1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. ledna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
píedelšcí ken
v Praze v administraci
na měsín
na čtvrt leta . . . . 6 K-
s dvojí donšžkuu
a měste
ta čtvit 1ata . . . . 7 K 60k
ve filislkéchi
na měike . . . . . . 2 K 30h
Pošiont
a mělsí
na čtvrt leia . . ..
s dvojí zlsšlkou
a mr ře
na čvct ota . . . . 11. K s0
Opatřme se proti nebezpeči
v čas!
»Si vis pacem para bellum !« »Chcešl
mír, hotuj se k válce!« Toto starořím-
ské heslo dává dnes německo-centralistický
tisk německému voličstvu v Čechách ke blíz
kým volbám do »jubilejního, smiřova cíh
sněmu království českého«. Za tím heslem
konala se minulé neděle v zdejším něme-
ckém kasině válečná porada vůdců všech
německých stran (kromě křesťanských so-
ciálů), jíž předsedal německý ministr krajan
Peschka, schválně k tomu do Prahy vyslaný
Nepokrytě vyzradily německé listy, oč tu
šlo: »Nadchází veliký, ne-li roz-
hodný boj o národní práva ve
škerého německého lidu v Če-
chách proti národním tužbám
Čechův, vystupujícím ostřeji než kdy
jindy.« Do tohoto rozhodného boje nesmějí
Pošiont
Peschek
Čechův
Praha
Čechy
Chcešl mír
5
article
Němci jiti politicky roztřištění, nýbrž musí
se semknouti v jeden národní bojovný šik,
musí učiniti doma pořádek a sjednotiti se
takřka v jedinou vůli, odhodlanou
to vůli: odrazit snahy nepřátel-
ské. Vůle ta má býti vyjádřena již vol-
bami; strany německé mají vesměs respekto-
vat samostatnost voličův a dohodnout se
vespolek o kandidátech tak, aby nebylo vášni-
vého brojení a sočení strany proti straně na
bojištích volebních, nýbrž aby se po vol-
bách všechny strany německé
mohly semknouti ve sněmu v jeden
válečný tém proti nám. — Odcházeje
z dlouhé porady z německého kasina, pravi
prý německý ministr krajan Peschka spoko-
jeně: »Věc stojí dobře!« —
Dohoda o rayonování mandátův a kan
didátův není mezi stranami německými sice
ještě hotova, ale co do věci, co do pro-
gramu. za nějž budou válči
proti nám, zajisté nepanuje mezi nimi
dnes již žádné nejasnosti, žádný ch
odchylných mínění, žádné ne
určitosti, o tom jsou všechny německo
centralistické strany již pevně dohodnuty.
Němec
Peschek
6
article
Tak to vypadá v německém táboře v Če-
chách na šest neděl před volbami. Něme
již úsilovně mobilisují a dělají pořádek doma,
dbajíce o to, aby z voleb vyšli naskrze sam
železní válečníci, obeznalí v těžkém umění
válečném, »kteří by svornou vůlí a silou do-
vedli odraziti snahy a tužby Čechův v boji
velikém, snad rozhodném« . ..
A jak to vypadá naproti tomu dodnes
u nás? O nějakém dohodování se českých
národních stran dosud nepronikla na veřej
nost nijaká zpráva, ale za to již usnesla se
česká klerikální strana na sjezdu svých de-
legátů, že o volbách sněmovních postaví
samostatné kandidáty své všude, i tam, kde
jim nepokyne žádné vítězství, t. j. tedy, že
chce se bít se všemi ostatními stranami če-
skými na potkání. Stejně již také sjezd zá-
stupců strany národních sociálů postavil
kandidatury své pro 35 volebních okresů
českých. Strana agrárníků českých učiní
prý podobně dne 19. t. m. a tolikéž strana
staročeská prý chce tentokrát odvážiti se
volebního boje se svými kandidáty na vlastní
pěst. — Dle toho není na volební kompro-
misy u nás, na rozdíl od Němců, anio
těchto volbách vyhlídky, leda že by v po-
slední snad chvíli ještě v samém voličstvu
propuklo všeobecné a mocné hnutí, dožadu
jící se ho silou veliteiskou.
Než, bohu poručeno! Avšak jedno
žáda a velí nepopíratelně svatá
věc těžce ohroženého našeh
národa, abychom do těchto voleb
nešli ledabyle, bez jasné, všem
společné velké myšlenky, bez
jasného, všem stranám český m,
a všem jich kandidátům jako
voličům společného cíle a určitě
vymezeného programu svého vůči
nastávajícím vládou a Němci žádaným a
připravovaným »jubilejním smířovačkám« na
příštím sněmu českém.
Čechův
Němec
bůh
7
article
Každý upřímný a myslící Čech musí
v tom plně dáti za pravdu dru. Josefu He-
roldovi, když opětovně důtklivě volá ke všem
českým stranám a ke všemu národu: »Ne-
obmezujme se pouze na to, odmítat co nej-
rozhodněji německé požadavky, aniž bychom
přesně a určitě formulovali požadavky své.
Máli býti přikročeno aspoň ke částečnému
řešení otázky české, musíme vědět a mu-
síme říci, co sami chceme, musí český národ
vystoupit s přesně vymezenými poža-
davky svými a pečovati o to, aby staly
se ony podkladem veškerého jednání zákon-
ného a ne pouze požadavky německé men-
šiny. Krátce, nedopustíme, aby šlo jeno
uspokojení požadavků německé menšiny v Če-
chách, nýbrž aby šlo o vlyrovnán
s českým národeml«
Zmatený a zlostný křik, jaký strhl se
potom v táboře německém, dokazuje nej-
lépe, kterak dr. Herold tímto svým důtkli-
vým napomenutím trefil do středu terče. —
Čo
Josef He
doktor
Herold
8
article
Ano, toho jest dnes věci české svrcho-
vaně a nezbytně zapotřebí, aby nevystupoval
u nás jen vůdce za vůdcem a nedušoval se:
»já pro svou osobu nepopustím, já chci to
a to,« — avšak hned na to dokládal: »já
nemluvím jménem strany své«, nýbrž proná-
ším pouze své soukromé názory ... nýbrž
aby došlo co možná nejdříve a rozhodně ještě
před volbami k pospolitě slavné
a závazné shodě všech českých
Jo volebního boje jdoucích stran
o tom, čeho se chtějí nezvratně do-
máhat, k čemu nesvolí a v čem
nepopustí, aby na ten smluvený
jasně do podrobna formulovany
program zavázali se pak všichni kandidáti
svým voličům, tak aby národ český
o volbách nastávajících jasne
viděl, oč jde, co chcemu a čemu
nechceme a měl vhodině volby
plnou jistotu, že poslanec je h
v hodině rozhodné necouvne, neza-
leze a nepovolí nátiaku vládnímu stůj
co stůj. Ujasněme si, oč půjde. Vlada Beckova
podle vypravování německého ministra kra-
jana Peschky posud není sjednocena o ná-
vrzích a předlohách »vyrovnacích«, s jakými
přijde na sněm mezi nás a Němce.
Vlad Beckův
Peschek
Němec
9
article
»Postup vlády,« pravil Excelenc Peschka
Němcům, »není dosud platně stanoven. Nej-
spíše budou z obou národnícl
stran podány návrhy, tak že vláda
obmezí se na úlohu prostředničí
mezi nimi. Ujme-li se snad posléze na
základě obapolných vyrovnacích operátů úlohy
vůdčí, na tom nesejde.« Zmíniv se pak o vy-
rovnacích návrzích dra. Herolda, shledal
v nich Excelenc p. Peschka, že prý dr. Herold
požaduje v nich návrat ke státnímu právu
českému, i dodal: »K tomu ovšem Němci
nepřivolí !« Ujistiv pak Němce, že vláda ne-
bude vyjednávati snad s notábly, nýbrž to-
liko s parlamentárníky obou národů,
»a to (prý) s otevřeným hledím,« tak, že
»baron Beck bez svolení jednoho
nebo druhého národa ničeho ne-
provede ve skutek,« narýsoval ně-
mecký ministr program vlády takto:
»Především vynasnaží se vláda, aby do-
cílila opravy volebního řádua
zemského zřízení v Čechách, načež
pokusí se o upravení otázky jazykové a
úřadnické. Posléze pak zkusí rozřešit
otázku rozdělení krajského roz-
hraničením okresů na německé, smí-
šené a české, což jest požadavkem
všech Němců. Možno, že olázka r oz-
dělení krajů bude vyřízena říšskou
radou (I). Praha ovšem bude uznána za
kraj národně smíšený.« — —
Zní to sice velmi pěkně, že svob. pán
Beck nehodlá bez přivolení jednoho neb dru-
hého národa ničeho provésti. Avšak nesly-
šeli jsme totéž ubezpečení také od — br.
Excelenc Peschek
Herold
Peschek
doktor
Němec
Beck
Čechy
Praha
10
article
Taaffa? Také on nechtěl své punktace, s Pl-
nerem smluvené, národu našemu »vnutit«,
také on pozval k vyjednávání české parla-
mentníky, ale žádal pak na nich, aby
svým vlivem u své strany všemožně
se přičinili, by punktane ty ve
sněmu též od Čechů byly přijaty
a schváleny beze změny.
A nebýti starých českých voleb z roku
1889, kterými lid český vyslal do sněmu
40 neoblomných mladočeský ch
obranců jednoty vlasti a rovného práva
české národnosti v ní: — byly by bývaly
punktace již roku 1890 skutkem. Tak ale
těch 40 našich nepodajných borců po tři
leta — od května roku 1890 do května
roku 1893 — s chrabrostí a tuhostí přímo
spartanskou odolávalo a bránilo práv národa
a vlasti do sil posledních, až většina staro-
česká se pod údery jejich rozpadávala a
rozpadla, takže posléze nebylo ve sněmu
pro punktace potřebné kvalifikované většiny
182 přítomných, až tyto o thunovskou před-
lohu úplně stroskotaly.
Taaff
Čecho
11
article
Ano, o to se jedná, aby též nastávající
volby dopadly tak, by z 97 poslanců českého
národa aspoň 64 byli naprosto spo-
lehlivými, na vládě neodvislý m
a neoblomnými obranci jednoty
vlasti a rovného práva národa
našeho, tak že by za žádnou světa
cenu nedali se schýliti k setrvání ve
sněmu, jakmile by hrozilo věe
naší národní neb jednotě vlast
poškození a nebezpečí.
Kdyby se však vládě podařilo o vol
bách nastávajících získati jen 36 českýcl
poslanců, toužicích po vyrovnání a smíru
s Němci za každou cenu; jen 36 če
ských poslancö, ochotných setrvati ve
sněmu, i když by tam 71 Němců, 70
velkostatkářů se čtyřmi biskupy hlasovali
pro vyrovnací předloby vlády, buďtežs
nám sebe nepříznivější: pak je pro nás
rozhodná a osudná bítva prohrána
a Němci vítězoslaviti budou nad chabým,
práv svých nedbalým národem českým. Nebo
pak má vláda potřebu kvalifikovanou většinu
182 hlasův za účasti českých zástupcův —
a celý svět řekne: »Češi svolili!«
Němec
Čech
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. ledna. (Program pol
ských demokratů.) V sobotu shromáždili
se v Krakově zástupci všech tří politických
frakcí polských, sloučených na říšské radě v de-
mokratické unii, aby zaujali stanovisko k nastá-
vajícím sněmovním volbám haličským. Za té
příležitosti podány referáty také o jiných strán-
kách veřejného života v Haliči, jakož i o parlv-
mentní situaci. Referáty podávali poslanei
Stwiertnia, Petelenz a Bandrowski
po jich vývodech přijaty navržené jani resoluce.
V nich uznává se potřeba společného postupu
všech demokratických živlů a vítá se proto utvo-
ření demokratické unie ve vídeňském parlament
jako fakt velice významný pro budoucí rozvoj
společenských a národních poměrů, odpovída-
jící stanovisku, jež demokratické strany mají
zaujati v politické práci. Vyslovuje se dále přá-
ní, aby polská strana lidová se připojila ke kolu
polskému. Otázka ruská nemá se spouštěti se
zřetele a unie demokratická má se starati
o brzké její rozřešení. Co do příštích voleb usne-
seno utvořiti společný demokratický volební vý-
bor a v novém sněmě se domáhati volební opra-
vy na základě všeobecného, rovného, přímého
a tajného hlasování.
Bandrowski
Praha
Krakov
Halič
ření demokratický unie
13
article
V Praze, 8. ledna. (Iníormativná po-
jíždka delegátů pomoři. Správa vojen-
ského námořnictva pozvala, jak již známo, členy
obou delegací, aby se projeli po moři a na
vlastní oči shlédli nynější stav i potřeby váleč
ných lodí dříve, než v delegačních schůzích za
počnou opět porady o společném rozpočtu. Pr
tuto pojíždku vypracován podrobný program na
dobu od 13. do 17. ledna. Delegáti, kteří při
budou do Terstu, ubytují se 13. lodna na lloy-
dovém parníku „Thalia“, jenž dán delegátům
k disposici a na němž bude několik námořních
důstojníků, aby podávali delegátům potřebné
informace. Dne 14. ledna bude návštěva lodé-
nic, v nichž se staví nové pancéřové lodi; odpo-
ledne návšťěva některé holové válečné lodi.
Praha
Terst
14
article
Dne 15. ledna dopoledne provedou se taktická
cvičení eskádry, odpoledne větší válečné ma
névry, útok torpedového loďstva atd. Dne 16
ledna opětná prohlídka loděnic, kde se staví
nový křižák a podmořské čluny, návštěva ná-
mořního musea, zkušební střelba do pancéřo-
vých desek. Dne 17. ledna odjezd z Pulje do
Rěky, kdež si delegáti prohlédnou loděnice,
v nichž se staví terpedové čluny a továrnu n
torpeda. Odtud návrat do Terstu.
V Praze, 8. ledna. (Jazyková otázk
v Dalmacii.) Záderský „Nar. List“ vzpo-
míná na slib, jejž zástupce místodržitelův, dvor
rada Tončič jménem vlády dal sněmu dalmat
skému, že do konce r. 1907 důvěrníkům všech
politických stran dalmatských bude sdělen vlád
ní plán na úpravu jazykové otázky v Dalmacii
Všechny strany zvolily tehda své důvěrníky
kteří však až do konce roku marně čekali, kdy
budou svoláni, aby vyslechli slíbený jim vládní
plán. Orgán posl. Biankina vyslovuje nyní pře-
svědčení, že poslanci zahájí nyní energickou
akci, aby přestala „zahanbující a lehkomyslná
hra“, jíž jsou již všichni sytí. Otázka jazyková
jest nyní nejdůležitější a nejnutnější dalmatská
otázka, jejíž rozřešení se nedá oddálit nějakým
ústupky a reformami hospodářskými.
Ze Záhřeba, 7. ledna. (Dojem změny
v chorvatské vládě.) Dr. Rakodezay tak
úsilně a důsledně popíral všechny zprávy o mož-
nosti brzké změny na stolci bánském, že zprávn
o Rauchově slyšení u krále a brzkém jeho jme-
nování bánem zde překvapila přes to, že Rakod-
ezayovým opravám nikdo vlastně nevěřil. Nej-
větší překvapení zpráva ta způsobila v kruhu
přátel Tomašičových, kteří se právě ustavil
jako nová vládní strana, aby podporovali dra.
doktor
Rakodezay
Rauchův
Rakod
Tomašičový
Pulje
Terst
Praha
Dalmacie
Nara
Záhřeb
15
article
Rakodezaye. Dr. Tomašič ubezpečoval své pří-
vržence do poslední chvíle, že program, jejž vy-
pracoval společně s drem. Rakodezayem, byl
Wekerlem schválen a že Rakodezay na jeho zá-
kladě bude říditi příští sněmovní volby. Ale
poněvadž strana se již ustavila, setrvá prý na
svém programu a půjde s ním také do voleb
Jest však jisto, že s radostí se přidruží k nové-
mu bánu, pokyne-li jí třebas jen maličkem.
Chorvatská koalice přijala zprávu o změně
ve vládě celkem klidně. V bar. Rauchovi ne
může viděti ovšem svého přítele, ale zatím také
ne zásadného odpůrce. Zaujme tedy prozatím
stanovisko vyčkávací, a to tím více, že prol
jmenování bar. Raucha nelze činiti oprávněných
námitek. Když byl dr. Rakodezay jmenován bá-
nem, byl tu ještě sněm, ktery stál téměř celí
proti novému bánovi a proto jeho jmenování
bylo protiústavné. Nyní sněmu není a bánem
může býti zatím kdokoli. Poměr koalice k no-
V drobném pronejit
ranní čiilo o sobě ..
.. . za 2 b
Ve flislkách na vankově;
ranní čialo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 44
Inserav v
plati se hetevě sapřed.
Předplacení a inserty plijímá zdnisl-
strace v Marianské ulici č. 3.
odpolešal
Tam nacházejí se též redakne.
Uskárna a ezpedic« „Národních Listš“.
Rukopisy se navracsjí-
vému bánu se vyjasní teprve, až vyhlásí svůj
program; do té doby koalice vyčká.
doktor
Tomašič
Wekerl
Rauch
Rakodezay
národní Listš
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 8. ledna.
Praha
18
article
Vzkřišení slovanské myšlenky v Rusku.
Carská akademie nauk v Petrohradě uotila
tylo dni památku A. S. Chomjakova, básníkaa
znamenitého slavjanofila. V petrohradských
kruzích bylo to velikým překvapením. Lidé se
tázali jeden druhého: Co pak je Akademii do
politiky? — Mysliliť, že úcta týká se předsedy
hosudarstvenné dumy. O zásluhách jeho otce
o ruskou literaturu nevěděli. Tak bylo dosud
potrohradské obecenstvo cizí slovanské myšlen-
ce, že A. S. Chomjakovu básníku padlo v jeho
očích na tíži, že byl slovanským buditelem a filo-
sofem. Nechtějíce znáti druhou jeho činnost,
neznali ani prvé, čistě literaturné.
Když i carská Akademie vzdává uznání A.
S. Chomjakovu, může to býti pokládáno za ne-
klamné znamení, že slovanská myšlenka v Ru-
sku znova se probudila a zachvacuje i ty kruhy,
které se jí dotud uzavíraly.
Jiné potěšlivé známky slovanského obratu
v Rusku je založení v Moskvě „Aksakovského
spolku“, o jehož snahách výmluvně svědčí, že
se pokřtil jménem slavného bojovníka za slo-
vanskou myšlenku I. S. Aksakova, a že „Mo-
skevské Vědomosti“ přešly v řízení A. S. Budile-
Hnul se také Slovanský spolek petrohrad-
ský, jenž bude pořádati přednášky a soustavné
referáty o věcech slovanských a činí přípravy
ke svolání všeslovanského sjezdu.
Listy levých stran se obrozenému ruchu
slovanskému posmívají, nazývajíce jej „panskou
fintou“ a „starou hračkou“. Nová doba, noví
lidé prý potřebují nových hraček. Vidno, že tyto
kruhy obrodu slovanské myšlenky neočekávaly
přes to, že si s ní samy platonicky zakoketovaly,
když se jim vidělo.
A S Chomjakov
I S Aksakův
A S Budil
Rusko
Petrohrad
Moskva
Aksakovský spolek
19
article
Vzkříšení slovanské myšlenky v Rusku je
svědectví, že především národní ruské vě-
domí znova stoupá a stupňuje se ve
vědomí slovanské. Mandžurské porážky
patřily tomu Rusku, které se buď vzdalo nebo
nevyvinulo v sobě slovanské myšlenky, násled-
kem čehož byl i nejhlubší úpadek vlastního vě-
domí ruského; bez tohoto pak vědomi nemohlo
býti nedšení válečného, ani pochopení hrozícího
nebezpečí, ani citu hanby, kterou na sebe uva-
luje tak veliký národ a stát, povolaný, tušíme,
aby všemu svělu úctu vynucoval, a nikoli aby
snášel jeho přezírání nebo soustrastné krčení
ramenou. Toto Rusko bylo od Japonců pora-
ženo, toto Rusko, zapřevší v sobě vědomi ná-
rodní, vědomi ruské i slovanské, a nemohoueí
proto míti v osudném okamžiku velkých ideálů.
Pěkně se o tomto obratu vyjadřuje petro-
hradský dopisovatel do „Varšavského Dnevníka“,
jenž píše: „Když po dvouletém sebezapomenutí
znova v nás obživla myšlenka, že jsme Rusové
a že je země, nazývající se Ruskem, ovšem bylo
přirozeno pomysliti i na Slovanstvo. Myšlenka
tato je tak krásná a poetická, že nelze nena-
dehnouti se jí. Již Puškin dal básnický výraz slo-
vanskému nadšení, a na to slovanská myšlenka
červenou nití táhla se duchovným rozvojem ru-
ského národa, a v nejlepší části ruské
společnosti vždycky byla vidna.
Neměla-li dosud praktických výsledků, není vi-
nou naší. V 70. letech ruští lidé obětovali za
tuto myšlenku nejen ohromné peníze, nýbrž i na
tisíce svých životů. Výsledky zabila naše diplo-
macie na berlínském kongresse, ale to není vina
ruského národa, nýbrž opět vína byrokracie. My-
šlenka slovanská na mnoho let byla vržena na-
zad. O posledních dvou letech raději nemluvit.
V té době ruští synové plivali na sebe, jakž by
Japonec
Rus
Puškin
Rusko
21
article
jim byla drahá slovanská myšlenka! To byl
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Světový názor panbabylonský.
Když jsem před jedenácti roky poprvé n
tomto místě a v Kvíčalovu »Českém musei filo-
logickém« upozornil na vědeckou činnost assy-
riologa H. Wineklera, tu právě mladý tento uče-
nec, teprve tehdy 34letý, vykonav řadu velice
cenných průpravných prací, chystal se k vydá-
vání samostatných Zpráv Předoasijské společ-
nosti, jimž vtiskl ihned pečeť geniálního tvůrčího
ducha svého. Jeho soukromé poměry byly tehdy
ještě sice skrovné, o čemž přesvědčil se každý.
kdož vyhledal jeho přibylek ve třetím patře pro-
stého domu v někdejší »Velelské vsi«, nyní
berlínském předměsti Deutsch-Wilmeradorfu, po-
loženém na jižní části berlínské okružní dráhy
od té doby však jest již profesorem prvé ně-
menké university, duší rychle vzmohutnělé Pře-
doasijské společnosti a redaktorem zpráv jejich.
jest akademickým učitelem, kolem něhož řadi
se značný kruh žáků, zaujímajících již i ka-
thedry universitní, jest i samostatným objevcem,
který staroorientálské vědě v Syrii a na pusti-
nách vnitra maloasijského zjednal nové netušené
prameny, a — last not least — jest i původ-
cem zajímavého poznání o světovém názoru pan-
babylonském, který jest způsobilým, aby v dů-
sledeích svých zásadně pozměnil i nazírání naše
na dějinný život nejstarších kulturních národů
světa.
Již ve svých Dějinách israelských, r. 1895
a 1900 vydaných, razil odhodlaně Winekler
dráhu novému směru v pojímání dějin starote-
stamentárních, který potkal se s tuhým odpo-
rem stoupenců tak zvaného Wellhausenova
směru. Doznávám, že i já, jakkoliv jsem byl
vždy odpůrcem směru jmenovaného, přestávaje
pouze na rozpoznávání pramenných vrslev
Kvíčalův
Wellhausenův
Sýrie
Český muzeum
DeutschWilmeradorf
23
article
částic v literatuře hebrejské, nás došlé, ale jda
ve vyvozování dějinných poznatků z nich svou
vlastní cestou, že i já přihližel jsem dlouho
skepticky k methodě Wineklerem hlásané,
ještě roku minulého, když jeden z mladšich ale
velice nadaných stoupenců Wineklerových Vilém
Erbt vydal spis »Die Hebräer« ve směru Win-
cklerových zásad, nemohl jsem potlačiti pochyb-
nosti při čtení spisu vzniklé ve svém referátě,
jejž jsem pro edinburgské The expository
Tímes napsnl.
Na dráze nastoupené Winekler setrval
pokusil se uplatniti názor svůj, podepřený hlu-
bokým elhnologickým badáním a zkušeností
samostatně v Orienté nabytou, ve dvou zvláste
důležitých publikacích, v Helmoltových Dějmnách
světových a ve třetím vydání známého Sehra
drova klinopisného komentáře ke slarému zá
konu. V době krátkého pětiletí vzbudila Winekle-
rova důvtipná theorie značnou již literaturu
směr její uplatňuje se v historiografii staroorien
tálské den za dnem, jakkoli autority světové
jako berlinský profesor E. Meyer, dosud chovají
se k ní více než skepticky.
Wineklerový
Erbt
E Meyer
Win
Helmoltový Dějmny
die Hebräer
24
article
Základem theorie Wineklerovy jest, že ba
bylonský světový názor nebo zkrátka panbabylo
nismus vznikl v Babyloně s prvými počátky
civilisace a odtud rychle rozšířil se po veške-
rém starém světě, pokud lze o něm jako o dě-
jišti historie mluviti. Klasický toho doklad shle-
dává Winekler v názorech o zvěrokruhu, na
babylonském nebi jediné vypozorovatelných, které
již byly známy za doby býka, když slunce
v jarním rovnodenní stálo ve znamení býka,
pronikly však v plném svém obsahu již pře
dobou historických dynastií až do vzdálené Číny.
ježto v Šu-kingu rozšíření příslušných vědomosti
připisuje se mythickému císaři Jao. Panbabylon-
ský názor jest tudíž původu předhistorického
podkladem jeho jest astronomie, v Babyloně
domovem jsoucí. Než s astronomií úzce souvisí
Jao
Babylón
Čína
25
article
babylonské náboženství, uctívající zjevy hvězdné.
jest tudíž základ babylonského názoru světo-
vého hvězdně-náboženský a tím vysvětluje se
i pronikavé jeho působení po všem dějišti mi
nulosti staroorientálské.
Tento světový názor podává obraz prostoru
i času, vystižený z hvězdnatého nebe. Kosmo
gonie, t. j. nauka o postupování různých světův,
a zásady kalendáře, t. j. nauka o postupu časo
vých období za sebou, znázorňují rozdělení
které vzniká ve všehomíru pohybem velikýeh
nebeských těl ve zvěrokruhu, zvláště slunce
měsíce, v další řadě Krásopaní, pak Králomoce,
Hladoleta, Dobropána, Smrtonoše, konečně vý-
chodem Síria a Oriona. Winekler vyzkouma
pravou podstatu hvězdné mythologie a shled
v ní součástky velikého názoru světového, vzniklé
v Babylonii, jakožto kolébce astronomie, odkudž
se po všem světě rozšířila.
Základní myšlenky tohoto světového názoru
jsou dle Wineklera tyto: Obraz nebe rovná se
obrazu země; vše pozemské má obdobu svou
na nebi; na nebi jest předurčeno, co na zemi
nutně státi se musí; veškero vědecké přemý
šlení jest hvězdné neb astrální (astrologické)
proto uvádějí se všechny vědy i umění (mate
matika, hudba, Pythagorova nauka o číslech,
harmonie) ve spojení s naukou o hvězdách
také dějinné události jsou dle tohoto názoru na
nebi předurčeny, astrologieky pojímány a dle
toho i ličeny. Na těchto základech spočívá po-
znávání mythologiekého neb astrálního způsobu
ličení, který, jakož soudí Winekler, tak úzce
jako síť slupňů s mapou spojen jest s déjepi
sectvím starověkým.
Sedmero hvězd, v pohybu svém lidskému
oku zřejmých, slunce, měsíc a patero oběžnie
bylo prostředníkem mezi nebem a zemi, sed-
mero tlumočníků božství. Odtud posvátný vý-
znam sedmičky jako souhrnu všech těchto hvězd
pětky jako souhrnu pěti oběžnic, k nimž řadily
Kosma
Dobropat
Orion
Pythagorův
Babylonie
26
article
se dvanácíka, počet měsíců do roka, a různé
těchto tři čísel násobeniny. S nebe přicház
lidstvu světlo nejen fysické nýbrž i duševní. N
nebeských zjevích závisí kalendář, měřič času
s nebe zjeveny člověku i zásady náboženstvl,
božstvem ustanovené, vedle náboženství i řeme-
slné umění a vědy. Veškero božské vědění jak
by bylo na hvězdném nebi napsáno. Na neb
rozeznávají se čtyři hlavní úhly, z nichž severn
jest nejvyšší a tudíž sídlem božství, každá pak
země jako obraz všehomíra v malém má rovněž
své čtyři hlavní úhly, své světové strany, svou
nejvyšší horu, spolu sídlo svého ochranného
božství, svou »horu boží«, jako Horeb v po
dání israelském, avšak i svůj střed, svou po-
sválnou řeku (Eufrat v Babylonii, Jordán v Pale
stýně, Nil v Egyptě), obraz nebeské posvátné
ťeky. Posvátná čísla 5, 7, 12, 60, 360 atd.
zračí se ve všech okolnostech životních, zvláště
v počtu kmenů. Působnost božstva na nebi má
obdobu svou na zemi, každý bůh má na nebi
svůj okres a spolu působiště (templum Staro-
italů), jehož obdobou jest na zemi určitý kraj.
Jordán
Babylonie
Pale
Nil
Egypt
27
article
Proto Jahve jest bohem Palaestiny a jako ta-
kový slove prostě »pán« (adon, bel nebo baal)
Opustí li božství zemi svou, jest talo bez pána
a proto výbojce staroorientálský hledí nejprve
zmocniti se soch božských, aby ozřejmil panství
své a svého boha. Ohlasy těchto zásad, z klíno-
nopisů mnohonásobně potvrzených, shledáváme
ve starém zákoně, v Egyptě, u Řekův a Římanů,
v novém zákoně, ba i v křesťanském středověku
Ze staroorientálistů, kteří v podstatě srov-
návají se s Wineklerem, pokud se týče baby
lonského názoru světového, dlužno jmenovat
Alfreda Jeremiasa, Ottu Webra, Leopolda Messer
sehmidta, Jindřicha Zimmerna, Bedřicha Hommla
F. V. Hilprechta, Morrisa Jastrowa, C. Niebuhra
C. Friesa, učeného semitu F. X. Kuglera, astro
nomy Ed. Nahlera a F. K. Ginzla, theology
Baentsche, Stnerka, Benzingra, Sellina, Orelli
Řekův
Říman
Jeremiasa
Ott Weber
Messer
Zimmerna
Homml
F V Hilprechta
Morriso Jastrowa
Niebuhr
Friesa
Kugler
F K Ginzl
Baentsch
Stnerka
Benzingr
Sellin
Orelli
Egypt
28
article
Lepsia, Erbta, Wünsche, Bischoffa i j. Vedl
těchto velmi zvučných jmen mužů ve světě vě-
deckém již proslulých sdružili se četní mladší
učenci, mylhologií různých národů se obírající,
ve Společnost pro srovnávací mythologii se sl-
dlem v Berlíně. Z nichž buďtež jmenováni ja-
kožto horliví stoupenci nauky o panbabylonisti-
ckém názoru světovém mylholog Jiři Siecke,
vynikající mladoiránist G. Hüsíng a sekretál
Společnosti Lessmann. Nákladem Společnosti
vydávána od r. 1907 v Lipsku zvláštní periodi-
cká sbírka, »Mythologisehe Bibliothek« nazvaná,
která spočívá vesměs na panbabylonistickém
základě.
Jest na snadě, že nová nauka nezískáví
toliko stoupenců, nýbrž i odpůrců a to mužů,
kteří v badání vědeckém zaujímají místa i nej-
přednějšl. Než okolnost tato neubírá ji nijak
váhy. Starší pěstitelé dějin staroorientálských
mají ještě v dobré paměti, jací mužově se všl
auloritou jmen a vědomosti svých brojili proti
prvým výsledkům assyriologie. Sám Alfred von
Gutschmid chopil se pera a vším důrazem své
oslňující učenosti a svého kritického genia hle-
děl prokázati, že assyriologie má výsledky pouze
zdánlivé. A dnes, když uplynulo 31 let od vy-
dání nejpřednějšího jeho kritického spisu Nene
Beiträge zur Geschichte des alten Orients, jest
assyriologie uznanou vědou, která převrátila vý-
sledky čtyřstaleté krifické práce, o bibli a kla-
siky se opírající, ba mezi jejími pěstiteli jsou
dnes mužové, kteří před třemi desitiletími byli
v protiassyriologické skepsi slavného Gutschmida
nejhorlivějšími stoupenci. Tak se mění časya
s nimi i názory vědecké. I u nás byli skepti-
kové, kteří neznajíce výsledků klinopisného
studia, vědecké práce na něm založené a limine
odmitali. Pisatel těchto řádků mluví zde z vlastní
Dr. J. V. P ráš ek.
zkušenosti.
Erbt
Wünsch
Bischoff
G Hüsíng
Lessmann
Gutschmid
Beiträge
doktor
Berlín
Lipsko
Jiř Siecke