2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. května 1901.
5
article
schválen. V úterý jest na řadě rozpočet mini-
slerstva vojenstvi.
Rozpočtový výborrakouské delegac
rokoval odpoledne o rozpočtu ministerstva zahra-
ničných věcí. (Referent markýz Bacquehem.)
Na dotaz předsedy del. Bärnreit hera
má li ministr co dodati k svému výkladu, uveřejně
nému v úřadních novinách vídeňských, odpověděí
ministr hr. Goluchowski, že nemá, ale chce
odpověděti zevrubně na případně dotazy.
Del. dr. Kramář: Uznávám, že úzké kontury
trůnní řeči výklady ministrovými v maďarské dele-
gaci doznaly barvy a života. Obraz byl poněku
temněji zbarven, ale doufám, že jest to více způso
projevu Jeho Excellence, jenž odhaluje nám po-
někud nešetrné temný horizont a který znepokojuje
veřejné mínění o nynější situaci, která zajisté k oba
vám nedala podnětu. Pan ministr nechtěl přece de-
mentovati trůnní řeč a bude tedy dobře, budeme-li
na mysli míti mírumilovnou mluvu této. Co se týká
otázky čínské, lze souhlasiti se skromnou zdrženli-
vostí zahraničného úřadu stejně jako se zásadou, že
musili jsme se zúčastniti, abychom se nevyloučili
z řady velmocí. Bylo by však zajímavo věděl, jaké
stanovisko zaujímá zahraniční úřad také ve skrov-
ných rozměrech své akce, poknd jde o čínskou
otázku, zdali totiž trvá na stanovisku politiky od
vetní, která došla pregnantního výrazu ve znám
řeči hunské, či zdali stojí úřad zahraniční na stano-
visku těch, kteří sice zjednati chtěli vážnost uraže
Bacquehem
Del
doktor
Kramář
jítmentovat
6
article
nému právu mezinárodnímu, ale jinak vůči těžkému
a nebezpečnému problému čínskému chtěli zachovat
onu obezřelost a umírněnost, která v otázce tak ob
tížné a pronikavé jest žádoucna a která přihlíží
nejen ku právu vyslanců, nýbrž také ku právu čín-
ského lidu, k jeho individualitě, k jeho dějinnému
vývojí a k jeho oprávněnému odporu naproti vnuco-
vaným poněkud dobrodiním evropské kultury. Vy
jasnění po této stránce bychom vděčně uvítali. Vše
obecně jest sdíleno přání, vyslovené ve výkladu
ministrově, aby zjednán byl záhy v Číně pokoj, ze-
jmena pak by těžce zkoušený průmysl kone
zmatků čínských příjal radostně. Také zabrání území
v Tjencinu v zájmu mezinárodního obchodu nevzbu
dilo nikde oprávněného odporu.
Čína
7
article
Naproti tomu však dlužno vyslovili se proti vý
kladům ministrovým o trojspolku a to tím více, že
nepostrádají vniterního rozporu. Uznávaje modern
světovou politiku, která se pořáde výhradně ulvářo
politikou hospodářskou a obchodní, ministr sam uznal
že formální dobro v oboru hospodářském nedá se
srovnati s blízkými politickými styky. Avšak pře
toto správné poznání ministr dospěl k překvapujícímu
závěru, že politické cíle dlužno klasti výše a že mus
býli jim podrobeny ohledy povahy bmotné. Zkušenost
při dosavadních zprávách obchodních, zejmena histo-
rie tak zv. klausule pro clo na víno nesvědčí pro
tento optimismus pana ministra. Slejně nesvědčí ná-
sledky italsko-francouzské obchodní smlouvy, první to
příznaky hospodářského konfliktu mezi Rakouskem
a Německem, o tom, že za všech okolností a všude
politické ohledy vítězí před hospodářskými. Že troj-
spolek není pokládán již jako věc samozřejmá, jako
nějaké axioma, nýbrž že k obhájení jeho bylo třeba
dlouhého rozkladu páně ministrova, kterýž ostalně
nebyl logickým a přesvědčivým, jest zajisté pozoru-
hodno. Naše stanovisko vůči trojspolku jest známo.
Rakousko
Německo
8
article
V prvním stadiu, kdy měl ještě aktivní dosah a kdy
jsme se musili báti osudných konfliktů, byli jsme
příkrými odpůrci trojspolku, ba později, když světovou
politikou protivy evropských zájmů byly méně ohro
ženy, méně aktuálními a kdy také naše dorozuměn
s Ruskem přibylo, stal se také náš odpor proti troj
spolku daleko chladnějším. Kdyby naše monarchie
spoléhajíc pevně a důvěry plně na dorozumění s Ru
skem a spoléhajíc také na svou důležitost pro evrop-
skou rovnováhu, při veškeré loyalitě k uzavřeným
smlouvám, prováděla sebevědomou, na všechny strany
stejně správedlivou politiku míru, neměli bychom za-
jisté žádné příčiny rozčilovati se pro další trvání troj-
spolku. Proti tomu se však obrátiti musíme, aby ze
spolku s Německem činil se článek víry, který jest
pro důstejnost a vážnost naší monarchie velice
škodlivý.
Rusko
Německo
9
article
Bylo by jinak možno, aby čelné noviny německ
hrozily, že Rakousko bez Německa bude vydáno
osudu, že se bude musit klidně dívati, jak Řusko
dobude Balkánu a na chrámu sv. Sofie vztyčí pravo
slavný kříž. Rozhořčen musil každý člověk odmít
nouti takové osobivé poručníkování, avšak u nás
neozval se žádný odpor, ba užilo se těchto hlas
jako argumentů proti odpůrcům trojspolku.
Více sebedůvěry a kritického smyslu pro stav
věcí, to žádáme také ze stanoviska trojspolkové po-
litiky. Jak možno, že u nás mohou se pronášeti ta
kové otřepané fráse? Což pak poměry na Balkáně
se nestaly již docela jinými? K vůli Cařihradu
mámeli vůbec nějakou příčinu býti znepokojeni
můžeme zůstati úplně klidnými.
Nejedná se již o to, zda Rakousko připustí, aby
Rusko obsadilo Cařihrad, nýbrž o to, zdali jes
v zájmu Rakouska a Ruska, aby Ně-
mecko hrálo v Cařihradě nespornou
roli protektora. To jest palčivá otázka, kterou
pociťujeme všude. Rakousko-ruská dohoda jest nejen
potřebou míru, nýbrž věcně přímo nezbytností pro
nás. Německo má rozhodující postavení v Cařihradě
navzdor klidu, který se zahostil, v otázce dráhy
bagdadské pracuje se dále, a náš druhý spojenec
Italie, pracuje v Albanii způsobem tak energickým
že bychom měli uvažovati o budoucnosti velmocen-
ského svého postavení. Vzhledem na moře jaderské
Hospodářsky, zejmena co do průmyslu textilního,
dělá nám Italie nejvělší konkurenci na Balkáně,
bude-li dále vyslavena italskými penězi černohorská
dráha, spadne nám bělmo s očí, třeba že pozdě
o pospolitosti zájmů s druhým naším spojencem.
svatý . Sofie
Rakousko
Německo
Balkán
Cařihrad
Rusko
Albánie
Italia
10
article
Naopak správná rakouská balkánská politika.
která pracuje k zachování stavu dosavadního, která
při tom zachovává přátelské styky ke všem balkán-
ským státům, je v hospodářském jich vývoji neruší
je z politických důvodů nešikanuje a žádá pro sebe
a svou hospodářskou politiku jenom blahovůli
zřetel na přirozené poměry, dnes více než kdy jindy
dá se uvésti v soulad s ruskou politikou na Bal
káně.
Při veškeré lásce k Slovanům, kterou vřele po-
ciťujeme, musí také ruská politika počílati s citem
samostatnosti a se snahou balkánských národů
Rusko nejspíše nikdy již neučiní svou politiku zá-
vislou na důvěře a vděčnosti balkánských národů
My Čechové byli jsme nositeli kultury v Bulharskt
a nyní se nás tam chtějí zbaviti.
Myslíme tedy, že postačí zásada ministrem pr
klamovaná v dřívějších zasedáních delegačních, zá
sada nezasahování do vniterných poměrů balkán-
ských států a pevná vůle dvou mocí nepřipustit
žádných nepokojů, aby klid byl trvale zaručen, tře
bas nejsou vyloučena překvapení, revolty atd.
Ovšem zůstanou jakési ssedliny. Stambulova
Milan nezmizí bez následků. Tím vzniká jakýsi ne
milý pocit, který snad také působil na výklad mi
nistrův.
Čecho
Stambulov
Bala káně
Rusko
11
article
Nikoliv marně jsme pronášeli svůj varovný hla
proti tomu, aby se balkánská polilika opírala o jed-
notlivá individua, nýbrž aby politikou přátelskou
lovalní a nedotěravou zjednány byly sympatie bal
kánských národů. Dřívější politika jest ta tam. Za
brání Makedonie Bulharskem je stejně zájmem Ru-
ska jako Rakouska. Oba státy mají stejný zájem
aby v Makedonií nastal konečně pokoj reformami
zavedením lepší správy. Vítáme důraz, který položen
ve výkladu ministrově na nezbytnost reforem těch
Ovšem nemůžeme se ubrániti obavě, že Turecko
spolehajíc na podporu Německa, odepře také nejne
zbytnější opravy podle známých vzorů, anebo do
vede je odročiti.
V příčině Srbska jest ovšem mluva výkladu mi
nistrova chladná, ale vítáme, že jest žak zdrželivou
a že se rány ještě nezacelené opět beze vší potřeby
nerozjilřují. Tato zdrželivost jest zajisté nejlepší
politikou a byla by bývala nejlepší politikou také
dříve. Naše výstrahy byly ovšem velkopansky odmí-
tány, ale skutečnost dala nám za pravdu. Jest to
ovšem útěchou, které nám nebude nikdo závidět.
Není žádné příčiny pochybovati o tom, že
správná, loyální a po stránce hospodářské veškerých
malicherných a mstivých chikan prostá politika za
všech okolností nejlépe zaručiti může naše přirozené
postavení v Srbsku. Správná a lidu přátelská poli-
tika v Bosně mohla by tomu vývoji býti ovšem jen
na prospěch. Je tedy mým skromným přeavědčením
že protiva, která byla německými listy úmyslně zve
ličována, jež poněkud předčasně již pochovávaly
rakouskoruské dohodnutí, zůstane jenom zbožným
přáním málo zdrželivého tisku německého. Myslime
tudíž, že dohodnutí trvá nezkaleně dále a jsme pře-
svědčeni, že jest pravým základem zahraniční poli-
tiky rakouské.
Makedonie
Bulharsko
Rakousko
Turecko
Německo
Srbsko
Boseň
12
article
Ten předčasný škodolibý výbuch radosti něme-
ckého tisku berlínského jest však zároveň pokynem
pro rakouskou politiku. Dohodnutí s Ruskem jest
eminentní zárukou míru a přece se podobá, že ně-
mecký tisk měl by toho želet, kdyby tak silná zá-
ruka míru se ztroskotala. Ale tu se zase ukazuje
pravá tvář pruského tisku. Podobá se pak, že hrozba
osamocením Rakouska, kdyby nebyla obnovena
smlouva s Německem, posuzuje se ve Vídni vážněji
nežli v Berlíně. Douláme, že ministr jasným a ne-
pokrytým prohlášením objasní úmyslně zatemněnou
situaci a že učiní přítrž všem pochybnostem
dalším trvání upřímného dohodnutí rakousko-
ruského.
Chci jen ještě vyložiti naše názory o poměru
Rakouska k Německu. Jako opravdoví přalelé míru
nechceme zajisté, aby Rakousko bylo k Německu
v nějakém poměru nepřátelském. Třeba uznáváme
že přílišné klonění se k Německu, které provozuje
bouřlivou světovou politiku, by mohlo uvésti Ra-
kousko často do svízelného postavení a třeba sam
dobře vidíme, že Německo svou politikou v Cařihrad
a v Malé Asii obrožuje skutečně a přímo naše ho-
spodářské zájmy životní, věříme nicméně, že loyalní
a přátelský poměr k Německu náleží k pevným zá-
rukám míru. My však chceme loyalně stejněmocný
poměr obou říší a neustaneme opakovali, že podle
situace světové poliliky, my, kteří chceme nbsolntně
míru, jsme méně odkazáni na spolek s Německem,
nežli Německo se svou politikou na nás. Z toh
plyne pro nás důsledek, že nepotřebujeme se klidně
dívat na některé zjevy.
Ra
Rusko
Rakousko
Německo
Vídeň
Berlín
Cařihrad
13
article
Vypovídání rakouských příslušníků z Německ
jest nejen v odporu s obchodními smlouvami, nýbrž
také s nejprostším výkladem smluv politických. V té
věci musí se státi náprava. Nechce-li Německo trpěti
našich dělníků, musíme na vzájem ukázati také iny,
že jsme ještě samostatným státem. U nás jest tolik
Němců z říše, kteří u nás nejen bohatnou, nýbrž
také po stránce politické nejsou fak zdrželiví, jak
jim jejich postavení káže. Musíme míti odvahu výnu-
titi pro své příslušníky v Německu stejné na-
kládání.
Zejmena pak proti politickým agitátorům mu-
síme žádat, aby zahraniční úřad neočhromoval roz-
hodnost vniterní správy. Nemíníme IIm dokonce, aby
policie pruská volána byla na pomoe proti hnutí,
prováděnému za hesla »Pryě od Říma«, avšak po-
vinností německé politiky jest, aby působila poučně
v ten rozum, že hnutí to není u nás žadným linutím
náboženským, nýbrž politickým a že podpora, které
se těší toto hnutí evangelickými offieiosními kruhy.
jest nepřátelským přímo aktem proti Rakousku. My.
kteří zajisté nikdy jsme nevystoupili proti nějakému
hnutí náboženskému, vidime v ruchu vykonávaném
za heslem »Pryč od Ríma«, politické hnutí a tako-
vou agitaci, která jest nebezpečna existenci této říše.
Je-li spolek německo-rakouský upřímným, tedy nesmí
býti toto hnutí Německem podporováno, neboť Rakou-
sko musí míti odvahu zakročiti proti každému pod-
porování jého z venku a je zameziti všemi státním
prostředky.
Nechť jest zabrániční politika takovou či jinou
na všechen způsob žádáme, aby byla sebevědomou
a dbala neodvislosti rakouského státu. Jest povin
ností všech státních činitelů, aby se neprovozovala
politika pštrosí.
Němec
Německo
Řím
Rakousko
14
article
Pohříchu nevidíme nikde takové samostatnosti
nikde takového sebevědomí, nikde pečlivého hájení
soustavně ohrožovaných živolních zájmů monarchie
Proto nemůžeme vysloviti zahraniční politice důvěru.
Del. Pomzer polemisoval s drem. Kramářem
a varoval před potlačováním hnutí »Pryč od Říma!-
jako politického hnutí. Rád by, aby předseda delegace
sděloval předem svůj proslov k císaři delegaci, nebot
v posledním nebylo zmínky o Německu a ltalii. Táže
se, je-li pravda, že ochladl poměr Italie k Rakousku
a trojspolku od nastoupení nového římského mini-
sterstva. Spolek s Německem, na němž německým
nacionálům záleží, jest ochrana proti rozdělení celého
světa mezi Ameriku, Anglii a Řusko. Vyčitá vládě
strannictví proti Burům tim, že dovolila dovážeti koné
pro Angličany, čímž porušena neutralita. Žádá zprávu
o rusko-rakouské úmluvě o Balkánu a táže se, jaké
měla výbody naproti nepřátelskému chování se slo-
vanských států balkánských. Německá lidová strana
stojí naproti ministrovu výkladu s chladnou reservou,
bez důvěry.
Delegát hr. Dzieduszycki: Nikoli z nějak
sympatie pro kteréhokoli spojence v trojspolku hla-
sují Poláci pro trojspolek. Jeden z těchto s po-
jenců, německá říše, po řadu let ji
činí vše, aby sympatie Poláků pro spo
lek německosrakouský staly se nemož
nými. Německo, provádějíc falešnou politiku ná
rodní, činí vše, aby Poláky ve svých mezích zničilo.
Německo jedná způsobem, který budoucím pokole-
ním bude nepochopitelným u státu kulturního. O
spojeneckého státu očekáváme, že bude šetrným ke
druhému spojenci. Není však šetřením citů rakou-
ských příslušníků, vypovídají-li se z Německa usta
vičně slovanští dělníci jedině z důvodů národních.
Faktum tohoto vypovídání jest nesporným, protože
pojednává se o něm také na říšském sněmu ně-
meckém.
Pomzer
Kramář
Angličan
Polák
Řím
Německo
Rakousko
Amerika
Anglie
Balkán
15
article
Delegát Axmanu považuje hnutí »Pryč o
Říma« za zjevně politické, jež má připraviti Němce
rakouské na snažší změnu, kdyby připadli Německu.
Poukazuje na italskou soutěž v textilním odboru, jež
ohrožuje náš vývoz do Italie a na Východ. Uherské
výhody pro tamní průmysl porušují velice vzájemnost
jež má býti mezi Rakouskem a Úhrami také v oboru
hospodářském. Neměl by důvěry v zahraniční úřad
kdyby při obnovování celních a obchodních smlu
nehájil zájmy našeho průmyslu a živností.
Ministr hrabě Golnchowski praví, že vývody
dra. Kramáře odchylují se tak málo od jeho výklado,
že se vlastně diví, že dr. Kramář neprojevil souhlaa
se směrem zahraniční politiky.
Stran Činy odvolává se na svůj výklad, v němt
jsou uvedeny příčiny účastenství říše na čínské vý
pravě. Jednalo se hlavně o osvobození příslušníko
našeho vyslanectví, o jejichž bezpečnosti nebylo žád
ných zpráv, a o zjednání záruky, že se takové věci
nebudou opakovati. Lze doufati, že tyto otázky budou
záhy příznivé řešeny.
Nepřipouští, že by byl odpor v jeho projevuo
sdružení politických a obchodně politických poměrů.
Najde se cesta, aby se poměry ty nekalily a sice
vzájemnými ústupky.
Pro zachování politického spolku tak důležilého
pro mír půjde co možná daleko a podobná snah
bude též jinde. Dr. Kramář uznal dosavadní služby
trojspolku, avšak pamatoval vládu na její povinnost
aby hájila svou samostatnost a sebevědomí. Toho
upomenutí nebylo třeba. Ministr nezadal prý nikdy
samostatnosti říše. Nebylo to tak za těžko, nebo
německá vláda chovala se vždy korrektně. Dle novi
nových článků nesmí se souditi, ty přepínají
žádná vláda nemůže se činiti zodpovědnou za novi
nové projevy. Co se týká článku »Wiener Abend-
postu« proti francouzským novinám, je dr. Kramá
na omylu.
Axman
Němec
Golnchowski
Kramář
doktor
Wiener
Řím
Německo
Italia
Rakousko
16
article
Kdyby francouzské noviny byly jednaly o do-
mácích poměrech rakouských a připojily konjunktury
o budoucnosti této říše, mohla se zůstaviti polemika
zdejším novinám. Avšak tam podnikaly se nekal
útoky na členy císařské rodiny a p., a proto musila
se dáti vážná výstraha.
Ohledně ceny dorozumění s Ruskem poukazuje
na poměry, jaké byly na Balkáně před zmíněnou
úmluvou. Zdávalo se, jako by bývala věčná soutěž
mezi Rakouskem a Ruskem. Malé balkánské státy
pomáhaly si jedinou mocí proti druhé a to neprospí
valo míru.
V r. 1897 staly se vzájemné rozklady, nedošlo
k žádné řádné smlouvě a přesvědčili jsme se, že
problemy, jež by se mohly na Balkáně vyskytnouti
mohou býti řešeny obapolným dorozuměním. V tom
záleží vzácná záruka a při tom trváme my i ruská
vláda.
Když posledně jevilo se v Makedonii větší hnutí
signararní mocnosti poslaly vážné výstrahy a pří-
slušné kruhy věděly, že v případě konfliktu budou
zůstaveny svému osudu. Nesmí se však mysliti, že
shoda s Ruskem je pro všecku budoucnost zárukou
proti misním nepokojům. Znepokojení dra. Kra
máře není důvodné.
Poměr k srbské vládě byl a zůstane přátelským
dokud nebude příčiny chovati se jinak. Balkánská
politika není vázána na jednotlivé osoby, minist
chtěl vždy míti dobrou vůli se všemi stranami. Tak
jednal v Rumunsku a jiných balkánských státech.
O Albánsku panuje mezi Rakouskem a Itali
úplná shoda. Jeden ani druhý stát nechce se roz
pínat a šířit a přeje si by byl zachován status quo
Poměr k Italii není uvolnén a ministr troufá, že do-
cílí se shody o obchodní smlouvě.
Odmítá výčitku, že porušuje neutralitu za ny-
nější jihoafrické vojny. Odpoví obšírně na příslušný
dotaz v plenární schůzi.
Rusko
Balkán
Rakousko
Makedonie
Rumunsko
17
article
Vypovídání z Pruska ochablo. Za poslední rol
zvěděl ministr jen o 59 případech. Podány rozklady
jež v nejednom případě měly příznivý účinek, nebo
vypovězení bylo odvoláno nebo jeho termín pro
dloužen. Příčiny vypovídání nejsou prý vždy ná
rodní, namnoze jedná se prý o soutěž, jak dokazuje
vypovídání ilalských dělníků z Francie
Ministr připouští, že Německo zneužívá vete
nární smlouvy a mnohé stížnosti jsou oprávněny
Meritorní jednání o obchodních smlouvách spadá
oboru obou ministerstov obchodu.
Fo doslovu zpravodaje usnešeno přejíti k po
drobnému rokování.
Del. Pergelt vyčítal, že některé noviny pode-
zřívají loyalitu rakouských Němců.
Ministr dosvědčil loyální chování se německ
vlády. Přál by si, aby se spolek s Německem osvědči
k ochraně evropského míru i v zájmu statu a všech
jeho národů. Přimlouvů se za všemožnou ochranu
demácího průmyslu při obnovování obchodníeh
smluv.
Na vývody delegáta Kozlowského stra
velerinárních poměrů prohlásil ministr hr. Golu
chowski, že vláda předkládá všecky reklamace
jež dostává, na příslušných místech a učiní vše
možné, aby zjednala nápravu.
Rozmnožení zemědělských a ustanovení tech
nických zmocněnců spadá do oboru obou vlád. Od
borné konsuláty ministr rád rozmnoží. Jedinou pře
kážkou jsou nově výdaje.
Celý rozpočet ministerstva zahraničných věc
s dodatečnými úvěry byl potum přijat buze změny
Finanění výhor uherské delegae
schválil rozpočet společnébo ministarstva financí
vrchní účtárny a bráničných cel na rok 1902.
Vojenský vý bor bude rokovati ve středu
odpoledne o vojenském rozpočtu.
Pensijní pojišťování soukromého
úřadnictva.
Prusek
Ministr
Němec
Kozlowski
Gola
Francie
Německo
19
article
Jiné plnění povinnosti pojišťovací
§ 64. Povinnosti pojišťovací lze dosti učiniti
pojištěním u ústavu nábradního.
§ 65. Za ústavy náhradní považovati jest ústavy
pojišťovací, pensijní a provisijní pokladny, registro
vané pomocné pokladny a pod. za těchto předpo-
kladů
1. Nároky zajištěné pojištěncům a jejich pozů
stalým můsí zákonným požadavkům (88 6, až 24.
30. až 32.) na nejméně se rovnati
2. Příspěvky pojištěnců smějí býti větší, než
příspěvky službodárců a 5 procent ročního platu jen
tehdy a jen v onom přiměřeném poměru, jsou- i
jejich příspěvky vyšší, než zákon předpisuje.
3. Přestoupí-li člen pojištěním povinný k pen
sijnímu ústavu aneb k jinému náhradnímu ústavu
musí se těmto předati obnos, který se rovná nej-
méně prémiové záloze, kterou by bylo třeba utvo-
řiti pro tuto osobu v případě, že by se pojistila
pensijního ústavu.
20
article
4. Zařízení ústavu musí odpovídati technickým
pojišťovacím zásadám a ve stanovách musí být
opatření
a) aby nejméně v každém pátém roce se předse
vzala technická zkouška fondu (technicky zjištěná
bilance) a v případě schodku učinily se případné
kroky k sanování;
b) aby spory o nároky stanovám odpovídající
o jich výši se urovnávaly smírčím soudem;
c) aby ústav podléhal státnímu dohledu
d) aby každá změna stavu, zrušení ústavu
modality zrušení vyžadovaly schválení státního.
Nečítáli ústav nejméně 100 členů, musí po ruce
býti dosťatečné bezpečnostní zálohy, vypočítané dl
odhadů platících pro techniku pojišťovací anebo jiné
záruky (ručení podnikatelstva atd.)
8 66. Uznání pojišťovacího ústavu za ústav
nábradní jest domoci se ve lhůtě ustanové mini
strem vnitra cestou nařízení. Ministr vnitra rozho
duje o těchto žádostech za uznání. Při ústavech
zařizovaných nebo dotovaných podniky, jež podlé
hají dozoru jiného centrálního úřadu, nutno docíli
dorozumění s tím kterým ministrem.
21
article
8 67. Přestoupí li osoba pojištěním povinná o
pensljního ústavu k ústavu náhradnímu, má pensijn
ústav náhradnímu ústavu vyplatiti nejméně 75 proc
podílu na prémiové reservě odpovídajícího vkladům
§ 68. Nároků, které pojištěním povinné osobě
přísluší proti trvajícím pojišťovnám s názvem korpo-
rací, jež nedomáhají se uznání za ústavy náhradní
nebo jimž se uznání nedostane, se zákon tento
netýká.
Pojištěním povinným osobám takových ústavo
může se za příčinou jejich přijetí k pensijnímu
ústavu právě dovršená doba připočísti; pokud se na
to činí nároky, jest pojištěním povinná osoba zavá
zána pojišťovně vyplatiti odpovídající prémiovou zá
lohu. Tato prémiová záloha se vypočte dle techni
ckých zásad pensijního ústavu a musí vystačiti z
služební dobu, jež se má připočísti.
Připočtení služební doby pro platy vypočten
v 8 4., čís. 1. lit. a), 2. a 4. (renta invalidní, pod
pora v nezaměstnanosti, příspěvek na vychování)
není přípustno.
8 69. Ustanovení § 68. obdobně se užije, když
pojištěním povinným osobám vzniknou nároky n
podpůrné, provisijní a podobné pokladny rázu kor-
porativního, anebo na základě smlouvy proti službo
dárci bezprostředně nebo bezprostředně na fondy
službodárcem zcela neb částečné vydržované.
Přenos pojišťovacích jistin a jich vzá-
jemné pojištění.
8 70. K přenosu pojišťovací jistiny na pensijn
neb jiný náhradní ústav jest třeba státního schválení
V takovém případě má se pro dobu přenosu se
staviti technická pojišťovací billance a může se
přenos jen tehdy povoliti, když se bil ancí zjistí so
vence přenášejícího ústavu, anebo dřívějším sano
váním se zabezpečí.
Přejímající ústav vstupuje ve všecka práva
povinnosti přenášejícího, a zároveň tento se jieh
zprostí.
§ 71. Ustanovení § 70. se užívá též při úplné
vzájemném zajištění.
korporace
22
article
XII.
XII.
Regresní práva pensijního ústavu
resp. náhradních ústavů.
§ 72. Nároky na náhradu škody, které osobán
pojištěním povinným, resp. k důchodu oprávněným
přísluší následkem jejich invalidity, resp. smrti jed
noho neb obou rodičů dle zákona proti třetím, pře
cházejí až do obnosu renty poskytované ústavem
pensijním resp. náhradním, ohledně až do obnosu
jistiny, který jí odpovídá, na pensijní ústav, resp
na ústav náhradní.
penzijní ústav
23
article
XIII.
XIII.
Hlášení pojištěním povinných.
8 73. Službodárcům náleží ohlašovati a odhla
šovali do služeb jejich vštupující resp. odstupujíci
osoby pojištěním povinné v předepsané formě během
osmi dnů.
Službodárci, jakož i zaměstnaní jsou zavázán
politickým úřadům, jakož i pensijnímu ústavuo
všech okolnostech, které pro poměr pojišťovací zá
važny jsou, kdykoli podali zprávu
Osoby, požívající platu, na nějž zákon tento s
vzlahuje, jsou povinny svá práva na plat, jako?
změnu svého bydliště oznámiti během 8 dnů.
Všechna oznámeni a ohlášení podávají se pří
slušnému místnímu svazu.
§ 74. Nároky na platy, na něž se tento zákor
vztahuje, oznamují se u pensijního ústavu cestou
příslušného místního svazu
Invalidita musí se prokázati lékařským vysvě
čením. Pensijní ústav jest oprávněn dáti vyšetřiti in
validitu lékařem, jejž ustanoví sám, jakož i jiná še
tření ke zjištění stavu véci podniknouti. Službodáre
toho, jenž činí nároky a tento sám jsou povinni po-
dati potřebné zprávy.
Útraty lékařského potvrzení mají pensijnímu
ústavu býti hraženy ve případě přiznání nároku.
Zamilnutý nárok na poskýtnutí starobní rent
může před minutím roku býtí obnoven jen tehdy
když se posléze zjištěný zdravotní stav podstatne
zméní.
§ 75. Všechna nařízení, vyrozumění atd. pensij
ního ústavu, po případě ústavu náhradního ve rám
tohoto zákona buďtež vydávána účastníkům pl
semně.
Rozhodnutí ve příčině nároků pojištěných na
výplatu dle tohoto zákona, mají ve případě přiznán
nároku obsahovati zároveň výši a výpočty přiznan
kvoty, ve případě zamítavém, důvody zamítnutí
Proti rozhodnutím takovým lze se odvolati žalobou
k rozhodčímu soudu (§ 76.) v nepřekročitelné lhůt
šesti měsíců po doručení rozhodnutí.
Útrata
24
article
Proti všem ostatním rozhodnutím, pokud se jim
ukládají povinnosti nebo pokud se týkají platných práv,
může se podáti do 14dnů rekurs k politickému zem-
skému úřadu, v jehož správním ohvodů se nale
svaz místní, k němuž dolyčný člen přináleží, po pří
padě, kde ústav náhradní má své sídlo, a proti roz
hodnutím politického úřadu zemského k ministerstvu
vnitra ve 4 týdnech po doručení v odpor braného roz
hodnutí.
Rekursy dlužno podati u onoho úřadu, který
rozhodl v první instanci.
Tato uslanovení platí také pro rozhodnutí uve
dená v 8 3. odst. 3.
XIv.
Rozhodčí soudy.
8 76. V sídle pensijního ústavu bude zřízen stály
rozhodčí soud.
Rozhodčí soud složen jest ze stálého předsedy
čtyř přísedících a potřebných náhradniků. Předsed
a jeho zástupce budou jmenování ministrem sprave-
dlnosti v dohodě s ministrem vnitra z řad soudco
ských úřadníků státních
Přisedící a jich nábradníci volí se valnou hro
madou. Polovice přísedících a náhradníků má být
ze skupiny zaměstnavatelů, druhá polovice ze sku
piny pojištěných. Členové rozhodčího soudu nesm
přináležeti ani k představenstvu pensijního ústavu
ani nesmí býti ve službách ústavu
Rozhodčí soud rozhoduje o žalobách podanýe
dle § 75, odst. 2.
Výrok rozhodčího soudu jest pro strany právo
platným rozsudkem soudním.
Pro řízení rožhodčího sondu jakož i pro roz
hodčí výrok jsou platná ustanovení zákona ze dn
1. srpna 1895 ř. z. čís. 113.
§ 77. Spory vzešlé mezi ústavem pensijním
ústavy náhradními vyrovnávají se smírčím soudem
ad hoc sestaveným.
Pro jeho složení, řízení a rozhodčí výrok plate
příslušná ustanovení občanského soudního řádu.
Členové rozhodčího soudu nesmí náležeti ani
k předslavenstvu pensijního úslavu ani ke správě
dotyčného ústavu náhradního, ani nesmí býti v
službách těchto ústavů.
76
25
article
Státní dozor.
§ 78. Ústav pensijní, svazy místní jakož i ústavy
náhradní označené v 8 64. podlehají dozoru státní
správy; dozor ten vykonává ministr vnitra.
Týž uděluje také zákonem tímto zavedené státn
schválení.
K bezprostřednímu vykonávání státního dozort
mohou býti také ustanoveny zvláštní orgány.
Ministr vnitra jest oprávněn podropiti sta
ústavu pensijního, svazů místních a ústavů náhrad
ních úřadní prohlídce dle ustanovení 8S 38 a 39 mi
nisterského nařízení ze dne 5. března 1896 ř.z
čís. 31; dále jest ministr oprávnén předsednictv
pensijního ústavu rozpustiti a správou a zastupová
ním jeho pověřiti prozatímně nějakého správce; mi
nistr jest však povinen učiniti v osmi týdnech pe
rozpuštění potřebná opalření ve příčiné svolán
valné hromady za účelem nové volby předsed
nictva.
Při opatřeních ve příčině ústavů náhradních, jež
jsou zřízeny nebo dotovány závody a jež podléhaj
dozoru státnímu jiné ústřední správy, dlužno se do
hodnouti s touto ústřední správou.
XvI
Vyloučení smluv
8 79. Ani zaměstnavatel, ani pensijní ústav, p
případě ústavy náhradní nejsou oprávněny smlouvou
předem vyloučiti nebo omeziti ustanovení tohoto zá
kona na neprospěch pojištěných. Ustanovení smluvná
jež se tomuto zákazu příčí, nemají právní platnosti
27
article
Spolupůsobení politických úřadů.
8 80. Politické a obecní úřady jsou povinny dle
možnosti vyhověti žádostem pensijním ústavem nebo
svazy místními jim zaslaným, podporovati je a také
o své újmě bez vyzvání činiti jim sdělení, jež mohou
býti pro jejich agendu důležitými. Pensijní ústav
a svazy místní jsou zvláště oprávněny dovolávati se
spolupůsobení politických a obecních úřadů k vyhle
dání zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zřízenc
jichž se zákon tento týká a k vyšetření příslušných
poměrů pro povinné pojištění těchto zřízenců. Pen
sijní ústav není oprávnén dovolávati se zastoupen
finanční prokuratury.
Pen
29
article
Ustanovení trestů.
§ 81. Zaměstnavatelé, kteří udají v přihláškách
jež jsou povinni dle 8 73. odst. 1. učiniti, nepravdivé
věci, budou, pokud zde není skutková povaha činu
trestného dle všeobecných zákonů trestních, potrestán
peněžitou pokutou od 10 až do 1000 K a v případ
nezaplacení vězením od jednoho dne až do 3 měsíců
Témuž trestu podlehají zaměstnavatelé a poji-
štění, kteří podají nepravdivé zprávy (dle § 7
odat. 2.)
8 82. Zaměstnavatelé, kteří nepodají přihlášky
k nimž jsou dle § 73. odst. 1. povinni, buď vůbe
anebo ve lhůtě předepsané, budou potrestáni peně
žitou pokutou až do 200 kor., anebo v případě n
zaplacení vězením až do 20 dnů.
Témuž trestu podlehají zaměstnavatelé a jich
zřízenci, jakož i požívatelé rent, kteří odeprou po
dání zpráv, vyznačených v § 73. odst. 2., po pří
padě 3., anebo předložení dokladů tam ozna
čených.
Požívatelům renty může býti kromě toho rentn
dočasně zastavena.
§ 83. Zaměstnavatelé, kteří svým zřízencům
při výplatě služného budou počítati vyšší obnosy
nežli jsou dle tohoto zákona přípustné (§ 36.) aneb
budou jednati proti zákazu § 79., budou potrestání
pokud nepředlehá skutková povaha činu trestného
dle všeobecných zákonů trestních, peněžitou pokutou
až do obnosu 400 kor. a v případě nezaplacení vě
zením až do jednoho měsíce.
30
article
8 84. Trestní ustanovení v §§ 81. až 83. obsa
žená platí také pro zákonité zástupce zaměstnavatelů
k řízení nezpůsobilých, zvláště pak pro zástupce
osob právnických.
Zaměstnavatelé jsou oprávnění postoupiti se
psání a odevzdání průkazů a přihlášek zákonen
tímto žádaných plnomocníkům. Jmena a obydl
těchto plnomocníků musí se sděliti Pensijnímu
ústavu.
V případě tomto plati ustanovení o trestech pro
tyto plnomocníky, ale zaměstnavatel ručí subsidiárn
za uložené pokuty peněžité.
§ 85. Potrestání přestupků zákona v 88 81. až
83. uvedených, přináleží v první instanci politickým
úřadům okresním.
8 86. Pokuty peněžité odvádějí se fondu k
podpoře zvláště potřebných nezaměstnaných, jenž
při Pensijním ústavě zřídí. (§ 43.)
Osvolbozeníod daní, poplatků a kolků
§ 87. Pensijní ústav jest osvobozen od dani
výdelkově a důrldově. Naproti tomu podléhají vy
piácené požítky dle ustanovení zákona ze dn
25. října 1896 ř. z. čís. 220 osobní daní z příjmů
a to tak, že daň tu sráží vyplácející pokladna
Veškerá za účelem odůvodnění a uzavření práv-
ních poměrů mezi pensijním ústavem se strany
jedné a členů jeho (zaměstnavatelů a zřízenců) se
strany druhé potřebná řízení a doklady jsou prosty
poplatků a kolků a platí pro pensijní ústav ustano-
vení zákona ze dne 15. dubna 1885 ř. z. čís. 51.
pokud obsahují výhody kolků a bezprostředních po-
platků se týka jící.
31
article
Uložení fondů, výroční zprávy.
§ 88. Při ukládání fondů pensijního ústavu, po
případě ústavů náhradních dlužno šetřiti § 30., po
připadě 8 52. ministerského nařízení ze dne 5. březn
1896 ř. z. čís. 31.
Ministr vnitra může však pensijnímu ústavu při-
padně povoliti uložení jeho fondů od předpisů těchto
se odchylující, ale vklady ty musí odpovídati poža-
davku stejné jistoty a nesmi přesahovati polovici
fondů Pensijního ústavu.
Podklady a zásady, jichž se bude u pensijního
ústavu užívati pro potřebné výkazy a výpočty
povahy technicko pojišťovací vyžadují státního
schválení.
XXI
Všeobecné počítání lhůt.
8 90. Při počítání lhůt v tomto zákoně dle dnu
ustanovených nepočítá se den, v němž vyprší doba,
po níž se má počátek lhůty říditi.
Lhůty ustanovené dle týdnů, měsíců a let konč
uplynutím onoho dne posledního týdne nebo posled-
ního měsíce, který svým pojmenovaním nebo počtem
odpovídá dnu, kterým ihůta počala. Chybí-li den
tento v posledním měsíci, pak končí lhůta uplynutím
posledního dne tohoto měsíce.
32
article
XXII.
XXII.
Ustanovení přechodná.
8 91. První stanovy Pensijního ústavu budou
vydány ministrem vnitra cestou nařizovací. Týmt
způsobem bude také uveřejnění vzorný jednací řa
pro svazy místní.
První předsednictvo Pensijního ústavu bude jme-
nováno ministrem vnitra; jeho funkční doba skončí
volbou předsednictva vykonanou první řádnou valnou
hromadou.
Přihlášky dle § 73. dlužno poprvé vykonati u po-
litických úřadů první inslance. Zde platí ustanovenl
tohoto paragrafu jakož i 88 81 až s6
Formulaře ustanoví se naponejprv minister-
stvem vnitra.
Zřízence, kteří v době, kdy zákon nabude plat-
nosti, překročili věk v § 1. odst. 2. stanovený.
dlužno ve smyslu tohoto ustanovení pokládati za ne-
povinné k pojištění.
Státní správa se zmocňuje povoliti pro první za-
řízení Pensijního ústavu dle § 40. a pro jeho hoto-
vost v prvním půl roce zálohy
§ 92. Zákon tento nabývá platnosti rok po svém
vyhlašení.
34
article
Klausule prováděcí.
8 93. Provedením zákona tohoto jest pověřen
Můj minisir vnitra a Můj ministr spravedlnosti v do
rozumění s Mými ostatními zúčastněnými ministry.
35
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Boj proti českému úřadnictvu
Zmínili jsme se o boji, který na povel národ-
ních odpůrců našich zahájen byl proti českému
úřadnictvu ve kraji smíšeném. Vláda osvědčila
se býti ochotnou vykonavatelkou rozkazů ně-
meckých a pan ministr Spens se svým mocným
přítelem Kleinem jsou dnes při plné práci
»očistiti« to tak zvané »německé území« o
úřadníků českých a pomoci tím Němcům ke
skutečnému uzavřenému území, jakého dnes
prozatím ještě není. Již se staly případy, že
s pominutím velkého počtu kompetentů, již
byli, pokud se týče povýšení, mnohem dříve na
řadě, postoupili Němci jen proto, že šlo o ob-
sazení míst na území, jež Němei ve své po-
věstné vypínavosti reklamují pro sebe. Z kruhů
dobře zasvěcených dochází nás zpráva, že po
prvním pokusu, jenž dopadl šťastně, má v míře
mnohem větší následovati pokus druhý. Jde
o obsazení pěti míst adjunktských a dvou míst
soudních tajemníků vesměs v krajich smíšených,
kde žije valná část obyvatelstva českého. Na
řadě pro tato místa jsou soudní auskultanti
jazyka německého úplně mocní a
v každém ohledu způsobilí, však
auskultanti národnosti české. Poněvadž ale
Spens
Klein
Němec
36
article
Němci auskultantů českých nechtějí, má býti
neméně než 80 českých kompetentů pominuto,
aby ti, kteří po nich následují, a mají tu vý-
hodu, že narodili se z matky německé, měli
přednost. Rovněž tak má se to s kandidáty,
kteří mají býti navrženi na místa soudcovská
resp. sekretářská. Není to nic jiného než po-
škozování soudních úřadníků českých na zjevný
prospěch německý, nic než pokus, zavésti n
povel německý staty dva: český a německý
a sice český pro Čechy a Němce, německý ale jen
pro Němce. Jde tu o rozdělení země, ne ale snad
o známý čistý rozehod, nýbrž v ten smysl pro-
vedený, aby Němci mohli se roztahovat, přejí-li
si toho — po celé zemi, Čechové ale zůstali
ve svém kraji. Německým kandidátům má býti
otevřena celá země, Němec, naučí-li se česky,
má míti právo, státi se úřadníkem v celé zemi,
kde chce, však Čech má být obmezen na vlast,
pokud výhradně jen Čechy je obydlena. T
by páni rádi a tam nese se všechna jejich touha.
Němec
Čecho
Čo
Čechy
37
article
Jejich národnostní boj měl odedávna příchut
hospodářskou. Dva staty, ale jen pro místa
v nejnižší instanci, na místa vyšší mají býti
povoláváni vůbec jen Němci, jako dosud. Však
nejde dnes pouze o obsazování míst, nýbrž též
o přesazování úřadníků. A v ohledu tom rovněž
až příliš patrna je tendence vlády, vyhováti
Němcům, aby smíšený kraj od Čechů byl očistěn.
Jakmile někde v českém kraji místo uprázdněno,
ihnod se tam pošle český úřadník ze smíšeného
kraje. Týž je šťasten, že se milých přátel
druhého jazyka zbavil. Na jeho místo ovšem
povolá se obratem ruky protežovaný Němec.
Národní Němci dobře vědí, co znamená v
smíšeném městě národně uvědomělý a národně
cíticí muž. Proto jejich agitace zvláště na-
mířena je na úřadníky. A to všechno děje s
bez zákona, bez nařízení, bez parlamentu!
A přece je to největším poškozováním ne pouz
českých úřadníků, kteří k vůli »čistému« uza-
vřenému území mají býti neslýchaným způsobem
odstrčeni, nýbrž je to soustavným poněmčováním,
je to konáním, kterému zvykli jsme říkati a sice
právem — travailler pour le roi de Prusse.
Že vláda snad úmysl ten nemá, popříti nechceme,
tolik ale dovolíme si tvrditi oproti každému, že
kdo jakýmkoli způsobem přiči-
ňuje se o sesilení německého živlu
v této zemi a o seslabení živlu če-
ského, jedná proti zájmům této
říše.
— Německý charakter města Žatce,
poněkud značně již opršalý, oetl se nejnověji
v nevýslovném opět nebezpečí. Tamní spolel
»Vratislav« spolsčně s Matící školskou poda
Němec
Čecho
Pruss
Vratislav
Žatec