ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce0e8110-660c-11dc-9992-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 45, person 85, org 6, work 6
1 masthead
Ročník XXXxl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 22. května 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 140.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí see v Praze v administracl . . . . 2 K — h na měsie etvit lsta . . . . 6 K —h s dvojí donáškoe a ně : 7k8oi na štnrt lete ve alialkách: na měsíe . . . . . 2 K 80h Pešitont. n .. . . . R o0 r pěste . . . . . . s na stnt leta . . . . 11 K d0
Praha
5 article Úvod delegační.
Úvod delegační. Obvyklé proslovy delegačních předsedů a letošní trůnní řeč vynikají nápadnou zdrže- livostí obsahovou. Skoro se podobá, že hrabě Goluchovský ve správě zahraničních záleži- tostí ukládá si tím větší reservu, čím větší příležitost mu poskytují události, aby podal určitý obraz o celkovém jejich stavu již v samé trůnní řeči, kterouž odpovídá pa- novník na oslovení předsedů obou de- legaci. Předseda uherské delegace, hrabě Sza pary, dotkl se mezinárodních poměrů, vy slovuje naději, »že zápletky, kteréž vznikly daleko od Evropy, nezmění svornost evrop ských mocností, ježto zachování míru jest ve společném zájmu všech států evropských, načež chvalořečil trojspolku jakožto nej- bezpečnější záruce míru evropského; troj spolek sám jest mu základním kamenem za hraničné politiky; druhým základním ka menem rakousko-uherské zahraničné politiky jest mu »zachování posavadního stavu na východě, kterýž uspokojuje naše zájmy zabezpečuje též dobrý poměr k sousední ruské říši. Dobrý poměr mezi oběma vel- mocemi jest spolu nejbezpečnější zárukou pro rozvoj a rozkvět balkánských státůr« Předseda delegace rakouské prine Fer- dinand Lobkovic položil naopak největší důraz na nastávající řešení poměrů hospo- dářských: »Nerušené pokojné srozumění se zvšemi mocnostmí má pro nás nyní dvoj- pshnou čeny ježto se ocituje me před obnovou poměrů našeh obchodu zahraničného, od níž producenti očekávají, že nejen nezpůsobí ztížení, ale že naopak přinese ulehčení ho- spodářského stavu ve mnohém ohledu,«
Sza Lobkovic Evropa Fery Goluchovský
6 article
Trůnní řeč sama, jak jsme již předem připomenuli, jest neobyčejně stručná a od- měřená. Největší zminky dostalo se udá- lostem čínským, ač naše účastenství v nich nevybočovalo z hranic, pro něž vedle vel- mocenského postavení byl rozhodujícím » po- měrně nepatrný rezsah našich tamních zájmů«. Všecek ostatní poměr zahraničnýa mezinárodní vyčerpán jest v prvém odstavci trůnní řeči, jenž jeví se býti odpovědí na oslovení, jež měl předseda uherské delegace hrabě Szapary. Hlavní dosah jeho vyčerpán jest těmito slovy: »Se zvláštním uspokoje- ním mohu ukázali i tentokráte na náš ne- změněný srdečný poměr k říším s námi spojeným, a na naše důvěry plné a vesměs přátelské styky se všemi moc- nostmi a čerpati z télo potěšitelné politické situace oprávněnou naději na další zacho- vání míru.« Od r. 1897 vracívala se trůnní řeč pra- vičině k tak zvané dohodě s Ruskem o vě- cech balkaňských, jako to v proslovu před sedy uherské delegace jeho výrokemo dvou základních kamenech za- hraničné politiky rakousko- uherské zvláště vyniká. V tomto ohledu jest letos trůnní řeč mnohem povšechnější, shrnujíc všecky ostatní mimotrojspolkové mocnosti v jedno. Okolnost tato stane se je ště zajímavější, položíme-li vedle sebe místa z trůnních řečí delegačních, pokud se týkala tak zvané shody ve věcech balkánských.
Szapara Rusko
7 article
V trůnní řeči dne 17. listopadu 1897 jsme slyšeli: »K dosavadním zárukám míru přibyl přátelský vývoj našeho poměru k ru- ské říši. Opětné schůzky, jež jsem měl s ca- rem ruským, přesvědčily mne o stejném na šem smýšlení a daly podnět k poměru vzájemné důvěry mezi našimi státy, jehož utvrzení slibuje pro budoucnost jen utěšené věci.« Trůnní řeč z r. 1898 nezmínila se zvlá- ště ani o trojspolku, ani o Rusku, za to trůnní řeč ze dne 1. prosince r. 1899 opětně se vrací k poměrům balkánským těmito pozo- ruhodnými slovy: »S uspokojením mohu po- ukážati, že úplně loyální a přátelský poměn k ruské říši ve smyslu společného postupu v otázkách balkánského poloostrova vykazuje pěkné úspěchy.« V trůnní řeči předpóslední dne 13. května r. 1900 proslovené pak bylo řečeno: »Náš dávno osvědčený důvěrný poměr k našim spojencům . . . doznává potěšítelného do- plnění ve výtečných stycích našich se všemi mocnostmi a zejmena ve stálé shodě s ru skou říší ve všech, Východu se týkajících otázkách a z této situace vyvozujeme dů věrnou naději, že říši naší požehnání míru i na dále zůstane zachováno.« Není pochybnosti, že bude všeobecně zpozorována tato letošní odchylka v ozna- čení vzájemného poměru naší říše k Rusku pokud jde o věci východní, jakož i to, žeo věcech a záležitostech balkánských vůbec nijaká zmínka se nestala. Nechceme se tuto dnes pouštěti do ni- jakých kombinací a domněnek, nadějíce se, že ministr zahraničných záležitostí pan hrabě Agenor Goluchovský ve svém exposé o vě- cech zahraničných vyloží, co ve stručné trůnní řeči, právě pro přílišnou její soustře- děnost, nemohlo býti zvláště uvedeno.
Goluchovský Rusko
8 article
Věcí balkánské poskytují zejmena letoš- ního roku takřka nepřetržitou látku zahra- ničným rubrikám všeho evropského časopi- sectva, a nejsou to jen věcí vzdálenější jako otázka macedonská, turecké zakročení proti cizím poštám, změny v Srbsku, schůze králů řeckého a rumunského v Opatiji, o nížsi prý zvláštních zásluh získal ministr zahra- ničných záležitostí hrabě Goluchovský, ale věci dosti blízké, jako na př. návrhy listů uherských a chorvatských v příčině Bosnya Hercegoviny, dale otázka, jak se zachová Turecko ku prodloužení bosenských dráh směrem na Soluň, jak na záležitost tuto po- hlížejí sousední i vzdálenější státy a pod. Je-li dobře zpravena známá vídeňská informace, očekávalo se prý v Pešti i v okolí předsedy ministerstva Szella, že bude trůnní řeč zabývati se nejen aktualními otázkami politiky zahraničné, ale že věnuje i poměrům balkánským několik kritických slov, ba že způsobí v Srbsku značné překvapení. Bylo li očekávání takové odůvodněno čili nic, nevíme, ale máme za to, že jest mnohem lepe, že se tyto zprávy neosvědčily a vítězství se na klonilo na stranu ostatních vídeňských listů, kteréž v poslední době připomínaly, že »na Balkáně se neděje nic, co by zasluhovalo nějakého povšimnutí.« — Vedle trůnní řeči ovšem hlavní pozor nost náleží rozpočtu společnému. I tento jest letos tak upraven, aby způsobil co nejméně pozornosti a poskytl delegacím co nejmenšího podnětu k okázalým výkladům.
Goluchovský Srbsko Opatiji Turecko Soluň Pešť Balkán Bosnya Hercegovina ministerstvo Szella
9 article
Bývají to obyčejně položky válečné, jež vzbuzují největší zájem; do letošního rozpočtu se však nedostala ani položka za účastenství v čínské výpravě, ani položka na nová děla, snimiž se dle rozpočtu budou dále činiti jen zkoušky »různých modelů«. Proto však ne- zanikla nikterak péče o zdokonalení branných sil. Nehledíme-li ke snaze, udržeti větší po- čet dobrých poddůstojníků zvýšením služeb- ních prémií a polepšení bytného důstojníků. jest to nových šest škadron vozatajstva, jež týkají se rozmnožení moci pozemní. (Hlavní úsili v této příčině soustředěno jest nyní na zemskou obranu a honvédy a nutno všímati si dotýčných položek v rozpočtech obou polo- vin říše) Za to společný rozpočet na rok budoucí větší pěči věnuje námořnictvu, zvlá- ště pozoruhodně jest tu rozmnožení válečného loďstva na Dunaji. Posavadní válečné loďstvo dunajské sestává ze čtyř monitorů a dvou lodie; loďstvo to se rozmnožuje o dva nové monitory a čtyři lodice, čímž prý stane se možným čeliti nejen silám podunajských států. ale i silám odpůrců vzdálenější ch. Nebýti všeněmeckých členů delegačních, nebylo by dle vládních časopisů nejmenších pochybností, že letošní program delegační by se vyřídil co nejhladčeji již s ohledem na opatrné jeho sestavení. Ale Všeněmci jsou v listech oněch strašákem, o němž se neda dobře řici, jeli vítaný čili nic. Posud nic tomu nenasvědčuje, že by choutkám této sku- piny kdekoliv se činily překážky. Prozatím začali Všeněmci dotazy o věcech východních.
Dunaj
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sně novna Schůze čtyřicátá osmá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, 21. května. Přesně podle stanoveného rozvrhu hodin pro zbytek nynějšího sněmování dodělal zvláštn výbor zákon o vodních stavbách a stejně přesne dle téhož rozvrhu dodělalo odpoledne plenum povšechné rokování o předloze investiční. Poslancům českým podařilo se v generální debatě té vymoci přece místo pro inž. Kaftana. Tento mluvil za obecné pozornosti, které se těší jako jeden z nejlepších znalců komunikaci. Vyslovil pevné očekávání, že zástupcové alpských zemí zachovají se stejně při stavbách vodních, jako poslancové zemi severních při stavbách investičních. Ze středu alpských poslanců na dotaz ten ozval se souhlas. S celým důrazem naléhal zástupce Malé strany pražské na obnovu postátňovae akce železniční, hlavně pokud se týká dráhy severozápadní a trati společnosti státní dráhy, připominaje výslovně, že není to požzda- vek česko-národní, nýbrž hospodářský, jehožto splněním čeliti možno Uhersku. Co nejvřeleji ujal se také vybudování přístavu splítskéhoa výstavby dráh dalmatských jako druhého pro- středku proti soutěži zalitavské. Dalmatští poslanci vyslali k němu deputae se zemským hejtmanem drem. Ivčevičem čele, která mu vyslovila vroucí díky za jeho plaidoyer. Vytrvalosti poslanců, kteří zůstali shromáž děni počtem takovým, aby sněmovna byla schopna k usnášení, dlužno přičísti, že se ještě vyřídi § 1. v podrobné debatě. Zejtřkem počínaje, zahájeny budou schůze denní již o hodině 10., vedle nich pak budou ještě schůze noční se specjálním jednacím po řadem: »Druhé čtení zákona o devítihodinné době pracovní v dolech.« Předseda hr. Vetter zahájil schůzi ve 3.15 hod odpo
Kaftan Vetter Vídeň Uhersko státní dráha
11 title
Fředseda ministerstva podal předlohu o p en
12 article
ptsn t
13 article
sijním pojišťování soukromých a ně kterých veřejných úřadníků. Posl. dr. Heller a soudruzi podávají piln návrhy ve příčině odepsání daní obeím Kunratice (v okresu vinohradském) a Dubeč (v okresu žižkov ském) za příčinou neúrody a živelních pohrom. Posl. Procházka navrhuje, aby vládní před loba o dani z jízdních lístků byla přikázána bernímu výboru bez 1. čtení, čemuž vybověno, když nikdo neodporoval.
Posl doktor Heller Kunratice Dubeč
14 article
Ministerský předseda dr. K črber odpověděl na dotaz Olševského po hesprávnostech okr. hejt- manův haličských při vydávání průvodních listů že kde bylo třeba, dostalo se připamatování. — na Biankinův, po vypovězení rakouskýck občanů z Transvaalska, že tím nebyly porušeny zá sady mezinárodního práva, že o náhradu je zakro- čeno a dostane se jí těm, kdo byli výpovězení ne- oprávněně. na Derschatrův po koncessování soukro mých detektivních ústavů, že vyjednává se upraven této živnosti se zúčastněnými hlavními úřady. — na Skalův po vypovězení českých obchod- níků z olomouckých trhů, že prý jedná se pouzeo opatření z dopravně policejních přčin. Městská rad zrušila některé boudy a chtěla prý vykázati trhov- cům jiná místa, kde by nepřekáželi dopravě. Ono usnešení vykládalo se prý nesprávně a když prol doráženo také na městskou radu olomouckou, purk- mistr zastavil provedení onoho usnešení. — na Cingrů v po nesprávném jednání úřad- níka okr. hejtmanství náchodského v Hronově, že po vyšetření věci není proč zakročovati proti tomuto úřadníkovi; — na Hybešův po vypsání volby v páté kurii smíchovsko-kladenské, že poslanec Klofáč vzdal se tohoto mandátu přípisem ze dne 2. dubna jejž předsednictvo sněmovny dostalo 5. dubna. Ná- mitka, že složení mandátu nabylo platnosti až po oznámení ve sněmovně 18. m. m., není odůvodněna ani v základním zákoně o říšském zastupitelstvu, an v říšském volebním řádu, ani v řádu jednacím
doktor Olševský Skalův Cingr Hybešův Klofáč Hronov
15 article
Vzhledem k námitce o volebních listinách dřívějšíech odkazují k 8 57. volebního ř. ř. — na Formánkův po úpravě starobních invalidního pojišťování, že předloha o pojišťován pensí soukromým úřadníkům byla sněmovně před- ložena. Pracuje se průpravně o zavedení všeobecného invalidního a starobního pojišťování dělnictva a před- seda ministerstva dbá, by práce dle možnosti rychle postupovaly. Provedena volba člena poplatkového výboru načež rokovalo se dál o investiční předloze. Posh Klofaě stěžuje si v detší řeči na ústrky jež zažil český národ a prohlašuje, že pro tuto předlohu český lid neustoupí z opposičního svého postavení, protože neslouží českým potřebám, ale v první řadě terstským, kde pochováno beztoho již mnoho millionů. Jeho strana nemá k vládě důvěry a proto bude hlasovati proti předloze. Posl. Steinwender líčí dávné boje o druhé spojení terstské. Vláda chovala se vždy vyhýbavě, teprve nynější podařito se řešení uspokojujícího vše- cky zájmy. Země, kudy projektovaná železnice po- vede, budou z ní míti prospěch, arci ne takový, jako celý stát. Vydání renty bude se moci omeziti. Myslí, že nevydá se 487 míll. K, přenechají li se reálné daně zemím a obcím za kořaleční monopol, dan z dědictví a p. Vývoj nutí zavésti v Rakousku berní reformu Miquelovu (německou.) Končí slovy uznání nejen vládě, ale také zástupcům zemí, jež nemají účastenství na úspěchu těchto železničních staveb.
Formánkův Posl Miquelův Rakousko
16 article
(Hlučná pochvala v levo.) K návrhu posl, Repty debata uzavírá se hlavními řečníky zvoleni poslanci Dobernig (pro)a Kafian (contra). Poslanec Kaftan doufá, že zástupci alpských zemí budou přáti také předloze o vodních dráhách. (Poslanec Sylvestr: Zajisté!) Líčí význam alp- ských dráh pro Terst. Češi přimlouvali se vždy o náležitou úpravu rakouského přístavu. Naříká-li Terst, co měli bychom dělati my v Čechách, kde vodní dráhy a úpravy jsou úplně zanedbány. Dá-li talo předloha podnět k větší péči a dovoz v oboru dopravnictví, bude jí řečník povděčen. Řečník pojed- nává zevrubněji o alpských dráhách a dovozuje, že Rakousko musí provozovati takou politiku jako Uhry a obnoviti postátňování, zvláště severozápadní a spo lečnosti státní drahy. Finančních obtíží nesmí se nikdo strachovati. Také upravený přístav splitský byl by protiváhou proti Uhrám. Pojednav o bosenských dráhách, dovozoval, že musí se mit zřetel také k Dal- macii. Zmiňuje se o investicích přimlouval se z stavby nádraží v Praze a Plzní a končil přáním, by v drobněm prodejit nansíčíslo o sobě. . za sdpoitieni n lk Ve flialkéch na venková ranní číslo. . . . . . . . 10h cupoladní sh ve Insera t platí se hotově zapřea Přečplacení a inserty přijimá sěmlsl- strace v Marissské ulici č.s Tam nachdzojí se též redake tiskárnk a crpediše , Národníeh L.iste Bukopisy se nevraceji.
Dobernig Kaftan Sylvestr Čech Bukopisa Terst Čechy Rakousko Uhry Praha Marissský ulice Kafian
17 article
záhy začály se stavěti také vodní dráhy. (Hlučns pochvala a potlesk.) Posl. Dobernig soudí, že přijetím předlohy posilní se naše postavení naproti Uhrám a vážnost naproti cizině. Dokazuje důležitost II. terstského spojení a bezvýznámnost případného jich schodku. Hlavní zpravodaj posl. Sylvester vzdal se doslovu a usnešeno přejíti k podrobnému ro- kování. (Pochvala a potlesk.) Při 8 1. posl. Hofmann-Wellenhof vy- ličoval štyrské dráhy, jež slouží hlavně sousedním zemím. Žádá doplnění trati hallbersko- friedberské za příčinou druhého spojení mezi Hradce Štyrskýma Vídní. Přimlouvá se za svůj příslušný návrh, jenž byl přikázán železničnímu výboru. Posl. Periě vyslovil vděk za povolení nej- nutnější tratě dalmatské. Rád by, aby se vystavěly tratě I. řádu Split—Knin až do Nového a předkláda resoluce o dalších tratích. Dalmatinci žádají totéž, co jejich bratří z Čech. Posl. Fresl v české řeči přímlouvá se za zlep- šení hmotných poměrů železničních zřízenců a za šetření jazykové rovnoprávnosti na státních dráhách rakouských. Své výklady skončil slovy: »Na pu- stých ostrovech Borneu a Celebesu zachovává se rovnoprávnost více než na státních dráhách v Če- chách.« O 9. hodině přijat návrh na konec debaty čl. 1. Generálními řečníky zvoleni posl. K ien- mann a Romanovič.
Posl Sylvester Hofmann Fresl Romanovič Uhry Hradec Vídeň Split Knin Čechy Borneo Celebes Wellenhof ty
18 article
Diouho trvající hlasy: Konec ! Konec ! Předsed však uděluje slovo posl. Kienmannovi. Tento mohl klidně domluvit. Po něm ujímá se slova posl. Ro- manovič, kterýž o předloze mluví jen několik slov, avšak žádá co nejdůtklivěji, aby nynější mi- nistr financí jako ministr nestavěl se v odpor pro- fessoru finanční vědy dru. Böhm Bawerkovi, jako aby se vystěhoval fiskální duch z ministerstva fi- nancí. Řečník vypravuje za velké pozornosti tento případ: V Haliči chudá, žena chodila na jahody, které za skrovný groš prodávala na trhu. Za to byla ji předepsána daň z prodeje ovoce. Když pak nemohla tuto daň zaplatit, byl jí zabaven majeteka prodán. (Velké vzrušení u Poláků.) Potom zprav. dr. Silvestr vzdává se doslovu. (Všeobecná pochvala.) Čl. 1. schvaluje se jednohlasně. Předseda ukončuje jednání a ustanovuje příští schůzi na zejtřek o 10. hod. dopol. s jednacím pořadem: Další podrobná debata o před- loze investiční. Zároveň oznamuje, že denní schůz skončena bude o 5. hod. a že o 7. hod. véč. začne schůze noční, která budu věnována výhradně zákonu v příčině devítihodinné pracovní doby v dolech. Posl. Kaiser a Skene vyslovují přání, by se ještě v nynějším zasedání vyřídila novella k řádu živnostenskému, týkající se 8§ 59. a 60. Předseda slibuje, že podle možnosti přání tomu vyhoví. (Hlučná veselost.) Posl. Wolí prohlašuje, že neodpírají-li Vše- němci dvěma denním schůzím, nemůže tento jejich souhlas mlčelivý prejudikovati budoucnosti. Potom schůze o 1/411. hod. noční skončena. Příští schůze panské sněmovny konati se bude 25. t. m. Na jednacím pořadu jest 2. čtení zákonao námořnickém řádu, zákona o obecních sprostředko- vacích úřadech, zákon o dani z lihu a volba 15 členů železničního výboru.
Böhm Bawerk Polák Posl Kaiser Skene Halič
19 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 21. května. (Telefonická zpráva »Nár. Listů «.) Trůnní řeč delegační, kterou odpověděl efsa předsedům obou delegací hr. Szapároví princi Ferdinandu Lobkovicovi, jest stručná. Podobá se, jakoby zůmyslně byla zkrácena na míru nejmenší. Také co se týče výpravy vel- mocí do Činy, zdá se, jakoby všecek ton, vybo- čující ze suchopárnosti, byl předem vyloučen. Postráďáť vzletu a vznětu. Jest to pouhý výčet událostí. Již zmínka o mocech trojspolkových nemá významu, jaký mívala nikoli v posledních, ale v dřívějších letech. To překvapuje po nedávné návštěvě německého korunního prince ve Vídni. Na druhě straně není nikterak akcentován poměr k Rusku, které jindy bylo vyňato z »ostatních« velmocí. Tentokrát však opět bylo
Lobkovic Vídeň Rusko
20 title
FEUILLETON.
21 article Z mezislovanských styků.
Z mezislovanských styků. lDva profily chorvatské. lpere Měsíc minul od šumných dnů třetího sjezdu slovanských novinářů ve starém Dubrovníce a posud vinou se stránkami a sloupci slovanských novin výmluvné zprávy účastníků o zažitých svátečních dojmech. V popísech honneurů, kte- rými obklopováni byli slovanští hostě od péra zvláštní pozornost věnována dvěma jménům zástupců chorvatské krásné spisby, kteři zjevem i způsobem zvlášť se vtiskli v pamět účastníků. Jména zvučná, známá šíro po nivách a luzich od křivolaké Kupy do modré Adrie, jména Xaver Šándor Gjalski a dr. A. Tresié-Paviči6.
Adrie Xaver Šándor Gjalský doktor A Tresié Pavič
22 article
Dvě sympatické, na první potkání jímajíeí po- stavy. První, muž v nejlepším věku, zevnějšku venkovského šlechtice, s rusým knírem u vý- razné tváři, s klidnou lehkostí zapřádajíci roz- mluvu, kořeněnou přijemným humorem hla- zeným ve škole vybraného vkusu; druhý mladý ještě muž, štihlého vzrůstu, pruzných pohybů, neunavný arranžér-všudybyl, explikátor horlivě umný a jiskřivý řečník improvisátor Dvě chlouby současného chorvatského Par- nassu: Gjalski, romanopisec ušlechtilého zrna, miláček smetánky vlasteneckého čtenářstva chor- vatského, Tresié, ohnivý veršovec, mistr barvi- tého slova a vzletné myšlenky. Dvě jmena, která by jistě byla zběžna všem vzdělancům také dru- hých národů slovanských, kdybychom všichni vlekem cizí kultury nebyli držení od sebe v pře- hradách nepřestupných, ochočeni leda k tomu. spatřovati zájem svůj ve službě a obstarávání — zájmů cízích. Asi před pěti léty počaly mne docházeti srdečné, pravým jižním žárem provanuté listy Šandora Gjalského. Ucházel jsem se tenkráte o právo překladu nejlepší práce jeho, románu »Na úsvitě«*) do češtiny. Je to skvělá a umě- lecká evokace obrazu záhřebské společnosti le te třicátých, ozářená prvními svity probuzení ná rodního a idéy všeslovanské. Gjalski je nadšený
Gjalský Šandor Gjalský ohnivý veršovec
23 article *) U Otty r. 189.
*) U Otty r. 189. Všeslovan, přavý dědie Kollárova ducha, jakýsi Kollár dnešního historického románu. V jeho dile hemži se to postavami věrného dobového kostýmu a voní barvou trefného místního kolo- ritu. S opravdovou rozkoší pustil jsem se do pře- vodu té výborně slovanské knihy. Když první archy překladu vyšly, spěchal jsem podati zprávu ŠandorůGjalskému, který z českého vydání své knihy upřimně se radoval. Není divu, vždyť je psána z dobré půle i pro nás Čechy. Chorvatský čtenář vidí tam zoru idey slovanské vycházeti nad Vltavou, čte velkolepý popis pohledu s Hradčan n Libušino město, vidí zlaté nitky vyšších idejných styků zapřádati se od srdeí chorvatských ko če- ským,čte o Češich Kollárovi, Šafařiku, Jungman novi a pod. A český čtenář zase s pohnutým ni- trem dovídá se, co dosud nedovedl si představiti v pravé životnosti, kterak idea, z českého ústředí vzešlá, obráží se v poměrech jihoslovanských, Se zájmem, od stránky ke stránce rostoucím, vniká čtenář do svérázných poměrů chorvatské spole- čnosti, splývá v jedno s živými postavami těch
Ott Kollárův Kollár Čecho Češich Kollár Šafařika Jungman Vltava Hradčany Libušin město
24 article
Gajů, Draškovičů a Kotromaničův, nabývaje za- jímavého jasna v poměrech dosud mu tak vzdá- lených a v temno nevědomosti zahalených. Věru, koho zajímá slovanská idea vůbec a zvláště lidopsychologický process prosakování idei těle sem národa, jeho vrstvami a cévami, ten neod loží knihu Gjalského bez opravdového požitku Jeť »Osvit« dilo bohalě dokumentované vyvolávající věrný obraz své doby, obraz spo lečnosti chorvatské let třicálých uzavřeného práve století s postayami prvních vlastenců buditelů popředí, postava vedle postavy, s podobnosti té- měř portrétovou a s věrností indivíduálné akce která k nerozeznání splývá v pravdivý celek s pozadím událostí historických. Jako symbo probuzení proniká tu skřivánčí píseň lidového zpěvu a ducha otevřenými okny dvoran, naplně- ných vyšší spoločností, namnoze šlechtickou po- nejvíce neuvědomělou, vlastenčíci leda ve smyslu privilejí zemských a řádových, ale netušíci schopnost kulturního obrození individualitou
Gaj Draškovič Kotromaničův Gjalský lidový zpěv
25 article
Šándor-Gjalský je malíř širokého detailu, a ve své osobitosti lyrik lehce k melancholi sklo- něný, ku podívu pevně ovládající linie kresby, rozčleňující plochu rámce a odlišující obrya krve. i hnutí postav. Je něco turgeněvského v intimněj ších scénách jeho románu, kterými ostatně ne plýtvá tuze, maje pečlivé zření hlavně k velikému proudění idejnému. Však je i v kresbě vzru- šujících výjevů mistrem. Jak delikátně a při rozeně na př. dovedl užiti v ději banálního jinak motivu souboje tolikrát už zneužitého epigony staré romantické školy ! Jak delikátně směstnává v duši svého hrdiny Ivana Kostromaniče ono dvoje chvění bytostí člověka: k milované ženě a k veliké myšlence, pro kterou vzplanull Zahloubáni do rozkošných povídek Gjal- ského »Pod starými krovy« cítíte se přenešena v ovzduší starochorvatského života šlechtického, do společnosti starého, bodrého Batoriée, tan v Záhoří, kde stráněmi a lesy to výská ozvěnou v duši:
Šándor Gjalská Kostromanič ský Záhoří
26 article
»Ljepa vaša domovina Tak jako Gjalski umí ličiti kouzlo vlahé jarní noci, kde všecko dýše opojným sném roz- toužení, stéblo vine se k stéblu, květ kloní se ku květu a list se chvěje nad listem, kde melan- cholické závoje par v polosvitu měsíčném kladou se na krajinu a zastírají duši bolestným příšeřím noci, tak dovede vídét a eítit jen letora jižní krve. Za takové jarní noci stávala »Marica« se švarným Jankem při doslaveníčku, zpívala o sa- motě v rozvalinách starého hradu a bědovala nad svým osudem na zapadlém hrobě své matky. za takové noci udá se i rozkošná jízda koňm obou. tajných milenců Ivana Kotromaniče Magdy Dumičové, končici opojným objetím jezdce i jezdkyně na jediném sedle. V tom tichu dumavěm, v idyllické náladě noci, zavírají se vlny potoka nad mladým životem Maričmým a rozhoupaná vlna, čeříc hladinu kruhy stále širší a širši, probouzí pláče dříma- jící naproti v pobřežním křovisku. Tak žhoue náladou vyznívají románová scéna i novela Gjalského » Marice«. Literární činnost Gjalského je rozsáhlá. Přes dvacet let stojí muž v popředí ruchu mladé chorvatské literatury. A nejen literaturyh Gjalski je v chorvatském světě společenskémz nejoblíbenějších osobností, pravý charmeur, jehož milému způsobu vystupování — jak výmluvně svědčí zprávy sjezdových účastníků — neodolá
Gjalský Kotromanič Dumičová Marika Marica
27 article
ani pozorovatel chladnější a vzdálenější. Gjalski zná i Prahu a Čechy, jak svědčí mnohá míst jeho románu »Na úsvitě« a nelze vysvětliti než zbědovanosti mezislovanských poměrů, že jmeno muže není stejně zvučné u nás jako v jeho vlastní domovině. Dosud stěny téměř neprostupné dělí tak ná silně od sebe svěly bratrských slovanských vzdě laností. Jak dlouho ještě? Podobiznu Šándora Gjalského s vylíčením literární činnosti jeho při nesla »Zlatá Praha« r. 1897. Nemenší pozornosti zasluhuje i mladší sou- druh Gjalského ve sboru chorvatské šlechty duchem, básník »Nových písní« a »Nostalgii- A. Tresié- Pavičic. Jako blýskavice zamihotalo roku 1888 jmen to ve sloupcích předního tehdy belletrického listu záhřebského »Vience«. Smělým vzletem myšlěnek předčil nový muž rázem dosavadn mistry chorvatského veršování. Ohnivé hymny Tresičovy mimoděk připo mínají žhavé rytmy Vlacha Leoparda. Když roku 1891 vyšla první kniha Tresiéových básní. byla to událost. Všem bylo jasno, že tu před stupuje před veřejnost dokonalý poeta svého národa. Ve verších byla nová forma, nová mysl, nový nebývalý vzlet. Jazyk chorvatský vyhraněný v stkvělé tvary oslňoval tu měňavost barev a světel zvláštní osobité dikce. Tresié je veršující filosof života národního, je rádce jeho duchovní i lékař, odhaluje i leči jeho rány, postihuje pronikavým zrakem jeho poklesky, čerpaje proň nových vznětů u vřelých tužbách očištěného vyšším názorem vlasteneclví.
Gjalský Čecho Šándor Gjalský A Tresié Pavičic Tresičův Vlach Praha Tresiéový báseň
28 article
Heliodorovo: »Libet sarcina carnis abjecta, ad purum aetheris evolare fulgorem«, prozařuje idejně jeho básně »Nostalgija«, »Krvavo more i staroslovanský hymnus »Svantovit«, datovaný 28. září 1897 na Rujaně. U velkolepém hymnu »Slobodi« věšteckými visemi zapaluje se tu ho roucí básníkova duše: Oh, Slobodo, uzvišena ti božice moja, ako nije samo varka čarna sila tvoja: ako sam te ikad pjesmom dizo u nebesn, i preziro robstvo prepun tvog božanskog biesa; ako li sam žrtvovao tvoga vrh oltara kukavice smrtním brídom prezira handjara. Z větších praci Tresiéových dlužno uvésti dvě tragédie »Ljudevit Posavski« a »Simeon Veliki«. V poslednější pokusil se autor bás- nicky řešiti spor palčivé otázky jihoslovanské. Básník vidí na historickém základě sloučeny Chorvaty, Srby, Slovince i Bulhary v jediny útvar, jehož každá haluz podržela by svůj ráz i sebesprávu, chráněna konfederaci kmenů rovnoprávných. A ještě jednou velikou prací za- ujal mladý dramatik napoprvé chorvatskou ve- řejnost. Jest to historické drama »Katarina Zrinska«, která dobyla čestného úspěchu na zá- hřebském Národním divadle. Vrehole své tvorby mladý poeta ovšem ještě nedosáhl. Prozatím, aspoň dle soudu literatů, dramatika Tresiše předstihuje Tresié lyrik, jehož nezkrotná fantasie vznáší se směle u výši- nách nad skalami Dalmacie, nad vodami modré slovanské Adrie, čeřené snivým »maestralem«, štvané ze svých hlubin vztekáním divé bóry.
Heliodorův Svantovit Sloboda Tresiéový Posavski Veliki Chorvat Srba Slovinec Bulhar Zrinska Tresiš Rujana Dalmacie národní divadlo
29 article
Účastníci sj zdu novinářského, jimž básník byl průvodcem ochotně výmluvným po starožit- ných památnostech splitských, pochvalovalis i čilý smysl vykladatelův pro reálnou stránku věcí a zvláště pro přesný detail historické látky. Vyvozovány odtud mnohé závěry vzhledem k dalšímu vývoji literární kariéry mladého dra- matika. Jisto je, že historickému dramatu na moderním divadle nadchází nová doba.A proč by neměl v řadě pěstitelů jeho zaujati místo i mladý básník chorvatský, jenž svými prvotinami tak silně si přihlásil k cechu.? Tresié je mladý muž, sotva třicetiletý, svými dramaty jistě nepověděl ještě poslední svoje slovo v tom oboru. Chorvatské Národní divadlo smí se od něho naditi ještě mnohé zajímavé práce. A kdo ví, ne-li i divadlo — slovanské? »Kateřinu Zrinj- skou« chystají už aspoň pro divadlo v Kra- kově. Uhlídáme, jak pokus na bratrském jevišti slovanském dopadne. Chorvaté v minulosti tak slavně vynikali na poli válečném a politickém. Není pochyby, že v budoucnosti hodlají i v zápase ku turním pokoušeti se o palmu. Vaj! nije T'ovo ona zemija ista, što rodi Tvrdke, Gubce i Fraukopaner J. Paulík
Zrinj Chorvat J Paulík Vaj národní divadlo Tvrdke