Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobotu 6. března

ebo

Číslo 65.

Na ranní avečerní listy před plácí se V Proze v administracii na měslc. . . . . . 9 K —h na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsle na čtnrt ieta: . . . K oh ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštoui na měsle na čtert iech . . . . k 0h dvoji zásilkou na měsic. . . . . . 3 ky so h na čtvrt lota . . . . 1 K 40

ovotlsle nne

Prmi daní. V drobném prodojit ranní číslo o sobě . . za sh večerní . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . ie večerní . . . . . . . . 5 h lnaeráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3 Tam nacházsjí se tél rodakce. tiskárna a sxpedice Národních Listů Rukopisy se nevracoji.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Předsednická otázka v poslanecké sněmovně říšské rady. Z Vídně, 6. března. V parlamentní budově bylo dnes již viděti, že zasedání říšské rady jest na blizku. Bylo tam bezpočetně porad jednotlivých skupin, které se vesměs zabývely otázkou předsednietva. V této záležitosti uveřejnil posl. P. Korošec ve dnešních ranních listech prohlášení, že by Chorvaté a Slov inei nedovolili žádnému svému stoupenci, aby vystoupil jako kendidát pro hodnost předsedy, poněvadž nechtějí se dostatido koníliktu s křesťanský- mi sociály. Slovinský klub, ač tou dobou jest utlačován křesťanskými sociály, cení přece porozumění, jež tito vždy osvědčili pro jiho- slovanskou otázku, což ukladá Slovincům po- vinnost, vyhýbati se všemu, co by mohlo býti pokládáno za nepřátelství ke křesťanským soci álům. Toto prohlášení nazváno bylo členy „Slo- vanské jednoty“ za naprosto samovolné a netaktni. Kromě toho bylo konstatováno. že k takovému projevu ho nikdo nezmocnil. Aby se porozumělo dosahu osvědčení toho, bu- diž konstatováno, že napřed postaven byl jak společný kandidát „Slovanské jednoty“ bývalý ministr dr. Pacák a když odmítl, navrhoval posl. Mastálka buď posl. Šusteršiče nebo dv. r. Ploje a když ani tito nechtěli, navrhoval P. Šilinger nynějšího předsedu sněmovny Pogačníka, proti kteréž kandidatuře neozval se nikdo z Čechů, nikdo ze Slovinců a nikdo z Chorvatů. Proto pokládána byla mlčky za akademicky přija- tou. Projev P. Korošce jest docela nemíst- ným nadbíháním dru. Pattaiovi zvláště a křesťanským sociálům vůbec a jest opětným důkazem, že slovinští klerikálové jako vždy v minulosti také v přítomnosti mají blíže ke klerikálům a zpátečníkům, nežli ke Slova- nům

Z Vídně, 6. března. Posl. dr. Patlai mešká celé dni v parlamontní budově, sháněje tam hlasy pro sebe. Byl tam také dnes a měl rozmluvu s místopředsedy poslanecké sněmovny Pogačníkem a Pernerstorfrem. Z Vídně, 6. března. Na pondělí večer na 5. bodinu svolána jest purlamentní komise „Slovanské jodnoty“ ku poradě o přodsednietvu Z Vidně, 6. března. Místopředseda posla- necké sněmovny Pogačnik, jenž nyni spra- vuje úřad předsednický, svolává konferen- ci předsedů všech klubů ku poradi na úterý na 3. hodinu odpolední. Na této po- radě projednávati se budou všechny for- málnosti, souvisíeí s ustavením sněmovny, ale jest nepochybno, že dostane se na přetřos také otázka předsedni- ctva. vobele Z Vídně, 6. března. Poláci a sociáln demekraté ve příčině volby presidia posla- necké sněmovny a ve příčině výborů a jejich funkcionářů trvají souhlasně na zásadním stano- visku, aby bylvůbeca nacelé čáře ob- noven stav dřivější, to jest stav, jaký byl při uzavření řišské rady 5. února, také aby mezidobí od onoho dne do 10. března ve slo- žení předsednictva a ve složení jednotlivých vý borů nebylo patrno a zmizelo boze všech stop. Protože Poláci jsou odhodlán hlasevati pro dra. Pattale jako před sedu sněmovny a protože dále Ukrajine jednati budou stejně a protože konečně soci ální demokraté nejspiše se usnesou posl. Per nerstorfra tentokráte kandidátem pro hodnost místopředsedy nejmenovati, vyskytl se dnes o polednách zcela vážný a opravdový plán, aby všichni Čechové, Slovinci, Chorvaté, sociální demokraté, Vlachové, Starorusové a židovšt poslanei bez rozdílu příslušenství svého k jed- notlivým stranám odovzdali při volbě předsed- nické prázdné lístky hlasovací.

Porady poslanců. Z Vídně, 6. března. Posl. dr. Pacák a Ma- štálka měli dnes o polednách poradu napřed s mistopředsedou Pogačnikem, potom s místo předsedou Pernerstorfrem a konečně s před- sedou kola polského drem. Glabiňským. Žadostinčinění Abrahamowiczovi. Z Vídně, 6. března. Ze Lvova felegrafují Voličové městského okresu, který byl dosud Abrahamowiezem zastupován, jsou odhodláni voliti Abrahamowicze znova d poslanecké sněmovny, také kdyby byl povolán do sněmovny panské. Podle »Ga- zetty Narodowe« chtějí poslanci polští Abraha- mowiezovi nyní, když podrobil se vůli kol polského, dáti zadostiučinění. Buď kartelové banky nebo sa mostatná banka uherská. Z Pošli, 6. března. »N. Pester Journal- oznamuje, že Košut se pronesl takto: »Tak kdyby nemělo jednání obou vlá o kartelových bankách výsledku žádoucího, nebylo by žádné příčiny k zoufalství neboť v tomto případě bych já s Apponyem šel k císaři a podali bychom mu rozklady o zří- zení samostatné banky.« Zvláštní pokula. Z Lublaně, 6. března. Slovinský redaktor Ekar dostal berní administraci něme cko výzvu ku placení. Ekar ji nepřijal, na mitaje, že dodání německé listiny úřadní Slovine jest vědomým porušením ústavy. Pro tento výrok byl žálován a okresní soud je- odspudil ku pokutě 10 K z toho dů- vodu, že nemůže připustití žádného důkazu pravdy pro výtky, že státní základní zákony byly vědomě porušeny.

Bankovní otázka v Uhrách. Z Pešti, 5. března. (K. k.) Uh. tel. kor. kano. sděluje: Některé zdejší listy přinesly opětně zprávu, že prý v nedávné schůzi b an- kovního výboru odvrátil předseda posla- necké sněmovny šl. Justh ministra obchodu Ko- šula od stanoviska, jež ministr původně zaují- mal a že předseda šl. Justh měl prý rovněž na ministra obchodu vliv, pokud jde o řeč, již ministr pronesl v bankovním výboru. Oproti tomu se prohlašuje, že ani tato zpráva ani po- známky k ni přičiňované, nezakládají se n pravdě a jsou pouhými smýšlenkami. Ministr obchodu Košut hodlal sice podati ve schůzi bankovního výboru resoluci, avšak po poradách se svými ministerskými kolegy od toho upu- stil, když členové vlády se usnesli, aby jmé- nem vlády podal ministerský předseda dr. We- kerle ve schůzi bankovního výboru ono prohlá- šení, jež také skutečně pronesl. Řeč, prone- sená ministrem obchodu Košutem v bankovním výboru, byla výsledkem porady, již měl se svý- mi ministerskýmí kolegy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 6. března. (K. k.) »Wr. Ztg.« oznamuje: Císař jmenoval vlastnoručním listem ze dne 4 března t. r. tajného radu Alfreda knížete Windiseh-Graetze předsedou tajné rady Maxe Egona knižete Fürsten- berga a Aloisa knížete Sehönburg H ar tensteina místopředsedy panské sně- movny říšské rady na dobu příštího zasedání říšské rady. — Císař propůjčil bezplatně roz- hodnutím ze dne 3. března t. r. ttul dvorniho rady radovi vrchního zemského soudu v Mostě Ednardu Ballingovi, odcházejícímu na vlastní žádost do trvalé výslužby.

Plavba Llovdových parníků. Z Terstu, 5. března. (K. k.) Tyto Lloydovy parníky odpluly 4. t. m.: »Marie Valerie z Port Saidu do Torstu a »Thalia« z Korfu do Kandije. Jaurésův projev. Z Lyonu, 5. března. (K. k.) Na zdejš voličské schůzi odmítl Jaurés útoky, podnikané na socialisty a pravil: Jsme internacionalisty avšak též nejlepšími vlastenci a blahopřejeme si tudíž se zřetelem na krise na Východék rozřešení marocké otázky. Socialisté zabránil rovněž rázným svým jednáním hroznému evrop- skému konfliktu. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 5. března. (K. k.) Dolní sně- movna schválila v druhém čtení 141 hlasy proti 108 tak zvanou »Daylight-Saving-Bill«, Zákonem tímto má se od konce dubna až do konce září oproti času v Green- wichu počítati veřejný čas o ho- dinu napřed. Timto opatřením má lid z dne získatí hodinu ke svému odpo- činku a zotavení. Jest málo naděje, že tato předloha bude v tomto zasedání uzákoněna. Vojenská reforma v Belgii. Z Brusselu, 5. března. (K. k.) Poslanecká sněmovna schválila 76 hlasy proti 75 návrh. aby pro vojenskou reformu zřízena byla anketa. Revoluce v Persii.

2 Teheranu, 5. března. (K. k) Reuter. k. oznamuje: U Tavrizu docbází denně k větším bojům. Včera obsadili stou- penci šachovi předměstí, byli vsa k re v- lucionáři prudce napadeni a za- hnáni, Revolucionáři mnoho z nich zajali a ukořistili jedno dělo. Vojsko šacho vo bylo zahnáno na několik mil, ob- kličuje všsk i nadále město, v němž jeví se citelný nedostatek potravia. Severní Amerika příčinou dalšího zhrojení Anglie. Z Londýna, 6. března. (K. k.) Hlavní tajemnik pro Irsko Birrell dovozoval ve včerejší řeči, že prchlášením Tafta o zbrojeni Spojených států byly otreseny některé z nejlep ších nadějí lidstva, neboť z projevů tčchto prý vysvitá, že dokonce Amerika hodlá se přípojiti k r- dám ozbrojených států a že chce vydržovati velké lodstyo a mohutné vojsko. Anglie musí prý tudíz rovněž pečovati « to, aby její pobrež zůstalo bez pohromy a musí věnovati na obra- nu velké obnosy. Velky chrám na památku ruských vojíně, padlých v Mandžursku. Z Potrohradu, 6. března. (P. t. a.) V reskriplu. zaslaněm ministerskému předsedovi, se praví: Car jsa pamětliv ruských bojovníků, kteří hrdinně padl za čest vlasti na nivách mandžurských, poroučí, aby založen byl zvláštní výbor, klerý by za- vedl všeruské sbírky a zbudoval na pa- mátku ončch bojovniků kathedrálu. Tenlo výbor bude pod protektorátem carevny, slejně jako loňského roku za přodsodnictví královny řeck založený výbor na uciění památky ruských námoř- níků, kteří zahynuli v námořní bitvě u Čušími.

Rifaat paša v Pelrohradě. Z Potrohradu, 6. března. (K. k.) Turceký mlniinl zahraničních záležitostí Rifaat paša vykonal návštěvu na rakousko-uherském velevyslanectví. Sullán do tureckého parlamentu. Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Jak se dovlilá mledoturecký „Tanin“, přijde sám sultán do posla- necké sněmovny, aby přečell tu výnos, kterým se za. sedání parlamentu prodlužuje o tři měsíce, Parlamentní situace v Portugalsku. Z Lissabonu, 5. března. (K. k.) Ačkoli stoupenci vlády ujišťují, že kabinet bude míti v parlamentě většinu, očekává se přece, jak se zdá, ve všech po- litických kruzích, že zasodání bude pohnuté. Liberální Blok bude se snažiti společně s republíkány připravo- vati vládě oblíže. Konservativní blok podporuje vládu Debata o adrese, v níž odpovidá se na trůnní řeč Bude v obou sněmovnách míti velmi pohnutý průběh

Krise na Balkáně.

Nový obraz situace. Balkánská krise vstupuje, jak se zdá, do nového a velmi zajímavého proudu. Srbská nóta, kterou velmoci jakožto přesnou odpověď na svoje zakročení očekávají, není dosud známa. Dle souhlasných zpráv s různých stran nalezá se tato odpověd nyní v Petrohradě, kdež jejt obsah i slovné znění bedlivě zkoumají. Až bude ruskou vládou po obou stránkách schválenaa dle potřeby snad také opravena, rozešle ji srbská vláda všem zúčastněným velmocem. Je-li tomu skulečně tak, přejímá nyní Rusko za srbskou nötu zodpověd- nosta vstupuje do popředl diplo- matické akce. Srbsko stálo by pak v druhé řadě za nim. Některé čelné orgány evropské považují to už také za jisté a sdělují, že n evropské konferenci Rusko sam srbské požadavky ohlásí a zastu povati bude. Francouzské ministerstvo za- hraničních záležitostí soudí — dle oſieiosní te legrafické zprávy z Paříže — že se Rakousko- Uhersko s touto změnou asi shodne a že mu snad milejší bude, vyřidí-li se takto celá věc rázem a najednou, místo aby se rozdrobila na několikero dalších vyjednáváni; ale oproti tomu prohlašují vládní orgány vídeňské, že Rakou- sko-Uhersko neustoupl od svéh stanoviska, dle něhož srbská oláz ka před forum evropské koníe- renee nepatří, nýbrž jenom přímým jed- náním Srbska s Rakousko-Uherskem vyřízena býti může, nějakému pakrozhoděí mu výroku konference že Rakousko- Uhersko žádným způsobem se ne podro bi.

Tolo stanovisko barona Aehrenthala je s do- statek známo a nepřekvapuje také, že ministr na něm trvá. Avšak dle mínění vlád ruskéa francouzské může toto stanovisko hájeno býti jen potud, pokud by šlo o ústupky, jlež Srbsku a Černé Hoře má učinit Rakousko, nikoliv však, když by šlo o ná- hrady s jiné strany. Tu pak vyskytl se návrh, aby Srbsko a Černá Hora dostaly tarri- toriální náhradu nikoli od Rakouska, nějakým pruhem bosenského územi, nýbrž v ten spůsob, že by Srbsko nastoupilo jakožto dédie Rakouska vsandžaku novopazarském to je st, že by nabylo v tomto sandža ku týchž práv, kterých tamRakou s ko- Uhersko požívalo až do připojení Bosny a Hercegoviny. Jiný, určitějsí návrh znl, aby Turecko Srbaku z au- jednané nájemné, tedy jak se řiká do »pachtu«, přenechalo pruh země, n kterémž by se zřídilo železni čn a jiné dopravní spojení, jehož Srb- s klo úsilovně se domáhá. Těmito ná- vrhy uvádí se na balkánské jeviště nová ofáz- ka, otázka sandžacká.

Jak se k této otázce Rakousko- Uhersko zachová, napovídá nóta, kterouž vídeňská vládal »Allg. Zlg « uveřejňuje ve formě telegremu z Berlfoa. V této domnělé depeši se praví: »Ačkoli je nade všechnu pochybnost jisto, že Srb-ko oproti RakouskoUhersku na celé čáře ustoupiti ochotno jest, vynořu- je se nad politický obzor nový mrak, totiž otázka sandžacká« »Když ondy Srbsko pojednou obrátilo, což se na obecně překvapení takřka přes noc událo, vnucovala se sama sebou otůzka, proč a jak se to najednou stalo? Slibilo-li Rur sko skutečně Srbsku, že ve spolku s Angli a Francil tureckou vládu přiměje, aby Srbsku v novopazarském sandžaku místo udětala, pak dosáhlo Srbsko toho, čemu Ra- kousko Uhersko celých třicet let bránilo, totiž territornálního pří- mého spojení Srbska s Černou Horou. Zdá se téměř nemožným, že by Rakousko-Uhersko k prove- dení lohoto plánu dalo svolení, ačkoli se popříti nadá, že se odporem proti ře- čenému sandžackému projektu diplomatické p- stavení Rakousko Uherska značně zhorší.« Vládní orgán vídeňský připomíná si tu, že baron Aehrenthal nedávno zaujal stanov isko: »Postoupí-li Turecko samo Rakousku Bosnu a Heresgovinu, není žádně třelí moci nic do tohos, a že tedy velmoci, jež srbské plány podporují, oštěp obráti a nýní řeknou: »Dá-li se Turecko, třebas penězi, získali, aby Srbsku v saindžsku novopazerském úslupky učinilo, není Ra- kousku nie do toho«. V té přičině pak spoléhají ve Vídni, že odpor proti sand- žackému projeklu do náležité formy uvede —

Německo. Nejdůležitější — nikoli zprávou, nýbrž udá- losti — dnešního dne jest, že dle úřadní vídeň- ské zprávy Rakousko-Uhersko svým vyslancem v Bělehradě hrab. For- gachem samo učinilo Srbsku po- zvání ku vyjednávání o hospodář- ských a obchodních záležitostech, to jest netoliko o obchodní smlouvě, nýbrž také o hmotných náhradách a ústupeích, j ež Rakousko-Uhersko Srbsku povo- liti ochotno jest za to, že se Srbsko zřeklo požadavku na postoupení části bosen- ského území. To je tah na diplomatické šachov- nici každým způsobem překvapující, ne- boť dle hrdých dosavadních prohlášení rakou- ských officiosů mělo a musilo se míti za jisté že Rakousko-Uherslo takovéhoto kroku samo nikdy neučini. Baron Aehrenthal učinil jej asi následkem nejnovějších zpráv z Petrohradu patrně proto, aby předem již zkřížil a ja ko bezúčelné zmařil všeliké přátel- ské nabídky na zprostředkování přímého jednání se Srbskem, jakož aby znovu ukázal, že Rakousko-Uhersko ž ád- né cizí intervence ve své záleži- tosti nepřipustí. Nastává nyní zajímavá otázka, jak na pozvání barona Aehrenthala od- poví Srbsko, které ještě dnešní výhláškou v Běle- hradě znovu prohlásilo, že svoje požadavky na zabezpečení srbské budouenosti považuje za záležitost velmocí a že věc svou také jenom na evropský soud vznáší.

Ra kousko nabízi samo Srbsku vyjednávání o hospo- dářských výhodšch. Z Vídně, 6. března. (K. k.) C. a k. vyslanec Bělehradě hr. Forzach dostal rozkaz, aby sdělil srbské vládě, že obě vlády mocnářství následkem chování se Srbska za posledních měsíců nejs ou ke svému politování s to parlamentár- ně vyříditi obchodní smlouvu se Srb skem. Dále učiní hr. Forgach sdělení, že rakousko- uherská vláda chová povnou naději, že Srbs ko. které, jak obecně se proslýchá, podle rady velmotl jest odhodláno změniti svou politiku v příčině Bosny a Hercegoviny, oznámi sem toto své rozhodnutí, jakož i svůj úmysl že chce udržovali s Rakousko-Uherskem přátelské sousedskě styky. Jakmile rakousko-uhersíjí vláda bude o tom vyrozuměna, bude ochotna z a há- jitivyjednávání o obchodntch a doprav- ních otázkách mezi mocnářstvímp a Srb- i Nebezpečí války neminulo. Z Berlína, 6. března. „Vossische Ztg.“ telegrafuj z Bělehradu: V peslaneckých kruzích prohlašují, že nebezpačí války daleko ještě nezmi- zelo Srbsko si zajisté války nepřeje, avšak ne- může se vzdáti spravedlivých svých nároků, jejichžle splnění jest živolní podmínkou pro srbský stát a kdyby Rakousko válku Srosku prohlá- silo, toto ji přijme. Nechať válka skončí jak koli, Srbsko v tomlo případě jako strana vyzvaná bude miti sympatie Evropy. Také všechny časopisy srbské trvají na tom, že v odpovědi Srhska nen žádné řeči o plné a skutečné resignae a také býti nemůze. skem.

Jak vzníkla pozlední srbská néta. Z Berlína, 6. března. »Loeal Anzeigru« telegrafují z Bělehradu: Poslední nóta srbské vlády vznikla v ten způsob, že Rusko vyzvalo Srbsko, aby se doroz umělo na všechen způsob sRakou- skem, Rusko pa« že se již o to po- stará, aby Srbsko v sandžaku no- vopszarském nabylo téhož práva, které tam mělo Rakousko. Rozschvění v Bělehradö. Z Bělehradu, 6. března. Pohy b vojska posllaného do vnitra ze m souvisejí s obavami vlády, z vzniknou v zemi nepokoje. Též oblá- šaný odjezd dvora ukazuje se ve světle jiném. Rozechvěni v Bělehradě je s vlelmi veliké. Situace kabinelu nynějšího pokládá se již za otřesenu. Valečná strana pod prvním dojmem zahraničních zpráv novinář- ských jest přímo konsternována. V k a s'i ně důstojnickém došlo na dnešek ke seénám velm podrážděný m. Smý- šlení čeli hlavně proti králi. Ko- runní prine si vede nyní velmi zdrželivě. e i z Bělehradu. 6. brezna. »Siampa« ozna- muje: Král Petr odjel do Kragu- jevce Ministerská rada schválila jeho odhod- lání zůstati s celým dvorem v Kragu- jevci dotud, dokud nebude spo Rakouskem urovnán. Podle ténož listu ministr vojenství Živkovič objednal v Ně- mecku 150 strojnlch pušek Maxi mo- vých.

Uveřejněná a hnod zase odvolaná vládní srbská zpráva. Z Bělehradu, 6. března. (K. k.) Dnes dopo ledne byla uveřejněna tato oficiosní zpráva V souvislosti s vyjednáváním, které mocno sti, jež podepsaly berlinskou smlouvu, vedly v tom směru, aby Srbsko v zájmu evropské- ho míru bylo pohnuto odvolat svůj požadavek, týkajíci sle od- stoupení jisté části bosensko-h er- cegovského území Srbsku a Černé Heře, vyložilo Rusko v úmyslu, aby vážnost a důstojnost Srbska plnou měrou byla zacho- vána, separátním přátelským krokem srbské vládě důvody, které je nutí k tomu, aby srbské vládě co nejdůtklivěji poradilo vyjadřiti se ve smyslu svrchu zmíněném, čímž by odpadl pod- nět k jakémukoli zakročení velmocí. Srbská vláda se usnesla vyhověti uvnitř hranic, které jsou dány zřetelem na srbské národní zájmy, těmto radám, k nimž dodatečně se připojily Anglie, Francie a Italie, a to každá z nich z vlastního popudu. Tím podala nový důkaz své mírumilovnosti a svého upřímného přání, aby zachovala plnou shodu s názory n snahami vel- mocí. Srbská vláda, která nemůže ani na to po- mysliti, aby se zřekla srbských aspirací v ja- kémkoli smyslu, potvrzuje poznovu, že v jejlch očich má bosensko-hercegovská otázka evropský ráz. Ujišťuje kategoricky, že věrně bude násle- dovati iniciativy, které se velmocí chopí za dal- šího průběhu této otázky, jakož i že vystříhá se každého podnětu ke konfliktu po tu dobu, eo

bude trvati tato těžká krise. — Jak se doda- tečně oznamuje, byla odvolána lato zpráva, když průběhem dopoledne přišla odpověď Ruska na prohlášení srbské vlády. Naproti tomu bude bě- hem dnešního nebo zejtřejšího dne uveřejněna nová, zevrubná oficiosní zpráva o ruském roz- kladu a o srbské odpovědi. Nový oficiosní Elas Německa pro Rakousko-UEersko. Z Karlsruho, 6. března. (K. k) „Suddeutsche Reichskorrespondenz“ oznamuje z Berlina: Za zprávami z Bělehradu nalézá se v tom tookamžiku ještěotazník, který však brzy musí býti smazán přesnějšími zpráva- mi o úmly slech srbské vlády. Jest správno, že zástupcům velmocí v Bělebradě by lo včera zodpovědnými srbskými stát- níky prohlášeno, že Srbsko nečíní žádných nároků na území, že poža das vek autonomie pro Bosnu a Hercegoví- nu považuje za vyřízený ústavním souhlasem Porty s annexí, že učinilo svědo- nitá opatření prati nemilým případům na hranicleh a že odvolalo vojenská opatření pro ten případ, že jest chráněno před úloky? Je-li to správně, pak není neslučitelno s důstojností Srbska, aby tako vá prohlášení učinilo také ve Vídni a úím urovnalo cestu k dorozumění. Dovodili jsme již. z spolupůsobení Evropy nemůže býti míněno v tom smyslu, aby velmoci jednaly jako zástu p ci Srbska ve Vídni. Žádná vláda neusilovala dosud o takovou úlohu a nemůže býti vážně mluveno o myšlence, že velmoci oznámí závazně přípovědi

Rakousko-Uherska v Bělehradě a že budou zárukamni těchto připovědí. Kritikové rakouské politikysi pončkuč příliš časně přivstali. Dokud Srb- sko trvá na svých protiprávních a ne- bezpečných požadavelch, nemohlo se mu ve Vídni vůbec vyjíti vstříc. Chráti-l skutečně a bude-li tentokrát mír Evropy zabezpečen proti různým tajným proudům, přísluší zásluha o to zvláště pevnosti a odhodlanosti vídeňského kabinetu a jeho vyzkoušené trpělivosti, K jeho věcné znajosti srbských poměrů možno míti důvěru, nikoli však k nejasné horlivosti intervenční politiky, jejíž celerem censeo v olázkách balkánských bylo vždycky vykorá- vání evropského nátlaku ve Vídni Proti cizím důstojníkům v tureckém čelnictvu.

Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) »Jeni Ga- zetla« útočí velmi prudce na vládu, poněvadž prý žádá o cizi četnické důstojní- ky, kteří prý v Makedonii ničeho nepořídili. List praví, že není proti povo- lání vynikajíeích odborníků, jako na příklad ge- nerála sl. Gojtze, avšak obléknou-li se důstoj- níci různých národností do tureckého stejno- kroje, aniž by znali jazyk a zemi, budou bráti jen vysoké služné, nikterak však neprospějí. Rakousko-turecká shoda v furenkém parlamentě. Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Protožev sobotních schůzích sněmovny projednávají se dolazy, bude se asi teprve v ponděli projedná- vati protokol o dohodě. Se srbské strany, jakož prý i s jiných stran agituje se v kruzích po- slaneckých, aby vzbuzena byla, pokud možná, silná oposice proti protokoluo dohodě, nebo aby rozpředla se aspoů prudká delba t a. Otázka náhrady pro Srbsko. Z Cařihradu, 5. března. (K. k.) Pokud jde o myšlenku, ventilovanou dopisovatelem »Ti- mesů«, aby totiž Srbsko bylo uspokojeno že- leznící v sandžaku novopazar- ském, pravi »Tanin«: Ma-li Srbsko obdr- žeti náhradu, pak by bylo nespravedlivo, aby Turacko bylo do této záležitosti zatahováno. Bylo by nespravedlivosti a přesahovalo by trpě- livost Turecka, kdyby mělo se Turecka zne- užívali, nebo kdyby Turecko mělo býti za- vázáno dáti Srbsku a Černé Hoře náhiradu, třebas jen povolením ke stavbě dráhy.

Rustí dobrovolníci do Srbska. Z Petrohradu, 6. března. (K. k.) Podle „Svělu“ odjel včera značný oddíl ruských do- brovolníků přes Oděsu do Srbska. Politický proces v Záhřebě. V Zábřebě, 4. března 1909, (Od zvláštaího zpravodaje »Národních Listů«.) Konečně je dočtěna unavující obžaloba. Vyplnil celý pořad. Vědělo se to a prolo účaslenství obe- censtva bylo velice slabé. Než dnes obžalovaní de soudního salu vešli, stali ve vestibulu a zpívali; ns, před náboženskou pravoslavnou píseň a potom chur- vatskou národní hymnu „Ljepa naša domovina“. Ob zalobu čtli předseda a votanti. Předseda četl jasným hlasem. Stále napomínal obecenstvo k tichu. Ce obža- loba obsahuje, už jsme popsali. Za zaznamenání stojí jen dvě dnešní příhody při čtení obžaloby volan- tem Maixnerem. Když bylo čteno míslo, v němž je obviňován dr. Alexandr Gjurič, tu on, vznětlivý, chu- ravý a nervosní nemohl se udržeti a zvolal: „To je lež!“ Byl předsedou napomenut a když po druhé dtal průchod svému rozhořčení, byl upozorněn, že bude ze sálu vyveden, Stejná scéna se odehrála při čicní obžaloby o „zločinech“ v Grubišpoli. Na přečtený text: „Bylo by dobře, kdybychom přišli pod Srb- sko“ jiný obžalovaný hlasitě zvolal: „To je ležrv a dostal důfku. Po přečtení obžaloby obhájce dr. Hinkov interpes loval předsedu proto, že soud žádnou odpověď nedal na protest obhájců, ač ho odmítnul. Předseda dává odpověď nyní. Trapně působí, že obžalovaní jsou obkloponi vě- zeňským dozorci, ozbrojenými puškami s nasaze- nými bodáky. Ti lidé přece ani jeden násilný sku tek nevykonali. Špatné svědomí se dopouští i přehmatů: je dán rozkaz na censuru telegramů. Tím se důkaz o vele zrádě neprovede; pravda přece průchodu najde.