Ročník XXXXIX.

V Praze, v pondělí 8. března 1909.

Číslo 67.

Na ranniavnčerní listy předplácí se V Praze v administraei na paäeje. . . . . . 2 K — na čtvrt lsta . . . . 6 II —k s dvoji donáškou K bík na měsie na čtvrt leta . . . . 7 k 04k ve dlšjkěch aKaoh na měsle.. Poštou : na měsle- na čvrit : . P K Bo s dvoji zásilkoa na m na čtvrt leta

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vládní úsilí o rychlé vyřízení předlohy rekrutové Z Vídně, 8. března. V inspirované stat »Sonn-Montagszlgu« pravi se k zahájení říšské rady o zahraniční situaci toto: V Běle- hradě chtějípatrněprováděti dvoj- smyslné odklady, kterými ziskati doufají času. Rakousko však nemůže dlouho přihliželi na tuto hru, naopak mohl by, kdyby se tato methoda prováděla dále, být blizkým, ba velmi blízkým den, o kterém žádati budeme s nejpřes nější rozhodností naprostou jas- nost. Do té doby musí býti dána možnost zjednati slovu také důraz skutkem. Aby- chom to mohli učiniti, jest nezbytno, a by zá- kon o rekrutech vyřídil se rych le. hladce a parlamentárně. To jest při kazem státní raisony, zároveň však zkušebním kamenem pro vyspělost sněmovny lidové. Proto lze vysloviti bezpečné očekávání, že vážnost okamžiku najde u stran plné porozumění.« Přepadení poslance Supila v Záhřebě. Ze Záhřeba, 7. března. (Zvláštní telegram »Nár. Listů.«) Dnes o 5. hodině byl přepaden pos'anec Supilo tlupou Frankovců a stlučen klacky. Na pomoc mu přišli poslanci Při bičevic Budisavljevič, Banjanin. Poslední raněn pod le- vým okem. Zbit byl jeden dělnik. Tlupa před vězením provolala: »Na šibenici a velezrádci. Vše zdá se být následkem interpelace Su mina.

Volby do italské sněmovny. Z Říma, 7. března. (K. k.) Dnes konaly se v celé lialii volby do snémovny po- slanecké. Minuly bez zvláštních přihod. Dosud jsou známy následující výsledky: V Řime byl zvolen v prvním okrese volebním republiká Mazza proti konservativci Teneranimu, ve dru- hém okrese volebním socislista Bissolati prot konservativci Santinimu, jenž dosud okres ten zastupoval. Ve třetím okrese volebním byl opětně zvolen vládní stoupenec Baccelli, ve čtvrtém okrese volebním je pravděpodobnou užší volb mezi vládními sloupenci princem Leonem Caela- ním a Gabriellim. V pátém okrese volebním byl zvolen opětně republikán Barzilai. Dále býl opětně zvoleni bývali ministři Luzzatti a Fortis. Větroplavba francouzských důstojníků. Z Paříže, 7. března. (K. k.) Poukazuje se na to, že několik důstojníků francouzských přistálo za plavby v baloné v Ne- mecku, zakázal ministr vojenství okružním listem důstojnikům za plavby v baloně překro- čiti hraníce. Důstojníci, kteří by byli za plavby v baloné překvapeni změnou směru větru, chtěli by na to poukazovati jako na force ma- jeure, vydali by se trestu nemén přisnému. Smíšená manželství v Uhrách. Z Pešti, 7. března. (Uh. tel. kor. kane. »Alkolmany« sděluje: Kurie papežská zrušila platnost dekretu »Ne temera«. Nastává tudíž ve příčině manželství smíšených opět týž stav jaký byl před vydáním dekretu onoho.

Ruské zakročení v Persii. Z Pelrohradu, 7. března. (K. k) Zprávy z Persie jsou nesmirné znepoko- jujícl. V rozhodujících kruzích dokazují nutnost zakročení Ruska. Ruský gene- rální konsul v Džulíi podal bojujícím stranám perským jakési ultimatum v tom smyslu, že ruské vojsko vtrbne, jestliže bojujicí neusloupi z území pohra ničniho. — V Marandu honají se hromadne popravy. Anglický král do Biarice. Z Paříže, 7. března. (K. k.) Král Eduar odcestoval dnes dopoledne do B arice. Vyvrácená zpráva. Z Athén, 7. března. (K. k.) Pověsti o spik nuti za účelem svržení krále Jiřího s trůnu jsou úplně bezpodstatny.

Balkánská krise. Úsndek v Petrohradě o odpovědi srbské vlády Z Bělehradu, 7. března. (Pův. telegr. zpr »Nár. Listů«.) Dle věrohodných telegramůz Petrobradu pokládají tam odpověď srbské vlády na ruskou radu aktem státnické moudrosti diplomatické obratnosti. Srbsko šťastně vyvázl z nebezpeči, v kterém by bylo osamoceno. Pen- sionovaný major Živko Jankovič obviněn z vy- zvědačství proti Srbsku. Vyloučen úkazem armády a odejmuta jemu všechna práva. Japon ský prine Kuni vyjádřil se, že srbské dělostřele etvo je výborně. Do kdy musi mili Rakousko srbskou odpověd Z Berlína, 8. března. »Loeal-Anzeigru« telegrafují z Vídně: Čelný rakouský diplomat se vyslovil: »Nota, kterou jsme v sobolu do- poledne srbské vládě podali, byla nezbytnou nutností. Jsme přesvědčení, že nám Srbsko ne zazlí, donutili-li jsme je tím vyjasniti vzájemný poměr. Nečekáme odpovědi z Běle- hradu ve dnech nejbliže příštích takže netřeba báti se události mimořádných Odpuvěď musí však v našich ruko býti do 3 1. března, kterého dne vyprší platnost obchodní smlouvy se Srbskem, nedávno provisorně prodloužené. Nebude-li miti Rakousko do 31. března odpovědi, jest samozřejmým, že jak Rakousko, tak Uhersko nenajde žádnou vládu, která by předložila parlamentu smlouvu rakousko-srbskou. Bojíme se, že Srbsko dá opět odpověď vyhýbavo u, ale mohu vám říci, že se tentokráte nespoko jíme sodpovědl dvojsmyslno u. Si- tnace jest také na dále velmi vážnou Jak se věci mají, nemohu ani vyslovit naději, že po tomto nejkrajnějším terminu po 31. břennu, bude přiznivějšl«

Srbsko a Černá Hora. Z Cetyně, 7. března. (Pův. tel. »Nár. Le Časopis »Glas crnogorca« přináší zprávu úřadní že ruský zástupce Stein odevzdal minulé středy černohorské vládě opis depeše Izvolského běle- hradské vládě ze dne 14. únpra, kterou ruská vláda přátelsky radí Srbsku, jak si má počínat v této kritické době. Současně začala vídeňská korespondenční kanceláť přinášeti odporující zprávy o odpovědi bělehradské vlády Izvolskému. které ve zdejších kruzích způsobily znepokojení Soudí se, že odpověď srbské vlády nedává příčiny k nijakému znepokojení. Srbsko naléhá důrazně na povolení průvozu válečného materiálu Tureckem. Z Cařihradu, 7. března. (K. k.) »Jeni Gazettae sděluje: Vyslanec srbský Nenadovič chtěl včera mlu vili s velkým vezírem. Ten však odložil roz mluvu napondělí, načež Nenadovi naléhal, aby byl přijat, protože má sděliti důležitou věc. — »Jeni Gazetlae praví, že Porta prohlásila, že nemůže dovoliti průvor srbského materiálu válečného. Nenadovič dostal prý pak rozkaz, aby sdělil, jak špatný dojem to mělo na vládu srbsk u, a aby žádal, by Porta usnesen své zrušila. Nejasná prohlášení, jež dal velko- vezír před dvěma dny, že Porta pravděpodobné d pro nynější okamžik dovolení pro učiněné dodávky.

nepovažovalo prý Srbsko za dostatečná a žádalo do volení definitivní. Mezi materiálem válečným je prý též dynamit na podkopy, na jehož průvozu však vy. slanectví netrvá Porla považuje dovolení dosu udělené za dostatečné a prohlašuje, že nemů ž dáli již více podobných výjimečných dovolení. »Jení Gazetta« podotýká k těmto odpo- rujícím si informacím: Uváži-li se delikátní ráz na- šich vztahů zahraničních a snaha Porty zachovati míc, je nemožno popříti, že toto usnesení je spra- vedlivé. — Naproti těmlo údajům »Jeni Gazetty. prohlašuje se se strany srbské, že velkovezír sie včera řekl, že slib dřívější vlády chce pokud možno dodržeti, že však musítéž vyhovět citlivosli RakouskoUherska, načež nena- dovič poukázal na to, jak nebezpečné du- sledky by mohlo míti pro zachován míru toto uzavření Srbska. Národ srbský že může býti ze zoufalství nad tím vehnán do války. Konečně velkovezít slíbil, že dnešoí rada minísterska se bude o olázce té radili.

Spor rakousko-sibský. Z Rerlína, 7. března. (K. k.) Ke včerejšímu kroku vyslance rakousko-uherského v Bělehradě po- dotýká »Nordd. Allg. Zeitung«: Tento smířlivý krok politiky rakouskouherské je zajisté důkavem ochoty Úkazuje znova, jak bezdůvodny jsou stížnosti proná- šené listy ruskými, anglickými, francouzskými a po- hříchu též několika německými, že kabinet vídeňský prý jest nesmířitelný. Můžeme si jen přáti, a b Srbsko se chopilo ruky, jež se mu po- dává. Všeobecná siluace by se tím usnadnila což by bylo třeba tím více vílati, protože až do t chvíle stále ještě trpěla nedostatkem jasnosti o sku- tečných úmyslech státníků srbských. Z Potrohradu, 7. března. (K. k.) »Slovo« pojed nává v úvodníku o krisi balkánské a praví, že krise la dospěla nyní k nejkrajnějším mezím možnosti. J nyní na koncertě mocností, aby pohnuly Rakousko Uhersko a Srbsko ke kompromiso. »Rěč« zdúrazňnje nutnost, aby mocnosti působily na Rakousko Uhersko, Z Paříže, 7. března. (K. k.) »Temps« pojednává o včerejším kroku vyslance rakousko oherského v Bělehradě a praví, že se v tom nesmí spatřovati ani ullimatum ani hrozba an léčka. Naopak se zdá, že svob. p. Aehrenthal pokud je na něm, chce upřímně přispět k dosažení dohody. Srbsko, nabyvši opět upu- štěním od svých nespravedlivých požadavků sympati Evropy, mělo by bráti v úvahu zájmy Rakousko Uherska. Srbské a černohorské válečné přípravy nečel proti Turecku. Z Cařihradu, 7. března. (K. k.) »Sabah« sděluje Porla sdělila ministerstvu vojenslvi, že Srbsko Černá Hora daly ujištění, že mimořádně přípravy válečné nečelí proti Turecku.

Krajský sjezd v Kolině. (Veřejná schůze poslanců dr Forta a prof. Hrázkého.) V Kolíně, 7. března. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) K řadě krajinských sjezdů, v poslední době národní stranou svobodomyslnou konaných, při- družil se dnes sjezd kolínský, který byl roz vržen na dvě části. Dopoledne konala se v »Zá mecké restauraci« veřená sehůze, svolaná Politickým spolkem kolinským, odpoledne pak tamtéž organisační krajský sjezd, jejž svola akční výbor strany. Byli jsme potéšeni, když vstoupili jsme do poledne do velkého divadelního sálu zmíněné restaurace a nalezli jsme tento do posledního místečka obecenstvem takřka přeplněný a uzřevše i galerie hustě obsazeny. Spatřovali jsme v tomto bez odporu skvělém účastenství živý zájem všech vrstev lidu o prospéch a dobro celého národa Průběh schůze nebyl však takový, aby- chom s klidným svědomím mohli konstatovati. že jsme v tomto svém názoru byli posílení Byli jsme svědky výjevů v pravdě pustých. Ně kteři účastníci schůze — byli to příslušníe stran radikálních — chovali se způsobem, jaký v zájmu všem nám společné dobré věci česk schvalovati nelze. Nejlepší vysvětlení této naší úvahy po skytne zajisté podrobný referát, který tuto ob jektivně bez všelikého strannického zaburven podáváme. Schůzi zahájil o 10. hod. dopol. předseda politického spolku a místní organisace národní strany svobodomyslně p. dr. Funke, klerý stručně naznačil účel schůze a udělil slovo posl. dru. Foftovi. do Ačkoliv tedy slovo bylo již uděleno posl. dru. Fořtovi, hlásil se ke slovu redaktor radikálních »Labských Proudů« p. Mora ve

a když mu je předseda nechtěl uděliti, prohlásil. že by bylo záhodno, aby p. dr. Fořt nezača- vykládali o politice od začátku světa, jako to posledně činil, nýbrž aby přešel hned k věc a podal účet ze své poslanecké činnosti. Předseda: Pan dr. Fořt přišel, aby nám složil účet ze své poslanecké činnosti jest neloyální, aby, než se ujme slova, takovým způsobem se schůze rušila. (Veliký hluk lomoz.) Hlasy: Žádáme, aby bylo zvoleno před sednictvo! Předseda vysvětlil, že není potřebí vo liti předsednictvo, poněvadž schůzi pořádá poli- tický klub a pravil, že v zájmu naší společné věci jest nutno, aby zachován byl klid. Hlas: Nebudeme do jedné hodiny poslou- chati nějaké fráze! (Hluk a nepokoj.) Předseda zvoní a žádá o klid. Když se počáteční bouře poněkud utišila ujal se slora jenž promluvil asi takto: Velectění přátelé i od- půrci! Nepřišel jsem k vám, abych vám po- skytl příležitosti, byste mohli ukázati, jak to pěkně v naší české domácnosti vypadá (Vý- borně!), nýbrž abych vám otevřel své srdee, abych k vám mluvil nikoliv jako k radikálům mladočechům nebo realistům, nýbrž jakožto k Čechům. (Výborně!) Hlas: Ty sliby stran regulace Labe! Kde Dr. Fořt (obrácen k inferpelantu, mladíku to jakémusí): Znáte projekty, týkající se regu- lace Labe? Interpelant: »Ano, znám. (Smích. Po tlesk.) Dr. Fořt: Jako mladík máte povinnost ke svému národu a ta záleží v tom, abyste mě úctu před prací jiných. (Výborně! Potlesk. Vaše jednání jest chlapeckým, détins kým kaže- ním úrady vážných mužů. Hlas: To jest ta výchova mladočeská.

(Hluk a nepokoj) Dr. Fořt: Takhle k eíli nedojdeme. Jestliže vám jde o to, abyste schůzi překazili, pak te řekněte a půjdeme domů. Přišel jsem proto. abychom si navzájem svoji celkovou posie vysvětlili a abychom se, ať palříme k té neb oně straně, uradili o tom, jakým způsobem máme lépe než dosud opatřovati českou věe Chcete-li to druhé, vyslechněte m.ne, hlaste se pak ke slovu a řekněte mi, ve kterých věcech mám—pravdu a ve kterých ne. (Výborně!). To jest princip, klerý každý člověk veřejné půso- bící musí zachovávati a kdo tak nečiní, popírá nejen celý ústavní život, nýbrž i dokazuje, že pro veřejnou činnost není zralým a nezralost nedojdeme k ničemu. Dovolte, abych přikročil k vlastnímu úkolu svému. Byl jsem pověřen, abych ve dnešní schůzi podal politický referát. Chci vám říci — a to (obraceje se na zmíněného interpelanta) snad i vás, mladičku, upokojí — jakým způso- bem se na svoji úlohu dívám. Hlasy: To není žádný mladiček, to jest svéprávný občanl Jiný hlas: To je nezralý mladíček! Dr Fořt: Během posledních dnů konána byla řada krajinských sjezdů, na nichž přední politikové situaci okamžiku podrobné vyložili Nechtěje opakovati, co jinde už dobře bylo po- věděno, obmezim se na stručné resumé po- citů, jež nás všechny pronikají, snaže se pe tom vystihnouti souvislost celkového ny- nějšího stavu našeho s tím, co kolem nás v blízku i dáli součssně se chystá a odehrává a s hlediště toho označili povinnosti, je jichž plnění jevi se být nejpřednějším úkolem doby

Nuž, v tom shodujeme se všichni, že Něme jsou dnes na koni, my pak že tlačení jsme na- zpátek, jsouce stiháni jedním nezdarem za dru- hým. Též i v té příčině jsme celkem za jedno že chyby, pokud na náš účet padaji, záležely pouze v tom, že po zvolení, prvního lidového parlamentu vstoupili jsme s Němci, důvěřujíce v jejich loyalitu, do parlamentní součinnosti bez předchozího pevného ujednání věcných toho předpokladů, a že, když neloyálnost Němců od- bojem jejich soudců vystoupila na povrch, ne pokusili jsme se ihned v zárodku výbuch tento udupati. (To byla velká chyba)

I v tom se celkem shodujema, že by ne- bylo nie pošetilejšího, než kdybychom pro udá- losti poslední doby, vinniky hledajice, vjížděli si i na dále vespolek do vlasů, neboť všichni ci- líme, že vlastní přičinou jednání našeho byla květnovými volbami 1907 přivoděná roztíi stěnost amyslenkevározháranost kleréž způsobem vysoce obratným ve Vídni proti nám bylo využitkováno. A k obecnému poznání tomuto neváhám dnes dodati, že dle zkušeností, z celkového vývoje události plynou- cích, k pádu první parlamentní německo české koalice a ku poměrům nynějším neb podobným bylo by as dřive nebo později najisto došloi v tom připadě, kdybychom kampaň, počinajíeí podzimkem 1907, jinak byli zahájili, než jak se ve skulečnosti stalo. Vycházíť krok za krokem na jevo, že neloyálnost Němců, která dnešní stav bezprostředně způsobila, prýští se z přičin a pohnutek hlubšlch. Pramenem jejím jest předné stupňování německého nacionalismu, rozvášněného k novému útočnému postupu, jehož vlastním cllem jest zabezpečení nadvlády plemene německého v Předlitavsku i za trvání parlamentu lidového, jest to dále účinná pod- pora, kteréž nepřímo snad i přímo lačnosti této dostává se politikou říše německé a jest to ko nečně i napjetí, způsobené záborem Bosny a jeho případnými důsledky pro vnitřní politiku mezinárodní postavení celého spustáti našebo.

V souhře těchto tří politických činitetů lež vznik obtíží nynějška. Řučník, rozbíraje význam téchto okolnosti, uvedl, že vlastní nositelkou ná- rodnostního paroxysmu krajanů našich jest my šlenka velkoněmecká, soubor to pudovýci i uvědomělých tužeb, úsili a snah, ovládajícíeh nitro německého národa a probouzajících v něm žizeň a lačnost po účastenství na politické i bospodářské světovládě. Myšlenku tu zro- dilo stoleli devatenácté zřizením řiše pod žezlem Hohenzollernů a myšlenka ta bude i o s ou dějin věku dvacátého. Na Němce ra- kouské tato myšlenka účinkuje tím, že tito vracejí se opět a opět k tradicím politiky z let 1867, kdy prostředkem dualismu nadvláda v soustáti habsburském ple- menům německému a maďarskému byla výdána Tím vzniká onen politicky nihilism, z něhož rodí se nesnášelivost a nenávist, namířená zvlášt proti nám Čechům a z něhož roste a šiři se nejen lhostejnost vůči osudům soustáti, nýbrž i soustavné ničení a podlamování základníeh podmínek jeho budoucnosti. A k tomu druži se vlivy politiky berlínské, patrné již od zalo žení trojspolku, vlastně již od okamžiku, kdy Beust, po konferencích v Išlu a Gastýně s cisařem Vilémem a Bismarkem konaných zasadil smrtelnou ránu českým fundamentálkám. Dnes nenl v celé politick skladbě Evropy moenějsi ho zájmu, nežli jest ten, který má Ne- mecko na tom, aby v Rakousk nadvláda devíti milionů Němeo nepřestala býti činitelem rozho- dujícim. Německo puzené mocnou rozpina- vosti k svétovládě, budí v celé Evropě žárlivost bázeň a nemá kromé Rakousk nikde upřímného přítelička. Kdybý

Rakousko, uspokojivši své národy, stalo se sil- ným, zdravým, o většinu slovanskou se opíraji cím velestátem, bylo by Némecko v rozpínavosti své osamoceno a po fantastických snech, hlása- ných neomalené Wolfem a jeho družinou, bylo by navždy veta. Z těchto popudů řine se pol tika vrcholící v tnžbách: raději ať přijde po- topa, raději ať se Rakousko znepřáteli kromě Maďarů se všemi svými narody, s Čechy, Slo- vinci, Srby Chorvaty, Italy i Rumuny, jen kdyz nadvláda Némců nevezme za své. A dodáme-li, že poslední dobou následkem záboru Bosny. přes hlavu Evropy provedeným, Rakousko do náručí politiky berlinské ještě víc bylo zatla- čeno, než tomu bylo kdykoliv dřív, stane se nám nad slunce jasnějsím fetéz so uvi- slosti, jimiž eelkový dnešní nás stav byl při- voděn. Vůči tomu jeví se být dnešní naše zá- pasy a řada nezdarů nás stihnuvších v prapři- činách svých jen fasemi hlubobého, kvasného procesu, jen episodami dějinnéh dramatu, v jehož ústředí se nalézáme, jehož počáteční exposice sahá do let 1866 a 1871 a jehož další vývoj a konečné roz- uzlení tvořiti bude obsah příštích osudů ovropských . .- Takto li se díváme na věc českou, nemů žeme být o soudobých úkolech svoji politiky v pochybnustech. Východištěm jejím musí být pevná víra, že strany německé do nebe nepo- rostou! Víry této jest nám především prolo (řeba, abychom si byli vědomi, že v obra ne svých práv nemusíme se ani krči! aniž si ukládat ohledy strachen o budoucnost, diktova né

Hlas: Jenže by to nesměly být fraky mi nisterskél Dr. Fořt: Poctivá práce pro dobrou českou politiku může se konat zrovna tak v halené jako ve fraku ministerském. (Výborně ! Potiesk Vy neznáte příčiny našeho jednání, až je po- znále, pak řeknete: »Křivdili jsme jim, poně- vadž jsme se dali zaslepiti českou zášti a če- skou nízkou závisti. (Výborně! Potlesk.) Nejlep šim důkazem, s jakou láskou lnema my, ktel jsme měli neštésti, nositi ministerské fraky, jest, že se nám neobrátil žaludek, když musíme há- jiti dobrou českou věc proti takovým útokům, jaké se tu ději dnes. (Výborně ! Potlesk.) Je-li psáno v knize osudu, že Německ v bližší neb vzdálenější budoucnosti ovládne Evropu od Baltu až k Adrii, pak tomu žádným opatrnickým choulením se nezabráníme.

Čím hlouběji však o věci přemýšlím, tím mocněji proniká mne přesvědčení, že uskutečnění velkoněmeckých snů, pokud Rakouska se týče není jinak myslitelno, leda že by dří ve v Evropě všechno křížem krážem bylo změněno a na ruby obráceno K tomu však po dobu dozirnou ze sterých dů vodů nedojde a dojíti nemůže a proto my brá- nice se proti nadvládě Němců, usilujíce, aby Rakousko dějinné poslání své splnilo, hájlme tím nejen věc spravedlnosti, pokroku a osvěly. hájíme nejen podmlnky svojí a Ra- kouska budoucnosti, nýbrž, pokud běži o zkřižování popudu z hnut všeněmeckého plynoucíeh, stavlme síly své nepřímo i do služeb zá jmů celé Evropyl Máme-li však služby tyto platně konati musíme býti k tomu způsobili. Spůsobilosti nabudeme, když upravíme svoji domácnost. abychom se stali činitelem politicky s ku- tečné silným. A tím se staneme jenom tehda, když zmobilisovavše rozumovou i mravn svoji pohotovost, dospějeme k myšlénko v sjednocenosti o podstatě, cllech a cestách dočasně svojí politicke práce. Dnes ještě jest dost nevděčno myslenky podobné pronášeti. Ondyno se mi za to s jedné strany dostalo výčitky, že »radikálničím«, s druhé pak jsem byl nazván opatrnickým umírněncem. Úlěchou v příčiné té mohou být slova Havlíčka. fkouclho, že v politice sluší rozeznávati pře- dr. Foll,

V drobném prodeji ranní čislo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . za š b Va fliálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 19h večerni . . . . . . . . 6 h Inseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., B. Tam nacliázejí se táž redskén. tiskárna a expedine Národnich Listů Rukoplay se nevracsjí

devším lidi poctivé a rozumné od lidí nepo- clivých a nerozumných (Výborně! Potlesk. ) že člověk poclivý a rozumný musí být konser- valivcem, radikálem a umirněncem zároveň, aby udižoval vše, co je dobrého a zamezoval vše, co je zhoubného, v obou pak těchto směrech, že musí být buď radikálním, buď umirněným vždy dle toho, co jeví se být v daných po- měrech účelným. Jisto jest, že politika naše ve Vídni musl být jednotnou, jinak nebude žádnou politikou vůbec. Nelze dělat ve Vídni ani zviáštni politiku agrární, ani zvláštní poli- tiku radikální, ani zvláštní politiku mladočeskou neb katolickou, nýbrž pouze a jedině společnou politiku všečeskou. Zá- klady takovéto politiky jsou po měm soudu nejpřesněji vystižsny v programu stra ny naši z r. 1891. Tužby české k tomu se nesou, aby ze starého Rakouska postupně vy- vinoval se moderní, pokrokový, demokratický útvar státní, kterýž opiraje vnitřní svůj rozkvét a velmoceeské svoje postavení o rovnoprávné. v osvětových i hospodářských potřebách uspo- kojené národy, způsobem tímto i nepromlči- telným právním nárokům našim v míře rela- tivně dosažitelné učinil zadost. (Každý tomu nevěři.) K clli tomu kráčejíce, musíme nejen hájiti každou píď svě državy a svých práv, nýbrži rozhojňovati síly svoje hospodářské a platnost politickou, uživajíce při tom všech prostředků po ruce jso scich, ani nejostřejších nevyjímaje. Ještě dnes u nás v té příčině panuje neujas- něnost a vybavit z ní mysl českou, postavit ji jasně před oči, co jest úkolem dneska, aby zejířek utvářil se příznivěji a cesty ke koneč- ným cilům našim byly raženy, toť první úkol. k jehož splnění každý upřímný Čech slovem, perem i činem měl by pracovati. Leč vedle shody myšlěnkové nezbytně nut- nou jest i sjednocenost taklická.

Té zvlášť dnes jest potřebi, když jde o to, abychom zabránili křivdám v oboru jazykovém na nás páchaným, abychom odrazili útok, pod- nikaný známými osnovami na celistvost králov- ství a abychom zmařili pokus na opětovné na- stolení veta německého ve sněmovně vídeňské. (Jen se tak zachovat.) Žádný prostředek taktický neni vyloučen, však ka- ždého sluší užlvati po dohodě zralé úvaze způsobem jednotný m. Hlas: Po dohodě s vládou! (Veselost.) Dr. Foft: Nikoli s vládou, nýbrž po do- hrodě všech zůčastnéných čimtelů našich mezi sebou. Do zásoby taktická usnasent činiti nelze, neboť stav věcí mění se jako kaleidoskopa mezi odpůrci svými vedle těch, kteři slepotou jsou raněni, máme i mnoho jiných, kteři j sou zchytralí amacchiavellisticky vy- školeni, a právě těm naháníme vodu na miýn, když v taktice dělá z nás každý, co se mu z těch či oněch zřetelů zlibí. Maně mi tu na- padá způsob, jakým ve vídeňské veřejnosti jed- náno bylo o nedávné persekuci strany národně- sociální.

Hlas: To jest možné, když máme ve vládě české ministry! (Hluk a nepokoj.) Dr. Fořt: Kdyby byl dr. Žáček minister- ským předsedou, který jedině jest zodpovědným za činy vlády, podepsal bych tento vás výrok. Vláda svádí vše na státní orgány, ale jsem pře- svědčen, že tu běží o pohnutky jiné. Zdá s býti velmi pravděpodobno, že na jedné strané běželo o to, aby jméno české na jistých místech bylo opět očernéno, vedle toho pak, aby se hro- madnou výrobou mučedníků dělala vám — ra- dikálům — reklama, aby se znesoadnil spo- lečný postup český. Vlastním naším úkolem jest, abychom se sjednotili a dohodli o jednot- ném postupu tsktickém Hrajeť, jak známo, i v politických zápasech lest úlohu důležitou a proto dlužno vystřihati se slepých ulie a mávati tou či onou zbraní tak- tiekou jen tehdá, když držíme v rukou střenku, rukojeťanikoli snad br ou- šené želízko...

Nuž, možno při dnešní roztříštěnosti naši k myšlenkově shodé věcné a k sjednocenost taktické vůbee dojíti? Doufejme! Snad se to nepodaří dnes ani zejtra, však dojde k tomu, když jinak ne, tož pod tlakem rostouci tisně. Věřím v možnost tu, poněvadž soudím. že příčiny rozkladu neleží tak v nějakém dědič- něm hříchu naší povahy, jako v okolnostech do- časných. První přičinu spatřuji v nezdarech po- sledních let, pro které, četně dosažené úspěchy přellížejíce, upadáme v malomyslnost, z níž rodí se osobní nechuti, nedůvěra, pak drolení se a odboj; druhá leží v uvedené již dosud na- mnoze panující neujasněnosti o základních li- niích dočasné české politiky; třeti plyne z množství talentů a silných individualit, ná- sledkem čehož dochází k osobním srážkám, bu- dícím vzájemnou hořkost, čímž postupné ato- misování tim větší nalézá potravy, poněvadz všechny strany stárnou, měníce se nejednou v osobní koterie; čtvrtou konečně příčinu spa- třuji v dělských nemocech všeobecného práva hlasovaciho. Přechod byl přílis náhlý, lid není v politice ještě tak vyškoloný. Žijeme politicky vlastně teprve 30 roků. Vy mladí — praví řeč- nik, obrácen k radikálům — kteří jste zde dnes tak ostře proti mně vystoupili u vědomi, že ko- náte svoji vlasteneckou povinnost, neměli jste ještě možnost, abyste názory svoje prohloubili, vytříbili . . .. Hlas: a stali se ministry! Dr. Fořt: Odpouštím vám to, neboť vím. že nevite, co činite. (Výborně! Pollesk.) Hlas: To jste rád, že vám tleskají. Přese máte v Kolině ještě své věrné. Dr. Fořt (pokračuje): Že diagnosa tato bude asi celkem správnou (Tak jest.), vidíte předně