ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce456f90-660c-11dc-8e40-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 67, person 58, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v pátek dne 24. května 190.
Praha
3 masthead
Číslo 142.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraci na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí žonáškio ěst na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve flialkécko 2 K 80 n na mza. ě sje Peštou: n . . . . 9Koi sr dvojí záellkoa za měsí čtn leta . . . k s
Praha
5 article Pan Goluchowski jednou zábavným.
Pan Goluchowski jednou zábavným. Zvykle bývají to ministři vojenství, kteří bavívají svět koncertním malováním více méně blízkých a hrozících nebezpečí na stěny sněmovních sálů, aby nahnali veře- nosti husí kůži a vzbudili v ní tak náladu pro nové stomillionové oběti na nová děla. nové pušky neb nové válečné lodi, jak kdy Vyškolení diplomaté, jakými mají býti mi nistři zahraničných záležitostí, naproti tomu nemilují z pravidla ve svých řečech a j vý kladech podobné šťavnaté a řinčící dikce, nýbrž odvažují slov svých na lékárnických vážkách, voli úhořovitá slova a pružné obraty, jimiž jen z daleka a mlhovitě na- značují, co vlastně chtějí říci. Pan hrabě Goluchowski však se tetos od této konvencionální formy pozoru- hodně odchýlil. Ne že by byl ve svých vý- kladech před maďarskou deleg ac ohlásil světu nějaký sensační obrat své poli tiky vůči západu neb východu, nějaké od- hodlání, novou snahu za novými cíli, ni koliv: ale on počal na způsob ministrů vo- jenských — strašit. Pod jasným klidným nebem letošního jara strašit jakýmisi prý rejdý, úklady, schmurami«, ba nejistotami možných nebezpečných překvapení, proti nimž máme býti vzhůru. Pan Goluchowski je těm boxerským řežím v Číně skoro rád: »proto že velmoci majíce své starosti s Činou, tím horlivěji snažily se vyvarovati všemu, z čeho by se mohly zroditi neutěšené zápletky v- Evropě.« Ale jak bude na dále, až ten oheň čínský pohasne? »Toho nikdo nemůže před- vídati« — počíná pan Goluchowský temným, strašidelným hlasem, »zejmena se zřetelem na zvláštní poměry na nejbliž- ším východě, tomto koutě, kde se bouřky shánějí. Trvale tam nahroma- děné zápalně látky tají v sobe mnohem více nebezpečí, kteráž za- vdávají stálý podnět k nejvážnějším obavám, — nebezpeči, jimž an šťastně trvající dohoda mez námi a Ruskem nemůže vždy účinně čeliti.
Goluchowský západ východ Čína Evropa Rusko
6 article
Jakkoliv prý tato čtyřletá naše dohoda s Ruskem prokázala již mnohou uznání hodnou službu vývoji věcí na poloostrově balkánském, bylo by — varuje p. Goluchow ski s důrazem — nicméně »neomlu vi- telným barvením na růžovo, kdy bych tento společný postup náš pokládal za zázračný lék, jímž lze zažehnati veškera překvapení, jimiž oblasti balkánské, jak známo, oplývají. To byl by bludný názor. před nímž nelze ani dosti důtklivě varovati. Dle své podstaty poskytuje prý sice naše dohoda s Ruskem z r. 1897 velmi cenné záruky proti škodlivým účinkům příhod na Balkáně na naše vzá- jemné rakousko-ruské stykya avšak domnívati se, že ona dohoda stačí, aby zabránila také všem možným výbuchům na půdě balkánské — to prý by bylo pštrosí politikou. »A proto neradim« — straší p. Goluchowski dále —»podceňovati těch nepříznivých znamení, kteráž se od některého času stále hojněji tam objevují. Ta napomínají nás naopak ku zvýšene bdělosti, poněvadž bychom jinak mohli býti překvapeni událostm a ocitnouti se jednoho dne před situací, jakouž bychom nemohli jen tak zhola přijati.« Následuje zaříkávání a zapřísahání se te prý Rakousko nehledá na východě pro sebe »ůzemních výhod na úkon linýche. I zlobí se pan Goluchowski n málo, že se jeho andělské nezištnosti na Bal káně všude nevěří, ale že se tam pořáde
Goluchow Goluchowský Rusko Balkán Rakousko Bala
7 article
ještě o zámyslech rakouské politiky šíří ne- chutné legendy, plané kombinace a tendenční výmysly »od jistých živlů v prostřed- cích nevalně vybíravých, aby veřejné mínění bylo proti nám mobilisováno, by tím vla stní pikle a cíle byly kryty. — Na koho tím mířil — pan Goluchowski . . . ne- řekl. Nejspíš — jako obyčejně — na ni- koho . . . Ale byť bychom prý i neměli chuti k dobrodružstvím, nebo ku roz- šíření naší državy — »nemohl bychom dopustiti takovým úkla- dům proti trvajícímu politi- ckému pořádku, ani takovým pře- vratům, které by znamenaly po- škození našich životních zůj mů nebo dokonce ohrožení našeho mo- hutného postavení dobudoucna . ..« zahrozil pan Goluchowski — tomu »jistému Neznámému« na Balkán či snad někam ji- nam? Připomenuv pak starou andrássyov- skou frási, že prý hlavním bodem naší orien- tální politiky zůstane vždy obrana naši ch nedotknutelných životních zájmův, jakéž prý tam máme (?) dohrozil pan Golu- chowski pozdviženým hlasem: »A proto nesmíme ani na okamžik váhat, nýbrž opříti se s veškerou ráznost každému pokusu, jenž byl by způsobilým, aby přispěl ku vzni- ku podobných konstellací«. Brrr Škoda, že pan Goluchowski nenosí šavli, aby byl při těchto rázných slovech zá- roveň zařinčel. Však protí komu Proti Černé Hoře? O té ani nemukl. Nemá tedy patrně příčiny nejmenší vytýkat jí ně- jakých piklů nebo úkladů. Tedy snad proti
Goluchowský Gola Balkán Brrr Škoda
8 article
Bulharsku ! Jeho knížecí vládě sice dovoluje si udělit posthumní výtku, že jevila z po- čátku shovívavost vůči revolučnímu komitétu makedonskému, toužícímu osvobodit křesťany a Slovany tamější z hrozných útrap Evropou nezkárané tyranie osmanské: avšak na konec loyálně uznává, že vláda bulharská »dbajíc daných rad, učinila opotření, jež svědčí, že chce dohonit, co zameškala, a učinit přítrz rejdům makedonských výborů,« za kterězto policejně-korrektní chování jí projevuje svou spokojenost. Bulharska se tedy dnešní řinkot šavle páně Goluchowského již netýče. Tedy snad Šrbska? Nuž, stran Srbska vyslovil se pan Goluchowski dvakráte: Nejprvé v hlavním svém exposé, kdež pravil: »V Srbsku doufají, že nová ústava ustále politické poměry více než dosud, a snaží se všemožně, aby napravili, co bylo postiženo tak těžkými krisemi. Přejeme jim zdaru, troufajíce, že držitelé srbské moci vynasnaží se a vyhnou se všemu, co by mohlo porušovati dobrou vůli s naší řiší a způso- biti ochlazení vzájemného po měr u.«
Goluchowský Bulharsko Evropa Srbsko
9 article
Podruhé však na otázku maďarských delegátů: může-li se na Srbsko dne ještě tak spoléhati jako před půl druhým rokem? »Té otázce dobře nerozumím,« odmítl pan Goluchowski, »ne- boť dobré poměry mezi námia Srbskem panovaly tehda a pa- nují také ještě dnes; jelikož pak s naší strany všechno se vynakládá, aby v tom nenastala změna, dlužno bohdá i pro budoucnost a tedy i v zájmu Srbska doufati. že dobré tyto poměry se udrží. Ovšem, za chování cizího státu, za všech možných my- slitelných poměrů, nemůže se předem žádný ministr zaručit. Vynasnažíme se vždy, aby chom uhájili dobrých styků se všemi mo nostmi, ale pobíhati nebudem za nikým.« Toto okřídlené slovo: »nebudem za ni- kým pobíhati« troufal si, jak známo, pro- nésti kdysi Bismark proti Rusku, když mu toto dalo již neuprosně košem Dnes opakuje je pan Goluchowski s touže
Goluchowský Srbsko Rusko
10 article
udatností vůči malému Srbsku. Patrně do- stal tu také košem. — Neméně zábavně rozhovořil se náš Salis- bury o trpjspolku. Drží se ho zuby nehty, velelí ho a věří v něj jako ve skálu, na níž lze Rakousku hrady stavět, ale nic- méně u velikém rozčilení polemisuje proti italskému ministru věcí zahraničných, panu Prinettovi, jenž při nastoupení úřadu svého prohlásil, že Italie obnoví svůj politický spolek s Německem a Ra- kouskem pouze tehdy, dojdou-li prospěchy Italie náležitých ohledů při uza- vírání obchodních smluv s tě- mito politickými spojenci. Pan Goluchowski sice uznává, že to není v po- řádku, když se političtí spojene hospodářsky vražedně potírají. ale na druhě straně prý zase nemohou býti politické alliance prostým kompensačním objektem za výhody obchodní a národo hospodářské, nýbrž hověti mají výšší po- třebě zájmův politických. A tak se tedy mů- žeme nechat Pruskem ubíjet národohospo- dářsky dále, jen když máme vyšší vědomí. že hájíme jeho politická záda proti Rusku a Francii.
Prinett Italia Goluchowský Prusek Rakousko Německo Ra Rusko Francie
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. května. (Rozmlu va panovníkova s členy delegace) je »Glosu Narodu« novým dokladem, že polské kolo je osamoceno, že stojí opodál hlavního politi ckého ruchu. Císař hovořil dlouho s delegáty českými o věcech politických, kdežto s Poláky rozprávěl o málo významných věcech osobních. »Slova císařova — píše »Glos Narodu« — mají tím větší význam, uváží-li se, že Čechové ne ustoupili ani o krok od svých požadavků národ- ních a jen na čas uslali od boje, věnujíce se práci hospodářské. Potvrdil to poslanec Stránský. odpovídaje na císařova slova, plná uznání pro
Naroda Polák Glos Naroda Čecho Stránský Praha
12 article
Čechy, že nerozřeší-li se jen na čas odstavené olázky polilické a národní, nynější příznivý poli- tický stav nemůže míti dlouhého trvání.« Ná- padnému rozdílu v jednání s delegáty českými a polskými pisatel se nediví. »Rozhodně, mužné a cile vědomě jednání Čechů posunulo je do prvé řady politické akce, kdežto Poláci, osamo- cení od ostatních stran, stali se »quantité négli- geable« a proto jieh nikdo nyní do rozpočtu ne- bere. Klič parlamentní situace vypadl z »volné ruky« polského kola a dostal se do ruky, jež ho umí silně držeti a použiti v rozhodné chvíli.« V Praze, 23. května. (Pojišťován soukromých úřadníků.) Také vídeňské listy mají četné pochybnosti o včerejší vládní předloze, jíž se má soukromým úřadníkům za- bezpečiti důchod v době invalidity a ve stáři Jich pochybnosti jsou ovšem z části jiného rázu, než naše. Jim není proti mysli centralistický ráz nové pojišťovny, naopak jsou jím spokojeny Z výtek, činěných nové předloze, uvedem aspon některé. Antisemitský »Volks- Blatt« má za po vážlivé, že za »úřadníka« má býti pokládán jen ten zřízenec, jenž dostává plat měsíční neb roční Četní zaměstnavatelé mohou se vyhnouti povi nosti příplatků tím, že svým úřadníkům změní dosavadní měsíční služné v týdenní a tím pře- stane pro ně povinnost, aby je dali pojistiti.
Čecho Polák Jim Čechy Praha
13 article
Druhou pochybnost projevuje vzhledem k usta- novení, že má odpadnouti zaopatřování úřadníků samými zaměstnavateli, ač se to nyni na mnoha místech děje a to s lepším úspěchem, než slibuje návrh nového zákona. V »Neue Fr. Presse« zastává se Ma Mauthner zaměstnavatelů, jimž se má novým zákonem uložiti nové těžké břímě. Pisatel soudi že ve většině případů všechny platy do po- jišťovny spadnou na účet zaměstnavatelů, po- něvadž jim bude těžko sráželi úřadníkům ze služného ta procenta, jež by měli oni připláceti. Povážlivým jest mu též, že pojistiti se mohou jen úřadníci, dostávající měsíční plat, poněvadž omezení toto může zavdati příležitost k obchá- zení zákona, a že jsou z pojišťovny vyloučen dělníci. Přál by si po příkladě německého zá- kona všeobecné zaopatřování ve stáří. — Ad. Wiesenburg, gen. rada rak. uherského banku, hájí ve svém dobrém zdání o předloze jen zájmy zaměstnavatelů. Bojí se, že poplatky do pojišťovny budou přiliš obtíženi zvlášte menší obchodníci, že ubude horlivosti úřadnické. když úřadníci budou míti zabezpečený důchod ve stáří a nebudou odkázáni na milost za- městnavatele. Své úřadníky dovedou prý ve stát nejlépe zaopatřiti humanní průmyslníci a obchod níci sami. Na to je ovšem snadná odpověd Humánním obchodníkům nikdo nebude ani příště brániti, aby se starali o své zřízence pro případ nemoci a stáři. Jde však o to, aby byl přinuceni slarati se o své úřadníky aspoň ne- přímo také oni nehumanní zaměstnavatelé. kteří si dávají od úřadníka sloužiti, dokudje k práci schopen, a když mu sily dojdou, prostě ho odkopnou.
Neue ma Mauthner Francie . Presse uherský banka Ada
14 article
Z Krakova, 23. května. (Nové je- suitské gymnasium) má býti počátkem příštího školního roku založeno v Zakopaném v Haliči. Gymnasium má býti zatím jen nižší zřízeno jako filiálka trvajícího již jesuitského gymnasia v Chyrově. Že polská šlechta bude ochotně své syny posílati k oteům jesuitům ido Zakopaného, o tom nelze pochyborati. Z Lublaně, 21. května. (V. zájmu poštmistrů.) Dne 15. t. m. konala se zde 19. řádná výroční schůze spolku poštmistrů a správců pošt z Kráňska, Přímoří a Dalmacie. Jednáno bylo o lonské úpravě stavu poštmi- strovského a platů poštmistrů a stěžováno si, že organisace ona vyhověla poštmistrům jen z části, expeditorům pak v ničem, Z ostatních předmětů, o nichž na schůzi jednáno, zaslu huje zmínky ještě otázka pensijní pokladny. V té věci se lublaňská schůze úplně rozeház s přáním poštmistrů českých. Kdežto čeští pošt- mistři jsou proti ústřednímu videňskému spolk pro celé Rakousko a žádají si svůj zviáštní spolek pro království české, vyslovili se pošt- mistři na schůzi lublaňské pro ústřední spolel vídeňský. Jdou v té věci v šlépějích politik jihoslovanských, kteří také dávají přednost ústřednímu parlamentu vídeňskému před sbor, samosprávnými.
Krakov Zakopané Halič Lublaň Dalmacie Rakousko spolek pro království
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. května. Židé proti Rusku, Rusko proti židům. Ruská vláda tím, že zrušila vydávání pasů do Německa na krátkou lhůtu, zadala zvláště židům těžkou ránu, neboť oni dosud obslarávali skoro všechny pohraničné styky mezi Ruskem a Německem, styky dovoleně i nedovolené. Vláda ruská byla donucena k nynějšímu opatření lím že přišla na stopu nesčislným šmejdům v ob chodě na železnicích, jež měly za původce židy ale nad to také celému organisovanému spiknuti židů rusko-polských, haličských i německých proti Rusku. Židě vyhledávali v Ruském Polsku nespokojené živly a tajně je organisovali prot Rusku. Protože židě mají téměř výhradný vliv na sociálnou demokracii, dařilo se jim poštíván znamenitě mezi dělnictvem rusko-polských t- váren, jež mají po většině za majitele židy Němce. Také jako pašeři zakázaných časopisů a brožur se osvědčili jako mistři. Ale sami se opatrně drželi v pozadí a pašování protiruských tiskopisů svěřovali dalamánkům z Haliče, ano prý i z Čech, jež si prvé preparovali a nadchli je pro způsob tajného boje proti Rusku. Židé, jak píše »Kur. Pozn.«, jsou opatře- ním ruské vlády velmi nešťastni a úsilně pra- cují v Petrohradě, když ne k tomu, aby bylo odvoláno, tož aspoň k tomu, aby bylo »mírně praktikováno«, t. j. aby opét učiněno bylo volné místo starým šmejdům. Podobně působí na úřady gubernialné v Ruském Polsku. Poláci pod jarmem pruským, jakž praví zmíněný list, jsou ruskému opatřen
Němec Polák Praha Rusko Německo Polsko Halič Čechy Petrohrad
16 article
V drobném prodejst ranní číele o sobě . . . za 8h očpolešnl . . . na 2 h Ve állalkách na vehikovět ranní čísle. . . . . . . . 10 odpolednní- sh Inserát plati se hotově tapřed Přečplacení a inserty přijími zdmini- strace v Marisnské ulici. č.. Tam nacházejí sn táž redlakee. tiskárna a oxpedico „Národnich Listů“ Rukopisy so navracejí
Marisnský ulice
17 article
rádi, neboť rusko-polští židé stali se jim sku- tečnou ranou, podkopávajíce pod pláštíkem pol- ského národního radikalismu soustavně všechno, co polský národ s velikou prací a nákladem zbudoval. Jakmile ruské úřady přišly na stopu vel- kým, do millionů jdoucím podvodům, které židé páchali na rusko-polských a jiho západních drá- hách, a jakmile začali vinníky po tuctech zatý- kati, prorokovali jsme na základě mnohaleté zkušenosti, že nyní dostanou se zase do novi- nového oběhu zprávy o dělnických nepokojích v Rusků. Proroctví naše již se vyplňuje. Listy pruské vzpamatovávají se z prvého obromení a shledávají, že pasové opatření ruské je namířeno především proti židům, a to jak proti rusko-polským, tak proti pruským. Prušt židé nejsou s německými pasy pouštění do Ru- ska, musejí miti ještě pas, vydaný tím guberná- torem, do jehož gubernie se jim chce. Kdyby chtěli dále, musili by se zas ucházeti o pas, za jehož vydání platí se 20—120 rublů. Německé listy, pokud jsou v židovských rukou, jsou nesmírně na ruskou vládu rozezleny a vyzývají německého kancléře, aby proti Rusku rázně zakročil. Zejmena upozorňují, že podle obchodních smluv má každý bez ohledu na své vyznání právo zdržovati se v pohraničném pásmě ruském, 3 míle širokém, po dobu 28 dní na obyčejnou legitimaci. V Katovicích v Horním Slezsku konal se meeting protiruský, jehož se zúčastnil také pre- sident regencie opolské. Královecký »Hart. Ztg.« obrací pozornost na to, že nedávno ruská komise, složená z dů- stojníků hlavního štábu, objížděla celý pohra- ničný pás a pomocí žandarmů cosi vyšetřovala, několik židů uvěznila a nyní ve Varšavě studuje jakési papíry, při té revisi skonfiskované.
Hart Rusk Rusko Katovice Horní Slezsko Varšava
18 article
Ruský vyslanec v Metách. Vládní agencie »Havas« sděluje veškerým francouzským listům, že přítomnost ruského vele- vyslance na parádě metské jest věcí zcela oby- čejnou, a že císař německý každoročně zve členy berlínského vyslanectví ruského ke dvorní tabuli, již pořádá na počest narozenin carových. Loni tak učinil ve Visbadenu a letos v Melách. Následkem této úřadní noty listy směru vlád- ního nepřikládají návštěvě ruské v Melách, kte- réžto město ovšem leží v území v r. 1870 Ně- meckem zabraném, žádné velké politické důleži- tosti. Jediné listy nacionalistické jeví značně znepokojení. »Libre Parole« vzpomíná přilom- nosti tehdejšího korunního prince (nynějšího krále) italského před léty v téže pevnosti a praví, že celá Francie nazvala jednání toto »beztakt- ností«. A dnes jsou to spojenci Francie, kteři jí činí prý tutéž urážku. »Quelle desillusion !« Déroulědův list »Le Drapenu« píše: »Co cisat Vilém chce, to jest, stvrditi eklatantním způsobem neodvolatelnost frankfurtské smlouvy, neodvola- telnost, která jest nejen dekretována Německem, nýbrž takořka Evropou uznána a zajištěna«.
Havas mela Déroulědův Vilém mela Francie Německo Evropa
19 article
I Mělinova »République« protestuje a praví, že císař Vilém chtěl jediné světu ukázati, že ani pro Rusko ani pro Německo a tudíž ani pro francouzsko-ruskou allianci otázka elsasko-lotrin- ská neexistuje. Ale mýlí prý se, miní-li provokovati Francouze tímto způ- sobem. Ostatně smělost Německa v poslední době opět vzrůstá. Ne- byloť prý pikterak taktní, že nově jmenovaný velevyslanec kníže Radolin (list jej zove polským renegátem) svoje officiální přijetí na den uza vření frankfurtské smlouvy, te jest na 10. květen, ustanovil.« Hlasy francouzského tisku zaznamenáváme jako zají- mavé projevy symptomatické, aniž by měnily něco na názoru, s jakýmž jsme na cestu hr- Osten-Sackena do Met pohliželi. Alžírská krise. Vláda jmenovala p. Pavla Revoilea, fran- couzského vyslance v Tangeru, generálním gu
Vilém Francouz Osten Sacken Pavel Revoile Rusko Německo Met Tanger
20 title
FEUILLETON.
21 article
Děle —a. Ve Vidni, 23. kvělna. Drahá Karlol Právě jsem skončila ganerální revisi sv toilety, kterou jsem měla na třešňové slavnost již pořádala kněžna Metternichová v Prateru Vypadala hrozně, totiž ta má garderoba. Nevím je-li to nyní móda, šlapati damám po vlečkách a trhati jim v tlačenici okrasy se šatův, ale možná, že to bylo na programu. Dnes člověk vlásině ani rozeznati nedovede, co je geniálnost a co nesmysl, co chvalný zvyk a co uličnictví, co vrchol interessantnosti a co osluda. Všechno to ale nevadí doznati pravdu, že je kněžna Motternichová paní nad míru dů- myslná, vynalézavá, čilá, že má vzácný organi- sační talent a především skvostné nápady. Pochybuji o tom, že byla v Japonsku, když tam třešně kvetly, když tam kdesi v Yeddu v městském nabo cisařském parku pět orkestrů hrálo, a pod deštém třešňových květů se lam procházela nejlepší společnost plná guirland napuštěná nejmodernější nyní voňavkou, která připominá nejlepší tyrolský »Kirsch«. Ale na- vzdor tomu aranžovala kněžna »Japonsko na jaře« tak dokonale, že dle nejvlastnějšího do- znání cítili se býti členově japonského poselstva na slavnosti jako doma. Kněžna Metternichová zasluhuje dle mého nejhlubšího přesvědčení vděku nejen od spolků a korporací, k jejichž prospěchu slavnost uspo řádala, nýbrž od Vídeňáků vůbec, neboť kdyby ona za ně nemyslila a nepracovala, byla by Vídeň fádní k nevystání. Zde nikdo nie už neumí. Vídeň nemá vůbec materiál velkoměstský tak tako na příklad Berlin.
Metternichová Kirsch Vídeňák Prater Japonsko Vídeň Berlín
22 article
Je to zvláštní úkaz. Ve Vídni, tomto hlav ním městě státu, jejž mermomocí sevříti chtěj centralistickou šněrovačkou, roste a kvete fede ralism hojněji než nejzdravější japonská třešně. Vídeň není jedno město, nýbrž řada docela autonomních obcí, z nichž každá má jiné in teressy, jiný ráz, které se nenávidí, a které od té doby, co se zde staly representanty staro- vídeňského života příjemní pání z némecko- nacionálního Štyrska, galanihommové z tábor antisemitického a jejich anlipodi z Brodů, Tar nova a Kolomyje, nic nemají společného, než pana dra. Luegra. Není zde nic jiného, než divadla a zase divadla. Z těch pak jedno po druhém, poku správy jejich nalezají se v rukou soukromých. bankrotuje. Nejlépe ještě se vode nepatrnému. co do zevnějšku mizernému a starému diva délku v Josefově a sice proto, že se zvláštním gustem a při dobrém výbéru pěstuje hlavné francouzské pikanterie a německé hry do excessu realistické. Potom hloupě, fádní vojenské kon- certy, plné třičtvrtečního taktu a s obvyklou kapel- majstrovskou slátaninou a konečně ve Prateru »vuřil«, který ale vypadá dnes zrovna tak jako vypadal před deslti léty. Což by se nemohl nikdo z Vídně podívat jednou do roka aspoň do ko- daňského Tivoli? Je pravda, dost dlouho a možno říci, že několik let byl nejzajímavější zábavou Vídeňanů — parlament. A není to paradoxon, tvrdím-li má drahá, že právě ten byl všem ostatním pod nikům neobyčejným konkurentem; leč sevšedně i pan Wolf, který, jak se zdá, dnes už panu Körbrovi žere z ruky. A pan Fresl přes nej lepší vůli, kterou plně uznávám, s ním platně závoditi nemůže, tím méně ho nahraditi. Má drahá, vypadá to zde smutně. Parla- ment pracuje, skutečně pracuje. Mluví totiž.
Vídeňan Wolf Körbr Fresl Vídeň Brod Kolomýt Josefov Prater Tivoli Tara nova
23 article
usnáší se a dělá zákony. A nic není zdlouha- vějšího než to. Věř mi, Karlo. Představ si člověka, jenž dovade povída o tom, má-li býti prokopán z Budějovic do Vídne kanál, celé dvě hodiny. Tolik slov k vůli láppálii, jež státi bude sotva 250 millionů. Na štěstí nikdo z poslanců, tím méně pak z posluchačů to neslyší, jinak by si musili tii ubozi zoufat, nebo jíti domů. Viď, Kerlo, že to strašná nešetrnost, takt si počínat oproti voličům. Kde jsou ty časy, kdy pan Berner pusti se s panem Abrahamowiczem do křížku, pan Pessler stavěl na ministerské stoly křesla, jako v noci sklepníci, když je »po obchodě«, když pan Schönerer zvonil a pan Lecher fotografoval »ústně« slavné presidium tak sytě, že z toho několíka pánům kollegům slabšího žaludku udě- lalo se na nie. Teď jakoby vídeňský parlament dělal na akord. Dnes vlastně nejradikálnějším mužem v sněmovně je prine Schwarzenberg. Ani nevíš, jak mne to povzneslo, když galantní pan Kathreiu navštívil mne onehdy v loži a ukázav na vysocectěného zástupce Budě- jovic, pravil: »To dnes mezi Vašimi jediný ješti Husita l« Tak naň působí blahodárný vliv pánův agrárníkův a není pochybnosti, že stane se na konec ještě hejlmanem bandy lupičův a žhárův, bude-li jen několik měsíců ještě navštěvovat diplomaticko-politické dychánky páně Zázvorkovy- Kdo má talent a je pilným, může ze styku s tímto vzáeným politikem mnoho získat. Ani nevíš, jak jsem byla potěšena, když zvěděla jsem o tom, že celý klub velko- statkářský prohlásil se býti s princem Schwarzen- bergem solidárním. Tak to má být, všickni z jednoho a jeden za všechny.
Karla Berner Abrahamowicz Pessler Schönerer Lecher Schwarzenberg Kathreia Zázvorkův Schwardit Budějovice Vídnout Buda
24 article
Pamatuji se na to z doby, kdy byla jsem ještě malá holčička, jak říkával pan farář, když byl k nám pozván k obědu, pokaždé: »Inu, inu. Nevim, jak to s námi dopadne. Kdyby chom měli šlechtu jako Maďaři, docela jinak by to šlo« — — — To byl pravidelný konec páně farářova po- litického povídání. Chudák, patrně vle toho neuměl. Ale to, co uměl, stálo za to. Viď, že ve výroku jeho hluboká je sentence? Teď šlechtu máme. Na místě abychomje ale byli povděčni, že za nás tak statečně šer- muje, všude v bitevní vřavě nejnebezpečnějš mista vyhledává a věrna heslu, až do těch hrdel a statků, životy své dává v šanc, opět ji napadáme a na ni útočíme. Pánové, pánové, mírněte sel Kdybyste se na hlavy stavěli, pan hrabě zůstane přece jenom panem hrabětem, přes to, že dle ústavy všichni státní občané jsou si rovni. Papír snese všechno, jinak ale je ve sku- tečnosti. Věřte, že nejpyšnější citoyen je bla- ženým, když mu třeba jen pan baron přátelsky stiskne ruku, zejmena když to někdo třetí vidí. Taková maličkost zvyšuje »air« a upevňuje kredit. A potom, kdo pak by odebíral naše knihy a tak výdatné podporoval naši literaturu ? Jsou lidé, kteří odebírají jen »Neue Fr. Presse«, německou »Politik«, »Interessantes Blatt« »Jagdzeitung« a k tomu zadarmo si dávají za silati lokální list a kteří navzdor tomu mají pověst vlastenců. Chcete o tyto lidi opirat ná- rodní náš život? A víte-li, za mnoho-li letos koupila naše aristokracie obrazů z umělecké výstavy ? O secessionistů ovšem pranic, poněvadž nemůže
Maďar Neue Interessantes Blatt Francie . Presse
25 article
se od ní žádati, aby podporovala revoluční směr, za to ale rozebrala téměř celou ostatní kolle kci děl našich domácích slibných umělců. Zasluhuje snad za to, aby se na ni útočile Kdo se vyzná v historii, ví, jak zněmčena byla česká šlechta již za dob Karlových. VI, že »banda lupičů a žhářů« pokládala tyto urozené nemškutáry za největší neštěstí lidu a proto že se na ně vrhla. Jak vypadalo to na př. za Rudolfa II. o tom rovněž netřeba šířiti slov, dokladem k tomu je opatření sněmu proti šíření se neváž- nosti k českému jazyku v domácí šlechtě. Ted poměry se změnily, teď obcovací řečí každého slechtice — o jiných nemluvím, třeba se k nám hlásili — je čeština a dámy z aristokratických kruhů zvlášť si na tom zakládají, aby pěstily jazyk mateřský jako drahý odkaz a přispívaly k jeho povznešení a ušlechtění. A toho všeho zříci se máme k vůli ka- nálům ? Protože chce prine Schwarzenberg, aby se započalo se stavbou kanálů až na podzim, aby si to pan Prášek s panem Hrubým mohli dříve důkladně rozmysleti. A to má býti dosta- tečnou příčinou, aby spálen byl něžný kvítek shody, vypučelý mezi velkým statkem a českým lidem Co tomu říkáš, Karlo? Bylo by to moudré? Viď, že nebylo? Odpovídám za Tebe, poněvadž znám i ctím Tvé konservativní přesvědčení, které, jak přiro- zeno, ustupuje pokrokové náladě jen když se jedná o nový klobouk neb o nové šaty. Proto tlumoč doma mou nespokojenost s nynějším směrem politiky české, a zůstaň při tom i na dále věrnou přítelkyní Tvé vroucně Té libající Julky
Ted Schwarzenberg Prášek Hrubá Karla