ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce5d3d50-660c-11dc-90be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 37, org 5, person 93, work 4
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 25. května 190.
Praha
3 masthead
Číslo 243.
4 article
Na ranní a odpol. Histy přudpllácí se v Praze v administrael a měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáške na maěslo na čtvot leta . . . . 7 K 50 ve úlislkách: 2 K 80 na měste . . Peštent a měsíe n rl . . . . kei s. dvojí záellken a měsí za čtnrt lka . . . . K soh
Praha
5 article Dnešní čislo pro Frahu je a 10 stranáel.
Dnešní čislo pro Frahu je a 10 stranáel. Třetí sjezd českých přírodo- zpytců a lékařů. V Praze, 24. května. Hlučná vřava politických hesel a půtek ztichla dnes po českých nivách. Zraky všeho českého světa obráceny jsou k české, slo- vanské a královské Praze, která hostí ve svých zdech vzácné návštěvníky. Ze všech českých vlastí připutovali do jejího nitra učení synové českého národa. Velký vědecký kvas je zde uchystán; čeští přírodozpytcia lékaři sjeli se ke světlým vědeckým hodům. Co povzneslo kdy český lid, co udrželo jej na výši a co dovedlo ho vždycky k ví tězství? Spoléhání na sebe sama a práce, úsilovná a neutuchající práce. Svým vlastním přičiněním, ne přízní osudu, aniž přízní vysokých a vyšších tohoto světa, domohl se národ náš té ceny a té důležitosti, jaké právě se těší. Měl vždycky dost a dost nepřátel, za- vilých, urputných, nemilosrdných, a přátelé, ti opouštívali jej ve chvilích rozhodných Dosti dlouho upírala se nám rovnocennost, dosti dlouho volalo se na nás jako na pa- storky, až konečně chvástavý a zlolajný re oněměl v úžasu nad českým pokrokem, nad výsledky českého snažení a nemoha nám více upírati stejnocennosti, volal zběsile, že napodobíme, že svou kulturu vzali jsme a bereme ze řad svých nepřátel. Urputná zloba a jedovatá slina nezničí to, co tu jest, nezničí, co zničiti nemůže nikdo. Duševní úroveň našeho národa je dnes uznávána po célém světě, české úmění zteklo již brány, uzavřené a nehostinné, všech velkých národů světových, svět sahá rád po české práci literní a obdivuje se českému, rýzímu umění i tleská mu hlučně svůj souhlas. Počíná choditi a půjde stále víc a více světem i česká práce vědecká. Ví se již da- leko za hranicemi českými, že náš nářod je celkem uceleným, vyhraněným, je národem pokrokovým, vyspělým a bohatým i na pě- stitele přísné vědy.
Praha královský Praga
6 article
Česká přírodověda a české lékařstvi v letošních dnech svatodušních ukážou plodý svého přičinění na velkém kolbišti práce vě- decké. Bude uvedeno na paměť všemu ne- předpojatému světu, že nesmí býti již ani česká věda umlčována a že národ náš m harcovníky, kteří, pěstujíce vědu, tak často za mezinárodní prohlašovanou, slouží věrně svěmu českému lidu a neodroďují se svému původu, i laurem věnčí usměvavou, svěží tvář nám všem společné matky, drahé české vlasti . : Více nežli tisíc upřímných synů českého lidu ujme se práce a svým shromážděním vzbudí úctu u každého, kdo dovede cenit vědecké snahy a vědeckou práci vůbec a malého národu zvláště. Prohlížímeli seznam těch, kdo v těchto dnech zavitali do středu české země, nemů- žeme se zdržeti údivu. Ve všech oborech věd přírodních i lékařských nemáme dnes ojedinělé, uznané a daleko ve světě známé pracovníky, ale máme pracovníků celé dlouhé řády, pracovníky zdatné, plné sily, odvahy a zlatého nadšení. Na půl tisíce přednášek ohlášeno ku II sjezdu českých přírodozpytcův a lékařů Každý druhý přihlášený účastník ujme se na kongressu slova a pochlubí se svojí prací Nezapomněl ani vzdálen od střediska všeho českého života, co jest jeho povinností, ne upadl v lákavou nečinnost a všednost daleka je jeho veřejí. Je to jistě skvělým důkazem pružnosti a čilosti národní, můžeme-li se pro- kázati pěstitelem vědy i v zapadlé vísce hor ské i v nepatrném městečku venkovském je to dojista důkazem síly a nepoddajnost národní, můžeme li se dnes prokázati na pol přírodovědeckém tolika pracemi a tolik pracovníky.
7 article
Co zdálo se našim přičinlivým před chůdcům velkým, mámivým, nedostižným snem, to stalo se skutkem. Sjezd českýeh přírodozpytců a lékořů vyrovná se docela úplně podobným sjezdům nejvělších a nej- kůlturnějších evropských národů. Nemůže nám nikdo více upírali práve na to, co nám dávno již patřilo a co nám donésti musí nejblížší budoucnosl. Národu nášemu musí se dostati nových vysokýeh učilišť: pracovníci naši musí nalézti vhiodné stánky vědy, kde by mohli na prospěch lidu, z něhož vzešli, uplatniti svou sílu i své schopnosti . K mobutné naší vědecké slavnosti do- stavili se také milí, vřele vitavi hostě nasi, synové velké rodiny slovanské. Přišli vědečti zástupci všech slovanských národů, aby vzdali upřímný svůj hold vědě české a před- nášejíce táké sami ve své řeči mateřské vě- decké své poznatky, přičinili svěžl, zelený list přátelství do jejího slavověnce. Budtež vítání, hosté naši slovanští! Ve společné vědeckě práci všech Slovanů leží síla a moc budoucnosti slovanské. Mohou-li společně stroní vědy pěstovati národy germánské romanské, mohou i Slované pěstiti svůj vlastní slovanský peň vědecký. Společným úšilím poroste rychle lípa vědy slovanské. haluze její široce se rozloží a stín její stihne vypínavost a chvástavost i prolhanost mno- hých cizích věd. Ve společné práci všech Slovanů na vě- deckých polích získá věda lidská vůbec; jet výtrvalost a houževnatost každého Slovana v předsevzatém úsili všeobecně známoua věda lidská potřebuje dělníky kouževnaté a
Slovan
8 article
nejvýše vytrvalé. Nezkažený, ryzí a čilý duch slovanský přinese určitě vědě nový rozvoj, nový rozmach a nové zvětšení. Buďtež vítáni ve zdech královské, slo- vanské Prahy všichni přírodovědci slovanští. jste nám všichni stejně milými a tiskneme Vás všechny stejně vřele na svou hrud. Přišli jste navšíviti své přátely ve dnech práce a ve dnech radosti i chlouby, jste ví- táni tím více a tím spíše, čím více jste pro- niknuti myšlénkou, že jen ve společné, vážné, vědecké práci a svorném úsilí spočívá pevná budoucnost všeho Slovanstva. Nechceme pyšné slovo, nechceme pomí jející, sebe vřelejší stisk ruky, ale žádáme, abyste s námi společně pracovali na rolích vědeckých a pomáhali budovati čístou, ne- přemožitelnou vědu slovanskou. Duševní práce naše zvítězí a zvítěziti musí, byť stál proti Slovanstvu nepřátelsky celý svět. Bru- talita, útisk a násili vítězí na okamžik, ma úspěch jepičí, ale vážná, nevyzývavá, klidná, opravdová práce jde vždycky ku předua přemáhá všechny překážky, které nepřátel- ská zloba prudce jí vrhá na cestu. Vzdáváme práci našich lidí i našich slovanských host čest a přejeme jim všeho a nejlepšího zdaru. Jsme přesvědčeni, že třetí sjezd českých přírodozpytců a lékařů přinese mnoho do- brého a pěkného našemu i všem slovanským národům ..
Br
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. května. (O výkladu hr Goluchovského) v zahraničném výboru delegace uherské vyslovují se souhlasně časopisy vídeňské i peštské, chválíce ministrovu opatrnou politiku na Balkáně a jeho upřímnost před zá- stupci národů rakouských. Odchylné stanovisko v té věci zaujal »Deutsches Volksblatt«, jenž v ministrově výkladu o balkánských poměrech vidí doznání »diplomatického deficilu«. List praví, že sice nezná úmyslů, s nimiž zahraničný úřad vídeňský před čtyřmilety jel do P'etrohradu na »výměnu myšlenek«, soudi však, že účelem dorozuméní bylo, zabezpečiti se proti všelikým změnám »statu quo« na Balkáně. A pak po- kračuje: »Rusko bylo k tomu patrně rádo ochotno, poněvadž jeho diplomacie, jak se nyní ukazuje, byla už tehda o příštím rozvoji událostí na asij- ském východě zpravena mnohem lépe, než vše- chny ostatní vlády ovropské. Rusku mohlo být tedy jen přijemno, když mu úmluva o zachování »slatu quo« na Balkáně se strany nejbližšího souseda, totiž Rakouska, zabezpečí volnou ruku při jeho politice čínské. Rusko bylo tu ve výhodě a výhody té také užilo. A tu přicházi podivná věc. Dokud, se události činské teprvo vyvíjely, mohl hr. Goluchovský, poukazuje na shodu s Ru- skem, konstatovati, že se podařilo rozptýliti mraky, stahující se nad Balkánem. Ale od té chvile, eo se akce v Číně chýlí ke konci a Rusko počíná tam sklizeti plody svě politiky, pozbývá náhle do- rozumění s Ruskem své síly na očišťování atmo- sféry nad Balkánem a hr. Goluchovský přichází s poznámkou, že se onomu dorozumění přiklá- dalo vůbec příliš mnoho významu; s Ruskem nemáme prý vůbec žádného spolku, ba ani smlouvy! Nyní je jasno, že dorozumění přineslo Rusku zisk, Rakousko však odešlo s prázdnou.
Praha Balkán Rusko Rakousko Čína Deutsches Volksblatt
10 article
Neboť kdežto Rusko, jsouc bezpečno na Balkáně, mohlo zahájiti ve východní Asii svou poliliku ve velkém slohu, Rakousko, jsoue vázáno úmluvou. nemohlo těžiti z ruské zaměstnanosti v Číně tam. kde by mohlo nejvíce těžiti, totiž na Balkáně.« List končí poznámkou, že se hr. Goluchovský ukázal i v této věci špatným kopistou Bismarko- vým: chtěl míti současně dva dráty; jeden, který ho spojuje s Berlínem, druhý s Petrohra- dem. Tento druhý se prý však neosvědčil. Dle našeho soudu neosvědčil se asi proto, že mu překáží drát berlinský! V Praze, 24. kvělna. (Haličske vodní dráhy.) Ze speciálního referátu posl. Morunoviče o haličských průplavech přináší »Czas« úryvek, z něhož vysvítá, že přesně sta- novena zatím jen trať od Hrušova, kde se ha- ličský průplav má připojiti k oderskému, až do Krakova v délce 154 kilom., z nichž na Halič připadá 97 km. Pro další trať směrem k Dně- stru jest několik variant. Referent připominá, že stavba haličských průplavů bude poměrně nej lacinější; voziti se může po průplavech ubli, stavební muteriál, dřiví, sůl, obili, a z poplatk průplavních mohou se prý uhraditi nejen do pravní výdaje, nýbrž i amortisace kapitálu.
Rusko Balkán Asie Rakousko Čína Berlín Praha Hrušov Krakov Halič km
11 article
Ze Lvova, 23, května. (Sráž ka se- dláků s četníky v Manasterci.) Re daktor »Kuryera Lvovského« Jan Slapinský po- dává podrobnou zprávu o sporu ruských sedláků v Manasterci s majetníkem tamního velkostatku hr. Ign. Krasickým, kterýžto spor skončil osud- ným zakročením četnictva a smrtí tří občanů. kteři hájili jen své právo. Hr. Krasický upra- vuje od dvou let své statky, při čemž se snaží obcházeti různé servituty. Dle pozemkových knih náleží hr. Krasickému mnoho pozemků, které fakticky nikdy jeho ma- jetkem nebyly,neboť lid jich užival od dob nepamětných a uživá dosud. Za živobytí starého hraběle nebylo sporů, poněvadž statkář nepřekážel sedlákům, aby uživali svých práv. Teprve za nynějšího majetníka, jenž se počal dle pozemkových knih uvazovati ve výhradné držení všech pozemků, na jeho jmeno připsaných, počaly spory. Již r. 1899 vznikla »vzpoura« pro les v Huzelích, za kterou několik tamních sousedů si odsedělo po několika měsících v žaláři. Nyní došlo na pastvinu v Manasterci, jíž užívali dědové i pra- dědové nynějších sedláků, kteří ovšem nemohl pochopiti, jakým právem se jim brání, aby ne- pásli na ní svá stáda, když je tam pásali vždycky. Nechtěli uvěřiti, že musejí ustoupiti, i když přišli četníci a proto tři z nichi to z- platili smrtí a četní jiní poraněním. Ze srážky samé, celkem již známé, jest pozoruhodno to, že prý zastřelený sedlák Hricko
Slapinský Krasický Hricko Lvov Hradec
12 article
Kilyk byl četníkovou kulí za- sažen na svém vlastním pozemku a tam zůstal ležeti pod ochranou svých spolu- občanů až do přichodu soudní komise. Obyva- telstvo celého kraje je strašně rozhořčeno lidé práva znalí soudí, že hr. Krasický musi u soudu při probráti, poněvadž pastvína fakticky náleží sedlákům. Otázka servitutu v Manasterci nebyla vůbec dosud vyřízena a právo sedláků manasterských na pastvu dobytka na sporné pastvině jest prý nepochybno, Z Lublaně, 22. května. (R e ál ka v Idrii.) Zpráva, že počátkem příštího ško- ního roku bude v Idrii zřízena slovinská nižší reálka, se potvrzuje. »Slov. Narod« sděluje, že byl právě vypsán konkurs na návrhy školní bu- dovy, jenž vyprší koncem června t. r.
Lublaň Idrie
13 title
Říšská rada.
14 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Schůze padesátá první. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«) Z Vídně, 24. května. Poslanecká sněmovna se dne odebrala na čtyřdenní práz e letnic. Dohra bouřlivého konce schůze noční se odhyla klidně a rychle. President učinil prohlášení, smluvené s poslanei Romančukem, Eisenkolbem, Wolfem a Breiferem- Vzalo se mlčky na vědomí a mimo vše očeká- vání neozval se proti němu nikde odpur. Hr. Vetter trval na tom, že poslanee Breiter slovy odborného chefa Zechnera »špinavý způspb« nebyl uražen osobně. Kdyby se to bylo stalo, že by toho litoval a poslance vzal v ochranu — také proti vládnímu zástupci Sdilí tedy president názor, který pokládáme správným, že předsedovi náleží disciplinárn právo proti komukoli, kdo jest oprávněn v sněmovně mluviti, tudíž také nejen proti vládním zástupeům, ale též proti ministrům, i když ne- jsou poslanci. Nebylo by došlo ko skandálním výstupům dnes o svítáni, kdyby hr. Vetter byl zaujal toto stänovisko hned a nebyl po rytmistrovsku roz hodl: Tak jsem usoudil a basta! Nebyl by musií pak dáti se na ústup a provesti zase jednu ze svých rehirad, které neslouží a nesvědči autoritě presidentově. Jsme kritickými dost, abychom o afféře t se pronesli zcela nestranně. Je zajisté lidsky pochopitelno a psychologicky vysvětlitelno, ze byl p. Zechner nemile dotčen obžalobou posl. Breitora, jakoby z motivů nekalých anebo do- konce ze zištnosti stranil a pomáhal velko- držitelům petrolejových zdrojů v Hlaliči a jakoby poškozoval zúmyslně majitele malých pramenů.
Romančuk Eisenkolb Wolf Breifer Vetter Zechner Vídeň Hradec poslanecký sněmovna
15 article
Tolikéž je přirozeno, že brání se proti očernění takovému. Ale důtka, kterouž udělil místopřed- seda Prade posl. Breitrovi, nejen mohla, nýbrž musila p. Zechnerovi dostačit. Pro něj bylo na- prostou satisfakcí, že jej sprostilo sebeobrany presidium, zakročivši na jeho prospěch samo. Rozchod jest již jistým. Rokování urychluje se v poměru kvadratiekém. Tak stalo se, že z nect 3 hodiny byl zákon o půjčce invesliěn cele schválen ve čtení druhém, refundaci 80 mill. K v to čítaje, o které poslední slovo pro- mluvil posl. Maštálka. Hlasováno bylo, jal jsme včera předpověděli. Strany, které měly pro řeči posl. Kaftana, Daszyňského a Lechra souhlas, pro řeči proli předloze, daly hlasy své předloze. Jen Čechové, oppo- siční Poláci, Rusové, Všeněmei sociální demokraté a z německých po- krokovců jediní poslanci Lecher a d'Elvert položili své votum proti finanční operaci, která způsobem, jakým se provádí, jest se stanoviska řádného parlamentarismu nebez- pečným praejudicem. Řišská rada nedbala varovných výstrah Nechť má se na pozoru, by toho nelitovala pozdějil Posl. Wolf navrhl neprodleně třetí čten předlohy, ale Všeněmci byli sami. Všichni ostatn Němci byli věrni své dohodě s Čechy a pravicí. Míěli odvahu nejen čeliti terroru a svodům Wolfovým, nýbrž také mu řici odhodlaněa mužně, že danému slovu dostojí. Jestě po druhé německé strany osvědčily dnes, že plniti chtějí smlouvu, kterou včera uza- vřeli se stranami slovanskými ve příčině pro- vádění pracovního programu pro kampaň po- svatodušní. Bylo to při návrhu, by se vzalo druhé čtení předlohy o vodních stavbách, položené definitivně na pořad schůze nejbližší dne 29. t. m.. a místo ní aby se dala na pořad změna 88 59. 60. živn. ř.
Zechner Maštálek Kaftan Daszyňský Lechr Čecho Polák Rus Lecher Posl Wolf Němec Wolfův Čechy d ' Elvert
16 article
Posl. Sehreliter za nehorázné veselosti celé sněmovny navrhl druhé čtení zákona o lo- kálních dráhiách, nevěda, chudák, že osnovat nebyla ještě výborem železničním vyřízena. Svorně hlasovaly německé strany profi návrhu tomu. Také křestanští sociálové, kteří navrhovali dne 8. června m. r. bezodkladné projednání osnovy té a tím způsobili násilný výbuch české obstrukce a náhlé uzavření říšské rady. Opuštěnost Všeněmců byla úplná. Pohrozil sicé posl. Wolf, který si dvakráte vy- je! způsobem nejbezohlednějším na posl. professora Steinwendera, se stojckým klidem snášejícího jeho útoky, předloze o vodních cestách taktikou zdržovací a lidovou agitací, ale jeho přítel dr. Schalk desanovoval jeho nerozmyslné brojení proti vodním stavbám pravě, že také němečt poslanci z království českého mají na nich veliký zájem. Návrh na třetí čtení předlohy investiční ještě ve schůzifdnešní byl zamítnut. Ale nemůžeme smlčeti dnes, ke konci kampaně předsvatodušní, že jako často dříve, tak zejmena v předešlých dnech účasten- ství poslanců českých bylo praskrovné. Několikráte jsme nenapočítali přítomných ve sněmovně více než 14. To jest věru zanedbá- vání závazků s mandátem spojených, a shovívavost byla by v této věci nemístnou a chybou. Nerozpakujeme se podle úkolu, který náleží pu- blicistice jakožto veřejné kontrolorce, pokárati takové vlažné pojímání parlamentních praci, zároveň pak vyslovujeme určité očekávání, že zjevy, na které jsme poukázali, a na které se ukazuje již věru ni- koli k vážnosti a cti českého jmena jinými stranami nebudou se opakovati. Také v politice jako na vojne platí: bý ti po hoto v ě
Posl Wolf Steinwender doktor Schalk
17 article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11 hod 45 min. dop. a pravil: Musím vrátiti se k udalost (Posl. WolI: Slyáte! Slyšte !), jež stala se ke konc včerejší schůze. Posl. Breiter vyzval mne, abych mu zjednal salisfakci za domnělou urážku vládního zá- stupce dr. Zechnera. Nejsa přítomen za jeho řeči dal jsem si předložiti stenografický zápisník, ale ne shledal jsem v něm žádné urážky posl. Breitra. Stalasli se přec, vyslovuji nad ní hluboké politování a ubezpečuji, že zastanu se vždy v každém ohledu cti sněmovny i každého poslance. Ministr financí podal účetní závěrku státníh hospodářství za r. 1899. Komise pro kontrolu státního dluhu předložil výroční zprávy o šlátním dluhu v letech 1895—- 99. Posl. Chiari dotazoval se po usneseních česk lékařské komory (jak se mají chovati lékaři k nemo- cenským pokladnám mistrovským), jež české místo držitelství zrušilo: — Olner a sp. po novele k živ nostenskému řádu a zamezení zpropitného; — Schreiner a sp. po buršácké afféře v Plzni. Rokuje se dále o investiční předloze. K čl. IX. (Vrácení 80 mill. K) ujal se slova posl. Hauck protestuje proti nynějšímu způsobu překot- neho projednávání předloh. Stěžuje si, že při stavbě českých železnic německá místa zanedbávají sea českým nadržuje se. Vrácení 80 mill. K mělo vyslo- víti se zviáštním zákonem a proto bude hlasovat jeho strana pro návrh Kaftanův. Všeněmci jsou pře- svědčeni, že oněch 80 mill. K má býti disposičním fondem pro případ, že by se sáhlo opět k § 14 Nynější vláda ho nepoužije, ale nemůže se vědět, jak dlouho zůstane v úřadě, neboť kleríkálové a feudálové vynasnažují se o její pád. Refundace 8 mill. K je posilou vlády, jež by nynější vládě přál budoucí ne a proto nabádá sněmovnu, aby hlasovala proti vrácení záloh z pokfadních hotovosti.
Vetter Posl doktor Zechner Chiari Schreiner Hauck Kaftanův Plzeň česk lékařský komora
18 article
Ke Kittingrovu návrhu přijímá se kone debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci Hagen- hofer (pro) a Maštálka (proti)- Posl. Hagenhofer dovozuje, že ze 487 mill. investiční přediohy připadají na Štyrsko 4 mill. Po- jednává o nepřiznivých dopravních poměrech ve vý chodním Štyrsku a dovozuje nutnost druhého spojení s Vídní a prohlašuje, že se svými přáteli bude hla- sovati pro refundaci, protuže oněch peněz je třeb k spořádanému hospodářství. Posl. Maštálka dovolává se včerejších výkladí posl. Kaftana, který prohlásil, že češti poslanci se stanoviska ústavního nebudou hlusovati pro refundaei 80 mill. K. Proti povolení jejich svědčí také námitky finanční. Pan dr. Kolischer počítal, že refundace tyto jsou splátkami za peníze vydané od r. 1897 Tomu však není tak. Již r. 1895 byla kasovní hoto vost 227 mill. zlatých, potom ještě stoupla, v násle dujících létech klesla a r. 1899 obnášela opět 227 mill. zl. Podle mínění řečníkova koncem loňskébo roku bylo zajistě nahromaděno ve státní pokladn mnoho peněz. Mohlo-li se vystačiti 454 milt. K celý loňský rok, pak není pochopitelno, nač má býti po- voleno 80 mill. K. Podle výsledku loňského roku jest jisto, že každým rokem průměrně se vybírá víc o 40 mill., než se vydává. Takovým způsobem mohl by se nahraditi, co bylo dosud vzato z kasovních hotovosti. 10ž n
Hagen Maštálek Posl Kaftan doktor Kolischer Štyrsko Vídeň
19 article
Rečník vítá, že bylo zjednána junctim mezi zá- konem o vědních stavbých a zákonem investičním. Nikoli z nedůvěry čeští poslanci žádali junctim. Chtěli, aby do 1. četvna byl rozřešen velmi důležitý hospodářský úbol, a celé Rakousko bylo účastno hospodářských vymožunosti. To byla jediná příčina. proč toto junetim žádali. Řečník konečně naléhá na postátnění dráhy severozápadní a společnosti státních dráh, které se musí provésti v době nejbližší. (Hlučná pochvala na lavicích českých,) Zpravodaj menšiny, posl. Kaftan vzdalse slova. Po stručném doslovu hlavního referenta posl Sylvestra propadl minoritní návrh posl. Kaftana a čl. IX. byl přijat dle výborového návrhu. Potom rokovalo se o čl. X. (o každoročním před- kládání výkazu, o zadání a použití dluhopisů). Posl. Lecher, první řečník proli článku, vzda se slova; ostatní zapsaní řečníci buď nejsou ve sně- movně, buď sříkaji se slova. (Velká veselost.) Čl. X. přijímá se beze změny. Předseda hr. Vetter oznamuje, že posl. Kaftar odvolal svůj minoritní návrh k čl. XI. o nerozlučne spojitosti (junktim) mezi investiční předlohou a před- lohou o stavbě vodních dráh. K čl. XI., jak dlouho se má používat úvěrů mluvil posl. Gratzhofer, k čl. XI. a XII. po slanci Malik a Tschau, načež byl přijat titul úvod zákona a řada resolucí. Posl. Wolf navrhuje, aby se provedlo ne- prodleně třetí čtení zákona investičního. Dovídám se. že mezí tímto zákonem a zákonem o vodních stav bách uzavřeno bylo junetim mezi Čechy a stranami německými. My žádného junetim neznáme. Budeme působiti, aby se vodní stavby zdržely, dokud budeme moci. Proti vodním cest m zahájíme lidovou agitaci Předseda: Žádám řečníka, aby učinil návrh Posl. Volf: Nechceme, aby investice byly spo jeny s vodními stavbami, navrhuji proto neprodleně třetí čtení zákona investičního.
Kaftan Sylvestr Posl Lecher Vetter Kaftar Malik Tschau Wolf Volf Rakousko Čechy
20 article
Posl. Benerle (něm. lidovec). Německé straně lidové zajisté nejvíce záleží na předloze investiční. Budeme-li nicméně hlasovati proti navrhu Wolfovu. stane se to z té příčiny, že jsme se dohodli, že třeti čtení to se má státi bez ohledu na to, jak se pro- jedná jiná předloha, 1. června, po případě 31. kvělna. Kdybychom hlasovali pro návrh posl. Wolfa, porušil bychom národní povinnost a povinnost čestných mužů a zpronevěřili bychom se danému slovu. To nemůžeme. Naši voličové nám porozumějí. Jsem po té stránce klidným. V našem tak tichém postupu ne- může nás nikdo zvrátiti, zejmena ne útok. Stejná bezpečnost, stejná věrnost v plnění daných slibů ukáže se také 31. května, resp. 1. června. Proto prosím, aby se návrh posl. Wolfa zamítl. Posl. Silvester (něm. lidovec): Souhlasím s přítelém Benerlem, protože jest smlouva . . . Posl. dr. Schalk . . . uzavřená za knlisami. Posl. Silvester . . . a protože by bylo po- rušením německé věrnosti, kdybychom slibu ne- dostáli. Posl. Wolf: Neměli jsme tušení, že se smlouva stala. Konstatuji, že se vyjednávalo jen s Čechy že německá strana lidová neuznala za potřebné Vše- němce zpraviti tam, kde jde o prospěch zemí. Posl. Steinwender: Nestarejte se o prospěchy alpských zemí. Posl. Stein: To není ton professora. Posl. Wolf: Příteli Steine, upozorňuji Vás, že s p. Steinwendrem se vůbec nepolemisuje. Posl. Steinwender: Hloupý klukul Posl. Wolf: Drž hubu. V erobném prodeji: ranní číslo o sobé. odpolodni .. . a2 Ve flialkách na venková: ranní čpslo. . . . . . . . 10 vepolední . . . . . . . . sb Inserat plati re hotové shpřed. Předplneení a lnsorty přljímá adminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachézejí ne též rräakc tiskárna s eapodica „Národnich Listů“ Rukopšny se nevrassji,
Posl Wolfův Wolf doktor Schalk Silvester Čecho Stein Benerle Silvester
21 article
Posl. Steln Vy nejste schopen satisfakce. Posl. Stein (volá na posl. dra. Steinwendra): Budte zticha, pane professore! Buďte pamětliv pro- cesu salcpurského Posl. Wolf: Slušný člověk byl by si po tom procesu střelil kuli do hlavy. Hlasy u křesťanských sociálů: Buď zticha, muží s pokladnami. Vzpomeň si na Herzoga! Ten si také kuli do hlavy nestřelil Posl. Silvester: Konstatuji, že jsem sám posl Wolfa o svém ujednání v příčině investiční před- lohy a vodních staveb zpravil. Spolehal jsem se, že vyhoví mé prosbě a žádného návrhu neučiní. Lituji, že jsem se zklamal. Potom se návrh posl. Wolfa zamítá. Pro něj hlasovali jen Všeněmei. M.-p. dr. Körber odpovídá na dotaz posl. Holanského po nařízené náhradě komisních výloh za příčinou slibu nového starosty, že nařídil zemským šefům, aby připomenuli všem okresním úřadům příslušné předpisy; — na dotaz Daszvůského po monasteřické afféře vyličením celého sporu. Četnické výstřely jsou předmětem soudního vyšetřování. Přislušné úřady postarají se, aby ony žalostné události byly věcnéa rychle vyšetřeny a učiněna zákonna opatření Minístr zemské obrany hr. Welsershelmb odpovědel na Wagnerův dotaz po úlevě při bran- ných cvičeních, že zákon ustanovuje jen to nejnut- nější. Žádosti za změnu doby cvičení povoluji se dle možnosti. O synech, již vydržují rodinu a majitelích zděděných hospodářství o sobě, jest ustanovenov branném zákoně. Posl. Sehreiner opravuje některé včerejšl Steinovy poznámky Posl. Wolf: Pan Steinwender prve na mne vykřikl slovem, které, kdyby bylo vyšlo z úst jiných, by mě přimělo k opátření v takovém případé ob- vyklému. Podle výsledku jeho procesu v Salcpurku nemohu s ním naložiti podte pravidel soubojových, poněvadž není schopen satisfakce.
Posl Stein profesor Wolf Herzog Silvester Všeněmei doktor Körber Wagnerův Steinův Steinwender Steinwendra Daszvůský
22 article
Předseda: Prosím, nemohu připustiti, aby se zde poslanec urážel. Posl. Wolf. Z téhož důvodu nežádám, aby dosazen byl výbor, aby se mu vyslovila nelibost, aniž aby se mu vyslovila důtka. Předseda: To jest již přes příliš. Posl. Wolf: Pane předsedo, nebuďte tak ci- tlivým. Posl. Sekalk (v dotazu k předsedovi) prote- stuje za odporu křesťanských sociálů, již vyzývají předsedu, aby udělal přítrž výstupkům Všeněmeu proti jednacímu řádu, proti Beurlovým vývodům. Po prohlášení jednacího pořadu příští schuze navrhoval posl. Schreiter, aby druhým předmě- tem programu místo předloby o vodních drahách byla živnostenská novella, ale jeho návrh propadl a schůze skončena ve 3.35 hod. odpol. Přísti schůze bude ve středu 29. t. m. o 11. hod. dopol. Dnes byla rozdána tiskem zpráva výboru pr vodní dráhy o předloze průp la vové. Ve zprávě, která je sestavenaod zpravodaje dra, Mengra, poukazuje ne k důležitosti a vývoji průpiavů v jiných stálech, při čemž se kladl důraz na to, že Rakousko v tomto obledu zůstávalo dosud pozadu. Zpravodaj líčí pak hospodářskou škodu, která z ne- dostatku průplavů nám vznikala, a vítá akci, kterou nyní sněmovna zabajíla na provedení průplavové předloby. Ke konci vystupuje proti námilkam oppo- sice. Současně se zprávou výboru byly uveřejněny také zvláštní zprávy posl. Primavesia a dra. Šíle- ného o dunajsko oderském průplavu, zpráva posl. Kaftana a dra. Schreinera o průplavu dunajsko-sitav- ském a zpráva posl. dra. Merunowicze o haličskych vodních drahach.
Posl Wolf Sekalk Beurlův Mengr Šíl Kaftan Schreiner Rakousko
23 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 24. května. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Po přečtení výkladu hr. Goluchowského v maďarské delegaci nabylo rokování o zahrani- čním rozpočtu v komisi cislajlánské delegace zcelenějšího rázu, nežli v téže komisi delegace maďarské. V této měl první a hlavní slovo ministr jeho exposé bylo východiskem všeho jednání ostatního. Jinak bylo dnes. Volen postup právě opáčný. Napřed mluvili totiž delegáti a jako po- slední odpověděl teprve chef videňského ka- binetu. Diskussi zahájil, jako v posledních letech, vyjímaje rok loňský, del. dr. Kramá r. Tento delegát má dar abstrakce a nepodává součet přehled událostí, nýbrž reflex jejich, reliet k nim a soud a názor svůj o nich. Kromě toho má smysl pro aktuálnost jasný zor pro vlnění diplomatických styků. Vý- sledky svého pozorování a závěr z nich čer- paný pronáší bez obalu a rozhodně. Dotkl se všech momentů nynější situace. Hlavní důraz položil na samostatnost rakouské politiky, které váak v činnosti nynějšího mini- stra zahraničního postrádá.
Goluchowský Vídeň
24 article
Del. hr. Dzieduszycki mluvil daleko řízněji, nežli se stalo jindy, a pojednal o vypo- vídání svých soukmenovců z Pruska. Z jeho mluvy vyznívala ne vole lidu haličského, která zaji sté dosáhla již vysokého stupně, od- hodlal-li se řečník tak opatrný, jako jest mistopředseda kola polského, k tonině tak ostré. Por té stránce se také řeč dra. Kramáře nesla duchem obrněným a netlumeným, nýbrž plným a sebe- vědomějším, nežli spíše defensivní odpor delegáta polského. Široký prostor zabralo v rozpravě hnutí za heslem »Pryč od Říma« vedené, vlastně jeho ráz. Del. dr. Kramár a del. Ax ma nn tvrdili, že jest politické, del. dr. Pomme r to však popíral. Del. Wolf, který je členem rozpočtovéh výboru, se do jeho dnešní schůze vůbec nedo- stavil. Hr. Goluchowski se věci té vy- hnul docela. Snažil se retušovat pochmurný obraz, který byl nastínil předevčírem v dele- gaci maďarské o stycích rusko rakouskýcha o poměrech balkánských, zejmena makedon- ských. Vyložil prospěch dohody mezi vídeň- ským a petrohradským kabinétem, ukázal, jak bylo dříve a jak jest nyní a prohlásil, že k znepokojení pro Makedonii není důvodné příčiny. O vypovídání Čechů a Poláků z Ně- mecka, resp. Pruska se pronesl omluvně, jako v zasedáních minulých a setrval při passivitě, kterou mu loni dr. Sláma vytkl. Za necelé tři hodiny byl rozpočet zahraničního úřadu
Del Dzieduszycký Kramář doktor Wolf Goluchowský Ruska Čecho Polák Prusek Sláma Prusko Řím Hradec Makedonie