3
masthead
9. ledna 1908 Císlo g.
4
article
úspěch socialné revoluce a národní poslanei
tleskali slovům jednoho ze svých druhů, jenž
navrhoval, aby i samo jméno Ruska bylo zni-
čeno. Nyní všeckotominulo — vracíme
se k veliké, obecné slovanské myšlence a ruský
orel, o němž někdy psal Chomjakov, vysoko se
vznese a křídla rozprostře nade vším Slovan-
stvem.
Český národ, jenž při myšlence slovanské
vždycky věrně stál a svatě ji choval, rád bude
stopovati každou známku národního a slovan-
ského obrodu Ruska. I nám je ho zapotřebí.
Chomjakov
Rusko
5
article
Balkán a velmoci.
(Pův. dopis „Nár. Listů“)
Lelošní panovnické návštěvy a verbálná nol
velmocí posunuly opět do popředí otázku východní
a zvláště otázku makedonskou. Z úrad velmocí vy
šly posud na jevo dvě věci. Za prvé úplná shoda vel-
mocí na prospěch míru a za druhé bulharofilský
směr jejich smýšlení. První jest příznivo Turecku.
druhé Bulharsku. Jest v tom jakýsi rozpor, aspoň na
balkánské šachovnici, na nějž velmoci nepomyslily.
Balkán
Turecko
Bulharsko
6
article
Návštěvy krále Eduarda u císaře německéhoa
císaře rakouského přesvědčily tyto dva panovníky
úplně o mírumilovnosti anglického krále. Osoby, které
jej tehdy viděly a s ním mluvily, prohlašují sou-
hlasně, že Eduard VII. činil dojem člověka, který má
především zapotřebí klidu a snaží se vyhnouti všem
neshodám. Až do poslední doby vedl prudký zápas
proti Německu, náhle však asi před šesti měsíci ustal
a od té doby vyhledává toliko mír. Němečtí i ra-
kouští diplomaté mají úplnou jistotu o tomto novém
směru anglické politiky a vážně v něj věří. Ve Vídni
zvláště je viděti potvrzení tohoto směru v tom, že
Anglie, jež » posud rozhodně stavěla proti rakousko-
ruské dohodě o Makedonii a zejména proti úmluvě
mürzstegské (roku 1905 žádala formálně její zrušení,
což však bylo Ruskem i Rakouskem odmitnuto), nyni
tuto dohodu velebí a tisk anglický jako na povel pro-
hlašuje, že každé dotýkání se mürzstegské úmluvy
by bylo zločinem.
S druhé strany je známo, jaký vliv má Anglie
na Francii a jak se tisk francouzský řídí z Londýna.
A u příležitosti cesty krále Eduarda se ve Francii ří-
kalo, že účelem této cesty je zajištění evropského
míru na 25 let, toto tvrzení pak se úplně shoduje
s dojmem, jaký mají z anglické politiky v Berlině
a ve Vídni. Anglická vláda požádala londýnské žur-
nály, aby upustily ode všech útoků proti Německu
i Rakousku a vláda rakouská učinila stejně u tisku
vídeňského vzhledem k Anglii.
Eduard
Německo
Vídeň
Anglie
Makedonie
Rusko
Rakousko
Francie
Londýn
Berlín
7
article
Všichni jsou nyní v Evropě pro mír. Evropa pro-
žila poslední lela ve válečné horečce, při každém
případu byly obavy před válkou a nyní, když vše-
obecné napjetí nervů ulevilo, je to pro všechny uleh-
čením a nikdo by nechtěl tento klid porušiti. Kdyby
Turecko pochopilo tuto situaci, mohlo by z ní těžili
Jak i Anglie, jež vždy byla Turecku nepřátelskou
v otázce makedonské, má zapotřebí míru viděli z to-
ho, že anglický vyslanec v Sofiji první protestoval
velmi energicky proti sesílenému vysílání bulhar-
ských čet do Makedonie po odevzdání verbálné noty
rakousko-ruské a přece jest Bulharsko nyní hýčka-
ným dílětem velmocí a také Anglie, což se nelají.
Na neštěsti Turecko nevidí svého zájmu. Turei
myslí, že je pro ně vždy dobře, když se neturci vra-
ždi mezi sebou. Soudí také, že jest opatrné, odpore-
vati vždycky velmocem v jejich návrzích, doufajíce,
že takto cchabne jejich reformátorská horlivost. To
však jest omyl. Věřilo se, že sullán jest velký diplo-
mat, dnes však již mnozí evropšti ministři vidí, že
se klamali a že sultán jest pouze lstivým orientalem.
Nebezpečí spočívá v tom, jestliže Turecko, místo aby
otevleně spolupůsobilo s velmocemi, bude stále pra-
covati proti nim, jako vysláním Selima paše, že mo-
hou velmoci, jež jsou dnes všechny pro mír, najed-
nou nabýti přesvědčení, že Turecko není k ničemu a
že nulno olázku upravili bez Turecka a proli němu.
Turci naproti tomu si říkaji: velmoci nám mluv
o svém mírumilovněm smýšlení i o přátelství, ale
s drohé strany doznávají, že Bulharsko jest jejich
mazlíčkem. Jak tedy lze věřiti v upřímnost jejich
smýšlení vůči Turecku?
Selim
Turek
Evropa
Turecko
Anglie
Makedonie
Bulharsko
8
article
Ve verbálně notě rakousko-ruské se praví, kdyby
činnost čet nepřestala, že by velmoci učinily opa-
tření. Neví se, co velmoci chystají, ani mají-li slibo
vaná opatfení směřovati k potlačení čet, nebo k vy-
mezení správních pásem dle národností na základě
statu quo, anebo k oběma těmto bodům.
Na Balkáně vidí trojí možnost postupu, jaký by
mohly velmoci voliti k rozřešení prvního bodu.
1. Soustřediti ozbrojenou moc na hranicích ote-
manských, srbských, bulharských a loďstvo proli
Řecku a prohlásiti, neučiní-li Turci pevný kordon nn
své hranice a nepřestanou-li ostatní země vysíla
čety, že velmoci zakročí a zřídí zamy kordon na
hranicích. Soudí se, že by to zastrašilo všechny do
té míry, že by činnost čet uslala.
2. Stanovisko bulharské: Velmoci rozmnoží po-
čet svých důstojníků v Makedonii, kteří se ihned
ujmou zorganisování a velení četnictva. Zmenší se
turecké posádky a čety rychle vymizejí.
3. Stanovisko srbské: Velmoci zmocní Turecko.
aby utvořilo kordon, čehož posud neučinily, a jest-
liže dovolí také ostatním, aby utvořili protikordon
budou evropští důstojníci bdíti, aby nedošlo ke srážce
Jen kdyby Turecko bylo neschopno střežiti hranice
byli by evropští důstojníci pověřeni utvořením kor-
donu.
4. Mínění jistého evropského diplomata: Velmoei
by měly kategaricky prohlásiti, že žádný balkánský
stát rozhodně neobdrži ani kousek z Makedonie, po-
tom by čety neměly žádného důvodu existence.
Uvidíme, jak rozhodnou velmoci, jež mají svů
plán hotový.
Balkán
Řecko
Turec
Makedonie
Turecko
9
article
Ministr Pichon v Madridě.
Veškerý tisk madridský věnuje ministru
Pichonovi u příležitosti jeho španělské cesty
srdečné uvítací články, ale celkem píše dosti
zdrželivě. Co se týče francouzsko- š pa-
nělské akce v Marokku, prohlašují ma-
dridské žurnály, že Španělsko se nedá svésti do
nějakého válečného dobrodružství. Naproti tomu
se zdá, že španělská vláda je nyní ochotnější
k francouzským plánům nežli dříve. Ujišťujes
s hodnověrné strany, že v brzku vyšle Špa-
nělsko do Marokk a 6000 mu žů.
»Agence Havas« telegrafují z Madridu, že
španělský tisk nevystihl pravý význam cesty Pi-
chonovy. Cesta Pichonova je důležitá, po-
dobně jako zamýšlená cesta presidenta republiky
Falliěra a premiéra Clémenceaua do
Španělska, neboť podobné cesty upevňují přá-
lelské styky států, sledujících rovnoběžnou poli-
tiku v otázkách mezinárodních. Pichon nevyhle-
dává pomoc Španělska pro podniky Francie
Marokku, ani nepřišel vysvětliti nějaký kon-
kretní bod francouzsko-španělského poměruv
Marokku. Francie a Španělsko trvají pevně při
svém znění smlouvy algeciraské, která vylučuje
každou pochybnost, stanoví suverenitu sultánovu
a zásadu ochrany zájmů evropských, jejíž po-
rušení by jistě vzbudilo profest velmocí.
Ministerský předseda Maura uveřejnil
včera prohlášení, jímž popírá jakýkol iv
vysoký politický ráz cesty Picho-
novy. Některé listy z toho čerpají přesvěd-
čení, že Španělsko zcela pevně setrvá ve svěm
odhodlání, nenásledovati Francii v marockém
dobrodružstvl. Ministr Pichon s chotí byli včera
přijatí od krále a královny.
Pichon
Havas
Pichonův
Clémenceau
Maur
Picha
Madrid
Maroko
Španělsko
Špa
Francie
10
article
Povážlivé zjevy ve francouzské armádě.
Rejdy antimilitaristických agilatorů nalezaji
ohlasu, ojediněle sice, ale přece dosti povážlivě,
v armádě francouzské. Duch kázně je někdy
ohrožen, jak nasvědčují nejnovější případy. Ve
Fontainebleau vzdálilo se z kasáren 7. dra-
gounského pluku 40 vojáků, kterým byla ode-
přena novoroční dovolená a vrátili se až za osm
dní. Plukovní rozkaz, ohlašující, že každá do-
volená až na další uslanovení se odstraňuje, byl
roztrhán. Plukovník navrhl ministerstvu vojen-
ství, aby pluk byl přeložen do jiné posádky-
V posádce donayské uprchlo z vězení ně-
kolik dělostřelců, odešli do Lille, kde způsobili
na nádraží výtržnost, provolávajíce: »Pryč s ar-
mádou!« »Sláva Hervéovi!« Vojenská hlídkaje
odvedla.
Jiného druhu je připad, jenž se udál u 4
pěšího pluku pařížského, kde bylo zavedeno vy-
šetřování se setníkem, který dával ostentativně
na jevo své protirepublikánské
klerikální smýšlení. Zabraňoval svým
lidem, aby se zúčastňovali obvyklým způsobem
národní slavnosti.
Hervé
Fontainebleau
Lille
11
article
Nechtějí arcibiskupa Němce.
Nový pruský vyslanec u Vatikanu Mühl
berg přináší nové návrhy v polské otázce,
zvláště na obsazení arcibiskupství poznaňského.
Ve Vatikánu se ale ujišťuje, trvá-li vláda pruská
na jmenování Němce, že Vatikán nepovoli. Dle
všeho bude tedy Likowski ještě dlouho
správcem diecese.
Morganatický sňalek krále belgického.
Dnes koupen zámek Bellincourt (50 km
od Paříže) pro morganatickou manželku krále
Leopolda, baronku Vaughanovu.
Proti baronce podal býv. kuchař její ža
lobu pro nezaplacení výlohy a mzdy na 1200
franků. Týž podal oznámení trestnímu soudu,
že si Vaughanova neprávem titul »baronka«
osvojila.
Přihoda mezi králem a dělnictvem.
Na stavbě pomníku krále Viktora Ema
nuela II. v Římě ohrožena, jako již několikrál,
práce pro — nodostatek materiálu. Řada kamen-
níků proto propuštěna. Když král si včera
stavbu prohližel, skupili se tito kol něho a vo-
lali: »Veličenstvo, chceme chléb
chceme práci!« Policie a karabinníci ob-
klopili demonstranty a zatkli jich 60. Na své
ujištění, že chtěli krále upozorniti jen na bídu
svou, byli opět ihned propušlění.
Atentát na ministra.
V Riu de Janeiro hozena na ministra vo-
jenství puma. Ministr nebyl zraněn, ale 16 osoh
Němec
Likowski
Leopold
Vaughanův
Viktor Ema
Vatikan Mühl
Vatikán
Paříž
Řím
Rio jít Janeiro
12
article
bylo zatčeno. Přičinou atentátu jest nespokoje
nost s povinností vojenskou.
Krvavý boj s — nájemci.
V New Yorku došlo mezi policií a nájemei
stávkujícími ve 4 velikých schůzích k pravým
bojům. Přes 20 účastníků, zvláště
ženy a děti, bylo raněno; rovněž několik
strážníků. Na táborech — rázu socialistického —
rozvinuty prapory a zpívány revoluční písně.
Jediný soud vydal 600 příkazů na násilné vy-
stěhování z bytů.
New York
13
article
Slovanský sjezd roku 1908.
Slovanský sjezd roku 1908.
Úvaha MUDra. Frant. Veselého, ředitele Lární
luhačovických.
Nevím, čí dobrý to byl nápad, objevivší se
v těchto dnech v různých slovanských časopi-
sech, ale jest jisto, že myšlenka, pořádati příšíí
sjezd slovanský v Zakopaněm a Luhačovi-
cích, jest výborný, ba jedině uskutečnitelný.
Důvody své povím krátco:
1. Není k jednáním o vážných a důležitých
záležitostech budoucí součinnosti Slovanstva
přihodnější půdy nad lázně. V nich nerozptylují
se mysli účastníků návštěvami pamětíhodností
měst, styky s bezpočtem cizích osob, nemají-
cích se záležitostmi sjezdu ničeho společného.
v nich není velikých vzdáleností, ani hlomozu
velikých měst.
Lze-li považovati Slovanstva za velikou ro-
dinu, nelze k rodinnému sjezdu všech
bratří a sester voliti lopšího místa nad lázně
zvláště, jsou-li skryty v malebných Karpafech.
horstvu slovanském, jako právě Zakopané
a Luhačovice.
2. Vzhledem na králkost doby nelze na
svolání ohromného sjezdu pomýšleti. Příšti sjezd
nemá a nemůže býti sjezdem parádním, impo-
santním oproti Evropě a ostatnímu světu, nýbrž
sjezdem slovanských pracovníků
z různých oborů za účelem uvědomění sobě
skutečného stavu slovanských národů ve všech
oborech jeho činnosti. Letos dlužno svolati
generální štáb slovanský, který by
sestával z literátů, vědálorů, průmyslníků, uměl-
ců, lékařů, profesorů, advokátů, učitelů, země-
dělců i továrních dělníků atd., kterému by su
předložily nejprve návrhy k zavedení pravidel-
ných či stálých styků slovanských na poli práce,
k seznamování se s poměry v témže oboru u ji-
ných Slovanů, aby Slované se vymanili z du-
ševní závislosti na literaturách západních a
vnesli do svých prací duševních ducha slovan-
ského.
Mudra
František
Veselý
Lární
Slovan
Zakopané
Luhačovice
Evropa
14
article
3. Na tomto sjezdu buďle vypracovány
vzory pro vydávání Slovanských přehledů
u všech Slovanů, v nichž by se každému Slo
vanu v jeho jazyku dostávalo poučení o pokro
cích v jeho oboru u druhých Slovanů.
Vzorem jedním by mohl býti Slovanský
přehled pana Černého, druhým lékařská slo
vanská bibliografie primáře a redaktora Časopiso
lékařů českých dra. Semeráda.
4. Pracovní sjezd by připravil slo v an
ské sjezdy odborné, případně by se
ihned rozestoupil v jednotlivé odbory dle druhu
předmětů: literární, žurnalistů, lékarů, archi-
tektů, průmyslníků, velkoobchodníků, profe-
sorů atd.
5. Pracovní sjezd slovanský musil by tival
delší dobu, neboť ve 2—3 dnech nelze důklndné
a trvalé práce prověsti.
6. Účastníci sjezdu by se před sjezdem.
nebo i po něm rozejeli po druhých slovanských
zemích, neboť bez osobního názoru a zkušenosti
na místě nelze míti o poměrech druhých zem
náležitého pojmu a nelze tudíž o slovanské sou-
činnosti mluviti.
7. Zeměpisná poloha Luhačovile čin
je přirozeným, všem slovanským národům stejně
přístupným dostaveníčkem. Blízkost jich Zakopa-
nému, letnímu to salonu polskému, jest velmi
výhodná.
Černý
Časopiso
Semerád
Zakopa
15
article
Dokladem toho jsou výroky dvou ruskýeh
návštěvníků Luhačovie,
Tak paní Emilie de Witte, spisovatelka a
cestovatelka z Kyjeva, která byla v Luhačovi-
cích již po třikráte, napsala již roku 1905 do
svého spisu „Cestovní dojmy o Luha-
čovicích“, že „čeká je budoucnost,
státi se lázněmi všeslovanský m ,
kam sjížděti se budou Slované ce
všech stran slovanského světa ne
toliko za účelem oddechu a léčby,
nýbrž poznati se a sblížiti druh
s druhem. Toť budoucíletní střed
slovanského s věta.“
Do „Varšavského Dnevníku“ na
psal pak profesor P. Zaboloskij o Luhačo
vicích mezi jiným následovní: Zde hned se cítí.
že Luhačovice nejsou žádnými pyšnými
mezinárodními, po zlatě bažícími lázněmi, ný-
brž že tam vane slovanské teplo a slovanská
prostota, spojené s evropským zařízením a pořád-
kem. Příjemný a klidný život v Luhačovicích.
panující v nich slovanský duch, hojnost zajíma-
vých, krásných míst v okolí k vycházkám čint
tyto slovanské lázně hodnými zcela vážné pozor-
nosti i se strany našich krajanů.
8. V Luhačovicích počato také již zdárně
s pořádáním slovanských večírk ů. Roku
1906 zásluhou redaktora dra. Verguna, vy-
davatele tehdy „Slovanského Věku“ ve
Vídni, a r. 1907 přičiněním slečny Olgy V aš-
kové z Brna pořádány byly večírky, na nichž
bylo mluveno a pěno ve všech slovanských ja-
zyelch. — Lázeňský orchostr hraje též množství
skladeb všech slovanských skladateln.
Witt
Slovan
P Zaboloskij
doktor
Olga
Kyjev
Luhač
Luha
Luhačovice
Vídeň
Brno
16
article
Polské dámy chválily sobě v Luhačovicíeh
v saisoně 1907 velmi jistou ležérnest oproti
škrobenosti a přílišné noblose lázní jiných.
9.Sjezd musil by se konati buď v červnu,
nebo počátkem září, aby bylo možno, všechny
účastníky slušně umístiti, což by ve hlavní sai-
soně v červenci a srpnu pro prázdninový nával
nebylo možnu.
10. Správa lázní přičinila by se všemožně,
aby pobyt v lázních všem účastníkům hez roz-
dílu eo nejvíce zpřijemnila a nejmožnějších vý-
hod poskytla, aby i méně zámožní bojovníci pro
ideu slovánskou mohli se sjezdu zúčastnitia
slavný dar 100.000 rublů slovutného profesora
oděsského pana Borzenka zůstane skoro celý
uchován pro ten obrovský, velikolepý a všemu
světu imponující slovanský sjezd na druhé
straně Karpat ve staroslavném a krásném i blíz-
kém všem Kyjevě.
Za nynějších, pro každého cítícího Slovana
žalných poměrů všech slovanských národů
bez rozdílu není ještě doba k velikým slavno-
stem, k bujnému veselí, nyní čas a to svrcho-
vaný čas k vážnému rozjímání, ke vzájemnému
povzbuzování a pomáhání a systematické, úsilné
práci jedné generace a to generace naší.
Teprve pak, až seznáme své vady i před
nosti, své bědy i své síly, až se vzájemně pře-
svědčíme o soběstačnosti všeho Slovanstva
nutnosti i prospěchu společného postupu, pak
přijde doba k ohlušujícímu zatroubení všech
rohů slovanských k smělému a hrdému pozved-
nutí hlavy a vzkřiknutí na užaslou Evropu
„Věkdvacátý jest věkem Slovanů!“
Borzenka
Slovan
Kyjev
Evropa
Slovan
17
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Připravy k volbě poslance do zemského
sněmu na Smichově. Městská rada na Smíchově
usnesla se ve schůzi dne 8. ledna nabídnouti
kandidaturu za poslance do zemského sněmu
starostovi města panu dru. Al. Koldinskému.
Usneseni stalo se v uvážení, že dr. Koldinský
zná dobře potřeby města a může tedy zájmy
obyvatelstva nejlépe hájiti. Městská rada žádá
veškeré obyvatelstvo smíchovské, aby tuto kan-
didaturu všestranně podporovalo.
Kandidatury radikálních směrů. V městské sku
pině královědvorské prohlásily organisace radíkálně
nokrokové a národně sociální kandidaturu řišského
poslance Phdra. Ant. Hajna. — V městské skupini
pardubické prohlásily »Státoprávní kluby« zúčastně
ných měst kandidaturu JUDra. V. Hrbka.
Koldinský
doktor
Koldinská
Phdra
Hajn
V Hrbek
Smíchov
18
article
Hostinstvo české proti kartelu
pivovarů.
Úslřední jednota českoslovanského hostinstva
„Hostimil“ svolala na včerejší odpoledne do dvorany
Žofina manifestační schůzi hostinských, aby nan
promlaveno bylo o ochranné smlouvě odbě
ratelstva, kterou hodlají zavésti pivo-
vary v král. českém Účastenství bylo převe-
liké, důkaz to, že příslušníci stavu hostinského po-
chopili, že jde o důležité jejich zájmy existenční.
Z poslaneckých kruhů zúčastnili va schůze: za
klub poslanců strany svobodomyslné pp. L. Čecha
Kratochvíl, za klub poslanců agrárních pp. Dvořák a
Lanch, za síranu sociálně demokratickou pp. dr.
Soukup. V. Němec a Johanis, za stranu radikální
dr. Baxa. Dále byli přítomni delezáli zemské jednoly
sociálních živnostnků, strany národně sociální, od-
bors vého sdružení sladovníků a j. Přitomni byli tak
zástupcově majitelů pivovarů pp. Zachar z Kroče-
hlav a Kruliš, správce pivovaru z Ovčár.
Hojné účastenství bylo zejména z venkova. Tal
přílomní byli hostinšlí ze všech pražských předměstl.
dále z měst: Benátek, Boleslaví Míl., ze Sobolky
z Hořovic, Slaného, Turnova. Kralovic u Plzně, Že-
lezného Brodu, Peček, Čáslavi, Chrudimi. Kutné Ho-
ry, Král Hradce, Plzně, Soběslavi, Č. Budějovic, Klad-
na, Rakovníka, Kolína, Zbraslavi, Křivoklátu, Lysé
. L., Poděbrad, Kolina, Benošova, Mzlníka, Unhoště
Chval, Radonic, Lejčína, Milčechvost aj.
L Čecho Kratochvíl
Dvořák
doktor
Soukup
Johanis
Baxa
Přitomni
Zachar
Kruliš
Míl
Mzlník
Ovčáry
Benátky
Boleslav
Hořovice
Slaný
Turnov
Kralovice
Plzeň
lezný Brod
Pečky
Čáslav
Chrudim
Kutná
Hradec
Soběslav
Č . Budějovice
Rakovník
Kolín
Zbraslav
Křivoklát
Lysá
Poděbrady
Kolina
Benošov
Unhošť
Radonice
Lejčín
Hostimil
19
article
Když byl předseda „Hostimila“ p. J. Štole
účastníky schůze vřele uvílal a účel schůze vysvětlil,
byli do předsednictva schůze zvolení pp. J. Štolc
a Vlček z Prahy, Linhart z Ústí n. Orl., Fel-
ber z Č. Budějovic a Šerpan z Kladna.
O nynější situaci hostinství promluvil p. Reg-
ner. Dovozoval, že dávno již není pravdou obecně
převládající názor, že hostinským se dobře vede. Dle
výkazu kanceláře zemské dávky z piva je v král. če-
ském 43 000 hostinských, z nichž však je pouze 280
— kteří vytočt 30 hl piva týdně. K vylíčení poměrů
tvrdl řečník, že podnikatelé staveb o překot zřizují
hostince, čímž přispívají k veliké konkurenci a k sy-
stematickému ochuzování hostinstva. Panující dra-
hota úžasnou měrou doléhá na hostinstvo. Všechny
životní potřeby jsou zdražené, personál je rovněž
dražší, ale jakmile chce hoslinský ceny upraviti ve
shodu s poměry, ihned je oheň na střeše. Veškeré
J Štol
J Štolc
Linhart
Šerpan
Praha
Ústí
Orlický
Fel
Č . Budějovice
Kladno
Rega
20
article
stavy domáhaly se upravení, t. j. zvýšení příjmů, ze-
jména úřadníci, všem bylo věhověno, jen o stav ho-
stiňský nikde se nestaral. Naopak je stav tento na
všech stranách poškozován. Dnes jsou zřízeny i sou-
kremé stravovatelny, jen aby nikdo do hostince e-
přišel. Bída se na nás hrne, neboť hostinslvo nemá
nikde náležitého zastání. Kdykoliv se jednalo o to,
získati nějské příjmy k nákladům zemským, byli o
hostinšui, kterým lo bylo naloženo na bedra. Úpravu
platů učilelských musejí zaplatit hostinští. Když byla
dávka zemská zavedena a hostinští zdrážili pivo,
obecenstvo hubovalo nikoli na ty, kdož dávku odhla-
sovali, ale na hostinské. A sotva že jsme se trochu
vzpamatovali z této pohromy, už se pomýšlelo na to,
zvýšiti dávku z 1 K 70 h na 4 koruny. Tento úmysl
vyvolal mohutný odpor a přísluší uznání zejména
zorganisovanému dělnictvu, že se proti zamýšlené-
mu zvýšení dávky zemské ozval takový mohutný
ruch, že zemskému výboru na dlouhou dobu zajde
chuť pomýšleti na zvyšování zemské dávky z piva,
21
article
Řečník stěžuje si dále na bezvýslednou akci v zále-
žitosti živnostenského řádu a uvádí, že žádný stav
není tak krutě dozorčími orgány pronásledován, jako
hostinství. Vrací se znova k žalostnému zjevu, že
stále se povolují nové koncese hostinské. Domáhali
jsme se, docíliti vliv při udělování koncesí, ale marně.
Nechtěli jsme docíliti vlivu toho proto, abychom sobě
pomohli, chtěli jsme jen zachrániti ty, kteří jisté fi-
nanční záhubě jdou vstříc. Řečník vzpomíná dále
idylických dob, kdy sládek s hostinským udržoval
přátelský poměr. Ty doby už minuly. Vyličuje, jak
úžasně vzrostly pivovarské závody, zejména v okolí
Prahy a tvrdí, že zakladatelé pivovarů nepočítali,
jestli mohou míti odběratelstvo na své výrobky. Po-
měry se zhoršily a končí tím, že v bídě jsou ho-
stinští i pivovary. Sděluje, že pivovary přeplácením
činže poškozovaly hostinské. Co z toho pivovary
mají? Jen to, že nevyplácejí dividendu. Když se
akcionáři bouří, chtějí si pivovary pomoci tím, že
zamýšlejí utvořiti kartel a chtějí se o hostinské roz-
dělit jako o zbožíl (Projevy nevole.)
Chtějí nás zbaviti dosavadní svobody a volnosti,
chtějí z nás poslední sousto vymačkat tímto karte-
lem. Když se o tom první zprávy roznesly, byli zá-
stupcové hostinských pozvání k p. Zvěřinovi, řediteli
svazu pivovarů, ale nodosáhli žádné ochrany
Řečník vyličuje podrobnosti : kartelu pivovarů
a dovozuje, že kartel jest naprosto záhubný stavu
hostinskému Tomu se vzepřiti jest povinností všeho
hostinstva, které se nebude obávati žádných obětí!
Zvěřina
Toma
Praha
svaz pivovar
22
article
(Hlučný souhlas.)
Co provádí české pivovarství, najmě pražské, je
atentát. Když si chtěl pivovary zlepšiti, měly tak uči-
niti na své vlastní útraty a nikoli na útraty hostin-
ských. Ať nepřeplácejí hostince a povede se jim do-
bře! (Pochvala.
S pomocí veřejnosti a konsumentů šťaslně odra-
zíme útok na nás podniknutý. (Hlučná pochvalaa
potlesk)
Pan Šesták navrhuje následující
Šesták
24
article
„Jednemyslný a nejkrajnější odpor, s nímž po-
tkalo se ve všem českém hostinstvu usilování zorga-
nisovaných pivovarníků, aby nezřízenou svoji sou-
těží vykořenili rayonování hostinců, dochází soustře-
děného, vrcholného výrazu v mohutné schůzi hostin-
stva z celého král. českého, kterou uspořádala Ústřed-
ní jednota českoslovanského hustinstva „Hostimil“.
Imposantní to shromázdění zástupců veledůležitého
stavu hostinského prohlašuje:
1. Záhubné konkurenční výstřelky výrobců piva
jsou hostinstvu až příliš dobře známy, neboť živnost
hostinská jimi po leta už krutě strádá.
Pivovarská soulěž rozrušila nadobro hospodářský
stav živnosti hostinské, jak o tom svědčí přečetné
manifeslační projevy boslinských schůzí a sjezdů
2. Hostinstvo by vřele uvítalo, kdyby pivovarská
soutěž dostala se do kolejí reelních, takových, aby
se konkurovalo výluudně jen kvalitou výrobku a aby
tak průmysl pivovarský, drubdy pýcha českého ži-
vola hospodářského, nejenom na novo rozkveil, nýbrž
aby se mohl zároveň zcela očistit ze všech hříchů,
kterých se byl tolik napáchal, zejména za přítomné
doby, na živnosti hostinské.
25
article
3. To však se smí státi jedině a výhradně na
zásnklě, že pivovarník a hoslinský, výrobce a konsu-
ment, jsou činiteli mravně rovnocennými, za všech
okolnosti volně velle sebe slojícími. Prolo s největ-
škn rozhořčením na dobro a definitivně odmítáme
lakový brutálni způsob ozdravování pivovarské sou-
těže, jenž by hostinskému odímal hospodářskou
svobodu.
4. Jsme připruveni k zápasu bezohlednému s pi-
vovarníky, kteří podopíšou t. zv. „smlouvuo
ochraně odběratelů“. Naše ústední org-
nisace varovala před ní v čas a důrazně. Kdyby přes
to pivovarníci dle ní jednali, jsme zbavení všech
ohledů, vrhneme se v boj zásadní a neúprosný —
a záponíce za lidské právo sebeurčení, spojenými,
drtícimi silami potřeme organisované pivovarníkya
své živnosti opřeme o vítěznou svépomoc, je-
jímž konečným cílem bude pořízení
vlastních pivovarů.
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Dramatická cena dra. Herolda rozdělena.
Poslanec dr. Josef Herold založil svého času
cenu 1000 K na nejlepší českou veselohru.
Když řízení o cenu tu nemělo dolší dobu klad-
ného výsledku, rozhodl dr. Herold jako zakla-
datel ceny dne 12. ledna r. 1904, že z ceny té.
jež zatím vzrostla na 1311 K, mají býti utvořeny
ceny tři, a to 600, 400 a 300 K, jež mají při-
padnouti autorům, kteří do 15. dubna r. 1904
v konkursu předloží zdařilé české práce veselo-
herní.
Dne 20. ledna r. 1904 byla požádána Spo-
lečnost Národního divadla, aby opatřila, čeho
třeba k vypsání konkursu; posouzení zadaných
prací pro cenu řečenou vyhradil dr. Herol
zvláštní porotě, o jejímž složení mělo býti roz-
hodnuto později. Při tom bylo ihned pozname
náno, že v případě, že by vypsaný konkurs ne-
měl výsledku, t. j. že by žádná ze zadaných
prací nebyla porotou uznána takovou, aby
cena mohla byvi přisouzena, nebo žeby přířknu-
ta byla jen některá z ustanovených tři cen —
zakladatel si vyhražuje ceny přiřknouti sám a to
českým veselohrám, provozovaným od 1. ledna
do 31. prosince 1904 na jevišti král. českého
zemského divadla.
Na základě tohoto ustanovení byl vypsán
nový konkurs; bylo mu zadáno 42 praci.
Porota ustavíla se v r. 1906. Účastenství
v ní měli po jednom členu zástupcové pozvaných
korporací, a to za Spolek českých spisovatelůa
beletristů „Máj“ p. Václav Štech, za „Klub če-
ských dramatiků“ p. Karel Mašek, za „Kruh
českých spisovatelů v Praze“ p. Viktor Dyk, za
„Společnost Národního divadla“ vrchní režisé
p. Jaroslav Kvapil a za „Uměleckou besedu“
p. Jar. Kamper; porotě náležel též rada zem-
ského výboru dr. Jaroslav Šafařovič. Členové
poroty prozkoumali zadané práce a o všech po-
rokovali ve schůzi dne 16. prosince m. r. za
Herold
doktor
Josef Herold
Štech
Mašek
Dyk
Kvapil
Kamper
Šafařovič
Praha
národní divadlo
27
article
předsednictví dra. Šafařoviče. Shodli se pak na
tomto písemném úsudku: „Z 42 prací žádná ne-
může býti považována za schopnou, aby ceny
dosáhla. Následkem toho vzato v úvahu toto
ustanovení zakladatelovo: „ „V případě, že by
vypsání konkursu neměla výsledku, vyhražuje
si zakladatel ceny tyto přiřknouti sám autorům
českých veseloher, provozovaných v době o
1. ledna do 31. prosince 1904 na jevišti král.
českého zemského divadla.“ — V této zakla
datelem ustanovené době hrály se poprve na je
višti Národního divadla tyto pavodní veselohry
1. „Tažní ptáci“ o 3 aktech od Karla Želen-
ského, 2. „Cop“ o 3 aktech od Boženy Vikové
Kunčtické a 3. „Stará paní“ o 1 aktě od Ladi-
slava Mattuše.
Porota, nemohouc z prací konkurujícíeh
uděliti cenu ani jediné, upozorňuje pana zakla-
datele na veselohry celovečerní, sub 1.—2.
svrchu uvedené. — V Praze 16. prosince 1907.
Viktor Dyk; Jaroslav Kvapil; Mašek; Štecha
Kamper.
Cena Heroldova vzrostla do 31. prosince
m. r. tak, že obnáši nyní i s úroky 1510 kor
60 hal.
Zakladatel, intendant Národního divadla dr
Jos. Herold rozhodl včera, přihlížeje k dobrému
zdání poroty, dne 16. prosince m. r. sepsanému,
takto: veselohře Boženy Vikové Kunětické
„C op“ přiznává se jako cena 700 K, veselohře
K. Želenského „Tažní ptáci“ přiznává se
jako cena 500 K. Pěti členům poroty připadá
250 K jako čestný honorář. Sluhovi dostalo se
za příslušné práce 30 K, a zbytek rovněž 30 K
věnován byl „Sirotčímu, vdovskému a podpůr-
nému spolku členů Národního divadla“.
Cop
Božena
Mattuš
Dyk
Kvapil
Mašek
Štech
Kamper
Heroldův
Herold
K Želenský
Karel
Ladi
Praha
národní divadlo
národní divadlo doktor Jos
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Tenorisla pan Otakar Mařák v Paříži žádí
nás vzhledem k nedávné zprávě o koncertu, který
za jeho spolupůsobení měl býti v Pešti uspořádán.
že bez jeho vědomí a svolení zkomoleno bylo na progra-
mech jeho české jméno. »Nemohl jsem míti o tom an
tušení, jak mě společnost, která můj koncert v Pešti
pořádati chtěla, ohlásila. Ostatně jsem koncer
v Pešti již odřekl, poněvadž nemohu svoje studium
zde přerušiti. Výtky, že bych se za svou národnos
styděl, naprosto nezasluhuji, poněvadž
jsem vždy a všude v cizině vystupoval jako český
tenor.«
+ Z České Filharmonie. V dnešním člvrlečním
koncertě v Národním domě na Král. Vinobradech,
tapočínajícím o 8. hod. več., provedeny budou sou-
borně Dvořákovy Slovanské tance (le
čísel.) Vstupenky lze obdrželi buď předem v kanco-
láři Českého Filharmonického Družstva, Václavské
náměstí č. 53, a od 7. hod večer u pokladny. —
Poněvadž sál ostrova žofínského po dobu masopustní
zadán je plesovým účelům a opětné zahějení pá-
tečních koncertů spadlo by do pokročilé doby jarní.
koná se tamže zejtra poslední koncert v této
salsoně.
Mařák
Vinobrady
Dvořákův
Paříž
Pešť
Václavský náměstí
Český filharmonie
národní dům na Královský
Český filharmonický družstvo
Tenorislo pan
29
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Ve Veroně projednán v těchto dnech spon
značného dosahu pro praxi o zachová vá n
uměleckých památek. Italská vláda již před
léty snažila se o to, aby zákonnými opatřeními za-
braňovala stálému a systematickému ochuzování
země o předměty umělecké, ať už se jednalo o klas-
sická dila malířská, výzdobu skulpturální či archi-
tektonickou. Ve všech městech a krajích také po-
řízeny speciální podrobné seznamy předmětů umě-
lecké ceny, jež nesmějí být scízeny. Nedávno prodal
majitel jistého domu ve Veroně překrásné balkony
ze dřeva řezaně jistému obchodníku se starožitnostmi
do ciziny, odvolávaje se na to, že balkony nejsou
zahrnuty do seznamu hájených starožitností. První
instance daly sic majiteli domu za pravdu, ale ka-
sační soud zrušil jejich rozhodnutí a zakůzal výver
balkonů za hranice, odůvodniv rozhodnutí své lím.
že jejich ozdobný a umělecký vzhled stal se věky
již trvalým majetkem veřejnosti.
Satirický spisovalel německý Gustav Mey-
rink zpracoval svoji povídku »Muž v láhvi« na
pantomimu, která bude provedena ještě v letošní
zimní sezoně v Mnichově s hudbou Busoniovou.
Londýnskádivadla prodělávaji letos těžkou
krisi. Až na několik málo ústavů téměř všecka stě-
žují si na návštěvu tak nepatrnou, že se nemohou
udržeti. Silný úbytek obecenstva a vůbec všeobecný
úpadek smyslu pro vážnou dramalickou produkci po
Mey
Verona
Mnichov
30
article
cituje se sice ve vlasti Shakespearově již řadu
let a stal se takořka příslovečným, nyní však se za-
číná tento stav projevovati i hospodářsky kriticky na
celé čáře. Ředitelstva zvlášť menších soukromých di-
vadel uvnitě Londýna a v předměstích netroufají si
ani pomýšleti na zvýšení cen, zatím co nájemnéa
ostatní režie stoupá a podnikům vážným vždy větší
konkurence hrozí se strany různých zpěvních slní,
varielních divadel, chantantův a cabaretů. Za ta-
kových poměrů dojde asi po letošní sezoně k defini-
tivnímu zavření aspoň 8—12 menších divadel.
Oznámili jsme již před delší dobou, že v Italii
má dojíti k velkotepému podniku — ku pokusu o vy-
kopání zasy paného Herkulana, sester-
ského města Pompejí. Záležitost byla po několik
let již předmětem nejvážnějších diskusí v kruzích
odborných, najmě archacologických. Profesor univer-
sily v Cambridge Waldsteín navrhoval původně,
aby se vykopávky dály v zájmu staré kuitury klas-
sické, jíž mají sloužiti a jež dnes patří celéma světu,
společným nákladem všech předních státův evrop-
ských, a prof. Waldstein nabídl sám vládě ital-
ské, že postará se o seskupení mezinárodní komise
archaeologické, v níž zasedati budou pověření zá-
stupcové všech států, kteří společnou akcí vymohou
značné státní subvence, vyhražuje při tom ovšem
vládě italské samozřejmý protektorá
nad celou akcí. Nyní konečně vláda italská
definitivně odmítla tuto nabídku, a ministerstvo osvěty
rozhodlo, že vykopávky mají býti výhradně n
náklad Italie.
Waldstein
Londýn
Pompeje
Cambridge
Italia
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Důstojuické drama v Allensteinu. Z Allen-
steinu, 8. ledna. (K. k.) Jak sděluje »Allensteiner
Ztg*, navrhl včera obhájce šlechtičny Sehöne-
beckové, aby jeho klientka byla dána za účelem
pozorování duševního stavu do ústavu choromyslných
v Kortově.
= Opět výtržnosti na nádraží. Z Paříže, 8. ledna.
(K. k.) Následkem vady na lokomolivě musil vlak zá-
padní dráhy zůstati včera večer po delší dobu na před-
městském nádraží bezonském. Cestující způsobili vřavu
a rozbili konečně několik oken ve vlaku Protože
v poslodní době cestující již několikráto podobnými
výstupy dávali na jevo nespokojenost se službou na
dráze západní, nařídil policejní presidení, aby ode
dneška byla všecka předměstská nádraži dráhy té
policejně střežena.
Kortův
Allenstein
Allen
Paříž
Allensteiner Ztg
32
article
=Předseda banky zatčen. Z Nov. Yorku, 7.
ledna. (K. k.) Bývalý předseda banky Mercantil Na-
tional, Augustus Heinze, byl zatčen, jsa obviněn,
že dne 14. října loni nebo asi v této době neopráv-
něně podepsal chek, znějící na banku Mercantil Na-
tional v obnosu 62 768 dolarů, jakož i další cheky
v obnosu 400.000 dolarů. Heinze prohlásil, že jest
nevinen a nabídl záruku 50.000 dolarů. Obžaloba
byla na něj vznesena již dne 2. prosince po vyše-
třování, konaném v záležitosti úpadku banky Mer-
cantil National.
= Lupič Goldsohmidt ve Vídni. Z Vídně, g.
ledna. Lupič Leopold Goldschmidt byl dnes dopo-
ledne přivezen ze Salepurku do Vídně a dopraven
k vojenskému soudu.
= Vraždy v Berlíně. Z Berlína, 8. ledna.
Pro podezření z vraždy dílěte v Charloltenburgu byl
včera zatčen syn domovníka z domu, v němž malá
Miehlkeova byla zavražděna. Policii bylo sděleno, že
je buď sám pachatelem, nebo aspoň pachatele zná
Na několika kusech jeho oděvu byla nalezena krev.
Augustus Heinz
Heinz
Goldschmidt
York
Mercantil
Vídeň
Salepurk
Berlín
Charloltenburg
Mercantil
Goldsohmidt
National
33
article
— Mrtvola prostitutky Glässerové, zavražděné na
tempslhofském poli, byla ohledána zástupci soudu
státního zastupitelství a zjištěno, že na krku se
nalezají zřejmé stopy rdousení. Otisky palce na
pravé a odřeniny i poškrábaniny na levé straně krku
nasvědčují, že vrah svou oběť rdousil pravou rukou
a levou ji tlačil kapesník do úst. Levý prs jest na-
kousnut a rozškrabán. Ze spodní části těla je kus
vytržen. Když byla Glässrová nalezena, byla teprve
nedlouho mriva, dle všeho byla zavražděna minulé
noci teprve po silném dešti. Šatek, v němž měla za-
vázané peníze, 1 mk. 20 fen., měla pod košili. Po
protokolování nálezu, z něhož jest zřejma vražda
z vilnosti, byla mrtvola dopravena do Tempelhofua
dnes pitvána.
= Vlak zabloudil. Z Paříže, 8 ledna. Osobní
vlak jedoucí z Paříže do Comiensu, vjel na křižovatce
následkem nesprávného položení výhybky na nepravé
koleje. Strojvůdce, jenž příliá pozdě zpozoroval, že
jede po jiné trati, věděl, že těsně za ním musí ná-
sledovati rychlovlak. Aby dorazil do nejbližší, asi
40 kilometrů vzdálené slanice, pustil plnou páru
a osobní vlak letěl ke zděšení četných cestujících nej-
vyšší rychlostí. Staniční úřadníci, byvše o příhodě
telefonicky zpraveni, zavedli vlak na vedlejší kolej.
Sotva za minulu na to přihnal se rychlík a proletěl
po jedině volné koleji malou slanicí. Osobní vlak
vrátil se pak nazpět ke křižovatce a pokračoval v jízdě
správným směrem. Obezřelostí strojvůdce bylo zabrá-
něno velkému železnlčnímu neštésti,
Glässrová
Paříž
Comiensa