ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce293e10-738b-11dc-9f28-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 34, person 79, org 6, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 8.
4 article
Na ranní a odpol. list, píedelšcí ken v Praze v administraci na měsín na čtvrt leta . . . . 6 K- s dvojí donšžkuu a měste ta čtvit 1ata . . . . 7 K 60k ve filislkéchi na měike . . . . . . 2 K 30h Pošiont a mělsí na čtvrt leia . . .. s dvojí zlsšlkou a mr ře na čvct ota . . . . 11. K s0 Opatřme se proti nebezpeči v čas! »Si vis pacem para bellum !« »Chcešl mír, hotuj se k válce!« Toto starořím- ské heslo dává dnes německo-centralistický tisk německému voličstvu v Čechách ke blíz kým volbám do »jubilejního, smiřova cíh sněmu království českého«. Za tím heslem konala se minulé neděle v zdejším něme- ckém kasině válečná porada vůdců všech německých stran (kromě křesťanských so- ciálů), jíž předsedal německý ministr krajan Peschka, schválně k tomu do Prahy vyslaný Nepokrytě vyzradily německé listy, oč tu šlo: »Nadchází veliký, ne-li roz- hodný boj o národní práva ve škerého německého lidu v Če- chách proti národním tužbám Čechův, vystupujícím ostřeji než kdy jindy.« Do tohoto rozhodného boje nesmějí
Pošiont Peschek Čechův Praha Čechy Chcešl mír
5 article
Němci jiti politicky roztřištění, nýbrž musí se semknouti v jeden národní bojovný šik, musí učiniti doma pořádek a sjednotiti se takřka v jedinou vůli, odhodlanou to vůli: odrazit snahy nepřátel- ské. Vůle ta má býti vyjádřena již vol- bami; strany německé mají vesměs respekto- vat samostatnost voličův a dohodnout se vespolek o kandidátech tak, aby nebylo vášni- vého brojení a sočení strany proti straně na bojištích volebních, nýbrž aby se po vol- bách všechny strany německé mohly semknouti ve sněmu v jeden válečný tém proti nám. — Odcházeje z dlouhé porady z německého kasina, pravi prý německý ministr krajan Peschka spoko- jeně: »Věc stojí dobře!« — Dohoda o rayonování mandátův a kan didátův není mezi stranami německými sice ještě hotova, ale co do věci, co do pro- gramu. za nějž budou válči proti nám, zajisté nepanuje mezi nimi dnes již žádné nejasnosti, žádný ch odchylných mínění, žádné ne určitosti, o tom jsou všechny německo centralistické strany již pevně dohodnuty.
Němec Peschek
6 article
Tak to vypadá v německém táboře v Če- chách na šest neděl před volbami. Něme již úsilovně mobilisují a dělají pořádek doma, dbajíce o to, aby z voleb vyšli naskrze sam železní válečníci, obeznalí v těžkém umění válečném, »kteří by svornou vůlí a silou do- vedli odraziti snahy a tužby Čechův v boji velikém, snad rozhodném« . .. A jak to vypadá naproti tomu dodnes u nás? O nějakém dohodování se českých národních stran dosud nepronikla na veřej nost nijaká zpráva, ale za to již usnesla se česká klerikální strana na sjezdu svých de- legátů, že o volbách sněmovních postaví samostatné kandidáty své všude, i tam, kde jim nepokyne žádné vítězství, t. j. tedy, že chce se bít se všemi ostatními stranami če- skými na potkání. Stejně již také sjezd zá- stupců strany národních sociálů postavil kandidatury své pro 35 volebních okresů českých. Strana agrárníků českých učiní prý podobně dne 19. t. m. a tolikéž strana staročeská prý chce tentokrát odvážiti se volebního boje se svými kandidáty na vlastní pěst. — Dle toho není na volební kompro- misy u nás, na rozdíl od Němců, anio těchto volbách vyhlídky, leda že by v po- slední snad chvíli ještě v samém voličstvu propuklo všeobecné a mocné hnutí, dožadu jící se ho silou veliteiskou. Než, bohu poručeno! Avšak jedno žáda a velí nepopíratelně svatá věc těžce ohroženého našeh národa, abychom do těchto voleb nešli ledabyle, bez jasné, všem společné velké myšlenky, bez jasného, všem stranám český m, a všem jich kandidátům jako voličům společného cíle a určitě vymezeného programu svého vůči nastávajícím vládou a Němci žádaným a připravovaným »jubilejním smířovačkám« na příštím sněmu českém.
Čechův Němec bůh
7 article
Každý upřímný a myslící Čech musí v tom plně dáti za pravdu dru. Josefu He- roldovi, když opětovně důtklivě volá ke všem českým stranám a ke všemu národu: »Ne- obmezujme se pouze na to, odmítat co nej- rozhodněji německé požadavky, aniž bychom přesně a určitě formulovali požadavky své. Máli býti přikročeno aspoň ke částečnému řešení otázky české, musíme vědět a mu- síme říci, co sami chceme, musí český národ vystoupit s přesně vymezenými poža- davky svými a pečovati o to, aby staly se ony podkladem veškerého jednání zákon- ného a ne pouze požadavky německé men- šiny. Krátce, nedopustíme, aby šlo jeno uspokojení požadavků německé menšiny v Če- chách, nýbrž aby šlo o vlyrovnán s českým národeml« Zmatený a zlostný křik, jaký strhl se potom v táboře německém, dokazuje nej- lépe, kterak dr. Herold tímto svým důtkli- vým napomenutím trefil do středu terče. —
Čo Josef He doktor Herold
8 article
Ano, toho jest dnes věci české svrcho- vaně a nezbytně zapotřebí, aby nevystupoval u nás jen vůdce za vůdcem a nedušoval se: »já pro svou osobu nepopustím, já chci to a to,« — avšak hned na to dokládal: »já nemluvím jménem strany své«, nýbrž proná- ším pouze své soukromé názory ... nýbrž aby došlo co možná nejdříve a rozhodně ještě před volbami k pospolitě slavné a závazné shodě všech českých Jo volebního boje jdoucích stran o tom, čeho se chtějí nezvratně do- máhat, k čemu nesvolí a v čem nepopustí, aby na ten smluvený jasně do podrobna formulovany program zavázali se pak všichni kandidáti svým voličům, tak aby národ český o volbách nastávajících jasne viděl, oč jde, co chcemu a čemu nechceme a měl vhodině volby plnou jistotu, že poslanec je h v hodině rozhodné necouvne, neza- leze a nepovolí nátiaku vládnímu stůj co stůj. Ujasněme si, oč půjde. Vlada Beckova podle vypravování německého ministra kra- jana Peschky posud není sjednocena o ná- vrzích a předlohách »vyrovnacích«, s jakými přijde na sněm mezi nás a Němce.
Vlad Beckův Peschek Němec
9 article
»Postup vlády,« pravil Excelenc Peschka Němcům, »není dosud platně stanoven. Nej- spíše budou z obou národnícl stran podány návrhy, tak že vláda obmezí se na úlohu prostředničí mezi nimi. Ujme-li se snad posléze na základě obapolných vyrovnacích operátů úlohy vůdčí, na tom nesejde.« Zmíniv se pak o vy- rovnacích návrzích dra. Herolda, shledal v nich Excelenc p. Peschka, že prý dr. Herold požaduje v nich návrat ke státnímu právu českému, i dodal: »K tomu ovšem Němci nepřivolí !« Ujistiv pak Němce, že vláda ne- bude vyjednávati snad s notábly, nýbrž to- liko s parlamentárníky obou národů, »a to (prý) s otevřeným hledím,« tak, že »baron Beck bez svolení jednoho nebo druhého národa ničeho ne- provede ve skutek,« narýsoval ně- mecký ministr program vlády takto: »Především vynasnaží se vláda, aby do- cílila opravy volebního řádua zemského zřízení v Čechách, načež pokusí se o upravení otázky jazykové a úřadnické. Posléze pak zkusí rozřešit otázku rozdělení krajského roz- hraničením okresů na německé, smí- šené a české, což jest požadavkem všech Němců. Možno, že olázka r oz- dělení krajů bude vyřízena říšskou radou (I). Praha ovšem bude uznána za kraj národně smíšený.« — — Zní to sice velmi pěkně, že svob. pán Beck nehodlá bez přivolení jednoho neb dru- hého národa ničeho provésti. Avšak nesly- šeli jsme totéž ubezpečení také od — br.
Excelenc Peschek Herold Peschek doktor Němec Beck Čechy Praha
10 article
Taaffa? Také on nechtěl své punktace, s Pl- nerem smluvené, národu našemu »vnutit«, také on pozval k vyjednávání české parla- mentníky, ale žádal pak na nich, aby svým vlivem u své strany všemožně se přičinili, by punktane ty ve sněmu též od Čechů byly přijaty a schváleny beze změny. A nebýti starých českých voleb z roku 1889, kterými lid český vyslal do sněmu 40 neoblomných mladočeský ch obranců jednoty vlasti a rovného práva české národnosti v ní: — byly by bývaly punktace již roku 1890 skutkem. Tak ale těch 40 našich nepodajných borců po tři leta — od května roku 1890 do května roku 1893 — s chrabrostí a tuhostí přímo spartanskou odolávalo a bránilo práv národa a vlasti do sil posledních, až většina staro- česká se pod údery jejich rozpadávala a rozpadla, takže posléze nebylo ve sněmu pro punktace potřebné kvalifikované většiny 182 přítomných, až tyto o thunovskou před- lohu úplně stroskotaly.
Taaff Čecho
11 article
Ano, o to se jedná, aby též nastávající volby dopadly tak, by z 97 poslanců českého národa aspoň 64 byli naprosto spo- lehlivými, na vládě neodvislý m a neoblomnými obranci jednoty vlasti a rovného práva národa našeho, tak že by za žádnou světa cenu nedali se schýliti k setrvání ve sněmu, jakmile by hrozilo věe naší národní neb jednotě vlast poškození a nebezpečí. Kdyby se však vládě podařilo o vol bách nastávajících získati jen 36 českýcl poslanců, toužicích po vyrovnání a smíru s Němci za každou cenu; jen 36 če ských poslancö, ochotných setrvati ve sněmu, i když by tam 71 Němců, 70 velkostatkářů se čtyřmi biskupy hlasovali pro vyrovnací předloby vlády, buďtežs nám sebe nepříznivější: pak je pro nás rozhodná a osudná bítva prohrána a Němci vítězoslaviti budou nad chabým, práv svých nedbalým národem českým. Nebo pak má vláda potřebu kvalifikovanou většinu 182 hlasův za účasti českých zástupcův — a celý svět řekne: »Češi svolili!«
Němec Čech
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. ledna. (Program pol ských demokratů.) V sobotu shromáždili se v Krakově zástupci všech tří politických frakcí polských, sloučených na říšské radě v de- mokratické unii, aby zaujali stanovisko k nastá- vajícím sněmovním volbám haličským. Za té příležitosti podány referáty také o jiných strán- kách veřejného života v Haliči, jakož i o parlv- mentní situaci. Referáty podávali poslanei Stwiertnia, Petelenz a Bandrowski po jich vývodech přijaty navržené jani resoluce. V nich uznává se potřeba společného postupu všech demokratických živlů a vítá se proto utvo- ření demokratické unie ve vídeňském parlament jako fakt velice významný pro budoucí rozvoj společenských a národních poměrů, odpovída- jící stanovisku, jež demokratické strany mají zaujati v politické práci. Vyslovuje se dále přá- ní, aby polská strana lidová se připojila ke kolu polskému. Otázka ruská nemá se spouštěti se zřetele a unie demokratická má se starati o brzké její rozřešení. Co do příštích voleb usne- seno utvořiti společný demokratický volební vý- bor a v novém sněmě se domáhati volební opra- vy na základě všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasování.
Bandrowski Praha Krakov Halič ření demokratický unie
13 article
V Praze, 8. ledna. (Iníormativná po- jíždka delegátů pomoři. Správa vojen- ského námořnictva pozvala, jak již známo, členy obou delegací, aby se projeli po moři a na vlastní oči shlédli nynější stav i potřeby váleč ných lodí dříve, než v delegačních schůzích za počnou opět porady o společném rozpočtu. Pr tuto pojíždku vypracován podrobný program na dobu od 13. do 17. ledna. Delegáti, kteří při budou do Terstu, ubytují se 13. lodna na lloy- dovém parníku „Thalia“, jenž dán delegátům k disposici a na němž bude několik námořních důstojníků, aby podávali delegátům potřebné informace. Dne 14. ledna bude návštěva lodé- nic, v nichž se staví nové pancéřové lodi; odpo- ledne návšťěva některé holové válečné lodi.
Praha Terst
14 article
Dne 15. ledna dopoledne provedou se taktická cvičení eskádry, odpoledne větší válečné ma névry, útok torpedového loďstva atd. Dne 16 ledna opětná prohlídka loděnic, kde se staví nový křižák a podmořské čluny, návštěva ná- mořního musea, zkušební střelba do pancéřo- vých desek. Dne 17. ledna odjezd z Pulje do Rěky, kdež si delegáti prohlédnou loděnice, v nichž se staví terpedové čluny a továrnu n torpeda. Odtud návrat do Terstu. V Praze, 8. ledna. (Jazyková otázk v Dalmacii.) Záderský „Nar. List“ vzpo- míná na slib, jejž zástupce místodržitelův, dvor rada Tončič jménem vlády dal sněmu dalmat skému, že do konce r. 1907 důvěrníkům všech politických stran dalmatských bude sdělen vlád ní plán na úpravu jazykové otázky v Dalmacii Všechny strany zvolily tehda své důvěrníky kteří však až do konce roku marně čekali, kdy budou svoláni, aby vyslechli slíbený jim vládní plán. Orgán posl. Biankina vyslovuje nyní pře- svědčení, že poslanci zahájí nyní energickou akci, aby přestala „zahanbující a lehkomyslná hra“, jíž jsou již všichni sytí. Otázka jazyková jest nyní nejdůležitější a nejnutnější dalmatská otázka, jejíž rozřešení se nedá oddálit nějakým ústupky a reformami hospodářskými. Ze Záhřeba, 7. ledna. (Dojem změny v chorvatské vládě.) Dr. Rakodezay tak úsilně a důsledně popíral všechny zprávy o mož- nosti brzké změny na stolci bánském, že zprávn o Rauchově slyšení u krále a brzkém jeho jme- nování bánem zde překvapila přes to, že Rakod- ezayovým opravám nikdo vlastně nevěřil. Nej- větší překvapení zpráva ta způsobila v kruhu přátel Tomašičových, kteří se právě ustavil jako nová vládní strana, aby podporovali dra.
doktor Rakodezay Rauchův Rakod Tomašičový Pulje Terst Praha Dalmacie Nara Záhřeb
15 article
Rakodezaye. Dr. Tomašič ubezpečoval své pří- vržence do poslední chvíle, že program, jejž vy- pracoval společně s drem. Rakodezayem, byl Wekerlem schválen a že Rakodezay na jeho zá- kladě bude říditi příští sněmovní volby. Ale poněvadž strana se již ustavila, setrvá prý na svém programu a půjde s ním také do voleb Jest však jisto, že s radostí se přidruží k nové- mu bánu, pokyne-li jí třebas jen maličkem. Chorvatská koalice přijala zprávu o změně ve vládě celkem klidně. V bar. Rauchovi ne může viděti ovšem svého přítele, ale zatím také ne zásadného odpůrce. Zaujme tedy prozatím stanovisko vyčkávací, a to tím více, že prol jmenování bar. Raucha nelze činiti oprávněných námitek. Když byl dr. Rakodezay jmenován bá- nem, byl tu ještě sněm, ktery stál téměř celí proti novému bánovi a proto jeho jmenování bylo protiústavné. Nyní sněmu není a bánem může býti zatím kdokoli. Poměr koalice k no- V drobném pronejit ranní čiilo o sobě .. .. . za 2 b Ve flislkách na vankově; ranní čialo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 44 Inserav v plati se hetevě sapřed. Předplacení a inserty plijímá zdnisl- strace v Marianské ulici č. 3. odpolešal Tam nacházejí se též redakne. Uskárna a ezpedic« „Národních Listš“. Rukopisy se navracsjí- vému bánu se vyjasní teprve, až vyhlásí svůj program; do té doby koalice vyčká.
doktor Tomašič Wekerl Rauch Rakodezay národní Listš
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 8. ledna.
Praha
18 article
Vzkřišení slovanské myšlenky v Rusku. Carská akademie nauk v Petrohradě uotila tylo dni památku A. S. Chomjakova, básníkaa znamenitého slavjanofila. V petrohradských kruzích bylo to velikým překvapením. Lidé se tázali jeden druhého: Co pak je Akademii do politiky? — Mysliliť, že úcta týká se předsedy hosudarstvenné dumy. O zásluhách jeho otce o ruskou literaturu nevěděli. Tak bylo dosud potrohradské obecenstvo cizí slovanské myšlen- ce, že A. S. Chomjakovu básníku padlo v jeho očích na tíži, že byl slovanským buditelem a filo- sofem. Nechtějíce znáti druhou jeho činnost, neznali ani prvé, čistě literaturné. Když i carská Akademie vzdává uznání A. S. Chomjakovu, může to býti pokládáno za ne- klamné znamení, že slovanská myšlenka v Ru- sku znova se probudila a zachvacuje i ty kruhy, které se jí dotud uzavíraly. Jiné potěšlivé známky slovanského obratu v Rusku je založení v Moskvě „Aksakovského spolku“, o jehož snahách výmluvně svědčí, že se pokřtil jménem slavného bojovníka za slo- vanskou myšlenku I. S. Aksakova, a že „Mo- skevské Vědomosti“ přešly v řízení A. S. Budile- Hnul se také Slovanský spolek petrohrad- ský, jenž bude pořádati přednášky a soustavné referáty o věcech slovanských a činí přípravy ke svolání všeslovanského sjezdu. Listy levých stran se obrozenému ruchu slovanskému posmívají, nazývajíce jej „panskou fintou“ a „starou hračkou“. Nová doba, noví lidé prý potřebují nových hraček. Vidno, že tyto kruhy obrodu slovanské myšlenky neočekávaly přes to, že si s ní samy platonicky zakoketovaly, když se jim vidělo.
A S Chomjakov I S Aksakův A S Budil Rusko Petrohrad Moskva Aksakovský spolek
19 article
Vzkříšení slovanské myšlenky v Rusku je svědectví, že především národní ruské vě- domí znova stoupá a stupňuje se ve vědomí slovanské. Mandžurské porážky patřily tomu Rusku, které se buď vzdalo nebo nevyvinulo v sobě slovanské myšlenky, násled- kem čehož byl i nejhlubší úpadek vlastního vě- domí ruského; bez tohoto pak vědomi nemohlo býti nedšení válečného, ani pochopení hrozícího nebezpečí, ani citu hanby, kterou na sebe uva- luje tak veliký národ a stát, povolaný, tušíme, aby všemu svělu úctu vynucoval, a nikoli aby snášel jeho přezírání nebo soustrastné krčení ramenou. Toto Rusko bylo od Japonců pora- ženo, toto Rusko, zapřevší v sobě vědomi ná- rodní, vědomi ruské i slovanské, a nemohoueí proto míti v osudném okamžiku velkých ideálů. Pěkně se o tomto obratu vyjadřuje petro- hradský dopisovatel do „Varšavského Dnevníka“, jenž píše: „Když po dvouletém sebezapomenutí znova v nás obživla myšlenka, že jsme Rusové a že je země, nazývající se Ruskem, ovšem bylo přirozeno pomysliti i na Slovanstvo. Myšlenka tato je tak krásná a poetická, že nelze nena- dehnouti se jí. Již Puškin dal básnický výraz slo- vanskému nadšení, a na to slovanská myšlenka červenou nití táhla se duchovným rozvojem ru- ského národa, a v nejlepší části ruské společnosti vždycky byla vidna. Neměla-li dosud praktických výsledků, není vi- nou naší. V 70. letech ruští lidé obětovali za tuto myšlenku nejen ohromné peníze, nýbrž i na tisíce svých životů. Výsledky zabila naše diplo- macie na berlínském kongresse, ale to není vina ruského národa, nýbrž opět vína byrokracie. My- šlenka slovanská na mnoho let byla vržena na- zad. O posledních dvou letech raději nemluvit. V té době ruští synové plivali na sebe, jakž by
Japonec Rus Puškin Rusko
21 article
jim byla drahá slovanská myšlenka! To byl
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Světový názor panbabylonský. Když jsem před jedenácti roky poprvé n tomto místě a v Kvíčalovu »Českém musei filo- logickém« upozornil na vědeckou činnost assy- riologa H. Wineklera, tu právě mladý tento uče- nec, teprve tehdy 34letý, vykonav řadu velice cenných průpravných prací, chystal se k vydá- vání samostatných Zpráv Předoasijské společ- nosti, jimž vtiskl ihned pečeť geniálního tvůrčího ducha svého. Jeho soukromé poměry byly tehdy ještě sice skrovné, o čemž přesvědčil se každý. kdož vyhledal jeho přibylek ve třetím patře pro- stého domu v někdejší »Velelské vsi«, nyní berlínském předměsti Deutsch-Wilmeradorfu, po- loženém na jižní části berlínské okružní dráhy od té doby však jest již profesorem prvé ně- menké university, duší rychle vzmohutnělé Pře- doasijské společnosti a redaktorem zpráv jejich. jest akademickým učitelem, kolem něhož řadi se značný kruh žáků, zaujímajících již i ka- thedry universitní, jest i samostatným objevcem, který staroorientálské vědě v Syrii a na pusti- nách vnitra maloasijského zjednal nové netušené prameny, a — last not least — jest i původ- cem zajímavého poznání o světovém názoru pan- babylonském, který jest způsobilým, aby v dů- sledeích svých zásadně pozměnil i nazírání naše na dějinný život nejstarších kulturních národů světa. Již ve svých Dějinách israelských, r. 1895 a 1900 vydaných, razil odhodlaně Winekler dráhu novému směru v pojímání dějin starote- stamentárních, který potkal se s tuhým odpo- rem stoupenců tak zvaného Wellhausenova směru. Doznávám, že i já, jakkoliv jsem byl vždy odpůrcem směru jmenovaného, přestávaje pouze na rozpoznávání pramenných vrslev
Kvíčalův Wellhausenův Sýrie Český muzeum DeutschWilmeradorf
23 article
částic v literatuře hebrejské, nás došlé, ale jda ve vyvozování dějinných poznatků z nich svou vlastní cestou, že i já přihližel jsem dlouho skepticky k methodě Wineklerem hlásané, ještě roku minulého, když jeden z mladšich ale velice nadaných stoupenců Wineklerových Vilém Erbt vydal spis »Die Hebräer« ve směru Win- cklerových zásad, nemohl jsem potlačiti pochyb- nosti při čtení spisu vzniklé ve svém referátě, jejž jsem pro edinburgské The expository Tímes napsnl. Na dráze nastoupené Winekler setrval pokusil se uplatniti názor svůj, podepřený hlu- bokým elhnologickým badáním a zkušeností samostatně v Orienté nabytou, ve dvou zvláste důležitých publikacích, v Helmoltových Dějmnách světových a ve třetím vydání známého Sehra drova klinopisného komentáře ke slarému zá konu. V době krátkého pětiletí vzbudila Winekle- rova důvtipná theorie značnou již literaturu směr její uplatňuje se v historiografii staroorien tálské den za dnem, jakkoli autority světové jako berlinský profesor E. Meyer, dosud chovají se k ní více než skepticky.
Wineklerový Erbt E Meyer Win Helmoltový Dějmny die Hebräer
24 article
Základem theorie Wineklerovy jest, že ba bylonský světový názor nebo zkrátka panbabylo nismus vznikl v Babyloně s prvými počátky civilisace a odtud rychle rozšířil se po veške- rém starém světě, pokud lze o něm jako o dě- jišti historie mluviti. Klasický toho doklad shle- dává Winekler v názorech o zvěrokruhu, na babylonském nebi jediné vypozorovatelných, které již byly známy za doby býka, když slunce v jarním rovnodenní stálo ve znamení býka, pronikly však v plném svém obsahu již pře dobou historických dynastií až do vzdálené Číny. ježto v Šu-kingu rozšíření příslušných vědomosti připisuje se mythickému císaři Jao. Panbabylon- ský názor jest tudíž původu předhistorického podkladem jeho jest astronomie, v Babyloně domovem jsoucí. Než s astronomií úzce souvisí
Jao Babylón Čína
25 article
babylonské náboženství, uctívající zjevy hvězdné. jest tudíž základ babylonského názoru světo- vého hvězdně-náboženský a tím vysvětluje se i pronikavé jeho působení po všem dějišti mi nulosti staroorientálské. Tento světový názor podává obraz prostoru i času, vystižený z hvězdnatého nebe. Kosmo gonie, t. j. nauka o postupování různých světův, a zásady kalendáře, t. j. nauka o postupu časo vých období za sebou, znázorňují rozdělení které vzniká ve všehomíru pohybem velikýeh nebeských těl ve zvěrokruhu, zvláště slunce měsíce, v další řadě Krásopaní, pak Králomoce, Hladoleta, Dobropána, Smrtonoše, konečně vý- chodem Síria a Oriona. Winekler vyzkouma pravou podstatu hvězdné mythologie a shled v ní součástky velikého názoru světového, vzniklé v Babylonii, jakožto kolébce astronomie, odkudž se po všem světě rozšířila. Základní myšlenky tohoto světového názoru jsou dle Wineklera tyto: Obraz nebe rovná se obrazu země; vše pozemské má obdobu svou na nebi; na nebi jest předurčeno, co na zemi nutně státi se musí; veškero vědecké přemý šlení jest hvězdné neb astrální (astrologické) proto uvádějí se všechny vědy i umění (mate matika, hudba, Pythagorova nauka o číslech, harmonie) ve spojení s naukou o hvězdách také dějinné události jsou dle tohoto názoru na nebi předurčeny, astrologieky pojímány a dle toho i ličeny. Na těchto základech spočívá po- znávání mythologiekého neb astrálního způsobu ličení, který, jakož soudí Winekler, tak úzce jako síť slupňů s mapou spojen jest s déjepi sectvím starověkým. Sedmero hvězd, v pohybu svém lidskému oku zřejmých, slunce, měsíc a patero oběžnie bylo prostředníkem mezi nebem a zemi, sed- mero tlumočníků božství. Odtud posvátný vý- znam sedmičky jako souhrnu všech těchto hvězd pětky jako souhrnu pěti oběžnic, k nimž řadily
Kosma Dobropat Orion Pythagorův Babylonie
26 article
se dvanácíka, počet měsíců do roka, a různé těchto tři čísel násobeniny. S nebe přicház lidstvu světlo nejen fysické nýbrž i duševní. N nebeských zjevích závisí kalendář, měřič času s nebe zjeveny člověku i zásady náboženstvl, božstvem ustanovené, vedle náboženství i řeme- slné umění a vědy. Veškero božské vědění jak by bylo na hvězdném nebi napsáno. Na neb rozeznávají se čtyři hlavní úhly, z nichž severn jest nejvyšší a tudíž sídlem božství, každá pak země jako obraz všehomíra v malém má rovněž své čtyři hlavní úhly, své světové strany, svou nejvyšší horu, spolu sídlo svého ochranného božství, svou »horu boží«, jako Horeb v po dání israelském, avšak i svůj střed, svou po- sválnou řeku (Eufrat v Babylonii, Jordán v Pale stýně, Nil v Egyptě), obraz nebeské posvátné ťeky. Posvátná čísla 5, 7, 12, 60, 360 atd. zračí se ve všech okolnostech životních, zvláště v počtu kmenů. Působnost božstva na nebi má obdobu svou na zemi, každý bůh má na nebi svůj okres a spolu působiště (templum Staro- italů), jehož obdobou jest na zemi určitý kraj.
Jordán Babylonie Pale Nil Egypt
27 article
Proto Jahve jest bohem Palaestiny a jako ta- kový slove prostě »pán« (adon, bel nebo baal) Opustí li božství zemi svou, jest talo bez pána a proto výbojce staroorientálský hledí nejprve zmocniti se soch božských, aby ozřejmil panství své a svého boha. Ohlasy těchto zásad, z klíno- nopisů mnohonásobně potvrzených, shledáváme ve starém zákoně, v Egyptě, u Řekův a Římanů, v novém zákoně, ba i v křesťanském středověku Ze staroorientálistů, kteří v podstatě srov- návají se s Wineklerem, pokud se týče baby lonského názoru světového, dlužno jmenovat Alfreda Jeremiasa, Ottu Webra, Leopolda Messer sehmidta, Jindřicha Zimmerna, Bedřicha Hommla F. V. Hilprechta, Morrisa Jastrowa, C. Niebuhra C. Friesa, učeného semitu F. X. Kuglera, astro nomy Ed. Nahlera a F. K. Ginzla, theology Baentsche, Stnerka, Benzingra, Sellina, Orelli
Řekův Říman Jeremiasa Ott Weber Messer Zimmerna Homml F V Hilprechta Morriso Jastrowa Niebuhr Friesa Kugler F K Ginzl Baentsch Stnerka Benzingr Sellin Orelli Egypt
28 article
Lepsia, Erbta, Wünsche, Bischoffa i j. Vedl těchto velmi zvučných jmen mužů ve světě vě- deckém již proslulých sdružili se četní mladší učenci, mylhologií různých národů se obírající, ve Společnost pro srovnávací mythologii se sl- dlem v Berlíně. Z nichž buďtež jmenováni ja- kožto horliví stoupenci nauky o panbabylonisti- ckém názoru světovém mylholog Jiři Siecke, vynikající mladoiránist G. Hüsíng a sekretál Společnosti Lessmann. Nákladem Společnosti vydávána od r. 1907 v Lipsku zvláštní periodi- cká sbírka, »Mythologisehe Bibliothek« nazvaná, která spočívá vesměs na panbabylonistickém základě. Jest na snadě, že nová nauka nezískáví toliko stoupenců, nýbrž i odpůrců a to mužů, kteří v badání vědeckém zaujímají místa i nej- přednějšl. Než okolnost tato neubírá ji nijak váhy. Starší pěstitelé dějin staroorientálských mají ještě v dobré paměti, jací mužově se všl auloritou jmen a vědomosti svých brojili proti prvým výsledkům assyriologie. Sám Alfred von Gutschmid chopil se pera a vším důrazem své oslňující učenosti a svého kritického genia hle- děl prokázati, že assyriologie má výsledky pouze zdánlivé. A dnes, když uplynulo 31 let od vy- dání nejpřednějšího jeho kritického spisu Nene Beiträge zur Geschichte des alten Orients, jest assyriologie uznanou vědou, která převrátila vý- sledky čtyřstaleté krifické práce, o bibli a kla- siky se opírající, ba mezi jejími pěstiteli jsou dnes mužové, kteří před třemi desitiletími byli v protiassyriologické skepsi slavného Gutschmida nejhorlivějšími stoupenci. Tak se mění časya s nimi i názory vědecké. I u nás byli skepti- kové, kteří neznajíce výsledků klinopisného studia, vědecké práce na něm založené a limine odmitali. Pisatel těchto řádků mluví zde z vlastní Dr. J. V. P ráš ek. zkušenosti.
Erbt Wünsch Bischoff G Hüsíng Lessmann Gutschmid Beiträge doktor Berlín Lipsko Jiř Siecke