ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ce138a20-660c-11dc-8784-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 74, place 60, work 2, org 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
22. května 1901.
4 masthead
Číslo 140.
5 article
do nich zastrčeno. Nastalo snad nějaké zkalení mezi Petrohradem a Vídní? A nastalo-li. proč? Jest příčina v Sofli či v Bělehradě ? Tento moment vyžaduje objasnění. Možná že bude obsaženo v obšírném výkladu hr. Go- luchowského. Bar. Krieghammer jakoby se omlou- val, že ještě nepožaduje mimořádného úvěru na nová děla. Ve zkouškách s nimi se prý ještě pokračuje. Omluva ta jest však zároveň ohláškou, že jakmile budou zkoušky skončeny, budou mit delegace trpký úkol uvažovati otázku, mají-l povoliti několik millionů na výzbroj armády. V proslovu prince Ferdinanda Lohkovic nalezá se pozoruhodný passus o nových ob- ehodních smlouvách, který zajisté nebyl mluven v souhlasu zahraničního úřadu. Tím více, že v trůnní řeči samé nenalezl odstavec ten ohlasu žádného. Uslyšíme asi odezvu v exposé ministrově
Lohkovic Petrohrad Vídeň Soft Bělehrad
6 article
Z Vídně, 21. května. (C.-B.)
Vídeň
7 article
O dnešním přijelí rakouské delegace u císaře měl předseda princ Lobkovic tento proslov Vaše c. k. ap. V.! Delegáti obou sněmover říšské rady zvolení ku projednání společných zále žitostí a svoláni k řádnému zasedání, předstupuj před trůn, aby, než záhájí svou činnost, vzdal svému cisaři a pánu v obvyklé věrnosti svůj loy- ální hold. Jsme přešťastni, vidouce V. V., jehož 70 narozeniny národové říše slavili loni v nejvroucnější modlitbě, v nezkaleném zdraví, nezmenšené pra covní síle. Lonský rok poskyti části naší branné moci stat nému námořnictvu příležitost, ověnčiti císařskou vlajku novou slávou a tak opět osvědčiti svou ve- likou mravní cenu. Zaznamenáváme tu hrdinné činy jednotlivců, tím důležitější a čestnější, poněvadž byly vykonány před očima a provázeny pochvalou skoro všeho vzdělaného svěla. Ve správném ocenění poměrů vláda V. V. obmezila účast mocnářství při výpravě do Číny bezpochyby potřebnou, na skrovnou miru, která srovnává se s tamějšími našimi zájmy. Kéž nyní operace ve východní Asii brzy uspokojivě skončí a úplný mír celé Evropy a zejmena naseho mocnářství zůstane nám i nadále zachován. Neru- šená, pokojná shoda se všemi mocnostmi má pro nás dvojnásobnou cenu nyní, kdy chystáme se znova upraviti poměry zahraničného obchodu, neboť kruhy našich výrobcův očekávají, že naše hospodářská si- tuace nebude tím stižena, nýbrž ve mnohém ohledu usnadněna.
Lobkovic Čína Asie Evropa Ner
8 article
Vaše Veličenstvo! Třeba politické názory růz- ných národů naší říše v mnobém ohledu daleko se rozcházely, jeden cit ovládá přece všecky věrné pod- dané V. V a tím jest láska k našemu panovnickému rodu, oddanost ke společné veliké vlasti a odhodlaná ochota hájiti její celistvosti a neodvislosti po pří- padě i statky a krví. Tento cit to býval, jenž po- bádal delegáty povolovati prostředky k zachování obraně mocnářství a přinášet oběti, které padají tím více na váhu, poněvadž břemena obyvatelstva dospěla výše, která nutně požaduje, aby jejich zá- stupci uvažovali co nejsvědomitěji věci, o nichž se bude jednati. Jame zvykli, že také vláda V. V. řídí se jasným poznáním těchto okolností a proto smím zajisté doufati, že také tentokráte bude docíleno úplné shody. S opětnou prosbou, V. V. rač přijmouti blaho- sklonně nejponíženější hold delegace říšské rady volám: Bůh žehnej, chraň a opatru, Vaše Veličenstvo Na tento proslov odpověděl císař: »S upřímným povděkem vyslechl jsem od předsedův ubezpečení vaší věrnou oddaností děkuju vám za ně co nejvřeleji. Od posledního delegačního zasedání byl jsem hluboce zarmoucen smrti svého věrného spojence, italského krále a králo v ny anglické. Se zvláštní spokojenosti mohu poukázat také tenkrát na náš stále srdečný pom ě s říšemi s námi spolčenými, a na naše dů- věrné a vesměs přátelské styky se všemi mocnostmi a shledávám v tomto potěš- ném polítickém stavu oprávněnou naději na další zachování pokoje.
Jam bůh žehnat
9 article
Čínské zmatky, loni nastalé, vyžadovaly svorného zakročení mocností k ochraně tamních zastupitelstov a příslušníkův a k obnovení spo řádaných poměrů v čínské říši. Naše účasten ství při této společné akci pohybovalo se od sa motného počátku v mezích vytčených velmocen ským postavením říše a poměrně skro- ným objemem tamějších našich zájmů. Moje vojenská správa omezila své vý daje na budoucí rok, jak předlohy dosvědčují, na to nejnutnější. Zkoušky s novými děly, jež poříditi se mají, nejsou ještě ukončeny. Bosna a Hercegovina uhradí své správní výlohy jako dosud ze svých příjmů. Důvěřuje ve vaše vlastenecké uznání. s jakým podniknete svou úlohu, přeji vašim poradám zdaru a vítám vás srdečně.« Odpověď tato byla provázena hlučnou po- chvalou. Uherská delegace byla přijata za obvyk lých obřadů o 12. hod. v poledne. Předseda hr. Szapary oslovil císaře řečí, v které holdoval mu především jmenem delegace a tlumočil nezvratnou nejuctivější oddanost k posvátné osobě mocnářově a ústavě vlasti, jejíž nejbezpečněj- ším strážcem mocnář jest. Uhry zachovávají v úctě státoprávní svazek svůj s ostatními královstvími zeměmi. Doufá, že zápletky nastavší daleko od Evropy neporuší svornost evropských mocností; neboť za- chování míru jest společným zájmém všech evrop ských států, aby pod ochranou míru každý z nic mohl se věnovati vnittnímu kulturnímu a hmotnému vývoji.
Uher Bosna a Hercegovina Evropa
10 article
Trojspolek trvající děle než dvě desetiletí, jen jest nejjistější zárukou evropského míru, tvoři zá- kladní kámen zahraniční politiky, zakořenil se Uhrách hluboce a přejeme si, aby národové v Né- mecku a Italii chovali k nám tytéž sympatie, jaké my k nim. Jiným základním kamenem naší zahraniční po litiky jest zachování statu quo na Východě, jež vy hovujíc našim zájmům zabezpečuje také dobrý po měr k sousední ruské říši. Dobrá vůle mezi oběmu těmito velmocemi jest nejbezpečnější zárukou roz- voje a rozkvětu východních států. Delegace neodepře ani příště nutných prostředků ke zdokonalení vojenského materiálu, jichž třeba k osvědčování zahraničné politiky a nespustí při tom se zřetele nesnadné hmotné poměry vlasti. Předseda skončil, svolávaje jmenem národa po- žehnání boží na mocnáře. Členové delegace provolávali »Eljen!« Císařská odpověď na tento proslov byla tatáž jako v delegaci rakouské. Námořní výbor bude míti schůzi zejtra dopoledne. Námořní správa rozdala členům výboru zprávu o zaměstnání uherského průmyslu výroby pro pořizování potřeb vojenského námoř nictva. Uherský průmysl může účastniti se jen dle toho rozvoje. Uherské loďařské podniky jsou prý vratké. Uberské uhlí neosvědčilo se. Námořní správa dala uherskému průmyslu k disposici modely a plány. Cerele. Z Vídně, 21. kvělna. Po skončené trůnní řeči měl císař roz mluvy s delegáty cistajtánskými.
Uhry Vídeň Italia
11 article
Předsedovi českého klubu dru. Paeákovi pravil: Váš postup jest rozmyslný, rozumný vlastenecký. Vykonali jste veliké dílo. Jest mi velmi dobře povědomo, s jakými obtížemi. Musím vysloviti Vám za Vaše jednání jenom pochvalu a zůstanu Vám díky zavázán. Delegát dr. Pacák: Děkuji Vašemu Veličenstvu za milostivá slova nejvyššího uznání. Nemohu však zamlčeti, že poslední politický obrat, který se stal proti nám, zůstavil v srdcích českého národa bolestný osten. Doufáme do spravedlnosti Vašeho Veličenstva, že také ná- rodním a politickým právům našim bude vy- hověno. Císař: Ano. Všechno musí přijíti časem Delegát dr. Pacák: Těšíme se, že budeme moci Vaše Veličenstvo co nejdříve v královském hlavním městě Praze uvítati. Císař: Ano. Těším se velice na Prahu. Místopředsedovi českého klubu dru. Strán- skému vyslovil císař uznání, že práce na říšské radě zase pokračuje. Delegát dr. Stránský: Ano, Vaše Veli- čenstvo. To jest sice potěšlivým zjevem, avšak obávám se, že jakmile dospějeme k řešení poli- tických otázek, které státi se může jenom na základě naprosté rovnoprávnosti, budeme zase na starém. Císař: Při těchlo otázkách dlužno po- stupovati s největší obezřelostí, ale doufám, že se to také poddá. Vůči delegátu dru. Kramářovi vyslovi císař povděk, že poslanecká sněmovna pracuje a doložil: Budete si nyní musit velmi popilit.
doktor Pacák Stránský Kramář Praha poslanecký sněmovna
12 article
Chovám pevnou naději a určité očekávání, že zákon o vodních stavbách bude úplně zkoncován v nynější kampani Potom dal si císař vyložiti delegátem drem Kramářem zásady kompromisu mezi stano- viském agrárníků a mezi stanoviskem přívrženců staveb kanálových a doložil, vyslechnuv výklad ten, že ujednaný kompromis bude ku prospěchu obou stran. Ministr president dr. K örber chtěl před- staviti dra. Herolda. Cisař mu však bráni pravě: Alc my jsme staří známl. Pak se tázal jmenovaného delegáta: By jste dlouho nemocen? Delegát dr. Herold: Ano, Vaše. Vel čenstvo. Po dvě zimy. Císař: Ale nyní se Vám již vedle lépe. Delegát dr. Herold: Díky, Vaše Vel čenstvo. Císař: Těším se již velice na Prahu. Delegát dr. Herold: Budu miti čest jako intendant Národního divadla Vaše Veličenstvo v něm pozdraviti. Císař: Národní divadlo jest velice krásné Měli jste tam teď stávku orkestru. Delegát dr. Herold: Ano, Vaše Veli- čenstvo. Ale příčina nebyla tak finanční, jako nedohodnutí s kapelníkem. Neshody jsou však všechny odklizeny a jest tam úplný pořádek. Dovoluji si zároveň podotknouti, že za příčinou návštěvy Vašeho Veličenstva v Národním di- vadle předvedeme výňatky z děl Jaroslava Vrchlického a dra. Antonína Dvořák nových to členů panské sněmovny. Císař: To jsou oba znamenití antoři Těším se na jejich díla velice. Dále pravil císař delegátu inž. Kaftanovi Vy zastupujete v poslanecké sněmovně město Prahu. Delegát Kaftan : Ano, Vaše Veličenstvo čtvrtý okres, královské Hradčany.
Herold doktor Veli Vrchlický Dvořák Ing Kaftan Praha národní divadlo panská sněmovna poslanecký sněmovna královský Hradčany
13 article
Císař: Téším se, že mohu navštívit Prahu. Delegát Kaftan: Král. hlavní městc Praha očekává vysoce oblaženo návštěvu Va- šeho Veličenstva a doufá uctivě a bezpečně, že přinése pobyt Vašeho Veličenstva královstv českému a českému národu bohaté po- žehnání. Císař: Praha zajisté v poslední dob velice vzrostla. Delegát Kaftan: Ano, Vaše Veličenstvo Praha v posledních 10 letech stala se velikou a krásnou. Císař: Jak pokračují práce přístavní a jal splavnění? Delegát Kaftan: Vaše Veličenstvo, kan- lisace Vltavy pokračuje potěšlivým a rychlým způsobem. Doufám, že ji v několika letech pro vedeme od Prahy po Mělník. Potom se připoji nahoru na projektované vládní cesty k Dunaji Císař: Praha tím velice získá. Těším se. že budu moci Prahu zase spatřiti. K dru. Žáčkovi pravil císař: Vy pořád máte ještě bouřlivé předsedání. Podivná věc, že vždycky jenom několik určitých pánů soustavně ruší jednání sněmovny. Ostatně vedete presidium velmi rozhodně. Četl jsem o tom s radostí. Jest snad důvodnou naděje, že práce poslanecké sněmovny nebudou rušeny. Tyrolsko-vlaský poslanec Delugan pravil. že Tridentsko čeká sankci svého projektu autonomního. Císař: Vím, že o tomto projektu se v Inšpruku pracuje. Hraběte Belereda se tázal císař po stav jeho otce hr. Richarda Belereda. S četnými delogáty mluvil císař o situae parlamentě, také s delegátem Pabst mannem. Shrabětem Stürgkhem a drem Bärnreitherem mluvil o pracovním pro gramu sněmovním, s drem. Lecherem o při- pravách obchodních komor pro nové obchodn smlouvy.
Kaftan Král Žáček Delugan Tridentsko Belereda Pabst Shrabět Stürgkh Bärnreither Lecher Praha Virginie Vltava Mělník Dunaj poslanecký sněmovna
14 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 21. května. (C. - B.) Výbor pro vodní dráhy rokoval zevrubně dále o vodních cestách. § 12., jenž zůstal včera neřešený a jedná o vyvlastňování, byl přijat s některými změnami p delší debatě, již zúčastnili se také ministerský před- seda dr. Körber a ministr obchodu Hned na počátku debaty posl. Bärnreithe uvažoval dopodrobna poměry vyvlastňovacího zákon železničního a vodního práva k úkolům vyvlastňován a náhrady při vodních stavhách. Zvlášť upraviti se musí interes zemědělství na pravidelném používání vody a potřeby průplavu. Řečník podal několik ná- vrhův a příslušných resolucí. Min. předseda dr. K örber dovozoval, že pro jasnost a určitost musí přidali se k § 12., že všecka rozhodnutí o stanovení a provedení projektův a p dle § 1. spadají do oboru ministerstva obchodu, jež při usnášení a rozhodování dohodne se s ostatními zúčastněnými odbory. Poslance Jaroš: Považuji za svou povinnos prohlásiti, že budu hlasovati pro návrhy dra. Bärn- roithera a to z toho důvodu, že v nich spatřuj
Körber Bärnreith doktor Jaroš Vídeň
15 article
ochranu zájmů zemědělských při stavbách kanálo- vých. Nemohu souhlasiti s návrhy řečníka přede mnou, jenž pravil, že rolnictvo bude míti příležitost při projednávání předlohy tlumočiti svá přání svými zástupci, neboť jsem přesvědčen, že přání ta po vět- šině by ve skutek uvedena nebyla, kdyby to v zá- koně samém nebylo obsaženo. Není neznámo, že rolnictvo naše s obavou hledí kanálům vstříc. Obava ta byla by sesílena, kdyby bylo nebezpečí, že ještě na pozemcích ke kanálům přiléhajících bude rolník poškozen. Nedá se upříti, že nebezpečí takové bylo by zejmena v místech, kde bude kanalisace prová- děna, kdyby se nestalo opatření, aby jednak pře- bylečné vody mohlo se užiti zemědělstvem k zavla- žování luk, jinak kdyby nebyla poskytnuta záruka že pozemky vlhké budou odvodněny. Bude-li rolnictv těchto obav v zákoně zproštěno, přispěje to k uklid- nění mysli jeho. Nemohu, než přimlouvati se za to, aby přijat byl návrh dra. Bärnreithera.
Bärnreither
16 article
Poslanec Kaftan prohlašuje, že jest srozuměn s odstavcem prvním, jak byl poslancem drem. Bärn reithrem doplněn, a praví, že podle zásad těch bylo postupováno již při vyvlastňování pro kanalisaci Vltavy a že výsledky byly uspokojivé pro obě části. Posl. dr. Kaizl přimlouvá se za to, aby do předlohy se dálo ustanovení stran intesivní ochrany zemědčiství, třeba někomu se zdálo, že jsou opatření taková samozřejmá. Alespoň se pak bude moci vzhledem na agitaci, s jisté strany vedenou, ukázati důrazně na to, že zemědělství regulacemi a kanali- sacemi neutrpí nejen ani nejmenší škody, nýbrž na- opak dozná výhod. Potom navrhuje řečník, aby v zákoně se stanovilo, že nejen při vypracování a provádění projektu, nýbrž také při provozování do- pravy na strojených cestách vodních má býti vzat zřetel na meliorace, odvodňování a zavodňování. Tolikéž žádá řečník, aby v příčině regulací řek zu- stala zachována dosavadní kompetence a v příčině kanalisačních prací aby zachován byl vliv minister- stva orby. V další řeči vyslovuje svěj povděk nad podněly sociálněpolitickými ve výboru vyslovenými a připo míná, že již r. 1892 při stavbě vídeňských komuni- kací sám tyto podněly dal, že však byly zamítnuty Řečník se přimlouvá za to, aby v zákoně stanovena byla součinnost několika inspektorů živnostenských nikoli pouze jednoho a podává dodatečný návrh tohoto smyslu: »Ke kontrole zdravotního stavu lidi zaměstnaných při stavbách vodních buďlež dosazen podle potřeby zvláštní orgánové lékařští. Přijetím sociátně politických návrhů byla vyří zena celá předloh
Kaftan Posl doktor Kaizl Vltava
17 article Školský výbor rokoval o návrzích na poří
Školský výbor rokoval o návrzích na poří zení disciplinárních pravidel pro učitel Schreiterovy a Seilzovy návrhy propadly a usne- šena zevrubná porada o návrhu posl. hr. Stürgkha upraviti disciplinární řízení učitelstva na národních a měšťanských školách rakouských určitějšími nor mami než dosud, aby bylo postaráno o objektivné a spravedlivé řešení disciplinárních případů. Po delši debatě propadl Seitzův návch, aby vyloučilo sez disciplinárního řízení mimoslnžební a zvlášť politické chování, avšak přijat 13 proti 12 hl. Pacherův doda- tek, že mimoúřadní chování se učitelů — až na jejich jednání při vykonávání práva politického — podlehá disciplinární moci.
Schreiterův Seilzův Stürgkh Seitzův Pacherův
18 article
s tvo.
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. května. (Poláci a de- legace.) Demokratičká »Nová Reforma« otiskuje »Hlas Poláka z knížectví poznaňského k Polákům balickým«, v němž se žádá, aby zástupcové Haliče po příkladu delegátů českých působili prostřednictvím hr. Goluchovského na vládu pruskou v zájmu Poláků v německé říši. Tento, pro českou delegaei lichotivý hlas je zároven bolestným steskem na nevšímavost polského kola vůči utlačovaným Polákům pruským. Pisate žaluje na kolo polské, že se nikdy ani na říšské radě, ani v delegacích neujalo energicky svých trpících bratří, ač mělo nejednou příležitost po- zvednouti svého výstražného hlasu na adresu německého spojence říše hab burské. Jak — prý — jinak chápou a plní svou povinnos poslanci čeští. Srdce se radovalo při čtení nedávně řeči posl. Kramáře v parlamentě vídeň- ském. A Poláci mají přece více důvodů, aby na obranu svých bratří vystoupili proti spojenei rakouskému, neboť Poláků je v Německu ně kolik millionů, kdežto Čechů jen několik deseti- lisíců. Ale Poláci nečiní ničeho, a proto tisk německý s nimi nepočítá, kdežto projevy po- slanců českých jsou předmětem bedlivých úvah německého časopisectva. »Ať tak, jako učiníl dr. Kramář, promluví Poláci v parlamentě — píše dále »N. R.« — zejmena v rakouské de- legaci a uvidíme, bude-li pruská vláda míti od vahu, aby dopustila, by haličti Poláci přešl v opposici proti trojspolku. Bez souhlasu Čechů, Poláků a ostatních rakouských Slovanů nemě by spolek s Rakouskem pro Němeeko nijakého smyslu ani významu.« Pisatel vyzývá pak polské členy delegace, aby aspoň tentokrát užili při- ležitosti a vykonali v delegacích svou povinnost k bratřím v Prusku. Jest prý čas, aby přestali hráti úlohu mameluků!
Polák Čecho doktor Kramář Praha Halič Německo Rakousko Prusko Slovan
20 article
V Praze, 21. května. (Hali čské vy- moženosti.) Neodvislé časopisy polské ne- přestávají vytýkati polskému kolu, že nedovedlo využiti situace a nezjednalo za nynější veliké parlamentní hospodářské akce Haliči těch výhod, na jaké má prý právo. Vídeňský dopisovate »Dzien. Polského« vypočítává tedy všechny vý hody, jichž polské kolo vymohlo letos Haliči Předně kořaleční předloha umožní zlepšení uči- telských platů a povznesení celého školství bez jakéhokoli zvýšení zemských přirážek. V roz- počtu investičním pamatováno na Halič 78 mill. korun, které po celou řadu let zabezpečí práei tislcům pracovného lidu. Lvovsko - samborská dráha, ač se bude stavěti zvláště z důvodů vo- jenských, poslouží však také kraji, bohatému lesy. Dráha lvovsko-břežanská vzbudí průmyslový ruch ve městech podél této dráhy. Pokudse týče vodních dráh, možno prý pověděti zatím jen tolik, »že v polském kole jsou s dosaženými úspěchy úplně spokojeni. Na nějaký čas musi se v té věci zachovati tajemství, ale i nejradi kálnější křídlo v polském kole pokládá vyřízení této věci za velice příznivé«. Potud »Dz. Pol.«. Posl. Merunovič v »Gaz- Narod.«, jenž má také za úkol chlácholiti ne- spokojeně živly v Haliči a líčí dosti jasnými barvami úspěchy polské v oboru staveb želez- ničních, mluví však o vodních stavbách velice zdrželivě a konči svůj dopis těmito charakteri- stickými slovy: »Konče svou zprávu o nynějším zápase o vodní dráhy, dodávám krátce,že polské kolo jest pevně odhodlán raději celou předlohu zmařiti než by dopustilo, aby se Halič stala křivdal« Tato hrozba jaksi špatně souhlasí s tajemnými úspěchy v oboru vodníeh dráh, o nichž se zmiňuje »Dz. Polský«. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. května. Přerušení styků na hranici rusko- německé.
Dz Pol Posl Praha Halič Gaza Narod
21 article
Ruské listy už loni napovídaly, že ruská vláda přestane vydávati svým poddaným pasy do Německa na krátkou lhůtu, aby tím učinila konec nedůstojnému nakládání, kterého se od let do stává ruským poddaným, chodíeím do Němec na letní práci. V Německu patrně neočekávali, že by ruská vláda skutečně toho kroku se odhodlala. jinak by se nyní nemohli tvářiti tak překvapenými. Jak píše »Berliner Tageblatt«, přerušení hra- ničných styků s Ruskem pociťuje se v Německu den ode dne tíže. Na všech přechodech roze staveny jsou ruské stráže a bdí, aby nařízení vlády bylo plněno. Také orgány horno-slezských zemědělců již naříkají, že budou míti kruté škody když nepřijdou z Ruska rolničtí dělníci. »Schle- sische Zig « zaznamenává škody na obchodě. Ve Vratislavi je řada obchodních domů, které dosud týden co týden posýlaly do Ruska zboží za 6000 až 8000 marek, kteréžto zboží odbíraly z Pruska. Horno-slezské hospodyně postrádají ruské bram- bory, zeleninu, máslo, otruby pro dobytek aj. hospodářské výrobky, které dosud do horno- slezského průmyslového revíru byly dováženy z Ruska. O náhradu ještě není postaráno. V Prusku mají z toho všeho pocit, jakoby je Rusko připravovalo na velkou celnou válku. k niž dojde, až vyprší lhůta obchodní smlouvy. Náčelník lublínského hraničného okresuse vyjádřil, že jednou z příčin ruského opatření byl haličtí židé, kteří v ruském Polsku neměl bydliště, ale od tamních svých soukmenovců do- stávali falešně pasy a s nimi v ruce obsta- rávali obchodní výměnu mezi Ruskem a Pruskem
Němec Prusek Německo Rusko Vratislav Prusko Polsko Berliner Tageblatt
22 article
Sněmovní volby ve Španělsku. Nynější liberální ministerstvo Sagastovo když povoláno bylo počátkem března pod do- jmem nepřátelských projevů protiklerikálních v čelo Španělska, rozpustilo obě sněmovny, je- likož měly tyto vělšinu konservativní. Konserva- tivní předchůdce Sagastův krátce před tím by rozpustil sněmovnu liberální a docílil novými volbami sněmovny konservativní. Liberálu Sa gastovi úkol ten stejně se podařil. Ve Španěl- sku děje se vždycky tak: vláda, jež právě za voleb jest u vosla, vítězí. Moc orgánů její a malé uvědomění a vzdělání lidu jest toho příčinou. Proto také dosákla vláda Sagastova i nedělními volbami většiny pro sněmovnu po- slaneckou a dosáhne jí také pro senát (180 mandátů), jenž volen bude v neděli 2. června.
Španěl Španělsko
23 article
Nieméně přečetná převaha oné liberální většiny dokazuje i přes ony momenty, při volbách roz- hodujícl, že ve Španělsku jest protiklerikální proud hlubší, než jeho odpůrci vylíčiti se sna- žili. Při volbách udály se na mnohých místech krvavé nepokoje, ty provázely ale volby španěl- ské vždycky, také tehdy, když nebyly před zvěsti všeobecné snad revoluce. Nebyly-li spl něhy volbami naděje republikánů a katalonistů, jest to jen díky neobyčejnému nátlaku a vo- lebním šmejdům, v nichž byl pan Sagasta,u něhož jest liberalism jen heslem a nikoli oprav- dově prováděným přesvědčením, již na sklonku let šedesátých mistrem. Socialisté neprosadili dle výsledků až posud známých žádného kan- didáta, což děkují především i rozháranosti ve vlastních řadách. Rozhodnutí o všech 432 man- dátech poslanecké sněmovny není dosud známo ale již dle výsledků došlých má vláda pro sebe ve sněmovně poslanecké 230 hlasů proti 170 jež náležejí různým stranám opposice, a to po- nejvíce konservativeům. Uvidíme, přikročí-li pan Sagasta nyní k reformám, jež sliboval — pře volbami. Nebylo by to poprvé, kdy slib svoj nesplnil. »Pruská kleptomanie. Předvčerejší sjezd německé hannoverské strány, kteráž, jak známo, domahá se obnovy hannoverské neodvislosti oproti Prusku, rozpu štěn byl policií, když jeden řečník užil výrazu »pruská kleptomanie«. Byl to dokonce chy b ny výraz, neboť Prusko při zabírání zemí cizíeh neřídilo se jistě bezděčnou chorobnu vášní, ný brž sobectvím vědomým a dobře promyšleným plánem.
Sagasta Španělsko Prusko poslanecký sněmovna
24 article Symptomatické přání.
Symptomatické přání. »Kölnische Ztg.« posuzujíc nepoměr, jakýž dle její výpočtů jeví prý se v obapolné vo- jenské síle na rusko německé hranici, žádá, aby zřízen byl nový armádní sbor, jenž by se rozložil v prostoře mozi Allensteinem- Lykem a ruskou hranicí. Porýnský list prozrazuje tu prostě, jaký jest rub té mince přátelství, kterouž Vilém II. Rusku podává neustále v řečech svých. Panamerický sjezd setkává se dnes s četnými již překážkami různicemi. Republika Peru prohlásila předem, že odmítá účastenství, má-li se smírčí soud tý- kati jen věcí budoucích. Chtělať by, aby jí do- pomohl k starým její nárokům v příčině úpravy hranic oproti republikám sousedním. Tomu ale vzpírá se republika Chile, jež by mohla vý- rokem smírčího soudu v tě věci jen utrpěti. Z to Bolivie i Argentina postavily se na stanovisko peruvanské. Možná, že pro tyto různice paname- rický sjezd mine se ještě tentokráte svého cíle. Francouzský protektorát nad kato líky čínskými a Vatikán. Vatikán vstoupil ve vyjednávání s Franci za účelem zjištění odškodného, jehož byse domahati měly veškeré katolické missie v Číně. Apoštolský delegát monsignore Fevrie dostal příkaz, aby v té věci zjednal úmluvu také s německými katolickými mis- siemi v Číně, aby německá diplomacie vlastním vyřízením věci té nerušila protektorát- ních práv Francie nad všemi katoliky čínskými Vatikán postavil se tedy tuto zjevně opět n stranu Francie proti známým diplematickým zá luskům německým.
Ruska Vilém II Allenstein Lyko Rusko Chile Bolívie Argentina Vatikán Čína Francie Kölnische Ztg
25 article Slezský večer,
Slezský večer, pořádaný včerejšího večera slezskými akademiky v Měšťanské besedě za protektorátu Ústředního spolku českých žen v Praze, representoval se v pravdě důstojně, provázen zdarem hmotným i morálním. Ve dvoraně besední sešla se vlastenecká společnost, četně zastoupená damským světem a studentstvem, aby dala tak výraz svých sympatií Slezsku a pro- jevila souhlas s českými akcemi, podniknutými n záchranu ohrožené sesterské země. Program zahiá jen šťastně voleným mužským sborem pěvockým »Hymnou slezskou«, načež náměstek starosty měst pražských p. dr. Vojtěch Frič zahájil srdečnou řečí jménem praesidia městské rady král. hlav. města Prahy slav- nosiní večírek: »Jsa zmocněn městskou radou, abych zahájil dnešní slavnostní večer, činím tak s potěžením, obzvláště proto, že dnešní veřer má buditi zájem české společnosti k lidu ve Slezsku, k lidu bratr- skému, jehož zájmy leží nám na srdci, neboť jsou i zájmy našimi. Běžít o větev národa slovanského, o jejíž zníčení usilují snahy germanisační. Má-li v boji národnostním slovo »udržení držuvy« vý- znamu, jest to ve Slezsku « Rečník vzpomíná na to stručně dějin slezských, příkoří na Slezsku spáchaných, poukazuje na útisky nejnovější a na volání slezských menšin za podání ruky ochranné v boji za svatá práva. »Dnes žaluje nám Slezsko na poměry žalostné, pod nimiž úpía žádá od nás Čechů, abychom jich neopouštěli. Chceme bratrskou pomocí přijíti jim vstříc a neopustíme jich v práci na ochranu národnosti a svobody. Dnešní večer, pořádaný studujícími, kteří vyšli z gymnasia opavského a znají dobře poměry domácí, má býti manifestací českého smýšlení o Slezsku. Přeji akade- mikům slezským, aby snahy jejich dodělaly se hoj- ného zdaru a přináším jim pozdrav král. města Prahy.« Dlouhotrvající souhlas provázel slova pana ná- městka.
doktor Frič Čecho Praha Slezsko
26 article
Potom ujala se za Ústřední spolek českých žen slova spisovatelka paní Pavla Maternová, která v poetické, vlasteneckým duchem prodchnuté řeči mluvila od srdce k srdei. Z duchaplné řeči její, provázené místy sou- hlasem, vyjímáme jen nejvýznačnější body. Při- rovnavší Čechy. Moravu a Slezsko ke třem sestrám slavné matky, líčila jich rozejití se do různých krajů. při kterém však uhoda a vědomí společného původu nevymizela. V dobách zlých vzájemně se sestry pod- porovaly: časem však bylo i jich přátelství zkaleno. Okamžiků těch využitkoval zlý nepřítel, jenž násilím vkrádal se do jich území a zde loupil duše přemá- haných, sáhal po samém jich srdci, zahlazuje v něm cit a vědomí společného původu. Učil je opouštěti libý jazyk oteův a matek a v zápětí přimykati se k mluvě a smýšlení mocného kmene nepřítelova, učil je pohrdati vlastní národností. Nepřitelem tím úskočným byla germanisace. Potüchla láska seslerská a místo ní zaseto símě nedůvěry, chladnosti a cizoty. Marně volá česká sestra slezskou sourodkyni za J- seníky a Karpaty .. Takový obraz rozvinul se nám před očima ve dnech právě minulých řadou přednášek o Slezsku. Než není vše ztraceno. — »Z raky pilné naděje kmitne.« Ruce ty zvedají se ve Slezsku a v mladých synech jeho, zvedají se i u nás, nabízejíce se na Opavě, Olší a Ostravici ku pomoci. Zavzněl tvůj vo- lající hlas, mládeži slezská, a nebude hlasem volají- cího na poušti. Prochvěl nejdříve nás ženy a n appell váš zahájily jsme sbírky v Ústředním spolku svém s heslem, na slezskou »Vesnu«, na vaše školství.
Pavel Maternová Čechy Morava Slezsko Opava Ostravice
27 article
Řečnice uvádí dojemné doklady vlastenecké obě- tavosti z vrstev nejchudších, z měst zapomenutých a volá ke všem Čechům: »Nechtějte scházeti při tomto díle národní svépomoci, národní povinnosti a ctil« — Výslovně žalováno na nedávné schůzi žen a dívek slezských v Místku, kterak Němci přinášei! svému germanisačnímu úsilí veliké oběti, aniž u nás hne se snaha k podobným obětem. A přece bez obětí není zdaru, není vítězství. V tomto okamžiku zdá se nám všem, kdož hledíme v blízkou i vzdálenější bu- doucnost, že nesmíme otáleti s pomocí svojí Slezsku. nemá-li nám tíše, takřka nepozorovaně, odumříli ná- rodnost tam za dvojími horami. Nejsou jen Molvice, není jen Svidnice hřebem do rakve národnosti naší ve Slezsku vbíjeným; celým těžkým víkem, jež již v tichosti na rakev tu s spouští, jest tlak poměrů, tlak. kapitálu, uměle vná- šená převaha oné — prý zářící — lidu našemu ve Slezsku však hromničkou ku pokojnějšímu umírání rozsvícené — německé kultury. Braňme se ze všech sil, pokud je čas! Především vědomí jednotnosti ná- rodní musí v nás ožiti, máli činnost naše pro Sler- sko býti pronikavá a vytrvalá. Nejste to vy, nějaký zvláštní, od nás různý rod tam ve Slezsku, jsme to my, národ český, synové prantce Čecha a dcery Libušiny; jest na silnějších proudech téhož duchaa jazyka v království českém, aby osvěžily a posilnily klesající sestry a bratry. Neřeknou-li vám to, mlá- deží slezská, ti, kdo vás dnes vychovávají a dávají duchu vašemu svůj směr, neřeknou-li vám to všichni vaši universitní professoři, co jest vaší nejsvětější povinností, pak učte se tomu od nepřítele, žida, Němce, učte se tomu od silnějšího hratra Poláka, jak ten pracuje všude nejen pro své ideální cíle, ale i pro praktické své zájmy.
Čecho Němec Libušin Polák slezský v Místek Molvice Slezsko
28 article
Jako Polák z království — vlastně pod carstvím — tak i Polák z obou císařství, byť sotva dýchal směl, ví přece, že jest Polákem. Nevzdá se své ná- rodnosti, matka polská neučí děti jínému jazyku, neš po polsky. Od Poláka učte se Češky slezské! O nich učme se i my ostatní Češky, chceme-li pomá- hati sestrám za hranicemi. I v nejbližší své české rodině tak mnoho máme doháněti do ideálu ryzí Cešky, Slovanky. Ústřední spolek českých žen příjal věc slezskou ve svou ochranu a nebude mu heslo práce nikdy prázdným zvukem, žádná práce ob- tížnou. Avšak i vy, kteří ku pomoci volali jste nás, ko- nejte doma mezi svými s láskou synovské svoje dílo a povinnost k vlasti. Vy, mladá slezská intelligence, přinášíte domů mocný a přímý vliv na své matky, sestry, družky, na příští své ženy. Víte, jak mladí vlastenci hledali sobě mladé vlastenky v letech třicá- tých a čtyřicátých na českých besedách. Rozlétněte se do všech končin své vlasti o prázdninách, pořá- dejte schůze pro lid, dělnictvo, pořádejte představení z dějin vlasteneckých — vše pod praporem ducha jazyka českého. Rozhoďte českou knihu, ale dobrou českou knihu, naši Němcovou, Světlou, Podlipskou, Třebín ského, Jiráska, Čecha, Nerudu, Holečka, půjčujte ji a doneste lidu svěmu až na stůl a do ruky a pak za pět, deset let porovnejte výsledky své práce s čin- ností dosavadní. Dobře jste pojali, že od ženy musíte počínat, neboť ze ženy vychází národ, budouci pokolení.
Polák Češka slezský Slovanka Němcová Jirásek Čecho Neruda Holeček Třebín
29 article
Vzdělávejte již nyní ženu slezskou, aby posllal děti své do českých škol a nehnala je z netečnosti a neuvědomění do spárů germanisačních. Učte čísti ženu slezskou v posvátné tradici dějin, aby poznala sílu svého jádra, vzněcujte doutnající dosud jiskru v jejich ňadrech, aby roznítila světlo a teplo v životě rodinném. I my jsme musíli tak začíti, písní lidu, pohád- kou babičky, naivní divadelní hrou, prostinkou poesií. Tuto drobnou práci národní, práci v rodinácha vsích rozdělte mezi sebou, odchovanci našich škol ženy vaše nechť jsou apoštolkami žen prostších, lidovýchl Ano, buďte všichni onu sestru slezskou z osudné její ztrnulosti, z ochromení údů a zledovatění srdce jejího. Snad přece ještě se najde pohádka dobré staruchy mluvící neodolatelným kouzlem národní poesie k choré duši, snad ještě přece odněkud zazní sladkozvuká píseň, jež zvonila jí v jejím dětství. Snad vzpamatuje se nejmladší ze tří sester jich voláním: pojď s námi, neboť jedno jsme a jeden jest náš cíll Po skončených těchto slovech zaburácela dvo- ranou bouře potlesku a vlastenecké paní blahopřáno se všech stran slovy nejupřímnějšími. Děkovnou řečl za akademiky slezské, kterou pronesl p. Pešek, uzavřena první část večera a přikročeno k programu hudebnímu, pěveckému a recifačnímu. Akademický pěvecký kroužek řízením p. JUC. Fr. J. Khodla před- nesl Vendlerův sbor: »Věrná mílá«. Malátovy ná- rodní písně česko-slovanské »Vždyckys mně, mě- síčku svítíval« a »Holka modrooká« a skladbu Fr
Pešek František J Khodl Vendlerův Malátův Holk
30 title
Khodla »Jsem dítě zlaté, poutník bludný na .s Všechny