1
article
ministrem spravedlnosti Efrain Vasquez Guarda,
ministem financí Roman Sanklicos, ministrem
války Anibal Cruz a ministrem průmyslu a ve
řejných prací Manuel Espinoza Jara.
Porážka Somalců.
Z Adenu, 11. ledna. (C.-B.) Anglícké
vojsko utkalo se ve vítězném boji s vojskem
Mullaha. Somalci ztratili 1000 mužů. Dra
angličtí důstojníci byli zabiti, osm těžce zra-
něno.
Spojené státy a Kolumbie.
Z Washingtonu, 11. ledna. (C.-B.) Státní
sekretář Hay dal na druhou nótu ko-
lumbijského komisaře Reyesav
neděli odpověď. Tato druhá nóta pova-
žuje se za vysoce důležitou a za formální,
důrazný protest. Ve své odpověd
prohlašuje státní sekretář, že nehodlá panam-
skou záležitost znova rozvádět a odůvodňuje
zásady od Spojených statů při jich postupu, jež
vyloženy jsou ve vládním poselství presidenta
Roosewelta, jež dne 4. ledna kongresu bylo
dáno.
Válečné nebezpečí na dálném Východě,
Z Londýna, 11. ledna. V situaci na asij-
ském Východě nestala se zádná změna. Zdejší
japonský vyslanec prohlásil na učiněný mu do-
taz: »Žádná szpráva je dobrá zprá-
va! Avšak radím proto přece, aby se stav
věcí neposuzoval příliš růžově.«
Z Londýna, 11, ledna. Dle telegrafických
zpráve z Číny oznamují tamější časopisy, že
bylo důležité čínské město „Haj-
čen na železniční trati mezi
Mukdenem a Njučvanem ruským
vojskem obsazeno.
Z Berlína, 12. ledna. »Köln. Ztg.« oznamuje
z Londýna z pramene nejspolehlivějšího, že se
očekává poslední smiřkivý krok se stra-
ny Japonska, poněvadž toto chce podati
důkaz, že chce míru. Pramenem sporu jest
zdráhání se Ruska, které nechce
připustit, aby Japonsko mluvilo
do úpravy Mandžurska. Situace se
však tímto krokem smířlivým nikterak nezlepší,
rozhodnutí se jenom protáhne.
Efrain Vasquez
Sanklicos
Anibal Cruz
Espinoza
Hay
Roosewelt
Köln
Aden
spojený stát
Kolumbie
Washington
spojený status
Londýn
Čína
Mukden
Berlín
Japonsko
Rusko
2
article
Japonsko učiní jej ve formě, která vyloučí mož-
nost, aby Rusko vybočilo. Jeniom přesná
odpověď bude přípustnou.
Z Londýna, 12. ledna. Japonský vyslanec
zdejší vyslovil se k redaktoru »Westmünster Ga-
zette«, že nepozbyl naděje na zachování míru.
Že dosud nedostal úřadních zpráv, vykládá
v dobrý smysl, poněvadž byl by najisto zpraven,
kdyby pomýšlelo se na válku. Jde o věc — po-
kračoval vyslanec — která se nedá ukvapiti.
Považte, že mírné rozřešení obtíží ve chvíli po-
slední není žádnou nemožností. Situace jest
krajně kritická a vážná, avšak nemám
žádných insitrukcí v ten rozum, že by
se byla naprosto opustila cesta diplomatická.
Z Manchestru, 11. ledna. (C.-B.) Premie
ministr Balfour promluvil zde dnes večer řeč.
v níž pravil, že nechce se vysloviti o vyhlídkách
na mír nebo na válku na dálném východě. Nikdo
nemůže pomýšleti na možnost války mezi dvěma
velkými, civilisovanými mocnostmi bez pocitu
stísněnosti. Dojem ten musí míti zajisté každý
přítel míru. Balfour pravil, že doufá, že není
třeba ujišťovati, že Anglie dostojí plnou měrou
vůči všem svým spojencům všem závazkům ply-
noucím ze smluv. Řečník neprokázal by prý věci
míru velké služby, kdyby veřejně rozebíral spory
rusko-japonské.
Ze Syrakůs, 11. ledna. (C.-B.) Dnes přibyly
sem dva ruské torpédové čluny.
Balfour
Japonsko
Rusko
Londýn
Manchestr
dálný východ
Anglie
3
article
Schůze voličů v Pacově.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Schůze voličů v Pacově.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Na neděli dne 10. ledna na 10. hodinu do-
polední hodlali svolati říšský poslanec pan dr.
Hynek Lang, jakož i zemský poslanec, pan
Matěj Bíba, starosta z Litohoště, schůze voličů
za tím účelem, aby pojednali o následcí ch
pohrom živelních a chování se vlá-
dy vůči akci pomocné.
Po úradě a dohodě obou pánů poslanců ko-
nala se schůze jediná a sice v hostinci „na
Kocandě“, : předsedal jí starosta okresu, pan
Vavřinec Hamerník, velkostatkář ve Viklan-
ticích.
Schůze navštívena byla téměř tisícem účast-
níků, kteří nemohli se směstnati ani do dvou
síní a měla průběh zdařilý.
Po jejím zahájení předsedou p. V. Hamer-
níkem, který uvítal oba poslance, promluvil posl.
Bíba o činnosti, resp. o nečinnosti sněmu král.
českého, o německé obstrukci a krocích, jež zá-
stupcové strany agrární ve příčině akce pomocné
pro nešťastníky na jihu českém vykonali.
Reč jeho přijata byla pochvalou.
doktor
Lang
Bíba
Hamerník
V Hamer
Pacov
Litohoště
Kocanda
Viklan
4
article
Říšský poslanec pan dr. Hynek Lang ve
vřelé, procítěné a přesvědčivé řeči, přes hodinu
trvající, promluvil nejprvé o činnosti ná-
rodni strany svobodomyslné na
radě říšské a pohnutkách, jež přimělyji
chopiti se opět zbraně obstrukční, pojednal o ny-
nější politické situaci a strannictví protičeské
vlády Körbrovy, kterou označil za původce ny-
nějšího politického chaosu a nezdaru, protesto-
val proti nesvolání sněmu království českého,
aby mohl vyříditi nalěhavé své záležitosti zem-
ské, zejmena pak obmýšlenou zemskou akci vý-
pomocnou; pojednal o obsáhlé činnosti strany
své ve prospěch akce pomocné, doznal, že opět
se ve spravedlivosti vlády zmýlil. Dle zpráv časo-
piseckých není pro jihočeské okresy věnovaný
obnos 6 millionů korun úplně rozdělen, nýbrž
pouze 2,976.550 K, a jest obava, že zbytek
onen pohltily opět zněmčelé bohaté krajiny ža-
tecké, těšící se velké přízni mužů německých, na
c. k. místodržitelství obnosy ty rozdělujících,
mezi nimi zvláště pana barona Webra.
doktor
Lang
Körbrův
Weber
5
article
Řečník appelloval na shromážděné, aby
stáli svorně a neochvějně za svými poslanci
nynější těžké době a podporovali je v krutém
boji proti nýnější, národu českému nepříznivé
vládě, a pobádal je, by neztratili trpělivosti,
jestliže poslanci nemohou se ihned vykázati po-
sitivními výsledky své činnosti, a by dokázali jed-
náním svým vládě, že zajedno jsou a věrnými
zůstanou svým poslancům. V této součinnosti
a oddanosti vidí řečník jedině prospěch, budouc
blaho a štěsti národa.
Řeč tato provázena byla neustálou pochva-
lou a potleskem.
Po několika dotazech a po přání, tlumoče-
ném p. starostou Fr. Svobodou ze Zhoře,
aby se páni poslanci přičinili všemožně o to, by
sleva na daních pozemkových prodloužena byla
aspoň ještě na 2—3 leta, přijata byla jedno-
myslně resoluce, v níž žádá se vláda za okamžité
svolání sněmu království českého a zaslány ve
stejném znění čtyři telegramy, a sice: panovní-
kovi na kabinetní kancelář, předsedovi minister-
stva, dru. Körbrovi, místodržiteli království če-
ského, hr. Coudenhovovi a nejvyššímu maršál
kovi, kníž. Jiřímu Lobkovicovi.
Když předseda, velkostatkář p. Hame-
ník, oběma poslancům za jejich činnost i řeči
jménem shromáždění vřele poděkoval, skončena
schůze po 12. hodině polední.
Svoboda
če ský
Coudenhove
Lobkovic
Francie
Zhoř
Ham
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K poslední cestě arcibiskupa dra. Kohna
do Říma. Z Olomouce. (Původní zpráva „Nár.
Listů.) O osudu, jaký stihnouti může arcibiskupa
dra. Kohna, vyslovil se duchovní hodnosta arci-
diécese olomoucké v posledních dnech asi takto:
Jest jisto, že arcibiskupa dra. Kohna očekává
v Římě velmi těžká důtka. Jest však ještě stále
pochybno, bude-li míti, třebas i ve formě trestu
vyslovená, za následek dobrovolnou neb
nedobrovolnou změnu na arcibi-
skupském stolci v Olomouci. V případě
kladném, což nikterak není vyloučeno, jest jisto,
že jedině šlechtický člen kapitoly
olomoucké stane se nástupcem dra. Kohna.
V tom případě podrobí se papežská kurie zcela
určitě přáním vlády rakouské, která již officiálně
dala na jevo, že by jí změna na stolcí arci-
biskupství olomouckého byla vítanou. Byla již
také naznačena jména šlechtických kanovníků
olomoucké kapitoly jakožto personae grataea
sice baron Grimmenstein a rytíř Mayer. Není
však vyloučeno také překvapení osobou hraběte
Potulického, člena staré šlechtické rodiny polské.
Pokud se dotýče porušení zpovědního tajemství
arcibiskupem drem. Kohnem, považují se do-
tyčná udání zpovědníka P. Strnada také v Římě
za pravdivá v plněm obsahu. Než v tom je po-
chybnost, patří-li obvinění toto k podstatě tajem-
ství zpovědního, ačkoli nejlepší autority církevní
jsou toho pevného přesvědčení, že se zřetelem
na vysoké postavení dra. Kohna jednání jeho s P.
Kohn
Grimmenstein
Mayer
Potulický
P Strnad
Řím
Olomouc
7
article
Strnadem jest skutečně porušením zpovědního
tajemství. Než právě přihlížejíc k různým ná-
zorům, nemůže a nemohla se papežská kurie
k onomu nejtěžšímu trestu — sesazení totiž
z úřadu dosud rozhodnouti. Z dokladů, jí předlo-
žených, poznává však, že arcibiskup dr. Kohn
vzdor nejsnažnějším výstrahám svých rádců již
v průběhu prvních 10 let svého úřadování tolika
chyb a přehmatů se byl dopustil, že věru nutno
předobře uvážiti, neznamenalo-li by ponechání
jeho na stolci arcibiskupském v době tak pohnuté
poškozování zájmů církve a autority vysokého
kleru. V Římě musí býti učiněn rozhodný krok,
Jaby pro budouenost bylo učiněno nemožným jed-
nání, které charakterisuje dosavadní úřadování
dra. Kohna.
— Čeští dělníci vyhozeni ze Stölzlových
skláren. Pondělník „Jihočeských Listů“ sděluje
z Chlumu u Třeboně, že z tamější sklárny firmy
C. Stölzla synové propuštěno bylo z práce pět
českých zámečníků z Chlumu s výslovným po-
dotknutím, že v továrně není pro ně práce na tak
dlouho, dokud chlumecká obec bude se vzpí-
rati zřízení německé školy. Brutální toto jednání
závodu, jehož výrobky nabízejí se hojnou měrou
i českému obecenstvu, třeba si dobře zapama-
tovati.
— Schůze řepařů. V neděli dne 17. t. m.
o 10 hodině dopol. koná se v okresním dome
v Brandýse n. L. velká manifestační schůze
všech řepařů z okresu a okolí. Návštěvu slíbili
předáci a pracovníci zemské řepařské jednoty.
doktor
Kohn
Stölzlův
Řím
Chlum
Třeboň
Brandýs
C . Stölzl syn
8
article
— Oběť milifarismu. Před nějakou dobou nale-
zen byl ve stohu slámy u Třeboně, jak jsme se jíž
zmínili, 22letý vojín Jan Lichtmajer úplně vysílený
s nohama omrzlýma. Jak nyní zjištěno, byl Licht-
majer, ač při odvodu lékařskými vysvědčeními pro-
kázal, že trpí padoucnicí, přece odveden a sloužil
nyní u 75. pěš. pluku v Třeboní. Za vojenské služby
byl chorobou svou již několikráte zachvácen, ale
přes to musil sloužiti dále. Padoucnice jeho byla
tak prudká, že po jejím záchvatu býval dvě až tři
hodiny úplně zmámen. Dne 5. prosince by! Licht-
majer, sotva že se z podobného záchvatu probral,
poslán pro vodu, ale, jak »Štítný« sděluje, místo na
dvůr, šel bez cíle, až vyšel z města. Byl téměř
bez vědomí, ve kterémž stavu přišel po půlhodin-
ném bloudění k potoku, do kterého spadl a zůstal
v něm za tuhého mrazu ležeti asi čtvrt hodiny. Ubo-
žák ani nevěděl, co se s ním děje a teprve v po-
sledním okamžiku před zmrznutím s napjetím všech
sil z vody se vyškrábal. Pádem do potoka zranil se
také značně v obličeji. Když vylezl z vody, měl nohy
od mrazu již zčernalé a také ruce vypovídaly mu službu.
Téměř po čtyřech a s nadlidským úsilím dobelhal se
ubožák do nedalekého stohu, kde zahrabán ve slámě
čekal již poslední okamžiky svého života, Marně
volal, marně prosil o pomoc, nikdo nepřicházel jej
vysvobodit. Tak ve stohu nebohý muž byl plných
čtrnáct dní, od 5. do 19. prosince, po
kterou dobu ničeho nepožil. Jen napa-
daný sníh se slámy byl jeho nápo-
jem. Mezitím v kasárnách prohlášen za sběha.
Lichtmajer
Licht
Štítná
Třeboň
9
article
Hledán byl všude i u svých starých rodičů ve Stu-
kravé. Četníci prolezli u jeho ustrašených rodičů kde
co, i na půdě bodlem seno prohrabali, v domnění.
že bude někde ukryt. Nebožák vel stohu slábl den
za dnem, nohy úplně mu umrzly, podobně
i ruce. Když čtrnáctý den náhodou jej našli děl-
nice, jdoucí do stohu pro slámu, zděšením utekly.
Bylť kosť ja kůže, člověku téměř nepodoben. I ve
stohu přepaden byl padoucnicí, která snad tentokráte
před smrtí jedině jej zachránila. Dělnice nález vojína
oznámily v kasárnech, Lichtmajer dopraven byl do
vojenské nemocnice jindřicho-hradecké, kde mu dle
»Štítného« před týdnem uříznuty obě noby.
Nešťastník mimo to jest stížen prudkým zánětem po-
břišnice a zapasí se smrtí. Ta byla by pro něj ovšem
vysvobozením z bídného života, jenž jej očekává po
propuštění z nemocnice. Osud nešťastného mladíka
budí všude nejživější účast a pochopitelné rozhořčení
proti těm, kteří osud Lichtmajerův zavinili. Lichtma-
jer byl jedinou oporou svých starých, k práci ne-
schopných rodičů.
— Sopka na Moravě. Obyvatelé obce Jankovie
u Velehradu pozorují, že pod vrchem Bunčí na ná-
vrší zvaném »Komínek« mezi skalisky a balvany, se
kouří a vystupuje dým a slyší zároveň podzemn
dunění.
—Jak dopadla sylvestrovská přednáška . ...
Štítný
Lichtmajerův
Jankovie u Velehrad
Sopko na Morava
10
article
Poslední patron v kalendáři máva po staletí žezlem
humoru a z robu vtipu a komiky sype bujné květ
na cesty blížícího se masopustu. O Sylvestru váe
je dovoleno. V obci nedaleko Prahy oslavili Sylve--
stra zvláštním způsobem, Usedlí konšelé, sestoupivše
se v úradů, rozhodli se, že sylvestrovský večer zja-
světí přednášce prof. X. z Prahy. Jest totiž v obci
založen spojek starších sousedů, kteří starají se o
vykrášlování místa, známébo pražským ctitelům vifte-
giatury. Pan professor X. traví v obci té od nělo-
lika let své prázdniny i byl jmenován dokonce čest-
ným členem okrašlovacího spolku. Vyznamenfán
touto hodností, slíbil pan professor, že jednouev
zimě obec navštíví a po případě uspořádá v dohro-
činný účel přednášku o některém zajímavém thematu
z oboru paedagogiky. Výslovně označil sylvestrov-
ský večer za nejvhodnější dobu k pořádání hutma-
nitní přednášky a výslovně připomenul, že by 5ylo
nejlépe, kdyby občanstvo vypravilo do města »príle-
žitost« (rozuměj povoz) v případě, že by se naj po-
řádání přednášky skutečně usneslo. A sousedt. —
jak už napověděno — se skutečně usnesli. Zprevili
o tom pana professora poštou a druhého dne ——o
Sylvestru večer — klusala ku Praze dvojspřežná pří-
ležitost, řízena bodrým junákem, jenž p o prvé vy-
dával se z venkovského místa na cestu po císniřské
silnici dlouhým stromořadím ku Praze,.. . Junák
sloužíval před tím v jistém pražském předmýěstía
právě o Sylvestru nastoupil do služeb venkovského
starosty, jenž pověřil ho posláním, zajetí pro pnažské
pány. A úkol svůj provedl junák s plnou svědomsitostí.
profesor
Sylvestr
Praha
11
article
»Znáš dobře pana X. ?« ptali se ho před odjezdem. »Pa-
nečku, jak bych ho neznal«, vyznívala odpověď a bič
svištěl již nad hřívami . . . Na venku zatím vsčeká-
vali v besedních místnostech příjezd páně profespjsorův.
Sešli se in pleno corpore, mládéž poukazali doe druhé
místní hospody a besední salonek zvelebili gtirlan-
dami, chvojím a soškami. Vše bylo ve slav nostní
náladě a stálo blíže dveří, aby se vybrnulo ven, až
na zápraží zarachoti kola povozu . . . Konečně !.
Konedně ozval se povědomý hrkot. . . a kožár při-