1
article
8. března 1862 na rejdu hamptonskou, byl by odště-
penský obrněnec »Merrimac« zvítězil a Severní státy
byly by musily prosit o mír.« — Mezi četnými vyná-
lezy Ericssonovými byl nejvýznačnější právě obrně-
nec »Monitor« s pohyblivou věží, skorem úplně po-
nořený.
=Kinematograf detektivem. Za svého
pobytu v Buffalu byl Mac Kinley neustále obléhán
fotografy a kresliči. Na každém místě, v každé ulici,
kudy se ubíral, umístěni byli agenti těch kterých
firem, na žebřících, na lavičkách, ba i na stromech,
aby postihli příznivou chvíli a učinili snímek. Při
posledním představení v »Edison Manufactury« před
zvaným obecenstvem předvedeny divákům kinemato-
grafem snímky, provedené při řeči Mac Kinleyově na
výstavišti a ihned byla v popředí obrazu nápadnou
postava, jež jevila velký nepokoj a rozčilení. Byl
v ní ihned poznán Čolgoš. Bylo zajímavo pozoro-
vati pomocí kinematografu, kterak si vrah, kvapně a
všude narážeje, klestí cestu davem ku presidentovi.
Po celou tu dobu byl obrácen k divákům zády; pak
se zastavil a obrátil se. Výraz tváře jeho byl divoký
a rozčilený. Kvapným hmatem odstranil čepicis
tváře a ohlédl se, jakohy někoho hledal. Bohužel,
jsou tváře většiny vobrazených lídí na kinemato-
grafu od diváka odvráceny, poněvadž se obracejí ku
přicházejícímu presidentovi. Avšak osoby, jež se
obracejí nazad, možno zřetelně rozeznat a očekává
se, že, je-li mezi nimi nějaký anarchista, policii
známý, podaří se tímto nejnovějším použítím kine-
matografu ve službách policie objeviti po případě
spoluvinníky vrahovy.
Ericssonův
Mac Kinley
Manufactura
Mac
Buffalo
Monitor
2
article
= Nedbalé práce na anglických loděni-
cích. Před liverpoolským soudem projednáván těchto
dnů případ, jenž pro anglické lodě nice jest málo
lichotivý. Velké plavební podnikatelstvo dalo si na
anglické loděnici postaviti nákladní lod. Když lod
podnikla první plavbu, shledáno, že nýty nedosta-
tečně přiléhajícími vnikalo do lodi tolik vody, že
veškerý náklad zkažen. Soud měl rozhodnout, dlužno-li
nepřiléhání nýtů připisovati přílišnému namáhání
lodi, jež byla vydána dosti prudkému vlnobití, či
špatnému provedení práce. Aby se to zjistilo, ohle-
dána loď v dokách, při čemž shledáno, že 6440 nýtů
vnější stěny lodní musilo být obnoveno. Četné nýty
nevyplňovaly nýtové otvory, takže se otáčely, když
na ně uhozeno dlátem. Plná 3 procenta veškerých
nýtů vnější stěny byla vadná. Následkem toho byla
loděnice odsouzena k náhradě škody.
Plná
3
article
= Proražené mince známy byly dosud jen
u Číňanů, před nějakou dobou však došla zpráva
z Belgie, že tamější vláda, aby umožnila snadnější
rozeznávání peněz, zamýšlí následovati čínského
příkladu. Zpráva ta přijímána z počátku s pochyb-
nostmi. Nyní však se ukázalo, že pochybnosti ty ne-
byly odůvodněny. Úřadní list belgický uveřejňuje
vyhlášku, že niklové mince po 5 a 10 centimech na
příště raženy budou s otvorem 31/2, po případě 4
millimetry v průměru uprostřed. Mince samy budou
míti průměr 19 a 22 millimetrů.
= Dábelský zločin. Z Caledonia, N. Y., se
oznamuje: V bezprostředním okolí zdejšího města
byl minulé noci učiněn ďábelský pokus ke zničení
rychlovlaku dráhy Lehigh Valley, který přijížděl od
New Yorku. Mezi kolejemi byly natlučeny kusy že-
leza a to takovým způsobem, že vlak by se byí
musil vyšinouti a bezpochyby by se sřítil se želez-
niční hráze, která je v oněch místech 35 stop vy-
soká. Na štěstí se vlak, který byl cestujícími pře
plněn, opozdil o celou hodinu a mezitím byla pře-
kážka na kolejích zpozorována. Pachateli jsou bez-
pochyby čtyři tuláci, kteří byli večer na blízku po-
zorováni. Nyní se po nich horlivě pátrá.
Číňan
Belgie
New York
Caledonia
N . Y
Lehigh Valley
4
article
= Bezohlednost anglických rybářů. Pod-
nikatelě lovu sledí na pobřeží Severního moře trpí
každoročně značnou újmu následkem bezohlednosti
anglických lodníků a rybářů, kteří v době noční sítě.
ponořené k lovu, z nichž některé mají délku až dvou
kilometrů, jsou-li jim v cestě, prostě přesekávají.
Rybářsská loď, přibyvší těchto dnů do Emdenu, ztra-
tila sítě v ceně as 2500 marek i s obsahem. Nale-
zení těchto sítí bývá málokdy možné, neboť loví se
toliko v nocí a než se rozední, odplave utržená sít
kdož ví kam. Rovněž málokdy se podaří zjistit jmeno
rybářského parníku, jenž s největší rychlostí ujede-
Minulého roku páčila se škoda, způsobená takovýmto
způsobem jen u 65 lodí emdenských, na 84.580 ma-
rek. Se strany poškozených rybářů podány těm kte-
rým vládám stížnosti a žádosti, aby byly jejich zá-
jmy chráněny proti bezohlednosti anglických rybářů.
= Ze žurnalistických počátků. Velmi za-
jímavé vzpomínky z doby svých žurnalistických po-
čátknů vydal právě známý anglický žurnalista Edvard
Vizetelly. Jednoho dne pocítil touhu vydati se do
širého světa a podávati »Glasgow Heraldu« zprávy.
co se venku děje. Přibyv na Kyprus, ujal se řízení
časopisu »Cyprus«, prvního listu, jenž na ostrově
vydán od té doby, co přešel ve správu Angličanů.
»Čyprus« byl list velmi podivný, po svém způsobu
zcela nestranný. Mělť tento list dva chefredaktory;
Vizetelly psal anglicky a jakýs Řek řecky. Oba tito
redaktoři psali zcela neodvisle jeden od druhého.
Řek v řecké polovici listu nenechával na Angliča-
nech ani dobrého vlásku, kdežto Vizetelly ve své
polovici trhal Řeky, kde jen možno. Někdy byla po-
lemika mezi oběma chefredaktory tak prudká, že
odložili péra a pokračovali v boji nohami od židlí.
Nal
Vizetella
Angličan
Řek
severní moře
Emden
Glasgow Herald
Kyprusko
5
article
Obyvatelům Kypru způsoboval tento boj, jenž se
odehrával na čtyřech stranách novin, pekelnou
rozkoš. Tak zuřil tento papírový boj po mnoho-
týdnů, až konečně jednoho dne dal se Vizetelly
strhnouti a napadl řeckého spoluredaktora před ve-
škerou veřejností osobně a nanejvýš neurvale. Řek
odpověděl následujícího dne článkem ještě hrubším,
jenž byl protkán výrazy nikoliv již dvojsmyslnými
tou měrou, že dámy kyperské nanejvýš rozhorleny
prohlásily, že stud jim zapovídá takovýto list dále čísti.
Následek tohoto prohlášení byl, že Řek letěl z redakce
a že Vizetelly ujal se řízení listu. Od té chvíle byl
te list ministerský a vláda dokazovala svoji vděčnost
tím, že jej podporovala šesti pence denně. Tu setřásl
Vizetelly prach se svých trepek a odebral se do
Egýpta, kde právě bombardována Atexandric. Když
byla i Alexandrie žurnalisticky úplně vymačkána.
pustil se Vizeteliy dále do Afriky. Jednoho dne do-
stal od »New-York Heraldu« telegrafickou žádost.
aby vyhledal Stanleve, jenž se právě tehdáž blíži
východnímu pobřeží Afriky a vyptal se ho na vý-
sledky jeho výzkumné cesty. New-yorský list slíbi
mu odměnu 2000 1. st., dojde-li zpráva o interwiewu
v čas, tak aby mohla býti uveřejněna aspoň o dvě
hodiny dříve, než ji přinesou jiné new vorské listv
Neboť na Stanieva číhali též jiní žurnalisté a jednou
z nejnebezpečnějších konkurentek »Heraldu«, co se
týče čipernosti, byla newyorská »World«. Avšak Vi-
zetellymu se podařilo po tuhém boji, v němž uží
váno lsti, podvodu a jiných pěkných pomůcek, pře-
konati svého protivníka a »Herald« dostal svůj in-
terview Stanleyův dříve než jiné listy. Vizetelly do-
stal slíbených 2000 l. st. a při této štědrosti ame-
rického listu vzpomínal s lítostí na 6 pence denní
podpory, jež mu uštědřovala anglická vláda na
Kypru.
Řek
Stanleve
Herald
Stanleyův
Kypr
Alexandrie
Afrika
NewYork Herald
Egýpt
pence
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nové doznání. Boj, který vedou nyní
různé německé strany mezi sebou na vzájem,
různé a zajímavé vynáší na povrch názorya
s lecčíms prozradí se ušlechtilá německá duše.
co by jinak najisto byla utajila. Tak ale
již to v boji bývá: když je zle, je každá zbraň
dobrá. Především jsme měli příležitost zazna-
menati doznání, že spekulace všeněmecká, nás
poněmčit, je marná, to že se nepodařilo a ne-
podaří jiným činitelům, než je garda Schöne-
rerova; nyní do seznamu zajímavých německých
pravd zaneseme také tu, s níž debutovala »N.
Fr. Presse« včera ve své polemice s programem
německé strany lidové, jinými slovy s provo-
láním pana Prada. »N. Fr. Presse« bez okolků
doznává, že marně namahání v zájmu národ-
ního míru, když se strany německé vy-
lučuje se hned z předu vnitřni
čeština. »Neue Fr. Presse« je ostatně tak
smělá připomenouti pánům, kteří dnes o jazyku
českém v úřadování nechtějí ani slvšet, jak
sami ještě do nedávna o českém jazýku uvnitř
úřadů soudili, a jak s náramnou energií prohla-
šovali, že do toho jim nic není, jak se Čechové
zařídí tam, kde jsou pány. Ostatně by si i ví-
deňský vedoucí list mohl vzíti naučení z toho,
co dnes Všeněmcům a Pradovcům vytýká. O
veden byl vzteklý boj německý a jaký účel
měla násilná obstrukce, jež otřásala základy
této říše? O vnitřní jazyk úřadní. A dnes pro-
hlašuje »N. Fr. Presše«, že bez vnitřní úřadní
řeči v českém krají, nelze na národní smír po-
mysliti. »N. Fr. Presse« národního smíru bud
nechce a potom nemá příčiny ku polemice
s radikálními stranami německými, anebo má
postupovati s námi v boji za rovné jazykové
právo v této říši, které jedině je způsobilé
vrátiti jí vnitřní mír a pokoj a tím zároveň
utvrditi její existenci.
Schön
Prado
Neue
Čecho
Francie . Presse
Presse
7
article
— Znavený pan dr. Körber. Chef ny-
nějšího ministerstva nepohlíží tak optimisticky
na další politický vývoj, jako jeho pomocníci
v tiskové kanceláři, naopak leká se události
příštích, zejmena ale toho, co mu přinese příští
parlámentární období. Je to přirozeno. Dr. Kör-
ber nevládne na základě nějakého přesně vy-
mezeného politického programu, vláda jeho nepojí
v jedno ani jedinou politickou stranu, společné
politické přesvědčení, tím méně neopirá se vládao
bezpečnou většinu parlamfentní, nýbrž jenomz
pouhé milosti stran, od nichž své další trvání,
svůj život vykupuje drahocennými ústupky ho-
spodářskými a jinými koncessemi. Těch ale
musí býti také jednou konec a co potom se
stane, až dojde k tomu, to panu dru. Körbrovi,
jako vůbec všemu politickému světu, je zastře-
ným obrazem v Saidě. Snad nesešel se parla-
ment vídeňský dosud nikdy v náladě takové,
jako k letošnímu podzimnímu zasedání.
doktor
Körber
Kör
Körbr
Saida
8
article
A domnívá-li se pan dr. Körber, že i tento-
kráte podaří se mu zažehnati katastrofu, jakou
nezbytně skončiti musí do krajnosti napjatý
poměr mezi námi a Němci, potom obdivujemě
se jeho troufalosti. Program vedoucích něme-
ckých stran je dnes nad pomyšlení jasný, však
ne jen to, program ten stranami těmi též ne-
pokrytě doznaný není dnes snad jen
pouhou volební frásí, na niž chytá se se zá-
libou dav, který vždycky jásá tomu vstříc, co
jde dál a co nejméně možným je, nýbrž
program ten má podstatu velmi reální,
neboť není ničím jiným, než
programem, kterým se Němci v Rakousku —
lid, jeho vůdcové i vláda — řídí již 150 let a
jenž shrnouti se dá ve slova: poněmčiti
Rakousko. Mohlo by se ovšem namítnouti,
že není to tedy nic nového, však v doznání to
vězí a to je právě význačným momentem, že dle
jejich domnění nadešla již chvíle, kdy se k tomu,
co v pravdě chtějí, otovřené přihlásiti mohou.
doktor
Körber
Němec
Rakousko
9
article
To příznakem nebezpečí, jímž nám hrozí Všeněmci
a němečtí nacionálové, již tvoří ve vídeňském
parlamentě stranu 70 členů, asi sotva dají se
držeti na provázku jako na jaře. Třeba že pan
Körber nemálo se spolehá na přízeň schönere-
rovců, tito již z ohledu na své voliče budou
nucení provozovat ve sněmovně opět politiku
ostrou, zejmena o to se příčiní, aby se utkali
s námi. A potom bude pan Körber nucen
přiznati barvu. A jakmile dojde k prvnímu
výstupu, bude zle, potom boj již tak snadno se
nezastaví. Potom se i pan dr. Körber přesvědčí,
že otázkou národnostní nelze manipulovati,
jako různými věcmi hospodářskýmia
jinými. Potom nadejde konec i pro páně Kör-
brovu houževnatost bez vášně a kdy nucen
bude doznati barvu. Potom ocítí se vůbec
politika rakouská opět na rozcestí, na jakém
byla již několikráte a kdy nutno bude, aby roz-
hodla se jíti buď v pravo či v levo.
Körber
10
article
— Česká skola ve Hrobech vedle skla
diště prachu. Ke zprávě, uveřejněné pod tímto
nadpisem, se nám píše: »Umístění pobočky v truhlář-
ské dílně nad chlévem, vedle skladiště prachu, stalo
se proti vůli české místní školní rady v Hrobech
a bez jejího souhlasu. Česká místní školní rada
usnesla se třikráte, aby pobočka umistěna bylav
nové budově školní. Usnesení ta stala se ve schů-
zích dne 15. července 1901, při komisi školní hu-
dovy dny 20. srpna 1901 za přítomnosti c. k. okres-
ního hejtmana a po třetí dne 27. srpna t. r. V této
poslední schůzi usneseno ještě, aby c. k. okr. školní
rada v Duchcově usnesení dala provésti, jelikož před-
seda české místní školní rady, purkmistr Mülier,
provedení odepřel. C. k. okr. školní rada doposud
neprovedla ničeho, ač členové české mistní rady již
1. září u c. k. okresní školní rady osobně zakročili;
a proto žádáme c. k. zemskou školní radu, by pro-
vedení tohoto usnesení, pokud se týče umístění pobo-
čky do nové budovy, nařídila. Činnost české místní šk.
rady v Hrobech jest, jak vidno, illusorní — usnesení její
obec nedbá, a proto členové české místní školní rady
hodlají funkce své složiti, jak to již bývalý škol-
dozorce, p. Pražský, v únoru t. r. učinil. Oproti loň-
sku stoupl počet dítek do české školy zapsaných na
316, přibylo tudíž 35 dítek. V rozpočtu české místní
školní rady jest zařaděn obnos za vydržování celé
budovy pro českou školu; vzdor tomu tam obec
umístila německou privátní opatrovnu a byty něme-
ckých učitelů. Platí se tedy vydržování německé
opatrovny z rozpočtu české místní rady. Členové
české místní rady usnesli se také, že v nové bndově
školní bydliti má správce české školy, i v plánech
budovy školními úřady schválených poznamenány
jsou místnosti v přízemí jako byt pro správce školy.
Mülier
Duchcov
11
article
Také při kolaudační komisi díktoval c. k. okresní
hejtman rytíř Jordán výslovně: »Wohnung für den
Oberlehrer als Leiter der Schule«. Ale ještě téhož
týdne stěhovali se do bytu onoho němečtí učitelé a
pěstounka z německé opatrovny. Uzavírajíce zprávu
tuto prosíme pány autonomní členy c. k. zemské
skolní rady v Praze za rychjé úřadní zakročení.
— Kontrolní schůze zeměbranců, bydlících
na Král. Vinohradech, koná se v úterý dne 1. října
t. r. pro mužstvo od písmena A—F, ve středu 2.
října od písmena G—K, ve čtvrtek dne 3. října od
písmena L—O, v pátek dne 4. října od písmena
P—S, v sobotu dne 5. října od písmena I—Z, vždy
přesně o 9. hod, dopol. v josefských kasárnách
Praze. Dodatečná schůze kontrolní koná se v pondělí
dne 25. listopadu t. r. o 9. hod. ranní v zeměbrane-
ckých kasárnách v Praze, na Pohořelci.
— Nadporučik se zastřelil. V čísle 853
v Husově třídě v Žižkově dokonal po půlnocí na
dnešek násilným způsobem život svůj nadporučík
pěšího pluku č. 73 Jíří Varga. V sousedství příbytku
jeho zaslechli obyvatelé střelnou ránu a v neblahém
tušení, že stalo se tam nějaké neštěstí, povolali stráž,
za jejíž intervence byl byt otevřen a shledáno, že
nadporučík usmrtil se ranou z revolveru, kterou si
vypálil do pravého spánku. Mrtvola odvezena byla-
do vojenské nemocnice na Karlově náměstí. Příčina
sebevraždy není známa.
Král
Husův
Varga
Jordán
Praha
Pohořelec
Žižkov
Karlov náměstí
Wohnung für den Oberlehrer als Leiter der Schule
12
article
— Nebezpečné hřiště. Pětiletý synek zedníka
Karel Král z Vršovic č. 384 včera odpoledne hrál si
na schodišti v tomtéž domě. Hošík vylezl také na
zábradlí, s kterého nešťastnou náhodou spadl a utrpěl
těžké poranění na hlavě. Po lékařském přispění p.
drem. Peciválem bylo dítko prozatím ponechánov
domácím ošetřování.
— Zatopené doly. V těchto dnech naplnil se
zkušebný důl »Na ptáku« v Kutné Hoře tak, že voda
objevila se i v nejvyšším obzoru. Již přes dvě léta
byla neustálá vyčerpávací práce obětována tomuto
dolu, ukázalo se však, že nižádné čerpací stroje ne-
stačí přílivu vodnímu. Proto též upustilo se od těchto
pokusů a důl zanechá se prozatím bez dalších zá-
chranných prostředkův.
— Týrání zvířat. Kočí Frant. Pešata, zaměst-
naný u p. V. Kořínka v cihelně v Selci, jel včera
Karlovou třídeu v Žižkově. Náruční kůň, patrně od
bičování, krvácel na hřbetě a zadních nohou, což
budilo mezi chodci značnou nevoli. Na kočího bylo
proto podáno trestní oznámení.
— Místo šesti měsíců žaláře dva dni vě-
zení. Minulý měsíc pohádal se v Petřkovicích, pru-
ské to osadě v sousedství Moravské Ostravy, jistý
Vojtěch Kolaf, řeznický pomocník u uzenáře p. Zubra
v Mor. Ostravě, při taneční zábavě s mladíky taměj-
šími. K zjednání pořádku zavolán byl hostinským
petřkovický radní Čečovička, který vrhl se
na Kolafa a chtěl jej z hostince vyhoditi.
Než to nešlo tak lehce. Řeznický pomocník, silný
mladý člověk, se nedal a ve rvačce radního praštil
holí přes hlavu. Byl ihned přivolán četník, který od-
vedl rázného řezníka k soudu do Hlučína. Tam po
třídenní vazbě byl pruským »schöfengerichtem« od-
Král
František
Pešat
V Kořínek
Kolaf
Čečoviček
Vršovice
Kutná hoře
Selec
Žižkov
Petřkovice
Ostrava
Morava
Hlučín
Karlová třídeo