2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. května 1901.
5
article
do nich zastrčeno. Nastalo snad nějaké
zkalení mezi Petrohradem a Vídní? A nastalo-li.
proč? Jest příčina v Sofli či v Bělehradě ?
Tento moment vyžaduje objasnění. Možná
že bude obsaženo v obšírném výkladu hr. Go-
luchowského.
Bar. Krieghammer jakoby se omlou-
val, že ještě nepožaduje mimořádného úvěru na
nová děla. Ve zkouškách s nimi se prý ještě
pokračuje. Omluva ta jest však zároveň ohláškou,
že jakmile budou zkoušky skončeny, budou mit
delegace trpký úkol uvažovati otázku, mají-l
povoliti několik millionů na výzbroj armády.
V proslovu prince Ferdinanda Lohkovic
nalezá se pozoruhodný passus o nových ob-
ehodních smlouvách, který zajisté nebyl mluven
v souhlasu zahraničního úřadu. Tím více, že
v trůnní řeči samé nenalezl odstavec ten ohlasu
žádného. Uslyšíme asi odezvu v exposé ministrově
Lohkovic
Petrohrad
Vídeň
Soft
Bělehrad
6
article
Z Vídně, 21. května. (C.-B.)
Vídeň
7
article
O dnešním přijelí
rakouské delegace
u císaře měl předseda princ Lobkovic tento
proslov
Vaše c. k. ap. V.! Delegáti obou sněmover
říšské rady zvolení ku projednání společných zále
žitostí a svoláni k řádnému zasedání, předstupuj
před trůn, aby, než záhájí svou činnost, vzdal
svému cisaři a pánu v obvyklé věrnosti svůj loy-
ální hold. Jsme přešťastni, vidouce V. V., jehož 70
narozeniny národové říše slavili loni v nejvroucnější
modlitbě, v nezkaleném zdraví, nezmenšené pra
covní síle.
Lonský rok poskyti části naší branné moci stat
nému námořnictvu příležitost, ověnčiti císařskou
vlajku novou slávou a tak opět osvědčiti svou ve-
likou mravní cenu. Zaznamenáváme tu hrdinné činy
jednotlivců, tím důležitější a čestnější, poněvadž
byly vykonány před očima a provázeny pochvalou
skoro všeho vzdělaného svěla. Ve správném ocenění
poměrů vláda V. V. obmezila účast mocnářství při
výpravě do Číny bezpochyby potřebnou, na skrovnou
miru, která srovnává se s tamějšími našimi zájmy.
Kéž nyní operace ve východní Asii brzy uspokojivě
skončí a úplný mír celé Evropy a zejmena naseho
mocnářství zůstane nám i nadále zachován. Neru-
šená, pokojná shoda se všemi mocnostmi má pro
nás dvojnásobnou cenu nyní, kdy chystáme se znova
upraviti poměry zahraničného obchodu, neboť kruhy
našich výrobcův očekávají, že naše hospodářská si-
tuace nebude tím stižena, nýbrž ve mnohém ohledu
usnadněna.
Lobkovic
Čína
Asie
Evropa
Ner
8
article
Vaše Veličenstvo! Třeba politické názory růz-
ných národů naší říše v mnobém ohledu daleko se
rozcházely, jeden cit ovládá přece všecky věrné pod-
dané V. V a tím jest láska k našemu panovnickému
rodu, oddanost ke společné veliké vlasti a odhodlaná
ochota hájiti její celistvosti a neodvislosti po pří-
padě i statky a krví. Tento cit to býval, jenž po-
bádal delegáty povolovati prostředky k zachování
obraně mocnářství a přinášet oběti, které padají
tím více na váhu, poněvadž břemena obyvatelstva
dospěla výše, která nutně požaduje, aby jejich zá-
stupci uvažovali co nejsvědomitěji věci, o nichž se
bude jednati. Jame zvykli, že také vláda V. V. řídí
se jasným poznáním těchto okolností a proto smím
zajisté doufati, že také tentokráte bude docíleno
úplné shody.
S opětnou prosbou, V. V. rač přijmouti blaho-
sklonně nejponíženější hold delegace říšské rady
volám: Bůh žehnej, chraň a opatru, Vaše Veličenstvo
Na tento proslov odpověděl císař:
»S upřímným povděkem vyslechl jsem od
předsedův ubezpečení vaší věrnou oddaností
děkuju vám za ně co nejvřeleji.
Od posledního delegačního zasedání byl
jsem hluboce zarmoucen smrti svého věrného
spojence, italského krále a králo v ny
anglické.
Se zvláštní spokojenosti mohu poukázat
také tenkrát na náš stále srdečný pom ě
s říšemi s námi spolčenými, a na naše dů-
věrné a vesměs přátelské styky se
všemi mocnostmi a shledávám v tomto potěš-
ném polítickém stavu oprávněnou naději na další
zachování pokoje.
Jam
bůh žehnat
9
article
Čínské zmatky, loni nastalé, vyžadovaly
svorného zakročení mocností k ochraně tamních
zastupitelstov a příslušníkův a k obnovení spo
řádaných poměrů v čínské říši. Naše účasten
ství při této společné akci pohybovalo se od sa
motného počátku v mezích vytčených velmocen
ským postavením říše a poměrně skro-
ným objemem tamějších našich zájmů.
Moje vojenská správa omezila své vý
daje na budoucí rok, jak předlohy dosvědčují,
na to nejnutnější. Zkoušky s novými děly,
jež poříditi se mají, nejsou ještě ukončeny.
Bosna a Hercegovina uhradí své
správní výlohy jako dosud ze svých příjmů.
Důvěřuje ve vaše vlastenecké uznání.
s jakým podniknete svou úlohu, přeji vašim
poradám zdaru a vítám vás srdečně.«
Odpověď tato byla provázena hlučnou po-
chvalou.
Uherská delegace byla přijata za obvyk
lých obřadů o 12. hod. v poledne.
Předseda hr. Szapary oslovil císaře řečí, v
které holdoval mu především jmenem delegace a
tlumočil nezvratnou nejuctivější oddanost k posvátné
osobě mocnářově a ústavě vlasti, jejíž nejbezpečněj-
ším strážcem mocnář jest. Uhry zachovávají v úctě
státoprávní svazek svůj s ostatními královstvími
zeměmi.
Doufá, že zápletky nastavší daleko od Evropy
neporuší svornost evropských mocností; neboť za-
chování míru jest společným zájmém všech evrop
ských států, aby pod ochranou míru každý z nic
mohl se věnovati vnittnímu kulturnímu a hmotnému
vývoji.
Uher
Bosna a Hercegovina
Evropa
10
article
Trojspolek trvající děle než dvě desetiletí, jen
jest nejjistější zárukou evropského míru, tvoři zá-
kladní kámen zahraniční politiky, zakořenil se
Uhrách hluboce a přejeme si, aby národové v Né-
mecku a Italii chovali k nám tytéž sympatie, jaké
my k nim.
Jiným základním kamenem naší zahraniční po
litiky jest zachování statu quo na Východě, jež vy
hovujíc našim zájmům zabezpečuje také dobrý po
měr k sousední ruské říši. Dobrá vůle mezi oběmu
těmito velmocemi jest nejbezpečnější zárukou roz-
voje a rozkvětu východních států.
Delegace neodepře ani příště nutných prostředků
ke zdokonalení vojenského materiálu, jichž třeba
k osvědčování zahraničné politiky a nespustí při tom
se zřetele nesnadné hmotné poměry vlasti.
Předseda skončil, svolávaje jmenem národa po-
žehnání boží na mocnáře.
Členové delegace provolávali »Eljen!«
Císařská odpověď na tento proslov byla tatáž
jako v delegaci rakouské.
Námořní výbor bude míti schůzi zejtra
dopoledne. Námořní správa rozdala členům výboru
zprávu o zaměstnání uherského průmyslu
výroby pro pořizování potřeb vojenského námoř
nictva. Uherský průmysl může účastniti se jen dle
toho rozvoje. Uherské loďařské podniky jsou prý
vratké. Uberské uhlí neosvědčilo se. Námořní správa
dala uherskému průmyslu k disposici modely a plány.
Cerele.
Z Vídně, 21. kvělna.
Po skončené trůnní řeči měl císař roz
mluvy s delegáty cistajtánskými.
Uhry
Vídeň
Italia
11
article
Předsedovi českého klubu dru. Paeákovi
pravil: Váš postup jest rozmyslný, rozumný
vlastenecký. Vykonali jste veliké dílo. Jest mi
velmi dobře povědomo, s jakými obtížemi.
Musím vysloviti Vám za Vaše jednání jenom
pochvalu a zůstanu Vám díky zavázán.
Delegát dr. Pacák: Děkuji Vašemu
Veličenstvu za milostivá slova nejvyššího uznání.
Nemohu však zamlčeti, že poslední politický
obrat, který se stal proti nám, zůstavil v srdcích
českého národa bolestný osten. Doufáme do
spravedlnosti Vašeho Veličenstva, že také ná-
rodním a politickým právům našim bude vy-
hověno.
Císař: Ano. Všechno musí přijíti časem
Delegát dr. Pacák: Těšíme se, že budeme
moci Vaše Veličenstvo co nejdříve v královském
hlavním městě Praze uvítati.
Císař: Ano. Těším se velice na Prahu.
Místopředsedovi českého klubu dru. Strán-
skému vyslovil císař uznání, že práce na říšské
radě zase pokračuje.
Delegát dr. Stránský: Ano, Vaše Veli-
čenstvo. To jest sice potěšlivým zjevem, avšak
obávám se, že jakmile dospějeme k řešení poli-
tických otázek, které státi se může jenom na
základě naprosté rovnoprávnosti, budeme zase
na starém.
Císař: Při těchlo otázkách dlužno po-
stupovati s největší obezřelostí, ale doufám, že
se to také poddá.
Vůči delegátu dru. Kramářovi vyslovi
císař povděk, že poslanecká sněmovna pracuje
a doložil: Budete si nyní musit velmi popilit.
doktor
Pacák
Stránský
Kramář
Praha
poslanecký sněmovna
12
article
Chovám pevnou naději a určité očekávání, že
zákon o vodních stavbách bude úplně zkoncován
v nynější kampani
Potom dal si císař vyložiti delegátem drem
Kramářem zásady kompromisu mezi stano-
viském agrárníků a mezi stanoviskem přívrženců
staveb kanálových a doložil, vyslechnuv výklad
ten, že ujednaný kompromis bude ku prospěchu
obou stran.
Ministr president dr. K örber chtěl před-
staviti dra. Herolda. Cisař mu však bráni
pravě: Alc my jsme staří známl.
Pak se tázal jmenovaného delegáta: By
jste dlouho nemocen?
Delegát dr. Herold: Ano, Vaše. Vel
čenstvo. Po dvě zimy.
Císař: Ale nyní se Vám již vedle lépe.
Delegát dr. Herold: Díky, Vaše Vel
čenstvo.
Císař: Těším se již velice na Prahu.
Delegát dr. Herold: Budu miti čest jako
intendant Národního divadla Vaše Veličenstvo
v něm pozdraviti.
Císař: Národní divadlo jest velice krásné
Měli jste tam teď stávku orkestru.
Delegát dr. Herold: Ano, Vaše Veli-
čenstvo. Ale příčina nebyla tak finanční, jako
nedohodnutí s kapelníkem. Neshody jsou však
všechny odklizeny a jest tam úplný pořádek.
Dovoluji si zároveň podotknouti, že za příčinou
návštěvy Vašeho Veličenstva v Národním di-
vadle předvedeme výňatky z děl Jaroslava
Vrchlického a dra. Antonína Dvořák
nových to členů panské sněmovny.
Císař: To jsou oba znamenití antoři
Těším se na jejich díla velice.
Dále pravil císař delegátu inž. Kaftanovi
Vy zastupujete v poslanecké sněmovně město
Prahu.
Delegát Kaftan : Ano, Vaše Veličenstvo
čtvrtý okres, královské Hradčany.
Herold
doktor
Veli
Vrchlický
Dvořák
Ing
Kaftan
Praha
národní divadlo
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
královský Hradčany
13
article
Císař: Téším se, že mohu navštívit
Prahu.
Delegát Kaftan: Král. hlavní městc
Praha očekává vysoce oblaženo návštěvu Va-
šeho Veličenstva a doufá uctivě a bezpečně, že
přinése pobyt Vašeho Veličenstva královstv
českému a českému národu bohaté po-
žehnání.
Císař: Praha zajisté v poslední dob
velice vzrostla.
Delegát Kaftan: Ano, Vaše Veličenstvo
Praha v posledních 10 letech stala se velikou
a krásnou.
Císař: Jak pokračují práce přístavní a jal
splavnění?
Delegát Kaftan: Vaše Veličenstvo, kan-
lisace Vltavy pokračuje potěšlivým a rychlým
způsobem. Doufám, že ji v několika letech pro
vedeme od Prahy po Mělník. Potom se připoji
nahoru na projektované vládní cesty k Dunaji
Císař: Praha tím velice získá. Těším se.
že budu moci Prahu zase spatřiti.
K dru. Žáčkovi pravil císař: Vy pořád
máte ještě bouřlivé předsedání. Podivná věc, že
vždycky jenom několik určitých pánů soustavně
ruší jednání sněmovny. Ostatně vedete presidium
velmi rozhodně. Četl jsem o tom s radostí. Jest
snad důvodnou naděje, že práce poslanecké
sněmovny nebudou rušeny.
Tyrolsko-vlaský poslanec Delugan pravil.
že Tridentsko čeká sankci svého projektu
autonomního.
Císař: Vím, že o tomto projektu se
v Inšpruku pracuje.
Hraběte Belereda se tázal císař po stav
jeho otce hr. Richarda Belereda.
S četnými delogáty mluvil císař o situae
parlamentě, také s delegátem Pabst
mannem. Shrabětem Stürgkhem a drem
Bärnreitherem mluvil o pracovním pro
gramu sněmovním, s drem. Lecherem o při-
pravách obchodních komor pro nové obchodn
smlouvy.
Kaftan
Král
Žáček
Delugan
Tridentsko
Belereda
Pabst
Shrabět Stürgkh
Bärnreither
Lecher
Praha
Virginie
Vltava
Mělník
Dunaj
poslanecký sněmovna
14
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 21. května. (C. - B.)
Výbor pro vodní dráhy rokoval zevrubně
dále o vodních cestách.
§ 12., jenž zůstal včera neřešený a jedná
o vyvlastňování, byl přijat s některými změnami p
delší debatě, již zúčastnili se také ministerský před-
seda dr. Körber a ministr obchodu
Hned na počátku debaty posl. Bärnreithe
uvažoval dopodrobna poměry vyvlastňovacího zákon
železničního a vodního práva k úkolům vyvlastňován
a náhrady při vodních stavhách. Zvlášť upraviti se
musí interes zemědělství na pravidelném používání
vody a potřeby průplavu. Řečník podal několik ná-
vrhův a příslušných resolucí.
Min. předseda dr. K örber dovozoval, že pro
jasnost a určitost musí přidali se k § 12., že všecka
rozhodnutí o stanovení a provedení projektův a p
dle § 1. spadají do oboru ministerstva obchodu, jež
při usnášení a rozhodování dohodne se s ostatními
zúčastněnými odbory.
Poslance Jaroš: Považuji za svou povinnos
prohlásiti, že budu hlasovati pro návrhy dra. Bärn-
roithera a to z toho důvodu, že v nich spatřuj
Körber
Bärnreith
doktor
Jaroš
Vídeň
15
article
ochranu zájmů zemědělských při stavbách kanálo-
vých. Nemohu souhlasiti s návrhy řečníka přede
mnou, jenž pravil, že rolnictvo bude míti příležitost
při projednávání předlohy tlumočiti svá přání svými
zástupci, neboť jsem přesvědčen, že přání ta po vět-
šině by ve skutek uvedena nebyla, kdyby to v zá-
koně samém nebylo obsaženo. Není neznámo, že
rolnictvo naše s obavou hledí kanálům vstříc. Obava
ta byla by sesílena, kdyby bylo nebezpečí, že ještě
na pozemcích ke kanálům přiléhajících bude rolník
poškozen. Nedá se upříti, že nebezpečí takové bylo
by zejmena v místech, kde bude kanalisace prová-
děna, kdyby se nestalo opatření, aby jednak pře-
bylečné vody mohlo se užiti zemědělstvem k zavla-
žování luk, jinak kdyby nebyla poskytnuta záruka
že pozemky vlhké budou odvodněny. Bude-li rolnictv
těchto obav v zákoně zproštěno, přispěje to k uklid-
nění mysli jeho. Nemohu, než přimlouvati se za to,
aby přijat byl návrh dra. Bärnreithera.
Bärnreither
16
article
Poslanec Kaftan prohlašuje, že jest srozuměn
s odstavcem prvním, jak byl poslancem drem. Bärn
reithrem doplněn, a praví, že podle zásad těch bylo
postupováno již při vyvlastňování pro kanalisaci
Vltavy a že výsledky byly uspokojivé pro obě části.
Posl. dr. Kaizl přimlouvá se za to, aby do
předlohy se dálo ustanovení stran intesivní ochrany
zemědčiství, třeba někomu se zdálo, že jsou opatření
taková samozřejmá. Alespoň se pak bude moci
vzhledem na agitaci, s jisté strany vedenou, ukázati
důrazně na to, že zemědělství regulacemi a kanali-
sacemi neutrpí nejen ani nejmenší škody, nýbrž na-
opak dozná výhod. Potom navrhuje řečník, aby
v zákoně se stanovilo, že nejen při vypracování a
provádění projektu, nýbrž také při provozování do-
pravy na strojených cestách vodních má býti vzat
zřetel na meliorace, odvodňování a zavodňování.
Tolikéž žádá řečník, aby v příčině regulací řek zu-
stala zachována dosavadní kompetence a v příčině
kanalisačních prací aby zachován byl vliv minister-
stva orby.
V další řeči vyslovuje svěj povděk nad podněly
sociálněpolitickými ve výboru vyslovenými a připo
míná, že již r. 1892 při stavbě vídeňských komuni-
kací sám tyto podněly dal, že však byly zamítnuty
Řečník se přimlouvá za to, aby v zákoně stanovena
byla součinnost několika inspektorů živnostenských
nikoli pouze jednoho a podává dodatečný návrh
tohoto smyslu: »Ke kontrole zdravotního stavu lidi
zaměstnaných při stavbách vodních buďlež dosazen
podle potřeby zvláštní orgánové lékařští.
Přijetím sociátně politických návrhů byla vyří
zena celá předloh
Kaftan
Posl
doktor
Kaizl
Vltava
17
article
Školský výbor rokoval o návrzích na poří
Školský výbor rokoval o návrzích na poří
zení disciplinárních pravidel pro učitel
Schreiterovy a Seilzovy návrhy propadly a usne-
šena zevrubná porada o návrhu posl. hr. Stürgkha
upraviti disciplinární řízení učitelstva na národních
a měšťanských školách rakouských určitějšími nor
mami než dosud, aby bylo postaráno o objektivné
a spravedlivé řešení disciplinárních případů. Po delši
debatě propadl Seitzův návch, aby vyloučilo sez
disciplinárního řízení mimoslnžební a zvlášť politické
chování, avšak přijat 13 proti 12 hl. Pacherův doda-
tek, že mimoúřadní chování se učitelů — až na
jejich jednání při vykonávání práva politického —
podlehá disciplinární moci.
Schreiterův
Seilzův
Stürgkh
Seitzův
Pacherův
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. května. (Poláci a de-
legace.) Demokratičká »Nová Reforma« otiskuje
»Hlas Poláka z knížectví poznaňského k Polákům
balickým«, v němž se žádá, aby zástupcové
Haliče po příkladu delegátů českých působili
prostřednictvím hr. Goluchovského na vládu
pruskou v zájmu Poláků v německé říši. Tento,
pro českou delegaei lichotivý hlas je zároven
bolestným steskem na nevšímavost polského kola
vůči utlačovaným Polákům pruským. Pisate
žaluje na kolo polské, že se nikdy ani na říšské
radě, ani v delegacích neujalo energicky svých
trpících bratří, ač mělo nejednou příležitost po-
zvednouti svého výstražného hlasu na adresu
německého spojence říše hab burské. Jak —
prý — jinak chápou a plní svou povinnos
poslanci čeští. Srdce se radovalo při čtení
nedávně řeči posl. Kramáře v parlamentě vídeň-
ském. A Poláci mají přece více důvodů, aby na
obranu svých bratří vystoupili proti spojenei
rakouskému, neboť Poláků je v Německu ně
kolik millionů, kdežto Čechů jen několik deseti-
lisíců. Ale Poláci nečiní ničeho, a proto tisk
německý s nimi nepočítá, kdežto projevy po-
slanců českých jsou předmětem bedlivých úvah
německého časopisectva. »Ať tak, jako učiníl
dr. Kramář, promluví Poláci v parlamentě —
píše dále »N. R.« — zejmena v rakouské de-
legaci a uvidíme, bude-li pruská vláda míti od
vahu, aby dopustila, by haličti Poláci přešl
v opposici proti trojspolku. Bez souhlasu Čechů,
Poláků a ostatních rakouských Slovanů nemě
by spolek s Rakouskem pro Němeeko nijakého
smyslu ani významu.« Pisatel vyzývá pak polské
členy delegace, aby aspoň tentokrát užili při-
ležitosti a vykonali v delegacích svou povinnost
k bratřím v Prusku. Jest prý čas, aby přestali
hráti úlohu mameluků!
Polák
Čecho
doktor
Kramář
Praha
Halič
Německo
Rakousko
Prusko
Slovan
20
article
V Praze, 21. května. (Hali čské vy-
moženosti.) Neodvislé časopisy polské ne-
přestávají vytýkati polskému kolu, že nedovedlo
využiti situace a nezjednalo za nynější veliké
parlamentní hospodářské akce Haliči těch výhod,
na jaké má prý právo. Vídeňský dopisovate
»Dzien. Polského« vypočítává tedy všechny vý
hody, jichž polské kolo vymohlo letos Haliči
Předně kořaleční předloha umožní zlepšení uči-
telských platů a povznesení celého školství bez
jakéhokoli zvýšení zemských přirážek. V roz-
počtu investičním pamatováno na Halič 78 mill.
korun, které po celou řadu let zabezpečí práei
tislcům pracovného lidu. Lvovsko - samborská
dráha, ač se bude stavěti zvláště z důvodů vo-
jenských, poslouží však také kraji, bohatému
lesy. Dráha lvovsko-břežanská vzbudí průmyslový
ruch ve městech podél této dráhy. Pokudse
týče vodních dráh, možno prý pověděti zatím
jen tolik, »že v polském kole jsou s dosaženými
úspěchy úplně spokojeni. Na nějaký čas musi
se v té věci zachovati tajemství, ale i nejradi
kálnější křídlo v polském kole pokládá vyřízení
této věci za velice příznivé«.
Potud »Dz. Pol.«. Posl. Merunovič v »Gaz-
Narod.«, jenž má také za úkol chlácholiti ne-
spokojeně živly v Haliči a líčí dosti jasnými
barvami úspěchy polské v oboru staveb želez-
ničních, mluví však o vodních stavbách velice
zdrželivě a konči svůj dopis těmito charakteri-
stickými slovy: »Konče svou zprávu o nynějším
zápase o vodní dráhy, dodávám krátce,že
polské kolo jest pevně odhodlán
raději celou předlohu zmařiti
než by dopustilo, aby se Halič
stala křivdal« Tato hrozba jaksi špatně
souhlasí s tajemnými úspěchy v oboru vodníeh
dráh, o nichž se zmiňuje »Dz. Polský«.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. května.
Přerušení styků na hranici rusko-
německé.
Dz
Pol
Posl
Praha
Halič
Gaza
Narod
21
article
Ruské listy už loni napovídaly, že ruská
vláda přestane vydávati svým poddaným pasy do
Německa na krátkou lhůtu, aby tím učinila konec
nedůstojnému nakládání, kterého se od let do
stává ruským poddaným, chodíeím do Němec na
letní práci. V Německu patrně neočekávali, že by
ruská vláda skutečně toho kroku se odhodlala.
jinak by se nyní nemohli tvářiti tak překvapenými.
Jak píše »Berliner Tageblatt«, přerušení hra-
ničných styků s Ruskem pociťuje se v Německu
den ode dne tíže. Na všech přechodech roze
staveny jsou ruské stráže a bdí, aby nařízení
vlády bylo plněno. Také orgány horno-slezských
zemědělců již naříkají, že budou míti kruté škody
když nepřijdou z Ruska rolničtí dělníci. »Schle-
sische Zig « zaznamenává škody na obchodě. Ve
Vratislavi je řada obchodních domů, které dosud
týden co týden posýlaly do Ruska zboží za 6000
až 8000 marek, kteréžto zboží odbíraly z Pruska.
Horno-slezské hospodyně postrádají ruské bram-
bory, zeleninu, máslo, otruby pro dobytek aj.
hospodářské výrobky, které dosud do horno-
slezského průmyslového revíru byly dováženy
z Ruska. O náhradu ještě není postaráno.
V Prusku mají z toho všeho pocit, jakoby
je Rusko připravovalo na velkou celnou válku.
k niž dojde, až vyprší lhůta obchodní smlouvy.
Náčelník lublínského hraničného okresuse
vyjádřil, že jednou z příčin ruského opatření byl
haličtí židé, kteří v ruském Polsku neměl
bydliště, ale od tamních svých soukmenovců do-
stávali falešně pasy a s nimi v ruce obsta-
rávali obchodní výměnu mezi Ruskem a Pruskem
Němec
Prusek
Německo
Rusko
Vratislav
Prusko
Polsko
Berliner Tageblatt
22
article
Sněmovní volby ve Španělsku.
Nynější liberální ministerstvo Sagastovo
když povoláno bylo počátkem března pod do-
jmem nepřátelských projevů protiklerikálních
v čelo Španělska, rozpustilo obě sněmovny, je-
likož měly tyto vělšinu konservativní. Konserva-
tivní předchůdce Sagastův krátce před tím by
rozpustil sněmovnu liberální a docílil novými
volbami sněmovny konservativní. Liberálu Sa
gastovi úkol ten stejně se podařil. Ve Španěl-
sku děje se vždycky tak: vláda, jež právě
za voleb jest u vosla, vítězí. Moc orgánů její
a malé uvědomění a vzdělání lidu jest toho
příčinou. Proto také dosákla vláda Sagastova
i nedělními volbami většiny pro sněmovnu po-
slaneckou a dosáhne jí také pro senát (180
mandátů), jenž volen bude v neděli 2. června.
Španěl
Španělsko
23
article
Nieméně přečetná převaha oné liberální většiny
dokazuje i přes ony momenty, při volbách roz-
hodujícl, že ve Španělsku jest protiklerikální
proud hlubší, než jeho odpůrci vylíčiti se sna-
žili. Při volbách udály se na mnohých místech
krvavé nepokoje, ty provázely ale volby španěl-
ské vždycky, také tehdy, když nebyly před
zvěsti všeobecné snad revoluce. Nebyly-li spl
něhy volbami naděje republikánů a katalonistů,
jest to jen díky neobyčejnému nátlaku a vo-
lebním šmejdům, v nichž byl pan Sagasta,u
něhož jest liberalism jen heslem a nikoli oprav-
dově prováděným přesvědčením, již na sklonku
let šedesátých mistrem. Socialisté neprosadili
dle výsledků až posud známých žádného kan-
didáta, což děkují především i rozháranosti ve
vlastních řadách. Rozhodnutí o všech 432 man-
dátech poslanecké sněmovny není dosud známo
ale již dle výsledků došlých má vláda pro sebe
ve sněmovně poslanecké 230 hlasů proti 170
jež náležejí různým stranám opposice, a to po-
nejvíce konservativeům. Uvidíme, přikročí-li pan
Sagasta nyní k reformám, jež sliboval — pře
volbami. Nebylo by to poprvé, kdy slib svoj
nesplnil.
»Pruská kleptomanie.
Předvčerejší sjezd německé hannoverské
strány, kteráž, jak známo, domahá se obnovy
hannoverské neodvislosti oproti Prusku, rozpu
štěn byl policií, když jeden řečník užil výrazu
»pruská kleptomanie«. Byl to dokonce chy b ny
výraz, neboť Prusko při zabírání zemí cizíeh
neřídilo se jistě bezděčnou chorobnu vášní, ný
brž sobectvím vědomým a dobře promyšleným
plánem.
Sagasta
Španělsko
Prusko
poslanecký sněmovna
24
article
Symptomatické přání.
Symptomatické přání.
»Kölnische Ztg.« posuzujíc nepoměr, jakýž
dle její výpočtů jeví prý se v obapolné vo-
jenské síle na rusko německé hranici, žádá, aby
zřízen byl nový armádní sbor, jenž
by se rozložil v prostoře mozi Allensteinem-
Lykem a ruskou hranicí. Porýnský list
prozrazuje tu prostě, jaký jest rub té mince
přátelství, kterouž Vilém II. Rusku podává
neustále v řečech svých.
Panamerický sjezd
setkává se dnes s četnými již překážkami
různicemi. Republika Peru prohlásila předem,
že odmítá účastenství, má-li se smírčí soud tý-
kati jen věcí budoucích. Chtělať by, aby jí do-
pomohl k starým její nárokům v příčině úpravy
hranic oproti republikám sousedním. Tomu ale
vzpírá se republika Chile, jež by mohla vý-
rokem smírčího soudu v tě věci jen utrpěti. Z
to Bolivie i Argentina postavily se na stanovisko
peruvanské. Možná, že pro tyto různice paname-
rický sjezd mine se ještě tentokráte svého cíle.
Francouzský protektorát nad kato
líky čínskými a Vatikán.
Vatikán vstoupil ve vyjednávání s Franci
za účelem zjištění odškodného, jehož byse
domahati měly veškeré katolické missie
v Číně. Apoštolský delegát monsignore Fevrie
dostal příkaz, aby v té věci zjednal úmluvu
také s německými katolickými mis-
siemi v Číně, aby německá diplomacie
vlastním vyřízením věci té nerušila protektorát-
ních práv Francie nad všemi katoliky čínskými
Vatikán postavil se tedy tuto zjevně opět n
stranu Francie proti známým diplematickým zá
luskům německým.
Ruska
Vilém II
Allenstein
Lyko
Rusko
Chile
Bolívie
Argentina
Vatikán
Čína
Francie
Kölnische Ztg
25
article
Slezský večer,
Slezský večer,
pořádaný včerejšího večera slezskými akademiky
v Měšťanské besedě za protektorátu Ústředního spolku
českých žen v Praze, representoval se v pravdě
důstojně, provázen zdarem hmotným i morálním. Ve
dvoraně besední sešla se vlastenecká společnost,
četně zastoupená damským světem a studentstvem,
aby dala tak výraz svých sympatií Slezsku a pro-
jevila souhlas s českými akcemi, podniknutými n
záchranu ohrožené sesterské země. Program zahiá jen
šťastně voleným mužským sborem pěvockým »Hymnou
slezskou«, načež náměstek starosty měst pražských
p. dr. Vojtěch Frič zahájil srdečnou řečí jménem
praesidia městské rady král. hlav. města Prahy slav-
nosiní večírek: »Jsa zmocněn městskou radou, abych
zahájil dnešní slavnostní večer, činím tak s potěžením,
obzvláště proto, že dnešní veřer má buditi zájem
české společnosti k lidu ve Slezsku, k lidu bratr-
skému, jehož zájmy leží nám na srdci, neboť jsou
i zájmy našimi. Běžít o větev národa slovanského,
o jejíž zníčení usilují snahy germanisační. Má-li
v boji národnostním slovo »udržení držuvy« vý-
znamu, jest to ve Slezsku «
Rečník vzpomíná na to stručně dějin slezských,
příkoří na Slezsku spáchaných, poukazuje na útisky
nejnovější a na volání slezských menšin za podání
ruky ochranné v boji za svatá práva. »Dnes žaluje
nám Slezsko na poměry žalostné, pod nimiž úpía
žádá od nás Čechů, abychom jich neopouštěli. Chceme
bratrskou pomocí přijíti jim vstříc a neopustíme jich
v práci na ochranu národnosti a svobody. Dnešní
večer, pořádaný studujícími, kteří vyšli z gymnasia
opavského a znají dobře poměry domácí, má býti
manifestací českého smýšlení o Slezsku. Přeji akade-
mikům slezským, aby snahy jejich dodělaly se hoj-
ného zdaru a přináším jim pozdrav král. města
Prahy.«
Dlouhotrvající souhlas provázel slova pana ná-
městka.
doktor
Frič
Čecho
Praha
Slezsko
26
article
Potom ujala se za Ústřední spolek českých žen
slova spisovatelka paní Pavla Maternová, která
v poetické, vlasteneckým duchem prodchnuté řeči
mluvila od srdce k srdei.
Z duchaplné řeči její, provázené místy sou-
hlasem, vyjímáme jen nejvýznačnější body. Při-
rovnavší Čechy. Moravu a Slezsko ke třem sestrám
slavné matky, líčila jich rozejití se do různých krajů.
při kterém však uhoda a vědomí společného původu
nevymizela. V dobách zlých vzájemně se sestry pod-
porovaly: časem však bylo i jich přátelství zkaleno.
Okamžiků těch využitkoval zlý nepřítel, jenž násilím
vkrádal se do jich území a zde loupil duše přemá-
haných, sáhal po samém jich srdci, zahlazuje v něm
cit a vědomí společného původu. Učil je opouštěti
libý jazyk oteův a matek a v zápětí přimykati se
k mluvě a smýšlení mocného kmene nepřítelova,
učil je pohrdati vlastní národností. Nepřitelem tím
úskočným byla germanisace. Potüchla láska seslerská
a místo ní zaseto símě nedůvěry, chladnosti a cizoty.
Marně volá česká sestra slezskou sourodkyni za J-
seníky a Karpaty ..
Takový obraz rozvinul se nám před očima ve
dnech právě minulých řadou přednášek o Slezsku.
Než není vše ztraceno. — »Z raky pilné naděje
kmitne.« Ruce ty zvedají se ve Slezsku a v mladých
synech jeho, zvedají se i u nás, nabízejíce se na
Opavě, Olší a Ostravici ku pomoci. Zavzněl tvůj vo-
lající hlas, mládeži slezská, a nebude hlasem volají-
cího na poušti. Prochvěl nejdříve nás ženy a n
appell váš zahájily jsme sbírky v Ústředním spolku
svém s heslem, na slezskou »Vesnu«, na vaše
školství.
Pavel Maternová
Čechy
Morava
Slezsko
Opava
Ostravice
27
article
Řečnice uvádí dojemné doklady vlastenecké obě-
tavosti z vrstev nejchudších, z měst zapomenutých
a volá ke všem Čechům: »Nechtějte scházeti při
tomto díle národní svépomoci, národní povinnosti a
ctil« — Výslovně žalováno na nedávné schůzi žen
a dívek slezských v Místku, kterak Němci přinášei!
svému germanisačnímu úsilí veliké oběti, aniž u nás
hne se snaha k podobným obětem. A přece bez obětí
není zdaru, není vítězství. V tomto okamžiku zdá se
nám všem, kdož hledíme v blízkou i vzdálenější bu-
doucnost, že nesmíme otáleti s pomocí svojí Slezsku.
nemá-li nám tíše, takřka nepozorovaně, odumříli ná-
rodnost tam za dvojími horami.
Nejsou jen Molvice, není jen Svidnice hřebem
do rakve národnosti naší ve Slezsku vbíjeným; celým
těžkým víkem, jež již v tichosti na rakev tu s
spouští, jest tlak poměrů, tlak. kapitálu, uměle vná-
šená převaha oné — prý zářící — lidu našemu ve
Slezsku však hromničkou ku pokojnějšímu umírání
rozsvícené — německé kultury. Braňme se ze všech
sil, pokud je čas! Především vědomí jednotnosti ná-
rodní musí v nás ožiti, máli činnost naše pro Sler-
sko býti pronikavá a vytrvalá. Nejste to vy, nějaký
zvláštní, od nás různý rod tam ve Slezsku, jsme to
my, národ český, synové prantce Čecha a dcery
Libušiny; jest na silnějších proudech téhož duchaa
jazyka v království českém, aby osvěžily a posilnily
klesající sestry a bratry. Neřeknou-li vám to, mlá-
deží slezská, ti, kdo vás dnes vychovávají a dávají
duchu vašemu svůj směr, neřeknou-li vám to všichni
vaši universitní professoři, co jest vaší nejsvětější
povinností, pak učte se tomu od nepřítele, žida,
Němce, učte se tomu od silnějšího hratra Poláka,
jak ten pracuje všude nejen pro své ideální cíle, ale
i pro praktické své zájmy.
Čecho
Němec
Libušin
Polák
slezský v Místek
Molvice
Slezsko
28
article
Jako Polák z království — vlastně pod carstvím
— tak i Polák z obou císařství, byť sotva dýchal
směl, ví přece, že jest Polákem. Nevzdá se své ná-
rodnosti, matka polská neučí děti jínému jazyku, neš
po polsky. Od Poláka učte se Češky slezské! O
nich učme se i my ostatní Češky, chceme-li pomá-
hati sestrám za hranicemi. I v nejbližší své české
rodině tak mnoho máme doháněti do ideálu ryzí
Cešky, Slovanky. Ústřední spolek českých žen příjal
věc slezskou ve svou ochranu a nebude mu heslo
práce nikdy prázdným zvukem, žádná práce ob-
tížnou.
Avšak i vy, kteří ku pomoci volali jste nás, ko-
nejte doma mezi svými s láskou synovské svoje dílo
a povinnost k vlasti. Vy, mladá slezská intelligence,
přinášíte domů mocný a přímý vliv na své matky,
sestry, družky, na příští své ženy. Víte, jak mladí
vlastenci hledali sobě mladé vlastenky v letech třicá-
tých a čtyřicátých na českých besedách. Rozlétněte
se do všech končin své vlasti o prázdninách, pořá-
dejte schůze pro lid, dělnictvo, pořádejte představení
z dějin vlasteneckých — vše pod praporem ducha
jazyka českého.
Rozhoďte českou knihu, ale dobrou českou
knihu, naši Němcovou, Světlou, Podlipskou, Třebín
ského, Jiráska, Čecha, Nerudu, Holečka, půjčujte ji a
doneste lidu svěmu až na stůl a do ruky a pak za
pět, deset let porovnejte výsledky své práce s čin-
ností dosavadní. Dobře jste pojali, že od ženy musíte
počínat, neboť ze ženy vychází národ, budouci
pokolení.
Polák
Češka
slezský
Slovanka
Němcová
Jirásek
Čecho
Neruda
Holeček
Třebín
29
article
Vzdělávejte již nyní ženu slezskou, aby posllal
děti své do českých škol a nehnala je z netečnosti
a neuvědomění do spárů germanisačních. Učte čísti
ženu slezskou v posvátné tradici dějin, aby poznala
sílu svého jádra, vzněcujte doutnající dosud jiskru
v jejich ňadrech, aby roznítila světlo a teplo v životě
rodinném.
I my jsme musíli tak začíti, písní lidu, pohád-
kou babičky, naivní divadelní hrou, prostinkou
poesií.
Tuto drobnou práci národní, práci v rodinácha
vsích rozdělte mezi sebou, odchovanci našich škol
ženy vaše nechť jsou apoštolkami žen prostších,
lidovýchl
Ano, buďte všichni onu sestru slezskou z osudné
její ztrnulosti, z ochromení údů a zledovatění srdce
jejího. Snad přece ještě se najde pohádka dobré
staruchy mluvící neodolatelným kouzlem národní
poesie k choré duši, snad ještě přece odněkud zazní
sladkozvuká píseň, jež zvonila jí v jejím dětství.
Snad vzpamatuje se nejmladší ze tří sester jich
voláním: pojď s námi, neboť jedno jsme
a jeden jest náš cíll
Po skončených těchto slovech zaburácela dvo-
ranou bouře potlesku a vlastenecké paní blahopřáno
se všech stran slovy nejupřímnějšími. Děkovnou řečl
za akademiky slezské, kterou pronesl p. Pešek,
uzavřena první část večera a přikročeno k programu
hudebnímu, pěveckému a recifačnímu. Akademický
pěvecký kroužek řízením p. JUC. Fr. J. Khodla před-
nesl Vendlerův sbor: »Věrná mílá«. Malátovy ná-
rodní písně česko-slovanské »Vždyckys mně, mě-
síčku svítíval« a »Holka modrooká« a skladbu Fr
Pešek
František
J Khodl
Vendlerův
Malátův
Holk
30
title
Khodla »Jsem dítě zlaté, poutník bludný na .s Všechny