Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY

3

8. března 1909. Číslo 6z

4 article

v tom, že přesně vzato, pokud se cílů všenárod- ních týče, jest v programatickém ohledu mezi stranami našimi mnohem vic různo st osobních, než věcných, mnohem víe pouhých záminek k různostem, než různosti skutečných, dále i v tom, že naše strannické zápasy dějí se namnoze způsobem nevěe- ným, baineloyálním. Je-li však správnou uvedená diagnosa, pak jest choroba naše vylé čitelnou. Čtyři vrstvy národního tělesa našebo padají politicky na váhu: občanstvo městské, občanstvo venkovské, inteligence, stojící ve služ- bách veřejných i soukromých, pak dělnictro živnosterské, továrni a zemědělské. Poslanei těchto vrstev roztříštěni jsou dnes v šestero stran: agrární, mladočeskou, realistickou, radi- kální s dvěma odstíny, katolickou a sociálně- demokratickou. Ani jedna z těchto stran nemá naději ovládnouti politiku celého národa. Vývoj jest myslitelný jen ve dvou směrech: buď další rozklad, šírení se prázdné demagogie a konečná pohroma, aneh hovstnutí, krystalisace a postupné semknutí se myšlenkové i taktické. Před tímto rozcestím ocituje se dnes duše národa. Otázka zní: ne- lze-li, aby jedna strana přovzala diktaturu, musí se všochny neb aspoň většina stran dohodnout a zřídšti jakés — direetorium. O splynutí, o fusi jednati se nemůže. Strany ať zůstanou. jak jsou, ať si zachovají samostat- nost ve věcech vnitřníeh, však pro politiku vídeňskou nechť sr az se v disciplinovaný celek, spjatý zásadou rozhodování většinou kteréž každý se musí podrobiti.

5 article

K tomu konci třeba, aby především občanská vrstvy venkova i měst myštenkově se sblí- žily, aby utvořily pevnou roubeninu, ke kteréž by se přičlenily vrstvy dosud stranou stojící in- teligence ke zúrodnění společného díla nikol žíravou kritikou, nýbrž plodnou prací. Běží dále o to, aby i vrstvy dělnické při všem šetření tříd- ních potřeb svých, pokud jde o zájmy všečeské takticky i myšlenkově s vrstvami občanským postupovaly společně. Však kelo vše to má pro- věst? České svědomí! Dnes se svědom to prohouzí — doklad toho, že ti, jejichž hlas v strannických zápasech našich ozýval se do sud nejostřeji, naléhají sami na svolání kon- gresu všech politiekých činitelů českých k úradě co a jak dál! Není to výčitka, naopak vílám zjev tonto co nejsrdečněji, poněvadž vidím v něm hlas ryzího svědomí národa, jemuž jas- ným se stává alternativa, před kterou se vče česká oeiťuje a kterou označiti lze slovy: bud rvouce se vespolek, společný vykopáme si hrob, buď, aby k tomu nedošlo, musíme se snášet, musíma se dohodnout, seřadit a v obraně i úto- ku slát všichni za jednoho a jeden za všechny (Výborně!) Poněvadž vidím, že atmosféra v tétc schůzi jest napjatá a že každé příležitosti vy užitkuje se, aby celková nálada vodla se v ji ných, inteneieh, než jaké máme míti na zřeteli chci pominouti všechno, co by bylo naším úko lem v pejbližším zasedání rady říšské a chie končiti tímto způsobem.

6 article

Hls: Do vlády! (Veselost.) Dr. Fořt: Nikoliv do vlády, nýbrž do práce ve prospěch věci české! (Výborně! Potlesk.) Odvěký náš spor s krajany německými ne bude vyřízen ani dnes ani zejtra. Běží tu o střet- nutí se zájmů, které podstatou a významem svým daloke přesahují hranice naší domoviny Nevíme, zda a pokud již o dnešních těžkostech o dnešním napjetí užiti lze slov starořímského senatora: nascitur saeculum — rodi se věk Nevíme, jaké mezistanice vývoj ještě prodělá a co vše nás při nich očekává. Tolik však vime že těžisko příštích osudů nejen Rakouska, ný- brž i Evropy leží v nivách česko-moravských a že pokud příští vývoj závasí též od nás, poslání, v zájmu pokroku a osvěty nám svěřené, jen tehdá učiníme za dost, když povždy a zvlášt v těžké době nynější všichni od prvního do po- sledniho prodchnuti budeme pro společnou vče lýmž zápalem, kterým předkové naši nezřidka ňclu a obdiv celého světa vzbuzovali, jedním slovem, když každý z nás úča- stenství své na veřejném život si tak zařídí, jak káže prospěcha nic než prospěeh národa a jeho bu- donenostil (Výborně! Potlesk.) Na fo přihlásil se ke slovu

doktor Fořt Rakousko Evropa

7 article

inž. prcf. Hráský.

Ing Hráská

8 article

jenž prcmluvil asi laklo Kolinský kraj je ovšem novum, jež ani Dlenerth-Haerdtlově duchaplném zlízení krajském s nevyskytuje, ale myslím, že by do skuločného rozdě- lení krajského právě tak výhodně příslušel jako Par- dubice — jako přirozené středisko kommunikačni hospadálské, obchodní, průmyslové i osvětové šírého kraje — a což až konečně si vydobudeme té kýžené vodní dráhy labské — nebylo by 4o pak přimo pa rodif, zdyby v těchto centrech příštího ruchu finaně ního, osvětového, sociálního neměla býti stdla krj- ských vlád? Ale prosím vás, veleciění, nechtčjme přece o návrhů rakouských centralistických vlád nějského pochopení pro naše poměry nístnl! Kolín, Pardubice ty se pro krajská města nehodí, ale Lanškroun, Kru- mlov, ty ano! Česká města, jako Libeň, Kralupy m. j. se nemohou soudů domsci, ale na pomezí jazy- kovém by je vláda nastrkala do každé vsi — e když je německá. Kdyby tak Polabiny byly někde kolem Vidně neb Šlyrského Hradce, aneb alespoň kdyby se vinuly t zv. uzavleným územím, pak by vodocestný podnik bral se mlovými kroky ke svému uskulečnění.

Kolinský Kolín Pardubice Lanškroun Libeň Kralupy Polabiny Šlyrský Hradec

9 article

Tax klidný státník, muž tak koncilliantní jako dr. Kramář, nazval jednání vlády Bienerthovy vo- lázkách jazykových v posledním zasedání rady Híšské po docré úvaze „darebáclvím“ — a sledujeme-li zcela objektivně jetání této vlády i jiných rakou- ských ústředních vlád v mnoha jiných, nás se týkají- cích olazkách, volky nevolky dospíváme ku poznání, že by touto 1ázovitcu kritikou i mnohé jiné přípaoy dly se vystihncuti. Přihlédneme-li tedy ke krisi vodocestné — u nás v Rakousku jest vlastně celý slátní život, celý státní problém ve stálé krisi — vidíme, že u krise podniků vodocestných dle některých dingnos se jie bliži konec, ovšem katastrofálný konie Děkazem toho jest mimo jině, že vláda Bie- nerthova, vlastně p. finanční ministr Biliňský vy- půjčil se na účet úvěrů vodocestnýsh — zákonitě povolenych, zbytek dosu neokupovaný 52,000.000 K, by prozalím naa léla si jm transskcí pokladními poukázkoná vypo miol.

Tax Bienerthův Rakousko rada Híšský

10 article

Kdo všok sleduje blíže názory vlády o podniku vodoceslném, přesvědčuje se stále, že to vláda ny nější s ním vážně nemyslí a nemyslela to ani vláda ona, kteráž dala vznik zákonu vodo- ceslnému, vláda Kör Brova. Vedecestný zákon byl hubenou kostí, hoze nou na zdolání české obstrukce a ještě k tomu vy- vážen junktimem alpských drah, ježu skutečněny byly, kdežlo do zákona vodocest- ného pojaty nesmysly, jen aby uskutež ně býti nemohl. De zákona vodocestného pojaty byly všechny jen myslitelně trati, jimiž Dunaj, Visla Dněstr by se Soverním mořem spojeny býti mohly — a o všech tčchto tratích slanoveno, žo současně od r. 1904 započaty, současně do roku 1923 ukon- čeny býti mají — ovšem jen proto, aby si to vláda se žádnou strancu nezkazila, ani s Čechy, ani s Mo ravany, ani s Poláky, uni s Rusy, ani s Videňany ani s Hornorakušany.

Kör Brův Soverní Polák Rus Dunaj Čechy Visla Dněstr

11 article

Čemu se divím, že do zákona, vodocestného n byl pojat současně ve veřejnosti se vyskytnuvší ná vrh kominíka Wagenführera z Bayreu tu na stavbu průplavu z Dunaje k Jad e r ské mu moři; nebylo by se na věci níčeho zkazilo — theoretická paštika mohla býti kom- pletní — a nebylo by se právě tak nikde de roku 1904 počalo, jako se žádná z vodocestných trati de r 1923 neuk ončí. Ve vodoceslném zákoně mělo býli slanoveno poředi stavebně, počiti s tím, co je dáno, t. j s uprůplavněním řek — Vltavy a stř. Labo — tak, jak se stalo — ovšem až za dva roky pozděii. z nedocenčné dosud iniciativy a zásluhy ministra dra. F ořta- V Rakousku neplatí zákony, nýbrž pr- váděcí nařízení — jimiž i nejlepší zákon se zvrhne, zejména když prováděcí nařízení jsou tajná. důvěrná. Tak tomu bylo i u zákona vodocestného — mi nistr Call v prvé schůzi vodocestné zady prohlásil, že nejprve dlužno nabýti o vodních dia- hách u nás zkušenoslí, jak o stavbě, tak i provozc- vání a k tomu že dlužno jako pokusný objckt volit stavbu průplavu dunajsko-oderského: tehos chytil „pán Vídně“ Lueger (po pfípadě si ob jednal prchlášení Callova) a hned v druhě schůz rady vodocestně „děhl 175 milionů koren, pro prv- ních 8 let určených a hnedle bylo by vše jen na pr plav dunejsko-oderský připadlo. Usnosení vodocestné rady vláda korrigovala a tak ustanoveno pro stř. Labo 37, na Vltavu uvnítř Prahy 1412 mil. K a 1341/2 mil. korun připadlo na pzůplav vídeňskc-krakovský.

Lueger Dunaj Vltava Rakousko Vídeň Praha

12 article

Hned na počátku zasedání řišské rady jsem v Svazu českých stran přednesi nutrost podání pilného návrhu na pov olení nových úvěrů vodoceslných. Ná- vrh ten byl odmitnut z toho důvodu, že by snad pre- padnouti mohl, čímž by se věc poškodila a byl po dán již jen jako návrh obstrukění. Nezbývá, nažli ho podati znovu jako ha spodářskou nezbytnost. Právě se střodelabský komitét odhodlal k tonu aby urgováno bylo projednámí hotových projektů n dilěích tratích labských, které ve Vídní již po celý rok leží. Zajistil jsem také četnou a odhodlanou de nulaci, klerá by vládě žekla: „Konejte svou povinnos a dejte nám, co nest naším právem!“ (Výborně! Po tlesa) Pak přihlásil se ke slovu p. Punčochář, jea vystoupiv na podium, ukazoval papírovou napod osbe- nínu ministerského klobouku. Slova však ujati se ne- mohl, protože v celém sále vznikl nepopsatelný hlul a lomoz, který trval tak dlouho, dokud s řečnické t- Buny neodešel. Pak promluvili ještě p. dr. Vorl!ček, sťarosta města Kostelce n. Lab., p. Jedlička za svobed- myslné studentslvo a red. p. Mora vec, který za scuhlasu svých stranníků ostře kritisoval činnost posl. dra. Fefta. Na konec vystoupil p. dr. Rašín; jenž z a tr valé vřavy a povyku přítomných radi kálů a podporován jsa hlučným potle skem svých přátel, vylýkal stranám radikál ním jejich slabiny a chyby. Předseda potem prohlásil schůzi pro pokrožileu dofu za skončenou. Účastníci rozešlí se v úplném pe- řádku a klidu.

Punčochář doktor Vorl Jedlička Rašín Vídeň Kostelec svaz český stran tBuna

13 article Ministr m. s. K. Prášek o politické situaci.

Ministr m. s. K. Prášek o politické situaci. V Sokclovně v Brandýse n. L. konala se včer depoledne voličská schůze, v niž bývalý ministr K Prášek promluvil o polilické situaci. Účastenslvi bylo velmi značné. Schůzi předsedal statkář p. Ma- šek z Ostrova. Bývalý ministr K. Prášek vylíčil nejprvesi tusci dřivější, která byla přiznivější, než dnešní promluvil o kabinetě Beckově a přešel k líčení kabi- nelu Bienerthova. Po pádu ministerstva Beckova nastoupil ny nější ministrpresident — bar. Bienerth, ktery obsadil nejprve jednotlivé odbory správci minister- stev a z parlamenlátů povolal do kabinelu jenom mi- nistry krajany českého, polského a německého.

K Prášek Prášek Účastenslvi Bienerthův Bienerth Brandýs Ostrov Beckov m . s Mašek

14 article

Nechci líčiti barona Bienertha, se kterým jsem zasedal v jednem kabinelu, jako nějského vy- sloveného nepřítele českého národa, přes le, že činy jeho, jako jsou: pošlovní výnosy, slanné právo, uva- lené na Prahu, jen aby několik očepičkovaných stu- dentů německých molla po dobré svačině bumlovati na Přikopě, jakož i zhoršeně oproti osnovám Becko- vým předlchy zákona jazykového a krajského roz- hraričení království českého — přes to, že činy tyto jsou způsobilé, abychom bar. Bieneriha i jeho vládu. zvláště pak nynější, t. zv. definitivní, označili za nej- výš neplátelskou českému národu. Baron Bienerth je však úladníkem z povolání, poměrů českých ne- zná a prolo také činy jeho plně odpovidají prostředí, v němž vyrosti a v jehož zajelí nalézá se až dosud. máme-li zvláště na zřeleli společenství s opravdovým nepřilelem českého národa, jakým jest ministr vnitra bar. Haerdtl a ministr spravedlnosti dr. Hochen- burgerl Tylo a jiné skulečnosti, zvláště pak, že bar. Bie- nerth sám nepřímo přiznává, že stojí pod „vetemí německým, že vybere si raději oposici českou než německou, donutily českou delegaci k nejráznějšímu zakročení a odporu proti vládě télo, ke kterémužte odporu připojuje se dnes téměř veškeré Sloxanstve rakouské, a tylo skulečnosti, tyto poměry to byly jež utveřily nový útvar Slovanskou jednotu čílající 125 členů na radě říšské.

Bienerth Baron Bienerth Hochen Praha Becko

15 article

Vedle téle jednoty jsou zde ještě češlí s o cišlní demokraté, kteří zajisté pod elemen- tární silou českého lidu budou nuceni Slovan skou jedrotu ve věcech všečeských podporovati Dále Rusové počtem 25 poslanců, které sna- 21 se německá žurnalistika a různé politické osob- nosli nám nepřátelské proti nám získati. I v českém národě jsou takové obavy a různé nejasné úsudky o Ukrajincích. Jsem v nejlepším styku s ruským klu- bem, zrám poměry v něm a znám také osoby. A lu mehu vás ujistiti, že Rusové jsou právě lak dobrým Slevany jako Poláci, a že jedině jejich sper s Poláky v Ilaliči, jakož i jejich zvláštni poměry a ohledy n vlastní polřeby rároda jejich veli jim bráti se jinými ceslami, klerým se mnohdy nerozumí. Jsem však plně ořesvědčen a budoucnest to ukáže, že v tom okamžiku, kdy skutečně budou vrženy koslky jednali se bude opravdově o věc všech Slovanů, ž tu budou Rusové jako jeden muž, aby vyhověli také příkazu svého srdce a veliké rodiny slovanské v Ra kousku!

Rus Ukrajinec Polák

16 article

Konečně je tu vlivný a početně silný klub po slanců polských, který sine tatké nepřistoup formálně ke Slovanské jednotě, což nemusi však vzbuzovati v Čechách obavu, neboť proti tvrzení nespolehlivosti polské delegace vůči českým a slo vanským zájmům jsem nncen bratrů Poláků se zastati, neboť kdo podal větší důkaz slovanské vzá- jemnosti a bratrslví k českému národu jako Poláci kteří — nejdu-li daleko nazpět a vezmu jen hr. Ba dena — exponovali se do krajnosti pro práva ja- zyka českého. Není jejich vinou, že Badenova naři- zení jazyková nebyla pro český národ udržena a za- chována! Proto i nyní, nechť neplátelé našeho ná- roda se neklamou: boj českého národa na půdě ví- deňské, který dnes vedeme a který snad ještě ostřejš nám naslává, sjednotí všechny Slovany a Poláci, po- kud znám poměry v jejich klubu v rozhodném oka- mžiku přejdou ze svého „sprostředkujícího“ — ja říkají — slanoviska ke slanovisku jasnému a olevic- nému, aby hájili slovanskcu jednolu naší vlastia tim i samotně zájmy říše a dynastie, kterýžto pro gram rakouského Slovanstva má býti i programen všech loválních státníků rakouských.

Polák Badenův Slovan Čechy

17 article

Čin-li česká delegace a český národ nároky na součinnest ostatních Slovanů, musí si býti ovšem vědom také svých povinoslí oproli bratrům našim stovanským. A tyto ohledy na ostatní Slovany uklá- dají nám vedle povinnosti i jejich zájny podporovat také vhedncu a s nimi srluvenou taktiku na radě říšské voliti. Prolo není správným, aby český národ. respeklive česká žurnalistika nebo mnohá z českých stran bez ohledu na oslatní diktovala české delegeei parlamentní taktiku, jakou bráti se má. Proto spo- jené české kluhy, jekož i Slovanská jednola, poku zabezpečena jest podpora všech Slovanů v oprávně- ných jejich přáních, nehodlá prozatím sáhnouli k nejostřejším zbraním parlamentním, totiž k ob strukci, poněvadž obstrukcc, podie mého názoru, po- užije česká delegace jen tenkráte, kdyby byla osa- mocena a kdyby někdo odvážil se pokusiti se s při- mou tendencí vládnoutí proti Čechům. Jen početne slabé slrany sáhají k obstrukci, silná delezace česká však za podpory Slovanstva nemá toho zapoHřeb, avšak ponechává si ovšem tuto dosud uznávanou zbraň přichystanou proli eventušlnímu zněsilňován nebo různým překvapením, která byla by nomífena n poškezení nám všem drahé věci národa.

Slovan Čecho

18 article

Jesliže Němci do dnes trvají na ohstrukčním stanevisku na sněmu království českého a brání svo- lání jeho, je to pro nás přímou výzvou, ahychom my na radě říšské zaujali slanovisko pedobné. Ne- jsem přílelem vydávání hesel, avšak nelze upříli, že heslo, dané „beze sněmu žádná říšská ra- da“, aniž by kým bylo prosloveno nebo fedrováro již soao sebou jest ve svě funkci, nebot uspořádat rozhárané poměry na radě říšské jest čle mého ne- zom jedině možno na podkladě pracovilosti a děl- nosli sněmu království českého, neboť nedovedu také předslaviti nějakou vládu parlameniní koaliční pokud napjalý poměr německých krajanů našie s námi na dále trvá a pokud český národ a česká de- legnce provokována jest se strany Němců nlálýnn projevy a činy vlasti naší nepřátelskými.

Němec

19 article

Mně samolnému, jakož i straně naši zajisté bylo by milejší, zbychem ve sborech zákonodárných mohl se zůčastnili na práci ponitivní, směřující k uzákoněn různých hoepodálských a soclálních předloh, avšak nikdy nemůžeme dopustiti, abychom my příležitos k těto důležilé práci od Němců vykupovali jakými- koli koncezemi na úkor našeho národe, anebo dal se másti „oteckým“ napomináním vládních a polo- vládních i ostatních německých listů, radících, aby chom „vzhledem k vážné době“ a „z ohledu na za- hraniční siluzci“ atd. svolili k tomu, aby jiný prote- žovaný činitel v télo říši — a to jsou Němci — mě právo nás jenom k této vlastenecké povinnosti volati ač sami — jak otevřeně pravi — nynéjší, pro Ra- kousko vážnou dobu považují za nejvhodnější k usku tečnění svých neoprávněných a nespravedlivých zá- měro. My chceme zajistě skylnouti říši, jejíž části jsme a dyraski všemožnou podporu, směřující k upevněn velmocenského postavení a zabozpečení míru vuitr ního i zevního, avšak msíme trvati na tom, aby ne- byly na nás žádány pouze jednostranné oběli, nýbrž aby i druzi, dokonce protežovaní činitelé stejnou měrou přispěli a ne jenom jako privilegovaný náro nad celým Slovanstvem rakouským poručníkovali „Stejně povinnosti — slejná práva všem národům tvořicím tute říši“ — budiž heslem všem našim poli- tikům a pak bude i Rakousko silným uvnitř i na venek! (Hlučná pochvala.)

Němec Rakousko

20 title

Politický proces v Záhřebě.

Záhřeb

21 article Od zvláštního zprarodaje » Nár. Listůe.)

Od zvláštního zprarodaje » Nár. Listůe.) V Záhřebě, 5. března 1909. Dobře napsaly některé zdejší listy, že při tomnost cizích zpravodajů je kontrolou Evrop nad procesem, ale nepomysleli, že ta stran nickost a ta vášeň, klerou dnes už v nejvyšší míře projevil státní zástupce Aceurti a do jisté míry i sám předseda soudu Tarbucio, ani před »kontrolou« se nezaráží. Na jedné straně jsme viděli zarpulilou předpojatost, která chce ne soudil, ale odsuzovat a na druhé strané jsme byli u vytržení nad výrony patriotiekých duší, z nichž sálá láska k národu a z nichž bouří hněv nad inscenovanou komedil, jakouž je dnešní záhřebský proces. Srbská samostatná strana vyslala do boje své nejlepší borce. On okouzlají vším: taktem, rázností, právnickým důvtipem, skvělou výmluvností, ohněm, vtípem, sarkasmem, vůbec vším, co se může zroditiv duších, které obhajují nevinu a které slouží pravdě.

Aceurt Tarbucio Záhřeb Evropa

22 article

Před 9. hod. soudní sluhové přinášejí celou snůšku zabavených předmětů. Hned jak vešel senát, vězeňský strážce a puškou (s nasazeným bodákem) přivedl obžalovaného, hlavní osobu »spiknutí«, Adama Pribičeviče, Slova ujímá se dr. Hinkovič. Mluví úsečně, jadrně, jistě. Vy- týká věc v soudnictví neslýchanou: státní ná- vladní, jehož povinností je hájiti vedle zákona i vše, co by mohlo sloužili k dobru obžalova ných, uveřejnil v lisíci exemplářích ob žalobu (i veřejně se prodávala). Obžaloba byla tištěna v zemské tiskárně a ačkoliv musila pro- jiti censurou, státní návladní, který před chvili se ohradil, že on brožuru nerozšiřoval, ničeho o tom nevěděl. Za to však soudobě konfiskoval brožuru obhájců. To vše mělo svou politickou tendenci; vyvolati nepříznivou náladu proti ob žalovaným a působit na mysli svědků. To je porušení zákona a dr. Hinkovič navrhuje, aby to bylo protokolárně zjištěno. Státní návladní návrhu odporuje, protože prý nelze nic protoko- lovat, co se před přeličením událo. Všickni obhájcové bouřlivě protestují a bystrý dr. Dušan Popovič trefně namítá: »Proč jste tedy před přeličením vzal korunního svědka Nastiče pod přísahu? Ob- žaloba je partisánským aktemle Státní návladní žádá, aby se konstatovala slova Popovičova. Popovič: »Ano, řekl jsem to,- a prosím, aby to bylo konstatováno.« Senát odchází k poradě. Předseda po po radě oznamuje, že návrh dra. Hinkova není při- pustným. Dává důtku dru. Popovičovi. Popovič »Prosím, prosím.« — Na to dr. Hinkovič žádá. aby především jiným telegraficky byl povolán korunní svědek Jiř Nastič, protože on je bezděčným strůjcem procosu. Nemohou-li býti ob

Pribičevič doktor Hinkovič Popovič Nastič Popovičův Hinkův Jiř Nastič Ob

23 article

vinění obžaloby dokázána, neexistují li tedy vůbec revoluční organisace, celá obžaloba se rozpadne v niveč. Má Nastič své vlastnosti: mění za roz- ličných případů své výpovědi. — Všickní ob- hájcové živě a bouřlivě přitakují vývodům dra Hinkova, který dokazuje, že Naslič je korunním svědkem. Předseda rozčileně odporuje. Dr. Hinkov vysokým a pohnulým hlasem volá: »Zde jde o životy 53 lidí, proto prosím, abyste zachoraí klid a byl trpělivým.« Dr. Hinkov pokračuje Nastič ve své výpovědi svědecké (pod přísabou) tvrdil, že Valerian Pribičevič začátkem měsice května byl v Bělehradě. Když potom Pribičevič v »Srbobranu« prohlásil, že byl v Bělehradě o pravoslavných velkonocích, Nastič hned změnio svou výpověď. Ale po pravdě nebyl Pribičevič ani začátkem května a ani o velkonocích v Běle- hradě, ale dlel tam v docela jiné době. (Po- hnutí v obecenstvu.) Slejně se to má i s jiným výpovědmi Nastiče, Pod přísahou řekl, že ob- žalované Bekiče a S. Živkoviče nezná, ale když potom pracovalo zákulisl, uvedl, že oba jsou »diskretními adresáty pro Bosnu e »My,« povýšeným hlasem zvolal dr. Hn- kovič, »materiály důkazů, jež po ruce máme. rozdrlíme tohoto korunního svědka! Žádáme za jeho předvolání !« Klidným hlasem stařičký dr. Tuškan pod- poruje návrh dra. Hinkova.

Hinkův Naslič doktor Hinkov Nastič Pribičevič S Živkovič Tuškan Bělehrad Běla Bosna

24 article

Slova ujímá se dr. Medakovič. Bělovlasý kmet mluví se žárem jinocha. Uchvacuje. Státn návladní stále víc a více prozrazuje nervosní rozčilení. Zjevnou je němohra jeho oči se zra kem předsedy. Na každé takové pokynutí před seda napomíná obhájce. Dr. Medakovič uvádi že dříve musí býti objektivně zjištěna povaha věci a k tomu je přitomnost Nastiče nevyhnu- telnou. Obžaloba sleduje nepokrylý eil: che decimovat celý jeden národ. Úz proto musíme žádat za okamžitý výslech korun- ního svědka. Předseda rozčileně odporuje, ale dr. Me dakovič povznešeným hlasem pokračuje a nalé havě žádá za předvolání Nastiče, nemají-li být i tu platnými slova Schilierova: »und die Ba stardtochter der Gerechtigkeit mit den Köpfe wie mit Wäcfel spielt«.

doktor Medakovič Nastič

25 article

Státní návladni nedovede zakrýt své roz- čilení a dalek veškeré objektivnosli a každěh sebezapření, jízlivě pokřikuje: »P'ánové mysl asi, že se nulezají na nějském politiekém tá- boru a ne v soudní síni« Po dlouhém otálaní předseda ještě uděluje slovo obhájci dru. Dušanu Popovičovi. Ten s vlídnou roztomilosti a jakoby ledabylo bičuje svou břitkou satirou. Počíná si elegantně. Bodá svým ohnivým vlipam. Rána za ranou dopadá ne hlavu prokurora. Ten jízlivé odporuje, ale nedaří se mu: dra. Popoviče z klidu vyrušit nedovede. »Bratři Přibičevičové na základě Na- sličova udání již 7 měsíců úpí v žaláři, aniž by dosud Nastiče uviděli. Nutno je, aby týž s nimi byl konfrontován.« Předseda: »Však ho uvidite.« Popovič: »To vy nemůžete ve- dět, protože on přijíti nemusl, jelikož již učinil přísežnou vý- pověd.« Státní návladní Accurti prohlašuje,ž obžaloba nezasahuje celý srbský národ (Hlasy Tedy přece srbský národ !), ale jen samostatnou srbskou stranu a fo je přičinou rozčilení dra Medakoviče. (Ten je předsedou strany.) Před- seda udili důtku státnímu návladnímu (Ohromná veselost.) Státni návladní: Neměl jsem jžád ného vlivu na vyšetřování. Nemohu připusti změnu v pořadě vyslýchání svědků. Dříve nutne zjistit, bylo-li v Chorvatsku velezrádné hnutía teprve potom se určl, bylo-li ono ve spojení s Bélehradem.

Popovič Přibičevičová Ted Medakovič Chorvatsko

26 article

Dr. Hinkovič v replice bere na vědomí ujištění st. návladního, že žaloba není namířena proti celému srbskému národu, ale upozorňuje téhož, že ve své obžalobě Srby jen v uvozov kách uvádí (»Srbové«) a že dokonce i cyrilíci jíž král podepsal jmenování patriarcha, vykládá jako velezrádu. Prohlašuje nám nyní státní ná- vladní, že Nastič není původcem obžaloby, ale korunou ličení, dříve však stále tvrdil, že v každém odělném okrese byla půchána vel- zráda. Nedokáže-li se, že v Bělehradě existovale hnutí k připojení Slavonie a Chorvatska k Srbsku. tu dr. Hinkovič neví, jak se dokáže velezráda obviněným. Senát po delší poradě se vraci a předseda oznamuje, že připouští, že stenografové o pře- dešlých líčeních se dopustili chyb (na to ukázal dr. Hinkovič) a že soud je příště bude kontro- lovat, odmitá návrh dra. Hinkoviče, protože prý obhájeové měli za to žádat pisemně před za- hájením přeličení. (Věc nikoho nepře- kvapila.) Dr. Hinkovič ve jménu všech obhájeo ohlašuje protest. Započiná výslech Adama Pribičeviče. Obžalovaný si vede důstojně a statečně Z jeho výrazného oka šálá žár sebevědomi Ústy jeho stále pohrává tklivý úsměv. Mluví rychle. Řeč nepostačuje jeho myšlenkám. Je pln oduševnění. Obhajcové s napjetím jeho slovům naslouchají. Když objasňoval význam slov »Svůj k svému«, jež Srhové vzali (jak s důra- zem tvrdil obžalovaný) z výroku Palackého: »Svůj k svému a vždy dle pravdy«, když líčil ponížení srbského lidu, jeho ekonomické neroz- vití, jeho sebeobrana proti cizincům (tu státní návladní jízlivě volal: »Aha cizinci« a dr. Du šan Popovič odpovídal »ano, Němci a Maďaři«) již lid srbský vyssávají, cosi velkého zmocňo- valo se všech přítomných: myšlenka, kterou neudusí ani — velezrádný proces.

doktor Hinkovič Srba Nastič Pribičevič Srhová Popovič Němec Maďar Bělehrad Slavonie Chorvatsko Srbsko Palacký

27 article

Obžalovaný vykládal, že Srbové se odhod lali kupovat své potřeby u svých a co sami je- ště nemají, kupovat od Čechů. To se nelibile předsedovi a napomínal obžalovaného, aby ne mluvil politickou řeč. A přece sám opětovaně naléhal na něho, aby před soudem význam slov »svůj k svému« objasnil. (Stáli jsme u stolu samého prokurora a slyšeli jsme, jak týž, po- zoruje zdráhání Přibičeviče ve příčině vysvětlení »svůj k svému«, zasyčel k svému sousedu »ova je veče kanalšaft «). Adam Pribičevič hned na počátku pro- hlašuje, že obžalobě neporozuměl, protože vn za jeho vinu uvádí se leccos, o čem on an potuchy nemá. Předseda vyhrožuje obžalova nému, že nebude-li mu dávat přesné odpovědi dá přečísti protokol o jeho výpovědech před vyšetřujíeím soudcem a že ho potom ze sálu odstraní (Velký nepokoj !), místo co by měl ob- žalovanému přesně předložiti konkretní olázky o jeho viné. Na to obžalovaný uvádí, že ne teprve s jeho příchodem do Vrgiamostu, ale ua dávno před tím v okrese byla politická organi- sace, jakož i eyrilice a »Srbstvo«. Poab- čevič navštěvoval čitárnu a »Sokola«. Na otázku předsedy, koho Pribičevič považuje za cizince, obžalovaný odpovídá: »Každého, ko nene Chorvatem anebo Srbem.« (kshodinná přestávka.)

Srba Čecho Pribičevič Chorvat Srb Sokol

28 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 7. března. (K situaci.) Baron Bienerth a jeho přátelé pracují parou, aby par- lament, jenž se sejde zase ve středu, vyřídl státní nezbytnosti, zejmena povolil rekrulý pro letošní rok. Ale jistoty nemají podnes. Baron Fuchs stýská si proto ve »Fremdenbl.« : Ba- jím se, že marné spory a obstrukční choutky zdraí projednání státních nezbytností. Avšak nesmíme ztráceti naději, že sněmovna se konečně přece rozpomene svých povinnosti. Mám na mysli za- hraniční situaci. Kritieký stav zahraniční do- lehne na parlament s požadavkem, aby podpo- roval vládní kroky. Takový požadavek sněmovn nebude smět přehlédnouti. Posl. dr. Glabiňski ubezpečuje v témž listě, že Poláci se vynasnaží, aby sněmovna byla dělnou. Spoléhá zejmena na Slovanskou jednotu, že uzná obstrukci za zbraň dvou- sečnou, která může trvale uškoditi všem ná- rodům. Dle dosavatních informací dr. Glabiáski doufá, že úkol, jejž má sněmovna vyříditi do velkonoc, bude vyřízen bez obstrukce. V Praze, 7. března. (Uherská krise.) Tento týden budou v Uhrách dva kritické dni: v pondélí, kdy se sejde na konference strana neodvislosti, a ve středu, na niž hr. Batthyany svolal opět bankovní výbor. Účelem pondělní konference má býti projev ve prospěch solidár- nosti celého klubu vzhledem k otázce bankovní.

Baron Bienerth Baron Fuchs Posl doktor Glabiňski Polák Glabiáski Praha Uhry

29 article

Bude prý navržena resoluce, v níž se strana vysloví jednomyslně pro samostatnou cedulovou banku, ale s projednáním předlohy bankovní s sečká, až vláda ukončí vyjednávání s rakouskou vládou o bankách zkartelovaných. Na základě télo resoluce bankovní výbor ve středu přijme návrh Hollóův, aby se sně- movné doporučilo vysloviti se pro samostatnou banku, den na to bude výborové usnesení před- loženo pariamentu, ale nebude se žádati, aby se dalo ihned na jednací pořad, nýbrž má s vyčkati až kabinet Wekerlův skončí své jednání s rakouskou vládou. Skupina Hollóova je přesvědčena, že v sněmovně bude většina pro samostatnou banku. Včerejší hlasování o § 21. zákona, lýkajíelho se zdanění finančních ústavů, přivrženci Hollá- ovi pokládají za obtěžkací zkoušku, která s zdařila v jejich prospěch. Paragraf ten byl na návrh Hollóův škrtnut většinou asi pěti hlasů a táž většina bude prý i pro samostatnou banku. V Praze, 7. března. (Slyšen! Kri- stoffyovo.) Bývalý ministr vnitra v kabinete Fejěrvarově a vlastní původce osnovy volební opravy pro uherský sněm byl ve čtvrtek přijat ve slyšení císařem a v sobotu následníkem Františkem Ferdinandem. Kristoffy, jenž jest tajným radou, odepřel jakoukoli zprávu o účelu svého slyšení. Ale za nynější uherské krise je pochopitelno, že se jeho slyšení příkládá mimo- řádný význam, poněvadž je známo, že panovník nepřestává naléhati na kabinet Wekerlův, aby provedl volební opravu, ježto se k tomu zavázal úmluvou z dubna r. 1906.

Hollóův Wekerlův František Ferdinand Kristoff Praha Hollóov

30 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Mezi pěstitele »české otázky« vstoupil poslední dobou také pan prof. dr. Ferdinan Hueppe, až dosud řádný profesor hygieny na německé universitě a přednosta všeob. ústavu pro zkoumání potravin. »Bohemia« přináší o ného pod záhlavím »Die böhmische Frage« článek, který v zájmu veřejného zdraví vzhu- zuje všeobecné přání, aby pan profesor lépe rozuměl potravinám než politice, čemuž dou- fáme — tak i jest! Hygienik německé univer- sity po úvodních nesmyslech o německé pomoci Slovanům v minulém století, o vypracování spi- sovného jazyka jednotlivým jeho — slovanským »dialektům« (!) přechází k axiomům a tvrdí, že němčina jest a zůstane dorozumívacím prostřed- kem pro všechny obyvatele střední Evropy ve »velikém světě okolním«. Jedině prý spojitost s němectvím zajišťuje veliký rys nutný, má-li průmysl vzkvětati, obchod na Jaderském moři a v Orientě získati atd. To prý velkostát vía musí se včasné podle toho zařizovati. Ano, tak jest, spojitost našeho velkostátu s velkostátem německým šla hospodářsky velkostátu našemu jak náleží k duhu, historie našeho obchodu právě v Orientě ukázala, že kde může Německo Rakousku nastaviti nohu, učiní tak a padne-li Rakousko, že Německo do něho ještě kopne.

profesor doktor Ferdinan Hueppe Evropa Orient Německo Rakousko všeobecný . ústav Bohemia Slovan

31 article

K tomu poskytuje právě nejnovější doba ná- dherné orientální ilustrace. Ale p. prof. Hueppe má suverenní styl, o válce r. 1866 mluví jaka o pouhém »rozkladu« (Auseinandersetzung) s Pru- skem, kterýmž Rakousko bylo z Německa vy- loučeno i zapomíná, že zrovna vědeckým pře- svědčením všech německých akade mických kruhů v Rakousku, nejaktivnějšími politiky německými, jako Wolfem a Schreitrem, v říši německé zcela zjevně hlásaným, jest, že dojíti musí k novému rozkladu mezi Německem a Rakouskem za úče- lem připojení buntovních zemi rakouských k ná- mecké říši. Mluví-li za takových okolností pan profesor jako mnozí jiní c. k. politikové ně mečti o vnitřním rozpadání státu, o státní my- šlence rakouské na podkladu německém, je to pokrytectví, jakož vůbec každý další krok k úplnému zněmčení tohoto Rakouska jest pro- středek ku provedení matematické formulky, že dva německé státy ve střední Evropě s tak dlouhou společnou hranici, jako mají Rakousko a Německo, na delší anebo i kratší dobu jsou nemožnosti. Každý krok germanisační, zvláště každý germanisační zákon v Rakousku, a tím s mají státi zvláště Bienerthovy národnostní zákony, jest přípravou k takovému splynutí a jest v nej- přesnějším slova smyslu prací pro krále pruského. Záleží-li panu přednostovi všeob. ústavu pro zkoumání potravin, aby se stal směšným, ne- může nikdo proti tomu eie namitati, a směšním

profesor Hueppe Pr Wolf Schreitr Bienerthův Rakousko Německo Evropa všeobecný . ústav