2
masthead
V Praze, ve středu dne 22. května 190l.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí see
v Praze v administracl
. . . . 2 K — h
na měsie
etvit lsta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškoe
a ně
: 7k8oi
na štnrt lete
ve alialkách:
na měsíe . . . . . 2 K 80h
Pešitont.
n .. . . . R o0
r pěste . . . . . . s
na stnt leta . . . . 11 K d0
Praha
5
article
Úvod delegační.
Úvod delegační.
Obvyklé proslovy delegačních předsedů
a letošní trůnní řeč vynikají nápadnou zdrže-
livostí obsahovou. Skoro se podobá, že hrabě
Goluchovský ve správě zahraničních záleži-
tostí ukládá si tím větší reservu, čím větší
příležitost mu poskytují události, aby podal
určitý obraz o celkovém jejich stavu již
v samé trůnní řeči, kterouž odpovídá pa-
novník na oslovení předsedů obou de-
legaci.
Předseda uherské delegace, hrabě Sza
pary, dotkl se mezinárodních poměrů, vy
slovuje naději, »že zápletky, kteréž vznikly
daleko od Evropy, nezmění svornost evrop
ských mocností, ježto zachování míru jest
ve společném zájmu všech států evropských,
načež chvalořečil trojspolku jakožto nej-
bezpečnější záruce míru evropského; troj
spolek sám jest mu základním kamenem za
hraničné politiky; druhým základním ka
menem rakousko-uherské zahraničné politiky
jest mu »zachování posavadního stavu na
východě, kterýž uspokojuje naše zájmy
zabezpečuje též dobrý poměr k sousední
ruské říši. Dobrý poměr mezi oběma vel-
mocemi jest spolu nejbezpečnější zárukou
pro rozvoj a rozkvět balkánských státůr«
Předseda delegace rakouské prine Fer-
dinand Lobkovic položil naopak největší
důraz na nastávající řešení poměrů hospo-
dářských: »Nerušené pokojné srozumění se
zvšemi mocnostmí má pro nás nyní dvoj-
pshnou čeny ježto se ocituje me
před obnovou poměrů našeh
obchodu zahraničného, od níž
producenti očekávají, že nejen nezpůsobí
ztížení, ale že naopak přinese ulehčení ho-
spodářského stavu ve mnohém ohledu,«
Sza
Lobkovic
Evropa
Fery
Goluchovský
6
article
Trůnní řeč sama, jak jsme již předem
připomenuli, jest neobyčejně stručná a od-
měřená. Největší zminky dostalo se udá-
lostem čínským, ač naše účastenství v nich
nevybočovalo z hranic, pro něž vedle vel-
mocenského postavení byl rozhodujícím » po-
měrně nepatrný rezsah našich tamních
zájmů«. Všecek ostatní poměr zahraničnýa
mezinárodní vyčerpán jest v prvém odstavci
trůnní řeči, jenž jeví se býti odpovědí na
oslovení, jež měl předseda uherské delegace
hrabě Szapary. Hlavní dosah jeho vyčerpán
jest těmito slovy: »Se zvláštním uspokoje-
ním mohu ukázali i tentokráte na náš ne-
změněný srdečný poměr k říším
s námi spojeným, a na naše důvěry
plné a vesměs přátelské styky se všemi moc-
nostmi a čerpati z télo potěšitelné politické
situace oprávněnou naději na další zacho-
vání míru.«
Od r. 1897 vracívala se trůnní řeč pra-
vičině k tak zvané dohodě s Ruskem o vě-
cech balkaňských, jako to v proslovu před
sedy uherské delegace jeho výrokemo
dvou základních kamenech za-
hraničné politiky rakousko-
uherské zvláště vyniká. V tomto ohledu
jest letos trůnní řeč mnohem povšechnější,
shrnujíc všecky ostatní mimotrojspolkové
mocnosti v jedno. Okolnost tato stane se je
ště zajímavější, položíme-li vedle sebe místa
z trůnních řečí delegačních, pokud se týkala
tak zvané shody ve věcech balkánských.
Szapara
Rusko
7
article
V trůnní řeči dne 17. listopadu 1897
jsme slyšeli: »K dosavadním zárukám míru
přibyl přátelský vývoj našeho poměru k ru-
ské říši. Opětné schůzky, jež jsem měl s ca-
rem ruským, přesvědčily mne o stejném na
šem smýšlení a daly podnět k poměru
vzájemné důvěry mezi našimi státy, jehož
utvrzení slibuje pro budoucnost jen utěšené
věci.«
Trůnní řeč z r. 1898 nezmínila se zvlá-
ště ani o trojspolku, ani o Rusku, za to
trůnní řeč ze dne 1. prosince r. 1899 opětně
se vrací k poměrům balkánským těmito pozo-
ruhodnými slovy: »S uspokojením mohu po-
ukážati, že úplně loyální a přátelský poměn
k ruské říši ve smyslu společného postupu
v otázkách balkánského poloostrova vykazuje
pěkné úspěchy.«
V trůnní řeči předpóslední dne 13. května
r. 1900 proslovené pak bylo řečeno: »Náš
dávno osvědčený důvěrný poměr k našim
spojencům . . . doznává potěšítelného do-
plnění ve výtečných stycích našich se všemi
mocnostmi a zejmena ve stálé shodě s ru
skou říší ve všech, Východu se týkajících
otázkách a z této situace vyvozujeme dů
věrnou naději, že říši naší požehnání míru
i na dále zůstane zachováno.«
Není pochybnosti, že bude všeobecně
zpozorována tato letošní odchylka v ozna-
čení vzájemného poměru naší říše k Rusku
pokud jde o věci východní, jakož i to, žeo
věcech a záležitostech balkánských vůbec
nijaká zmínka se nestala.
Nechceme se tuto dnes pouštěti do ni-
jakých kombinací a domněnek, nadějíce se,
že ministr zahraničných záležitostí pan hrabě
Agenor Goluchovský ve svém exposé o vě-
cech zahraničných vyloží, co ve stručné
trůnní řeči, právě pro přílišnou její soustře-
děnost, nemohlo býti zvláště uvedeno.
Goluchovský
Rusko
8
article
Věcí balkánské poskytují zejmena letoš-
ního roku takřka nepřetržitou látku zahra-
ničným rubrikám všeho evropského časopi-
sectva, a nejsou to jen věcí vzdálenější jako
otázka macedonská, turecké zakročení proti
cizím poštám, změny v Srbsku, schůze králů
řeckého a rumunského v Opatiji, o nížsi
prý zvláštních zásluh získal ministr zahra-
ničných záležitostí hrabě Goluchovský, ale
věci dosti blízké, jako na př. návrhy listů
uherských a chorvatských v příčině Bosnya
Hercegoviny, dale otázka, jak se zachová
Turecko ku prodloužení bosenských dráh
směrem na Soluň, jak na záležitost tuto po-
hlížejí sousední i vzdálenější státy a pod.
Je-li dobře zpravena známá vídeňská
informace, očekávalo se prý v Pešti i v okolí
předsedy ministerstva Szella, že bude trůnní
řeč zabývati se nejen aktualními otázkami
politiky zahraničné, ale že věnuje i poměrům
balkánským několik kritických slov, ba že
způsobí v Srbsku značné překvapení. Bylo li
očekávání takové odůvodněno čili nic, nevíme,
ale máme za to, že jest mnohem lepe, že se
tyto zprávy neosvědčily a vítězství se na
klonilo na stranu ostatních vídeňských listů,
kteréž v poslední době připomínaly, že »na
Balkáně se neděje nic, co by zasluhovalo
nějakého povšimnutí.« —
Vedle trůnní řeči ovšem hlavní pozor
nost náleží rozpočtu společnému. I tento jest
letos tak upraven, aby způsobil co nejméně
pozornosti a poskytl delegacím co nejmenšího
podnětu k okázalým výkladům.
Goluchovský
Srbsko
Opatiji
Turecko
Soluň
Pešť
Balkán
Bosnya Hercegovina
ministerstvo Szella
9
article
Bývají to obyčejně položky válečné, jež
vzbuzují největší zájem; do letošního rozpočtu
se však nedostala ani položka za účastenství
v čínské výpravě, ani položka na nová děla,
snimiž se dle rozpočtu budou dále činiti jen
zkoušky »různých modelů«. Proto však ne-
zanikla nikterak péče o zdokonalení branných
sil. Nehledíme-li ke snaze, udržeti větší po-
čet dobrých poddůstojníků zvýšením služeb-
ních prémií a polepšení bytného důstojníků.
jest to nových šest škadron vozatajstva, jež
týkají se rozmnožení moci pozemní. (Hlavní
úsili v této příčině soustředěno jest nyní na
zemskou obranu a honvédy a nutno všímati
si dotýčných položek v rozpočtech obou polo-
vin říše) Za to společný rozpočet na rok
budoucí větší pěči věnuje námořnictvu, zvlá-
ště pozoruhodně jest tu rozmnožení válečného
loďstva na Dunaji. Posavadní válečné loďstvo
dunajské sestává ze čtyř monitorů a dvou
lodie; loďstvo to se rozmnožuje o dva nové
monitory a čtyři lodice, čímž prý stane se
možným čeliti nejen silám podunajských států.
ale i silám odpůrců vzdálenější ch.
Nebýti všeněmeckých členů delegačních,
nebylo by dle vládních časopisů nejmenších
pochybností, že letošní program delegační by
se vyřídil co nejhladčeji již s ohledem na
opatrné jeho sestavení. Ale Všeněmci jsou
v listech oněch strašákem, o němž se neda
dobře řici, jeli vítaný čili nic. Posud nic
tomu nenasvědčuje, že by choutkám této sku-
piny kdekoliv se činily překážky. Prozatím
začali Všeněmci dotazy o věcech východních.
Dunaj
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sně novna
Schůze čtyřicátá osmá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 21. května.
Přesně podle stanoveného rozvrhu hodin
pro zbytek nynějšího sněmování dodělal zvláštn
výbor zákon o vodních stavbách a stejně přesne
dle téhož rozvrhu dodělalo odpoledne plenum
povšechné rokování o předloze investiční.
Poslancům českým podařilo se v generální
debatě té vymoci přece místo pro inž. Kaftana.
Tento mluvil za obecné pozornosti, které se
těší jako jeden z nejlepších znalců komunikaci.
Vyslovil pevné očekávání, že zástupcové alpských
zemí zachovají se stejně při stavbách vodních,
jako poslancové zemi severních při stavbách
investičních. Ze středu alpských poslanců na
dotaz ten ozval se souhlas.
S celým důrazem naléhal zástupce Malé
strany pražské na obnovu postátňovae
akce železniční, hlavně pokud se týká
dráhy severozápadní a trati společnosti státní
dráhy, připominaje výslovně, že není to požzda-
vek česko-národní, nýbrž hospodářský, jehožto
splněním čeliti možno Uhersku. Co nejvřeleji
ujal se také vybudování přístavu splítskéhoa
výstavby dráh dalmatských jako druhého pro-
středku proti soutěži zalitavské.
Dalmatští poslanci vyslali k němu deputae
se zemským hejtmanem drem. Ivčevičem
čele, která mu vyslovila vroucí díky za jeho
plaidoyer.
Vytrvalosti poslanců, kteří zůstali shromáž
děni počtem takovým, aby sněmovna byla schopna
k usnášení, dlužno přičísti, že se ještě vyřídi
§ 1. v podrobné debatě.
Zejtřkem počínaje, zahájeny budou schůze
denní již o hodině 10., vedle nich pak budou
ještě schůze noční se specjálním jednacím po
řadem: »Druhé čtení zákona o devítihodinné
době pracovní v dolech.«
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 3.15 hod
odpo
Kaftan
Vetter
Vídeň
Uhersko
státní dráha
11
title
Fředseda ministerstva podal předlohu o p en
13
article
sijním pojišťování soukromých a ně
kterých veřejných úřadníků.
Posl. dr. Heller a soudruzi podávají piln
návrhy ve příčině odepsání daní obeím Kunratice
(v okresu vinohradském) a Dubeč (v okresu žižkov
ském) za příčinou neúrody a živelních pohrom.
Posl. Procházka navrhuje, aby vládní před
loba o dani z jízdních lístků byla přikázána bernímu
výboru bez 1. čtení, čemuž vybověno, když nikdo
neodporoval.
Posl
doktor
Heller
Kunratice
Dubeč
14
article
Ministerský předseda dr. K črber odpověděl na
dotaz Olševského po hesprávnostech okr. hejt-
manův haličských při vydávání průvodních listů
že kde bylo třeba, dostalo se připamatování.
— na Biankinův, po vypovězení rakouskýck
občanů z Transvaalska, že tím nebyly porušeny zá
sady mezinárodního práva, že o náhradu je zakro-
čeno a dostane se jí těm, kdo byli výpovězení ne-
oprávněně.
na Derschatrův po koncessování soukro
mých detektivních ústavů, že vyjednává se upraven
této živnosti se zúčastněnými hlavními úřady.
— na Skalův po vypovězení českých obchod-
níků z olomouckých trhů, že prý jedná se pouzeo
opatření z dopravně policejních přčin. Městská rad
zrušila některé boudy a chtěla prý vykázati trhov-
cům jiná místa, kde by nepřekáželi dopravě. Ono
usnešení vykládalo se prý nesprávně a když prol
doráženo také na městskou radu olomouckou, purk-
mistr zastavil provedení onoho usnešení.
— na Cingrů v po nesprávném jednání úřad-
níka okr. hejtmanství náchodského v Hronově, že po
vyšetření věci není proč zakročovati proti tomuto
úřadníkovi;
— na Hybešův po vypsání volby v páté
kurii smíchovsko-kladenské, že poslanec Klofáč vzdal
se tohoto mandátu přípisem ze dne 2. dubna
jejž předsednictvo sněmovny dostalo 5. dubna. Ná-
mitka, že složení mandátu nabylo platnosti až po
oznámení ve sněmovně 18. m. m., není odůvodněna
ani v základním zákoně o říšském zastupitelstvu, an
v říšském volebním řádu, ani v řádu jednacím
doktor
Olševský
Skalův
Cingr
Hybešův
Klofáč
Hronov
15
article
Vzhledem k námitce o volebních listinách dřívějšíech
odkazují k 8 57. volebního ř. ř.
— na Formánkův po úpravě starobních
invalidního pojišťování, že předloha o pojišťován
pensí soukromým úřadníkům byla sněmovně před-
ložena. Pracuje se průpravně o zavedení všeobecného
invalidního a starobního pojišťování dělnictva a před-
seda ministerstva dbá, by práce dle možnosti rychle
postupovaly.
Provedena volba člena poplatkového výboru
načež rokovalo se dál
o investiční předloze.
Posh Klofaě stěžuje si v detší řeči na ústrky
jež zažil český národ a prohlašuje, že pro tuto
předlohu český lid neustoupí z opposičního svého
postavení, protože neslouží českým potřebám, ale
v první řadě terstským, kde pochováno beztoho již
mnoho millionů. Jeho strana nemá k vládě důvěry
a proto bude hlasovati proti předloze.
Posl. Steinwender líčí dávné boje o druhé
spojení terstské. Vláda chovala se vždy vyhýbavě,
teprve nynější podařito se řešení uspokojujícího vše-
cky zájmy. Země, kudy projektovaná železnice po-
vede, budou z ní míti prospěch, arci ne takový, jako
celý stát. Vydání renty bude se moci omeziti. Myslí,
že nevydá se 487 míll. K, přenechají li se reálné
daně zemím a obcím za kořaleční monopol, dan
z dědictví a p. Vývoj nutí zavésti v Rakousku berní
reformu Miquelovu (německou.) Končí slovy uznání
nejen vládě, ale také zástupcům zemí, jež nemají
účastenství na úspěchu těchto železničních staveb.
Formánkův
Posl
Miquelův
Rakousko
16
article
(Hlučná pochvala v levo.)
K návrhu posl, Repty debata uzavírá se
hlavními řečníky zvoleni poslanci Dobernig (pro)a
Kafian (contra).
Poslanec Kaftan doufá, že zástupci alpských
zemí budou přáti také předloze o vodních dráhách.
(Poslanec Sylvestr: Zajisté!) Líčí význam alp-
ských dráh pro Terst. Češi přimlouvali se vždy o
náležitou úpravu rakouského přístavu. Naříká-li
Terst, co měli bychom dělati my v Čechách, kde
vodní dráhy a úpravy jsou úplně zanedbány. Dá-li
talo předloha podnět k větší péči a dovoz v oboru
dopravnictví, bude jí řečník povděčen. Řečník pojed-
nává zevrubněji o alpských dráhách a dovozuje, že
Rakousko musí provozovati takou politiku jako Uhry
a obnoviti postátňování, zvláště severozápadní a spo
lečnosti státní drahy. Finančních obtíží nesmí se
nikdo strachovati. Také upravený přístav splitský byl
by protiváhou proti Uhrám. Pojednav o bosenských
dráhách, dovozoval, že musí se mit zřetel také k Dal-
macii. Zmiňuje se o investicích přimlouval se z
stavby nádraží v Praze a Plzní a končil přáním, by
v drobněm prodejit
nansíčíslo o sobě. . za
sdpoitieni
n lk
Ve flialkéch na venková
ranní číslo. . . . . . . . 10h
cupoladní
sh
ve
Insera t
platí se hotově zapřea
Přečplacení a inserty přijimá sěmlsl-
strace v Marissské ulici č.s
Tam nachdzojí se též redake
tiskárnk a crpediše , Národníeh L.iste
Bukopisy se nevraceji.
Dobernig
Kaftan
Sylvestr
Čech
Bukopisa
Terst
Čechy
Rakousko
Uhry
Praha
Marissský ulice
Kafian
17
article
záhy začály se stavěti také vodní dráhy. (Hlučns
pochvala a potlesk.)
Posl. Dobernig soudí, že přijetím předlohy
posilní se naše postavení naproti Uhrám a vážnost
naproti cizině. Dokazuje důležitost II. terstského
spojení a bezvýznámnost případného jich schodku.
Hlavní zpravodaj posl. Sylvester vzdal se
doslovu a usnešeno přejíti k podrobnému ro-
kování. (Pochvala a potlesk.)
Při 8 1. posl. Hofmann-Wellenhof vy-
ličoval štyrské dráhy, jež slouží hlavně sousedním
zemím. Žádá doplnění trati hallbersko- friedberské za
příčinou druhého spojení mezi Hradce Štyrskýma
Vídní. Přimlouvá se za svůj příslušný návrh, jenž
byl přikázán železničnímu výboru.
Posl. Periě vyslovil vděk za povolení nej-
nutnější tratě dalmatské. Rád by, aby se vystavěly
tratě I. řádu Split—Knin až do Nového a předkláda
resoluce o dalších tratích. Dalmatinci žádají totéž,
co jejich bratří z Čech.
Posl. Fresl v české řeči přímlouvá se za zlep-
šení hmotných poměrů železničních zřízenců a za
šetření jazykové rovnoprávnosti na státních dráhách
rakouských. Své výklady skončil slovy: »Na pu-
stých ostrovech Borneu a Celebesu zachovává se
rovnoprávnost více než na státních dráhách v Če-
chách.«
O 9. hodině přijat návrh na konec debaty
čl. 1. Generálními řečníky zvoleni posl. K ien-
mann a Romanovič.
Posl
Sylvester
Hofmann
Fresl
Romanovič
Uhry
Hradec
Vídeň
Split
Knin
Čechy
Borneo
Celebes
Wellenhof ty
18
article
Diouho trvající hlasy: Konec ! Konec ! Předsed
však uděluje slovo posl. Kienmannovi. Tento mohl
klidně domluvit. Po něm ujímá se slova posl. Ro-
manovič, kterýž o předloze mluví jen několik
slov, avšak žádá co nejdůtklivěji, aby nynější mi-
nistr financí jako ministr nestavěl se v odpor pro-
fessoru finanční vědy dru. Böhm Bawerkovi, jako
aby se vystěhoval fiskální duch z ministerstva fi-
nancí. Řečník vypravuje za velké pozornosti tento
případ: V Haliči chudá, žena chodila na jahody,
které za skrovný groš prodávala na trhu. Za to
byla ji předepsána daň z prodeje ovoce. Když pak
nemohla tuto daň zaplatit, byl jí zabaven majeteka
prodán. (Velké vzrušení u Poláků.)
Potom zprav. dr. Silvestr vzdává se doslovu.
(Všeobecná pochvala.)
Čl. 1. schvaluje se jednohlasně.
Předseda ukončuje jednání a ustanovuje
příští schůzi na zejtřek o 10. hod. dopol.
s jednacím pořadem: Další podrobná debata o před-
loze investiční. Zároveň oznamuje, že denní schůz
skončena bude o 5. hod. a že o 7. hod. véč. začne
schůze noční, která budu věnována výhradně zákonu
v příčině devítihodinné pracovní doby v dolech.
Posl. Kaiser a Skene vyslovují přání, by
se ještě v nynějším zasedání vyřídila novella k řádu
živnostenskému, týkající se 8§ 59. a 60.
Předseda slibuje, že podle možnosti přání
tomu vyhoví. (Hlučná veselost.)
Posl. Wolí prohlašuje, že neodpírají-li Vše-
němci dvěma denním schůzím, nemůže tento jejich
souhlas mlčelivý prejudikovati budoucnosti. Potom
schůze o 1/411. hod. noční skončena.
Příští schůze panské sněmovny konati se bude
25. t. m. Na jednacím pořadu jest 2. čtení zákonao
námořnickém řádu, zákona o obecních sprostředko-
vacích úřadech, zákon o dani z lihu a volba 15
členů železničního výboru.
Böhm Bawerk
Polák
Posl
Kaiser
Skene
Halič
19
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 21. května.
(Telefonická zpráva »Nár. Listů «.)
Trůnní řeč delegační, kterou odpověděl efsa
předsedům obou delegací hr. Szapároví
princi Ferdinandu Lobkovicovi, jest stručná.
Podobá se, jakoby zůmyslně byla zkrácena na
míru nejmenší. Také co se týče výpravy vel-
mocí do Činy, zdá se, jakoby všecek ton, vybo-
čující ze suchopárnosti, byl předem vyloučen.
Postráďáť vzletu a vznětu. Jest to pouhý výčet
událostí.
Již zmínka o mocech trojspolkových nemá
významu, jaký mívala nikoli v posledních, ale
v dřívějších letech. To překvapuje po nedávné
návštěvě německého korunního prince ve Vídni.
Na druhě straně není nikterak akcentován poměr
k Rusku, které jindy bylo vyňato z »ostatních«
velmocí. Tentokrát však opět bylo
Lobkovic
Vídeň
Rusko
21
article
Z mezislovanských styků.
Z mezislovanských styků.
lDva profily chorvatské. lpere
Měsíc minul od šumných dnů třetího sjezdu
slovanských novinářů ve starém Dubrovníce a
posud vinou se stránkami a sloupci slovanských
novin výmluvné zprávy účastníků o zažitých
svátečních dojmech. V popísech honneurů, kte-
rými obklopováni byli slovanští hostě od péra
zvláštní pozornost věnována dvěma jménům
zástupců chorvatské krásné spisby, kteři zjevem
i způsobem zvlášť se vtiskli v pamět účastníků.
Jména zvučná, známá šíro po nivách a luzich
od křivolaké Kupy do modré Adrie, jména Xaver
Šándor Gjalski a dr. A. Tresié-Paviči6.
Adrie
Xaver
Šándor
Gjalský
doktor
A Tresié
Pavič
22
article
Dvě sympatické, na první potkání jímajíeí po-
stavy. První, muž v nejlepším věku, zevnějšku
venkovského šlechtice, s rusým knírem u vý-
razné tváři, s klidnou lehkostí zapřádajíci roz-
mluvu, kořeněnou přijemným humorem hla-
zeným ve škole vybraného vkusu; druhý
mladý ještě muž, štihlého vzrůstu, pruzných
pohybů, neunavný arranžér-všudybyl, explikátor
horlivě umný a jiskřivý řečník improvisátor
Dvě chlouby současného chorvatského Par-
nassu: Gjalski, romanopisec ušlechtilého zrna,
miláček smetánky vlasteneckého čtenářstva chor-
vatského, Tresié, ohnivý veršovec, mistr barvi-
tého slova a vzletné myšlenky. Dvě jmena, která
by jistě byla zběžna všem vzdělancům také dru-
hých národů slovanských, kdybychom všichni
vlekem cizí kultury nebyli držení od sebe v pře-
hradách nepřestupných, ochočeni leda k tomu.
spatřovati zájem svůj ve službě a obstarávání
— zájmů cízích.
Asi před pěti léty počaly mne docházeti
srdečné, pravým jižním žárem provanuté listy
Šandora Gjalského. Ucházel jsem se tenkráte
o právo překladu nejlepší práce jeho, románu
»Na úsvitě«*) do češtiny. Je to skvělá a umě-
lecká evokace obrazu záhřebské společnosti le te
třicátých, ozářená prvními svity probuzení ná
rodního a idéy všeslovanské. Gjalski je nadšený
Gjalský
Šandor Gjalský
ohnivý veršovec
23
article
*) U Otty r. 189.
*) U Otty r. 189.
Všeslovan, přavý dědie Kollárova ducha, jakýsi
Kollár dnešního historického románu. V jeho
dile hemži se to postavami věrného dobového
kostýmu a voní barvou trefného místního kolo-
ritu. S opravdovou rozkoší pustil jsem se do pře-
vodu té výborně slovanské knihy. Když první
archy překladu vyšly, spěchal jsem podati zprávu
ŠandorůGjalskému, který z českého vydání své
knihy upřimně se radoval. Není divu, vždyť je
psána z dobré půle i pro nás Čechy. Chorvatský
čtenář vidí tam zoru idey slovanské vycházeti nad
Vltavou, čte velkolepý popis pohledu s Hradčan n
Libušino město, vidí zlaté nitky vyšších idejných
styků zapřádati se od srdeí chorvatských ko če-
ským,čte o Češich Kollárovi, Šafařiku, Jungman
novi a pod. A český čtenář zase s pohnutým ni-
trem dovídá se, co dosud nedovedl si představiti
v pravé životnosti, kterak idea, z českého ústředí
vzešlá, obráží se v poměrech jihoslovanských, Se
zájmem, od stránky ke stránce rostoucím, vniká
čtenář do svérázných poměrů chorvatské spole-
čnosti, splývá v jedno s živými postavami těch
Ott
Kollárův
Kollár
Čecho
Češich Kollár
Šafařika
Jungman
Vltava
Hradčany
Libušin město
24
article
Gajů, Draškovičů a Kotromaničův, nabývaje za-
jímavého jasna v poměrech dosud mu tak vzdá-
lených a v temno nevědomosti zahalených. Věru,
koho zajímá slovanská idea vůbec a zvláště
lidopsychologický process prosakování idei těle
sem národa, jeho vrstvami a cévami, ten neod
loží knihu Gjalského bez opravdového požitku
Jeť »Osvit« dilo bohalě dokumentované
vyvolávající věrný obraz své doby, obraz spo
lečnosti chorvatské let třicálých uzavřeného práve
století s postayami prvních vlastenců buditelů
popředí, postava vedle postavy, s podobnosti té-
měř portrétovou a s věrností indivíduálné akce
která k nerozeznání splývá v pravdivý celek
s pozadím událostí historických. Jako symbo
probuzení proniká tu skřivánčí píseň lidového
zpěvu a ducha otevřenými okny dvoran, naplně-
ných vyšší spoločností, namnoze šlechtickou po-
nejvíce neuvědomělou, vlastenčíci leda ve smyslu
privilejí zemských a řádových, ale netušíci
schopnost kulturního obrození individualitou
Gaj
Draškovič
Kotromaničův
Gjalský
lidový zpěv
25
article
Šándor-Gjalský je malíř širokého detailu, a
ve své osobitosti lyrik lehce k melancholi sklo-
něný, ku podívu pevně ovládající linie kresby,
rozčleňující plochu rámce a odlišující obrya
krve.
i hnutí postav. Je něco turgeněvského v intimněj
ších scénách jeho románu, kterými ostatně ne
plýtvá tuze, maje pečlivé zření hlavně k velikému
proudění idejnému. Však je i v kresbě vzru-
šujících výjevů mistrem. Jak delikátně a při
rozeně na př. dovedl užiti v ději banálního jinak
motivu souboje tolikrát už zneužitého epigony
staré romantické školy ! Jak delikátně směstnává
v duši svého hrdiny Ivana Kostromaniče ono
dvoje chvění bytostí člověka: k milované ženě
a k veliké myšlence, pro kterou vzplanull
Zahloubáni do rozkošných povídek Gjal-
ského »Pod starými krovy« cítíte se přenešena
v ovzduší starochorvatského života šlechtického,
do společnosti starého, bodrého Batoriée, tan
v Záhoří, kde stráněmi a lesy to výská ozvěnou
v duši:
Šándor
Gjalská
Kostromanič
ský
Záhoří
26
article
»Ljepa vaša domovina
Tak jako Gjalski umí ličiti kouzlo vlahé
jarní noci, kde všecko dýše opojným sném roz-
toužení, stéblo vine se k stéblu, květ kloní se ku
květu a list se chvěje nad listem, kde melan-
cholické závoje par v polosvitu měsíčném kladou
se na krajinu a zastírají duši bolestným příšeřím
noci, tak dovede vídét a eítit jen letora jižní
krve. Za takové jarní noci stávala »Marica« se
švarným Jankem při doslaveníčku, zpívala o sa-
motě v rozvalinách starého hradu a bědovala
nad svým osudem na zapadlém hrobě své matky.
za takové noci udá se i rozkošná jízda koňm
obou. tajných milenců Ivana Kotromaniče
Magdy Dumičové, končici opojným objetím jezdce
i jezdkyně na jediném sedle.
V tom tichu dumavěm, v idyllické náladě noci,
zavírají se vlny potoka nad mladým životem
Maričmým a rozhoupaná vlna, čeříc hladinu
kruhy stále širší a širši, probouzí pláče dříma-
jící naproti v pobřežním křovisku. Tak žhoue
náladou vyznívají románová scéna i novela
Gjalského » Marice«.
Literární činnost Gjalského je rozsáhlá.
Přes dvacet let stojí muž v popředí ruchu
mladé chorvatské literatury. A nejen literaturyh
Gjalski je v chorvatském světě společenskémz
nejoblíbenějších osobností, pravý charmeur, jehož
milému způsobu vystupování — jak výmluvně
svědčí zprávy sjezdových účastníků — neodolá
Gjalský
Kotromanič
Dumičová
Marika
Marica
27
article
ani pozorovatel chladnější a vzdálenější. Gjalski
zná i Prahu a Čechy, jak svědčí mnohá míst
jeho románu »Na úsvitě« a nelze vysvětliti než
zbědovanosti mezislovanských poměrů, že jmeno
muže není stejně zvučné u nás jako v jeho
vlastní domovině.
Dosud stěny téměř neprostupné dělí tak ná
silně od sebe svěly bratrských slovanských vzdě
laností. Jak dlouho ještě? Podobiznu Šándora
Gjalského s vylíčením literární činnosti jeho při
nesla »Zlatá Praha« r. 1897.
Nemenší pozornosti zasluhuje i mladší sou-
druh Gjalského ve sboru chorvatské šlechty
duchem, básník »Nových písní« a »Nostalgii-
A. Tresié- Pavičic.
Jako blýskavice zamihotalo roku 1888 jmen
to ve sloupcích předního tehdy belletrického
listu záhřebského »Vience«. Smělým vzletem
myšlěnek předčil nový muž rázem dosavadn
mistry chorvatského veršování.
Ohnivé hymny Tresičovy mimoděk připo
mínají žhavé rytmy Vlacha Leoparda. Když
roku 1891 vyšla první kniha Tresiéových básní.
byla to událost. Všem bylo jasno, že tu před
stupuje před veřejnost dokonalý poeta svého
národa. Ve verších byla nová forma, nová
mysl, nový nebývalý vzlet. Jazyk chorvatský
vyhraněný v stkvělé tvary oslňoval tu měňavost
barev a světel zvláštní osobité dikce.
Tresié je veršující filosof života národního,
je rádce jeho duchovní i lékař, odhaluje i leči
jeho rány, postihuje pronikavým zrakem jeho
poklesky, čerpaje proň nových vznětů u vřelých
tužbách očištěného vyšším názorem vlasteneclví.
Gjalský
Čecho
Šándor Gjalský
A Tresié
Pavičic
Tresičův
Vlach
Praha
Tresiéový báseň
28
article
Heliodorovo: »Libet sarcina carnis abjecta, ad
purum aetheris evolare fulgorem«, prozařuje
idejně jeho básně »Nostalgija«, »Krvavo more
i staroslovanský hymnus »Svantovit«, datovaný
28. září 1897 na Rujaně. U velkolepém hymnu
»Slobodi« věšteckými visemi zapaluje se tu ho
roucí básníkova duše:
Oh, Slobodo, uzvišena ti božice moja,
ako nije samo varka čarna sila tvoja:
ako sam te ikad pjesmom dizo u nebesn,
i preziro robstvo prepun tvog božanskog biesa;
ako li sam žrtvovao tvoga vrh oltara
kukavice smrtním brídom prezira handjara.
Z větších praci Tresiéových dlužno uvésti
dvě tragédie »Ljudevit Posavski« a »Simeon
Veliki«. V poslednější pokusil se autor bás-
nicky řešiti spor palčivé otázky jihoslovanské.
Básník vidí na historickém základě sloučeny
Chorvaty, Srby, Slovince i Bulhary v jediny
útvar, jehož každá haluz podržela by svůj ráz
i sebesprávu, chráněna konfederaci kmenů
rovnoprávných. A ještě jednou velikou prací za-
ujal mladý dramatik napoprvé chorvatskou ve-
řejnost. Jest to historické drama »Katarina
Zrinska«, která dobyla čestného úspěchu na zá-
hřebském Národním divadle.
Vrehole své tvorby mladý poeta ovšem ještě
nedosáhl. Prozatím, aspoň dle soudu literatů,
dramatika Tresiše předstihuje Tresié lyrik, jehož
nezkrotná fantasie vznáší se směle u výši-
nách nad skalami Dalmacie, nad vodami modré
slovanské Adrie, čeřené snivým »maestralem«,
štvané ze svých hlubin vztekáním divé bóry.
Heliodorův
Svantovit
Sloboda
Tresiéový
Posavski
Veliki
Chorvat
Srba
Slovinec
Bulhar
Zrinska
Tresiš
Rujana
Dalmacie
národní divadlo
29
article
Účastníci sj zdu novinářského, jimž básník
byl průvodcem ochotně výmluvným po starožit-
ných památnostech splitských, pochvalovalis
i čilý smysl vykladatelův pro reálnou stránku
věcí a zvláště pro přesný detail historické látky.
Vyvozovány odtud mnohé závěry vzhledem
k dalšímu vývoji literární kariéry mladého dra-
matika. Jisto je, že historickému dramatu
na moderním divadle nadchází nová doba.A
proč by neměl v řadě pěstitelů jeho zaujati
místo i mladý básník chorvatský, jenž svými
prvotinami tak silně si přihlásil k cechu.? Tresié
je mladý muž, sotva třicetiletý, svými dramaty
jistě nepověděl ještě poslední svoje slovo v tom
oboru. Chorvatské Národní divadlo smí se od
něho naditi ještě mnohé zajímavé práce. A kdo
ví, ne-li i divadlo — slovanské? »Kateřinu Zrinj-
skou« chystají už aspoň pro divadlo v Kra-
kově. Uhlídáme, jak pokus na bratrském jevišti
slovanském dopadne.
Chorvaté v minulosti tak slavně vynikali
na poli válečném a politickém. Není pochyby,
že v budoucnosti hodlají i v zápase ku turním
pokoušeti se o palmu.
Vaj! nije T'ovo ona zemija ista,
što rodi Tvrdke, Gubce i Fraukopaner
J. Paulík
Zrinj
Chorvat
J Paulík
Vaj
národní divadlo
Tvrdke