ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ce2e6e30-738b-11dc-a998-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 85, place 107, org 13, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
9. ledna 1908 Císlo g.
4 article
úspěch socialné revoluce a národní poslanei tleskali slovům jednoho ze svých druhů, jenž navrhoval, aby i samo jméno Ruska bylo zni- čeno. Nyní všeckotominulo — vracíme se k veliké, obecné slovanské myšlence a ruský orel, o němž někdy psal Chomjakov, vysoko se vznese a křídla rozprostře nade vším Slovan- stvem. Český národ, jenž při myšlence slovanské vždycky věrně stál a svatě ji choval, rád bude stopovati každou známku národního a slovan- ského obrodu Ruska. I nám je ho zapotřebí.
Chomjakov Rusko
5 article
Balkán a velmoci. (Pův. dopis „Nár. Listů“) Lelošní panovnické návštěvy a verbálná nol velmocí posunuly opět do popředí otázku východní a zvláště otázku makedonskou. Z úrad velmocí vy šly posud na jevo dvě věci. Za prvé úplná shoda vel- mocí na prospěch míru a za druhé bulharofilský směr jejich smýšlení. První jest příznivo Turecku. druhé Bulharsku. Jest v tom jakýsi rozpor, aspoň na balkánské šachovnici, na nějž velmoci nepomyslily.
Balkán Turecko Bulharsko
6 article
Návštěvy krále Eduarda u císaře německéhoa císaře rakouského přesvědčily tyto dva panovníky úplně o mírumilovnosti anglického krále. Osoby, které jej tehdy viděly a s ním mluvily, prohlašují sou- hlasně, že Eduard VII. činil dojem člověka, který má především zapotřebí klidu a snaží se vyhnouti všem neshodám. Až do poslední doby vedl prudký zápas proti Německu, náhle však asi před šesti měsíci ustal a od té doby vyhledává toliko mír. Němečtí i ra- kouští diplomaté mají úplnou jistotu o tomto novém směru anglické politiky a vážně v něj věří. Ve Vídni zvláště je viděti potvrzení tohoto směru v tom, že Anglie, jež » posud rozhodně stavěla proti rakousko- ruské dohodě o Makedonii a zejména proti úmluvě mürzstegské (roku 1905 žádala formálně její zrušení, což však bylo Ruskem i Rakouskem odmitnuto), nyni tuto dohodu velebí a tisk anglický jako na povel pro- hlašuje, že každé dotýkání se mürzstegské úmluvy by bylo zločinem. S druhé strany je známo, jaký vliv má Anglie na Francii a jak se tisk francouzský řídí z Londýna. A u příležitosti cesty krále Eduarda se ve Francii ří- kalo, že účelem této cesty je zajištění evropského míru na 25 let, toto tvrzení pak se úplně shoduje s dojmem, jaký mají z anglické politiky v Berlině a ve Vídni. Anglická vláda požádala londýnské žur- nály, aby upustily ode všech útoků proti Německu i Rakousku a vláda rakouská učinila stejně u tisku vídeňského vzhledem k Anglii.
Eduard Německo Vídeň Anglie Makedonie Rusko Rakousko Francie Londýn Berlín
7 article
Všichni jsou nyní v Evropě pro mír. Evropa pro- žila poslední lela ve válečné horečce, při každém případu byly obavy před válkou a nyní, když vše- obecné napjetí nervů ulevilo, je to pro všechny uleh- čením a nikdo by nechtěl tento klid porušiti. Kdyby Turecko pochopilo tuto situaci, mohlo by z ní těžili Jak i Anglie, jež vždy byla Turecku nepřátelskou v otázce makedonské, má zapotřebí míru viděli z to- ho, že anglický vyslanec v Sofiji první protestoval velmi energicky proti sesílenému vysílání bulhar- ských čet do Makedonie po odevzdání verbálné noty rakousko-ruské a přece jest Bulharsko nyní hýčka- ným dílětem velmocí a také Anglie, což se nelají. Na neštěsti Turecko nevidí svého zájmu. Turei myslí, že je pro ně vždy dobře, když se neturci vra- ždi mezi sebou. Soudí také, že jest opatrné, odpore- vati vždycky velmocem v jejich návrzích, doufajíce, že takto cchabne jejich reformátorská horlivost. To však jest omyl. Věřilo se, že sullán jest velký diplo- mat, dnes však již mnozí evropšti ministři vidí, že se klamali a že sultán jest pouze lstivým orientalem. Nebezpečí spočívá v tom, jestliže Turecko, místo aby otevleně spolupůsobilo s velmocemi, bude stále pra- covati proti nim, jako vysláním Selima paše, že mo- hou velmoci, jež jsou dnes všechny pro mír, najed- nou nabýti přesvědčení, že Turecko není k ničemu a že nulno olázku upravili bez Turecka a proli němu. Turci naproti tomu si říkaji: velmoci nám mluv o svém mírumilovněm smýšlení i o přátelství, ale s drohé strany doznávají, že Bulharsko jest jejich mazlíčkem. Jak tedy lze věřiti v upřímnost jejich smýšlení vůči Turecku?
Selim Turek Evropa Turecko Anglie Makedonie Bulharsko
8 article
Ve verbálně notě rakousko-ruské se praví, kdyby činnost čet nepřestala, že by velmoci učinily opa- tření. Neví se, co velmoci chystají, ani mají-li slibo vaná opatfení směřovati k potlačení čet, nebo k vy- mezení správních pásem dle národností na základě statu quo, anebo k oběma těmto bodům. Na Balkáně vidí trojí možnost postupu, jaký by mohly velmoci voliti k rozřešení prvního bodu. 1. Soustřediti ozbrojenou moc na hranicích ote- manských, srbských, bulharských a loďstvo proli Řecku a prohlásiti, neučiní-li Turci pevný kordon nn své hranice a nepřestanou-li ostatní země vysíla čety, že velmoci zakročí a zřídí zamy kordon na hranicích. Soudí se, že by to zastrašilo všechny do té míry, že by činnost čet uslala. 2. Stanovisko bulharské: Velmoci rozmnoží po- čet svých důstojníků v Makedonii, kteří se ihned ujmou zorganisování a velení četnictva. Zmenší se turecké posádky a čety rychle vymizejí. 3. Stanovisko srbské: Velmoci zmocní Turecko. aby utvořilo kordon, čehož posud neučinily, a jest- liže dovolí také ostatním, aby utvořili protikordon budou evropští důstojníci bdíti, aby nedošlo ke srážce Jen kdyby Turecko bylo neschopno střežiti hranice byli by evropští důstojníci pověřeni utvořením kor- donu. 4. Mínění jistého evropského diplomata: Velmoei by měly kategaricky prohlásiti, že žádný balkánský stát rozhodně neobdrži ani kousek z Makedonie, po- tom by čety neměly žádného důvodu existence. Uvidíme, jak rozhodnou velmoci, jež mají svů plán hotový.
Balkán Řecko Turec Makedonie Turecko
9 article
Ministr Pichon v Madridě. Veškerý tisk madridský věnuje ministru Pichonovi u příležitosti jeho španělské cesty srdečné uvítací články, ale celkem píše dosti zdrželivě. Co se týče francouzsko- š pa- nělské akce v Marokku, prohlašují ma- dridské žurnály, že Španělsko se nedá svésti do nějakého válečného dobrodružství. Naproti tomu se zdá, že španělská vláda je nyní ochotnější k francouzským plánům nežli dříve. Ujišťujes s hodnověrné strany, že v brzku vyšle Špa- nělsko do Marokk a 6000 mu žů. »Agence Havas« telegrafují z Madridu, že španělský tisk nevystihl pravý význam cesty Pi- chonovy. Cesta Pichonova je důležitá, po- dobně jako zamýšlená cesta presidenta republiky Falliěra a premiéra Clémenceaua do Španělska, neboť podobné cesty upevňují přá- lelské styky států, sledujících rovnoběžnou poli- tiku v otázkách mezinárodních. Pichon nevyhle- dává pomoc Španělska pro podniky Francie Marokku, ani nepřišel vysvětliti nějaký kon- kretní bod francouzsko-španělského poměruv Marokku. Francie a Španělsko trvají pevně při svém znění smlouvy algeciraské, která vylučuje každou pochybnost, stanoví suverenitu sultánovu a zásadu ochrany zájmů evropských, jejíž po- rušení by jistě vzbudilo profest velmocí. Ministerský předseda Maura uveřejnil včera prohlášení, jímž popírá jakýkol iv vysoký politický ráz cesty Picho- novy. Některé listy z toho čerpají přesvěd- čení, že Španělsko zcela pevně setrvá ve svěm odhodlání, nenásledovati Francii v marockém dobrodružstvl. Ministr Pichon s chotí byli včera přijatí od krále a královny.
Pichon Havas Pichonův Clémenceau Maur Picha Madrid Maroko Španělsko Špa Francie
10 article
Povážlivé zjevy ve francouzské armádě. Rejdy antimilitaristických agilatorů nalezaji ohlasu, ojediněle sice, ale přece dosti povážlivě, v armádě francouzské. Duch kázně je někdy ohrožen, jak nasvědčují nejnovější případy. Ve Fontainebleau vzdálilo se z kasáren 7. dra- gounského pluku 40 vojáků, kterým byla ode- přena novoroční dovolená a vrátili se až za osm dní. Plukovní rozkaz, ohlašující, že každá do- volená až na další uslanovení se odstraňuje, byl roztrhán. Plukovník navrhl ministerstvu vojen- ství, aby pluk byl přeložen do jiné posádky- V posádce donayské uprchlo z vězení ně- kolik dělostřelců, odešli do Lille, kde způsobili na nádraží výtržnost, provolávajíce: »Pryč s ar- mádou!« »Sláva Hervéovi!« Vojenská hlídkaje odvedla. Jiného druhu je připad, jenž se udál u 4 pěšího pluku pařížského, kde bylo zavedeno vy- šetřování se setníkem, který dával ostentativně na jevo své protirepublikánské klerikální smýšlení. Zabraňoval svým lidem, aby se zúčastňovali obvyklým způsobem národní slavnosti.
Hervé Fontainebleau Lille
11 article
Nechtějí arcibiskupa Němce. Nový pruský vyslanec u Vatikanu Mühl berg přináší nové návrhy v polské otázce, zvláště na obsazení arcibiskupství poznaňského. Ve Vatikánu se ale ujišťuje, trvá-li vláda pruská na jmenování Němce, že Vatikán nepovoli. Dle všeho bude tedy Likowski ještě dlouho správcem diecese. Morganatický sňalek krále belgického. Dnes koupen zámek Bellincourt (50 km od Paříže) pro morganatickou manželku krále Leopolda, baronku Vaughanovu. Proti baronce podal býv. kuchař její ža lobu pro nezaplacení výlohy a mzdy na 1200 franků. Týž podal oznámení trestnímu soudu, že si Vaughanova neprávem titul »baronka« osvojila. Přihoda mezi králem a dělnictvem. Na stavbě pomníku krále Viktora Ema nuela II. v Římě ohrožena, jako již několikrál, práce pro — nodostatek materiálu. Řada kamen- níků proto propuštěna. Když král si včera stavbu prohližel, skupili se tito kol něho a vo- lali: »Veličenstvo, chceme chléb chceme práci!« Policie a karabinníci ob- klopili demonstranty a zatkli jich 60. Na své ujištění, že chtěli krále upozorniti jen na bídu svou, byli opět ihned propušlění. Atentát na ministra. V Riu de Janeiro hozena na ministra vo- jenství puma. Ministr nebyl zraněn, ale 16 osoh
Němec Likowski Leopold Vaughanův Viktor Ema Vatikan Mühl Vatikán Paříž Řím Rio jít Janeiro
12 article
bylo zatčeno. Přičinou atentátu jest nespokoje nost s povinností vojenskou. Krvavý boj s — nájemci. V New Yorku došlo mezi policií a nájemei stávkujícími ve 4 velikých schůzích k pravým bojům. Přes 20 účastníků, zvláště ženy a děti, bylo raněno; rovněž několik strážníků. Na táborech — rázu socialistického — rozvinuty prapory a zpívány revoluční písně. Jediný soud vydal 600 příkazů na násilné vy- stěhování z bytů.
New York
13 article Slovanský sjezd roku 1908.
Slovanský sjezd roku 1908. Úvaha MUDra. Frant. Veselého, ředitele Lární luhačovických. Nevím, čí dobrý to byl nápad, objevivší se v těchto dnech v různých slovanských časopi- sech, ale jest jisto, že myšlenka, pořádati příšíí sjezd slovanský v Zakopaněm a Luhačovi- cích, jest výborný, ba jedině uskutečnitelný. Důvody své povím krátco: 1. Není k jednáním o vážných a důležitých záležitostech budoucí součinnosti Slovanstva přihodnější půdy nad lázně. V nich nerozptylují se mysli účastníků návštěvami pamětíhodností měst, styky s bezpočtem cizích osob, nemají- cích se záležitostmi sjezdu ničeho společného. v nich není velikých vzdáleností, ani hlomozu velikých měst. Lze-li považovati Slovanstva za velikou ro- dinu, nelze k rodinnému sjezdu všech bratří a sester voliti lopšího místa nad lázně zvláště, jsou-li skryty v malebných Karpafech. horstvu slovanském, jako právě Zakopané a Luhačovice. 2. Vzhledem na králkost doby nelze na svolání ohromného sjezdu pomýšleti. Příšti sjezd nemá a nemůže býti sjezdem parádním, impo- santním oproti Evropě a ostatnímu světu, nýbrž sjezdem slovanských pracovníků z různých oborů za účelem uvědomění sobě skutečného stavu slovanských národů ve všech oborech jeho činnosti. Letos dlužno svolati generální štáb slovanský, který by sestával z literátů, vědálorů, průmyslníků, uměl- ců, lékařů, profesorů, advokátů, učitelů, země- dělců i továrních dělníků atd., kterému by su předložily nejprve návrhy k zavedení pravidel- ných či stálých styků slovanských na poli práce, k seznamování se s poměry v témže oboru u ji- ných Slovanů, aby Slované se vymanili z du- ševní závislosti na literaturách západních a vnesli do svých prací duševních ducha slovan- ského.
Mudra František Veselý Lární Slovan Zakopané Luhačovice Evropa
14 article
3. Na tomto sjezdu buďle vypracovány vzory pro vydávání Slovanských přehledů u všech Slovanů, v nichž by se každému Slo vanu v jeho jazyku dostávalo poučení o pokro cích v jeho oboru u druhých Slovanů. Vzorem jedním by mohl býti Slovanský přehled pana Černého, druhým lékařská slo vanská bibliografie primáře a redaktora Časopiso lékařů českých dra. Semeráda. 4. Pracovní sjezd by připravil slo v an ské sjezdy odborné, případně by se ihned rozestoupil v jednotlivé odbory dle druhu předmětů: literární, žurnalistů, lékarů, archi- tektů, průmyslníků, velkoobchodníků, profe- sorů atd. 5. Pracovní sjezd slovanský musil by tival delší dobu, neboť ve 2—3 dnech nelze důklndné a trvalé práce prověsti. 6. Účastníci sjezdu by se před sjezdem. nebo i po něm rozejeli po druhých slovanských zemích, neboť bez osobního názoru a zkušenosti na místě nelze míti o poměrech druhých zem náležitého pojmu a nelze tudíž o slovanské sou- činnosti mluviti. 7. Zeměpisná poloha Luhačovile čin je přirozeným, všem slovanským národům stejně přístupným dostaveníčkem. Blízkost jich Zakopa- nému, letnímu to salonu polskému, jest velmi výhodná.
Černý Časopiso Semerád Zakopa
15 article
Dokladem toho jsou výroky dvou ruskýeh návštěvníků Luhačovie, Tak paní Emilie de Witte, spisovatelka a cestovatelka z Kyjeva, která byla v Luhačovi- cích již po třikráte, napsala již roku 1905 do svého spisu „Cestovní dojmy o Luha- čovicích“, že „čeká je budoucnost, státi se lázněmi všeslovanský m , kam sjížděti se budou Slované ce všech stran slovanského světa ne toliko za účelem oddechu a léčby, nýbrž poznati se a sblížiti druh s druhem. Toť budoucíletní střed slovanského s věta.“ Do „Varšavského Dnevníku“ na psal pak profesor P. Zaboloskij o Luhačo vicích mezi jiným následovní: Zde hned se cítí. že Luhačovice nejsou žádnými pyšnými mezinárodními, po zlatě bažícími lázněmi, ný- brž že tam vane slovanské teplo a slovanská prostota, spojené s evropským zařízením a pořád- kem. Příjemný a klidný život v Luhačovicích. panující v nich slovanský duch, hojnost zajíma- vých, krásných míst v okolí k vycházkám čint tyto slovanské lázně hodnými zcela vážné pozor- nosti i se strany našich krajanů. 8. V Luhačovicích počato také již zdárně s pořádáním slovanských večírk ů. Roku 1906 zásluhou redaktora dra. Verguna, vy- davatele tehdy „Slovanského Věku“ ve Vídni, a r. 1907 přičiněním slečny Olgy V aš- kové z Brna pořádány byly večírky, na nichž bylo mluveno a pěno ve všech slovanských ja- zyelch. — Lázeňský orchostr hraje též množství skladeb všech slovanských skladateln.
Witt Slovan P Zaboloskij doktor Olga Kyjev Luhač Luha Luhačovice Vídeň Brno
16 article
Polské dámy chválily sobě v Luhačovicíeh v saisoně 1907 velmi jistou ležérnest oproti škrobenosti a přílišné noblose lázní jiných. 9.Sjezd musil by se konati buď v červnu, nebo počátkem září, aby bylo možno, všechny účastníky slušně umístiti, což by ve hlavní sai- soně v červenci a srpnu pro prázdninový nával nebylo možnu. 10. Správa lázní přičinila by se všemožně, aby pobyt v lázních všem účastníkům hez roz- dílu eo nejvíce zpřijemnila a nejmožnějších vý- hod poskytla, aby i méně zámožní bojovníci pro ideu slovánskou mohli se sjezdu zúčastnitia slavný dar 100.000 rublů slovutného profesora oděsského pana Borzenka zůstane skoro celý uchován pro ten obrovský, velikolepý a všemu světu imponující slovanský sjezd na druhé straně Karpat ve staroslavném a krásném i blíz- kém všem Kyjevě. Za nynějších, pro každého cítícího Slovana žalných poměrů všech slovanských národů bez rozdílu není ještě doba k velikým slavno- stem, k bujnému veselí, nyní čas a to svrcho- vaný čas k vážnému rozjímání, ke vzájemnému povzbuzování a pomáhání a systematické, úsilné práci jedné generace a to generace naší. Teprve pak, až seznáme své vady i před nosti, své bědy i své síly, až se vzájemně pře- svědčíme o soběstačnosti všeho Slovanstva nutnosti i prospěchu společného postupu, pak přijde doba k ohlušujícímu zatroubení všech rohů slovanských k smělému a hrdému pozved- nutí hlavy a vzkřiknutí na užaslou Evropu „Věkdvacátý jest věkem Slovanů!“
Borzenka Slovan Kyjev Evropa Slovan
17 article Volební ruch.
Volební ruch. Připravy k volbě poslance do zemského sněmu na Smichově. Městská rada na Smíchově usnesla se ve schůzi dne 8. ledna nabídnouti kandidaturu za poslance do zemského sněmu starostovi města panu dru. Al. Koldinskému. Usneseni stalo se v uvážení, že dr. Koldinský zná dobře potřeby města a může tedy zájmy obyvatelstva nejlépe hájiti. Městská rada žádá veškeré obyvatelstvo smíchovské, aby tuto kan- didaturu všestranně podporovalo. Kandidatury radikálních směrů. V městské sku pině královědvorské prohlásily organisace radíkálně nokrokové a národně sociální kandidaturu řišského poslance Phdra. Ant. Hajna. — V městské skupini pardubické prohlásily »Státoprávní kluby« zúčastně ných měst kandidaturu JUDra. V. Hrbka.
Koldinský doktor Koldinská Phdra Hajn V Hrbek Smíchov
18 article
Hostinstvo české proti kartelu pivovarů. Úslřední jednota českoslovanského hostinstva „Hostimil“ svolala na včerejší odpoledne do dvorany Žofina manifestační schůzi hostinských, aby nan promlaveno bylo o ochranné smlouvě odbě ratelstva, kterou hodlají zavésti pivo- vary v král. českém Účastenství bylo převe- liké, důkaz to, že příslušníci stavu hostinského po- chopili, že jde o důležité jejich zájmy existenční. Z poslaneckých kruhů zúčastnili va schůze: za klub poslanců strany svobodomyslné pp. L. Čecha Kratochvíl, za klub poslanců agrárních pp. Dvořák a Lanch, za síranu sociálně demokratickou pp. dr. Soukup. V. Němec a Johanis, za stranu radikální dr. Baxa. Dále byli přítomni delezáli zemské jednoly sociálních živnostnků, strany národně sociální, od- bors vého sdružení sladovníků a j. Přitomni byli tak zástupcově majitelů pivovarů pp. Zachar z Kroče- hlav a Kruliš, správce pivovaru z Ovčár. Hojné účastenství bylo zejména z venkova. Tal přílomní byli hostinšlí ze všech pražských předměstl. dále z měst: Benátek, Boleslaví Míl., ze Sobolky z Hořovic, Slaného, Turnova. Kralovic u Plzně, Že- lezného Brodu, Peček, Čáslavi, Chrudimi. Kutné Ho- ry, Král Hradce, Plzně, Soběslavi, Č. Budějovic, Klad- na, Rakovníka, Kolína, Zbraslavi, Křivoklátu, Lysé . L., Poděbrad, Kolina, Benošova, Mzlníka, Unhoště Chval, Radonic, Lejčína, Milčechvost aj.
L Čecho Kratochvíl Dvořák doktor Soukup Johanis Baxa Přitomni Zachar Kruliš Míl Mzlník Ovčáry Benátky Boleslav Hořovice Slaný Turnov Kralovice Plzeň lezný Brod Pečky Čáslav Chrudim Kutná Hradec Soběslav Č . Budějovice Rakovník Kolín Zbraslav Křivoklát Lysá Poděbrady Kolina Benošov Unhošť Radonice Lejčín Hostimil
19 article
Když byl předseda „Hostimila“ p. J. Štole účastníky schůze vřele uvílal a účel schůze vysvětlil, byli do předsednictva schůze zvolení pp. J. Štolc a Vlček z Prahy, Linhart z Ústí n. Orl., Fel- ber z Č. Budějovic a Šerpan z Kladna. O nynější situaci hostinství promluvil p. Reg- ner. Dovozoval, že dávno již není pravdou obecně převládající názor, že hostinským se dobře vede. Dle výkazu kanceláře zemské dávky z piva je v král. če- ském 43 000 hostinských, z nichž však je pouze 280 — kteří vytočt 30 hl piva týdně. K vylíčení poměrů tvrdl řečník, že podnikatelé staveb o překot zřizují hostince, čímž přispívají k veliké konkurenci a k sy- stematickému ochuzování hostinstva. Panující dra- hota úžasnou měrou doléhá na hostinstvo. Všechny životní potřeby jsou zdražené, personál je rovněž dražší, ale jakmile chce hoslinský ceny upraviti ve shodu s poměry, ihned je oheň na střeše. Veškeré
J Štol J Štolc Linhart Šerpan Praha Ústí Orlický Fel Č . Budějovice Kladno Rega
20 article
stavy domáhaly se upravení, t. j. zvýšení příjmů, ze- jména úřadníci, všem bylo věhověno, jen o stav ho- stiňský nikde se nestaral. Naopak je stav tento na všech stranách poškozován. Dnes jsou zřízeny i sou- kremé stravovatelny, jen aby nikdo do hostince e- přišel. Bída se na nás hrne, neboť hostinslvo nemá nikde náležitého zastání. Kdykoliv se jednalo o to, získati nějské příjmy k nákladům zemským, byli o hostinšui, kterým lo bylo naloženo na bedra. Úpravu platů učilelských musejí zaplatit hostinští. Když byla dávka zemská zavedena a hostinští zdrážili pivo, obecenstvo hubovalo nikoli na ty, kdož dávku odhla- sovali, ale na hostinské. A sotva že jsme se trochu vzpamatovali z této pohromy, už se pomýšlelo na to, zvýšiti dávku z 1 K 70 h na 4 koruny. Tento úmysl vyvolal mohutný odpor a přísluší uznání zejména zorganisovanému dělnictvu, že se proti zamýšlené- mu zvýšení dávky zemské ozval takový mohutný ruch, že zemskému výboru na dlouhou dobu zajde chuť pomýšleti na zvyšování zemské dávky z piva,
21 article
Řečník stěžuje si dále na bezvýslednou akci v zále- žitosti živnostenského řádu a uvádí, že žádný stav není tak krutě dozorčími orgány pronásledován, jako hostinství. Vrací se znova k žalostnému zjevu, že stále se povolují nové koncese hostinské. Domáhali jsme se, docíliti vliv při udělování koncesí, ale marně. Nechtěli jsme docíliti vlivu toho proto, abychom sobě pomohli, chtěli jsme jen zachrániti ty, kteří jisté fi- nanční záhubě jdou vstříc. Řečník vzpomíná dále idylických dob, kdy sládek s hostinským udržoval přátelský poměr. Ty doby už minuly. Vyličuje, jak úžasně vzrostly pivovarské závody, zejména v okolí Prahy a tvrdí, že zakladatelé pivovarů nepočítali, jestli mohou míti odběratelstvo na své výrobky. Po- měry se zhoršily a končí tím, že v bídě jsou ho- stinští i pivovary. Sděluje, že pivovary přeplácením činže poškozovaly hostinské. Co z toho pivovary mají? Jen to, že nevyplácejí dividendu. Když se akcionáři bouří, chtějí si pivovary pomoci tím, že zamýšlejí utvořiti kartel a chtějí se o hostinské roz- dělit jako o zbožíl (Projevy nevole.) Chtějí nás zbaviti dosavadní svobody a volnosti, chtějí z nás poslední sousto vymačkat tímto karte- lem. Když se o tom první zprávy roznesly, byli zá- stupcové hostinských pozvání k p. Zvěřinovi, řediteli svazu pivovarů, ale nodosáhli žádné ochrany Řečník vyličuje podrobnosti : kartelu pivovarů a dovozuje, že kartel jest naprosto záhubný stavu hostinskému Tomu se vzepřiti jest povinností všeho hostinstva, které se nebude obávati žádných obětí!
Zvěřina Toma Praha svaz pivovar
22 article
(Hlučný souhlas.) Co provádí české pivovarství, najmě pražské, je atentát. Když si chtěl pivovary zlepšiti, měly tak uči- niti na své vlastní útraty a nikoli na útraty hostin- ských. Ať nepřeplácejí hostince a povede se jim do- bře! (Pochvala. S pomocí veřejnosti a konsumentů šťaslně odra- zíme útok na nás podniknutý. (Hlučná pochvalaa potlesk) Pan Šesták navrhuje následující
Šesták
24 article
„Jednemyslný a nejkrajnější odpor, s nímž po- tkalo se ve všem českém hostinstvu usilování zorga- nisovaných pivovarníků, aby nezřízenou svoji sou- těží vykořenili rayonování hostinců, dochází soustře- děného, vrcholného výrazu v mohutné schůzi hostin- stva z celého král. českého, kterou uspořádala Ústřed- ní jednota českoslovanského hustinstva „Hostimil“. Imposantní to shromázdění zástupců veledůležitého stavu hostinského prohlašuje: 1. Záhubné konkurenční výstřelky výrobců piva jsou hostinstvu až příliš dobře známy, neboť živnost hostinská jimi po leta už krutě strádá. Pivovarská soulěž rozrušila nadobro hospodářský stav živnosti hostinské, jak o tom svědčí přečetné manifeslační projevy boslinských schůzí a sjezdů 2. Hostinstvo by vřele uvítalo, kdyby pivovarská soutěž dostala se do kolejí reelních, takových, aby se konkurovalo výluudně jen kvalitou výrobku a aby tak průmysl pivovarský, drubdy pýcha českého ži- vola hospodářského, nejenom na novo rozkveil, nýbrž aby se mohl zároveň zcela očistit ze všech hříchů, kterých se byl tolik napáchal, zejména za přítomné doby, na živnosti hostinské.
25 article
3. To však se smí státi jedině a výhradně na zásnklě, že pivovarník a hoslinský, výrobce a konsu- ment, jsou činiteli mravně rovnocennými, za všech okolnosti volně velle sebe slojícími. Prolo s největ- škn rozhořčením na dobro a definitivně odmítáme lakový brutálni způsob ozdravování pivovarské sou- těže, jenž by hostinskému odímal hospodářskou svobodu. 4. Jsme připruveni k zápasu bezohlednému s pi- vovarníky, kteří podopíšou t. zv. „smlouvuo ochraně odběratelů“. Naše ústední org- nisace varovala před ní v čas a důrazně. Kdyby přes to pivovarníci dle ní jednali, jsme zbavení všech ohledů, vrhneme se v boj zásadní a neúprosný — a záponíce za lidské právo sebeurčení, spojenými, drtícimi silami potřeme organisované pivovarníkya své živnosti opřeme o vítěznou svépomoc, je- jímž konečným cílem bude pořízení vlastních pivovarů.
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Dramatická cena dra. Herolda rozdělena. Poslanec dr. Josef Herold založil svého času cenu 1000 K na nejlepší českou veselohru. Když řízení o cenu tu nemělo dolší dobu klad- ného výsledku, rozhodl dr. Herold jako zakla- datel ceny dne 12. ledna r. 1904, že z ceny té. jež zatím vzrostla na 1311 K, mají býti utvořeny ceny tři, a to 600, 400 a 300 K, jež mají při- padnouti autorům, kteří do 15. dubna r. 1904 v konkursu předloží zdařilé české práce veselo- herní. Dne 20. ledna r. 1904 byla požádána Spo- lečnost Národního divadla, aby opatřila, čeho třeba k vypsání konkursu; posouzení zadaných prací pro cenu řečenou vyhradil dr. Herol zvláštní porotě, o jejímž složení mělo býti roz- hodnuto později. Při tom bylo ihned pozname náno, že v případě, že by vypsaný konkurs ne- měl výsledku, t. j. že by žádná ze zadaných prací nebyla porotou uznána takovou, aby cena mohla byvi přisouzena, nebo žeby přířknu- ta byla jen některá z ustanovených tři cen — zakladatel si vyhražuje ceny přiřknouti sám a to českým veselohrám, provozovaným od 1. ledna do 31. prosince 1904 na jevišti král. českého zemského divadla. Na základě tohoto ustanovení byl vypsán nový konkurs; bylo mu zadáno 42 praci. Porota ustavíla se v r. 1906. Účastenství v ní měli po jednom členu zástupcové pozvaných korporací, a to za Spolek českých spisovatelůa beletristů „Máj“ p. Václav Štech, za „Klub če- ských dramatiků“ p. Karel Mašek, za „Kruh českých spisovatelů v Praze“ p. Viktor Dyk, za „Společnost Národního divadla“ vrchní režisé p. Jaroslav Kvapil a za „Uměleckou besedu“ p. Jar. Kamper; porotě náležel též rada zem- ského výboru dr. Jaroslav Šafařovič. Členové poroty prozkoumali zadané práce a o všech po- rokovali ve schůzi dne 16. prosince m. r. za
Herold doktor Josef Herold Štech Mašek Dyk Kvapil Kamper Šafařovič Praha národní divadlo
27 article
předsednictví dra. Šafařoviče. Shodli se pak na tomto písemném úsudku: „Z 42 prací žádná ne- může býti považována za schopnou, aby ceny dosáhla. Následkem toho vzato v úvahu toto ustanovení zakladatelovo: „ „V případě, že by vypsání konkursu neměla výsledku, vyhražuje si zakladatel ceny tyto přiřknouti sám autorům českých veseloher, provozovaných v době o 1. ledna do 31. prosince 1904 na jevišti král. českého zemského divadla.“ — V této zakla datelem ustanovené době hrály se poprve na je višti Národního divadla tyto pavodní veselohry 1. „Tažní ptáci“ o 3 aktech od Karla Želen- ského, 2. „Cop“ o 3 aktech od Boženy Vikové Kunčtické a 3. „Stará paní“ o 1 aktě od Ladi- slava Mattuše. Porota, nemohouc z prací konkurujícíeh uděliti cenu ani jediné, upozorňuje pana zakla- datele na veselohry celovečerní, sub 1.—2. svrchu uvedené. — V Praze 16. prosince 1907. Viktor Dyk; Jaroslav Kvapil; Mašek; Štecha Kamper. Cena Heroldova vzrostla do 31. prosince m. r. tak, že obnáši nyní i s úroky 1510 kor 60 hal. Zakladatel, intendant Národního divadla dr Jos. Herold rozhodl včera, přihlížeje k dobrému zdání poroty, dne 16. prosince m. r. sepsanému, takto: veselohře Boženy Vikové Kunětické „C op“ přiznává se jako cena 700 K, veselohře K. Želenského „Tažní ptáci“ přiznává se jako cena 500 K. Pěti členům poroty připadá 250 K jako čestný honorář. Sluhovi dostalo se za příslušné práce 30 K, a zbytek rovněž 30 K věnován byl „Sirotčímu, vdovskému a podpůr- nému spolku členů Národního divadla“.
Cop Božena Mattuš Dyk Kvapil Mašek Štech Kamper Heroldův Herold K Želenský Karel Ladi Praha národní divadlo národní divadlo doktor Jos
28 article Hudba.
Hudba. + Tenorisla pan Otakar Mařák v Paříži žádí nás vzhledem k nedávné zprávě o koncertu, který za jeho spolupůsobení měl býti v Pešti uspořádán. že bez jeho vědomí a svolení zkomoleno bylo na progra- mech jeho české jméno. »Nemohl jsem míti o tom an tušení, jak mě společnost, která můj koncert v Pešti pořádati chtěla, ohlásila. Ostatně jsem koncer v Pešti již odřekl, poněvadž nemohu svoje studium zde přerušiti. Výtky, že bych se za svou národnos styděl, naprosto nezasluhuji, poněvadž jsem vždy a všude v cizině vystupoval jako český tenor.« + Z České Filharmonie. V dnešním člvrlečním koncertě v Národním domě na Král. Vinobradech, tapočínajícím o 8. hod. več., provedeny budou sou- borně Dvořákovy Slovanské tance (le čísel.) Vstupenky lze obdrželi buď předem v kanco- láři Českého Filharmonického Družstva, Václavské náměstí č. 53, a od 7. hod večer u pokladny. — Poněvadž sál ostrova žofínského po dobu masopustní zadán je plesovým účelům a opětné zahějení pá- tečních koncertů spadlo by do pokročilé doby jarní. koná se tamže zejtra poslední koncert v této salsoně.
Mařák Vinobrady Dvořákův Paříž Pešť Václavský náměstí Český filharmonie národní dům na Královský Český filharmonický družstvo Tenorislo pan
29 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Ve Veroně projednán v těchto dnech spon značného dosahu pro praxi o zachová vá n uměleckých památek. Italská vláda již před léty snažila se o to, aby zákonnými opatřeními za- braňovala stálému a systematickému ochuzování země o předměty umělecké, ať už se jednalo o klas- sická dila malířská, výzdobu skulpturální či archi- tektonickou. Ve všech městech a krajích také po- řízeny speciální podrobné seznamy předmětů umě- lecké ceny, jež nesmějí být scízeny. Nedávno prodal majitel jistého domu ve Veroně překrásné balkony ze dřeva řezaně jistému obchodníku se starožitnostmi do ciziny, odvolávaje se na to, že balkony nejsou zahrnuty do seznamu hájených starožitností. První instance daly sic majiteli domu za pravdu, ale ka- sační soud zrušil jejich rozhodnutí a zakůzal výver balkonů za hranice, odůvodniv rozhodnutí své lím. že jejich ozdobný a umělecký vzhled stal se věky již trvalým majetkem veřejnosti. Satirický spisovalel německý Gustav Mey- rink zpracoval svoji povídku »Muž v láhvi« na pantomimu, která bude provedena ještě v letošní zimní sezoně v Mnichově s hudbou Busoniovou. Londýnskádivadla prodělávaji letos těžkou krisi. Až na několik málo ústavů téměř všecka stě- žují si na návštěvu tak nepatrnou, že se nemohou udržeti. Silný úbytek obecenstva a vůbec všeobecný úpadek smyslu pro vážnou dramalickou produkci po
Mey Verona Mnichov
30 article
cituje se sice ve vlasti Shakespearově již řadu let a stal se takořka příslovečným, nyní však se za- číná tento stav projevovati i hospodářsky kriticky na celé čáře. Ředitelstva zvlášť menších soukromých di- vadel uvnitě Londýna a v předměstích netroufají si ani pomýšleti na zvýšení cen, zatím co nájemnéa ostatní režie stoupá a podnikům vážným vždy větší konkurence hrozí se strany různých zpěvních slní, varielních divadel, chantantův a cabaretů. Za ta- kových poměrů dojde asi po letošní sezoně k defini- tivnímu zavření aspoň 8—12 menších divadel. Oznámili jsme již před delší dobou, že v Italii má dojíti k velkotepému podniku — ku pokusu o vy- kopání zasy paného Herkulana, sester- ského města Pompejí. Záležitost byla po několik let již předmětem nejvážnějších diskusí v kruzích odborných, najmě archacologických. Profesor univer- sily v Cambridge Waldsteín navrhoval původně, aby se vykopávky dály v zájmu staré kuitury klas- sické, jíž mají sloužiti a jež dnes patří celéma světu, společným nákladem všech předních státův evrop- ských, a prof. Waldstein nabídl sám vládě ital- ské, že postará se o seskupení mezinárodní komise archaeologické, v níž zasedati budou pověření zá- stupcové všech států, kteří společnou akcí vymohou značné státní subvence, vyhražuje při tom ovšem vládě italské samozřejmý protektorá nad celou akcí. Nyní konečně vláda italská definitivně odmítla tuto nabídku, a ministerstvo osvěty rozhodlo, že vykopávky mají býti výhradně n náklad Italie.
Waldstein Londýn Pompeje Cambridge Italia
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Důstojuické drama v Allensteinu. Z Allen- steinu, 8. ledna. (K. k.) Jak sděluje »Allensteiner Ztg*, navrhl včera obhájce šlechtičny Sehöne- beckové, aby jeho klientka byla dána za účelem pozorování duševního stavu do ústavu choromyslných v Kortově. = Opět výtržnosti na nádraží. Z Paříže, 8. ledna. (K. k.) Následkem vady na lokomolivě musil vlak zá- padní dráhy zůstati včera večer po delší dobu na před- městském nádraží bezonském. Cestující způsobili vřavu a rozbili konečně několik oken ve vlaku Protože v poslodní době cestující již několikráto podobnými výstupy dávali na jevo nespokojenost se službou na dráze západní, nařídil policejní presidení, aby ode dneška byla všecka předměstská nádraži dráhy té policejně střežena.
Kortův Allenstein Allen Paříž Allensteiner Ztg
32 article
=Předseda banky zatčen. Z Nov. Yorku, 7. ledna. (K. k.) Bývalý předseda banky Mercantil Na- tional, Augustus Heinze, byl zatčen, jsa obviněn, že dne 14. října loni nebo asi v této době neopráv- něně podepsal chek, znějící na banku Mercantil Na- tional v obnosu 62 768 dolarů, jakož i další cheky v obnosu 400.000 dolarů. Heinze prohlásil, že jest nevinen a nabídl záruku 50.000 dolarů. Obžaloba byla na něj vznesena již dne 2. prosince po vyše- třování, konaném v záležitosti úpadku banky Mer- cantil National. = Lupič Goldsohmidt ve Vídni. Z Vídně, g. ledna. Lupič Leopold Goldschmidt byl dnes dopo- ledne přivezen ze Salepurku do Vídně a dopraven k vojenskému soudu. = Vraždy v Berlíně. Z Berlína, 8. ledna. Pro podezření z vraždy dílěte v Charloltenburgu byl včera zatčen syn domovníka z domu, v němž malá Miehlkeova byla zavražděna. Policii bylo sděleno, že je buď sám pachatelem, nebo aspoň pachatele zná Na několika kusech jeho oděvu byla nalezena krev.
Augustus Heinz Heinz Goldschmidt York Mercantil Vídeň Salepurk Berlín Charloltenburg Mercantil Goldsohmidt National
33 article
— Mrtvola prostitutky Glässerové, zavražděné na tempslhofském poli, byla ohledána zástupci soudu státního zastupitelství a zjištěno, že na krku se nalezají zřejmé stopy rdousení. Otisky palce na pravé a odřeniny i poškrábaniny na levé straně krku nasvědčují, že vrah svou oběť rdousil pravou rukou a levou ji tlačil kapesník do úst. Levý prs jest na- kousnut a rozškrabán. Ze spodní části těla je kus vytržen. Když byla Glässrová nalezena, byla teprve nedlouho mriva, dle všeho byla zavražděna minulé noci teprve po silném dešti. Šatek, v němž měla za- vázané peníze, 1 mk. 20 fen., měla pod košili. Po protokolování nálezu, z něhož jest zřejma vražda z vilnosti, byla mrtvola dopravena do Tempelhofua dnes pitvána. = Vlak zabloudil. Z Paříže, 8 ledna. Osobní vlak jedoucí z Paříže do Comiensu, vjel na křižovatce následkem nesprávného položení výhybky na nepravé koleje. Strojvůdce, jenž příliá pozdě zpozoroval, že jede po jiné trati, věděl, že těsně za ním musí ná- sledovati rychlovlak. Aby dorazil do nejbližší, asi 40 kilometrů vzdálené slanice, pustil plnou páru a osobní vlak letěl ke zděšení četných cestujících nej- vyšší rychlostí. Staniční úřadníci, byvše o příhodě telefonicky zpraveni, zavedli vlak na vedlejší kolej. Sotva za minulu na to přihnal se rychlík a proletěl po jedině volné koleji malou slanicí. Osobní vlak vrátil se pak nazpět ke křižovatce a pokračoval v jízdě správným směrem. Obezřelostí strojvůdce bylo zabrá- něno velkému železnlčnímu neštésti,
Glässrová Paříž Comiensa