich
Figar
Leuthold
F Šír
Rybák
Pták
Mathilda
A Bobkův
Hedvika
Tellův
M Klánová
Gemmy Tellův
M Kubátův
J Žižek
Harras
Schwyz
Unterwalden
Uri
Bruneka
Lido tři kraj
13
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý, 12. ledna.
Začátek o 7. hod,
Ve prospěch pana Fr. Čekanského.
Po prvé: Překvapení z rozvodu.
Francouzská komedie o třech jeonáních od Bissona.
Režisér B. Kovář.
Čekanský
Bisson
Praha
Francie
lidový divadlo
14
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V úterý, 12. ledna.
Smíchov
Švandův divadlo
15
article
Začátek o 7. hod.
34. hra v předplacení (úterní)
Jako host vystoupí paní A. Rückova- Břečková.
Domov.
Drama o 4 jednáních. Napsal K. Sudermann. Přeložil
J. Kühnel. Režisér J. Kubík.
na) Král
A Rückův
Břečková
K Sudermann
J Kühnel
J Kubík
16
article
Pištěkovo lidové divadlotntrane.
Pištěkovo lidové divadlotntrane.
V úterý, 12. ledna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Viola aneb: Večer tříkrálový
Veselohra o pěti jednáních od Williama Shakespeara
Pištěkův
Viola
Shakespeare
17
article
Juana vyprávěla mu dobrodružství, jež až dosud
byla zakusila.
Marius, v náladě velmi rozjařené, vzal ji za bradu
a přimhouřiv oko, děl jí
»Aj, miláčku, člověk neshledá se každý den s dvo-
jicí očí tak ohnivých! Chcešli, odvezu tě do Francie
s sebou. Líbilo by se ti to ?«
Juana přemýšlela vteřinku.
»0, jak ráda bych... Avšak vy pravíte to jen,
byste se mi posmíval.«
»U všech čertů! Ne, neposmívám se nikterak! Od-
vezu tě s sebou, ale na břeh vysadím tě již v Port- Ven-
dres, neboť tatík Leonidas by mně pořádně zahrál, kdyby
tě nalezl v mé společnosti. Potom zajedu si k tobě želez-
nicí. Hodí se ti to tak ?«
Juana ozvala se rozhodně
»Ano, hodí se mi to, musil bys ale odvézti s sebou
i Carlonu.«
»Ach, po všech čertech, to by byla veliká závada.
Ve Francii si něčeho takového ihned povšimnou. Ji s se-
bou odvézti nemohu !«
»Tím hůře tedy! Zůstaneme zde! Nechci odjet
bez Carlony. Byly jsme vychovány spolu — nesmí mne
opustiti !«
Marius nedovedl Juanu odvrátiti od rozhodnutí jejího.
Po čtrnáct dní svého pobytu v Riu de Janeiro ka-
pitán sledoval Juanu denně, nemohl ale dosíci ničeho od
ní přes všechny své sliby a prosby.
Rozmarný nápad jeho z prvního dne ustoupil citu
zatím vážnějšímu.
Marius zamiloval se velmi vášnivě do skvostné dívky
této s očima jak ohen.
Marius
Aj
Juan
Leonidas
Juano
Francie
Port
Rio jít Janeiro
18
article
pídili se po něm, poněvadž byl poněkud živě diskutoval
se svým soudruhem, uživ při tom i nože — způsob to
diskusse dost častý v Italii.
V Riu de Janeiro seznámil se s krajankou, hezkou
a mladou to dívkou, jež se mu zalíbila.
Setkání to dalo život Juaně.
Moreno, když byl pracoval v dolech a když také
všelikým jiným zaměstnáním se živil, od povolání naklá-
dače v přístavu až k povolání gaucha na prerii, nastřádal
si konečně nějaké peníze.
Zařídil se tudíž pro sebe a otevřel poblíž přístavu
krčmu, v níž námořníci, kteří do přístavu dojížděli, bývali
hlavními hosty, tvoříce tu společnost, jak lze si pomysliti,
hodně míchanou.
V tomto prostředí rostlo a dospívalo děvčátko, o je-
hož vychování nestaral se nikdo.
Uprostřed kouře z dýmek, cigaret, v puchu lihovin
a stálou jsouc svědkyní odporného opilství i proklínání,
ozývajícího se ve všech jazycích světa, Juana klíčila jako
květ na mrvišti, obličeje jsouc jemného a půvabného, ale
srdce a ducha již otráveného.
Matka její zemřela a zanechala ji teprve pětiletou
péči otce jediného, od něhož děvčeti nedostávalo se ale
nadbytku jiného nežli nadbytku ran.
Telesně vyvíjela se Juana rychle a slibovala státi
se krasavicí.
V sedmém roce stáří svého počala Juana již obslu-
hovati hosty krčmy otcovy a při tom pomáhala jí malá
mulatka, jež jsouc bez otce i matky, neměla kam hlavu
položit a jež byla o dvě léta starší Juany.
Tatík Moreno byl si mulatku tu přivedl z přístavu,
kdež, hlady mrouc, žebrala.
Zaprodáni nepžitel.
Morena
Juan
Rio jít Janeiro