ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ce47e090-660c-11dc-9d44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 64, work 4, place 21, org 14
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁMUDNÍ LISTY
3 masthead
24. května 1901.
4 masthead
Číslo 142.
5 article
verněrem alžírským. Nově jmenovaný však vy- žádal si několik dní na rozmýšlenou a teprve potom jmenování přijal. Zdá se, že splelitá obtížná situace politická v alžirské osadě byl asi hlavní pohnutkou nerozhodnosti páně Revoi- lovy, neboť docházejí zprávy, že krise se při ostřuje. Jak zpravodaj »Paris Nouvelles« ozna- muje, dal prefekt alžírský, pan Luteaud, osob- nost antisemity hrozně nenáviděná, včera za- lknouti náměstka starostova města Alžíru, pana Lionnea, když tento promluviv k lidu řeč, vzpí ral se zalknuli jisté Vlašky, pronášející prý pobuřující výkřiky, a při této příležitosti inter- venujícího kemisaře těžce prý urazil. P. Lionne byl ihned odveden do vězení barberousského.
Paris Nouvelles Luteaud Lionne pán Revoilov
6 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze padesáta. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 23. května. Došlo dnes na nejkritíčtější část investičn předlohy, na tu, která jest v ní přívěskem, pří važkem, cizím tělesem, na refundacii 80 mil1. K. Věc, o kterou jde, byla s dostatel objasněna se všech stran: s finanční, s konsti- tuční a politické, hlavně s poslední. Nový ch momentůniepřine sla také roz- prava v plenu. Ale sněmovna, jež byla apatickou za projednávání dosavadních článků osnovy, vzchopila se ze své netečnosti a sledo- vala všechny řeči s napjatou pozorností a s ve- likým účastemstvím, které byly důkazem, že nepokládá spornou otázku za pouhou formalitu, za budžetární marotu, nebo za lak zv. při advokátní. Naopak, bylo vidno, že v této vložce, která není v žádné organické spojitosti s inve- stični pějěkou a stavbami na ní spočívajícími která není věnována budouenosti a jejím úko- lům, nýbrž minulosti a jej1 hříchl ů m. spatřuje cause célěbre celé veliké investiční ero el detroli
Vídeň poslanecký sněmovna
7 article
Ovšem netajíme sobě, že rozpoznání to je přece jen platonickým, jako byty platoniekými souhlas a pochvala, kterých doznali svými přesnými, jasnými a půdnými argumnenty zpra- vodaj menšiny inž. Kaftan a posl. D - szyňski a Lechler proti vpašování 80 miil K refundace pro praeterito do dnvestičního úvěru pro futuro určeného. Neboť kromě poslannů českých, sociálně-demokratiřkých a všeněmeckých budou bezpochyby zejíra všechny strany hlaso- vat pro to, aby s investiční půjčkou 420 mill K svezla se na jednom trakaři také splátka hotových 80 mill. K do státních pokladen. Ministr financi dr. Böhm-Bawerk také se valně nenamáhal v replice své. Krátký smysl jeho půlhodinně polemiky byl: »Kdybých dnes ne- potřehoval peněz tčch, nedomáhal bych se jich !« Běží ovšem o způsob a prostředky výmáhání toho. Avšak i v této sněmovně nerozhodujo nerozhodovaly nikdy motivy věenosti, nýbrž opportunity a ly rozhodnou žel těž v této chou- lostivé záležilosti. Takový je skutečný stav tajiti jej, anebo líčiti jej jinak, bylo by klamuii sebe a jině.
Ing Kaftan Lechler doktor Böhm Bawerk Kdybý
9 article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod dopoledne. Posl. Daszyňski (v dotazu k předsedovi) do- slechl se, že posl. ryt. Wielowiejski, na néhož, uvá- děje fakla, 13. t. m. ostře dorážel, roztrušoval mez svými kolomyjskými volíči velkostatkáři pověst, ž on (Daszyňski) vypůjčoval si na něm před onou řečí 500 zl. (Slyšte!) Když mu půjčku odepřel, Daszyňski prý přednesl svou řeč. Jeli pravda, že takové věci rozlrušují se, uchyluje se hned do ve- řejnosti, jíž jest jeho poslanecká činnost podřízena, a prohlašuje, že ony pověsti jsou bezpodstatné, jek těživ prý s ielowiejským nemluvil, osobně ho an nezná, nerad by s ním kdy osobně jednal. Možná že ony pověsti jsou plodem chorého mozku, při- zrak, jenž se jeho cti dotýkat ani nemůže. Vy stoupiv všnk jako veřejný žalobce proti poslane Wielowiejskému, rád by, aby také Wielowiejskéh obrana byla veřejná. Žádá předsedu, by vzal na vě domí toto prohlášení. (Pochvala mezi sociálními de- mokraty) Posl. dr. Pražák a sp. dotazovali se po jen- nání sev. něm dřevařské společnosti naproti dělníkovi jenž přišel k úrazu; — Jaworský a Schreiter i sp. po mo nastýřické afiéře. Posl. Holanský (k dotazu na předsedu): Vybírání daně u rolnictva na českém jihu děje s ze strany berních úřadů neslýchaným způsobem. — Daně, které byly následkem živelních pohrom ode- psány, musí se zaplatit a odepisují se teprv až zu dva roky. 80 proc. majitelů usedlostí jsou sekve- strování pro nezaplacení daně. Ptá-li se rolník u berního úřadu, je-li dlužen, řekne se mu, jak se to na Hluboké stává, berním úřadem, že ničeho ne- dluhuje, ale druhý den příjde exskutor a zabavt mu věe. — Berní úřady řádí, jak nepřátelské vojskoa přivádějí rolníky v zoutalství, tak že tito v noci oponštějí své usedlosti, které pak žádného držitele již nenajdou.
Vetter Posl Daszyňski jítmokrata doktor Pražák Jaworský
10 article
Mámeli zdo pracovati, nesmíme nikterak dovo- liti, aby se s rolnickým lidem doma takto zacházelo. Ptám se pana předsedy, hodlá-li ministru flnanei domluviti, by tomuto řádění konec učiněn byl? Vředseda sděluje dotaz ten mínistru financ Polom rokovalo se dál o investiční předl- loze čl. VIII. Posl. Klenmann přimlouval se, aby při roz- vrhování objednávek pro státní železnice bral se větší zřetel na hospodářské poměry a výkonnost to- váren a nenadržovalo se některým závodům. Vláda je povinna míti lo na paměti při zadávání práce. Posl. Tambosi prohlašuje, že tridentští po- slanci budou hlasovati ze sohidarity s terstskými pro předlohu, třeba neměla pro jižní Tyroly významu. Ohrací pozornost na poměry tridentských a italských dělníků již na železnicích pracují a dává na uvá- ženou, nebylo li by lépe provésli stavby bez hlav- ního podnikatelstva. Docílených úspor mohlo by se použiti k zlepšení dělnických poměrd. Poslanec Ferjanělě dovozoval, že stát tout železniční předlohou oplácí starý dluh sám sobě, jižním zemím a svému hlavnímu příslavu. Terstu. Nyní musí býti postaráno též o dovozné tratě. Na lokální dráhy připadá velmi skrovná suma. Lituje žalostných poměrů u místních dráh krajinských vyzývá vládu, aby se o tyto dráhy více starala. (Pochvala.) Posl. Lupul jednal o bukovinských železni- cích a dovozoval, že za špatně tarifní politiky ne- vznikne nový průmysl a dosavadní byne. Žádá, b Bukovina měla své solní ředitelství, úrazovnu v Če novicích a svůj vrchní zemský soud, aby se usnad- nilo její oddělení od Haliče.
Posl Ferjaněl Polom Terst Halič b Bukovina
11 article
Přjímá se konsc dlebaty a hlavnímil řečníky zvoleni poslanci Borčič a Scheicher, jená přimlouval se za vydání lidových peněz k průmyslo- vým účelům. (Hlnčné bravo1 na I. galerii, pročež přededa žádá, by byl klid.) Posl. Ellenbogen pojednával o svém mino rilním votu a kritisoval poslední vývody ministra železnic. Po referentově doslovu propadl Ellenbogenův i ostatní dodatečné návrhy a cl. VIII. přijat velkou vělšinou. Dále rokovalo se o čl. IX. vrácení 80 milí korun do státní pokladny. Zpravodaj většiny posl. Kolische r vzdal se slova. Posl. Kaftan (jako zpravodaj minoritního votn proti povolení peíandace 80 mill, korau): Vláda žádí v čl. 9. osnovy rehidaci 80 milliona korun, kterí v létech 1898 až 1900 byly vydány k úhradě potře železničních. Pau zpravodaj vělšiny (dr. Kolischen dokazuja, že tento způsob byl vzhledem k tehdejším poměrům přípusným a vyslovil se pro povoleni uvedené sumy. Lituji, že nesdílím jeho názoru. Nám poslancům češkým, nelze schvnlovati ústarnost to- liedo jednání mmistra fiuančního. Podle čl. Xlv ústavy může celé ministerstvo takové nařizení vydnt v době, kdy říšská rada nezasedá, na základě císař ského nařízení, je li nezhytně nutný m. M us všuk si v nejbltžšim z a sedání tíšsk rady vymoci schválení, čili tak zv indemnrlu.
Borčič Scheicher Posl Ellenbogen Ellenbogenův Kaftan Hlnčný bravo 1
12 article
oPřipouštlm sice, že inveslice z kasovních pře- bytků byly nutny, ale nemohu připustili že by nezbytná nutnost jejieh byl prokázáma. Shledávám sice v přiložených vý kladech vládních na př. položky na přístav holeso sovický, který není se sousedními dráhami spojen. a na který byly vydány 4 mill. korun, který však slouží dosud jako rybník; polom na zakoupení Hel- mových, Loďkových a karlinských mlýnů, na splav nění Vitavy tamže, jakkoli země přispívá 50 0 na kladu a přísluéné polužky v rozpočtu se vyskytujl. Vládě bylo by bývalo možno během 3 roků vymoci indemnitu. Jest politování hodno, že často podněty ve sněmpvně, aby upotřebení kasovníc přebylků každoročně stanoveno byloí spociálním zá- konem, nenalezly zaslonženého povšimnutí u vlády Připovštím, že refundace 80 mill, korun v zájmu finančně technickém byla by žádoucí, avšak olázk tato nemá jen stránky finanéně technické, nýbrz těžisko její jest ústavně právníhoa politického původu. Die mého mínění jest takové je nání vlády porušením zaručené ho práva rozpočtového. Podle analogie tohoto pří- padu bylo by v budoucnosti vládě možno prováděti státním nákladem různá zařízení a bráli prustředky potřebné z kasovních hotovostí, aniž by si byla dříve zjednala souhlasu sněmovny. Potom by sí dala vydání ta refundovati.
Hela
13 article
Podle měho mínění jest třeba, by odstavec, ty kající se refundace 80 mill. korun byl vyloučenze clánku 9. osnovy a vláda podala v příčině té sně movně zvláštní předlohu, poněvadž musí býti roz- počtovému výboru přikázána k přijetí. Snémovnas přesvědčí, že nechceme činíti překážek předloze j- vestiční, nikoli všák refundaci, máme li oprávněn ústavní pochyby. Tato položka má význam politický a to jest příčinou proč navrhujeme, aby suma refnh dační byla vyňala z předlohy a vláda se vyzvala by si vyžádala schválení té sumy poslupem ústavním, Posl. Daszyňski odporuje vrácení 80 mill. k Jedná se o politickou akci, jež je ve spojení s opo míjením ústavního práva ke každoročnímu projednání rozpočtu. Dotýká se rak. uher. vyrovnání a znamená slavný projev důvěry vládě. Oněch 80 milliono korun má se povoliti vládě k účelům, jež ne- mají žádného spojení se žolezničními stavba mi Vláda nevyžádala si ještě indemnity pro nařízení de § 14. a sněmovna má povoliti refundaci 80 mil. koru, ſinanění prostředky na nové porušo vá ústavy. Připomíná, jak chovaly se německé straný za své oppesice, kdy chlěly, aby ministerstvn byla žalovana pro nařízení dle 8 14. a nyní chtěj dáti vládě v šane nejdůležilější sněmovní práva. Je zbabělostí dávati po takové minulosti vládlě k dis posici 80 mill. K. Žádá by se čl. IK. zamítl, po pří- padě hlasovalo pro minoritní návrh Kaflanův.
Posl Kaflanův Ica nařízený jít paragraf 14
14 article
(Hlučná pochvala) Posl. Lecher prohlašuje především, že chce promluviti jmenem své strany. (Post. Schatk: To je zajímavě, to si musíme pamatovati.) Polemisuje obšírně s vývody zprávy Kolischerovy. O poruje junciim investiční předlohy s vrácením pokladníc přebytků. Junctim bylo v Rakousku vynuceno revol- verovou politikon. Pokladní hotovost v r. 1899 činila aspoň 150 mill. K a od té doby bylo ještě lépe. Není nedostatku hotových peněz, o němž hovuří se již několik neděl. Nepřeje pokladním hotovostem a rád by, aby složily se účty z jejich úroků. Diví se, jak posl. Kolischer může považovati vrácení 80 mill, za opatření ve prospěch lidu. Polemisuje s ním a pro- hlašuje, že finanční hospodářství rakouské není vzorné, ale tak zle není, aby nemohlo zapraviti svni dluh průmyslu každou chvíli. Neschvaluje nynějsi »schovávačky«. Bude li vojsko potřebovati nového ozbrojení, povolí se z vlastenectví potřebné pro- středky. Je-li v pokladnách tak tuze prázdno, jak se říká, neprospějí ani vráčené milliony. Tyto jsou účtem za § 114. a zapraví-li jej parlament, osvědčí smířil se s tírto článkem v peněžní olázce i vyrov nání. Kritisuje investiční rozpočet, jenž dle vyjá dření samotného ministra byl za poslední léta se- stavován dosti libovolně a prohlašuje konečně, že poslanci jsou povinni hájiti nejdůležitější finančnía hospodářské zájmy voličstva a jeho herní možnost.
Posl Lecher Juncti Rakousko Post
15 article
(Pochvala a potlesk.) Ministr únanci dr. Böhm- Bawerk zastával se nařízení, vydaných dle § 14. Vláda nemůže za to, že sněmovna předlohy nevyřídila. Dokazuje, ž vrácení záloh z pokladních holovostí patří do inve- stiční předlohy. Doličaval, proč vláda zvolila kone prosince 1890 k stanovení pokladních hotovostí. Ne žádá prý, aby v pokladnách byla hojnost, chce všek aby tam bylo, kolik třeba k spořádanému hospodář ství. Pokladní poukázky státní nelze vydávati, doku jsou v oběho salinky. Připomínaje, že vláda je vá zána terminem k vyplacení 98 mill. na úpravu va luty z pokladních hotovostí, konstatoje, že zbytku třeba k spořádané pokladní správě. Rokování bylo přerušeno a ve schůzi nastala přestávka až do 7 1/2 hod. več.
doktor Böhm Bawerk
16 article
Noční schůze. (Tlfgr. »Národních Listů«.) Ve Vídni, 23. května. Noční šichta poslanecké sněmovny byla sice dnes ustanovena na půl 8. hod. večerní, alo mohla počiti teprve o hodině osmé. Nesešlo se totiž do té doby 100 poslanců k usnášení schopných. Generální rozprava o zákoně zkracujíeím pracovní dobu v dolech na devět hodin zahá- jena byla řečí posl. Choce a dlouhými vý klady posl. Steina. Tento činil četné prudké útoky proti straně sociálně demokratick a jejím vůdcům. Avšak sociálně demokratičt poslanci vyslechli ho klidně, na žádný jeho ná- jezd nereagujíce. Patrně se usnesli, nedatise nikterak provokovati. Posl. Choc zklamal obsahem, Franko Slein rozsahem. Onen ty, kdož předpovídali, že jím vsloupí do sněmovny poslanecké hlu- boký znalec sociálních poměrů. Na jedné straně státní socialism, na druhé straně krajní individualism. Na jedné straně horování pro postátnění dolů, na druhé straně pro jejich pozemštění. Všeněmacký mluvči umínil si mluviti šest hodin. Půl druhé hodiny věnoval všeobecným úvahám o poměru dělnictva k zemědělství, o situaci za posledních stávek, o poměru sociální demokracie k nim atd. Potom teprve chtěl mlaviti o poměru národnosti k sociálním otáz- kám. Když po 114 hod. řečník pravil, že nyn chce posouditi také předlohu, četné posluchač- stvo se rozplýlilo. Celé dvě hodiny mluvil posl. Stein. Nezná se ještě v řečnické dynamice a náleží k oněm lidem, o kterých pravil kn. Bismark, kterého se dnes několikráte dovolával, že nevědí, kdy přestat. Za řeči zpravodaje menšiny posl, Schuh meiera došlo k tuhým srážkám sociálních
Choc Stein Posl Bismark Schuh Vídeň Franca poslanecký sněmovna
17 article
demokratů se Všeněmci. Tilo špatně pochodili. Slavný jejich hrdina Stein utekl. Posl. Her zoj pak musil od posl. Pernerstorfera snésti výkřik že je lump. O půlnoci se hlasovalo. Návrh, aby vza byl za podklad podrobného rokování návrk posl. Schuhmeiera na osmíhodinnou dobu pra- covní byl zamítnut. Pro hlasovali Čechové, Všeněmci, kř sťanští sociálové, sociální demokraté a něktet němečti lidovci. Potom byla osnova tak, jak navržena výborem, vzata za podklad podrobného rokování. Schůze večerní počala v 7.50 hodí a rokovalos dále o skrácení pracevní doby v dolecli. Pěsl. Choc, hiavní řečník pro předlohu, dov- zoval, že touto vládní předlohon ruší, se dosavadní zásady v hornictvu. Pojednávaje o předloze, praví že pro horníka není svobotiné smlouvy. Báňská polici nestárá se o život horníka, pouze o jmění majite dolů. Prohlašuje se pro Cingrův návrh, navrhuje ně- které změny a prohlašuje konečně, že vláda mus postarati se, aby také panská sněmovna přijala tuto předloho, jinak dělníci poznají, že od této sněmovny nemohou se ničeho nadíti. O poměru mezi zaměst- navateli a dělníky prohlašuje, že by mohlo dojit k dobodputi, kdeby dělnictvo jednou poznalo, že za- měsínavatelů je třeba na každý způsob.
Stein Posl Čecho Choc Cingrův
18 article
Posl. Franko Stein promluviv o stávkáeh v ubelných pánvích, jejich vůdnich a jejich obětech věnoval zvlaštní část své řeči otázce národní v jej souvislosti s olázkou sociální. Vykládal, jak jsoo čeští, chorvatští, slováčtí a vlaští pracovníci skrom- nými, jak dovedou šetřiti a spořiti. Takovými dělníci němečíi býti nedovedou. Proto nářodní otázka do- týká se blízko sociální. České dělnictvo z kmjo zemědělských, kde je mzda skrovná, uchyluje se de německých krajů průmyslových. Tam zůstává ná rodním, zakládá besedy a vystupuje agitačně. Tak tu dotýká se otázka národní otázky sociální. Sociál ním demokratům národnost není ničím. Důkazem toho, že posl. Seitz ve své kandidátní řeči vyslovio se proti státní němčině a pro udělení práva veřej nosti české škole Komenského ve Vídni. (Posl. Seltn to popírá.) To ovšem nevadí sociálním demokratem aby, je li třeba, se zase blýskali německo nacionálně. Vždyť posílají posl. Pernerstorfera kandidovali do německých krajín v Čachách, protože tento pán ze studentských dob zachoval si ještě němacko nacionáln allury. Řečník mluví polom o známých. velkaobchod- nících s uhlím Petschovi a Waimannovi a jich cho vání se za stávky. Posl. Schönerer: To jsou vzorní vlastenci Ti nyní pozdraví císaře na jeho cestě ! Žadlovšt švindléři l Posl. Iro: Ti budou císaři představeni ! Ti ta škáři jsou ještě na svobodě Posl. Stein na konec prohlašuje, že on a jeho přátelé hlasovati budou napřed pro osmihodinnou dobů prarovní, potom pro návrh posl. Schoisswohla na tříletou provisorní devilihodinnou dobu pracovní a po té osmihodinnou, konečně pak pro návrh vý boru na devitihodinnou dobu pracovní v dolech. Posl.hr. Zedtwitu podává věcnou opravu. Předseda hr. Vetter po půlhodině jej pře- rušuje a volá k věci.
Posl Franco Stein Seitz Pernerstorfer Petsch Waimann Stein Vetter Vídeň nost český škola Komenský
19 article
Posl. Wol! (ukazuje na hr. Zedtwitze): Ten mluví zadrženou řeč! Posl. hr. Zeďtwiz o 11. hod. skončil. Poslanec Cin ger vzdává se svého slov k věcné opravě. Zpravodaj menšiny posl. Schuhmeřer praví Ministra orby nespatřili jsme ani jednou ve výboru Taková jest jeho péče o horníky. Nikoliv sociální demokraté způsobili poslední stávku, nýbrž zoufalost havířů. Z 349.000 K, které jsme sebrali na stávku, jsme poslali do Polské Ostravy 130.000 K, do Falknova 33.000 K, do Nyřan 5000 K. To jest ve řejně vykázáno v čašopisu odborového sdružení. (Po těchto slovech řečník hází několik exemplářo tohoto časopisu mezi své posluchače.) Pokračuje pak: My jsme hrdi na poslední slávku, protožej to první stávka v Rakousku, která skončila bea krveprolilí. Vyčítá se nám, že mámě židovské peníze Musím tuto výčitku jednou pro vždy odmitnouti Ať nám lidé nevěší židy na šosy, abychom byl k vůli židům potupováni, ale od nich neměli an baléře. (Hlučná veselost.) Pan posl. Stein zde řekl, že lid musí býti vy chováván. Rád bych viděl toho, kterého by p. Staii vychoval. (Hlučná veselost.) Pání. Všeněmci necho zamelají před vlastními dveřmi. Hlasy: Herzog.) Posl. Pernerstoríer k Všeněmcům: Trpit mezi sebou lumpa. Posl. Schumeier končí výzvou vládního zá stupce, by dal autentický výklad, kdy devitihodinní doba pracovní počíná a kdy končí. Bez takového výkladu dojde v každém dole ke sporu. Po doslovu výborového zpravodaje dra Kollisclera zamitá se návrh posl. Schuhmeier jako podklad podrobné debaty a přijímá se návrh výboru. Posl. Schuhmeier volá: Proto přece osmi hodinná doba pracovní přijde. Počíná podrobná debata. Při § 1. mluví posl. Breiter 1 hod. 8 m. ráno.
Posl Stein Staie Herzog Kolliscler Schuhmeier Wol Zedtwitz Cin Ostrava Falknov Rakousko Nyřany 5000
20 article
Po posl Breitrovi, který mluvil pro osmihodin nou dobu pracovní, ujímá se slova odborný šéť mi- nisterstva orby Zechner, aby zodpověděl dotan posl. Schuhmererem učiněný v příčině počátku a konee šichty. Prohlásil: Šichta počína, jakmile se spustí prvni klec (šála) a končí teprve, když poslední klec byla nahoru vytažena, to jest do devílihodinné doby pra- covní musí se počitat sjezd i výjezd, tak že počíná l šichta o 6. hod. ráno, musí se rázem 6. hod. první klec spustiti, o 3. hod. odpoledne pak musí býti vytažena klec poslední. Prohlášení toto dotazovatele uspokojilo. Dále prohlásil zástupce vlády, že vláda ke změnám ve výboru učiněným v tom smyslu, že výminky připustiti závisí od souhlasu báňských zá- vodův a dělníků, nemůže přistoupiti. Potom ujímá se slova zástopce chebské obchodní komory Holstein. 1 hod. 30 min. v noci. Odborný přednosta Zechner, odpovídaje polskému poslanci Breiterovi, pravil o něm, že se vyslovil »způsobem špinavýme Posl. Breiter proti této mluvě protestuje a žádá. aby předseda udělil odbor. před. Zechnarovi důtku.
Breiter Zechner Posl Zechnar obchodní komora Holstein . 1
21 article
Nastává nyní principiální otázka, máli předseda právo volati k pořádku zástupce vlády, který neni členem poslanečké sněmovny. Kuloáry poslanecké sněmovny se proměnily v bivouak. Na lavicích spějí poslanci všech stran svorně vedle sebe. Někteří poslanci odešli spat do panské sněmovny, někteří do siní presidiálních. Ve sněmovně po řeči odb. před. Holsteina k ná vrhu pátera dra. Kerna přijat konec debaty o čl.1 Generálními řečníky proti zvoleni poslanec Ax- mann, pro posl. Bernati. 2 hod. 22 min. ráno. Po velmi sple- titém hlasování byly všecky návrhy minoritní zumítnuty, mezi nimi také návrh, aby zákon neplatii pouze pro doly uhelné, nýbrž pro doly vůbec. P řjata bylaidevítihodinná pracovní doba. Schůze trvá dál. Sněmovna jest velmi hojně navštívena.
Kern Bernat poslanečký sněmovna panská sněmovna Axa
22 article Pensijní pojišťování soukremého úřadnictva.
Pensijní pojišťování soukremého úřadnictva. Výplata, klid a promlčení požitků, ná- sledky nepříslušícího vybírání jich 8 25. V tomto zákoně určené renty, příspěvky na vychování, jakož i podpory v nezaměstnanost vyplácejí se v měsíčních lhůtách předem. Končí-li právní nárok na ně během měsíce, nevracejí se při- jaté již požitky. Oprávněné osoby mají před každou výplatou předložiti potvrzení životní, vdovské, po případe o nezaměstnanosti. Odbytné nutno vyplatiti ihned po předložení do kladů, dokazujících nárok na ně.
23 article
8 26. Právo na požívání renty invalidní, po př padě vdovské a příspěvku na vychování jest v klidu pro onu osobu: a) která požívá na základě zákona úrazového reniy pro úplnou nebo částečnou invaliditu, p čas jejího trvání a do její výše. Toto ustannven platí a pro pojištění úrazové dle zákona o bratrskýci pokladnách b) která žije mimo obvod platnosti tohoto zá kona, po čas tohoto pobytu: Nemá-li vínk tuzemského občanství státního, má nárok na odbytné, jehož výše určí se pomněrné k ve- likosti rentového požitku jí připada jícíbo. c) která si odbývá delší než měsiční trest n svobodě, po čas jeho. V tomto případě lze výplatu rentý inralidní nebo vdovské ponkázati členům ro- diny, žijí-li v obvodu platnosti tohoto zákona a přl sluší-li jim oproti pojistěnému nároky na výživné Ustanovení b) a c) platí i pro rentu starobní podporu pro případ nezsměstnanosti. § 27. Nárok, po případě poživání v tomto za- koně mrčenýchvpožilků končí, nehledě k ustanovení pro zvláštní pětpady, promlčením. Promlčení tot řídí se ustanoveními všeobecného zákona občan- ského. Promlčecí lhůta pro provedení práva na ren- tovní požitek činí 10 let, počinuje vzníkem pprávníh nároku, pro nárok na jednotlivé renlavní lhůty jeden rok, počínaje dnem splatnosli. § 28. Dostalo li se nějaké osobě proli právu ně- kterého v tomto zákoně stanoveného požilku, notne jí ho dejmouti, neoprávněně vybrané požitky sdluš s 31/zproc. úroky z prodlení vrátili, nehledě ovšem k stihání trestnímu. U příspěvků na vychování proti právně vybraných zúročení odpadá.
24 article
VII. sini e Zamniknutí povinnosti pojišťovac vrácení premil, opětná povinnos pojišťovací. 8 29. Povinnost pojistiti se končí 1. Vystoupením ze služeb, označehých v Si odst. 1. 2. V případě trvalého zaměstnání mimo obvo platnosti tohoto zákona (8 2., č. 3.). 3. Počátkem některého v § 4., č. 1. uvedeného požitku. § 30. Osoba, jejíž povinnost pojistili se pori- nula dle § 29. č. 1. neb 2., má, a to bez ohledu požívalali podpory nezaměstnanostní (§ 14.) čihi ni nárok na bezüročené vrácení zaplacených prémií. Nárok tento nulno znésti běhení 15 měsíců, po čínujie dnem, kdy povinhost pojistiti se končí, ježto jinak pomíjí. Vrácení prémil pokládá se za úplné odbytně. § 31. Osobě, jejíž povinnost pojistiti se dle s 29. č. 1 neb 2 pominula, zachovátají secaě do ztráty nebo provedení právních nároků dle § 30. odst. nabytá čekatelství. 8 32. Slane-li se osoba, jejíž povinnost pojišto vací dle § 29. č. 1 neb 2 — vyjímaje případ § 30 při vrácení prěmif u anebo konečně č. 3 následkon požívání invalidní řenty zanikla, opět povinnou k po jištění, připojuje se daláí čekatelství na konec jil minulého.
25 article
vI Zajištění zákonněho čekatelství § 33. A. V§ 4. č. 1 lit. b) a 3 označená če- katelství (starobní a vdovská renta) zajišťají se pev- nými prémiemi (8 34.) zaměsínanců (pojištěných) jich zaměstnavatelů. Z těchto prémií nutno utvořiti zálohy prémiové dle početních zásad čistých prémi a jistotní fond, obnášející nejméně 61/2 pet. sou časných záloh prémiových. Pro případ invalidíty nutno však užíti prémiov záloby, utvořené pro rentu starobní, k utvoření spe- ciální renty pro toho kterého pojištěnce na účel jemu přislušící renty invalidné. 3. Roční potřebný zbytek pro placení rent inva- lidních (A. odst. 2.) dále roční potřeba pro požitky dle § 4. č. 2,4 a 5 (podpora pro případ nezaměst nání, příspěvky na vychování a odbytná), konečne různé správní poplatky uhradí se doplňovacími pří- spěvky zaměstnavatelů, pokud jich ovšem nebude lze tteescr p n hraditi z přebytků. § 34. Každého plalebního (příspěvko vého) měsíc plalí pevných prěmií v I. platební třídě zaměstnavatel 4.5 K, pojiště- nec 3 K, dohromady 7.5 K v II. platební třídě zaměstnavatel 6.75 K, poji štěnec 6 K, dohromady 12.75 K; v III. plalební třídě zaměstnavatel 9 K, pojiště- nec 9 K, dohromady 18 K. Prémie nutno platiti prvním dnem každého mě- síce předem. Počne-li povinnost pojišťovací během měsíce nutno zaplatiti plnou prémii za celý měslc. § 35. Povihnost platiti prémie (§ 34.) počín pro pojištěnce i jeho zaměstnavatele zároveň s po vinností pajištovací§ 1.) a končí s ní. Končí- li po vinnest pojišťovací během měsíce, nevrací se zapla- cená prémie.
26 article
Nedopiatky z příspěvků, po případě eventuáln doplatky musí býti nejdéle během 3 let vymáhány 8 36. Úhranou prémii má plaliti zaměstna v atel jest však oprávněn sraziti si měsíčně z platu poji stěncova naň připadající kvotu. Tohoto práva sraziti si zaplacenou prémii, mus však užito býtí do 3 měsíců, janak se ho pozbývá. § 37. Pensijní ústav (840.) určuje roční potřebu jež hražena má býti doplňovacími přispěvky zaměst navatelů (§ 33. B.). Potřebu tuto rozvihne na zaměstnavatele, ji v dotýčném správním roce povinni byli k pojišťova- cím příspěvkům, dle poměru jich přispěvků prémio vých. § 38. Na účet doplňovacího příspěvku v ton kterém roce potřebného nutno platiti zálohu ve výš doplňovacího příspěvku roku předešlého. Zálohu tuto nutno zaplatiti ve čtyšech stejnýc lhůlách a to počátkem každého čtvrtletí. Diflerene vyskytnuvši se při roční závěrce nulno vyrovnat při prvém zálohovém platu roku následujícího. Zaměstnavatelům připadá hraditi v prvém roce pojišťovací povinnosti zálohu v onom obnosu, jaký by byli vzhledem k počtu a výší svých zaměstnanců platili, kdyby této povinnosti byli již roku přede- šlého podléhali. Pro případ zastavení podniku, přestune li tím pojišťovací povinnost všech v tomto závodu zaměst- naných, nutno zaplatiti ještě vybývající zálohov příspěvky k doplňovacím příspěvkům. § 39. Nezapřacené prémie, dopiňovací příspěvky a zálohy se 4proc. úroky z prodlení, mohou vymá- hány býti soudní a politickou exekucí a požívají konkursu přednostního práva před nedoplatky daní
27 article
IX. Organisace správy. (A. Pensijní ústav.) 8 40. Pojištění tímto zákonem předepsaně děje se — vyjímaje případy 8 64. a sl. — u pensijního ústavu za účelem tímto zařízeného. Sídlem tohoto ústavu jest Vídeň. § 41. Pensijní ústav může svým jmenem práv nabývati a činiti závazky, žalovati před soudem tam i žalován býti Řádným soudem jeho jest věeně příslušný sou ve Vídni. § 42. Členy pensijního ústavu jsou jeho poji štěnci a jich zaměslnavatelé. 8 3. Pro pensijní ústav nutno vyoracovati zvláštní stanovy. Stanovy tyto i každá jích změna podlébají schválení státnímu Sanovy mají zvláště obsahovafi; I. počet a způsob volby a trvání funkčního ob- dobí delegátů pro valnou hromadu a totéž o jich náhradnícichi; 2. způsob svolávání, podmínky pravoplatnéh usnášení se, způsob usnášení se a meze působnosti valné bromady (8 53.); 3. počet členů, povolování, složení, právoplatné usnášení, způsob usnášení se a meze působnosti představenstva, jakož i délku jeho mandátu, dále způsob kooplace členů předslavenstva pro případ vystoupení (§ 45.) ž. počet členů, povolávání a meze působnost dozevčího výbora (§ 49.) 5. způsob seslavování a prozkoumání ročníeh účto; 6. zastoupení pensijního ústavu na venek formu právopiatných aktuů ; 7. zpěsob, jakým se dítí mají vyhlášky ústavu 8. podrobnější předpisy o užití podpůrného fondu (8 86.):
Sanův Vídeň
28 article
9. formy pro legitimaci představenstva a úřad- níků ústavu 10. způsob přihlášek (8 73.) Slanovy mohou nad to ustanoviti 11 za jakých podmínek možno nepřijati volbu za delegůta, člena představenstva neb přisedicího smír- čího soudu; 12. zda a jak organisovati zprostředkování míst 13. zda a za jakých podmínek bylo by lze při pustiti skytání úvěru členům. § 44. Správu ústavu pensijního vede představen- stvo a valná hromada. § 45. Představenstvo pensijního ústavu skládá se z presidenta a nejméně z 10 a nejvýše 24 člená z nichž musí býti polovina zaměslnavatelů, polovin pojištěncu. § 46. Prasidenta pensijního ústavu jmenuje mi- nistr vnitra na neurčitou dobu. Musí býti znalým prův a bydleti ve Vídni, nesmí býti členem ústavu. 8 47. Zástupce presidentova volí představenstvo ze svého středu. Členy představenstva mohou býti svéprévní čle- nové volení valnou hromadou. Členové představen- stva musí býti rakouskými občany. Nejméně pol- vina zvoloných členů z každé skupiny musí bydleti ve Vídni. Do představenstva nemohou býti voleny ony osoby, které nemají volebaího práva a volitelnosti dle 8 20. zákona ze 14. června 1896 č. 169 č. zo § 48. Představenstvo vede veškerou správua zastupuje pensijní ústav, pokud k tomu ovšem nenl svolána valná hromada. Představenstvo může na vlastní svou zodpovět- nost přenésti jednotlivé své povinnosti na užší vý- bory nebo placené úřadníky. 8 49. Za účelem kontroly nutno zříditi zvláštní dozorčí výbor.
Vídeň 47
29 article
8 50. Členové představenstva a členové dozorčí komise vykonávají svůj úřad jakožto čestný úřan hotové výlohy nutno jit však nahraditi a odškod- niti je za různé práce, na které nutno vynaložit větší námahu. 8 51. Placené úřadníky nutno přísežně ke ko- nání povinnosti zavázati a podléhají disciplfnární moci představenstva. Jmenování a propouštění ve- doucích úřadníků, dále zodpovědného pojišťovacího technika vyžaduje schválení ministra vnitra. § 52. Valnou hromadu tvoří delegáti. Delegáti jich náhradníci (§ 44. bod 1.) musí býti čianý pen- sijního ústavu; voleni jsou ze středu volitelů, zvo- lených místními svazy (8 63. bod 5.). Z delegálů musí býti polovina zaměstnavatelů a polovina po- jištěnců. Doba působnostního období nesmí činili více než pěti let. Valná hromada má se sejíti alespoň jednou ročně. § 53. Valné hromadě jsou vyhraženy 1. volba členů představenstva (S 47. 2. volba členů dozorčího výboru (§ 49.); 3. volba přísedících a náhradníků smírčího soudu (8 76.); ž usněsení o výroční zprávě představenstvaa udělení mu absolutorin 5. usnesení o případné změně stanov (§ 43.): 6. stanovení jednacího řádu pro místní svary (88 57. a 63.) 7. stanovení odměn pro funkcionáře ústavu místních svazů (83 50. a 62.), jakož i případných náhrad pro delegály. Volby koná valná hromada v oddělených skupi- nách jednak zaměstnavatelů, jednak pojišténců Ke změně stanov jest třeba dvoutřetinové většiny.
dozorčí výbor ústav místní svaz
30 article
B. Místní sva zy § 54. K usnadnění úkolů připadajících pensij nímu ústavu sdruží se členové dle svého místa po- bytu v místní svazy § 55. Z pravidla nutno utvořiti v každém poli- lickém okresn místní svaz se sídlem v tom kterém okresním městě. Pro případ potřeby může býti se svolením zem- ské vlády zřízeno v jednom politickém okresu i dvě neb více místních svazů, anebo může býti pro víc politických okresů utvořen jeden místní svaz S touže výminkou mohou býti trvající svazy místní po slyšení jich děleny nebo spojeny § 06. K místnímu svazu přísluší v jeho obvodu zaměstnaní pojištěnci a jich zaměstnavatelé. V pochybnostech považuje se za místo zaměst- nání místo provozování. Službodárcové, kteří mají provozovárny v obvodu několika míslních svazů, patří ke všem dotýčným místním svazům. 8 57. Mistní svaz nemá samostatného oboru pů- sobnosti, nýbrž obstarává pouze práce pensijním ústavem jemu přidělené (§ 58.) v přenesené působ- nosti a jménem téhož. Pro každý místní vaz sestaviti jest jednací řád.
31 article
Jednací řád, jakož i každá změna jeho, mají zapo- třebí státního schválení 8 58. Místním svazům ize přiděliti tyto práce 1. Sepsání a evidence pojištěním povinných v katastru pojišťovacím, jakož i k důchodu oprávně- ných v důchodovém kalastru, 2. kontrola nad zachováváním povinnosti poji- šťovací a přihlašovací; 3. vybírání a evidence příspěvků (prémií a ptí- spěvků doplňovacích); 4. vyplácení a evidence důchodů a podpor; 5. zkoumání a podávání dobrých zdání o ná- rocích činěných pojištěnci 6. kontrola osob požívajících důchodů a podpor; 7. návrhy a odnětí důchodů a podpor, jakoži zastavování vyplácení důchodů 8. podávání seznamů o stavu pojišťování ústavu pensijnímu, jakož i jakékoli podávání zpráv, o něi pensijní ústav žádá. § 59. Práce místního svazu obstarávají se výbo- rem svazu. § 60. Svazový výbor sestává z předsedy a nej- měně 10 a nejvýše 12 členů, z nichž polovina patří ke skupině službodárců, polovina ke skupině poji- štěných. § 61. Předseda výboru svazu jmenován jest chě- fem zemského politického úřadu, v jehož správním obvodu sídlo místního svazu se nalezá, na dobu 5 let. Týž musí býti rakouským státním příslušníkem a znalým práva, musí bydleti pokud možno v sídle, na každý způsob však v obvodu místního svazua nesmí býti členem pensijního ústavu. 8 62. Zástupce předsedova volí svazový výbo ze svého středu. Členy výboru svazového volí čle- nové pensijního ústavu, patřících k místnímu svazu písemně ze svého středu. Pro volby platí ustano- vení 8 53. odst. 2.
místní svaz r svaz výbor svaz
32 article
Doba funkčního období členů svazového výboru nesmí býti delší pěti let. Ve příčině volitelnosti plati ustanovení § 47. odst. 3. Členové svazového výboru spravují úřad svůj jako úřad čestný, avšak musí se jim hraditi hotová vydání a jest jim poskytnouti za různé práce, kteru většího namáhání vyžadují, přiměřenou náhradu. 8 63. Jednací řád mů obsahovati: 1. sídlo a territoriální obvod místního svazu; 2. počet, způsob volby a funkční dobu členů výboru svazového, obor působnosti, ustanovení o schopnosti k usnášení a způsob usnášení. 3. způsob platného vyhlašování. 4. způsob vnitřní služby a evidence, obzvlášu způsob opatřování běžných pracl. 5. počet a způsob volby volitelů. Volitelé volí svazové výbory ze svého středu. Z volitelů patří polovina skupině službodárců, polo- vina skupině pojištěnců; volba podle těchto skupin má se provésti odděleně. Jednací řád může obsahovati i ustanovení způsobu zprostředkování služeb. Přípravy k uvítání panovnika v Praze. Program cesty cfsařovy do Prahy byl již sestaven a včera odjel místodržitel do Vídně, aby jej ke konečnému a přesnému stanovení předložil. Poněvadž z průmyslových kruhů doslo tak veliké množství žádostí, aby mocnář na- vštívil jejich závody, nebylo naprosto možno všem vyhověti, a proto — nebude vyhověno žádněmu. Stalo se již rozhodnutí, že císař no
Praha Vídeň