3
masthead
24. května 1901.
5
article
verněrem alžírským. Nově jmenovaný však vy-
žádal si několik dní na rozmýšlenou a teprve
potom jmenování přijal. Zdá se, že splelitá
obtížná situace politická v alžirské osadě byl
asi hlavní pohnutkou nerozhodnosti páně Revoi-
lovy, neboť docházejí zprávy, že krise se při
ostřuje. Jak zpravodaj »Paris Nouvelles« ozna-
muje, dal prefekt alžírský, pan Luteaud, osob-
nost antisemity hrozně nenáviděná, včera za-
lknouti náměstka starostova města Alžíru, pana
Lionnea, když tento promluviv k lidu řeč, vzpí
ral se zalknuli jisté Vlašky, pronášející prý
pobuřující výkřiky, a při této příležitosti inter-
venujícího kemisaře těžce prý urazil. P. Lionne
byl ihned odveden do vězení barberousského.
Paris Nouvelles
Luteaud
Lionne
pán Revoilov
6
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
Schůze padesáta.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 23. května.
Došlo dnes na nejkritíčtější část investičn
předlohy, na tu, která jest v ní přívěskem, pří
važkem, cizím tělesem, na refundacii 80
mil1. K. Věc, o kterou jde, byla s dostatel
objasněna se všech stran: s finanční, s konsti-
tuční a politické, hlavně s poslední. Nový ch
momentůniepřine sla také roz-
prava v plenu. Ale sněmovna, jež byla
apatickou za projednávání dosavadních článků
osnovy, vzchopila se ze své netečnosti a sledo-
vala všechny řeči s napjatou pozorností a s ve-
likým účastemstvím, které byly důkazem, že
nepokládá spornou otázku za pouhou formalitu,
za budžetární marotu, nebo za lak zv. při
advokátní. Naopak, bylo vidno, že v této vložce,
která není v žádné organické spojitosti s inve-
stični pějěkou a stavbami na ní spočívajícími
která není věnována budouenosti a jejím úko-
lům, nýbrž minulosti a jej1 hříchl ů m.
spatřuje cause célěbre celé veliké investiční
ero
el detroli
Vídeň
poslanecký sněmovna
7
article
Ovšem netajíme sobě, že rozpoznání to je
přece jen platonickým, jako byty platoniekými
souhlas a pochvala, kterých doznali svými
přesnými, jasnými a půdnými argumnenty zpra-
vodaj menšiny inž. Kaftan a posl. D -
szyňski a Lechler proti vpašování 80 miil
K refundace pro praeterito do dnvestičního úvěru
pro futuro určeného. Neboť kromě poslannů
českých, sociálně-demokratiřkých a všeněmeckých
budou bezpochyby zejíra všechny strany hlaso-
vat pro to, aby s investiční půjčkou 420 mill
K svezla se na jednom trakaři také splátka
hotových 80 mill. K do státních pokladen.
Ministr financi dr. Böhm-Bawerk také se valně
nenamáhal v replice své. Krátký smysl jeho
půlhodinně polemiky byl: »Kdybých dnes ne-
potřehoval peněz tčch, nedomáhal bych se jich !«
Běží ovšem o způsob a prostředky výmáhání
toho. Avšak i v této sněmovně nerozhodujo
nerozhodovaly nikdy motivy věenosti, nýbrž
opportunity a ly rozhodnou žel těž v této chou-
lostivé záležilosti. Takový je skutečný stav
tajiti jej, anebo líčiti jej jinak, bylo by klamuii
sebe a jině.
Ing
Kaftan
Lechler
doktor
Böhm
Bawerk
Kdybý
9
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod
dopoledne.
Posl. Daszyňski (v dotazu k předsedovi) do-
slechl se, že posl. ryt. Wielowiejski, na néhož, uvá-
děje fakla, 13. t. m. ostře dorážel, roztrušoval mez
svými kolomyjskými volíči velkostatkáři pověst, ž
on (Daszyňski) vypůjčoval si na něm před onou
řečí 500 zl. (Slyšte!) Když mu půjčku odepřel,
Daszyňski prý přednesl svou řeč. Jeli pravda, že
takové věci rozlrušují se, uchyluje se hned do ve-
řejnosti, jíž jest jeho poslanecká činnost podřízena,
a prohlašuje, že ony pověsti jsou bezpodstatné, jek
těživ prý s ielowiejským nemluvil, osobně ho an
nezná, nerad by s ním kdy osobně jednal. Možná
že ony pověsti jsou plodem chorého mozku, při-
zrak, jenž se jeho cti dotýkat ani nemůže. Vy
stoupiv všnk jako veřejný žalobce proti poslane
Wielowiejskému, rád by, aby také Wielowiejskéh
obrana byla veřejná. Žádá předsedu, by vzal na vě
domí toto prohlášení. (Pochvala mezi sociálními de-
mokraty)
Posl. dr. Pražák a sp. dotazovali se po jen-
nání sev. něm dřevařské společnosti naproti dělníkovi
jenž přišel k úrazu;
— Jaworský a Schreiter i sp. po mo
nastýřické afiéře.
Posl. Holanský (k dotazu na předsedu):
Vybírání daně u rolnictva na českém jihu děje s
ze strany berních úřadů neslýchaným způsobem. —
Daně, které byly následkem živelních pohrom ode-
psány, musí se zaplatit a odepisují se teprv až zu
dva roky. 80 proc. majitelů usedlostí jsou sekve-
strování pro nezaplacení daně. Ptá-li se rolník u
berního úřadu, je-li dlužen, řekne se mu, jak se to
na Hluboké stává, berním úřadem, že ničeho ne-
dluhuje, ale druhý den příjde exskutor a zabavt mu
věe. — Berní úřady řádí, jak nepřátelské vojskoa
přivádějí rolníky v zoutalství, tak že tito v noci
oponštějí své usedlosti, které pak žádného držitele
již nenajdou.
Vetter
Posl
Daszyňski
jítmokrata
doktor
Pražák
Jaworský
10
article
Mámeli zdo pracovati, nesmíme nikterak dovo-
liti, aby se s rolnickým lidem doma takto zacházelo.
Ptám se pana předsedy, hodlá-li ministru flnanei
domluviti, by tomuto řádění konec učiněn byl?
Vředseda sděluje dotaz ten mínistru financ
Polom rokovalo se dál o investiční předl-
loze čl. VIII.
Posl. Klenmann přimlouval se, aby při roz-
vrhování objednávek pro státní železnice bral se
větší zřetel na hospodářské poměry a výkonnost to-
váren a nenadržovalo se některým závodům. Vláda
je povinna míti lo na paměti při zadávání práce.
Posl. Tambosi prohlašuje, že tridentští po-
slanci budou hlasovati ze sohidarity s terstskými pro
předlohu, třeba neměla pro jižní Tyroly významu.
Ohrací pozornost na poměry tridentských a italských
dělníků již na železnicích pracují a dává na uvá-
ženou, nebylo li by lépe provésli stavby bez hlav-
ního podnikatelstva. Docílených úspor mohlo by se
použiti k zlepšení dělnických poměrd.
Poslanec Ferjanělě dovozoval, že stát tout
železniční předlohou oplácí starý dluh sám sobě,
jižním zemím a svému hlavnímu příslavu. Terstu.
Nyní musí býti postaráno též o dovozné tratě. Na
lokální dráhy připadá velmi skrovná suma. Lituje
žalostných poměrů u místních dráh krajinských
vyzývá vládu, aby se o tyto dráhy více starala.
(Pochvala.)
Posl. Lupul jednal o bukovinských železni-
cích a dovozoval, že za špatně tarifní politiky ne-
vznikne nový průmysl a dosavadní byne. Žádá, b
Bukovina měla své solní ředitelství, úrazovnu v Če
novicích a svůj vrchní zemský soud, aby se usnad-
nilo její oddělení od Haliče.
Posl
Ferjaněl
Polom
Terst
Halič
b Bukovina
11
article
Přjímá se konsc dlebaty a hlavnímil řečníky
zvoleni poslanci Borčič a Scheicher, jená
přimlouval se za vydání lidových peněz k průmyslo-
vým účelům. (Hlnčné bravo1 na I. galerii, pročež
přededa žádá, by byl klid.)
Posl. Ellenbogen pojednával o svém mino
rilním votu a kritisoval poslední vývody ministra
železnic.
Po referentově doslovu propadl Ellenbogenův
i ostatní dodatečné návrhy a cl. VIII. přijat velkou
vělšinou.
Dále rokovalo se o čl. IX. vrácení 80 milí
korun do státní pokladny.
Zpravodaj většiny posl. Kolische r vzdal se
slova.
Posl. Kaftan (jako zpravodaj minoritního votn
proti povolení peíandace 80 mill, korau): Vláda žádí
v čl. 9. osnovy rehidaci 80 milliona korun, kterí
v létech 1898 až 1900 byly vydány k úhradě potře
železničních. Pau zpravodaj vělšiny (dr. Kolischen
dokazuja, že tento způsob byl vzhledem k tehdejším
poměrům přípusným a vyslovil se pro povoleni
uvedené sumy. Lituji, že nesdílím jeho názoru. Nám
poslancům češkým, nelze schvnlovati ústarnost to-
liedo jednání mmistra fiuančního. Podle čl. Xlv
ústavy může celé ministerstvo takové nařizení vydnt
v době, kdy říšská rada nezasedá, na základě císař
ského nařízení, je li nezhytně nutný m. M us
všuk si v nejbltžšim z a sedání tíšsk
rady vymoci schválení, čili tak zv
indemnrlu.
Borčič
Scheicher
Posl
Ellenbogen
Ellenbogenův
Kaftan
Hlnčný bravo 1
12
article
oPřipouštlm sice, že inveslice z kasovních pře-
bytků byly nutny, ale nemohu připustili
že by nezbytná nutnost jejieh byl
prokázáma. Shledávám sice v přiložených vý
kladech vládních na př. položky na přístav holeso
sovický, který není se sousedními dráhami spojen.
a na který byly vydány 4 mill. korun, který však
slouží dosud jako rybník; polom na zakoupení Hel-
mových, Loďkových a karlinských mlýnů, na splav
nění Vitavy tamže, jakkoli země přispívá 50 0 na
kladu a přísluéné polužky v rozpočtu se vyskytujl.
Vládě bylo by bývalo možno během 3 roků
vymoci indemnitu. Jest politování hodno, že často
podněty ve sněmpvně, aby upotřebení kasovníc
přebylků každoročně stanoveno byloí spociálním zá-
konem, nenalezly zaslonženého povšimnutí u vlády
Připovštím, že refundace 80 mill, korun v zájmu
finančně technickém byla by žádoucí, avšak olázk
tato nemá jen stránky finanéně technické, nýbrz
těžisko její jest ústavně právníhoa
politického původu.
Die mého mínění jest takové je
nání vlády porušením zaručené ho
práva rozpočtového. Podle analogie tohoto pří-
padu bylo by v budoucnosti vládě možno prováděti
státním nákladem různá zařízení a bráli prustředky
potřebné z kasovních hotovostí, aniž by si byla
dříve zjednala souhlasu sněmovny. Potom by sí dala
vydání ta refundovati.
Hela
13
article
Podle měho mínění jest třeba, by odstavec, ty
kající se refundace 80 mill. korun byl vyloučenze
clánku 9. osnovy a vláda podala v příčině té sně
movně zvláštní předlohu, poněvadž musí býti roz-
počtovému výboru přikázána k přijetí. Snémovnas
přesvědčí, že nechceme činíti překážek předloze j-
vestiční, nikoli všák refundaci, máme li oprávněn
ústavní pochyby. Tato položka má význam politický
a to jest příčinou proč navrhujeme, aby suma refnh
dační byla vyňala z předlohy a vláda se vyzvala
by si vyžádala schválení té sumy poslupem
ústavním,
Posl. Daszyňski odporuje vrácení 80 mill. k
Jedná se o politickou akci, jež je ve spojení s opo
míjením ústavního práva ke každoročnímu projednání
rozpočtu. Dotýká se rak. uher. vyrovnání a znamená
slavný projev důvěry vládě. Oněch 80 milliono
korun má se povoliti vládě k účelům, jež ne-
mají žádného spojení se žolezničními stavba mi
Vláda nevyžádala si ještě indemnity pro nařízení
de § 14. a sněmovna má povoliti refundaci 80 mil.
koru, ſinanění prostředky na nové porušo vá
ústavy. Připomíná, jak chovaly se německé straný
za své oppesice, kdy chlěly, aby ministerstvn
byla žalovana pro nařízení dle 8 14. a nyní chtěj
dáti vládě v šane nejdůležilější sněmovní práva. Je
zbabělostí dávati po takové minulosti vládlě k dis
posici 80 mill. K. Žádá by se čl. IK. zamítl, po pří-
padě hlasovalo pro minoritní návrh Kaflanův.
Posl
Kaflanův
Ica
nařízený jít paragraf 14
14
article
(Hlučná pochvala)
Posl. Lecher prohlašuje především, že chce
promluviti jmenem své strany. (Post. Schatk: To
je zajímavě, to si musíme pamatovati.) Polemisuje
obšírně s vývody zprávy Kolischerovy. O poruje
junciim investiční předlohy s vrácením pokladníc
přebytků. Junctim bylo v Rakousku vynuceno revol-
verovou politikon. Pokladní hotovost v r. 1899 činila
aspoň 150 mill. K a od té doby bylo ještě lépe. Není
nedostatku hotových peněz, o němž hovuří se již
několik neděl. Nepřeje pokladním hotovostem a rád
by, aby složily se účty z jejich úroků. Diví se, jak
posl. Kolischer může považovati vrácení 80 mill, za
opatření ve prospěch lidu. Polemisuje s ním a pro-
hlašuje, že finanční hospodářství rakouské není
vzorné, ale tak zle není, aby nemohlo zapraviti svni
dluh průmyslu každou chvíli. Neschvaluje nynějsi
»schovávačky«. Bude li vojsko potřebovati nového
ozbrojení, povolí se z vlastenectví potřebné pro-
středky. Je-li v pokladnách tak tuze prázdno, jak se
říká, neprospějí ani vráčené milliony. Tyto jsou
účtem za § 114. a zapraví-li jej parlament, osvědčí
smířil se s tírto článkem v peněžní olázce i vyrov
nání. Kritisuje investiční rozpočet, jenž dle vyjá
dření samotného ministra byl za poslední léta se-
stavován dosti libovolně a prohlašuje konečně, že
poslanci jsou povinni hájiti nejdůležitější finančnía
hospodářské zájmy voličstva a jeho herní možnost.
Posl
Lecher
Juncti
Rakousko
Post
15
article
(Pochvala a potlesk.)
Ministr únanci dr. Böhm- Bawerk zastával
se nařízení, vydaných dle § 14. Vláda nemůže za
to, že sněmovna předlohy nevyřídila. Dokazuje, ž
vrácení záloh z pokladních holovostí patří do inve-
stiční předlohy. Doličaval, proč vláda zvolila kone
prosince 1890 k stanovení pokladních hotovostí. Ne
žádá prý, aby v pokladnách byla hojnost, chce všek
aby tam bylo, kolik třeba k spořádanému hospodář
ství. Pokladní poukázky státní nelze vydávati, doku
jsou v oběho salinky. Připomínaje, že vláda je vá
zána terminem k vyplacení 98 mill. na úpravu va
luty z pokladních hotovostí, konstatoje, že zbytku
třeba k spořádané pokladní správě.
Rokování bylo přerušeno a ve schůzi nastala
přestávka až do 7 1/2 hod. več.
doktor
Böhm
Bawerk
16
article
Noční schůze.
(Tlfgr. »Národních Listů«.)
Ve Vídni, 23. května.
Noční šichta poslanecké sněmovny byla
sice dnes ustanovena na půl 8. hod. večerní,
alo mohla počiti teprve o hodině osmé. Nesešlo
se totiž do té doby 100 poslanců k usnášení
schopných.
Generální rozprava o zákoně zkracujíeím
pracovní dobu v dolech na devět hodin zahá-
jena byla řečí posl. Choce a dlouhými vý
klady posl. Steina. Tento činil četné
prudké útoky proti straně sociálně demokratick
a jejím vůdcům. Avšak sociálně demokratičt
poslanci vyslechli ho klidně, na žádný jeho ná-
jezd nereagujíce. Patrně se usnesli, nedatise
nikterak provokovati.
Posl. Choc zklamal obsahem, Franko
Slein rozsahem. Onen ty, kdož předpovídali,
že jím vsloupí do sněmovny poslanecké hlu-
boký znalec sociálních poměrů. Na
jedné straně státní socialism, na druhé straně
krajní individualism. Na jedné straně horování
pro postátnění dolů, na druhé straně pro jejich
pozemštění.
Všeněmacký mluvči umínil si mluviti šest
hodin. Půl druhé hodiny věnoval všeobecným
úvahám o poměru dělnictva k zemědělství, o
situaci za posledních stávek, o poměru sociální
demokracie k nim atd. Potom teprve chtěl
mlaviti o poměru národnosti k sociálním otáz-
kám. Když po 114 hod. řečník pravil, že nyn
chce posouditi také předlohu, četné posluchač-
stvo se rozplýlilo.
Celé dvě hodiny mluvil posl. Stein. Nezná
se ještě v řečnické dynamice a náleží k oněm
lidem, o kterých pravil kn. Bismark, kterého
se dnes několikráte dovolával, že nevědí, kdy
přestat.
Za řeči zpravodaje menšiny posl, Schuh
meiera došlo k tuhým srážkám sociálních
Choc
Stein
Posl
Bismark
Schuh
Vídeň
Franca
poslanecký sněmovna
17
article
demokratů se Všeněmci. Tilo špatně pochodili.
Slavný jejich hrdina Stein utekl. Posl. Her zoj
pak musil od posl. Pernerstorfera snésti výkřik
že je lump.
O půlnoci se hlasovalo. Návrh, aby vza
byl za podklad podrobného rokování návrk
posl. Schuhmeiera na osmíhodinnou dobu pra-
covní byl zamítnut.
Pro hlasovali Čechové, Všeněmci, kř
sťanští sociálové, sociální demokraté a něktet
němečti lidovci. Potom byla osnova tak, jak
navržena výborem, vzata za podklad podrobného
rokování.
Schůze večerní počala v 7.50 hodí a rokovalos
dále o skrácení pracevní doby v dolecli.
Pěsl. Choc, hiavní řečník pro předlohu, dov-
zoval, že touto vládní předlohon ruší, se dosavadní
zásady v hornictvu. Pojednávaje o předloze, praví
že pro horníka není svobotiné smlouvy. Báňská polici
nestárá se o život horníka, pouze o jmění majite
dolů. Prohlašuje se pro Cingrův návrh, navrhuje ně-
které změny a prohlašuje konečně, že vláda mus
postarati se, aby také panská sněmovna přijala tuto
předloho, jinak dělníci poznají, že od této sněmovny
nemohou se ničeho nadíti. O poměru mezi zaměst-
navateli a dělníky prohlašuje, že by mohlo dojit
k dobodputi, kdeby dělnictvo jednou poznalo, že za-
měsínavatelů je třeba na každý způsob.
Stein
Posl
Čecho
Choc
Cingrův
18
article
Posl. Franko Stein promluviv o stávkáeh
v ubelných pánvích, jejich vůdnich a jejich obětech
věnoval zvlaštní část své řeči otázce národní v jej
souvislosti s olázkou sociální. Vykládal, jak jsoo
čeští, chorvatští, slováčtí a vlaští pracovníci skrom-
nými, jak dovedou šetřiti a spořiti. Takovými dělníci
němečíi býti nedovedou. Proto nářodní otázka do-
týká se blízko sociální. České dělnictvo z kmjo
zemědělských, kde je mzda skrovná, uchyluje se de
německých krajů průmyslových. Tam zůstává ná
rodním, zakládá besedy a vystupuje agitačně. Tak
tu dotýká se otázka národní otázky sociální. Sociál
ním demokratům národnost není ničím. Důkazem
toho, že posl. Seitz ve své kandidátní řeči vyslovio
se proti státní němčině a pro udělení práva veřej
nosti české škole Komenského ve Vídni. (Posl. Seltn
to popírá.) To ovšem nevadí sociálním demokratem
aby, je li třeba, se zase blýskali německo nacionálně.
Vždyť posílají posl. Pernerstorfera kandidovali do
německých krajín v Čachách, protože tento pán ze
studentských dob zachoval si ještě němacko nacionáln
allury.
Řečník mluví polom o známých. velkaobchod-
nících s uhlím Petschovi a Waimannovi a jich cho
vání se za stávky.
Posl. Schönerer: To jsou vzorní vlastenci
Ti nyní pozdraví císaře na jeho cestě ! Žadlovšt
švindléři l
Posl. Iro: Ti budou císaři představeni ! Ti ta
škáři jsou ještě na svobodě
Posl. Stein na konec prohlašuje, že on a jeho
přátelé hlasovati budou napřed pro osmihodinnou
dobů prarovní, potom pro návrh posl. Schoisswohla
na tříletou provisorní devilihodinnou dobu pracovní
a po té osmihodinnou, konečně pak pro návrh vý
boru na devitihodinnou dobu pracovní v dolech.
Posl.hr. Zedtwitu podává věcnou opravu.
Předseda hr. Vetter po půlhodině jej pře-
rušuje a volá k věci.
Posl
Franco Stein
Seitz
Pernerstorfer
Petsch
Waimann
Stein
Vetter
Vídeň
nost český škola Komenský
19
article
Posl. Wol! (ukazuje na hr. Zedtwitze): Ten
mluví zadrženou řeč!
Posl. hr. Zeďtwiz o 11. hod. skončil.
Poslanec Cin ger vzdává se svého slov
k věcné opravě.
Zpravodaj menšiny posl. Schuhmeřer praví
Ministra orby nespatřili jsme ani jednou ve výboru
Taková jest jeho péče o horníky. Nikoliv sociální
demokraté způsobili poslední stávku, nýbrž zoufalost
havířů. Z 349.000 K, které jsme sebrali na stávku,
jsme poslali do Polské Ostravy 130.000 K, do
Falknova 33.000 K, do Nyřan 5000 K. To jest ve
řejně vykázáno v čašopisu odborového sdružení.
(Po těchto slovech řečník hází několik exemplářo
tohoto časopisu mezi své posluchače.) Pokračuje
pak: My jsme hrdi na poslední slávku, protožej
to první stávka v Rakousku, která skončila bea
krveprolilí. Vyčítá se nám, že mámě židovské peníze
Musím tuto výčitku jednou pro vždy odmitnouti
Ať nám lidé nevěší židy na šosy, abychom byl
k vůli židům potupováni, ale od nich neměli an
baléře. (Hlučná veselost.)
Pan posl. Stein zde řekl, že lid musí býti vy
chováván. Rád bych viděl toho, kterého by p. Staii
vychoval. (Hlučná veselost.) Pání. Všeněmci necho
zamelají před vlastními dveřmi. Hlasy: Herzog.)
Posl. Pernerstoríer k Všeněmcům: Trpit
mezi sebou lumpa.
Posl. Schumeier končí výzvou vládního zá
stupce, by dal autentický výklad, kdy devitihodinní
doba pracovní počíná a kdy končí. Bez takového
výkladu dojde v každém dole ke sporu.
Po doslovu výborového zpravodaje dra
Kollisclera zamitá se návrh posl. Schuhmeier
jako podklad podrobné debaty a přijímá se
návrh výboru.
Posl. Schuhmeier volá: Proto přece osmi
hodinná doba pracovní přijde.
Počíná podrobná debata.
Při § 1. mluví posl. Breiter
1 hod. 8 m. ráno.
Posl
Stein
Staie
Herzog
Kolliscler
Schuhmeier
Wol
Zedtwitz
Cin
Ostrava
Falknov
Rakousko
Nyřany 5000
20
article
Po posl Breitrovi, který mluvil pro osmihodin
nou dobu pracovní, ujímá se slova odborný šéť mi-
nisterstva orby Zechner, aby zodpověděl dotan
posl. Schuhmererem učiněný v příčině počátku a konee
šichty. Prohlásil: Šichta počína, jakmile se spustí prvni
klec (šála) a končí teprve, když poslední klec byla
nahoru vytažena, to jest do devílihodinné doby pra-
covní musí se počitat sjezd i výjezd, tak že počíná l
šichta o 6. hod. ráno, musí se rázem 6. hod. první
klec spustiti, o 3. hod. odpoledne pak musí býti
vytažena klec poslední.
Prohlášení toto dotazovatele uspokojilo.
Dále prohlásil zástupce vlády, že vláda ke
změnám ve výboru učiněným v tom smyslu, že
výminky připustiti závisí od souhlasu báňských zá-
vodův a dělníků, nemůže přistoupiti.
Potom ujímá se slova zástopce chebské obchodní
komory Holstein.
1 hod. 30 min. v noci. Odborný přednosta
Zechner, odpovídaje polskému poslanci Breiterovi,
pravil o něm, že se vyslovil »způsobem špinavýme
Posl. Breiter proti této mluvě protestuje a žádá.
aby předseda udělil odbor. před. Zechnarovi důtku.
Breiter
Zechner
Posl
Zechnar
obchodní komora Holstein . 1
21
article
Nastává nyní principiální otázka, máli předseda
právo volati k pořádku zástupce vlády, který neni
členem poslanečké sněmovny.
Kuloáry poslanecké sněmovny se proměnily
v bivouak.
Na lavicích spějí poslanci všech stran svorně
vedle sebe. Někteří poslanci odešli spat do panské
sněmovny, někteří do siní presidiálních.
Ve sněmovně po řeči odb. před. Holsteina k ná
vrhu pátera dra. Kerna přijat konec debaty o čl.1
Generálními řečníky proti zvoleni poslanec Ax-
mann, pro posl. Bernati.
2 hod. 22 min. ráno. Po velmi sple-
titém hlasování byly všecky návrhy
minoritní zumítnuty, mezi nimi také
návrh, aby zákon neplatii pouze pro doly
uhelné, nýbrž pro doly vůbec. P řjata
bylaidevítihodinná pracovní doba.
Schůze trvá dál. Sněmovna jest velmi
hojně navštívena.
Kern
Bernat
poslanečký sněmovna
panská sněmovna
Axa
22
article
Pensijní pojišťování soukremého
úřadnictva.
Pensijní pojišťování soukremého
úřadnictva.
Výplata, klid a promlčení požitků, ná-
sledky nepříslušícího vybírání jich
8 25. V tomto zákoně určené renty, příspěvky
na vychování, jakož i podpory v nezaměstnanost
vyplácejí se v měsíčních lhůtách předem. Končí-li
právní nárok na ně během měsíce, nevracejí se při-
jaté již požitky.
Oprávněné osoby mají před každou výplatou
předložiti potvrzení životní, vdovské, po případe
o nezaměstnanosti.
Odbytné nutno vyplatiti ihned po předložení do
kladů, dokazujících nárok na ně.
23
article
8 26. Právo na požívání renty invalidní, po př
padě vdovské a příspěvku na vychování jest v klidu
pro onu osobu:
a) která požívá na základě zákona úrazového
reniy pro úplnou nebo částečnou invaliditu, p
čas jejího trvání a do její výše. Toto ustannven
platí a pro pojištění úrazové dle zákona o bratrskýci
pokladnách
b) která žije mimo obvod platnosti tohoto zá
kona, po čas tohoto pobytu:
Nemá-li vínk tuzemského občanství státního, má
nárok na odbytné, jehož výše určí se pomněrné k ve-
likosti rentového požitku jí připada jícíbo.
c) která si odbývá delší než měsiční trest n
svobodě, po čas jeho. V tomto případě lze výplatu
rentý inralidní nebo vdovské ponkázati členům ro-
diny, žijí-li v obvodu platnosti tohoto zákona a přl
sluší-li jim oproti pojistěnému nároky na výživné
Ustanovení b) a c) platí i pro rentu starobní
podporu pro případ nezsměstnanosti.
§ 27. Nárok, po případě poživání v tomto za-
koně mrčenýchvpožilků končí, nehledě k ustanovení
pro zvláštní pětpady, promlčením. Promlčení tot
řídí se ustanoveními všeobecného zákona občan-
ského. Promlčecí lhůta pro provedení práva na ren-
tovní požitek činí 10 let, počinuje vzníkem pprávníh
nároku, pro nárok na jednotlivé renlavní lhůty jeden
rok, počínaje dnem splatnosli.
§ 28. Dostalo li se nějaké osobě proli právu ně-
kterého v tomto zákoně stanoveného požilku, notne
jí ho dejmouti, neoprávněně vybrané požitky sdluš
s 31/zproc. úroky z prodlení vrátili, nehledě ovšem
k stihání trestnímu. U příspěvků na vychování proti
právně vybraných zúročení odpadá.
24
article
VII.
sini e
Zamniknutí povinnosti pojišťovac
vrácení premil, opětná povinnos
pojišťovací.
8 29. Povinnost pojistiti se končí
1. Vystoupením ze služeb, označehých v Si
odst. 1.
2. V případě trvalého zaměstnání mimo obvo
platnosti tohoto zákona (8 2., č. 3.).
3. Počátkem některého v § 4., č. 1. uvedeného
požitku.
§ 30. Osoba, jejíž povinnost pojistili se pori-
nula dle § 29. č. 1. neb 2., má, a to bez ohledu
požívalali podpory nezaměstnanostní (§ 14.) čihi ni
nárok na bezüročené vrácení zaplacených prémií.
Nárok tento nulno znésti běhení 15 měsíců, po
čínujie dnem, kdy povinhost pojistiti se končí, ježto
jinak pomíjí.
Vrácení prémil pokládá se za úplné odbytně.
§ 31. Osobě, jejíž povinnost pojistiti se dle s 29.
č. 1 neb 2 pominula, zachovátají secaě do ztráty
nebo provedení právních nároků dle § 30. odst.
nabytá čekatelství.
8 32. Slane-li se osoba, jejíž povinnost pojišto
vací dle § 29. č. 1 neb 2 — vyjímaje případ § 30
při vrácení prěmif u anebo konečně č. 3 následkon
požívání invalidní řenty zanikla, opět povinnou k po
jištění, připojuje se daláí čekatelství na konec jil
minulého.
25
article
vI
Zajištění zákonněho čekatelství
§ 33. A. V§ 4. č. 1 lit. b) a 3 označená če-
katelství (starobní a vdovská renta) zajišťají se pev-
nými prémiemi (8 34.) zaměsínanců (pojištěných)
jich zaměstnavatelů. Z těchto prémií nutno utvořiti
zálohy prémiové dle početních zásad čistých prémi
a jistotní fond, obnášející nejméně 61/2 pet. sou
časných záloh prémiových.
Pro případ invalidíty nutno však užíti prémiov
záloby, utvořené pro rentu starobní, k utvoření spe-
ciální renty pro toho kterého pojištěnce na účel
jemu přislušící renty invalidné.
3. Roční potřebný zbytek pro placení rent inva-
lidních (A. odst. 2.) dále roční potřeba pro požitky
dle § 4. č. 2,4 a 5 (podpora pro případ nezaměst
nání, příspěvky na vychování a odbytná), konečne
různé správní poplatky uhradí se doplňovacími pří-
spěvky zaměstnavatelů, pokud jich ovšem nebude lze
tteescr p n
hraditi z přebytků.
§ 34. Každého plalebního (příspěvko vého) měsíc
plalí pevných prěmií
v I. platební třídě zaměstnavatel 4.5 K, pojiště-
nec 3 K, dohromady 7.5 K
v II. platební třídě zaměstnavatel 6.75 K, poji
štěnec 6 K, dohromady 12.75 K;
v III. plalební třídě zaměstnavatel 9 K, pojiště-
nec 9 K, dohromady 18 K.
Prémie nutno platiti prvním dnem každého mě-
síce předem.
Počne-li povinnost pojišťovací během měsíce
nutno zaplatiti plnou prémii za celý měslc.
§ 35. Povihnost platiti prémie (§ 34.) počín
pro pojištěnce i jeho zaměstnavatele zároveň s po
vinností pajištovací§ 1.) a končí s ní. Končí- li po
vinnest pojišťovací během měsíce, nevrací se zapla-
cená prémie.
26
article
Nedopiatky z příspěvků, po případě eventuáln
doplatky musí býti nejdéle během 3 let vymáhány
8 36. Úhranou prémii má plaliti zaměstna v atel
jest však oprávněn sraziti si měsíčně z platu poji
stěncova naň připadající kvotu.
Tohoto práva sraziti si zaplacenou prémii, mus
však užito býtí do 3 měsíců, janak se ho pozbývá.
§ 37. Pensijní ústav (840.) určuje roční potřebu
jež hražena má býti doplňovacími přispěvky zaměst
navatelů (§ 33. B.).
Potřebu tuto rozvihne na zaměstnavatele, ji
v dotýčném správním roce povinni byli k pojišťova-
cím příspěvkům, dle poměru jich přispěvků prémio
vých.
§ 38. Na účet doplňovacího příspěvku v ton
kterém roce potřebného nutno platiti zálohu ve výš
doplňovacího příspěvku roku předešlého.
Zálohu tuto nutno zaplatiti ve čtyšech stejnýc
lhůlách a to počátkem každého čtvrtletí. Diflerene
vyskytnuvši se při roční závěrce nulno vyrovnat
při prvém zálohovém platu roku následujícího.
Zaměstnavatelům připadá hraditi v prvém roce
pojišťovací povinnosti zálohu v onom obnosu, jaký
by byli vzhledem k počtu a výší svých zaměstnanců
platili, kdyby této povinnosti byli již roku přede-
šlého podléhali.
Pro případ zastavení podniku, přestune li tím
pojišťovací povinnost všech v tomto závodu zaměst-
naných, nutno zaplatiti ještě vybývající zálohov
příspěvky k doplňovacím příspěvkům.
§ 39. Nezapřacené prémie, dopiňovací příspěvky
a zálohy se 4proc. úroky z prodlení, mohou vymá-
hány býti soudní a politickou exekucí a požívají
konkursu přednostního práva před nedoplatky daní
27
article
IX. Organisace správy.
(A. Pensijní ústav.)
8 40. Pojištění tímto zákonem předepsaně děje
se — vyjímaje případy 8 64. a sl. — u pensijního
ústavu za účelem tímto zařízeného.
Sídlem tohoto ústavu jest Vídeň.
§ 41. Pensijní ústav může svým jmenem práv
nabývati a činiti závazky, žalovati před soudem
tam i žalován býti
Řádným soudem jeho jest věeně příslušný sou
ve Vídni.
§ 42. Členy pensijního ústavu jsou jeho poji
štěnci a jich zaměslnavatelé.
8 3. Pro pensijní ústav nutno vyoracovati
zvláštní stanovy. Stanovy tyto i každá jích změna
podlébají schválení státnímu
Sanovy mají zvláště obsahovafi;
I. počet a způsob volby a trvání funkčního ob-
dobí delegátů pro valnou hromadu a totéž o jich
náhradnícichi;
2. způsob svolávání, podmínky pravoplatnéh
usnášení se, způsob usnášení se a meze působnosti
valné bromady (8 53.);
3. počet členů, povolování, složení, právoplatné
usnášení, způsob usnášení se a meze působnosti
představenstva, jakož i délku jeho mandátu, dále
způsob kooplace členů předslavenstva pro případ
vystoupení (§ 45.)
ž. počet členů, povolávání a meze působnost
dozevčího výbora (§ 49.)
5. způsob seslavování a prozkoumání ročníeh
účto;
6. zastoupení pensijního ústavu na venek
formu právopiatných aktuů ;
7. zpěsob, jakým se dítí mají vyhlášky ústavu
8. podrobnější předpisy o užití podpůrného
fondu (8 86.):
Sanův
Vídeň
28
article
9. formy pro legitimaci představenstva a úřad-
níků ústavu
10. způsob přihlášek (8 73.)
Slanovy mohou nad to ustanoviti
11 za jakých podmínek možno nepřijati volbu
za delegůta, člena představenstva neb přisedicího smír-
čího soudu;
12. zda a jak organisovati zprostředkování míst
13. zda a za jakých podmínek bylo by lze při
pustiti skytání úvěru členům.
§ 44. Správu ústavu pensijního vede představen-
stvo a valná hromada.
§ 45. Představenstvo pensijního ústavu skládá se
z presidenta a nejméně z 10 a nejvýše 24 člená
z nichž musí býti polovina zaměslnavatelů, polovin
pojištěncu.
§ 46. Prasidenta pensijního ústavu jmenuje mi-
nistr vnitra na neurčitou dobu. Musí býti znalým
prův a bydleti ve Vídni, nesmí býti členem ústavu.
8 47. Zástupce presidentova volí představenstvo
ze svého středu.
Členy představenstva mohou býti svéprévní čle-
nové volení valnou hromadou. Členové představen-
stva musí býti rakouskými občany. Nejméně pol-
vina zvoloných členů z každé skupiny musí bydleti
ve Vídni.
Do představenstva nemohou býti voleny ony
osoby, které nemají volebaího práva a volitelnosti
dle 8 20. zákona ze 14. června 1896 č. 169 č. zo
§ 48. Představenstvo vede veškerou správua
zastupuje pensijní ústav, pokud k tomu ovšem nenl
svolána valná hromada.
Představenstvo může na vlastní svou zodpovět-
nost přenésti jednotlivé své povinnosti na užší vý-
bory nebo placené úřadníky.
8 49. Za účelem kontroly nutno zříditi zvláštní
dozorčí výbor.
Vídeň
47
29
article
8 50. Členové představenstva a členové dozorčí
komise vykonávají svůj úřad jakožto čestný úřan
hotové výlohy nutno jit však nahraditi a odškod-
niti je za různé práce, na které nutno vynaložit
větší námahu.
8 51. Placené úřadníky nutno přísežně ke ko-
nání povinnosti zavázati a podléhají disciplfnární
moci představenstva. Jmenování a propouštění ve-
doucích úřadníků, dále zodpovědného pojišťovacího
technika vyžaduje schválení ministra vnitra.
§ 52. Valnou hromadu tvoří delegáti. Delegáti
jich náhradníci (§ 44. bod 1.) musí býti čianý pen-
sijního ústavu; voleni jsou ze středu volitelů, zvo-
lených místními svazy (8 63. bod 5.). Z delegálů
musí býti polovina zaměstnavatelů a polovina po-
jištěnců.
Doba působnostního období nesmí činili více
než pěti let.
Valná hromada má se sejíti alespoň jednou ročně.
§ 53. Valné hromadě jsou vyhraženy
1. volba členů představenstva (S 47.
2. volba členů dozorčího výboru (§ 49.);
3. volba přísedících a náhradníků smírčího soudu
(8 76.);
ž usněsení o výroční zprávě představenstvaa
udělení mu absolutorin
5. usnesení o případné změně stanov (§ 43.):
6. stanovení jednacího řádu pro místní svary
(88 57. a 63.)
7. stanovení odměn pro funkcionáře ústavu
místních svazů (83 50. a 62.), jakož i případných
náhrad pro delegály.
Volby koná valná hromada v oddělených skupi-
nách jednak zaměstnavatelů, jednak pojišténců
Ke změně stanov jest třeba dvoutřetinové většiny.
dozorčí výbor
ústav místní svaz
30
article
B. Místní sva zy
§ 54. K usnadnění úkolů připadajících pensij
nímu ústavu sdruží se členové dle svého místa po-
bytu v místní svazy
§ 55. Z pravidla nutno utvořiti v každém poli-
lickém okresn místní svaz se sídlem v tom kterém
okresním městě.
Pro případ potřeby může býti se svolením zem-
ské vlády zřízeno v jednom politickém okresu i dvě
neb více místních svazů, anebo může býti pro víc
politických okresů utvořen jeden místní svaz
S touže výminkou mohou býti trvající svazy
místní po slyšení jich děleny nebo spojeny
§ 06. K místnímu svazu přísluší v jeho obvodu
zaměstnaní pojištěnci a jich zaměstnavatelé.
V pochybnostech považuje se za místo zaměst-
nání místo provozování.
Službodárcové, kteří mají provozovárny v obvodu
několika míslních svazů, patří ke všem dotýčným
místním svazům.
8 57. Mistní svaz nemá samostatného oboru pů-
sobnosti, nýbrž obstarává pouze práce pensijním
ústavem jemu přidělené (§ 58.) v přenesené působ-
nosti a jménem téhož.
Pro každý místní vaz sestaviti jest jednací řád.
31
article
Jednací řád, jakož i každá změna jeho, mají zapo-
třebí státního schválení
8 58. Místním svazům ize přiděliti tyto práce
1. Sepsání a evidence pojištěním povinných
v katastru pojišťovacím, jakož i k důchodu oprávně-
ných v důchodovém kalastru,
2. kontrola nad zachováváním povinnosti poji-
šťovací a přihlašovací;
3. vybírání a evidence příspěvků (prémií a ptí-
spěvků doplňovacích);
4. vyplácení a evidence důchodů a podpor;
5. zkoumání a podávání dobrých zdání o ná-
rocích činěných pojištěnci
6. kontrola osob požívajících důchodů a podpor;
7. návrhy a odnětí důchodů a podpor, jakoži
zastavování vyplácení důchodů
8. podávání seznamů o stavu pojišťování ústavu
pensijnímu, jakož i jakékoli podávání zpráv, o něi
pensijní ústav žádá.
§ 59. Práce místního svazu obstarávají se výbo-
rem svazu.
§ 60. Svazový výbor sestává z předsedy a nej-
měně 10 a nejvýše 12 členů, z nichž polovina patří
ke skupině službodárců, polovina ke skupině poji-
štěných.
§ 61. Předseda výboru svazu jmenován jest chě-
fem zemského politického úřadu, v jehož správním
obvodu sídlo místního svazu se nalezá, na dobu
5 let.
Týž musí býti rakouským státním příslušníkem
a znalým práva, musí bydleti pokud možno v sídle,
na každý způsob však v obvodu místního svazua
nesmí býti členem pensijního ústavu.
8 62. Zástupce předsedova volí svazový výbo
ze svého středu. Členy výboru svazového volí čle-
nové pensijního ústavu, patřících k místnímu svazu
písemně ze svého středu. Pro volby platí ustano-
vení 8 53. odst. 2.
místní svaz
r svaz
výbor svaz
32
article
Doba funkčního období členů svazového výboru
nesmí býti delší pěti let.
Ve příčině volitelnosti plati ustanovení § 47.
odst. 3.
Členové svazového výboru spravují úřad svůj
jako úřad čestný, avšak musí se jim hraditi hotová
vydání a jest jim poskytnouti za různé práce, kteru
většího namáhání vyžadují, přiměřenou náhradu.
8 63. Jednací řád mů obsahovati:
1. sídlo a territoriální obvod místního svazu;
2. počet, způsob volby a funkční dobu členů
výboru svazového, obor působnosti, ustanovení o
schopnosti k usnášení a způsob usnášení.
3. způsob platného vyhlašování.
4. způsob vnitřní služby a evidence, obzvlášu
způsob opatřování běžných pracl.
5. počet a způsob volby volitelů.
Volitelé volí svazové výbory ze svého středu.
Z volitelů patří polovina skupině službodárců, polo-
vina skupině pojištěnců; volba podle těchto skupin
má se provésti odděleně.
Jednací řád může obsahovati i ustanovení
způsobu zprostředkování služeb.
Přípravy k uvítání panovnika
v Praze.
Program cesty cfsařovy do Prahy byl již
sestaven a včera odjel místodržitel do Vídně,
aby jej ke konečnému a přesnému stanovení
předložil. Poněvadž z průmyslových kruhů doslo
tak veliké množství žádostí, aby mocnář na-
vštívil jejich závody, nebylo naprosto možno
všem vyhověti, a proto — nebude vyhověno
žádněmu. Stalo se již rozhodnutí, že císař no
Praha
Vídeň