ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cd497050-8f0a-11dd-94d3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 59, person 89, org 10, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý II. února 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 41.
4 article
Haranní avečerní listy předplácí ne v Praze v administraci: na mněsie- . . 2K — na dtvrt leta . . . 6 k — h s dvojí donáško vrt leta . . . . 7 K 62 h ve fliálkáchi sa měsic . . . . . 2 K 90 Poštoui sa mésle. vrt iets . . 9 K 60 a dvojí zásilkou a měsle. vrtint k eo Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách. Vilémovo postní kázání. Německo oslavuje letos stoletou pa- mět svého národního povstání proti světo- vládné tyranii nejgeniálnějšího novověkého válečníka, císaře Napoleona I Včera zahájilo studentstvo a profesor- stvo university berlínské řadu jubilej- ních těch slavností za účasti samého císaře Viléma II., který ovšem nedal si ujíti při- ležitosti, aby se nepokochal zvuky svých slov. Němečtí dějepravci a publicisté pohlí- žejí na ono pozdvižení se národa německé- ho v roce 1813 jako na obdivuhodné pro- buzení ducha svobodomyslného sebevědomí a hrdosti národní v Němcích a označují válku z hnutí tohoto vzniknuvší jako „válku osvobozenskou“ („Freiheits- krieg“), k čemuž jako v doklad, také o vče- rejší slavnosti zapěli z oné doby proslulou píseň Arndtovu: „Der Gott der Eise wachsen liess, der wollte keine Knechte“. Vilém II. prý i s císařovnou zpíval sebou, načež ihned vystoupil na kathedru, aby doslovem svým slavnost za- končil. Ale v celé té dosti dlouhé řeči své, ani slovem se nepronesl o podstatně svobodomilovném rázu onoho ná- rodního ruchu, z něhož vytrysklo vlastně všechno nadšení tehdejší studující mládeže a vzdělanstva německého, nýbrž promlou- val o hnutí onom nejinak, než jakoby bylo vzniklo v modlitebnách a na kazatelnách bylo bývalo povahy hluboce nábožné, ka- jícné a u Boha útočiště hledající.
Vilémův Vilém II Němec Arndtův Gott Knecht Praha Německo
5 article
Jádro oné veliké povznášející dob spočívá prý v tom, že pruský náro znovu nalezl svých mravných názorů, za- ložených na náboženství. Na půdě nábo- ženství nalezl sebe znovu. „Dnešní pokolení“ — pokračoval pal císař-kazatel, žijící ve století, nemajícím smyslu pro věci nadpozemské a věřící pou- ze v to, co lze vidět a ohmatat — potře- buje, aby se mu ukázalo jak může dospěti k víře otců svých. Dnešní den a slavnosti. jež v tomto roce chystáme, skýtají nám možnost, abychom svého Boha znovu na- lezli. Vzpomeňmež přece, kterak za krátko po mohutné vládě Friedricha Vel- kého pruský lid zapomněl, kdo že za ním stával. Šířily se cizí mravy, bezbožnost a lehkovážnost. Když pak nadešla velká obtěžkávací zkouška, tu praskly podpory a nastalo shroucení, jakého dějiny sotva kdy zřely. Bylo to dílem lidským? Nel To byl soud boží! (Při tom udeřil Vilén na pult.) Jaký to však obrat r. 18131 Jest již podivuhodno, narodí-li se znovu člověk. Ale znovuzrození celého národa jest čímsi tak ohromným, že za- sluhuje, abychom si to zachovali v srdcia nikdy na to nezapomněli. To nebylo dílem lidským, to bylo činem božím! (Císař znovu udeřil na pult.) Nuže, komilitoni, doufám, že mi již rozumíte. I když se již chceme držeti jen toho, co vidíme, aby- chom uvěřili, máme v minulosti, v událo- stech dějinných zřejmé důkazy, že Bůh byl a jest s námi, a z těchto důkazů minulosti může si veškerá německá mlá- dež vytvořiti osvědčený štít víry, jenž ne- smí nikdy scházeti ve výzbroji Němce, ani
Friedrich Vela Císař bůh Němec
6 article
Prusa, s těmito zbraněmi chceme se, ne- ohlížejíce se ani na levo, ani na pravo, ubí- rati přímou cestou, vzhlížejíce s povzne- seným srdcem a v důvěře k Bohu, pak mů- žeme opakovati slova mohutného prvního kancléře: My Němci bojíme se jenom Boha a jinak ničeho na světě!“ Nejnovější tato kapucináda Vilémova za níž by předek jeho, Voltairián Bedřich II., sotva dal šňupec tabáku, ne- boť jeho víra zněla, že „Pánbůh bývá vždy jen při silnějších battaillonech“ — vyvolá asi zábavnou kritiku ve světě mimoněme- ckém, ale nejpovolanějším kritikem jejím jsou přece jen dějiny samy, které vysvětlují ten „zázrak“ německého znovuzrození roce 1813 zcela přirozeným způ- sobem, mimo veškeru transcedentalnost — prostě totiž jako přímý následek hrozné katastrofy, jaké propadla ar- máda Napoleonova v kruté ruské zimě ro- ku 1812 u spálené Moskvy. Tato zdrcující pohroma dosud nepřemožitelného vojevůd- ce a světovládného imperátora, způsobená mu Ruskem, jež vzbudila ve Francii
Prus bůh Němec Bedřich II Napoleonův Moskva Rusko Francie
7 article
panické zděšení, tak přirozeně rázem zdvihla opět mysl všech Napole d- nem schýlených národů a států, tak bleskem roznítila všude sílu národn myšlenky, touhy po svobodě a sílu k od- boji u všech zjařmených kmenů němc- ckých, zvláště pak u Prusů. Ale král pru- ský tenkrát ještě netroufal si opustit zjev- ně Napoleona; teprv když stíhající jej voje ruské pronikly až k Odře a král pruský přesídliv do Vratislavi, cítil se býti před pomstou Napoleonovou poněkud v bez- pečí, počal se s Ruskem tajně umlouvat „Jedině vojsko Ruska“, svědčí pak na slovo vzatý dějepravec německý (A. Springer), „které 5. ledna 1813 pod generálem Wittgensteinem vtrhlo do Královce, promluvilo jasně a ne- ostýchalo se pronésti slovo, kteréž musílo podpáliti celý svět proti Napoleonoví:- Osvobození Evropy ze jha napo- leonského.“ V provolání, kteréž vydal v tu dobu ruský generál Wittgenstein z Královce, pravilo se: „Němci! Hodina vašeho vykou- pení bije! Francouzské armády není více.
Prus Napoleon Napoleonův A Springer Wittgenstein Němec Odra Vratislav Rusko Královec Evropa
8 article
Ruský národ podává vám ruku k osvobození vašemu... Knížata rodu německého rozlamte pouta, v něž vás cizí podmanitel lichotami ukoval. Šlechet- ný panovničí rod rakouský neopomene. bohdá, přidati se ku posvátnému spolku svobodných knížat německých, aby tak znovu domohl se symbolu jednoty pro hlavu svou. A ty, květe německé šlechty a rytířstva, zastkvi se láskou k vlasti své. Vy, němečtí kněží, modlete se na pospoli- tém oltáři vlasti za zdar svatého díla. Vy. svobodní němečtí občané, procitněte do boje za německou svobodu, ať kol vašich měst opět tečou řeky svobodné.“ Tak rozněcoval před sto lety r uský vojevůdce z Královce veřejnou proklama- cí německé hnutí vlastenecké, které pak ovšem v závětří ruské vítězné moci chytalo troudem v národě něme- ckém a zvláště ve studující mládeži, k je- jímuž srdcí promlouval již od několika let statečný Fichte, jehož spisy však dýchaly jiným duchem než dnešní řeč Vilé- mova. Fichte volal zajisté: „Žádný člo- věk, žádný Bůh a žádná událost nemůže nás spasit; my sami musíme si pomoci, ač-li nám spomoženo býti má.“ O nějakém kajícném pobožnůstkářství ne- bylo v tu dobu po Německu věru stopy, nýbrž Prusko se zcela střízlivě spolčilo se silným pravoslavným Ruskem, ku
Ficht Královec Německo Prusko Rusko
9 article
spolku jich přistupovala ostatní knížata Německa, především pak Metternichovo Rakousko a tato mohutná koalice sta- čila, aby posléze Napoleona podzimem r. 1813 u Lipska porazila. Ne ještě docela, ale přece tak silně, že se po ráně té již řádně nezotavil. Kde tu jakých nadlid- ských a nadpřirozených skutků a dějů,o nichž mluví Vilém II.? Nicméně bychom zůstavili nábožnou tu řeč úplně kriticismu německému, kdyby jen dočasná politika pruská odpovídala skutky zbožným těm slovům; ale když postihujeme to její „křesťanství“, jak v Poznani bezcitně vyvlastňuje uhně- tený lid polský z půdy otců jeho, když po- stihujeme to její křesťanství, jak od let po- máhá vyzbrojovat, sílit a chránit tureckou tyranii v Cařihradě, jak na sta pruských důstojníků od let cvičilo ony katany osmanské v pruském umění válečném proti utlačovanému Slovanstvu: — i drino- polský ten dravec Šukri paša, jenž chce povraždit 40.000 obyvatelů proto, že jsou Bulhary, i ten náleží k čelným od- chovancům pruských vojenských učitelů, — tu jeví se nám záhodno strhnouti po- dobným sermonům jich pokryteckou škra- bošku s tváře, aby nechala pruská politika Pána Boha s pokojem a nehonosila se, že pouze JJeho se bojí a nikoho jiného na světě. Skutky její odpovídají, že se Boha bojí — nejméně.
Metternichův Vilém II Bulhar bůh Německo Rakousko Lipsko Poznaň Cařihrad
10 title
Nová válka na Balkáně.
Balkán
11 article Skadar a Černá Hora.
Skadar a Černá Hora. Sl-k. Z Bělehradu, 10. února. (Zvl. tel. »N. L.«) Mohu sděliti, že Černá Hora jest odhodlána dobytý jednou Skadar podržeti pro sebe za každou cenu. Bez Skadru není Černé Hory! Takové jest odhod- lání černohorského krále i ná- roda. Z bojů u Skadru. Z Cetyně, 10. února. Pau dr. Vratislav Černý obdržel z bojů u Taraboše telegram »Brigádní barjaktar Perko Vu- kotič (odchovanec České obch. akademie), padl pod Tarabošem za velikou věc. Bušate, Gajtane, Museline, oba Bardanjoly, předni tvrze Ta- raboše, vzaty. Očekáváme dychtivě pádu Brdice, Tara- boše a Skadru. Vojvoda Stevo Vukotič, bratr královny Mileny, raněn. Bombardování Drinopole. Z Caříhradu, 10. února. Šukri paša oznamuje, že mešita Selimova byla palbou značně poškozena. Bulhaři podnikli v sobotu útok na tvrz Kartaltepe a ukořistili 4 děla. Šu kri paša oznamuje dnes, že pevnost se ještě drží. Situační z bojiště. Z Caříhradu, 10. února. (K. k.) [3 hod. 30 min. odp.] Úřadní komuniké praví: Naše vojsko, nacházející se v Derkosu, obsa- dilo bez odporu opevněné postavení ne- přítele. Levé křídlo, jež postupoválo ku předu, aby napadlo nepřátelské síly umí- stěné na výšinách ormanliských, donutilo dva bulharské pluky k ústupu. Nepřítel na- padl naše posice v okolí Vel- kého jezera a obsadil zápaží na- šich opevnění. Avšak naše vojsko učinilo
doktor Černá Perka kotič Museline Bardanjola Vojvoda Vukotič královna Milena Bulhar Šu Skadar Černá Hora Bělehrad Cetyně Tara Drinopol Caříhrad Derkos Vela Český obchodní . akademie Selimův
12 article
mocný protiútok a zmocnilo se opětně obsazených vrchů. Vojsko vyloděné v Šarcheji obsadilo tuto obec po boji, v němž způsobilo Bulharům ztrátu asi 200 mužů. Jeden bulharský důstojník byl zajat. Bom- bardování Drinopole trvá dále alejest velmi slabé. M. Z Kolína n. R., 10. února. (Zvl. telegr „Nár. Listů“.) Oproti různým zprávám, jakoby bombardování Drinopole bylo zastaveno, do- vídá se z Cařihradu berlínský zpravodaj „Köln. Ztgu.“, že opak je pravdou a že Drinopol je nepřetržitě bombar- dována s velmi nepříjemným účinky pro obléhané. Také zprávy, ja- koby zahájeno bylo se strany turecké vyjed- návání o mír, se nepotvrzují. V Cařihradě pře- vládá všeobecné mínění, že Porta o mír bude jednati jen prostřednictvím velmocí, nebot jest přesvědčena o bezvýslednosti přímého vyjednávání s balkánskými státy. Za tou pří- činou také Hakki paša zůstal v Londýně, aby konferenci velvyslanců mohl posloužiti infor- macemi. dela Z Cařihradu, 10. února. Jistý zdejší list oznamuje, že sultán odebere se v nejbližší době na bojiště u Čataldže, aby povzbudil k ofensivě. Ze Soříje, 10. února. (K. k.) „Ag. tel. bulg.“ sděluje: O přistání Turků u Podi- my oznamují se tyto podrobnosti: Včera v 7 hodin ráno vysadily dva křižáky, dva torpe- dové čluny a 6 menších lodí, které přijely z Karaburnu, asi 250 mužů na souš před mě- stem Podimou. 10. prapor bulharské pobřežní stráže napadl Turky přes palbu křižáků. Nepřítel dal se v nepořádku na útěk a vrátil se na lodi, zanechav na bojišti 25 mrtvých a 16 raněných. Na straně Bulharů byli za- biti 3 muži a 18 raněno. Asi v 1 hodinu od- poledne zmíněné lodi odpluly. Všechny po- kusy Turků, zahájiti na čataldžské čáře ofen- sivu, ztroskotaly. Turci byli s velikými ztrá- tami odraženi. V bombardování Drinopole se úspěšně pokračuje.
Bulhar Köln Port Turek Boma Drinopol Kolín Cařihrad Londýn Soříj
13 article
Pronásledování Bulharů, Srbů a Řeků v Caři- hradě. Z Cařihradu, 10 února. Vláda počínási přímo zuřivě vůči Bulharům, Srbům a Rekům, kteří jsou tureckými pod- danými a bydlí v Cařihradě. Zatýká je hromadně. Jsou to většinou advokáti, ob- chodnici, lékaři atd. Obviňuje je z vyzvědač- ství. Vláda nedovoluje příslušníkům zmíně- ných národnosti útěk a na bohatých dokonce vynucuje peníze a zabavuje jim statky. Stav příslušníků bulharské, řecké a srbské národ- nesti je v Turecku přímo zoufalý. Z Cařihradu, 10. února. (K. k.) Počet pode- zřelých řeckých státních přislušníků, již zatčeni byli z důvodu státní bezpečnosti, přesahuje 200 osob. Většina zatčených bude vypovězenn. ně- kteří z nich byli již propuštěni, aby zejtra mohli odjeti. Proslýchá se, že také Řekové a Bulhaři kteři jsou otomanskými příslušníky, z téhož dů- vodu byli zatčení a budou rozeslání do Sinope. jakož i jiných anatolských měst.
Bulhar Srba Řek Cařihrad Turecko Sinop
14 article
Křižák „Hamidie“
15 article
Z Port Saidu, 10. února. (Reuter.) Tu- recký křižák »Hamidie« přibyl sem o půl- noci z průplavu suezského a vyplul ihned se stlumenými světly na moře.
Port Said Reuter
16 article Rumunsko-bulharský spor.
Rumunsko-bulharský spor. Z Bakurešti, 10. února. (N. V. T.) Ra- kousko, které dosud bylo žádáno jen o intervenci v Sofii k ury- chlení rumunsko-bulharský ch jednání, bylo nyní vyzváno, aby působilo přímo ve prospěch ru- munských požadavků.
Rumunsko Bakurešť Sofie
17 article
V drobném prodejlr ranni čislo o sobě a S večerní . . . . . . . zas 4 b Ve ňiliálkách na venkově ranni člslo večerní . . . . . . . . 5b lnseráte plnti se hotově nupřou. Předplncení a fnnorty přijima sdministrace v Marlanské ul., 3 Tam nacházeji se těž redakco, tiskárna a expedleu „Nkrodních Llstů Rukoplay ne nevracsi
Marlanský ulice Nkrodne Llstus
18 article
Ze Staré Ršavy, 10. února. (Zvl. zpráva »N. L.«). Některé maďarské časopisy se do- vídají, že ani v rumunském vojsku ani mezi důstojníky nejeví se nijaký zájem ve sporu s Bulharskem, a že na pět set důstojníků podalo přímo na ministerstvo války žádost za propuštěnou. U velitelstev jednotlivých vojenských oddilů podáno prý bylo podob- ných žádostí ještě více. Venizelos o hranicích nového Řecka. Ze Soluna, 10. února. (K. k.) Za roz- mluvy s arcibiskupem pelagonijským, který zastupoval zájmy řeckého živlu v Bitolji a svou diecesi, prohlásil předseda ministerstva Venizelos, že bude dbáti, aby hraníce no- vého Řecka byly co možno nejvíce posunuty na sever a severozápad, že však musí býti také vzat zřetel na zájmy spojenců. O bu- doucnosti Soluna učinil ministerský předseda Venizelos uspokojivé prohlášení. Zde na úřadním místě potvrzuje se zlepšení poměrů mezi Řeckem a Srbskem. Germanos ekumenickým patriarchou. Z Cařihradu, 10. února. (R. k.) Ve volebním shromáždění ekumenického patriarchátu, jež se- stoupilo se dnes ve Fanaru, konalo se poslední hlasování pro volbu ekumenického patriarchy. Chalcedonský arcibiskup Germanos zvolen byl velkou většinou za patriarchu. (Viz poslední zprávy.)
Venizelos Germanos Bulharsko Řecko Soluna Srbsko Cařihrad Fanar Soluna Stará Ršava
19 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 10. února. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“ Zákon proti nakažlivým nemocem, bez odporu podstatný pokrok proti stavu dosa- vadnímu po té stránce, byl sněmovnou poslane- ckou ve třetím čtení při hlasování dle jmen, vynuceném křesťanskými sociály, povolen a schválen. Zpátečníci ve jmenovaném svazu, kterým jest čistota proti mysli, dou- fají, že se jim ještě v poslední chvíli podaří tuto předlohu pochovat ve sněmovně posla- necké. Sklaplo jim však, jakkoli plenum bylo skrovně navštíveno. Dlužno nyní vyčkat, co se stane s věcí tou ve sněmovně panské, kam se dostane: zdali vláda tam užije svého tlaku, by vymohla souhlas pérů pro elaborát sněmo- vny poslanecké, či povolí-li nátlaku křesťan- ských sociálů a některých polsko-německo- českých agrárníků, by vystrojila pohřeb re- formě té ve sněmovně senátor. Ministr financi Zaleski podal posla- necké sněmovně dnes zákon, kterým za- vádí se v Rakousku daň ze sirek.
Zaleski Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
20 article
Obsah, tresť a jádro předlohy té bylo námi již oznámeno. Podání její v nynějším okamži- ku je svědectvím a dúkazem, že vláda pova- žuje za zabezpečeno schválení nové daně li- hové a daně z osobního přijmu, že však nepo- važuje je za dostatečný zdroj, ze kterého hra- diti lze výdaje, které vzniknou služební pra- gmatikou a kterých třeba bude k částečné sanaci financí zemských. Zároveň je vidno, že vláda pomýšlí již také na druhou část berní reformy, ve které nalézá se také daň na sirky. Kdy se vykoná první čtení předlohy dnes podané, pověděti nelze. Sněmovna konala první čtení zákona, kterým chrání se pekařští pomocníci ve pří- čině práce noční. Divokému poslancic haličské- mu Reizesovi zlibilo se mluviti ku prázdné sněmovně při této příležitosti ob- strukční řeč. Jak se nám pravilo, rozhodl se tak učiniti, poněvadž ondyno při nějaké věci nedostal se ke slovu a chtěl se pomstíti za to předsedovi dru. Sylvestroví. Ten však, sotva Reizes jal se mluviti, opustil křesloa
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + ženy, které potkáváme. Komedie o5 dílech. Napsal Karel Mašek. Poprvé na Národním divadle v sobotu 8. února. Režisér Gustav Schmoranz. Pan Mašek podložil své hře těžký mravní a sociální problem: jak v dnešní společnosti mladík, dospívající v muže, poznává ženu. Cíti jej opravdově a bolestně, rád by obnažil jej obecenstvu v nejintensivnějším osvětlení a přece chce být umělecky zdrželivý, nemorali- sovat, raději vytvářet život. Jeho snažení trpí však nedostatkem uceleného, vnitrného stylu a — snad úmyslným — nedbáním požadavků. jež jsou nutny pro stavbu dramatu, ať již se nazývá komedii či tragedií. První tři „díly“, jak autor nazývá akty své hry, jsou samostatné, scenické obrázky komponované na tutéž základní kostru, každý v jiné náladě. Připomínají spíše intimní sceny. jak je s úspěchem provozují v kabaretu „Lu- cerně“, než oddíly dramatické hry. Všechny tři mají jen jedinou figuru společnou: mladého hocha ve třech erotických chvílích jeho živo- ta, jež jsou nazvány autorem „Slunný den“
Mašek Schmoranz národní divadlo
22 article
„Ve sklípku“ a „Broskve“ a mohly by slout méně symbolicky první polibek, první žena a první hřich. Ve všech třech obrazích je ko- lem mladíka skupina lidí, charakterisující pro- středí, v němž žije: v prvém na venku, o prázdninách, zástup veselých děvčátek, ve druhém v hospodě společnost věčných stu- dentů, v třetím, v bohatém venkovském sídle několik kamarádů dobrovolníků. Všechny tři akty počínají po malém úvodu hlučnou spo- lečností, jsou provázeny zpěvy za scenou i na sceně, přiměřenými náladě prostředí a končí erotickou scenou, která osvětluje zev- nimi příznaky postup rozvití sexualního pudu mladého reka dramatu. V prvním student má své první dostaveníčko a skončením prázdnin končí také první nevinná láska. V druhém právník, utápějící své prudké touhy v pivě s drsně veselou hospodskou společností, pod- lehne pokušení, zmizí na chvíli ze sklipku s ubohým děvčetem z ulice a vrací se ne- šťasten a zoufalý mezi rozjařené kamarády.
23 article
V třetím, jako dobrovolník, přenesl se již přes první rozpaky a výčitky svědomi, bez vahání oddává se záletné paní. Každý akt je doplněn episodami, jež mají sesilovat celko- vou náladu. V prvním obraze kontrastuje s bezstarostným, prudkým mládím planá sen- timentalita stáří: starý pán vypravuje děvča- tům o své první lásce, pro kterou se ze zou- falství postřelil, a stará teta prozrazuje bez- děčně smějící se mládeži, že ona byla před- mětem tohoto milostného zoufalství. V ho- spodě je naneseno nejvíce episod s naturali- stickou věrností: žerty se sklepnicemi, mlče- livý piják, bývalá sklepnice, jež si vzala me- dika a nutí jej nyní do doktorátu, stará sklep- nice, chystající se v kostymu královny noci na redutu atd. Dobrodružství dobrovelníka s vdanou paní je provázeno žerty s německým kamarádem, žárlivosti starého přítele domue komickým nedorozuměním: když záletný pár zmizel z jídelny do zahrady trhat broskve, vzdálí se po chvíli také starý manžel a v za- hradě padne rána. Kamarádi znepokojeni tuši neštěstí, ale starý manžel objevi se na sceně s lahvemi pod paží a vykládá beze všeho po- dezření, že to sedláci střílejí po zajících a při- jímá s klidem košík broskví od mladého mu- že, jenž přiběhne rozjařen, omlouvaje pan domu náhlou nevolností. Všechny tři akty konstatují pouze fakta a osvětlují je jen množstvím podružných epí- sod a kresbou prostředí, v němž se pohybuje spousta podružných figur. Závěrečné dva akty jsou stavěny zcela jinak a nemají ani oné zevní, naturalistické živosti jako předešlé. Autor staví požívačného, bezmyšlenkovitého mladého muže vůči dvěma ženám: moudré dívce, která v něm vzbudila opravdivou vášeň
24 article
a vůči staré matce, která marně se snaží upou- tat k sobě nešťastného, zdivočelého syna. Obě pronášejí obšírné výklady, dívka o pustém erotismu nehodného nápadníka, matka o ži- votních pravdách a svém resignovaném smut- ku, obě jsou však pro diváka pouhými sche- maty bez vnitřního života. V obou aktech do- plňují život na sceně — nepodložený již nija- kou kresbou prostředí — ženské postavy, v prvním ubché švadleny, kterou rek dříve svedl a opustil a v druhém sestry jeho, opu- štěné od muže, která snaží se přemluvit bra- tra, aby neopouštěl stařičké matky. Oba akty stavěny jsou na dramatických konfliktech, jež však bez předchozí přípravy vyznívají na prázdno. Mladý doktor přichází do bytu uči- telky, kterou zbožňuje, nabídnout jí po před- chozí rozepři svoji ruku. Ale dívka jej odmítá. vyčítajíc mu povrchnost a pouhou smyslnost jeho lásky. Mladý muž tím úsilněji stojí na svém. Objeví se švadlena, s kterou měl po- měr, on bezděčně sám se prozrazuje, ale přev to znovu nabízí vášnivě milované dívce svoji ruku. Když je odmítnut, chce ji přesvědčit o opravdovosti svého citu a zastřelí se. Scena má název, patrně symbolický, Maria a Mag- dalena, ale to je též jediná stopa autorova úmyslu, povznést všední, psychologicky nemo- tivovanou scenu, k vyššímu významu. Ve sce- ně závěrečné objevuje se zoufalý muž v sídle své matky uzdraven ze svého poranění, vyho- jen z oné zdánlivě opravdové vášně a pln touhy po nových, krutých požitcích. Chce s přítelem odjet na cestu kolem světa, matka i sestra mu brání, on na oko jim povoluje, ale pak prchá do světa bez ohledu na bolest svoje matky.
Marius Mag
25 article
Autor vytkl si příliš těžký a velký úkol, jemuž po slibném náběhu podlehl tím spíše. že podceňuje požadavky dramatické stavby. Velké chtění a ideové úsilí rozplývá se v prv- ních třech obrazech v naturalistické drobno- kresbě a v závěru vyznívá na prázdno výkla- dy, jež nejsou s to, aby nahradily nedostatek účelného dramatického dění. Režie vytvořila všem pěti obrazům pěkné scenické rámce a herecký ensemble zvláště v první polovině sehrál živě těch několik ruš- ných scen ze života. Pan Deyl udržel pěkně hlavní postavu zcela v intencích autorových, z množství vedlejších figur paní Hübnerová v úloze bývalé sklepnice, paní Lauďová v úloze záletné paní, pan Vávra jako starý manžel. pan Hurt jako žárlivý přítel rodiny vytvořili živé figury. V ensemblu ocitlo se několik no- vých jmen: slečna Kronbauerova zahrála pří- padně mladou dívčinu, první lásku studento- vu, slečna Engelbertova výraznou mimikoua živým temperamentem děvče z ulice, slečny Pohorská a Papírníkova obě sklepnice, pan Váňa starého milence a pan Merhaut mlčeli- vého pijáka. Autor byl často volán a zasypán kyticemi.
Deyl Hübnerová Lauďová Vávra Hurt Kronbauerův Engelbertův Papírníkův Váňa Merhaut
26 article Hudba.
Hudba. + Richarda Wagnera „Tristan a Isolda“ Wagnerovo drama lásky slavilo včera vjezd na českou scénu. Dilo samo působilo při prvém svém provedení nepopsatelně hlubokým do- jmem. Provedení Tristana bylo jedním z re- produkčních vrcholů naší opery. Zásluhu o tuto výši provedení má v prvé řadě chef opery K. Kovařovič, který zde se vší svou inteligencí a dirigentským uměním byl při díle. Oporu ve své snaze o dokonalé provedení Tristana našel v solistech a zejména ve svém věrně oddaném a znamenitém orchestru. Obecenstvo naše, vy- citivši velikost díla Wagnerova, oceňujíc zna- menité jeho provedení, uvítalo Tristana s nad- šením. Po každém aktu byli účinkující mncho- krát vyvoláváni, po druhém jednání s nimi Karel Kovařovič, který byl předmětem nadše- ných ovací. +„Slavísche Musžk“ v Berlíně. Z Berlína, 10. dnora. V Blötaerově sále konal se koncert s be- slem „slavische Musik“. Na programu byla litevská rhapsodie Karlowiczova, houslový koncert Dvo- řákův, pathetická symfonie Čajkovského. Koncert dirigoval Adam Dolžický, jenž je vynikající polský hudebník českého původu. Koncert tento zazna- menán byl berlínskou kritikou neobyčejně po- chvalně.
Wagner Tristan Isolda Wagnerův Dilo K Kovařovič Kovařovič Karlowiczův Čajkovský Dolžický Berlín Slavísche Musžk
27 article
(Dobročinný koncert.) Mladý houslový virtuos Šaša Culbertson, před nemnoha léty ještě zázračné dítě, dnes umělec, jehož individua- lita počíná se vyhraňovati, a inteligentní klavírista. dědičný prine dr. Ferdinand z Lobkovic uspo- řádalí ve prospěch Spolku pro záchranu opuště- ných dětí koncert, jenž měl až na skladbu Vicux- tempsovu ráz komorní. Hráli houslové sonaty Beethovenovu D-dur a Franckovu A-dur a houslista mimo to Bachovu Chaconnu. Culbertson opět oslňo- val zpěvností tónu a uchvacoval delikátností své hry, třeba někdy trochu nervosní. V pojetí jiných virtuosů jest snad Bach či Beethoven mohutnější. podání Culbertsonovo má však pro sebe přesvěd- čivost ryze houslové kultury. Prine Lobkovic, jenž den před tím hraje s orkestrem, rozvinul hru širo- kých, mocných rysů, překvapil svými pokrokyv hudbě komorní. Tón jeho měl umírněnost i vzleta připínal se měkce zpěvu houslí Culbertsonových. ns lenak B. T.
Šaša Culbertson doktor Ferdinand Beethovenův Bachův Bach Beethoven Culbertsonův Prine Lobkovic Lobkovice spolek pro záchrana opuště Vicux Franckův Adur
28 article
+ (Koncert pianistky Vilmy Čermákové.) Zná- má pianistka a skladatelka Vilma Čermáková uspo- řádá ke konci března obvyklý koncert, kterýmž koncertnimu, oběčeňstvu pražskému chce poskyt- nouti příjemnou zábavu. Předvede mu tentokráte tři zde dosud neznámé umělecké sily, a to: operní pěvkyni ze školy profesora Ressa, dále virtuosku na housle ze Sydneye v Australii a mladistvou Američanku z Pittsburgu. Posléz operního pěvce ze školy kapelníka Wallersteina. + (Ševčikovo kvartetto) koná ve čtvrtek 13. t. m. koncert ve prospěch Meilbekova fondu v Obec- ním domě. Předpodej lístků u firmy F. Chadima, Vodičkova ul., F. Topič, Ferdinandova tř. + (Z české Filharmonie.) Dnes o 8. hod. več. koná se ve Smetanově sále Obecního domu ob- vyklý úterní koncert řízením prvního kapelníka p. dra. Viléma Zemánka. Na pořadu jsou skladby od Smetany, Suka, Nedbala, Nováka, a mimo to přednese Hupfeldova „Phonola“ (u přístroje pan
Čermák Čermáková Američanka Meilbekův F Chadim Zemánek Smetan Suk Nedbal Novák Austrálie Pittsburg Vodičkův ulice Ferdinandov třída Smetanův škola profesor Ressa obecní dom