2
masthead
V Praze, v sobotu dne 25. května 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
přudpllácí se
v Praze v administrael
a měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáške
na maěslo
na čtvot leta . . . . 7 K 50
ve úlislkách:
2 K 80
na měste . .
Peštent
a měsíe
n rl . . . . kei
s. dvojí záellken
a měsí
za čtnrt lka . . . . K soh
Praha
5
article
Dnešní čislo pro Frahu je a 10 stranáel.
Dnešní čislo pro Frahu je a 10 stranáel.
Třetí sjezd českých přírodo-
zpytců a lékařů.
V Praze, 24. května.
Hlučná vřava politických hesel a půtek
ztichla dnes po českých nivách. Zraky všeho
českého světa obráceny jsou k české, slo-
vanské a královské Praze, která hostí ve
svých zdech vzácné návštěvníky. Ze všech
českých vlastí připutovali do jejího nitra
učení synové českého národa. Velký vědecký
kvas je zde uchystán; čeští přírodozpytcia
lékaři sjeli se ke světlým vědeckým hodům.
Co povzneslo kdy český lid, co udrželo
jej na výši a co dovedlo ho vždycky k ví
tězství? Spoléhání na sebe sama a práce,
úsilovná a neutuchající práce. Svým vlastním
přičiněním, ne přízní osudu, aniž přízní
vysokých a vyšších tohoto světa, domohl se
národ náš té ceny a té důležitosti, jaké právě
se těší.
Měl vždycky dost a dost nepřátel, za-
vilých, urputných, nemilosrdných, a přátelé,
ti opouštívali jej ve chvilích rozhodných
Dosti dlouho upírala se nám rovnocennost,
dosti dlouho volalo se na nás jako na pa-
storky, až konečně chvástavý a zlolajný re
oněměl v úžasu nad českým pokrokem, nad
výsledky českého snažení a nemoha nám
více upírati stejnocennosti, volal zběsile,
že napodobíme, že svou kulturu vzali jsme
a bereme ze řad svých nepřátel.
Urputná zloba a jedovatá slina nezničí
to, co tu jest, nezničí, co zničiti nemůže
nikdo. Duševní úroveň našeho národa je dnes
uznávána po célém světě, české úmění zteklo
již brány, uzavřené a nehostinné, všech velkých
národů světových, svět sahá rád po české
práci literní a obdivuje se českému, rýzímu
umění i tleská mu hlučně svůj souhlas.
Počíná choditi a půjde stále víc a více
světem i česká práce vědecká. Ví se již da-
leko za hranicemi českými, že náš nářod je
celkem uceleným, vyhraněným, je národem
pokrokovým, vyspělým a bohatým i na pě-
stitele přísné vědy.
Praha
královský Praga
6
article
Česká přírodověda a české lékařstvi
v letošních dnech svatodušních ukážou plodý
svého přičinění na velkém kolbišti práce vě-
decké. Bude uvedeno na paměť všemu ne-
předpojatému světu, že nesmí býti již ani
česká věda umlčována a že národ náš m
harcovníky, kteří, pěstujíce vědu, tak často
za mezinárodní prohlašovanou, slouží věrně
svěmu českému lidu a neodroďují se svému
původu, i laurem věnčí usměvavou, svěží
tvář nám všem společné matky, drahé české
vlasti . :
Více nežli tisíc upřímných synů českého
lidu ujme se práce a svým shromážděním
vzbudí úctu u každého, kdo dovede cenit
vědecké snahy a vědeckou práci vůbec a
malého národu zvláště.
Prohlížímeli seznam těch, kdo v těchto
dnech zavitali do středu české země, nemů-
žeme se zdržeti údivu. Ve všech oborech
věd přírodních i lékařských nemáme dnes
ojedinělé, uznané a daleko ve světě známé
pracovníky, ale máme pracovníků celé dlouhé
řády, pracovníky zdatné, plné sily, odvahy
a zlatého nadšení.
Na půl tisíce přednášek ohlášeno ku II
sjezdu českých přírodozpytcův a lékařů
Každý druhý přihlášený účastník ujme se
na kongressu slova a pochlubí se svojí prací
Nezapomněl ani vzdálen od střediska všeho
českého života, co jest jeho povinností, ne
upadl v lákavou nečinnost a všednost daleka
je jeho veřejí. Je to jistě skvělým důkazem
pružnosti a čilosti národní, můžeme-li se pro-
kázati pěstitelem vědy i v zapadlé vísce hor
ské i v nepatrném městečku venkovském
je to dojista důkazem síly a nepoddajnost
národní, můžeme li se dnes prokázati na pol
přírodovědeckém tolika pracemi a tolik
pracovníky.
7
article
Co zdálo se našim přičinlivým před
chůdcům velkým, mámivým, nedostižným
snem, to stalo se skutkem. Sjezd českýeh
přírodozpytců a lékořů vyrovná se docela
úplně podobným sjezdům nejvělších a nej-
kůlturnějších evropských národů.
Nemůže nám nikdo více upírali práve
na to, co nám dávno již patřilo a co nám
donésti musí nejblížší budoucnosl. Národu
nášemu musí se dostati nových vysokýeh
učilišť: pracovníci naši musí nalézti vhiodné
stánky vědy, kde by mohli na prospěch lidu,
z něhož vzešli, uplatniti svou sílu i své
schopnosti .
K mobutné naší vědecké slavnosti do-
stavili se také milí, vřele vitavi hostě nasi,
synové velké rodiny slovanské. Přišli vědečti
zástupci všech slovanských národů, aby
vzdali upřímný svůj hold vědě české a před-
nášejíce táké sami ve své řeči mateřské vě-
decké své poznatky, přičinili svěžl, zelený
list přátelství do jejího slavověnce. Budtež
vítání, hosté naši slovanští! Ve společné
vědeckě práci všech Slovanů leží síla a moc
budoucnosti slovanské. Mohou-li společně
stroní vědy pěstovati národy germánské
romanské, mohou i Slované pěstiti svůj
vlastní slovanský peň vědecký. Společným
úšilím poroste rychle lípa vědy slovanské.
haluze její široce se rozloží a stín její stihne
vypínavost a chvástavost i prolhanost mno-
hých cizích věd.
Ve společné práci všech Slovanů na vě-
deckých polích získá věda lidská vůbec; jet
výtrvalost a houževnatost každého Slovana
v předsevzatém úsili všeobecně známoua
věda lidská potřebuje dělníky kouževnaté a
Slovan
8
article
nejvýše vytrvalé. Nezkažený, ryzí a čilý duch
slovanský přinese určitě vědě nový rozvoj,
nový rozmach a nové zvětšení.
Buďtež vítáni ve zdech královské, slo-
vanské Prahy všichni přírodovědci slovanští.
jste nám všichni stejně milými a tiskneme
Vás všechny stejně vřele na svou hrud.
Přišli jste navšíviti své přátely ve dnech
práce a ve dnech radosti i chlouby, jste ví-
táni tím více a tím spíše, čím více jste pro-
niknuti myšlénkou, že jen ve společné, vážné,
vědecké práci a svorném úsilí spočívá pevná
budoucnost všeho Slovanstva.
Nechceme pyšné slovo, nechceme pomí
jející, sebe vřelejší stisk ruky, ale žádáme,
abyste s námi společně pracovali na rolích
vědeckých a pomáhali budovati čístou, ne-
přemožitelnou vědu slovanskou. Duševní
práce naše zvítězí a zvítěziti musí, byť stál
proti Slovanstvu nepřátelsky celý svět. Bru-
talita, útisk a násili vítězí na okamžik, ma
úspěch jepičí, ale vážná, nevyzývavá, klidná,
opravdová práce jde vždycky ku předua
přemáhá všechny překážky, které nepřátel-
ská zloba prudce jí vrhá na cestu. Vzdáváme
práci našich lidí i našich slovanských host
čest a přejeme jim všeho a nejlepšího zdaru.
Jsme přesvědčeni, že třetí sjezd českých
přírodozpytců a lékařů přinese mnoho do-
brého a pěkného našemu i všem slovanským
národům ..
Br
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. května. (O výkladu hr
Goluchovského) v zahraničném výboru
delegace uherské vyslovují se souhlasně časopisy
vídeňské i peštské, chválíce ministrovu opatrnou
politiku na Balkáně a jeho upřímnost před zá-
stupci národů rakouských. Odchylné stanovisko
v té věci zaujal »Deutsches Volksblatt«, jenž
v ministrově výkladu o balkánských poměrech
vidí doznání »diplomatického deficilu«. List
praví, že sice nezná úmyslů, s nimiž zahraničný
úřad vídeňský před čtyřmilety jel do P'etrohradu
na »výměnu myšlenek«, soudi však, že účelem
dorozuméní bylo, zabezpečiti se proti všelikým
změnám »statu quo« na Balkáně. A pak po-
kračuje: »Rusko bylo k tomu patrně rádo ochotno,
poněvadž jeho diplomacie, jak se nyní ukazuje,
byla už tehda o příštím rozvoji událostí na asij-
ském východě zpravena mnohem lépe, než vše-
chny ostatní vlády ovropské. Rusku mohlo být
tedy jen přijemno, když mu úmluva o zachování
»slatu quo« na Balkáně se strany nejbližšího
souseda, totiž Rakouska, zabezpečí volnou ruku
při jeho politice čínské. Rusko bylo tu ve výhodě
a výhody té také užilo. A tu přicházi podivná
věc. Dokud, se události činské teprvo vyvíjely,
mohl hr. Goluchovský, poukazuje na shodu s Ru-
skem, konstatovati, že se podařilo rozptýliti mraky,
stahující se nad Balkánem. Ale od té chvile, eo
se akce v Číně chýlí ke konci a Rusko počíná
tam sklizeti plody svě politiky, pozbývá náhle do-
rozumění s Ruskem své síly na očišťování atmo-
sféry nad Balkánem a hr. Goluchovský přichází
s poznámkou, že se onomu dorozumění přiklá-
dalo vůbec příliš mnoho významu; s Ruskem
nemáme prý vůbec žádného spolku, ba ani
smlouvy! Nyní je jasno, že dorozumění přineslo
Rusku zisk, Rakousko však odešlo s prázdnou.
Praha
Balkán
Rusko
Rakousko
Čína
Deutsches Volksblatt
10
article
Neboť kdežto Rusko, jsouc bezpečno na Balkáně,
mohlo zahájiti ve východní Asii svou poliliku ve
velkém slohu, Rakousko, jsoue vázáno úmluvou.
nemohlo těžiti z ruské zaměstnanosti v Číně tam.
kde by mohlo nejvíce těžiti, totiž na Balkáně.«
List končí poznámkou, že se hr. Goluchovský
ukázal i v této věci špatným kopistou Bismarko-
vým: chtěl míti současně dva dráty; jeden,
který ho spojuje s Berlínem, druhý s Petrohra-
dem. Tento druhý se prý však neosvědčil. Dle
našeho soudu neosvědčil se asi proto, že mu
překáží drát berlinský!
V Praze, 24. kvělna. (Haličske
vodní dráhy.) Ze speciálního referátu posl.
Morunoviče o haličských průplavech přináší
»Czas« úryvek, z něhož vysvítá, že přesně sta-
novena zatím jen trať od Hrušova, kde se ha-
ličský průplav má připojiti k oderskému, až do
Krakova v délce 154 kilom., z nichž na Halič
připadá 97 km. Pro další trať směrem k Dně-
stru jest několik variant. Referent připominá, že
stavba haličských průplavů bude poměrně nej
lacinější; voziti se může po průplavech ubli,
stavební muteriál, dřiví, sůl, obili, a z poplatk
průplavních mohou se prý uhraditi nejen do
pravní výdaje, nýbrž i amortisace kapitálu.
Rusko
Balkán
Asie
Rakousko
Čína
Berlín
Praha
Hrušov
Krakov
Halič
km
11
article
Ze Lvova, 23, května. (Sráž ka se-
dláků s četníky v Manasterci.) Re
daktor »Kuryera Lvovského« Jan Slapinský po-
dává podrobnou zprávu o sporu ruských sedláků
v Manasterci s majetníkem tamního velkostatku
hr. Ign. Krasickým, kterýžto spor skončil osud-
ným zakročením četnictva a smrtí tří občanů.
kteři hájili jen své právo. Hr. Krasický upra-
vuje od dvou let své statky, při čemž se snaží
obcházeti různé servituty. Dle pozemkových
knih náleží hr. Krasickému mnoho pozemků,
které fakticky nikdy jeho ma-
jetkem nebyly,neboť lid jich
užival od dob nepamětných a uživá
dosud. Za živobytí starého hraběle nebylo
sporů, poněvadž statkář nepřekážel sedlákům,
aby uživali svých práv. Teprve za nynějšího
majetníka, jenž se počal dle pozemkových knih
uvazovati ve výhradné držení všech pozemků,
na jeho jmeno připsaných, počaly spory. Již
r. 1899 vznikla »vzpoura« pro les v Huzelích,
za kterou několik tamních sousedů si odsedělo
po několika měsících v žaláři. Nyní došlo na
pastvinu v Manasterci, jíž užívali dědové i pra-
dědové nynějších sedláků, kteří ovšem nemohl
pochopiti, jakým právem se jim brání, aby ne-
pásli na ní svá stáda, když je tam pásali
vždycky. Nechtěli uvěřiti, že musejí ustoupiti,
i když přišli četníci a proto tři z nichi to z-
platili smrtí a četní jiní poraněním. Ze srážky
samé, celkem již známé, jest pozoruhodno to,
že prý zastřelený sedlák Hricko
Slapinský
Krasický
Hricko
Lvov
Hradec
12
article
Kilyk byl četníkovou kulí za-
sažen na svém vlastním pozemku
a tam zůstal ležeti pod ochranou svých spolu-
občanů až do přichodu soudní komise. Obyva-
telstvo celého kraje je strašně rozhořčeno
lidé práva znalí soudí, že hr. Krasický musi
u soudu při probráti, poněvadž pastvína fakticky
náleží sedlákům. Otázka servitutu v Manasterci
nebyla vůbec dosud vyřízena a právo sedláků
manasterských na pastvu dobytka na sporné
pastvině jest prý nepochybno,
Z Lublaně, 22. května. (R e ál ka
v Idrii.) Zpráva, že počátkem příštího ško-
ního roku bude v Idrii zřízena slovinská nižší
reálka, se potvrzuje. »Slov. Narod« sděluje, že
byl právě vypsán konkurs na návrhy školní bu-
dovy, jenž vyprší koncem června t. r.
Lublaň
Idrie
14
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze padesátá první.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«)
Z Vídně, 24. května.
Poslanecká sněmovna se dne
odebrala na čtyřdenní práz e
letnic.
Dohra bouřlivého konce schůze
noční se odhyla klidně a rychle.
President učinil prohlášení, smluvené s poslanei
Romančukem, Eisenkolbem, Wolfem a Breiferem-
Vzalo se mlčky na vědomí a mimo vše očeká-
vání neozval se proti němu nikde odpur.
Hr. Vetter trval na tom, že poslanee
Breiter slovy odborného chefa Zechnera
»špinavý způspb« nebyl uražen osobně. Kdyby
se to bylo stalo, že by toho litoval a poslance
vzal v ochranu — také proti vládnímu zástupci
Sdilí tedy president názor, který pokládáme
správným, že předsedovi náleží disciplinárn
právo proti komukoli, kdo jest oprávněn v
sněmovně mluviti, tudíž také nejen proti vládním
zástupeům, ale též proti ministrům, i když ne-
jsou poslanci.
Nebylo by došlo ko skandálním výstupům
dnes o svítáni, kdyby hr. Vetter byl zaujal toto
stänovisko hned a nebyl po rytmistrovsku roz
hodl: Tak jsem usoudil a basta! Nebyl by musií
pak dáti se na ústup a provesti zase jednu ze
svých rehirad, které neslouží a nesvědči autoritě
presidentově.
Jsme kritickými dost, abychom o afféře t
se pronesli zcela nestranně. Je zajisté lidsky
pochopitelno a psychologicky vysvětlitelno, ze
byl p. Zechner nemile dotčen obžalobou posl.
Breitora, jakoby z motivů nekalých anebo do-
konce ze zištnosti stranil a pomáhal velko-
držitelům petrolejových zdrojů v Hlaliči a jakoby
poškozoval zúmyslně majitele malých pramenů.
Romančuk
Eisenkolb
Wolf
Breifer
Vetter
Zechner
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
15
article
Tolikéž je přirozeno, že brání se proti očernění
takovému. Ale důtka, kterouž udělil místopřed-
seda Prade posl. Breitrovi, nejen mohla, nýbrž
musila p. Zechnerovi dostačit. Pro něj bylo na-
prostou satisfakcí, že jej sprostilo sebeobrany
presidium, zakročivši na jeho prospěch samo.
Rozchod jest již jistým. Rokování urychluje
se v poměru kvadratiekém. Tak stalo se, že z
nect 3 hodiny byl zákon o půjčce invesliěn
cele schválen ve čtení druhém, refundaci 80
mill. K v to čítaje, o které poslední slovo pro-
mluvil posl. Maštálka. Hlasováno bylo, jal
jsme včera předpověděli. Strany, které měly pro
řeči posl. Kaftana, Daszyňského a
Lechra souhlas, pro řeči proli předloze, daly
hlasy své předloze. Jen Čechové, oppo-
siční Poláci, Rusové, Všeněmei
sociální demokraté a z německých po-
krokovců jediní poslanci Lecher a
d'Elvert položili své votum proti finanční
operaci, která způsobem, jakým se provádí, jest
se stanoviska řádného parlamentarismu nebez-
pečným praejudicem.
Řišská rada nedbala varovných výstrah
Nechť má se na pozoru, by toho nelitovala
pozdějil
Posl. Wolf navrhl neprodleně třetí čten
předlohy, ale Všeněmci byli sami. Všichni ostatn
Němci byli věrni své dohodě s Čechy a pravicí.
Míěli odvahu nejen čeliti terroru a svodům
Wolfovým, nýbrž také mu řici odhodlaněa
mužně, že danému slovu dostojí.
Jestě po druhé německé strany osvědčily
dnes, že plniti chtějí smlouvu, kterou včera uza-
vřeli se stranami slovanskými ve příčině pro-
vádění pracovního programu pro kampaň po-
svatodušní.
Bylo to při návrhu, by se vzalo druhé
čtení předlohy o vodních stavbách, položené
definitivně na pořad schůze nejbližší dne 29. t. m..
a místo ní aby se dala na pořad změna 88 59.
60. živn. ř.
Zechner
Maštálek
Kaftan
Daszyňský
Lechr
Čecho
Polák
Rus
Lecher
Posl
Wolf
Němec
Wolfův
Čechy
d ' Elvert
16
article
Posl. Sehreliter za nehorázné veselosti
celé sněmovny navrhl druhé čtení zákona o lo-
kálních dráhiách, nevěda, chudák, že osnovat
nebyla ještě výborem železničním vyřízena.
Svorně hlasovaly německé strany profi návrhu
tomu. Také křestanští sociálové, kteří navrhovali
dne 8. června m. r. bezodkladné projednání
osnovy té a tím způsobili násilný výbuch české
obstrukce a náhlé uzavření říšské rady.
Opuštěnost Všeněmců byla úplná.
Pohrozil sicé posl. Wolf, který si dvakráte vy-
je! způsobem nejbezohlednějším na posl. professora
Steinwendera, se stojckým klidem snášejícího
jeho útoky, předloze o vodních cestách taktikou
zdržovací a lidovou agitací, ale jeho
přítel dr. Schalk desanovoval jeho nerozmyslné
brojení proti vodním stavbám pravě, že také němečt
poslanci z království českého mají na nich veliký
zájem.
Návrh na třetí čtení předlohy investiční ještě ve
schůzifdnešní byl zamítnut. Ale nemůžeme smlčeti
dnes, ke konci kampaně předsvatodušní, že jako
často dříve, tak zejmena v předešlých dnech účasten-
ství poslanců českých bylo praskrovné.
Několikráte jsme nenapočítali přítomných ve
sněmovně více než 14. To jest věru zanedbá-
vání závazků s mandátem spojených, a shovívavost
byla by v této věci nemístnou a chybou.
Nerozpakujeme se podle úkolu, který náleží pu-
blicistice jakožto veřejné kontrolorce, pokárati takové
vlažné pojímání parlamentních praci, zároveň pak
vyslovujeme určité očekávání, že zjevy, na které
jsme poukázali, a na které se ukazuje již věru ni-
koli k vážnosti a cti českého jmena jinými stranami
nebudou se opakovati. Také v politice jako na vojne
platí: bý ti po hoto v ě
Posl
Wolf
Steinwender
doktor
Schalk
17
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11 hod
45 min. dop. a pravil: Musím vrátiti se k udalost
(Posl. WolI: Slyáte! Slyšte !), jež stala se ke konc
včerejší schůze. Posl. Breiter vyzval mne, abych mu
zjednal salisfakci za domnělou urážku vládního zá-
stupce dr. Zechnera. Nejsa přítomen za jeho řeči
dal jsem si předložiti stenografický zápisník, ale ne
shledal jsem v něm žádné urážky posl. Breitra.
Stalasli se přec, vyslovuji nad ní hluboké politování
a ubezpečuji, že zastanu se vždy v každém ohledu
cti sněmovny i každého poslance.
Ministr financí podal účetní závěrku státníh
hospodářství za r. 1899.
Komise pro kontrolu státního dluhu předložil
výroční zprávy o šlátním dluhu v letech 1895—- 99.
Posl. Chiari dotazoval se po usneseních česk
lékařské komory (jak se mají chovati lékaři k nemo-
cenským pokladnám mistrovským), jež české místo
držitelství zrušilo: — Olner a sp. po novele k živ
nostenskému řádu a zamezení zpropitného; —
Schreiner a sp. po buršácké afféře v Plzni.
Rokuje se dále
o investiční předloze.
K čl. IX. (Vrácení 80 mill. K) ujal se slova posl.
Hauck protestuje proti nynějšímu způsobu překot-
neho projednávání předloh. Stěžuje si, že při stavbě
českých železnic německá místa zanedbávají sea
českým nadržuje se. Vrácení 80 mill. K mělo vyslo-
víti se zviáštním zákonem a proto bude hlasovat
jeho strana pro návrh Kaftanův. Všeněmci jsou pře-
svědčeni, že oněch 80 mill. K má býti disposičním
fondem pro případ, že by se sáhlo opět k § 14
Nynější vláda ho nepoužije, ale nemůže se vědět,
jak dlouho zůstane v úřadě, neboť kleríkálové a
feudálové vynasnažují se o její pád. Refundace 8
mill. K je posilou vlády, jež by nynější vládě přál
budoucí ne a proto nabádá sněmovnu, aby hlasovala
proti vrácení záloh z pokfadních hotovosti.
Vetter
Posl
doktor
Zechner
Chiari
Schreiner
Hauck
Kaftanův
Plzeň
česk lékařský komora
18
article
Ke Kittingrovu návrhu přijímá se kone
debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci Hagen-
hofer (pro) a Maštálka (proti)-
Posl. Hagenhofer dovozuje, že ze 487 mill.
investiční přediohy připadají na Štyrsko 4 mill. Po-
jednává o nepřiznivých dopravních poměrech ve vý
chodním Štyrsku a dovozuje nutnost druhého spojení
s Vídní a prohlašuje, že se svými přáteli bude hla-
sovati pro refundaci, protuže oněch peněz je třeb
k spořádanému hospodářství.
Posl. Maštálka dovolává se včerejších výkladí
posl. Kaftana, který prohlásil, že češti poslanci se
stanoviska ústavního nebudou hlusovati pro refundaei
80 mill. K. Proti povolení jejich svědčí také námitky
finanční. Pan dr. Kolischer počítal, že refundace
tyto jsou splátkami za peníze vydané od r. 1897
Tomu však není tak. Již r. 1895 byla kasovní hoto
vost 227 mill. zlatých, potom ještě stoupla, v násle
dujících létech klesla a r. 1899 obnášela opět 227
mill. zl. Podle mínění řečníkova koncem loňskébo
roku bylo zajistě nahromaděno ve státní pokladn
mnoho peněz. Mohlo-li se vystačiti 454 milt. K celý
loňský rok, pak není pochopitelno, nač má býti po-
voleno 80 mill. K. Podle výsledku loňského roku
jest jisto, že každým rokem průměrně se vybírá víc
o 40 mill., než se vydává. Takovým způsobem mohl
by se nahraditi, co bylo dosud vzato z kasovních
hotovosti.
10ž n
Hagen
Maštálek
Posl
Kaftan
doktor
Kolischer
Štyrsko
Vídeň
19
article
Rečník vítá, že bylo zjednána junctim mezi zá-
konem o vědních stavbých a zákonem investičním.
Nikoli z nedůvěry čeští poslanci žádali junctim.
Chtěli, aby do 1. četvna byl rozřešen velmi důležitý
hospodářský úbol, a celé Rakousko bylo účastno
hospodářských vymožunosti. To byla jediná příčina.
proč toto junetim žádali. Řečník konečně naléhá na
postátnění dráhy severozápadní a společnosti státních
dráh, které se musí provésti v době nejbližší. (Hlučná
pochvala na lavicích českých,)
Zpravodaj menšiny, posl. Kaftan vzdalse
slova.
Po stručném doslovu hlavního referenta posl
Sylvestra propadl minoritní návrh posl. Kaftana
a čl. IX. byl přijat dle výborového návrhu.
Potom rokovalo se o čl. X. (o každoročním před-
kládání výkazu, o zadání a použití dluhopisů).
Posl. Lecher, první řečník proli článku, vzda
se slova; ostatní zapsaní řečníci buď nejsou ve sně-
movně, buď sříkaji se slova. (Velká veselost.)
Čl. X. přijímá se beze změny.
Předseda hr. Vetter oznamuje, že posl. Kaftar
odvolal svůj minoritní návrh k čl. XI. o nerozlučne
spojitosti (junktim) mezi investiční předlohou a před-
lohou o stavbě vodních dráh.
K čl. XI., jak dlouho se má používat úvěrů
mluvil posl. Gratzhofer, k čl. XI. a XII. po
slanci Malik a Tschau, načež byl přijat titul
úvod zákona a řada resolucí.
Posl. Wolf navrhuje, aby se provedlo ne-
prodleně třetí čtení zákona investičního. Dovídám se.
že mezí tímto zákonem a zákonem o vodních stav
bách uzavřeno bylo junetim mezi Čechy a stranami
německými. My žádného junetim neznáme. Budeme
působiti, aby se vodní stavby zdržely, dokud budeme
moci. Proti vodním cest m zahájíme lidovou agitaci
Předseda: Žádám řečníka, aby učinil návrh
Posl. Volf: Nechceme, aby investice byly spo
jeny s vodními stavbami, navrhuji proto neprodleně
třetí čtení zákona investičního.
Kaftan
Sylvestr
Posl
Lecher
Vetter
Kaftar
Malik
Tschau
Wolf
Volf
Rakousko
Čechy
20
article
Posl. Benerle (něm. lidovec). Německé straně
lidové zajisté nejvíce záleží na předloze investiční.
Budeme-li nicméně hlasovati proti navrhu Wolfovu.
stane se to z té příčiny, že jsme se dohodli, že třeti
čtení to se má státi bez ohledu na to, jak se pro-
jedná jiná předloha, 1. června, po případě 31. kvělna.
Kdybychom hlasovali pro návrh posl. Wolfa, porušil
bychom národní povinnost a povinnost čestných
mužů a zpronevěřili bychom se danému slovu. To
nemůžeme. Naši voličové nám porozumějí. Jsem po
té stránce klidným. V našem tak tichém postupu ne-
může nás nikdo zvrátiti, zejmena ne útok.
Stejná bezpečnost, stejná věrnost v plnění daných
slibů ukáže se také 31. května, resp. 1. června. Proto
prosím, aby se návrh posl. Wolfa zamítl.
Posl. Silvester (něm. lidovec): Souhlasím
s přítelém Benerlem, protože jest smlouva . . .
Posl. dr. Schalk . . . uzavřená za knlisami.
Posl. Silvester . . . a protože by bylo po-
rušením německé věrnosti, kdybychom slibu ne-
dostáli.
Posl. Wolf: Neměli jsme tušení, že se smlouva
stala. Konstatuji, že se vyjednávalo jen s Čechy
že německá strana lidová neuznala za potřebné Vše-
němce zpraviti tam, kde jde o prospěch zemí.
Posl. Steinwender: Nestarejte se o prospěchy
alpských zemí.
Posl. Stein: To není ton professora.
Posl. Wolf: Příteli Steine, upozorňuji Vás, že
s p. Steinwendrem se vůbec nepolemisuje.
Posl. Steinwender: Hloupý klukul
Posl. Wolf: Drž hubu.
V erobném prodeji:
ranní číslo o sobé.
odpolodni
.. . a2
Ve flialkách na venková:
ranní čpslo. . . . . . . . 10
vepolední .
. . . . . . . sb
Inserat
plati re hotové shpřed.
Předplneení a lnsorty přljímá adminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachézejí ne též rräakc
tiskárna s eapodica „Národnich Listů“
Rukopšny se nevrassji,
Posl
Wolfův
Wolf
doktor
Schalk
Silvester
Čecho
Stein
Benerle
Silvester
21
article
Posl. Steln
Vy nejste schopen satisfakce.
Posl. Stein (volá na posl. dra. Steinwendra):
Budte zticha, pane professore! Buďte pamětliv pro-
cesu salcpurského
Posl. Wolf: Slušný člověk byl by si po tom
procesu střelil kuli do hlavy.
Hlasy u křesťanských sociálů: Buď zticha,
muží s pokladnami. Vzpomeň si na Herzoga! Ten
si také kuli do hlavy nestřelil
Posl. Silvester: Konstatuji, že jsem sám posl
Wolfa o svém ujednání v příčině investiční před-
lohy a vodních staveb zpravil. Spolehal jsem se, že
vyhoví mé prosbě a žádného návrhu neučiní. Lituji,
že jsem se zklamal.
Potom se návrh posl. Wolfa zamítá.
Pro něj hlasovali jen Všeněmei.
M.-p. dr. Körber odpovídá na dotaz posl.
Holanského po nařízené náhradě komisních
výloh za příčinou slibu nového starosty, že nařídil
zemským šefům, aby připomenuli všem okresním
úřadům příslušné předpisy;
— na dotaz Daszvůského po monasteřické
afféře vyličením celého sporu. Četnické výstřely jsou
předmětem soudního vyšetřování. Přislušné úřady
postarají se, aby ony žalostné události byly věcnéa
rychle vyšetřeny a učiněna zákonna opatření
Minístr zemské obrany hr. Welsershelmb
odpovědel na Wagnerův dotaz po úlevě při bran-
ných cvičeních, že zákon ustanovuje jen to nejnut-
nější. Žádosti za změnu doby cvičení povoluji se dle
možnosti. O synech, již vydržují rodinu a majitelích
zděděných hospodářství o sobě, jest ustanovenov
branném zákoně.
Posl. Sehreiner opravuje některé včerejšl
Steinovy poznámky
Posl. Wolf: Pan Steinwender prve na mne
vykřikl slovem, které, kdyby bylo vyšlo z úst jiných,
by mě přimělo k opátření v takovém případé ob-
vyklému. Podle výsledku jeho procesu v Salcpurku
nemohu s ním naložiti podte pravidel soubojových,
poněvadž není schopen satisfakce.
Posl
Stein
profesor
Wolf
Herzog
Silvester
Všeněmei
doktor
Körber
Wagnerův
Steinův
Steinwender
Steinwendra
Daszvůský
22
article
Předseda: Prosím, nemohu připustiti, aby se
zde poslanec urážel.
Posl. Wolf. Z téhož důvodu nežádám, aby
dosazen byl výbor, aby se mu vyslovila nelibost,
aniž aby se mu vyslovila důtka.
Předseda: To jest již přes příliš.
Posl. Wolf: Pane předsedo, nebuďte tak ci-
tlivým.
Posl. Sekalk (v dotazu k předsedovi) prote-
stuje za odporu křesťanských sociálů, již vyzývají
předsedu, aby udělal přítrž výstupkům Všeněmeu
proti jednacímu řádu, proti Beurlovým vývodům.
Po prohlášení jednacího pořadu příští schuze
navrhoval posl. Schreiter, aby druhým předmě-
tem programu místo předloby o vodních drahách
byla živnostenská novella, ale jeho návrh propadl a
schůze skončena ve 3.35 hod. odpol.
Přísti schůze bude ve středu 29. t. m. o
11. hod. dopol.
Dnes byla rozdána tiskem zpráva výboru pr
vodní dráhy o předloze průp la vové.
Ve zprávě, která je sestavenaod zpravodaje dra,
Mengra, poukazuje ne k důležitosti a vývoji průpiavů
v jiných stálech, při čemž se kladl důraz na to, že
Rakousko v tomto obledu zůstávalo dosud pozadu.
Zpravodaj líčí pak hospodářskou škodu, která z ne-
dostatku průplavů nám vznikala, a vítá akci, kterou
nyní sněmovna zabajíla na provedení průplavové
předloby. Ke konci vystupuje proti námilkam oppo-
sice. Současně se zprávou výboru byly uveřejněny
také zvláštní zprávy posl. Primavesia a dra. Šíle-
ného o dunajsko oderském průplavu, zpráva posl.
Kaftana a dra. Schreinera o průplavu dunajsko-sitav-
ském a zpráva posl. dra. Merunowicze o haličskych
vodních drahach.
Posl
Wolf
Sekalk
Beurlův
Mengr
Šíl
Kaftan
Schreiner
Rakousko
23
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 24. května.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Po přečtení výkladu hr. Goluchowského
v maďarské delegaci nabylo rokování o zahrani-
čním rozpočtu v komisi cislajlánské delegace
zcelenějšího rázu, nežli v téže komisi delegace
maďarské.
V této měl první a hlavní slovo ministr
jeho exposé bylo východiskem všeho jednání
ostatního.
Jinak bylo dnes. Volen postup právě
opáčný. Napřed mluvili totiž delegáti a jako po-
slední odpověděl teprve chef videňského ka-
binetu.
Diskussi zahájil, jako v posledních letech,
vyjímaje rok loňský, del. dr. Kramá r. Tento
delegát má dar abstrakce a nepodává součet
přehled událostí, nýbrž reflex jejich, reliet
k nim a soud a názor svůj o nich.
Kromě toho má smysl pro aktuálnost
jasný zor pro vlnění diplomatických styků. Vý-
sledky svého pozorování a závěr z nich čer-
paný pronáší bez obalu a rozhodně.
Dotkl se všech momentů nynější situace.
Hlavní důraz položil na samostatnost rakouské
politiky, které váak v činnosti nynějšího mini-
stra zahraničního postrádá.
Goluchowský
Vídeň
24
article
Del. hr. Dzieduszycki mluvil daleko
řízněji, nežli se stalo jindy, a pojednal o vypo-
vídání svých soukmenovců z Pruska.
Z jeho mluvy vyznívala ne vole
lidu haličského, která zaji sté
dosáhla již vysokého stupně, od-
hodlal-li se řečník tak opatrný,
jako jest mistopředseda kola
polského, k tonině tak ostré. Por té
stránce se také řeč dra. Kramáře nesla duchem
obrněným a netlumeným, nýbrž plným a sebe-
vědomějším, nežli spíše defensivní odpor delegáta
polského.
Široký prostor zabralo v rozpravě hnutí za
heslem »Pryč od Říma« vedené, vlastně jeho
ráz. Del. dr. Kramár a del. Ax ma nn
tvrdili, že jest politické, del. dr. Pomme r to
však popíral.
Del. Wolf, který je členem rozpočtovéh
výboru, se do jeho dnešní schůze vůbec nedo-
stavil. Hr. Goluchowski se věci té vy-
hnul docela. Snažil se retušovat pochmurný
obraz, který byl nastínil předevčírem v dele-
gaci maďarské o stycích rusko rakouskýcha
o poměrech balkánských, zejmena makedon-
ských. Vyložil prospěch dohody mezi vídeň-
ským a petrohradským kabinétem, ukázal, jak
bylo dříve a jak jest nyní a prohlásil, že
k znepokojení pro Makedonii není důvodné
příčiny. O vypovídání Čechů a Poláků z Ně-
mecka, resp. Pruska se pronesl omluvně, jako
v zasedáních minulých a setrval při passivitě,
kterou mu loni dr. Sláma vytkl. Za necelé
tři hodiny byl rozpočet zahraničního úřadu
Del
Dzieduszycký
Kramář
doktor
Wolf
Goluchowský
Ruska
Čecho
Polák
Prusek
Sláma
Prusko
Řím
Hradec
Makedonie