Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 139, work 13, place 59, org 24
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
6. března 1909. Čislo 65.
4
article
JUDr. Karel Groš opět zvolen
primátorem měst pražských.
Dnes v poledne v mimořádně schůz
sboru obecních slarších byl starostou
měst pražských 52 hlasy zvolen pan
dr. Karel Groš. Velké nadšení, potlesk
a pochvala rozlehla sezasedací siní p
Prohlášení tohoto výsledku voleb.
O průběhu schůze uvádíme následující podrob
nosti
Schůzi zahájil úřadující první náměstek pan
dr. Ant. Štych o 1/41 1. hod. před polednem.
Lože a galerie přeplněny. Také četné dámy byly
v loží přítomny.
Předsedající konsfatoval přítomnost 85 členů
sboru. Nepřítomnost omluvili pp. dr. Srb. Pasovský
(churavi), cís. r. Novák (Staročeší), inž. Žvěřina (Mla-
dočech). Jeden mandát jest uprázdněn resignací, čítá
ledy sbor 89 členů.
Na to presidiální rada p. Ot. Borůvka přečet
zprávu o ukončení období starostenského a uvedl
ustanovení obecního řádo, volby starosty se týkající.
Poněvadž se ke slovu nikdo nepřihlásil, přikro-
čeno k volbě. Skrutátory jmenování pp. m. r. Vaní-
ček a Peterka. Když byl předsedající oznámil, že
nadpoloviční většina hlasů obnáší 46, přikročeno
k volbě.
Švobodomyslní členové klobu dra. Pinkasa ode-
vzdávali hlasovací lístky zelené barvy, Staročeši barvy
červené, skupina dra. Podlipného a divocí odevzdali
bílé, prázdné lístky.
JUDr
Groš
doktor
Antonín
Štych
Srb
Pasovský
Novák
Staročešit
Ing
Ml
Otakar
Borůvka
page
r . Vanit
Peterek
Podlipný
Žvěřina
5
article
Výsledek prvního hlasování.
Odevzdáno 83 hlasovacích lístků. Za velikého
napjetí prohlásil předsedající p. náměstek dr. Štych
výsledek prvního hlasování:
42 hlasů znělo na jméno dra. Karla
Groše,
30 hlasů bylo se jménem dra. An
Štycha,
11 lístků hlasovacích bylo prázdných.
(Dr. Groš a dr. Štych nevolili.)
Poněvadž nikdo neobdržel nadpoloviční většinu
hlasů, přikročí se k druhé volbě.
Před tím přihlásil se o slovo p. m. r. dr. Pod
lipný.
Prohlášení dra. Podlipného pro
dra. K. Groše.
Pan dr. Jan Podlipný učinil toto prohlášení:
Slavný sbore obecních starších! Jménem sdru
žení národní strany svobodomyslné obecních starších
dovoluji si učiniti následující prohlášení:
Sdružení naše uvažujíc o nové votbě starosty
měst pražských, nemohlo si zatajiti, že za posledních
let se objevily na radnici staroměstské v hospodář-
ství obecním jisté zjevy, kterýmiž trpěla a trpí dobrá
pověst správy naší veleobce (Pan Matluš: Tak jestl)
a že zjevy ly nebyly by namnoze nastaly, kdyby
praesidium bylo bývalo méně důvěřivé a svou ener
gií — dosti zhusta užitou proti těm, kterým jadině
o blaho obce šlo — bylo užilo proti lěm.
kleří také zjevy vyvolávali. (Výborně n)
To byla příčina, proč sdružení odevzdalo prázd-
né lístky. Nebylo v tom nic osobního.
Avšak sdružení naše doufajíc, že praesídium se
postará pronikavým způsobem pro budouenost o od-
stranění těchto a podobných zjevů a že bude míti na
paměti: salus reipublicae suprema lex (Blaho obce
zákon nejvyšší), rozhodlo se, že společně
a klubem obecních starších národn
strany svobodomyslné voliti bude za
starostu měst pražských člena sboru
obecních starších národní strany svo-
bodomyslné, totiž p. dra Karla Groše
(Hlučný souhlas a pochvala. Potlesk v zasedaci slni.
na galerií i v loži. Hluboké pohnutl.)
Dr. Jan Vlček navrhuje přerušení
sehůze.
doktor
Štych
Groš
Podlipný
K Groš
Podlipná
Matluš
Blaha
Vlček
obecní starý
6
article
Předseda staročeského sdružení obecních staršici
p. dr. Jan Vlček vzhledem k tomuto prohlášení
žádá, aby se volba přerošíla, tak aby se členové
sdružení mohli poradit o dalším postupu. Hlučný
odpor. Hlasy: Nepotřebujeme porady ! Hlasovat?
Prohlášení p. ob. st. Václ. Březnov-
ského.
Slova ujal se p. Václ Březnovský, jeden z nej
starších členů sboru a pronesl svůj nábled o volbě
starosty. Nebude mlt na růžích ustláno muž, který
bude zvolen za starostu. Nezamlouvá se mně způ-
sob dnešní volby. Za dob dra Riegra se volby ko-
naly takto: Byli jsme svoláni všichni, bez rozdilu
politického smýšlení, do společné schůze a volili
jsme svorně muže osvědčené. Pamatuji se na volb
náměstka Kanderta. Jednomyslně byl navržen. Od
poledne před volbou mne Kandert navštívil a dů-
tklivě mne prosil, abych ho nevolil, že necítí dosta-
lečných sehopností pro tento úřad. Dnes bychom s
lé skromnosti nedočkali a takového brdinu bychom
nenašli. (Veselost.) Dnes máme kandidátů několik,
každý obecní starší myslí, že má primátorský řetěz
ve stole. Řečník dále vytýká Staročechům, že za
každé opomenutí neb nedopatření činí Mladočechy
zodpovědnými. Ve skutečnosti jsou to však Staro-
češi, kteří zde vládnou! (Souhlas.) Máte 2 náměstky.
polovice čienů rady městské na úkor Mladočechůa
ve všech důležitých komisích máte předsednictvo.
doktor
Vlček
Václ
Václ Březnovská
Riegr
Kandert
7
article
Jestli něco mohu vyčítat dřivějšímu starostovi, jest
to okolnost, že byl příliš loni zaměstnán reprasen
tací a nechal úřadovat oba náměstky. Uvádím dále
jaké komise Staročeši úplně opanovali: hospodář
skou, statistickou, společné vodárny, městské museum,
soupisnou, patronátní, sociální, oděvní, dozorstvo pr
stavbu obecního domu, kanalisační, městskou po
jišťovnu, ústav práce, plynárnu, elektrárnu, jatky.
hasiče, vychovatelnu v Libni a Olivových, městskou
spnřitelnu! (Veselost.) Když se tedy někdy chyba
stane, nesvalujte ji na nás, nýbrž vždy se s námio
to poctivě rozdělte! (Hlučná veselost.)
Rečník přechází ke zmínce o kompromisu, který
se neosvědčil a praví, že je Staročechům za to po-
vděčen, že kompromis zrušili. Ale když už k tomu
došlo, měli ze svého usnesení také vyvodit důsledky
V listopadu jste kompromisem dostali dva náměstky
kteří však v březnu neodsloupili. (Pan Weiss: My
se poděkujeme a vy byste se tam dostali !) Oni všai
na svých místech i bez kompromisu setrvají, vě-
douce, že sice »nie honorowo, ale zdsówo!« (HIlučná
veselost.)
Pan m. r. dr. Pinkas vyslovuje se proti návrhu
dra. Vlčka na odročení schůze, poněvadž po prohla-
žení dra. Podlipného jest situace tak jasná, že nepo
třebuje více žádného vyjasnění. (Souhlas)
Pan dr. Vlček opakuje svůj návrh a domáhá s
přerušení schůze, aby se sdružení mohlo poradit.
Olivův
Weiss
doktor
Pinkas
Podlipný
Vlček
Libeň
obecní dom
8
article
Schůze přerušena.
Předsedající náměstek p. dr. Štych oznamuje, ž
vyhovuje přání dra. Vička a přerušuje schůzi na
10 minut. (Hlučný odpor a nepokoj. Hlasy: Hlaso
vat! Slaročeší odcházejí do síné poradní.) Po 1/212.h
polední Staročeši se vrátili do zasedací síně. V po-
radě se usnesli na tom, aby nebylo činěno žádné
prohlášení a aby sloupenci strany závazně odevzdali
prázdné hlasovací lístky. Výjimka učiněna pouze pro
členy presidia a předsedu správní rady elektrickýeh
podniků p. V. Brože.
Druhá volba. — Starostou zvolen
dr. Karel Groš.
Po zaujatí míst prohlásil předsedající náměstek
p. dr. Štych, že přikročí se ke druhé volbě. Mla-
dočeši odevzdávali hlasovací lístky barvy žluté, staro-
češi prázdné lístky nevyplněné.
Odevzdáno 83 hlasovacích lístků (dr. Grož a dr
Štych nevolin), z nichž 51 znělo na jmé n
dra. K. Groše, 32 lístků bylo prázdných. (Dra
Groše volil svorně Klub svobodomyslných obecníeh
starších, skupina dra. Podlipného, dále Březnovský.
Jirousek a Brož.
Oznámení o výsledku volby bylo přijato s boul
livou pochvalou u Mladočechů, v loži a na galerii
Proslovení primátora dra. Karla
Groše.
Štych
V Brož
doktor
Groš
Grož
K Groš
Podlipný
Březnovská
Jirousek
Brož
Hlaso vat
9
article
K dotazu předsedajíeího náměstka p. dra
Štycha, zda volbu přijímá, ujal se slova primátoe
p. dr. Karel Groň a pravil:
„Slovutný pane náměstku! Slavný sborel O
stoupil jsem právě z úradu starostenského, dokonav
tříletí činnosti v tomlo přelěžkém a zodpovědném
našem úřadě. Ačkoliv byly četné zjevy, které za tu
dobu sluší vytknouli, jako se stalo se strany p. dra.
Podlipného, mám přece za to, že zlevy tyto nes.ulí
vylýkati a vysvětlovati takovým způsobem, jakým
si obvykla část naší veřejnosti. Mám za to, že spolu-
vina na tom, že takovým způsobem se začasté úlnčí
na tento slavný sbor a jeho členy, leží také na ně-
kterých jeho členech. (Souhlas.) Nemáte, pánové.
k sobě dostalečné důvěřivosti, a jesiliže vytýkáte
starostovi svému, že důvěřivost tuto mě., pak my-
slím, že byste ho v této důvěřivosti měli ná sle-
dovati. Bez vzájemné úcty, bez toho, aby jeden
v druhém viděl spoludruha svého, který zároveň s
ním vykonává těžký úřad obecní správy, znemež-
ňuje se valnou měrou správa tohoto města, která
dokonce stává se mnohdy činitelům, jí obstarávají-
cím, nesnesitelnou.
Štych
doktor
Groň
Podlipný
10
article
Já vám, pánové, všem při ukončení své staro-
stenské činnosti doporučuji, abyste s láskou konali
úřad svůj, s táskou k tomulo městu, ale také s lá-
skou ke spoludruhům, kteří zároveň s vámi povolání
jsou, úřad správy našeho města vykonávati.
Pánové, považuji to za tím důležitější, poněvadž
vídím, že útoky, které se podnikají z venčí, jsou
stále čelnější, naléhavější a intensivnější; jsou to
prostě útoky, které znanenají, že správa z těch ru
kou, ve kterých jest doposud, totiž z rukou stran
národních, má bý! vyrvána a že má býl připravena
rovná půda k tomu, aby také na radnici sociální a
jiné převraty našly své místo.
Pánové, rozumí se samo sebou, že já, ja ko
pokrokový člověk, nikdy nebudu se brániti
tomu, aby volební právo do sboru obec-
ních starších rozšířilo se měrou podstat-
nou, ano, budou-i poměry řádně uspořádány, aby
bylo docíleno i v obecní správě toho, co jest ideálem
každého spravedlivého člověka, totiž všeobecného
rovného práva hlasovacího. (Výborně! Hlučná po-
chvala.)
Avšak, pánově, k tomu není potřebí dři-
ve učiniti takovou razziu, skáceti ka-
ždého, kdo se dříve o obecní záležite-
sti staral a takovým způsobem znechu-
titi všem, kdo s radostí a ideáry úko
obecní správy převzali! Ja tedy, pánové.
kromě lásky k obci doporučuji vám i lžsku mezi
sebou. (Výborně l)
Při dnešní své volbě nesoustředil jsem hlasy
všech členů obecních starších na svoji osobu. Jinn
tomu bylo při volbě minulé, kdy vatná většina tohoto
sboru soustředila svoji důvěru na moji osobu. Děkuj
pánům, kteří mne volili a volám je k spolučinnosti.
11
article
Ale stejně volám k spolučinnosti i ty, kteří mně dnet
hlasy svoje neodvezdali, neboť vysoko nad zájnen
osobním a zájmem stran musí státi zájemn našeho
a mého rodného města, které přece všichní milujeme
(Výborně! Pollesk.) Pánové, kdyby však zájmy tohoto
našeho rodného města měly takovýmito třenicemi.
ať jsou jakéhokoli druhu, trpěti, musili bychom se
všichni, kteří to jistě dobře myslíme, tomu vzepřil
a svorně nápravu zjednati. Proto prosím a volám vás
všechny k součinnosti a v důvěře, že v těžkém úřadě
starostenském mě podporovati budete, prohlašuji, že
pro případ, že J. V. císařem a králem budu potvrzen
úřad starosly král. hlav. města Prahy přijímám
(Výborně! Pollesk v zasedací slni a na zalerii)
Potom schůze o 2/412. hod. pol. skončena ap
dru. K. Grošovi se všech stran blahopřáno.
císař
K Groš
Praha
12
article
JUDr. Karel Groš, starosta král. hlav, měst
Prahy, narozen v Preze dne 21. února 1865, studoval
na akademickém zymnasiu a prvém reálném gym-
nasiu v Praze, načež oddav se r. 1883 studiu práv
na české universitě Karlo-Ferčinandově v Praze, byl
r. 1889 povýšen na Coktora práv. Po odbyté prari
advokální otevřel r. 1896 svou vlastní kancelář. V te
době pojal za choť dcaru slavného publicisty a poli-
tika českého JUDra. Julia Grégra, Byl za II. sbor
novoměstských voličů zvolen dne 6. listopadu 1899
do sboru obecních starších, dne 3. prosince 1900 do
rady městské, dne 17. listopadu 1902 stal se druhým
náměstkem starostovým, dne 9. listopadu 1903 prvým
ná městkem starosty a dne 15. února 1906 poprv
zvolen za starostu král. hlav, města Praby.
Jest komturem s hvězdou cís. rak. Hádu Františka
Josefa, rytířem carského ruského řádu sv. Stanislava
II. tř., rytířem franc. řádu čestné legie, majitelem
zlatě a stříbrné medaile města Paříže, čestným mě-
šťanem města Hranic na Moravě, čestným členem
Spolku magistrátních a obecních pomocných úřadníků
král. hlav. města Prahy.
JUDr
Groš
Grégr
Háda
svatý . Stanislav
Praha
Prez
Praba
Paříž
Morava
český univerzita Karla
spolek magistrátní
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K bojům za práva jazyka Českého.
Obecní úřad města Týnistě n. Orl. rozeslal
všemu obyvatelstvu, obchodníkům a řemeslní-
kům ve městě i okolí následující vyhlášku: Na
zakročení pana Petra Riera, výrobce jemného
šitého prádla v Týništi n. Orl., proti dodávání
návěštních listin (avis) dráhy v jazyku něme-
ckém, dostalo se mu od ředitelství dráhy
z Vídně prostřednictvím pražského výkonného
inspektorátu následujícího vyřizení: »... dovo-
lujeme si sděliti s Vámi, že stanice Týniště byla
poukázána, aby pro přiště návěští vydávána byla
pro Vás ve smyslu výnosu č. 94.828 B 4 ze
dne 1. září 1908 vždy v řeči české . . .« Dle
platných předpisů je tedy povinností všech sta-
nic v Čechách vystavovati avisa pro české strany
v řeči výhradně české. Na základě usnesení
městského zastupitelstva ze dne 2. března 1.r.
dovoluji si na toto rozhodnuti dráhy upozornita
veškeré P. T. obyvatelstvo našeho města, zvláště
pak řemeslníky a obchodniky, aby na zdejšl
stanici dráhy žádalo na každou došlou zásilku
výhradně jen avísa českého. Neustoupí-li nikdo
z nás od této na pohled snad nepatrné, avšak
pro zachování práv českého jazyka nadmíru dů-
ležité a závažné věci, budeme jistě vítězí v boj-
za spravedlivé požadavky národa našeho.
— O soudoovském jmenování v královstvi
českém sdělil dnes ráno „Pr. Tagbl.“, že brzy
bude vyhlášeno. Bude prý povýšeno mnoho
soudců; vláda prý při jmenování tomto „vyšla
vstříc“ přáním Čechů. Uvidíme!
Petro Rier
Čecho
Orlický
Vídeň
Čechy
obecní úřad město Týnistě můj
městský zastupitelstvo
14
article
— Schůze ústředního výboru Národní
rady moravské. (Pův. zpr. »N. L. «) Z Brna,
6. března. Dnes konala se v Brně schůze ústř.
výboru Národní rady moravské. Na programu
bylo: sdělení presidia, zpráva finanění komise,
návrh kolkovací, rozprava o zakládání okresních
rad, slovanská banka, slovanská výstava v Čen-
stochově a zvláště palčivá otázka ob sa-
zen) místa tajemníka Národn
rady. Zvolen byl p. Rýdl v Mistku,
kterýž dostal o 1 hlas více než p. red. D ý ma.
Průběhem dalšího jednání vyřízeny četné zále-
žitosti hořeji označené a zvláště v otázee slo-
vanské banky sděleno bylo, že četné banky,
kteréž k tomuto projektu zajímaly stanovisko
odmítavé, změnily svůj názor, tak že cesta k jeho
uskutečnění je snazší.
— Rodinné zprávy. Slečna Louisa Englova
dcera pana Ludvíka Engla, velkoobchodníka, majitele
domů a realit v Marianských Lázních, a pan Adol
Mühlstein, továrník na Smichově, slavili dne
28. února l. r. své zasnoubení.
— Úmrtí. Ve čivrtek dne 4. t. m. zemřel v měsl-
ském chudobinci pražském pan Jan Reimer býv.
advokátní úřadník v 69. roce v. sv. ochrnutím mozku.
Pohřeb zesnulého koná se v neděli dne 7. t. m.
o 4. hod. odpol. z kaple u Nejsv. Trojice v Podskalí.
Přednáška pařížského sochaže E. Bourdella
v paviloně pod Kinského zahradou. Pan Emil Bour-
delle připravil naším uměleům a celé široké, o umění
se zajímající veřejnosti, vzácné překvapení. V pon-
dětí dne 8. t. m. o 11. hodině dopol. přednášeli
bude v síních výstavních o svém díle. Do pavilonu
mají v tu dobu volný vstup vš chni čestní, řádní
mimořádní i přispivající členové »Manesa«: ostatn
obecenstvo může si vstup opatřiti za obvyklé vý
slavní vstupné.
Rýdl
Englův
Engl
Adol Mühlstein
Reimer
E Bourdelle
Emil boura
Brno
Čen
Zvolen
Mistka
Podskalí
národní rada moravský
slovanský banka
Národn rada
15
article
— Proč zadáná byla dopřava rčur německé fir-
mě? Majitel ztallatekkého závodu pan Josef Kosta
v Prazo, Potrská ulice, odpovíJlá k této otázce: V
schůzi sboru obecních starších dne 1. 1. m. inter-
peloval pan dr. Šámal ohledně zadání dopravy rou
rěmeoké firmě Schenker a spol. Pan starosta odpo-
věděl, že nabídka této firmy byla o 14.100 K lev-
nějši nežli nabídka moje. Toto tvrzení zakládá se
patrně na jednostranné informaci pana starosty. P -
čítal jsem při své nabídce se ziskem K 4.— za jeden
vagon, při 1600 vagonech zisk úhrnem K 6400..—
Byla li firma Schenker a spol. o 14.100 K levnější.
musí pracovati s citelnou ztrátou, o čemž však velice
pochybuji. Avšak zde se a to nejedná. Byl-li jsem
dražší, pak jsem ovšem nemohl na obchod počítati
a věc patřila minulosti. Ale celá záležilost má zcel
jině pozadí. Ke konci měsíce září m. 1. přihlásil jsem
ze u správce vodárenské komise pana Feigla, že se
hodlím ucházeli o dopravu rour. Nabízel jsem se
bude-li mně doprava rour zadána, že vydobudu slevu
na rourových zárilkách nejméně v obnosu 60.000 K
ale proposice že učiním jen ústně před komisí, peně-
vadž zasedá ve vodárenské komisi městský rada pan
Kosta
doktor
Šámal
Feigl
Prazo
Potrský ulice
Schenker
16
article
Novolný, klerý má svého zetě zaměstna-
ného u shora uvedené soutěže, kterému
by byla zajisté, jak se také stalo s mou nabídkou,
vyzrazena má proposice, která právě byla mým
tajemstvím. Pan Feizl mně slíbil, že můj návrh ko-
misi přednese a za několik dní mi také sdělii, že
komise můj návrh přijala a že již de
příštího zasedání pozván budu. Když
jsem se dne 9. října m. r. u jmenovaného pána do-
tazoval, zaslal jsem u něho pana Zimmermnanna
zetě městskébo rady pona Novotného, ve velmi dů-
věrném hovoru, kterému jsem svým vstoupením ko
nec učinil, a pravil jsem zcela rozhorleně: „Sna
nechcele opět zadati dopravu této zuřivě německé
firmě, jake se to již stale vaší protekcí při zadárání
rour z Point-a-Mouson?“ Pan Feigl mně odvětil,
lom že nemůže býti ani řeči a že budeo
télo záležilosti rozbodnulo buď 13. nebo 14. říj-
na, do kteréhož zasedání pozván kudu
Feizl
Zimmermnann
Novotný
Feigl
17
article
Jak jsom se ještě téhož dne u pana architekta Gregora
dověděl, bylo vše, co pan Feigl tvrdil, smýšlenou
nepravdou, neb jmenovaný pán hrál se mnou ne-
důslojnou komedii, poněvadž dotyčná zásilka byla
den před tím dne 8. října odpoledne za-
dána firmě Schenker a spol., která pů
hodiny před zasedáním svoji zapeče
těnou nabídku podala. A tu se táži: 1. Srov-
nává se podobně beztsktní jednání s intencemi veře
ného Čslavu, jako jest pražský magistrát? 2. Jes
to správné, aby u veřejné korporace se zadávaly po-
dobné obchody bez vypaání veřujného konkursu?
3. Může se schvalovati takové jednání, jaké si de-
volil pan Feigl se mnou, tvrdě, že budu povolán do
komise dne 13. nebo 14. října, když dne 9. při roz-
mluvě se mnou ani jedinou poznámku neučini', že
byla zásilka již dne včerejšího, t. j. 8. řljna, jino-
stranně zadána? Pan Feigl jest patrně loutkou
v rukou měslského rady pana Novotného, který po-
slednější pracuje pouze ve prospěch svého zetě u tir
my Schenker a spol. 4. Proč jsem nebyl povolán do
zasedání dne 8. října a proč bylo firmě Schenker
a spol. oznámeno, kdy zasedání počíná a do kterého
okamžiku svou nabídku předložiti má? 5. Proč re
pan Novolný, když tento bod byl projednáván a cn
svého zetě protežovati nechtěl, pro tento okamžil
nevzdálil? 6. Proč celá vodárenská komise netrva!u
na tom, abych své pronosíce, které s mou oferlou
těsně souvisely, dle původního usnesení a die uji-
štění pana Feigla jí samé osobně předněsti mohl?
Gregor
Feigl
Novotný
Schenker
Novolný
Schenker a společenský
Schenker
18
article
Vždyť se jednalo o úsporu 60.000 K, důvod dosti
vážný a řádného uvážení hodný. Nedůvěřovala-li ko-
mise tomuto mému slibu, mohla přece žádati peněži-
tou záruku do určité výše, kterou bych byl zajisté
poskytl. 7. Proč bylo panem starostou opomenutoo
této výhodě, kterou jsem zabezpečoval, zmínku uči-
niti? 8. Proč se mně nedostalo žádné odpovědi niu
moji interpolaci ze dne 27. října m. r., jejíž otisk za-
slal jsem poučasně na městského radu pana Schi--
lera? Dále se táži, když bylo o tělo věci již dne
8. října rozbodnuto, proč se mi teprve dne 31.
řljna oznámilo, že nabídka mé soutěže byla
výbodnější? Mimo to se těži, jak jest to možné, že
zásilky rour do Toušeně vypravené vyplácí p. Feipl
nikoli fa. Scherker a sp.? Za takových okolností, když
si platí dovozné obec sama a veškeré mani-
pulace v konečné stanici sama obstará vá, c
mně však nikdy řečeno nebylo a kterážto okolnost
byla pro mou nabídku velice závažnou, pak jsem
mohl býti nejměně o 2 K na vagonu levnéjší, nebo
bych byl takto ušetřil botové zálohy na dovozné
cesty mých zřízenců, obstarávajících odevzdání zboží
Ze všeho vysvítě, že pan Feizl a městský rada pan
Novotný pracovali veškarým svým vlivem, abyeh
do komise povolán nebyl a aby zásilka
zůstala zabezpečena protežované německé firmá
Schenker a spol. Bude-li toto hospodářství na radnici
tímto směrem pokračovati, dočkáme se ještě, že
vlívem městského rady pana Novotného zařídí firma
Schi
Feizl
Novotná
Novotný
Toušeň
19
article
Schenker a spol. na radnici filiálku! Za roury se
zaplatilo o 230.000 K více, jen aby je nedostala nž-
mecká firma, ale nepatrný čovoz, na kterém bych
byl snad jako česká firma několik stovek vydělala
obec uspořila alespoň 60.000 K, ten se musil zadst
opět firmě německé. Vodá renská komise jednala ve-
lice ukvapeně, neb kdyby se byla v pravý čas
obrátila na někťerého poměry znalého odborníka
dala se společně s firmou Pojnt-a-Moussen na zá-
kladě vzájemné kompenmce přimá výjimečná sazla
až do Prahy vydobýti, čímž by se velice mnoho na
dovozném uspořilo. Velikou chybou jest, že v cn.é
vodárenské komisi nezasedá ani jediný obchodník
který by v podobných pípadech jednal zajisté pro
zíravějí. (Uveřejňujíce tento projev pana J. Kosty
připomínáme jen, že věc zavdala již podnět k vy
šetření nesprávnosli v něm vyzpačených. Česká ve
řejnost očekává, že pan starosta dr. K. Groš, epětně
důvěrou sboru vyznamenaný, postará se, aby věc ne
trrěla průtahem a aby dle výsledku zavedeného li-
zení učiněna byla přítrž nepřístojnostem, české živ-
nostníky tak cilelně poškozujícím, Red.)
— Večer rukopisných novinek pořádá dnes
ústřední spolek českých žen. Predneseny budou no-
vinky: sl. Niny Jehličkovy, pp. Fr. Langera, A. Pro
vazníka, V. Šlěpána a Quido Maria Vyskočila. Ve
škerá čísla přednesou sami autoři. Začálek o 1,8
hod. več. v sálech spolku ve Spálené ul. č. 34. Hoste
vítáni. Vstup volný
— Výdej jízdních llstků na nádraží cís. Prantiška
Josefa v Praze. Počínajíc dnem 9. března t. r. vydá
vati se budou na nádraží císaře Františka Joseí
v Praze jízdní lístky a to již k ranním vlakům jen
u osobních pokladen zřízených v novém vesti-
bulu.
Schenker
J Kosta
doktor
K Groš
Ninos Jehličkův
František
Langer
Vyskočil
František Joseum
Praha
Pojnt
Reda
Prantiška Josef v Praga
20
article
— Konfiskace. »Hlasy Pokroku«, týdenník
ve Dvoře Král. n./L (red. Jar. Rydlo) byly zaba-
veny pro úvodní článek o válečném nebezpečí.
— vánice na Moravě. (Původní zpráva.) Ze
všech okresů Moravy oznamují se velké vánice sně-
hové. Napadly spousty sněho. Poblíže řek, které pře
několika dny způsobily zátopy a škody, očekávají se
nové katastrofy kdyby nastala náhle obleva. Nebe-
zpečí jest proto přiostřeno, jelikož na území při ře-
kách nalézají se spousty obrovských ledových ker.
Minulé dny byly rozstřelovány nakupené ledové hory
u Čertoryjí při Moravě, kteréž hrozily, že při oblevé
a stoupnuvší vodě na řece Moravě utrhly by tamní
most. Ledové pohoří u Čertoryjí je gigantické. Z Prostě-
jovska rovněž docházejí zprávy o silném sněžení
obavách. Při řece Švarcavě a Svitavě také leží spou-
sty ker až 11/2 metrů silných, kteréž jako balvany
vyčnivají. V horských obvodech těchto řek leží velmi
mnoho sněhu a proto obava vzrůstá. Při pramení
řeky Švarcavy a pak v krajích, kteréž mají sklon
k jejím břebům, leží místy 2—4 metry sněhu.
Král
Morava
Čertoryje
Švarcava
21
article
Senem zasypán. Alcisa Rožníčka, 38letéh
kočího z Nuslt č. 260, zjednal si rolník ke skládání
nena. Když přijel do Karmelitské ulice, zvrátil ne
pojednou povoz a náklad sena zasypal Rožníčka.
který utrpěl těžké vnitřní zranění. Po první pomec
byl v ambulančním voze záchranné stanice odvezen
do všeobecné nemocnice.
— Zmizelý továrník. Richard Lokesch, majile
tovární firmy Ed. Lokesch a syn, která se v posled
ních dnech stala insolventní, zmizel z Prahy
Pátrání po něm nemělo dosud výsledek. Zmizelý
jest 40 roků starý, ženatý a otec dvou dílek. Dluby
jeho závodu činí 600.000 K.
— Zlodějské historky. Paní Josefa Valkounová.
manželka truhláře ze Štitného ulice č. 27 v Žižkově
oznámila policejní hlídce, že neznámý mladík její
5leté dcerušce Marii zlaté náušnice z oušek vyvlékl.
Zloděje zpozorovala sousedka Barbora Hrubá a po-
psala ho tak obšírně, že záhy byl zlodřj vypátrán.
Sen
Alciso Rožníček
Rožníček
Lokesch
Valkounová
Marie zlatý
Hrubá
karmelitský ulice
Praha
Štitný ulice
Žižkov
všeobecný nemocnice
Ed
22
article
Seděl v kavárně ve Štítného ulici čís. 19 a zjištěn
v něm 18letý zlatnický pomocník Josef Vovorský z
Zižkova. Zloděj se přiznal, že náušnice odcizil a za
80 hal, je prodal jistému zlatníkovi, kde byly za
baveny.
— Koněm kopnut. Nedaleko usedlosti »Spiritky«
na Smíchově vyhodil jezdecký kůň a kopl do čel
kočího Frant. Smrčku ze Smíchova čís. 139. Kočí.
který utrpěl dlouhou tržnou ránu, odebral se
k lékaři.
— Sebevražda neznámě. V Riegrových sadech
blíže ulice Třebízského na Král. Vinohradech, byl
včera večer nalezena mrtvola neznámé dívky. Zoufalá
sprovodila se ze světa střelou z revolveru, kterou
vypálila do pravého spánku. Dívka byla asi 22 roků
stará, prostřední postavy, měla světlé vlasy, oválový
obličej, šeděmodré oči, tupý nos a zdravé zuby. Na
hlavě měla hnědý klobouk s modrou stuhou, na sobě
červenou barchetovou bluzu a šedivě a černě pruho
vaný soukenný kostym, černé punčochy a šněrovací
botky. Mrtvola byla odvezena do úslavu pro soudní
pitvu.
— Výbuch gaselínové lampy. Holič Antonín Soldát
v Komenského ulici č. 40 na Král. Vinohradech, na-
plňoval gasolínovou lampu, která z nenadäní velm
silně vybuchla. Při výbuchu roztříštilo se devět tabuli
v oknech a pohovka se vzňala. Holiči náhodou se
nic nestalo. Za přispění hasičů byl obeň záhy uhašen.
— Nálezy a ztrály. V pálek odpoledne ztratil učen
v okolí Hybernské ulice štoček lokomobily. Nálezce
se prosi, by za odměnu odevzdal šloček ten v redakci
»Zvěsti«, Žižkov, Havlíčkova ulice č. 19..
Vovorský
František
Smrčka
Král
Soldát
Smíchov
Riegrův
Komenský ulice
Holič
hybernský ulice
Žižkov
Havlíčkův ulice
23
article
Různé zprávy
Různé zprávy
= Zakázaný tilul prince. Z Ber!ínn, 6. března
Policejní ředlelství zapovědělo nemanželskému synu
srbského krále Milana, Christičovi, který vy-
stupuje v cirku Schumannově jako střelec, aby s
zval princem. Zákaz vydán byl na přímé zakročení
srbského vyslance v Berlíně. Protest, podaný
Christičem, zůstal nevyřízen.
= Neštěstí v doku. Z Londýna, 5. března
Do nově stavěného doku v Birkenheadu vnikla
náble voda, při čemž se 16 osob utopilo. Tři osoby
byly zachráněny. Dvě z nich jsou však těžc
zraněny.
= Nešlěstí na dráze. Z Londýna, 5. března
Při železničním neštěstí, jež se přihodilo dnes do
poledne na jihovýchodní dráze u Tonbridge, byl
usmrceni, jak je nyní zjištěno, dva želez
niční úřadníci a dáma. Zraněno bylo
11 poštovních úřadníků, kteří nalézali se
při srážce v poštovním vlaku, jezdícím z Londýna
do Doweru.
= Kostel vykraden. Z Essenu, 6. března
Včera v noci vloupali se zloději do zdejšího katoli
ckého kostela sv. Petra, vyloupili sakristii a po
kladny na milodary a ukradli drahocenné kosteln
náčiní. Pachatelé, kteří zamčené kostelní dvéř
otevřeli dlátem, jsou posud neznámí.
Milan
Christič
Schumannův
Petro
Berlín
Londýn
Essen
24
article
= Proces hraběnky Kwilecké. V aféře podvržen
dítěle zemřelé hraběnky Kwilecké, kterou se zabýva
vrchní zem. soud v Poznani jako odvolací instan e
nastal náhlým úmrtím hraběnky nový obrat. Jak jit
sděleno, vydal poznaňský zemský soud na žalobe
manželky železničního zřízence Mevera o vydán
mladého hraběte Adolfa Stanislava Kwileckého pod-
mínečný rozsudek, v němž se hraběnce okládala pří-
saha, že r. 1901 v Berlině porodila dítě mužskébo
pohlaví, jež obdrželo jméno Adolf Stanislav Josef
Když hraběnka přísahu složila, podala žalobkyně ou
volání k vrch. zem. soudu, jenž mu vyhověl a ne
návrh záslupce žalobkyně nařídil rozsáhlý výslecl
svědků, jenž trval skoro celý rok. Když měl býl
v lednu vynesen rozsudek, navrhl obhájce žalované
noré důkazy, zejmena v tom směru, že žalobkyně
byla z třetí strany sliby a penězi svedena k žalobě
Návrhu bylo vyhověno a rozsadek odložen. Zatím
hraběnka zemřela a na návrh jejího obhájce rozhod
soud, žu se má řizení rastaviti. Proti tomuto roz
hodnutí podala žalobkyně stížnost s odůvodně ním
že proces má se vésti dále proti dědicům zemřelo
hraběnky. Nyní hude se říšský soud zabývali otázkou
jaký stav procesu byl utvořen braběnčinou smrli.
Kwilecký
Adolf
Stanislav
Adolf Stanislav Josef
Poznaň
Berlín
Mever
25
article
O rozvojl komunikací silnlčních va Fran
cii a o výsledku prvního mezinárodníio
kongresu silničního v Paříží r. 1908.
(Přednáška vrch. stav. rady p. Frant
Fialy ve spolku archítektů a inžený ro
v Praze.)
Ža neobyčejného zájmu a napjaté pozornost
četných posluchačů, mezi nimiž byli nejen členové
spolku, nýbrž i hoslé, zejmena zástupci okresních
zastupitelstev, přednášel o tomto zajimavém thematě
ve schůzi spolku architektů a inženýrů v královatv
českém, která se konala včera večer ve velkém sále
Měšťanské besedy pražské, vrehní stavební rada zem-
ského výboru království českého pan Frant. Fia la.
Schůzi zahájil a shromážděné uvítal předsed
spolku stav. r. p. Šantrůček, jenž především vě-
noval vzpomínku dvěma zesnulým čienům spolku
sice p. Vincenci Tieblovi v Táboře, místopresi-
dentu Obchodní a živnostenské komory, zemskému
poslanci a členu mnoha korporací, jakož i tragickou
smrtí předčasně skonavšímu p. Václavu Holečkovi.
archilektu a staviteli, členu obecního zastupitelsiva
v Břevnově. Shromáždění vyslechlo obě posmrtní
vzpomínky stojíc.
Z dalších sdělení předsednictva sluší uvésti, že
stálá delegace, vykonávajíc usnesení V. sjezdu rakou-
ských inženýrů a architektů ve Vídni, příkročila
k akci, směřující ke zřízení jednotných ško
středních, jichž absolventi bez jakýchkol
dalších doplňovacích zkoušek by byli
oprávněni ke vstupu na vysoké školy všech
druhů a měli možnost dosáhnouti všech míst, kde
vyžaduje se průkaz způsobilosti pro studia vysoko-
školská. Stálá delegace obrátila se na spolek přípi-
sem, v němž se žádá, by akci tuto podporoval. O způ-
sobu, jakým se to stane, rozhodne představenstvo
v nejbližší schůzi.
Na to ujal se slova vrch. stav. rada p. Frant.
Fiala
František
Šantrůček
Tiebl
Holeček
Paříž
Praha
Tábor
Břevnov
Vídeň
spolek architekt
spolek stav . r . p
živnostenský komora
26
article
Fiala, jenž podal nejprve podrobný výklad o sil-
ničním hospodářství francouzském od XVI. století.
Pojednávaje zevrubně o vývoji komunikací silničních
ve Francii, pravil, že silnice měla již od pravěku u
národů kulturních nemalý význam a dle toho byla
jí také zvláštní péče věnována. Sledujeme li vývin
silničních staveb v posledních stoletích, tu sbledá
váme, že to byli Francouzové, kteří již ve století
XVII. započali své komunikace opravovati a nové
stavěti, tak jak to právě vědomosti technické umo-
žňovaly. Zvláštním zákonem z r. 1776 byla také již
šířka hlavních komunikací stanovena. V roce 1747
byla založena první odborná škola (L' Ecole des
Ponts et Chaussées) pro výchovu odborníků v oboru
staveb mostů a silnic, kterou zřídi! proslulý inženýr
Perronet, klerý svými bohatými zkušenostmi prakti-
ckými velmi skvělého výsledku docílil. Vědomosti
v oboru tomto stále se zdokonalovaly a přispěly
v netušené míře k vyškolení řádného sboru prakti
ckých stavitelů. Na základě zkušeností nabytých zří-
zena byla r. 1791 »L' Ecole polytechniqne d'Ecol
centrale des traveaux publique«. Později založil dr.
Fiala
Francouz
L Ecole
Pont
Ecol
Francie
Perronet
27
article
Monge »L' Ecole des Ponts et Chaussées«, dle kte-
réhož vzoru dr. Gerstner založil pražský zemský
ústav polytechnický.
Rečník vylíčil pak podrobný vývin komunikac
francouzských od r. 1552. Pro posouzení tehdejšího
stavu silnic jest zajímavou okolnost, že první kočár
si pořídil král Jindřich IV. v r. 1590, který měl spo-
lečně s královnou. V jednom přípise sděloval král
svému ministroví Sullvovi: »Nemohu vás dnes na-
vštíviti, poněvadž manželka si v mém kočáře vyjela.e
V r. 1675 byla dlážděna první silnice z Paříže do
Orleansu. V r. 1776 byl radou národní vydán zvláštní
zákon o slavbách silnic. R. 1780 obnášela délka
silnic ve veřejné správě se nalezajících 40.000 km.
V pojednání Angličana Arlhura Younga o komunika-
cích francouzských, který r. 1790 Francii navštívil
dovídáme se: »Neznám nic, co by více překvapilo
cestujícího, nežli hlavní silnice languedocská.
My nemáme v Anglii ani zdání o těchto krás-
ných, mistrných dílech, ona] jsou skvostná a maje
státní. Policie na těchto silnicích jest vzorná, nebo
nepotkal jsem ani jediného vozky, který by spal.e
Dekretem z r. 1811 roztřídily se veškeré zilnice na
Monge
L Ecole
Pont
doktor
Gerstner
Jindřich Iva
Angličan
Paříž
Orleans
Anglie
km
Arlhura Young
28
article
národní a deparlementální. Zcela zvláštní péči vš-
noval Napoleon I. slavbám silničním; on měl vž j
na zřeteli význam velkých komunikací pro dopravu
vojska a pro zabezpečení nadvlády v zemích zabra-
ných (anektovaných). V posledních 20 letech bylo
odevzdáno veřejné vozbě nových silnie 70.000 km
a ve stavbě jest ještě 170.000 km. Od r. 1871 —190
bylo celkem na stavby silnic vynaloženo 10 mili-
ard franků. V rozpočtu veřejných praci na r. 190
praeliminováno: 1. na udržování silnic a mostů
29,940.000 franků, 2. na udržování silnic v Paříži
3.000.000 franků, 3. na opravy silnic národních- (auto-
mobily poškozených) 4,025.000 franků. V Paříži bylo
dne 1. ledna 1904 ulic dlážděných 5 674.440 me
štěrkovaných 1,214.850 m2, špalíčkových 1,852.950 mi
a asfaltovaných 410.295 m2 (mimo chodníky).
Paříž
I štěrkovaný 1,214
km
m 2
29
article
Zmiňuje se obšírně o dopravnictví v Paříži, uve-
dl řečník, že dopravu osob obslarává tam 1. malá
okružní dráha, založená na obvodu města a mající
délky 34.10 km., 2. podzemní dráha »metropolitane
81.225 km. dlouhá, která je zařízena na pohon elek-
trický a jezdí rychlostí 35 km. za hodinu. Stavba
stojí 3 mil. franků za 1 km. Vlaky jezdí v interva-
lech 2—3 minutových a od 5. bodiny ranní až do
12 hod. 30 min. v noci. Poplatek je stanoven za I.
tř. 25 centimů, za II. tř. 15 cent. 3. omnibusy, které
jezdí celkem na 74 tratich, 4. tramvaje (63 tratí),
5. aotobusy (omnibusy s pohonem elektrickým)
V celku pojiždí 150 vozů na 7 tratích. Tento
způsob dopravy se právě zavádí; 6. fiakry (voiture
de place), jichž jest 15.000; 7. automobily » de place«.
kterých pojíždí dnes již 1900 po ulicích pařížských
rychlostí 15 km. za hodinu. Dne 30. dubna 1907
bylo v Paříži veškerých povozů k dopravě 230.000
z těch bylo: 2996 vozů omnibusových, tramvajových
a automobilových, 15.000 fiakrů, 35.000 automobi ů,
164.995 cyklistů, 74.000 vozů pro obchodní a pra-
myslové účely a 10.000 vozíků ručních pro dopravu
menších nákladů. Pokud se projeté dráhy týčě.
rovnala by se na př. délka projetých tratí všemi
omnibusy v Paříži za tři dny vzdálenosti měsíce o
země, t. j. kdyby vyjel omnibus v neděli ráno z Pa-
říže, dorazil by v úterý večer na měsíc. Neštěstí
jsou na ulicích pařížských velmi častá, tak bylo
r. 1907 vozidly usmrceno celkem 223 a zraněno
16.755 osob. Z těchto 223 nešťastných bylo usmrceno
tramvají 85, omnibusy, fiakry a vozy s potahem
koňským 8, automobily 55, cyklisty 5
jít plac
Paříž
km
cent
voiture jít plac
fiakr
30
article
Pan přednášející pojednal po té důkladně a ze-
vrubně o stavbě a udržování francouzských silniea
ukázal na neobyčejnou činnost, kterou Francouzové
po té stránce vyvíjejí, načež přešel ku podání zprávý
průběhu a výsledcích mezinárod
niho kongresu silničního v Paříž
r. 1908, k němuž byl, jak známo, vyslán zemským
výborem království českého.
Francouz
Paříž
31
article
Průběh kongresu, klerého se zúčastnilo 27 stálů
počtem 2250 členů, byl velice poučný a pozoru-
hodný a korunován byl sjezd také skvělým vý
sledkem.
Konalo se celkem šest odborných přednášek, v
kterých byly zevrubně veškeré otázky projednány.
pořádaly se vycházky ku provedeným pracím v Pa
říži, ve Fontaineblau, Versaillesu a na konec v pří-
mořských Alpách, týkající se vesměs nových ná-
vrhů na upravení budoucí sil nice
které veliký sbor francouzských inženýrů »des Ponts
et Chaussées« na ubájení velké idev, zmodernisovatí
jízdní dráhu silnice, se zdarem za nejtěžších pod-
mínek během několika let podnikal.
Silnice ve Francii, které se od r. 1839, od za
vedení válení jizdní dráhy, ve vzorném stavu nalé-
zaly, utrpěly novými vozidly značnou újmu. Nynější
úprava jízdní dráhy, jež z různých látek sestává,
neposkytuje žádané pevnosti a trvanlivosti. Zvláště
silnice štěrkované, které za normálních poměrů při
velmi čilé vozbě v průmyslových krajích při po-
jiždění velmi těžkými náklady vydržely 5—6let, opo-
třebují se při pojíždění automobily v době
velmi králké. Vzorně upravená jízdní dráha z nej-
lepšího kamene vydrží solva dva roky, z lálek
méně pevných upravená, a těch jesť ve Francii více.
vzdoruje sotva rok. Zejména jsou to nákladn
automobily, jichž jest dnes již velké množství
v užívání, které v míře netušené jízdní drábu nejen
štěrkovaných, nýbrž i dlážděných silnic ručí.
Pont
Chaussées
Francie
32
article
Nynější ministr veřejných prací Barthon, který již
po několik let řešení otázek silničních sleduje, vy-
slihl záhy ono velké nebezpečí, jež vzorným fran-
couzským silnicím z tohoto rozmachu automobila
vzniknouti může, věnoval velké obnosy, aby se vo-
zovka upravila tak, aby i nejvyšším požadavkům
vozby vyhovovala, aniž by se lím nové moderní v -
zidlo ve svém vývinu omezovalo,
Na mezinárodním kongresu odborníků v Paříži.
v říjnu 1908 konaném, byly pak veškeré olázky,
týkající se úpravy budoucí silnice a jejího udržo-
vání dopodrobna prostudovány. Pan přednášejíc
uvedl potom doslovně usnesení kongresu o předlo-
žených mu olázkách, zejména pokud se týkají stavby
a udržování silnic, prostřadků proti opotřebování
silnie a proti silničnímu prachu, silnice budoucnosti
dopravy a provozu, úpravy poměru silnic a podniků
pro dupravu vozidly atd.
Ke konci popsal řečník za promítání asi 50 svě-
telných obrazů zajímavým a velmi poučným způ-
sobem prohlídku pařížských komunikací, účastníky
kongresu dne 13. října 1908 konanou. Obrazy tyto
názorně doplnily jeho poulavou a vysoce zajl-
mavou přednášku, která odměněna byla bouřlivým
potleskem.
Předseda stav. rada p. Šantrůček vřelýmí
slovylpoděkoval vrch. st. r. p. Flalovi za jeho vý-
klady a ježto doba pokročila, prohlásil, že rozprava
o přednašce této konati se bude ve schůzi příštl.
Tím byla schůze po 11. hod. noční skončena.
Šantrůček
Paříž
33
article
Divadlo.
Divadlo.
+ Předsednictvo Družstva českého Národního
divadla v Brně oznamuje členstvu, že v odročené
mimořádné valné hromadě bude pokračováno dne
13. března t. r. o 6. hod. večer ve velké dvoraně
besedního domu. Každý člen obdrží zvláštní po-
zvánku, která bude zároveň legtimací, bez níž ne-
bude nikdo na valnou hromadu připuštěn. Kdo by
4 dny před valnou hromadou pozvánku neobdržel
žádá se zdvořile, aby ji ihned reklamoval.
Brno
český národní divadlo
34
article
Poslední zprávy.
Poslední zprávy.
Předsednická otázka v poslanecké sněmovně.
Z Vidně, 6. března. V parlamentě bylo
dnes počitáno, že se sežene pro dra. P at-
taie hlasů asi 280, prázdných lístků hlasu-
vacích že bude odevzdáno na 230.
Porady poslanců.
Z Vídně, 6. března. Český klub koná
schůzi 9. t. m. o 3. hod. odpolední.
Český klub agrární koná schůz
9. t. m. o 9. hodině ranní.
Klub poslanců katolřeko-ná-
rodních koná schůzi 9. t. m. o 1411. hod.
ranní.
Uhsrská krise.
Z Pešti, 6. března. S velikým zájmem čeká
se pondělní schůze maďarské strany neod-
vislosti. Několika členy se připravuje tento
nůvrh sprostředkovací: 1. Bude-li
zmařena banka kartelová, budiž zřízena s a mo-
statná banka uherská, zároveň budiž
Košut ujištěn neochvějnou důvěrou
strany. 2. Strana odsuzuje útoky Gabriela
Ugroně na její taktiku.
Volební oprava v Uhrách.
Z Pešti, 6. března. „Egyetertes“ oznamuje
z bezpečného pramene, že císař bude žádati od
nové vlády maďarské, aby ve smyslu paktu ještě
v nynějším zasedání říšského sněmu uherského
provedla volební reformu.
Hlasy z Anglie.
Z Londýna, 6. března. (K. k.) „Morning.
Post“ píše: Přání Rakousko-Uherska, aby Srb-
sko pohnuto bylo ještě zice k upuštěn
Ugroň
Srb
Vídeň
Pešť
Uhry
Anglie
Londýn
RakouskoUhersko
poslanecký sněmovna
Český klub
statný banka