2
masthead
V Praze, v pátek dne 24. května 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administraci
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí žonáškio
ěst
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve flialkécko
2 K 80 n
na mza. ě sje
Peštou:
n . . . . 9Koi
sr dvojí záellkoa
za měsí
čtn leta . . . k s
Praha
5
article
Pan Goluchowski jednou
zábavným.
Pan Goluchowski jednou
zábavným.
Zvykle bývají to ministři vojenství, kteří
bavívají svět koncertním malováním více
méně blízkých a hrozících nebezpečí na
stěny sněmovních sálů, aby nahnali veře-
nosti husí kůži a vzbudili v ní tak náladu
pro nové stomillionové oběti na nová děla.
nové pušky neb nové válečné lodi, jak kdy
Vyškolení diplomaté, jakými mají býti mi
nistři zahraničných záležitostí, naproti tomu
nemilují z pravidla ve svých řečech a j vý
kladech podobné šťavnaté a řinčící dikce,
nýbrž odvažují slov svých na lékárnických
vážkách, voli úhořovitá slova a pružné
obraty, jimiž jen z daleka a mlhovitě na-
značují, co vlastně chtějí říci.
Pan hrabě Goluchowski však se
tetos od této konvencionální formy pozoru-
hodně odchýlil. Ne že by byl ve svých vý-
kladech před maďarskou deleg ac
ohlásil světu nějaký sensační obrat své poli
tiky vůči západu neb východu, nějaké od-
hodlání, novou snahu za novými cíli, ni
koliv: ale on počal na způsob ministrů vo-
jenských — strašit. Pod jasným klidným
nebem letošního jara strašit jakýmisi prý
rejdý, úklady, schmurami«, ba nejistotami
možných nebezpečných překvapení, proti
nimž máme býti vzhůru.
Pan Goluchowski je těm boxerským
řežím v Číně skoro rád: »proto že velmoci
majíce své starosti s Činou, tím horlivěji
snažily se vyvarovati všemu, z čeho by se
mohly zroditi neutěšené zápletky v-
Evropě.« Ale jak bude na dále, až ten oheň
čínský pohasne? »Toho nikdo nemůže před-
vídati« — počíná pan Goluchowský temným,
strašidelným hlasem, »zejmena se zřetelem
na zvláštní poměry na nejbliž-
ším východě, tomto koutě, kde
se bouřky shánějí. Trvale tam nahroma-
děné zápalně látky tají v sobe
mnohem více nebezpečí, kteráž za-
vdávají stálý podnět k nejvážnějším
obavám, — nebezpeči, jimž an
šťastně trvající dohoda mez
námi a Ruskem nemůže vždy
účinně čeliti.
Goluchowský
západ
východ
Čína
Evropa
Rusko
6
article
Jakkoliv prý tato čtyřletá naše dohoda
s Ruskem prokázala již mnohou uznání
hodnou službu vývoji věcí na poloostrově
balkánském, bylo by — varuje p. Goluchow
ski s důrazem — nicméně »neomlu vi-
telným barvením na růžovo, kdy
bych tento společný postup náš pokládal za
zázračný lék, jímž lze zažehnati veškera
překvapení, jimiž oblasti balkánské, jak
známo, oplývají. To byl by bludný názor.
před nímž nelze ani dosti důtklivě varovati.
Dle své podstaty poskytuje prý sice naše
dohoda s Ruskem z r. 1897 velmi cenné
záruky proti škodlivým účinkům
příhod na Balkáně na naše vzá-
jemné rakousko-ruské stykya
avšak domnívati se, že ona dohoda stačí,
aby zabránila také všem možným výbuchům
na půdě balkánské — to prý by bylo pštrosí
politikou. »A proto neradim« — straší p.
Goluchowski dále —»podceňovati těch
nepříznivých znamení, kteráž se od
některého času stále hojněji tam objevují.
Ta napomínají nás naopak ku zvýšene
bdělosti, poněvadž bychom jinak
mohli býti překvapeni událostm
a ocitnouti se jednoho dne před
situací, jakouž bychom nemohli
jen tak zhola přijati.«
Následuje zaříkávání a zapřísahání se
te prý Rakousko nehledá na východě pro
sebe »ůzemních výhod na úkon
linýche. I zlobí se pan Goluchowski n
málo, že se jeho andělské nezištnosti na Bal
káně všude nevěří, ale že se tam pořáde
Goluchow
Goluchowský
Rusko
Balkán
Rakousko
Bala
7
article
ještě o zámyslech rakouské politiky šíří ne-
chutné legendy, plané kombinace a tendenční
výmysly »od jistých živlů v prostřed-
cích nevalně vybíravých, aby veřejné mínění
bylo proti nám mobilisováno, by tím vla stní
pikle a cíle byly kryty. — Na koho
tím mířil — pan Goluchowski . . . ne-
řekl. Nejspíš — jako obyčejně — na ni-
koho . . . Ale byť bychom prý i neměli
chuti k dobrodružstvím, nebo ku roz-
šíření naší državy — »nemohl
bychom dopustiti takovým úkla-
dům proti trvajícímu politi-
ckému pořádku, ani takovým pře-
vratům, které by znamenaly po-
škození našich životních zůj mů
nebo dokonce ohrožení našeho mo-
hutného postavení dobudoucna . ..«
zahrozil pan Goluchowski — tomu »jistému
Neznámému« na Balkán či snad někam ji-
nam? Připomenuv pak starou andrássyov-
skou frási, že prý hlavním bodem naší orien-
tální politiky zůstane vždy obrana naši ch
nedotknutelných životních zájmův, jakéž
prý tam máme (?) dohrozil pan Golu-
chowski pozdviženým hlasem: »A proto
nesmíme ani na okamžik váhat, nýbrž
opříti se s veškerou ráznost
každému pokusu, jenž byl by
způsobilým, aby přispěl ku vzni-
ku podobných konstellací«. Brrr
Škoda, že pan Goluchowski nenosí šavli, aby
byl při těchto rázných slovech zá-
roveň zařinčel. Však protí komu
Proti Černé Hoře? O té ani nemukl. Nemá
tedy patrně příčiny nejmenší vytýkat jí ně-
jakých piklů nebo úkladů. Tedy snad proti
Goluchowský
Gola
Balkán
Brrr Škoda
8
article
Bulharsku ! Jeho knížecí vládě sice dovoluje
si udělit posthumní výtku, že jevila z po-
čátku shovívavost vůči revolučnímu komitétu
makedonskému, toužícímu osvobodit křesťany
a Slovany tamější z hrozných útrap Evropou
nezkárané tyranie osmanské: avšak na konec
loyálně uznává, že vláda bulharská »dbajíc
daných rad, učinila opotření, jež svědčí, že
chce dohonit, co zameškala, a učinit přítrz
rejdům makedonských výborů,« za kterězto
policejně-korrektní chování jí projevuje svou
spokojenost. Bulharska se tedy dnešní řinkot
šavle páně Goluchowského již netýče. Tedy
snad Šrbska? Nuž, stran Srbska vyslovil
se pan Goluchowski dvakráte: Nejprvé
v hlavním svém exposé, kdež pravil:
»V Srbsku doufají, že nová ústava ustále
politické poměry více než dosud, a snaží se
všemožně, aby napravili, co bylo postiženo
tak těžkými krisemi. Přejeme jim zdaru,
troufajíce, že držitelé srbské
moci vynasnaží se a vyhnou se
všemu, co by mohlo porušovati
dobrou vůli s naší řiší a způso-
biti ochlazení vzájemného po
měr u.«
Goluchowský
Bulharsko
Evropa
Srbsko
9
article
Podruhé však na otázku maďarských
delegátů: může-li se na Srbsko dne
ještě tak spoléhati jako před
půl druhým rokem? »Té otázce dobře
nerozumím,« odmítl pan Goluchowski, »ne-
boť dobré poměry mezi námia
Srbskem panovaly tehda a pa-
nují také ještě dnes; jelikož pak
s naší strany všechno se vynakládá, aby
v tom nenastala změna, dlužno bohdá i pro
budoucnost a tedy i v zájmu Srbska doufati.
že dobré tyto poměry se udrží. Ovšem, za
chování cizího státu, za všech možných my-
slitelných poměrů, nemůže se předem žádný
ministr zaručit. Vynasnažíme se vždy, aby
chom uhájili dobrých styků se všemi mo
nostmi, ale pobíhati nebudem za nikým.«
Toto okřídlené slovo: »nebudem za ni-
kým pobíhati« troufal si, jak známo, pro-
nésti kdysi Bismark proti Rusku, když
mu toto dalo již neuprosně košem
Dnes opakuje je pan Goluchowski s touže
Goluchowský
Srbsko
Rusko
10
article
udatností vůči malému Srbsku. Patrně do-
stal tu také košem. —
Neméně zábavně rozhovořil se náš Salis-
bury o trpjspolku. Drží se ho zuby
nehty, velelí ho a věří v něj jako ve skálu,
na níž lze Rakousku hrady stavět, ale nic-
méně u velikém rozčilení polemisuje proti
italskému ministru věcí zahraničných, panu
Prinettovi, jenž při nastoupení úřadu
svého prohlásil, že Italie obnoví svůj
politický spolek s Německem a Ra-
kouskem pouze tehdy, dojdou-li prospěchy
Italie náležitých ohledů při uza-
vírání obchodních smluv s tě-
mito politickými spojenci. Pan
Goluchowski sice uznává, že to není v po-
řádku, když se političtí spojene
hospodářsky vražedně potírají.
ale na druhě straně prý zase nemohou býti
politické alliance prostým kompensačním
objektem za výhody obchodní a národo
hospodářské, nýbrž hověti mají výšší po-
třebě zájmův politických. A tak se tedy mů-
žeme nechat Pruskem ubíjet národohospo-
dářsky dále, jen když máme vyšší vědomí.
že hájíme jeho politická záda proti Rusku
a Francii.
Prinett
Italia
Goluchowský
Prusek
Rakousko
Německo
Ra
Rusko
Francie
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. května. (Rozmlu va
panovníkova s členy delegace) je
»Glosu Narodu« novým dokladem, že polské kolo
je osamoceno, že stojí opodál hlavního politi
ckého ruchu. Císař hovořil dlouho s delegáty
českými o věcech politických, kdežto s Poláky
rozprávěl o málo významných věcech osobních.
»Slova císařova — píše »Glos Narodu« — mají
tím větší význam, uváží-li se, že Čechové ne
ustoupili ani o krok od svých požadavků národ-
ních a jen na čas uslali od boje, věnujíce se
práci hospodářské. Potvrdil to poslanec Stránský.
odpovídaje na císařova slova, plná uznání pro
Naroda
Polák
Glos Naroda
Čecho
Stránský
Praha
12
article
Čechy, že nerozřeší-li se jen na čas odstavené
olázky polilické a národní, nynější příznivý poli-
tický stav nemůže míti dlouhého trvání.« Ná-
padnému rozdílu v jednání s delegáty českými
a polskými pisatel se nediví. »Rozhodně, mužné
a cile vědomě jednání Čechů posunulo je do
prvé řady politické akce, kdežto Poláci, osamo-
cení od ostatních stran, stali se »quantité négli-
geable« a proto jieh nikdo nyní do rozpočtu ne-
bere. Klič parlamentní situace vypadl z »volné
ruky« polského kola a dostal se do ruky, jež ho
umí silně držeti a použiti v rozhodné chvíli.«
V Praze, 23. května. (Pojišťován
soukromých úřadníků.) Také vídeňské
listy mají četné pochybnosti o včerejší vládní
předloze, jíž se má soukromým úřadníkům za-
bezpečiti důchod v době invalidity a ve stáři
Jich pochybnosti jsou ovšem z části jiného rázu,
než naše. Jim není proti mysli centralistický ráz
nové pojišťovny, naopak jsou jím spokojeny
Z výtek, činěných nové předloze, uvedem aspon
některé. Antisemitský »Volks- Blatt« má za po
vážlivé, že za »úřadníka« má býti pokládán jen
ten zřízenec, jenž dostává plat měsíční neb roční
Četní zaměstnavatelé mohou se vyhnouti povi
nosti příplatků tím, že svým úřadníkům změní
dosavadní měsíční služné v týdenní a tím pře-
stane pro ně povinnost, aby je dali pojistiti.
Čecho
Polák
Jim
Čechy
Praha
13
article
Druhou pochybnost projevuje vzhledem k usta-
novení, že má odpadnouti zaopatřování úřadníků
samými zaměstnavateli, ač se to nyni na mnoha
místech děje a to s lepším úspěchem, než slibuje
návrh nového zákona.
V »Neue Fr. Presse« zastává se Ma
Mauthner zaměstnavatelů, jimž se má novým
zákonem uložiti nové těžké břímě. Pisatel soudi
že ve většině případů všechny platy do po-
jišťovny spadnou na účet zaměstnavatelů, po-
něvadž jim bude těžko sráželi úřadníkům ze
služného ta procenta, jež by měli oni připláceti.
Povážlivým jest mu též, že pojistiti se mohou
jen úřadníci, dostávající měsíční plat, poněvadž
omezení toto může zavdati příležitost k obchá-
zení zákona, a že jsou z pojišťovny vyloučen
dělníci. Přál by si po příkladě německého zá-
kona všeobecné zaopatřování ve stáří. —
Ad. Wiesenburg, gen. rada rak. uherského
banku, hájí ve svém dobrém zdání o předloze
jen zájmy zaměstnavatelů. Bojí se, že poplatky
do pojišťovny budou přiliš obtíženi zvlášte
menší obchodníci, že ubude horlivosti úřadnické.
když úřadníci budou míti zabezpečený důchod
ve stáří a nebudou odkázáni na milost za-
městnavatele. Své úřadníky dovedou prý ve stát
nejlépe zaopatřiti humanní průmyslníci a obchod
níci sami. Na to je ovšem snadná odpověd
Humánním obchodníkům nikdo nebude ani
příště brániti, aby se starali o své zřízence pro
případ nemoci a stáři. Jde však o to, aby byl
přinuceni slarati se o své úřadníky aspoň ne-
přímo také oni nehumanní zaměstnavatelé.
kteří si dávají od úřadníka sloužiti, dokudje
k práci schopen, a když mu sily dojdou, prostě
ho odkopnou.
Neue
ma Mauthner
Francie . Presse
uherský banka
Ada
14
article
Z Krakova, 23. května. (Nové je-
suitské gymnasium) má býti počátkem
příštího školního roku založeno v Zakopaném
v Haliči. Gymnasium má býti zatím jen nižší
zřízeno jako filiálka trvajícího již jesuitského
gymnasia v Chyrově. Že polská šlechta bude
ochotně své syny posílati k oteům jesuitům ido
Zakopaného, o tom nelze pochyborati.
Z Lublaně, 21. května. (V. zájmu
poštmistrů.) Dne 15. t. m. konala se zde
19. řádná výroční schůze spolku poštmistrů a
správců pošt z Kráňska, Přímoří a Dalmacie.
Jednáno bylo o lonské úpravě stavu poštmi-
strovského a platů poštmistrů a stěžováno si,
že organisace ona vyhověla poštmistrům jen
z části, expeditorům pak v ničem, Z ostatních
předmětů, o nichž na schůzi jednáno, zaslu
huje zmínky ještě otázka pensijní pokladny.
V té věci se lublaňská schůze úplně rozeház
s přáním poštmistrů českých. Kdežto čeští pošt-
mistři jsou proti ústřednímu videňskému spolk
pro celé Rakousko a žádají si svůj zviáštní
spolek pro království české, vyslovili se pošt-
mistři na schůzi lublaňské pro ústřední spolel
vídeňský. Jdou v té věci v šlépějích politik
jihoslovanských, kteří také dávají přednost
ústřednímu parlamentu vídeňskému před sbor,
samosprávnými.
Krakov
Zakopané
Halič
Lublaň
Dalmacie
Rakousko
spolek pro království
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. května.
Židé proti Rusku, Rusko proti
židům.
Ruská vláda tím, že zrušila vydávání pasů
do Německa na krátkou lhůtu, zadala zvláště
židům těžkou ránu, neboť oni dosud obslarávali
skoro všechny pohraničné styky mezi Ruskem
a Německem, styky dovoleně i nedovolené. Vláda
ruská byla donucena k nynějšímu opatření lím
že přišla na stopu nesčislným šmejdům v ob
chodě na železnicích, jež měly za původce židy
ale nad to také celému organisovanému spiknuti
židů rusko-polských, haličských i německých
proti Rusku. Židě vyhledávali v Ruském Polsku
nespokojené živly a tajně je organisovali prot
Rusku. Protože židě mají téměř výhradný vliv
na sociálnou demokracii, dařilo se jim poštíván
znamenitě mezi dělnictvem rusko-polských t-
váren, jež mají po většině za majitele židy
Němce. Také jako pašeři zakázaných časopisů
a brožur se osvědčili jako mistři. Ale sami se
opatrně drželi v pozadí a pašování protiruských
tiskopisů svěřovali dalamánkům z Haliče, ano
prý i z Čech, jež si prvé preparovali a nadchli
je pro způsob tajného boje proti Rusku.
Židé, jak píše »Kur. Pozn.«, jsou opatře-
ním ruské vlády velmi nešťastni a úsilně pra-
cují v Petrohradě, když ne k tomu, aby bylo
odvoláno, tož aspoň k tomu, aby bylo »mírně
praktikováno«, t. j. aby opét učiněno bylo volné
místo starým šmejdům. Podobně působí na úřady
gubernialné v Ruském Polsku.
Poláci pod jarmem pruským,
jakž praví zmíněný list, jsou ruskému opatřen
Němec
Polák
Praha
Rusko
Německo
Polsko
Halič
Čechy
Petrohrad
16
article
V drobném prodejst
ranní číele o sobě . . . za 8h
očpolešnl
. . . na 2 h
Ve állalkách na vehikovět
ranní čísle. . . . . . . . 10
odpolednní-
sh
Inserát
plati se hotově tapřed
Přečplacení a inserty přijími zdmini-
strace v Marisnské ulici. č..
Tam nacházejí sn táž redlakee.
tiskárna a oxpedico „Národnich Listů“
Rukopisy so navracejí
Marisnský ulice
17
article
rádi, neboť rusko-polští židé stali se jim sku-
tečnou ranou, podkopávajíce pod pláštíkem pol-
ského národního radikalismu soustavně všechno,
co polský národ s velikou prací a nákladem
zbudoval.
Jakmile ruské úřady přišly na stopu vel-
kým, do millionů jdoucím podvodům, které židé
páchali na rusko-polských a jiho západních drá-
hách, a jakmile začali vinníky po tuctech zatý-
kati, prorokovali jsme na základě mnohaleté
zkušenosti, že nyní dostanou se zase do novi-
nového oběhu zprávy o dělnických nepokojích
v Rusků. Proroctví naše již se vyplňuje.
Listy pruské vzpamatovávají se z prvého
obromení a shledávají, že pasové opatření ruské
je namířeno především proti židům, a to jak
proti rusko-polským, tak proti pruským. Prušt
židé nejsou s německými pasy pouštění do Ru-
ska, musejí miti ještě pas, vydaný tím guberná-
torem, do jehož gubernie se jim chce. Kdyby
chtěli dále, musili by se zas ucházeti o pas,
za jehož vydání platí se 20—120 rublů.
Německé listy, pokud jsou v židovských
rukou, jsou nesmírně na ruskou vládu rozezleny
a vyzývají německého kancléře, aby proti Rusku
rázně zakročil. Zejmena upozorňují, že podle
obchodních smluv má každý bez ohledu na své
vyznání právo zdržovati se v pohraničném pásmě
ruském, 3 míle širokém, po dobu 28 dní na
obyčejnou legitimaci.
V Katovicích v Horním Slezsku konal se
meeting protiruský, jehož se zúčastnil také pre-
sident regencie opolské.
Královecký »Hart. Ztg.« obrací pozornost
na to, že nedávno ruská komise, složená z dů-
stojníků hlavního štábu, objížděla celý pohra-
ničný pás a pomocí žandarmů cosi vyšetřovala,
několik židů uvěznila a nyní ve Varšavě studuje
jakési papíry, při té revisi skonfiskované.
Hart
Rusk
Rusko
Katovice
Horní Slezsko
Varšava
18
article
Ruský vyslanec v Metách.
Vládní agencie »Havas« sděluje veškerým
francouzským listům, že přítomnost ruského vele-
vyslance na parádě metské jest věcí zcela oby-
čejnou, a že císař německý každoročně zve
členy berlínského vyslanectví ruského ke dvorní
tabuli, již pořádá na počest narozenin carových.
Loni tak učinil ve Visbadenu a letos v Melách.
Následkem této úřadní noty listy směru vlád-
ního nepřikládají návštěvě ruské v Melách, kte-
réžto město ovšem leží v území v r. 1870 Ně-
meckem zabraném, žádné velké politické důleži-
tosti. Jediné listy nacionalistické jeví značně
znepokojení. »Libre Parole« vzpomíná přilom-
nosti tehdejšího korunního prince (nynějšího
krále) italského před léty v téže pevnosti a praví,
že celá Francie nazvala jednání toto »beztakt-
ností«. A dnes jsou to spojenci Francie, kteři
jí činí prý tutéž urážku. »Quelle desillusion !«
Déroulědův list »Le Drapenu« píše: »Co cisat
Vilém chce, to jest, stvrditi eklatantním způsobem
neodvolatelnost frankfurtské smlouvy, neodvola-
telnost, která jest nejen dekretována Německem,
nýbrž takořka Evropou uznána a zajištěna«.
Havas
mela
Déroulědův
Vilém
mela
Francie
Německo
Evropa
19
article
I Mělinova »République« protestuje a praví, že
císař Vilém chtěl jediné světu ukázati, že ani
pro Rusko ani pro Německo a tudíž ani pro
francouzsko-ruskou allianci otázka elsasko-lotrin-
ská neexistuje. Ale mýlí prý se, miní-li
provokovati Francouze tímto způ-
sobem. Ostatně smělost Německa
v poslední době opět vzrůstá. Ne-
byloť prý pikterak taktní, že nově jmenovaný
velevyslanec kníže Radolin (list jej zove polským
renegátem) svoje officiální přijetí na den uza
vření frankfurtské smlouvy, te
jest na 10. květen, ustanovil.« Hlasy
francouzského tisku zaznamenáváme jako zají-
mavé projevy symptomatické, aniž by měnily
něco na názoru, s jakýmž jsme na cestu hr-
Osten-Sackena do Met pohliželi.
Alžírská krise.
Vláda jmenovala p. Pavla Revoilea, fran-
couzského vyslance v Tangeru, generálním gu
Vilém
Francouz
Osten
Sacken
Pavel Revoile
Rusko
Německo
Met
Tanger
21
article
Děle
—a. Ve Vidni, 23. kvělna.
Drahá Karlol
Právě jsem skončila ganerální revisi sv
toilety, kterou jsem měla na třešňové slavnost
již pořádala kněžna Metternichová v Prateru
Vypadala hrozně, totiž ta má garderoba. Nevím
je-li to nyní móda, šlapati damám po vlečkách
a trhati jim v tlačenici okrasy se šatův, ale
možná, že to bylo na programu. Dnes člověk
vlásině ani rozeznati nedovede, co je geniálnost
a co nesmysl, co chvalný zvyk a co uličnictví,
co vrchol interessantnosti a co osluda.
Všechno to ale nevadí doznati pravdu, že
je kněžna Motternichová paní nad míru dů-
myslná, vynalézavá, čilá, že má vzácný organi-
sační talent a především skvostné nápady.
Pochybuji o tom, že byla v Japonsku,
když tam třešně kvetly, když tam kdesi v Yeddu
v městském nabo cisařském parku pět orkestrů
hrálo, a pod deštém třešňových květů se lam
procházela nejlepší společnost plná guirland
napuštěná nejmodernější nyní voňavkou, která
připominá nejlepší tyrolský »Kirsch«. Ale na-
vzdor tomu aranžovala kněžna »Japonsko na
jaře« tak dokonale, že dle nejvlastnějšího do-
znání cítili se býti členově japonského poselstva
na slavnosti jako doma.
Kněžna Metternichová zasluhuje dle mého
nejhlubšího přesvědčení vděku nejen od spolků
a korporací, k jejichž prospěchu slavnost uspo
řádala, nýbrž od Vídeňáků vůbec, neboť kdyby
ona za ně nemyslila a nepracovala, byla by
Vídeň fádní k nevystání. Zde nikdo nie už
neumí. Vídeň nemá vůbec materiál velkoměstský
tak tako na příklad Berlin.
Metternichová
Kirsch
Vídeňák
Prater
Japonsko
Vídeň
Berlín
22
article
Je to zvláštní úkaz. Ve Vídni, tomto hlav
ním městě státu, jejž mermomocí sevříti chtěj
centralistickou šněrovačkou, roste a kvete fede
ralism hojněji než nejzdravější japonská třešně.
Vídeň není jedno město, nýbrž řada docela
autonomních obcí, z nichž každá má jiné in
teressy, jiný ráz, které se nenávidí, a které od
té doby, co se zde staly representanty staro-
vídeňského života příjemní pání z némecko-
nacionálního Štyrska, galanihommové z tábor
antisemitického a jejich anlipodi z Brodů, Tar
nova a Kolomyje, nic nemají společného, než
pana dra. Luegra.
Není zde nic jiného, než divadla a zase
divadla. Z těch pak jedno po druhém, poku
správy jejich nalezají se v rukou soukromých.
bankrotuje. Nejlépe ještě se vode nepatrnému.
co do zevnějšku mizernému a starému diva
délku v Josefově a sice proto, že se zvláštním
gustem a při dobrém výbéru pěstuje hlavné
francouzské pikanterie a německé hry do excessu
realistické. Potom hloupě, fádní vojenské kon-
certy, plné třičtvrtečního taktu a s obvyklou kapel-
majstrovskou slátaninou a konečně ve Prateru
»vuřil«, který ale vypadá dnes zrovna tak jako
vypadal před deslti léty. Což by se nemohl nikdo
z Vídně podívat jednou do roka aspoň do ko-
daňského Tivoli?
Je pravda, dost dlouho a možno říci, že
několik let byl nejzajímavější zábavou Vídeňanů
— parlament. A není to paradoxon, tvrdím-li
má drahá, že právě ten byl všem ostatním pod
nikům neobyčejným konkurentem; leč sevšedně
i pan Wolf, který, jak se zdá, dnes už panu
Körbrovi žere z ruky. A pan Fresl přes nej
lepší vůli, kterou plně uznávám, s ním platně
závoditi nemůže, tím méně ho nahraditi.
Má drahá, vypadá to zde smutně. Parla-
ment pracuje, skutečně pracuje. Mluví totiž.
Vídeňan
Wolf
Körbr
Fresl
Vídeň
Brod
Kolomýt
Josefov
Prater
Tivoli
Tara nova
23
article
usnáší se a dělá zákony. A nic není zdlouha-
vějšího než to. Věř mi, Karlo.
Představ si člověka, jenž dovade povída
o tom, má-li býti prokopán z Budějovic do Vídne
kanál, celé dvě hodiny. Tolik slov k vůli láppálii,
jež státi bude sotva 250 millionů.
Na štěstí nikdo z poslanců, tím méně pak
z posluchačů to neslyší, jinak by si musili tii
ubozi zoufat, nebo jíti domů.
Viď, Kerlo, že to strašná nešetrnost, takt
si počínat oproti voličům.
Kde jsou ty časy, kdy pan Berner pusti
se s panem Abrahamowiczem do křížku, pan
Pessler stavěl na ministerské stoly křesla, jako
v noci sklepníci, když je »po obchodě«, když
pan Schönerer zvonil a pan Lecher fotografoval
»ústně« slavné presidium tak sytě, že z toho
několíka pánům kollegům slabšího žaludku udě-
lalo se na nie.
Teď jakoby vídeňský parlament dělal na
akord.
Dnes vlastně nejradikálnějším mužem v
sněmovně je prine Schwarzenberg.
Ani nevíš, jak mne to povzneslo, když
galantní pan Kathreiu navštívil mne onehdy
v loži a ukázav na vysocectěného zástupce Budě-
jovic, pravil: »To dnes mezi Vašimi jediný ješti
Husita l«
Tak naň působí blahodárný vliv pánův
agrárníkův a není pochybnosti, že stane se na
konec ještě hejlmanem bandy lupičův a žhárův,
bude-li jen několik měsíců ještě navštěvovat
diplomaticko-politické dychánky páně Zázvorkovy-
Kdo má talent a je pilným, může ze styku
s tímto vzáeným politikem mnoho získat.
Ani nevíš, jak jsem byla potěšena, když
zvěděla jsem o tom, že celý klub velko-
statkářský prohlásil se býti s princem Schwarzen-
bergem solidárním. Tak to má být, všickni z
jednoho a jeden za všechny.
Karla
Berner
Abrahamowicz
Pessler
Schönerer
Lecher
Schwarzenberg
Kathreia
Zázvorkův
Schwardit
Budějovice
Vídnout
Buda
24
article
Pamatuji se na to z doby, kdy byla jsem
ještě malá holčička, jak říkával pan farář, když
byl k nám pozván k obědu, pokaždé: »Inu,
inu. Nevim, jak to s námi dopadne. Kdyby
chom měli šlechtu jako Maďaři, docela jinak
by to šlo« — — —
To byl pravidelný konec páně farářova po-
litického povídání. Chudák, patrně vle toho
neuměl. Ale to, co uměl, stálo za to. Viď, že
ve výroku jeho hluboká je sentence?
Teď šlechtu máme. Na místě abychomje
ale byli povděčni, že za nás tak statečně šer-
muje, všude v bitevní vřavě nejnebezpečnějš
mista vyhledává a věrna heslu, až do těch
hrdel a statků, životy své dává v šanc, opět
ji napadáme a na ni útočíme. Pánové, pánové,
mírněte sel
Kdybyste se na hlavy stavěli, pan hrabě
zůstane přece jenom panem hrabětem, přes to,
že dle ústavy všichni státní občané jsou si
rovni. Papír snese všechno, jinak ale je ve sku-
tečnosti. Věřte, že nejpyšnější citoyen je bla-
ženým, když mu třeba jen pan baron přátelsky
stiskne ruku, zejmena když to někdo třetí vidí.
Taková maličkost zvyšuje »air« a upevňuje
kredit.
A potom, kdo pak by odebíral naše knihy
a tak výdatné podporoval naši literaturu ? Jsou
lidé, kteří odebírají jen »Neue Fr. Presse«,
německou »Politik«, »Interessantes Blatt«
»Jagdzeitung« a k tomu zadarmo si dávají za
silati lokální list a kteří navzdor tomu mají
pověst vlastenců. Chcete o tyto lidi opirat ná-
rodní náš život?
A víte-li, za mnoho-li letos koupila naše
aristokracie obrazů z umělecké výstavy ? O
secessionistů ovšem pranic, poněvadž nemůže
Maďar
Neue
Interessantes Blatt
Francie . Presse
25
article
se od ní žádati, aby podporovala revoluční směr,
za to ale rozebrala téměř celou ostatní kolle kci
děl našich domácích slibných umělců.
Zasluhuje snad za to, aby se na ni útočile
Kdo se vyzná v historii, ví, jak zněmčena
byla česká šlechta již za dob Karlových. VI, že
»banda lupičů a žhářů« pokládala tyto urozené
nemškutáry za největší neštěstí lidu a proto že
se na ně vrhla. Jak vypadalo to na př. za Rudolfa II.
o tom rovněž netřeba šířiti slov, dokladem
k tomu je opatření sněmu proti šíření se neváž-
nosti k českému jazyku v domácí šlechtě. Ted
poměry se změnily, teď obcovací řečí každého
slechtice — o jiných nemluvím, třeba se k nám
hlásili — je čeština a dámy z aristokratických
kruhů zvlášť si na tom zakládají, aby pěstily
jazyk mateřský jako drahý odkaz a přispívaly
k jeho povznešení a ušlechtění.
A toho všeho zříci se máme k vůli ka-
nálům ?
Protože chce prine Schwarzenberg, aby
se započalo se stavbou kanálů až na podzim,
aby si to pan Prášek s panem Hrubým mohli
dříve důkladně rozmysleti. A to má býti dosta-
tečnou příčinou, aby spálen byl něžný kvítek
shody, vypučelý mezi velkým statkem a českým
lidem
Co tomu říkáš, Karlo?
Bylo by to moudré? Viď, že nebylo?
Odpovídám za Tebe, poněvadž znám i ctím
Tvé konservativní přesvědčení, které, jak přiro-
zeno, ustupuje pokrokové náladě jen když se
jedná o nový klobouk neb o nové šaty. Proto
tlumoč doma mou nespokojenost s nynějším
směrem politiky české, a zůstaň při tom i na
dále věrnou přítelkyní Tvé vroucně Té libající
Julky
Ted
Schwarzenberg
Prášek
Hrubá
Karla